path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/manifesto.html

<!--#set var="PO_FILE"
 value='<a href="/gnu/po/manifesto.cs.po">
 https://www.gnu.org/gnu/po/manifesto.cs.po</a>'
 --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/gnu/manifesto.html"
 --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
 --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2004-01-17" -->
<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/manifesto.en.html" -->

<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
<!-- Parent-Version: 1.77 -->

<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
<title>GNU Manifest – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title>

<!--#include virtual="/gnu/po/manifesto.translist" -->
<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
<h2>GNU Manifest</h2>

<p> Následující GNU Manifest byl napsán <a
href="http://www.stallman.org/">Richardem Stallmanem</a> na začátku projektu
GNU jako žádost o pomoc a podporu. Několik prvních let byl obnovován tak,
aby odpovídal vývoji, ale nyní se zdá nejlepší nechat jej nezměněný tak, jak
jej zná většina lidí.</p>

<p>Vyskytla se častá nedorozumění, kterým lze zabránit používáním odlišného
názvosloví. Od roku 1993 byly přidány poznámky pod čarou, aby vysvětlily
tyto problémy.</p>

<p>Aktuání informace o dostupném GNU softwaru najdete na našem v <a
href="/software/software.html">seznamu software</a>.</p>

<h3 id="whats-gnu">Co je to GNU? GNU Není Unix!</h3>

<p>
   Zkratka GNU znamená Gnu's Not Unix. Je to jméno kompletního softwarového
systému kompatibilního s Unixem, který píši proto, abych ho dal svobodně k
dispozici každému, kdo ho chce používat. <a href="#f1">[1]</a> Pomáhají mi
také někteří další dobrovolníci. Příspěvky ve formě času, peněz, programů a
vybavení jsou též vítány.</p>

<p>
   Již máme textový editor Emacs s jazykem Lisp pro psaní příkazů editoru,
debugger, parser generator kompatibilní s yacc a přibližně 35 utilit. Shell
(interpreter příkazů) je téměř hotov. Nový přenositelný optimalizující
překladač jazyka C již kompiluje sám sebe a může být zveřejněn ještě tento
rok. Existuje i první verze jádra, bude však třeba ještě hodně práce, aby
bylo možno emulovat Unix. V okamžiku kdy bude jádro s překladačem dokončeno,
můžeme distribuovat GNU systém vhodný pro vývoj programů. Pro sázení textů
budeme používat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Také chceme používat
přenositelný, volně dostupný X Window System. Potom přidáme Common Lisp, hru
Empire, tabulkový kalkulátor a stovky dalších věcí spolu s online
dokumentací. Doufáme, že nakonec dodáme vše užitečné ze systému Unix a ještě
více.</p>

<p>
   GNU bude umožňovat používání programů pro Unix, nebude však shodné s
Unixem. Na základě našich zkušeností s jinými operačnímy systémy se pokusíme
vytvořit vhodná vylepšení. Plánujeme zejména čísla verzí a delší názvy u
souborů, file system odolný proti chybám, doplňování jmen souborů, možná i
zobrazování nezávislé na terminálu a případně okenní systém založený na
jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixovými programy sdílet
stejnou obrazovku. Oba jazyky &ndash; C a Lisp &ndash; budou použity jako
systémové programovací jazyky. Pokusíme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a
internetové protokoly pro komunikaci.</p>

<p>
   Zpočátku budeme GNU vyvíjet na počítačích třídy 68000/16000 s virtuální
pamětí, protože pro ně je vývoj velmi jednoduchý. Snaha portovat GNU na
menší počítače bude ponechána těm, kteří jej budou na dané platformě
používat.</p>

<p>
   Aby nedošlo k nedorozumění, vyslovujte prosím hlásku <em>g</em>,
používáte-li slovo „GNU“ jako jméno tohoto projektu. (Výslovnost v češtině
je tedy [gňú] &ndash; pozn. korek.)</p>

<h3 id="why-write">Proč musím napsat GNU?</h3>

<p>
   Za správné považuji pravidlo, které říká, že když se mi nějaký program líbí,
musím jej sdílet s ostatnímí lidmi. Prodejci softwaru se ale snaží rozdělit
uživatele a vládnout tak, že každý uživatel musí souhlasit s tím, že program
sdílet nebude. Odmítám porušovat solidaritu s ostatními uživateli. Nemohu s
čistým svědomím podepsat souhlas s takovou softwarovou licencí. Léta jsem
pracoval v laboratoři pro výzkum umělé inteligence, abych se vyhnul těmto
snahám. Tyto snahy však nakonec zašly přiliš daleko a já nemohl zůstat v
instituci, kde se takové věci děly proti mé vůli.</p>

<p>
   Abych mohl dál používat počítače a nemusel se stydět, rozhodl jsem se
sestavit postačující základ svobodného softwaru tak, abych nemusel používat
žádné programy, které svobodné nejsou. Opustil jsem laboratoř, abych zamezil
všem případným legálním snahám MIT zabránit mi ve vývoji GNU.</p>

<h3 id="compatible">Proč bude GNU kompatibilní s Unixem</h3>

<p>
   Podle mého názoru Unix není zcela ideální systém, ale není tak
špatný. Základní vlastnosti Unixu se zdají být spravné a myslím, že mohu
odstranit slabiny Unixu, aniž bych tyto vlastnosti pokazil. Domnívám se
také, že systém kompatibilní s Unixem může být pro mnoho lidí přijatelnější.</p>

<h3 id="available">Jak bude GNU dostupné</h3>

<p>
   GNU není public domain. Každý bude mít možnost modifikovat a redistribuovat
GNU, ale nikdo nemůže omezit jeho další rozšiřování. To znamená, že žádné <a
href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">vlastnické</a>
modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmí přivlastnit GNU tím, že by ho
modifikoval, a proto považoval za vlastní majetek). Chci zajistit, aby
všechny verze zůstaly svobodné.</p>

<h3 id="why-help">Proč chtějí ostatní programátoři pomoci</h3>

<p>
   Našel jsem mnoho dalších programátoru, kteří jsou GNU projektem nadšeni a
chtějí pomoci.</p>

<p>
   Mnoho programátorů je nespokojeno s komercializací systémového
softwaru. Umožňuje jim sice vydělat více peněz, vyvolává však mezi nimi
pocit konfliktu místo kolegiálního přátelství. Přitom základním počinem
přátelství mezi programátory je sdílení programů. Obchodní dohody, jak jsou
nyní běžně uzavírány, v podstatě zakazují programátorům vzájemný přátelský
přístup. Zákazník kupující software si potom musí vybrat mezi přátelstvím a
dodržováním zákonů. Mnoho z nich se přirozeně rozhodne, že přátelství je
důležitější. Ale ti, co věří zákonům, nemají jednoduchý výběr. Zatrpknou a
začnou považovat programování pouze za cestu jak vydělat peníze.</p>

<p>
   Prací na a používáním GNU programů místo proprietárních programů můžeme být
přátelští ke každému a přitom dodržovat zákony. GNU navíc poslouží jako
inspirace a pokyn pro další, kteří se k nám chtějí připojit se sdílením. To
nám může dát pocit harmonie, který není možný při používání chráněných
komerčních programů. Přibližně pro polovinu programátorů, se kterými jsem
mluvil, je to důležitý pocit, který nemůže být nahrazen penězi.</p>

<h3 id="contribute">Jak můžete přispět</h3>

<p>
   Žádám výrobce počítačů o věnování počítačů a peněz. Žádám jednotlivce, aby
pomohli svými programy a prací.</p>

<p>
   Pokud darujete počítače, můžete očekávat, že GNU tam bude brzo
fungovat. Rádi bychom, aby počítače byly kompletní, připravené pro start
systémových programů, rozumně velké k použití v obytných prostorách a aby
nevyžadovaly komplikované chlazení nebo napájení.</p>

<p>
   Našel jsem mnoho programátorů, kteří by chtěli pracovat pro GNU na částečný
úvazek. Pro většinu projektů to může přinášet problémy při koordinaci,
protože nezávisle napsané části nemusí společně pracovat. Ale při práci na
náhradě Unixu se tento problém nevyskytuje, protože systém obsahuje stovky
dílčích programů, kde každý je dokumentován odděleně. Většina specifikací je
dána kompatibilitou s Unixem. Pokud každý napíše kompatibilní náhradu pro
jednu Unixovou utilitu a udělá svoji práci správně v originálním Unixovém
systému, budou potom utility společně fungovat. I pokud dovolíme Murphymu
vytvořit několik neočekávaných problémů, spojování těchto komponent bude
stále řešitelný úkol. (Jádro bude vyžadovat lepší komunikaci a bude
vytvořeno malou skupinou.)</p>

<p>
   Pokud získám peníze, budu moci přijmout několik lidí na plný nebo částečný
úvazek. Plat nebude příliš vysoký vzhledem k běžnému programátorskému
průměru. Hledám lidi, pro které je společné nadšení nejméně tak důležité,
jako vydělávání peněz. Vidím to jako cestu, jak umožnit několika lidem
nadšeným pro věc věnovat veškerý čas práci na GNU a ušetřit je nutnosti
živit se jiným způsobem.</p>

<h3 id="benefit">Proč budou mít všichni počítačoví uživatelé z GNU prospěch</h3>

<p>
   Jakmile bude projekt dokončen, každý bude moci volně získat dobrý systém,
stejně jako vzduch. <a href="#f2">[2]</a></p>

<p>
   To znamená mnohem více, než jen ušetření peněz za licenci Unixu. Znamená to
také, že bude zabráněno zbytečnému mrhání našeho úsilí, které by bylo
způsobeno duplicitou při programování systémů. Toto úsilí může být místo
toho zaměřeno na zdokonalování systému.</p>

<p>
   Pro každého budou k dispozici kompletní zdrojové kódy. Uživatel, který bude
potřebovat změny v systému, bude mít vždy možnost je provést sám, případně
může najmout libovolného programátora nebo společnost, aby pro něj změny
realizovala. Uživatelé nebudou závislí na jednom programátorovi nebo
společnosti, která vlastní zdrojové kódy a jediná může změny provádět.</p>

<p>
   Školy budou moci poskytnout mnohem lepší podmínky pro vzdělávání tím, že
budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalování zdrojových
kódů. Harvardská Počítačová laboratoř mívala pravidlo, které zakazovalo
instalaci jakéhokoliv programu, u kterého nejsou k dispozici zdrojové
kódy. Toto pravidlo dodržovala odmítáním instalace určitých programů. Byl
jsem tím velmi inspirován.</p>

<p>
   Konečně nebudeme muset zbytečně přemýšlet nad tím, kdo vlastní systémový
software a kdo vlastně má či nemá právo jej měnit.</p>

<p>
   Metody, jak donutit lidi platit za užívání programu včetně licencování
kopií, přinášejí společnosti vždy zbytečně velké náklady, a to pro
těžkopádný způsob, jakým je třeba zjistit, kolik kdo musí za co (tj. za
které programy) zaplatit. Pouze policejní stát může každého donutit tato
pravidla dodržovat. Považte vesmírnou stanici, na které se s velkými náklady
vyrábí vzduch: účtovat každému obyvateli za litr vzduchu by mohlo být fér,
ale nošení měřidla na plynové masce ve dne v noci není únosné ani v případě,
že si každý může dovolit zaplatit „vzdušné“. Televizní kamery, které vás
všude sledují, jestli si nesundáváte masku, jsou neúnosné. Je lepší platit
továrnu na vzduch z daní a zahodit masky.</p>

<p>
   Kopírování celého programu nebo jeho části je pro programátora stejně
přirozené jako dýchání a je i stejně produktivní. Proto by mělo být také tak
svobodné.</p>

<h3 id="rebutted-objections">Některé snadno vyvratitelné námitky proti cílům GNU</h3>

<p id="support">
<strong>„Nikdo to nebude používat, když je to zdarma, protože to také
znamená, že se nemůže spolehnout na technickou podporu.“</strong></p>

<p>
<strong>„Musíte účtovat za program, aby se vám zaplatilo poskytování
podpory.“</strong></p>

<p>
   Kdyby lidé raději platili za GNU se službami, než aby získali GNU zdarma,
ale bez servisu, pak by měla pro lidi, kteří získali GNU zdarma, existovat
výdělečná společnost poskytující technickou podporu <a href="#f3">[3]</a>.</p>

<p>
   Musíme rozlišovat mezi podporou formou skutečné programátorské práce a mezi
podporou uživateli při používání programu. V prvním případě není spolehnutí
na žádného prodejce softwaru. Pokud nemá příslušný problém ještě dostatečný
počet dalších lidí, máte smůlu.</p>

<p>
   Pokud vaše podnikání vyžaduje spolehlivou technickou podporu, jediná cesta
je mít všechny zdrojové kódy. Potom můžete najmout kohokoliv, kdo je schopen
vaše problémy řešit; nejste závislí na žádném jednotlivci. U Unixu tuto
možnost pro většinu podniků vylučuje cena zdrojových kódů. S GNU to bude
jedodušší. Je sice stále možné, že neseženete nikoho schopného k řešení
vašeho problému, to však nemůže být sváděno na distribuční metody GNU. GNU
neodstraňuje všechny problémy světa, jenom některé.</p>

<p>
   Na druhou stranu uživatelé, kteří o počítačích nic neví, potřebují být
vedeni: dělají se pro ně věci, které by snadno mohli zvládnout sami, ale
neví jak.</p>

<p>
   Takové služby by mohly poskytovat společnosti, které obchodují pouze s
podpůrnými a servisními službami. Jestli je pravda, že by uživatelé raději
zaplatili, a získali tak program i s technickou podporou, pak by rádi
zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, který získali
zdarma. Servisní společnosti si budou konkurovat v ceně i kvalitě a
uživatelé nebudou vydáni na milost a nemilost pouze jedné z nich. Ti, kteří
servis nepotřebují, budou moci používat programy úplně zdarma.</p>

<p id="advertising">
<strong>„Nemůžete získat mnoho uživatelů bez reklamy, a proto musíte účtovat
za program, abyste získali potřebné prostředky.“</strong></p>

<p>
<strong>„Nemá smysl propagovat program, který mohou lidé získat
zdarma.“</strong></p>

<p>
   Existuje několik velice levných prostředků jak informovat uživatele počítačů
o věcech jako GNU. Ale možná je pravda, že jde oslovit více uživatelů
mikropočítačů reklamou. Pokud je tomu skutečně tak, pak se reklama
společnostem komerčně distribuujícím GNU vyplatí, ale platit za ni budou
pouze uživatelé, kteří služeb takových společností využívají.</p>

<p>
   Na druhou stranu, pokud vetšina lidí získá GNU od svých přátel, a tyto
společnosti tedy neuspějí, pak se jen ukáže, že reklama pro rozšíření GNU
důležitá nebyla. Proč nechtějí advokáti volného trhu o tomto nechat
rozhodnout samotný volný trh? <a href="#f4">[4]</a></p>

<p id="competitive">
<strong>„Moje společnost potřebuje vlastní operační systém, aby byla
konkurenceschopná.“</strong></p>

<p>
   GNU odstraní operační systémy ze říše konkurenčního boje. Nebudete zde moci
získat převahu, ale ani vaši konkurenti nebudou moci získat převahu nad
vámi. Budete si konkurovat v jiných oblastech a v oblasti operačních systému
budete společně se svými konkurenty užívat stejných výhod. Pokud obchodujete
s operačními systémy, nebude se vám GNU zamlouvat; bude to pro Vás
težké. Obchodujete-li s něčím jiným, GNU vás uchrání před nákladným
obchodováním s operačními systémy.</p>

<p>
   Byl bych rád, kdyby vývoj GNU byl podporován dary výrobců a uživatelů, které
tak sniží cenu pro každého. <a href="#f5">[5]</a></p>

<p id="deserve">
<strong>„Nezaslouží si programátoři odměnu za svoji tvořivost?“</strong></p>

<p>
   Pokud něco zasluhuje odměnu, je to příspěvek společnosti. Tvořivost může být
takovým příspěvkem, ale pouze v případě, že společnost potom může svobodně
využívat její výsledky. Pokud si programátoři zasluhují odměnu za vytváření
nových programů, pak by si stejně měli zasloužit trest za omezování
používání těchto programů.</p>

<p id="reward">
<strong>„Neměl by mít programátor možnost žádat odměnu za svou
práci?“</strong></p>

<p>
   Není nic špatného chtít peníze za práci nebo se snažit zvýšit své příjmy,
pokud se k tomu nepoužívají ničivé prostředky. Ale prostředky, dnes obvykle
používané v oblasti softwaru, jsou založeny na destrukci.</p>

<p>
   Získávání peněz od uživatelů programů tím, že se omezí použití programů, je
destruktivní, protože tato omezení snižují počet způsobů, kterými je program
možno využít. To snižuje velikost bohatství, které lidstvo z programu
získá. Škodlivým důsledkem záměrného omezování je záměrná destrukce.</p>

<p>
   Důvodem, proč správný občan nepoužívá ke svému obohacení tyto destruktivní
prostředky, je to, že kdyby tak učinil každý, tak bychom kvůli záměrnému
ničení se zchudli všichni. Je to Kantovská etika; nebo zlaté
pravidlo. Protože se mi nelíbí důsledky, které nastávají, když každý hromadí
informace jen pro sebe, jsem nucen to považovat za špatné. Přesněji řečeno,
touha být odměněn za svoji tvořivost, neospravedlňuje odmítnutí sdílet se
světem všechny nebo jen část výsledků své tvořivosti.</p>

<p id="starve">
<strong>„Nebudou programátoři hladovět?“</strong></p>

<p>
   Mohl bych odpovědět, že nikdo není nucen být programátorem. Většina z nás
nedokáže vydělávat peníze žebráním na ulici. Ale nejsme odsouzeni k tomu,
abychom žebrali po ulicích. My můžeme dělat něco jiného.</p>

<p>
   To by ale byla špatná odpověď, protože nevyvrací tazatelův implicitní
předpoklad, že bez vlastnictví softwaru nemohou být programátoři zaplaceni
ani halířem. To je vlastně předpoklad typu: všechno nebo nic.</p>

<p>
   Skutečným důvodem, proč programátoři nebudou hladovět, je to, že bude stále
možno být za programování placen, jenom ne tolik jako nyní.</p>

<p>
   Omezování kopírování není jediným základem obchodování se softwarem. Je
nejběžnější, protože to přináší nejvíce peněz. Pokud by to bylo zakázáno
nebo odmítnuto zákazníky, softwarový trh by přešel na jiný základ, který
nyní není tak častý. Je mnoho cest jak organizovat jakékoliv obchodování.</p>

<p>
   Programování na takovém novém zakladě asi nebude tak výdělečné, ale to není
argument proti změně. Dnes se nepovažuje za nespravedlivé, jaké platy mají
obchodní úřednící. Kdyby je programátoři měli také takové, tak by to též
nebyla nespravedlnost. (Ve skutečnosti by stále ještě vydělali podstatně
více.)</p>

<p id="right-to-control">
<strong>„Nemají lidé právo mít kontrolu nad tím, jak jsou jejich výtvory
používány?“</strong></p>

<p>
„Kontrola nad používáním nečích nápadů“ ve skutečnosti znamená kontrolu nad
životy ostatních lidí; obyčejně je využita tak, že činí život složitějším.</p>

<p>
   Lidé, kteří pozorně sledovali záležitosti práv na intelektuální vlastnictví
(jako např. právníci), říkají, že vlastně žádné takové právo
neexistuje. Druhy předpokládaných práv na intelektuální vlastnictví, které
vláda uznává, byly určeny specifickými rozhodnutími legislativy pro
specifické účely.</p>

<p>
   Například patentový systém byl zaveden k tomu, aby se vynálezci nemuseli bát
zveřejnit detaily svých vynálezů. Jeho účelem bylo pomoci spíše společnosti
než vynálezcům. Tehdy byla doba sedmnácti let pro ochranu patentu krátká ve
srovnání s rychlostí pokroku. Jelikož patenty jsou záležitostí pouze mezi
výrobci, pro které jsou náklady za licenční dohody malé ve srovnání s
náklady na zavedení produkce, nepůsobí patenty příliš mnoho zla. Nejsou
překážkou pro většinu jednotlivců, kteří používají patentované produkty.</p>

<p>
   Myšlenka autorských práv neexistovala ve starověku, kdy autoři často
kopírovali celá díla jiných autorů. Tyto postupy byly užitečné a byly
jedinou cestou, díky níž se podařilo dílům mnoha autorů přežít. Autorská
práva byla zavedena úmyslně za účelem podpory autorství. V oblasti, kde byla
zavedena – pro knihy, které mohou být ekonomicky kopírovány pouze
knihtiskem – nepůsobila škodlivě a neomezovala většinu jednotlivců, kteří
knihy čtou.</p>

<p>
   Všechna práva na intelektuální vlastnictví jsou jenom licence povolené
společností, protože se domnívala, více či méně správně, že společnost jako
celek z toho bude mít prospěch. Ale v každé konkrétní situaci je třeba se
ptát: Jsme na tom opravdu lépe, když udílíme takové licence? Pro jaký druh
činnosti je jednotlivec licencován?</p>

<p>
   Případ programů v dnešní době je velmi odlišný od situace s knihami před sto
lety. Dejte si dohromady skutečnost, že nejjednodušší cesta kopírování
programu je od jednoho souseda ke druhému, dále skutečnost, že program má
zdrojový a objektový kód, a nakonec skutečnost, že program je používán a ne
čten, a představíte si tím situaci, ve které člověk prosazováním autorských
práv, škodí společnosti jako celku jak hmotně, tak duchovně; v této situaci
by tak člověk činit neměl, ať už mu to zákon umožňuje či nikoliv.</p>

<p id="competition">
<strong>„Soutěživost způsobuje, že se věci dělají lépe.“</strong></p>

<p>
   Příkladem soutěže je třeba závod: odměnou vítězi motivujeme každého, aby
běžel rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje tímto způsobem, je to
správně; ale jeho obhájci nemají pravdu, když předpokládají, že vždy funguje
tímto způsobem. Kdyby běžci zapomněli, proč je odměna nabízena, a snažili se
vyhrát za každou cenu, mohli by najít i další taktiky – třeba útočit na
ostatní běžce. Pokud se dostanou do pěstního zápasu, všichni doběhnou
později.</p>

<p>
   Proprietární a utajený software je morálním ekvivalentem pěstního souboje
běžců. Smutné je, že jediný rozhodčí, kterého máme, nezabraňuje zápasu;
pouze ho reguluje. (Každých deset metrů, které uběhneš, můžeš jednou
vystřelit.) Správně by je měl rozehnat a pokutovat běžce za každý pokus o
rvačku.</p>

<p id="stop-programming">
<strong>„Nepřestanou lidé programovat, pokud nebudou povzbuzováni peněžní
odměnou?“</strong></p>

<p>
   Ve skutečnosti mnoho lidí bude programovat i úplně bez peněžitého podnětu
Programování má pro některé lidi neodolatelné kouzlo, obyčejně pro ty, kteří
jsou v tom nejlepší. Není nedostatek profesionálních hudebníku, kteří se
drží hudby, i když nemají naději se tím uživit.</p>

<p>
   Ale tato otázka, ačkoliv je tak často kladena, neodpovídá
situaci. Programátoři nepřestanou být placeni, pouze budou platy
menší. Pravá otázka by tedy měla znít: „Bude někdo programovat se sníženou
peněžní odměnou?“ Moje zkušenosti ukazují, že bude.</p>

<p>
   Více než deset let pracovalo mnoho z nejlepších programátorů světa v
laboratoři pro výzkum umělé inteligence za mnohem méně peněz, než mohli
získat jinde. Obdrželi mnoho druhů nepeněžních odměn – například slávu a
ocenění. Tvořivá práce je též ocenění, odměna sama za sebe.</p>

<p>
   Mnoho z nich odešlo, když jim byla nabídnuta možnost dělat stejnou práci za
více peněz.</p>

<p>
   Tato fakta ukazují, že lidé budou programovat i z jiných důvodů, než je
bohatství. Pokud jim ale bude nabídnuta možnost, jak si při tom vydělat
mnoho peněz, začnou výdělek očekávat a vyžadovat. Špatně platící společnosti
jsou na tom v soutěži s dobře platícími bídně, nemusely by však být, kdyby
dobře platící společnosti byly zakázány.</p>

<p id="desperate">
<strong>„Potřebujeme nutně programátory. Pokud oni na nás chtějí, abychom
přestali pomáhat sousedům, musíme poslechnout.“</strong></p>

<p>
   Nikdy není člověk v takové situaci, aby musel uposlechnout takový druh
příkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halíř na uctívání.</p>

<p id="living">
<strong>„Programátoři musí z něčeho žít.“</strong></p>

<p>
   Pro kratší období to je pravda, ale je mnoho způsobů, jak si programátor
může vydělat bez prodávání práv na používání programu. Tato cesta je
nejběžnější, protože vynáší programátorům a obchodníkům nejvíce peněz, není
to však cesta jediná. Je snadné najít jiné cesty, pokud máte snahu je
hledat. Tady je několik příkladů.</p>

<p>
   Výrobce, který vytvořil nový počítač, zaplatí za přenesení operačního
systému na nový hardware.</p>

<p>
   Firmy obchodující s výukovými, poradenskými a udržbářskými službami mohou
zaměstnávat také programátory.</p>

<p>
   Lidé s novými nápady mohou distribuovat programy jako freeware a žádat o
dary od spokojených uživatelů nebo si nechat platit za poradenské
služby. Poznal jsem se s lidmi, kteří si úspěšně tímto způsobem vydělávají.</p>

<p>
   Uživatelé se stejnými potřebami mohou vytvořit skupiny uživatelů a platit
členské příspěvky. Taková skupina potom může najmout programátorskou
společnost, aby napsala program, který potřebuje.</p>

<p>
   Všechen vývoj může být placen ze softwarové daně:</p>

<p>
     Předpokládejme, že každý, kdo koupí počítač, zaplatí x procent z ceny na
softwarovou daň. Vláda dá tyto protředky agentuře jako FSF, která je utratí
za vývoj softwaru.</p>

<p>
     Pokud člověk kupující počítač věnuje peníze na vývoj softwaru, může částku
odepsat z daně. Může věnovat prostředky na projekt podle jeho vlastního
výběru podle toho, jaké programy potřebuje. Z daně může odepsat libovolnou
částku, kterou věnuje, až do celkové výše daně.</p>

<p>
     Velikost daně může být rozhodnuta přímo volbami mezi plátci daně, přičemž
váha každého hlasu by byla stanovena sumou, kterou plátce na dani odvedl.</p>

<p>
     Důsledky:</p>

<ul>
<li>Uživatelé počítačů budou podporovat vývoj softwaru.</li>
<li>Uživatelé sami rozhodnou, jaké úrovně podpory je třeba.</li>
<li>Uživatelé budou moci rozhodnout, na které projekty bude použit jejich
příspěvek.</li>
</ul>
<p>
   Psaní svobodných programů po delší časové období bude znamenat krok do
světa, kde nebude ničeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrdě pracovat,
aby se uživil. Lidé budou svobodni a po strávení nutných deseti hodin týdně
na požadovaných úkolech – zákonodárství, rodinné poradenství, oprava robotů
a průzkum asteroidů – se budou moci věnovat aktivitám, které budou potěšením
– jako třeba programování. Nebude třeba se živit programováním.</p>

<p>
   Značně jsme již zredukovali množství práce, které celá společnost vynakládá
na současnou produktivitu, ale jen málo z toho se proměnilo v pohodu
pracujících, neboť je stále třeba mnoho neproduktivní činnosti, která
doprovází činnost produktivní. Hlavními příčinami jsou byrokracie a vzájemný
konkurenční boj. Volně dostupný software značně sníží tyto ztráty v oblasti
softwarové produkce. Musíme to dělat proto, aby se technický nárůst v
produktivitě odrazil v menším množství naší práce.</p>

<h3 id="footnotes">Poznámky pod čarou</h3>

<!-- The anchors do not match the actual footnote numbers because of
     revisions over time.  And if a new footnote is added, the references
     to existing footnotes that follow the new one must be changed.  -->
<ol>
<li id="f1"> Výběr slov zde byl neopatrný. Záměr byl, že nikdo nebude muset platit za
<b>povolení</b> používat GNU systém, ale slovo <cite>free</cite> tuto
skutečnost nevyjadřuje přesně a lidé si ho často vysvětlují tak, že GNU byde
vždy distribuováno zdarma nebo za nízkou cenu. To nebyl záměr. Dále se v
manifestu uvádí možnost společností, které budou poskytovat služby
distribuce za úplatu. Později jsem se naučil důsledně rozlišovat mezi
<cite>free</cite> ve smyslu <cite>freedom</cite> (svoboda) a
<cite>free</cite> jako zdarma. Někteří uživatelé mohou získat kopie zdarma,
jiní za ně mohou zaplatit, a pokud tyto peníze pomohou vývoji softwaru, tím
lépe. Důležité je, že každý, kdo má kopii, může svobodně spolupracovat s
ostatními při jejím používání. [Prosím věnujte v souvislosti s tímto
pozornost dokumentu http://svobodnysoft.zde.cz a trošku úsilí používání
jednoznačného termínu „svobodný software“ v českém jazyce. – pozn. korek.]</li>

<li id="f2">Toto je druhé místo, kde jsem nerozlišil příslušné dva významy slova
<cite>free</cite>. Tvrzení jako takové nelže – můžete získat kopie GNU
softwaru zdarma, od kamarádů nebo přes síť. Je však přece jen poněkud
zavádějící.</li>

<li id="f3">Takové společnosti už existují.</li>

<li id="f4">Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation) získala nejvíce
peněz z <a href="/order/order.html">distribučních služeb</a> na 10 let, ale
jedná se spíše o charitu, než o společnost.
</li>

<li id="f5">Skupina společností vytvořila fondy kolem roku 1991, k podpoře GNU C
Compileru.</li>

</ol>

<div class="translators-notes">

<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
 </div>
</div>

<!-- for id="content", starts in the include above -->
<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
<div id="footer">
<div class="unprintable">

<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>.  Jsou tu i <a
href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>

<p>
<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
        replace it with the translation of these two:

        We work hard and do our best to provide accurate, good quality
        translations.  However, we are not exempt from imperfection.
        Please send your comments and general suggestions in this regard
        to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">

        &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>

        <p>For information on coordinating and submitting translations of
        our web pages, see <a
        href="/server/standards/README.translations.html">Translations
        README</a>. -->
Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím  <a
href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
článku.</p>
</div>

<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
     files generated as part of manuals) on the GNU web server should
     be under CC BY-ND 4.0.  Please do NOT change or remove this
     without talking with the webmasters or licensing team first.
     Please make sure the copyright date is consistent with the
     document.  For web pages, it is ok to list just the latest year the
     document was modified, or published.
     
     If you wish to list earlier years, that is ok too.
     Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
     years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
     year, i.e., a year in which the document was published (including
     being publicly visible on the web or in a revision control system).
     
     There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
     Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
<p>Copyright &copy; 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.</p>

<p>
Komukoli se dává povolení vyhotovit nebo distribuovat doslovný opis tohoto
dokumentu jakýmkoli médiem, za předpokladu, že bude zachováno oznámení o
copyrightu a oznámení o povolení a že distributor příjemci poskytne povolení
k dalšímu šíření, a to v téže podobě, jakou má toto oznámení.
<br />
Změny dokumentu nejsou povoleny.
</p>

<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
<div class="translators-credits">

<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
 </div>

<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
Aktualizováno:

$Date: 2017/02/01 17:03:11 $

<!-- timestamp end -->
</p>
</div>
</div>
</body>
</html>