diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs')
42 files changed, 14473 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/about-gnu.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/about-gnu.html new file mode 100644 index 0000000..7afb351 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/about-gnu.html @@ -0,0 +1,150 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/about-gnu.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>O operačním systému GNU - Projekt GNU - Nadace pro svobodný software (FSF)</title> + +<!--#include virtual="/gnu/po/about-gnu.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>O operačním systému GNU</h2> + +<blockquote> +<p>Jméno „GNU“ je rekurzivní akronym „GNU's Not Unix!“ – „GNU Není Unix“ a +vyslovuje se jako <a href="/gnu/pronunciation.html">jedna slabika s tvrdým +G</a>.</p> +</blockquote> + +<p>[<a href="/gnu/gnu.html">Další archivní a obecné články o GNU.</a>]</p> + +<p>GNU uvedl Richard Stallman (rms) v roce 1983, jako operační systém, který by +dávali dohromady lidé spolupracující ve prospěch svobody všech uživatelů +softwaru, s cílem mít jejich počítače pod kontrolou. rms i dnes zůstává +vedoucím GNUisance.</p> + +<p>Hlavním a trvalým cílem GNU je poskytovat systém kompatibilní s Unixem, +který by byl 100% <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodným +software</a>. Ne 95% svobodným, ne 99,5%, ale 100%. Název systému, GNU, je +rekurzívní zkratkou s významem GNU Není Unix — je to způsob jak +prokázat úctu technickým myšlenkám Unixu a zároveň říci, že GNU je něco +jiného. Technicky je GNU jako Unix. Ale na rozdíl od Unixu, GNU dává svým +uživatelům svobodu.</p> + +<p>Dnes už jsou dostupné <a href="/distros/free-distros.html">plně svobodné +distribuce systémů</a> (“distra”), které tento cíl naplňují, a +mnoho z nich používá <a +href="http://www.fsfla.org/svnwiki/selibre/linux-libre/">jádro +Linux-libre</a> (<a href="/gnu/linux-and-gnu.html">vztah mezi GNU a jádrem +Linux</a> je popsán v plné šíři jinde). <a +href="/software/software.html">Balíčky GNU</a> jsou navrženy tak, aby +dohromady tvořily fungující systém GNU. Ukázalo se, že také slouží jako +společný “upstream” pro mnoho distribucí, takže přispíváním do +balíčků GNU pomáháte komunitě svobodného software jako celku. Přirozeně, +práce na GNU neustává, s cílem vytvořit systém, který svým uživatelům dává +co největší možnou svobodu. Balíčky GNU obsahují uživatelsky orientované +aplikace, pomůcky, nástroje, knihovny, dokonce hry — veškeré programy, +které může šikovný operační systém nabízet svým uživatelům. <a +href="/help/evaluation.html">Nové balíčky jsou vždy vítány.</a> </p> + +<p>Tisíce lidí se již připojily, aby dovedly GNU k jeho úspěšné současnosti, a +<a href="/help/help.html">způsobů jak pomoci je mnoho</a>, jak technických +tak netechnických. Vývojáři GNU se čas od času scházejí na <a +href="/ghm/ghm.html">Setkání Hackerů GNU (GNU Hackers Meetings)</a> občas +jako součást konferencí širší komunity svobodného software <a +href="http://libreplanet.org/">LibrePlanet</a>.</p> + +<p>GNU je mnohými způsoby podporován <a href="http://www.fsf.org/"> Nadací pro +svobodný software (FSF)</a>, neziskovou organizací, kterou také založil rms +s cílem zastávat ideály svobodného software. Mezi jinými věcmi FSF také +přijímá postoupení autorských práv, takže se může zastávat programů GNU u +soudů. (Aby bylo jasno, když přispějete vaším programem do GNU, +<em>nepožaduje</em> se postoupení práv ve prospěch FSF. Pokud copyright +postoupíte, FSF vymůže dodržení podmínek GPL pro daný program, pokud by je +někdo porušil; pokud si copyright ponecháte, bude vymáhání na vás.)</p> + +<p>Konečným cílem je poskytovat svobodný software ke všem činnostem, které +chtějí uživatelé počítačů dělat, a tím učinit proprietární software +minulostí.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2014, 2017, 2018 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: Martin Vlk Editor: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/07 13:30:03 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/basic-freedoms.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/basic-freedoms.html new file mode 100644 index 0000000..9d97c48 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/basic-freedoms.html @@ -0,0 +1,143 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/basic-freedoms.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/basic-freedoms.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/basic-freedoms.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/philosophy/po/basic-freedoms.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2016-05-02" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Svoboda slova, tisku a sdružování se na Internetu – GNU projekt – Nadace pro +svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/basic-freedoms.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Svoboda slova, tisku a sdružování se na Internetu</h2> + +<p> + Nadace pro svobodný software podporuje svobodu slova, tisku a sdružování na +Internetu. Prosíme, prohlédněte si: +</p> + +<ul> + <li>Sdružení <a +href="https://web.archive.org/web/19990424100121/http://www.ciec.org/">Citizens +Internet Empowerment Coalition</a> se spojilo k protestu proti prvnímu +pokusu Kongresu regulovat Internet skrze zákon Communications Decency Act +(CDA). Tento zákon shledal Nejvyšší soud USA protiústavním 26. června +1997. Jejich stránky zůstávají zachovány jako památka na případ CDA.</li> + + <li> + <!-- activating this link… site is archived as of July 09, 1998 --> +The <a +href="https://web.archive.org/web/19980709161803/http://vtw.org/">Voters +Telecommunications Watch</a> a jejich vynikající elektronický oznamovací +mailing list.</li> + + <li> + <a href="/philosophy/censoring-emacs.html">Censoring GNU Emacs</a> popisuje, +jak Communications Decency Act (CDA) požadovalo na Projektu GNU, aby +cenzuroval GNU Emacs – a jak tato skutečnost měla paradoxně opačný účinek, +než cenzoři chtěli. + </li> + + <li> + <a href="http://www.factnetglobal.org/">F.A.C.T.Net Inc.</a> je neziskový +internetový výběr, zpravodajská agentura, knihovna, dialogové centrum a +archiv věnovaný na podporu a obranu mezinárodní svobody myšlení, svobodného +projevu a práva na soukromí. + </li> + + <li> + <a href="http://www.eff.org/blueribbon.html">Blue Ribbon Campaign</a> za +online svobodu slova, svobodu tisku a sdružování se. + </li> + + <li> + <!-- activating this link… site is archived as of December 01, 2001 --> +Můžete si přečíst <a +href="https://web.archive.org/web/20011201050533/http://www.vtw.org/speech/">odvolání +soudního rozhodnutí z června 1996</a>, které odmítalo cenzuru +Internetu. Ovšem pozor, toto rozhodnutí není konečné! Nejdříve jej schválí +či neschválí Nejvyšší soud; potom Kongres dostane šanci poohlédnout se po +jiné metodě cenzury.</li> + + <li><a href="/philosophy/savingeurope.html">Záchrana Evropy před softwarovými +patenty</a></li> + + <li> + <a href="/links/links.html#FreedomOrganizations">Organizace</a> prosazující +svobodu počítačového rozvoje a elektronické komunikace. + </li> +</ul> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<h3>Poznámky překladatele</h3><ol><li id="tf1">Názvy jednotlivých hnutí a +organizací jsou úmyslně ponechány v originále.</li> </ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2007, +2014 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/25 17:54:44 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/can-you-trust.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/can-you-trust.html new file mode 100644 index 0000000..79d43a4 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/can-you-trust.html @@ -0,0 +1,298 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/can-you-trust.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/can-you-trust.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/can-you-trust.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/philosophy/po/can-you-trust.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2015-02-26" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Můžete svému počítači věřit? – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/can-you-trust.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Můžete svému počítači věřit?</h2> + +<p>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard Stallman</a></p> + +<p> +Od koho by měl váš počítač přijímat rozkazy? Většina lidí si myslí, že +jejich počítač by měl poslouchat je, ne někoho jiného. V rámci plánu zvaného +„důvěryhodné počítání“ („trusted computing“) se velké mediální korporace +(včetně filmových a nahrávacích společností) společně s počítačovými firmami +jako Microsoft a Intel snaží přimět váš počítač, aby poslouchal je místo +vás. (Tento plán se v pojetí Microsoftu nazývá Palladium.) Proprietární +programy obsahovaly zákeřné funkce již dříve, ale tento plán to umožní dělat +univerzálněji.</p> +<p> +Proprietární software v zásadě znamená, že nemáte pod kontrolou, co program +dělá; nemůžete studovat zdrojový kód nebo ho měnit. Není překvapením, že +vychytralí obchodníci našli způsob jak využít svoji nadvládu nad softwarem, +aby vás dostali do nevýhodného postavení. Microsoft to udělal několikrát: +jedna verze Windows byla navržena tak, aby hlásila Microsoftu, jaký všechen +software máte na svém pevném disku; nedávná „bezpečnostní“ aktualizace +přehrávače Windows Media Player vyžadovala, aby uživatel souhlasil s novými +omezujícími podmínkami. Ale Microsoft v tom není sám: KaZaa, program na +sdílení hudby, je navržen tak, že obchodní partneři KaZaa můžou pronajímat +váš počítač svým klientům. Tyto škodlivé funkce jsou často utajené, ale i +když o nich víte, je problém je odstranit, jelikož nemáte přístup ke +zdrojovému kódu.</p> +<p> +V minulosti šlo o ojedinělé případy. „Trusted computing“ by z toho ale +udělal běžnou praxi. Správný název je „Proradné počítání“ („Treacherous +computing“), protože v plánu je zajistit, aby vás váš počítač systematicky +neposlouchal. Jde vlastně o to, aby váš počítač přestal fungovat jako obecné +mnohoúčelové zařízení. Každá operace by musela být explicitně povolena.</p> +<p> +Technická podstata proradného počítání spočívá v tom, že počítač bude +vybaven digitálním šifrovacím a podepisovacím zařízením a klíče nebudete mít +k dispozici. Proprietární programy budou toto zařízení používat ke kontrole +nad tím, které programy smíte spouštět, k jakým dokumentům a datům smíte +přistupovat a jakým programům je smíte předávat. Proprietární programy budou +neustále stahovat z Internetu nová autorizační pravidla a automaticky je +aplikovat při vaší práci. Když neumožníte svému počítači periodické +stahování nových pravidel z Internetu, budou automaticky vypnuty některé +jeho funkce.</p> +<p> +Hollywood a nahrávací společnosti pochopitelně plánují použít proradné +počítání pro Digital Restrictions Management (DRM) tak, aby stažená videa a +písničky šly přehrát jen na daném počítači. Sdílení bude zcela nemožné, +alespoň při používání autorizovaných souborů získaných od těchto +společností. Vy – veřejnost – byste měli mít svobodu a možnost +sdílet. (Předpokládám, že někdo objeví způsob, jak vytvořit nezašifrované +verze a nahrávat je a sdílet, takže DRM neuspěje, ale to není žádná omluva +pro tento systém.)</p> +<p> +Znemožnění sdílení je dost špatné, ale jsou tu i horší věci. Existují plány, +že se stejné zařízení použije pro e-maily a dokumenty – což povede např. k +tomu, že e-mail zmizí po dvou týdnech nebo k dokumentům, které půjde číst +pouze na počítačích jedné firmy.</p> +<p> +Představte si, že dostanete e-mail od svého šéfa, kterým vám nařídí udělat +něco, co považujete za riskantní; o měsíc později, když se vám uposlechnutí +příkazu vymstí, nebudete moci použít daný e-mail, abyste dokázali, že to +nebylo vaše rozhodnutí. „Dostat to písemně“ vás neochrání, když je příkaz +psaný mizejícím inkoustem.</p> +<p> +Představte si, že dostanete e-mail od svého šéfa, který zavádí nelegální +nebo morálně nepřijatelné nařízení, jako např. zničit informace o auditu +společnosti nebo umožní, aby se nebezpečná hrozba vaší zemi +nekontrolovatelně šířila. V současnosti můžete takový e-mail poslat +novinářovi a odkrýt tyto aktivity. V případě proradného počítání nebude mít +možnost si dokument přečíst; jeho počítač ho odmítne poslechnout. Proradné +počítání představuje ráj pro korupci.</p> +<p> +Textové editory jako Microsoft Word mohou využít proradné počítání při +ukládání vašich dokumentů k tomu, aby dokument nešel přečíst v konkurenčních +editorech. Dnes musíme zjišťovat, jak funguje tajný formát Wordu, pomocí +pracných experimentů, abychom mohli vytvořit svobodné textové editory, které +čtou dokumenty vytvořené ve Wordu. Když Word při ukládání dokumenty +zašifruje s použitím proradného počítání, komunita svobodného softwaru +nebude mít šanci vytvořit software, který by je četl – a kdybychom mohli, +byly by takové programy nelegální podle Digital Millennium Copyright Act.</p> +<p> +Programy využívající proradné počítání budou neustále stahovat z Internetu +nová autorizační pravidla a automaticky je aplikovat při vaší práci. Když se +Microsoftu nebo americké vládě nebude líbit, co jste v nějakém dokumentu +napsali, mohou poslat instrukce všem počítačům, aby zamezily uživatelům ve +čtení vašeho dokumentu. Vaše texty by byly předmětem retroaktivního mazání +ve stylu 1984. I vám samotným může být znemožněno, abyste je četli.</p> +<p> +Možná si myslíte, že byste mohli zjistit, jaké ošklivé věci aplikace +proradného počítání dělají, prostudovat, jak bolestivé to je a rozhodnout +se, zda je akceptovat nebo ne. I kdybyste to mohli vyzkoumat, bylo by +bláhové přijmout takový obchod, navíc ani nemůžete čekat, že podmínky +„obchodu“ zůstanou stejné. Jakmile začnete spoléhat na používání takového +programu, jste závislí a oni to vědí; mohou změnit podmínky. Některé +aplikace automaticky stahují aktualizace, které přinášejí jiné chování +programu –- a nechtějí vám dát na výběr, zda upgradovat nebo ne.</p> +<p> +Dnes můžete předejít omezením, které přináší proprietární software, tím, že +ho nebudete používat. Když používáte GNU/Linux nebo jiný svobodný operační +systém a když se vyhnete instalaci proprietárních aplikací, pak jste to vy, +kdo rozhoduje o tom, co bude váš počítač dělat. Když bude mít nějaký +svobodný program škodlivou vlastnost, ostatní vývojáři v komunitě ji +odstraní a vy můžete používat opravenou verzi. Můžete také provozovat +svobodné aplikace a nástroje na nesvobodném operačním systému; což vám +nedává plnou svobodu, ale mnozí uživatelé tak činí.</p> +<p> +Proradné počítání ohrožuje existenci svobodných operačních systémů a +svobodných aplikací, jelikož byste nemuseli mít možnost je vůbec +spustit. Některé verze proradného počítání by vyžadovaly, aby operační +systém byl speciálně autorizován určitou firmou. Svobodné operační systémy +by nebylo možné instalovat. Některé verze proradného počítání by vyžadovaly, +aby každý program byl speciálně autorizovaný dodavatelem operačního +systému. Nemohli byste provozovat svobodné aplikace na takovém +systému. Kdybyste přišli na způsob, jak to obejít, a někomu o něm řekli, byl +by to trestný čin.</p> +<p> +Existují návrhy amerických zákonů, které by vyžadovaly, aby všechny počítače +podporovaly proradné počítání a zakazovaly připojování starých počítačů k +Internetu. Zákon CBDTPA (kterému říkáme Consume But Don't Try Programming +Act – Konzumuj, ale nepokoušej se programovat) je jedním z nich. Ale i když +vás pomocí zákonů nedonutí na proradné počítání přejít, tlak na to, abyste +ho přijali, bude obrovský. Dnes lidé často používají formát Wordu pro +komunikaci, ačkoli to způsobuje řadu problémů (viz <a +href="/philosophy/no-word-attachments.html">„Můžeme skoncovat s přílohami ve +formátu .doc“</a>). Pokud by pouze stroje vybavené proradným počítáním byly +schopné číst poslední wordovské dokumenty, mnoho lidí by na ně přešlo v +případě, že by se na tuto situaci dívali pohledu individuální akce (ber, +nebo nech ležet). K odvrácení proradného počítání se musíme spojit a čelit +situaci kolektivní volbou.</p> +<p> +Více informací o proradném počítání najdete na <a +href="http://www.cl.cam.ac.uk/users/rja14/tcpa-faq.html">http://www.cl.cam.ac.uk/users/rja14/tcpa-faq.html</a>.</p> +<p> +Zastavení proradného počítání bude vyžadovat organizaci velkého množství +občanů. Potřebujeme vaši pomoc! Podpořte prosím <a +href="http://DefectiveByDesign.org">Defective by Design</a>, kampaň FSF +proti Digital Restrictions Management (DRM).</p> + +<h3>Dovětek</h3> + +<ol> +<li><p> +V oblasti počítačové bezpečnosti se pojem „trusted computing“ používá v +jiném smyslu – pozor na záměnu těchto dvou významů.</p></li> + +<li><p> +Projekt GNU distribuuje GNU Privacy Guard, program, který implementuje +kryptografii s veřejnými klíči a elektronickými podpisy, který můžete použít +k posílání bezpečných a důvěrných e-mailů. Je užitečné prozkoumat, jak se +GPG liší od proradného počítání a pochopit, co činí jedno užitečným a druhé +tak nebezpečným.</p> +<p> +Když někdo použije GPG, aby vám zaslal šifrovaný dokument, a vy použijete +GPG k jeho rozkódování, výsledkem je dešifrovaný dokument, který můžete +číst, přeposlat, kopírovat a dokonce opět zašifrovat a bezpečně poslat +někomu dalšímu. Aplikace proradného počítání by vám dovolila číst slova na +obrazovce, ale nedovolila by vám vytvořit nezašifrovaný dokument, který +byste mohli používat jiným způsobem. GPG, svobodný softwarový balíček, dává +bezpečnostní funkce k dispozici uživatelům; <em>oni</em> používají +<em>to</em>. Proradné počítání je navrženo tak, aby uvalilo omezení na +uživatele; <em>to</em> používá <em>je</em>.</p></li> + +<li><p> +Zastánci proradného počítání zaměřují svoji argumentaci na jeho <a +name="beneficial">prospěšné použití</a>. Co říkají, je často pravdivé, avšak +nepodstatné.</p> +<p> +Jako většina hardwaru, i hardware vybavený proradným počítáním může být +využit k účelům, které neškodí. Ale tyto funkcionality lze implementovat +jiným způsobem, bez hardwaru s proradným počítáním. Principiální rozdíl, +který proradné počítání přináší pro uživatele, spočívá v nechutných +následcích: vybavit váš počítač tak, aby pracoval proti vám.</p> +<p> +Co říkají, je pravda a co říkám já, je rovněž pravda. Dejte je dohromady a +co dostanete? Proradné počítání je plán jak nám sebrat naši svobodu a +nabídnout přitom nepodstatné výhody, které mají odvést naši pozornost od +toho, co bychom ztratili.</p></li> + +<li><p> +Microsoft prezentuje Palladium jako bezpečnostní opatření a prohlašuje, že +bude fungovat jako ochrana před viry, ale toto prohlášení je zjevně +nepravdivé. Prezentace od Microsoft Research z října 2002 tvrdila, že jedna +ze specifikací Palladia je, že existující operační systémy a aplikace bude +možné nadále provozovat; tedy i viry budou moci běžet na počítačích a budou +dělat vše, co dělají teď.</p> +<p> +Když zaměstnanci Microsoftu mluví o „bezpečnosti“ v souvislosti s Palladiem, +nemyslí tím to, co se normálně tímto slovem myslí: ochrana počítače před +věcmi, které nechcete. Myslí tím ochranu vašich kopií dat před vámi +samotnými, abyste s nimi nemohli pracovat způsobem, kterým oni nechtějí. V +prezentaci bylo vyjmenováno několik typů tajemství, které může Palladium +chránit včetně „tajemství třetích stran“ a „uživatelských tajemství“ – ale +„uživatelská tajemství“ dáno do uvozovek, což poukazuje na to, že jde o něco +absurdního v kontextu Palladia.</p> +<p> +V prezentaci se často vyskytovala slova, která obvykle spojujeme s +bezpečností, jako „útok“, „škodlivý kód“, „podvrhávání“ nebo +„důvěryhodný“. Žádné z těch slov zde neznamená to, co normálně +znamená. „Útok“ neznamená, že se vám někdo snaží ublížit, znamená, že se +pokoušíte kopírovat hudbu. „Škodlivý kód“ znamená vámi instalovaný program, +který dělá něco, co někdo jiný nechce, aby váš počítač dělal. „Podvrhávání“ +neznamená, že se vás někdo snaží oklamat, ale že vy se snažíte obejít +Palladium. Atd.</p></li> + +<li><p> +Předchozí prohlášení vývojářů Palladia zavádí předpoklad, že kdokoli, kdo +vyvinul nebo shromáždil informaci, má mít totální kontrolu nad tím, jak s ní +budete pracovat. To by znamenalo revoluční zvrat dřívějších představ o etice +a právním systému a vytvořilo bezprecedentní systém kontroly. Specifické +problémy těchto systémů nejsou náhodou; vycházejí z jejich základního +cíle. Cíl těchto systémů je to, co musíme odmítnout.</p></li> +</ol> + +<hr /> + +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 2002, 2007, 2014 Richard Stallman</p> +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: František Kučera</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/25 17:54:44 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/categories.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/categories.html new file mode 100644 index 0000000..5348ac4 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/categories.html @@ -0,0 +1,422 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/categories.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru – Projekt GNU – Nadace pro +svobodný software</title> +<style type="text/css" media="screen"> +<!-- +#content #diagram { overflow: auto; margin: 2em 0; } +#diagram img { width: 31.7em; } +--> + +</style> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/categories.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru</h2> + +<p>Také si přečtěte <a href="/philosophy/words-to-avoid.html">Matoucí slova, +kterým je lépe se vyhnout </a>.</p> + +<!-- GNUN: localize URL /philosophy/category.png --> +<p id="diagram" class="c"> +<img src="/philosophy/category.png" alt=" [Kategorie softwaru] " /> +</p> + + <p>Tento diagram, který původně nakreslil Chao-Kuei a který byl od té doby +několikrát aktualizován, znázorňuje různé kategorie softwaru. Je dostupný ve +formátech <a href="/philosophy/category.svg">Scalable Vector Graphic</a> a +<a href="/philosophy/category.fig">XFig</a> a je šířen pod podmínkami +kterékoli z těchto licencí: GNU GPL v2 nebo novější, GNU FDL v1.2 nebo +novější a Creative Commons Attribution-Share Alike v2.0 nebo novější.</p> + +<h3 id="FreeSoftware">Svobodný software</h3> + + <p>Svobodný software je software, který každému dovoluje jej používat, +kopírovat a rozšiřovat, buď přesně či se změnami, za poplatek nebo +zdarma. Zejména to znamená, že musí být dostupný zdrojový kód. „Není-li +zdrojový kód, není to svobodný software.“ To je zjednodušený popis; viz také +<a href="/philosophy/free-sw.html">plná definice</a>.</p> + + <p>Jestliže je program svobodný, může být zahrnut do svobodného operačního +systému jako je GNU nebo do svobodné verze systému <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>. </p> + + <p>Je mnoho různých způsobů, jak udělat program svobodný – mnoho detailů může +být provedeno různými způsoby a stále je ještě program svobodný. Některé z +možných variací jsou popsány níže. Informace o specifických softwarových +licencích naleznete na stránce <a href="/licenses/license-list.html">seznam +licencí</a> .</p> + + <p>Svobodný software je věcí svobody, nikoliv ceny. Ale společnosti produkující +proprietární software často užívají výraz „free software“ ve vztahu k +ceně. Někdy tím myslí, že můžete získat binární kopii zdarma, někdy že kopie +je přibalena k počítači, který kupujete, a je v ceně. Tak jako tak to ale +nemá nic společného s tím, co nazýváme svobodným softwarem v projektu GNU.</p> + + <p>Kvůli těmto možným zmatkům vždy, když softwarová společnost říká, že její +produkt je „free software“, překontrolujte dané distribuční podmínky, zda +mají uživatelé opravdu všechna práva, která svobodný software +zahrnuje. Někdy to svobodný software skutečně je, někdy ne. </p> + + <p>Mnoho jazyků má dvě odlišná slova pro „free“ jako svobodu a „free“ jako +nulovou cenu. Například francouzština má „libre“ a „gratuit“. V angličtině +tomu tak ale není; angličtina má slovo „gratis“ které se vztahuje +jednoznačně k ceně, ale žádné, které se vztahuje jednoznačně ke svobodě. +Pokud tedy mluvíte jiným jazykem, doporučujeme slovo „free“ překládat, aby +to bylo jednoznačnější. Podívejte se na náš seznam <a +href="/philosophy/fs-translations.html">překladů slova „free“</a> do různých +jazyků.</p> + + <p>Svobodný software je často <a +href="/software/reliability.html">spolehlivější</a> než proprietární +software.</p> + +<h3 id="OpenSource">Otevřený software (open source)</h3> + + <p> + Pojem „otevřený software“ někteří lidé používají k označení víceméně stejné +kategorie jako svobodný software. Ale není to úplně přesně stejná kategorie: +akceptují některé licence, které my považujeme za příliš omezující, a jsou +tu i některé svobodné licence, které zase oni neuznávají. Nicméně rozdíl +mezi těmito množinami je malý: víme jen o velmi málo případech zdrojových +kódů, které jsou open source, ale ne svobodné. Teoreticky by mohl nastat i +případ, že nějaký svobodný program nebude přijat jako open source, ale +nevíme o tom, že by se to kdy stalo.</p> + <p>Dáváme přednost označení „<a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">svobodný software</a>“, +protože odkazuje na svobodu – což termín „otevřený software“ nedělá.</p> + +<h3 id="PublicDomainSoftware">Public domain software</h3> + + <p>Public domain software je software bez vyhrazených práv (copyrightu). Public +domain zdrojový kód je zvláštním druhem <a +href="#Non-CopyleftedFreeSoftware">necopyleftového svobodného softwaru</a>, +což znamená, že některé kopie nebo upravené verze nemusí být vůbec svobodné.</p> + + <p>V některých případech může být spustitelný program public domain, ale jeho +zdrojový kód není k dispozici. Pak se nejedná o svobodný software, protože +svobodný software vyžaduje dostupnost zdrojového kódu. Oproti tomu, většina +svobodného softwaru není public domain; je chráněna copyrightem a vlastníci +autorských práv dali všem licenci dílo užívat svobodně – užívat jako +svobodný software.</p> + + <p>Někdy lidé používají termín „public domain“ jako volné označení pro <a +href="#FreeSoftware">„svobodný“</a> nebo „dostupný zdarma“. Ovšem „public +domain“ je právnický termín a přesně vyjadřuje: „nechráněný autorským +právem“. Abychom předešli nedorozuměním, doporučujeme používat „public +domain“ pouze v tomto významu a v ostatních případech používat jiné termíny.</p> + + <p>Podle Bernské úmluvy, kterou většina zemí podepsala, je cokoli napsaného +automaticky chráněno autorským právem. Včetně počítačových programů. Tudíž, +pokud chcete vámi napsaný program zpřístupnit jako public domain, musíte +učinit jisté právní kroky ke zřeknutí se copyrightu na dané dílo, jinak je +program chráněn autorským právem.</p> + +<h3 id="CopyleftedSoftware">Copyleftovaný software</h3> + + <p>Copyleftovaný software je svobodný software, jehož podmínky šíření (licence) +zaručují, že všechny kopie všech jeho verzí ponesou víceméně stejné podmínky +šíření. To např. znamená, že copyleftové licence obecně zakazují ostatním +přidávat jakékoli další požadavky k šířenému softwaru (ačkoli omezená +množina bezpečných dodatečných požadavků může být povolena) a vyžadují, aby +zdrojový kód byl k dispozici. Toto chrání program a jeho upravené verze před +některými běžnými způsoby, kterými lze učinit program proprietárním.</p> + + <p>Některé copyleftové licence, jako např. GPL verze 3, chrání program před +dalšími způsoby, jako je <a +href="/licenses/rms-why-gplv3.html">tivoizace</a>.</p> + + <p>V projektu GNU copyleftujeme takřka každý software, který napíšeme, protože +naším cílem je dát <em>každému</em> uživateli práva vyplývající z pojmu +„svobodný software“. Přečtěte si náš <a +href="/licenses/copyleft.html">článek o copyleftu</a> pro více informací o +tom, jak copyleft funguje a proč ho používáme.</p> + + <p>Copyleft je obecný koncept; abyste skutečně copyleftovali program, musíte +užít specifickou sadu distribučních podmínek. Existuje mnoho možných +způsobů, jak sepsat tyto podmínky, takže tu může být teoreticky mnoho +copyleftových svobodných softwarových licencí. Nicméně v praxi téměř všechen +copyleftovaný svobodný software používá <a href="/licenses/gpl.html">GNU +General Public License</a>. Dvě různé copyleftové licence jsou obvykle +„nekompatibilní“, což znamená, že je nelegální spojit kód používající jednu +s kódem používající druhou; pro komunitu je tedy dobré, když lidé používají +jednu copyleftovou licenci.</p> + +<h3 id="Non-CopyleftedFreeSoftware">Necopyleftovaný svobodný software</h3> + + <p>U necopyleftovaného svobodného softwaru jeho autor povolil ho šířit a +upravovat a také přidávat dodatečná omezení.</p> + + <p>Když je program svobodný ale necopyleftovaný, pak některé jeho kopie nebo +upravené verze nemusí být vůbec svobodné. Nějaká softwarová firma může +program zkompilovat – se změnami nebo bez – a šířit ho ve spustitelném tvaru +jako <a href="#ProprietarySoftware">proprietární</a> softwarový produkt.</p> + + <p>To dokládá např. <a href="http://www.x.org">X Window System</a>. Sdružení +„The X Consortium“ vydalo X11 s distribučními podmínkami, které z něj +udělaly necopyleftovaný svobodný software. Pokud chcete, můžete získat +kopii, která má tyto distribuční podmínky a je svobodná. Ovšem jsou tu také +nesvobodné verze a jsou tu (nebo minimálně byly) populární pracovní stanice +a grafické karty pro PC se kterými fungovaly pouze tyto nesvobodné verze +X11. V případě, že používáte tento hardware, X11 pro vás není svobodným +softwarem. <a href="/philosophy/x.html">Vývojáři X11 dokonce učinili X11 +nesvobodným</a> na nějakou dobu; což mohli, protože ostatní, kteří přispěli +svým kódem, ho vydali pod stejnou necopyleftovou licencí.</p> + +<h3 id="LaxPermissiveLicensedSoftware">Software s laxně permisivní licencí</h3> + + <p>Laxně permisivní licence zahrnují licenci X11 a <a +href="/licenses/bsd.html">dvě BSD licence</a>. Tyto licence dovolují téměř +libovolné použití kódu – včetně distribuce proprietárních binárek vzniklých +z upraveného nebo neupraveného zdrojového kódu.</p> + +<h3 id="GPL-CoveredSoftware">Software s GPL licencí</h3> + + <p> <a href="/licenses/gpl.html">GNU GPL (Obecná veřejná licence GNU)</a> je +jednou specifickou sadou distribučních podmínek sloužící ke copyleftování +počítačového programu. Projekt GNU ji používá jako distribuční podmínky pro +většinu GNU softwaru.</p> + + <p>Je tedy chybou považovat svobodný software a software pod GPL licencí za +ekvivalentní.</p> + +<h3 id="TheGNUsystem">Operační systém GNU</h3> + + <p><a href="/gnu/gnu-history.html">Operační systém GNU</a> je operační systém +unixového typu, který je kompletně svobodným softwarem a který v rámci +projektu GNU vyvíjíme od roku 1984.</p> + + <p>Unixové operační systémy se skládají z mnoha programů. Systém GNU zahrnuje +všechny <a href="#GNUsoftware">oficiální GNU balíčky</a>. A také mnoho +dalších balíčků, jako je X Window System nebo TeX, které nejsou GNU +softwarem.</p> + + <p>První testovací vydání kompletního systému GNU bylo bylo v roce +1996. Zahrnovalo GNU Hurd, naše jádro, vyvíjené od roku 1990. V roce 2001 +začal systém GNU (včetně GNU Hurd) pracovat poměrně spolehlivě, nicméně +jádru Hurd stále chybí některé důležité vlastnosti, takže není široce +používaný. Mezitím v 90. letech zaznamenal velký úspěch systém <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>, což je odnož operačního +systému GNU používající jádro Linux místo jádra GNU Hurd. Jak je vidět, +systém GNU není statickou sadou programů; uživatelé a distributoři si můžou +vybrat různé balíčky podle svých potřeb a přání. Výsledek je stále variantou +systému GNU.</p> + + <p>Protože cílem GNU je být svobodný, každá jednotlivá komponenta v operačním +systému GNU je svobodný software. Nemusí být ovšem všechny copyleftované; +jakýkoli druh svobodného softwaru je právně způsobilý k zařazení, pokud to +pomůže splnit technické cíle.</p> + +<h3 id="GNUprograms">GNU programy</h3> + + <p>„GNU programy“ jsou ekvivalentem <a href="#GNUsoftware">GNU softwaru</a>. +Např. program Foo je GNU programem, pokud je GNU softwarem. Také někdy +říkáme, že je to „balíček GNU“.</p> + +<h3 id="GNUsoftware">GNU software</h3> + + <p><a href="/software/software.html">GNU software</a> je software, který je +vydaný pod záštitou <a href= "/gnu/gnu-history.html">projektu GNU</a>. Pokud +je program GNU software, nazýváme ho také GNU programem nebo GNU +balíčkem. Soubor README nebo příručka daného GNU balíčku by měly říkat, že +jím je; Také adresář <a href="/directory">Free Software Directory</a> +identifikuje všechny balíčky GNU.</p> + + <p>Většina GNU softwaru je <a href= +"/licenses/copyleft.html">copyleftovaná</a>, i když ne všechen; nicméně +všechen GNU software musí být <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodným +softwarem</a>.</p> + + <p>Některý software GNU byl napsán <a +href="http://www.fsf.org/about/staff/">zaměstnanci</a> <a +href="http://www.fsf.org/">Nadace pro svobodný software</a> (FSF), ale +většina GNU softwaru pochází od velkého množství <a +href="/people/people.html">dobrovolníků</a>. (Někteří z těchto dobrovolníků +jsou placeni společnostmi nebo universitami, ale pracují dobrovolně pro +nás.) K některému přijatému softwaru má autorská práva Nadace pro svobodný +software; k některému přispěvatelé, kteří ho napsali.</p> + +<h3 id="FSF-CopyrightedGNUSoftware">GNU software s autorskými právy FSF</h3> + + <p>Vývojáři GNU balíčků můžou převést autorské právo (copyright) na FSF nebo si +ho můžou nechat. Je to jejich volba.</p> + + <p>Pokud přenesli autorské právo na FSF, program je GNU softwarem s FSF +copyrightem a FSF může vynucovat dodržování jeho licence. Pokud si autorská +práva nechali, vynucovat dodržování dané licence je jejich zodpovědnost.</p> + + <p>FSF na sebe zpravidla nenechá převádět autorská práva k softwaru, který není +oficiálním GNU balíčkem.</p> + +<h3 id="non-freeSoftware">Nesvobodný software</h3> + + <p>Nesvobodný software je každý software, který není svobodný. Jeho použití, +šíření nebo úpravy jsou zakázané nebo vyžadují, abyste žádali o povolení, +nebo jsou omezené natolik, že to efektivně nemůžete dělat svobodně.</p> + +<h3 id="ProprietarySoftware">Proprietární software</h3> + + <p>Proprietární software je jiný název pro nesvobodný software. V minulosti +jsme rozlišovali nesvobodný software na „částečně svobodný“, který by bylo +možno šířit a upravovat za nekomerčními účely, a „proprietární software“, u +kterého to nebylo možné vůbec. Ale od tohoto dělení jsme upustili a dnes +používáme označení „proprietární software“ jako synonymum k nesvobodnému +softwaru.</p> + + <p>V Nadaci pro svobodný software ctíme pravidlo, že neinstalujeme žádný +proprietární software na naše počítače s výjimkou specifických dočasných +instalací za účelem napsání svobodné náhrady daného programu. Mimo tyto +případy nevidíme žádnou možnou omluvu pro instalaci proprietárních programů.</p> + + <p>Např. v 80. letech jsme považovali za oprávněné instalovat na počítač Unix, +protože jsme ho používali k napsání jeho svobodné náhrady. V dnešní době, +kdy máme svobodný operační systém, už tato omluva neplatí; nepoužíváme žádné +nesvobodné operační systémy a každý nový počítač, který instalujeme, musí +být vybaven plně svobodným operačním systémem.</p> + + <p>Netrváme na tom, že by se uživatelé GNU nebo přispěvatelé do GNU museli +řídit tímto pravidlem. Je to pravidlo, které jsme si stanovili pro nás +samotné. Ale doufáme, že ho budete dodržovat také, v zájmu své vlastní +svobody.</p> + + +<h3 id="freeware">Freeware</h3> + + <p>Pojem „freeware“ nemá žádnou jednoznačnou definici, ale obvykle se používá +pro balíčky, které dovolují šíření, ale ne úpravy (a jejich zdrojový kód +není dostupný). Tyto balíčky <em>nejsou</em> svobodným softwarem, +nepoužívejte proto tedy slovo „freeware“ ve vztahu ke svobodnému softwaru.</p> + +<h3 id="shareware">Shareware</h3> + + <p>Shareware je software s povolením šířit kopie, ale každý, kdo se rozhodne +jej trvale používat, <em>má povinnost</em> zaplatit licenční poplatek.</p> + + <p>Shareware není svobodný ani částečně svobodný software ze dvou důvodů:</p> + + <ul> + <li>Většinou není dostupný zdrojový kód, takže nemůžete program měnit.</li> + <li>Shareware obecně nedovoluje kopírování a instalace bez placení licenčního +poplatku a to ani těm, kteří se zabývají nevýdělečnou činností. (V praxi to +lidé často porušují, ale podmínky to nedovolují.)</li> + </ul> + +<h3 id="PrivateSoftware">Soukromý software</h3> + <p>Soukromý nebo zakázkový software je software vyvinutý pro jednoho uživatele +(typicky nějaká organizace nebo společnost). Tento uživatel software udržuje +a používá a nešíří ho veřejně a to ani ve tvaru zdrojového kódu, ani +spustitelných binárek.</p> + <p>Soukromý software je (v obecném smyslu) svobodným softwarem za předpokladu, +že tento jediný uživatel má k programu všechny čtyři svobody. Zejména pokud +má uživatel k soukromému programu plná práva, program je svobodný. Ovšem +když uživatel šíří kopie ostatním a neposkytuje jim ty čtyři svobody, tyto +kopie už nejsou svobodným softwarem.</p> + + <p>Svobodný software je věcí svobody, nikoli veřejné dostupnosti. V zásadě +nepovažujeme za špatné vyvíjet program a nezveřejnit ho. Jsou případy, kdy +je program tak užitečný, že neuvolnit ho by bylo ošklivé vůči +lidstvu. Nicméně takové případy jsou vzácné. Většina programů není tak +důležitá, takže jejich nezveřejnění není žádná zvláštní škoda. Není tu tedy +žádný rozpor mezi vývojem soukromého či zakázkového softwaru a principy +hnutí svobodného softwaru.</p> + + <p>Skoro každé zaměstnání programátorů je v oblasti vývoje zakázkového +softwaru; proto většina programátorských prací může být činěna způsobem +slučitelným s hnutím svobodného softwaru.</p> + +<h3 id="commercialSoftware">Komerční software</h3> + + <p> „Komerční“ a „proprietární“ není totéž! Komerční software je vyvíjen firmou +jako součást jejího byznysu. Většina komerčního softwaru je <a +href="#ProprietarySoftware">proprietárním</a>, ale existuje i komerční +svobodný software. Samozřejmě existuje i nekomerční proprietární software.</p> + + <p>Např. GNU Ada je vyvíjena firmou. Je vždy šířena pod licencí GNU GPL a každá +její kopie je svobodným softwarem; ale její vývojáři k ní prodávají +podporu. Když jejich prodejce hovoří k potenciálním zákazníkům, ti někdy +říkají: „Cítili bychom se bezpečněji s komerčním kompilátorem.“ A prodejce +jim odpovídá: „GNU Ada <em>je</em> komerční kompilátor; mimochodem je také +svobodný.“</p> + <p>Projekt GNU má priority v opačném pořadí: důležité je, že GNU Ada je +svobodný software; zatímco jeho komerčnost je pouhý detail. Nicméně další +vývoj GNU Ada, který pramení této komerčnosti, je jednoznačně prospěšný.</p> + <p>Prosíme pomáhejte šířit povědomí, že existuje i komerční svobodný +software. Můžete tak činit tím, že si dáte záležet na tom, abyste neříkali +„komerční“, máte-li na mysli „proprietární“. </p> + +<!-- If needed, change the copyright block at the bottom. In general, --> +<!-- all pages on the GNU web server should have the section about --> +<!-- verbatim copying. Please do NOT remove this without talking --> +<!-- with the webmasters first. --> +<!-- Please make sure the copyright date is consistent with the document --> +<!-- and that it is like this "2001, 2002" not this "2001-2002." --> +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 2001, 2006, 2007, 2009, 2010, 2014, 2015, +2016, 2017, 2018, 2019 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/">Creative Commons +Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/13 19:30:25 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html new file mode 100644 index 0000000..cab71ef --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html @@ -0,0 +1,1173 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/copyright-and-globalization.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí – Projekt GNU – +Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/copyright-and-globalization.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí</h2> + +<p> +<i>Následující text je upravený přepis projevu, předneseného v Komunikačním +Fóru na <abbr title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</abbr> ve +čtvrtek, 19. dubna 2001, v 17:00 až 19:00 hod.</i></p> + +<p> +<b>DAVID THORBURN, moderátor</b>: Náš dnešní řečník, Richard Stallman, je +legendární postavou ve světě počítačů a má zkušenost s hledáním odpůrce, +který by s ním sdílel pódium, byla poučná. Jeden význačný profesor z MIT mi +řekl, že Stallmana je třeba chápat jako charismatickou postavu v biblickém +podobenství – něco na způsob poučného příběhu ze Starého zákona. „Představte +si,“ řekl mi, „Mojžíše nebo Jeremiáše – lépe Jeremiáše.“ A já povídám, +„Dobrá, to je opravdu velkolepé.“</p> +<p> +To zní úžasně. Potvrzuje to můj dojem z příspěvku, který učinil pro +svět. Proč se tedy zdráháte sdílet s ním pódium? Jeho odpověď: „Jako +Jeremiáš nebo Mojžíš, jednoduše by mě rozdrtil. Neobjevím se s ním ve stejné +debatě, ale pokud byste mě požádal, abych jmenoval pět žijících lidí z +celého světa, kteří nám skutečně všem pomohli, Richard Stallman by byl +jedním z nich.“</p> +<p> +<b>RICHARD STALLMAN</b>: Měl bych začít vysvětlením, proč jsem odmítl +dovolit, aby se toto fórum vysílalo přes web, v případě že by nebylo zcela +jasné, v čem je onen spor: Program, který používají pro vysílání po webu, +vyžaduje, aby si uživatel stáhl určitý program, chce-li vysílání +přijímat. Tento program není svobodný software. Je dostupný za nulovou cenu, +ale pouze jako spustitelný soubor, což je tajemná hromádka čísel.</p> +<p> +Co dělá, je tajné. Nemůžete to studovat; nemůžete to změnit; a zcela určitě +to nemůžete publikovat ve své vlastní pozměněné verzi. A tato práva patří +mezi ta, která jsou základem definice „software s otevřeným zrdojovým +kódem.“ </p> +<p> +Tedy pokud chci být upřímným obhájcem svobodného software, stěží mohu chodit +okolo a pronášet projevy, a potom nutit lidi, aby používali nesvobodný +software. Tím bych podkopával své vlastní úsilí. A pokud já neukáži, že beru +své principy vážně, nemohu od nikoho jiného čekat, že je bude také brát +vážně.</p> +<p> +Nicméně, tato řeč není o svobodném software. Poté, co jsem pracoval ve Free +Software Movement po několik let a lidé začali používat některé části +operačního systému GNU, byl jsem zván, abych přednášel projevy [na kterých] +… lidé se mě začali ptát: „Dobrá, jak se tyto myšlenky ohledně svobod +pro uživatele software zobecní na ostatní druhy věcí?“ </p> +<p> +A, samozřejmě, kladli hloupé otázky jako například „měl by být hardware +svobodný?“ „Měl by tento mikrofon být svobodný?“</p> +<p> +Dobře, co to znamená? Měli byste být svobodní ho kopírovat a měnit? Dobře, +co se měnění týká, koupíte-li si mikrofon, nikdo vám nemůže zabránit ho +změnit. A k tomu kopírování, nikdo nemá kopírku na mikrofony. Mimo „Star +Trek“ takové věci neexistují. Možná jednou budou nanotechnologické +analyzátory a montéři, a bude doopravdy možné zkopírovat fyzický objekt, a +potom tyto otázky, zda jste svobodní to udělat začnou být opravdu +důležité. Uvidíme zemědělské společnosti, jak se snaží zastavit lidi +kopírovat jídlo, a to se stane důležitým politickým problémem, pokud taková +technologická možnost bude někdy existovat. Nevím zda ano; nyní je to pouze +spekulace. </p> +<p> +Pro ostatní druhy informací ale můžete nadhodit tento problém, protože +jakýkoli druh informací, který lze uložit do počítače, může být případně +kopírován a upravován. Tedy etické problémy kolem svobodného software, +otázky práv uživatele kopírovat a upravovat software, jsou stejné jako tyto +otázky pro ostatní druhy publikovaných informací. Teď nemluvím o soukromých +informacích, řekněme osobních informacích, u kterých se nezamýšlí, aby byly +vůbec veřejně dostupné. Mluvím o právech, která byste měli mít, pokud +získáte kopie publikovaných věcí, kde není žádná snaha udržet je tajné.</p> +<p> +Abych vysvětlil své myšlenky k tomuto tématu, rád bych shrnul dějiny +rozšiřování informací a autorských práv. Ve starověku byly knihy psány +perem, a kdo uměl číst a psát, mohl zkopírovat knihu zhruba stejně +efektivně, jako kdokoli jiný. Někdo, kdo to dělal celé dny, se nejspíš +naučil být v tom trochu lepší, ale nebyl zde strašlivý rozdíl. A protože se +kopie dělaly po jedné, nebyly zde žádné ekonomické úspory z rozsahu. Udělat +deset kopií zabralo desetkrát více času než udělat jednu kopii. Nebylo zde +ani nic vnucující nějakou centralizaci; kniha se dala zkopírovat kdekoli.</p> +<p> +Teď kvůli této technologii, protože nevynucovala, aby kopie byly shodné, +nebylo ve starověku ostré dělítko mezi kopírováním knihy a napsáním +knihy. Jsou věci mezi tím, které dávají smysl. Oni chápali myšlenku +autora. Oni věděli, řekněme, že tuto hru napsal Sofokles, ale mezi napsáním +knihy a zkopírováním knihy byly další užitečné věci, které mohli +dělat. Například, mohli jste zkopírovat část knihy, dopsat nějaká nová +slova, zkopírovat něco víc a dopsat nějaká nová slova a tak dál a dál. Tomu +se říkalo „napsat komentář“ – to byla častá věc, kterou dělali – a tyto +komentáře byly ceněny.</p> +<p> +Mohli jste také zkopírovat pasáž z jedné knihy, pak dopsat nějaká další +slova, zkopírovat pasáž z jiné knihy a dopsat něco dalšího a tak dál, a tomu +se říkalo vytvořit přehled. Přehledy byly také velice užitečné. Jsou +ztracená díla, jejichž části přežily, když byly citovány v jiných knihách, +které se staly populárnějšími než původní díla. Možná zkopírovali +nejzajímavější místa, a tak lidé vytvořili mnoho kopií těchto děl, ale +nezatěžovali se kopírováním originál, protože nebyl dostatečně zajímavý. </p> +<p> +Nyní, jak dalece mohu říci, ve starověkém světě nebylo nic jako autorská +práva. Kdokoli chtěl kopii knihy si mohl tu knihu zkopírovat. Později byl +vynalezen knihtisk a knihy začaly být kopírovány v tiskárnách. Tiskárny +nebyly pouze kvantitativní pokrok ve snadnosti kopírování. Ovlivnily různé +druhy kopírování nerovnoměrně, neboť přinesly neoddělitelnou úsporu z +rozsahu. Dalo hodně práce něco vysázet a mnohem méně práce udělat mnoho +stejných kopií stránky. Takže výsledek byl, že kopírování knih začala být +centralizovaná, hromadná výroba.</p> +<p> +Také to znamenalo, že obyčejní čtenáři nemohli kopírovat knihy +efektivně. Pouze měl-li jste tiskárnu, mohl jste to dělat. Byla to tedy +průmyslová činnost. </p> +<p> +Po prvních několik století tisku tištěné knihy zcela nenahradily ruční +kopírování. Ručně psané knihy se stále dělaly, někdy bohatými a někdy i +chudými lidmi. Bohatí je dělali, aby získali obzvláště krásnou kopii knihy, +která by ukazovala, jak jsou bohatí, a chudí je dělali, protože třeba neměli +dost peněz na tištěnou kopii, ale měli čas zkopírovat knihu ručně. Jak říká +písnička, „Čas nejsou peníze, pokud všechno co máš je čas.“</p> +<p> +Takže ruční kopírování se stále ještě do určité míry dělalo. Myslím, že to +bylo v letech 1800, kdy se tisk stal natolik levným, že si dokonce i chudí +lidé mohli pořídit tištěné knihy, pokud byli gramotní.</p> +<p> +Autorská práva se rozvíjela spolu s používáním knihtisku a v závislosti na +technologii knihtisku působila jako průmyslová regulace. Nevymezovala, co +mohou dělat čtenáři; vymezovala, co mohou dělat vydavatelé a +autoři. Autorská práva v Anglii byla původně formou cenzury. Museli jste +získat vládní povolení k publikaci knihy. Tato myšlenka se ale změnila. V +době vzniku ústavy Spojených států přišli lidé s odlišnou myšlenkou účelu +autorských práv a myslím, že tato myšlenka byla přijata i v Anglii. </p> +<p> +Pro americkou ústavu bylo navrženo, že by autorům měla být udělena autorská +práva, monopol na kopírování jejich knih. Tento návrh byl zamítnut. Místo +toho byl přijat zásadně odlišný návrh a to ten, že v zájmu podpory pokroku, +Kongres může případně zavést systém autorských práv, který vytvoří tyto +monopoly. Tedy tyto monopoly, podle ústavy Spojených států, neexistují v +zájmu těch, kdo je vlastní; existují v zájmu podpory pokroku vědy. Tyto +monopoly se přenechávají autorům jako způsob, jak změnit jejich chování tak, +aby dělali něco, co slouží veřejnosti. </p> +<p> +Tedy cílem je více napsaných a vydaných knih, které si pak mohou ostatní +lidé přečíst. Věří se, že to přispívá ke zvýšené literární činnosti, +zvýšenému psaní o vědě a dalších oborech, a společnost se z toho nakonec +učí. To je účel, kterému to má sloužit. Vytvoření soukromých monopolů byl +pouze prostředek k cíli, a ten cíl je veřejný cíl.</p> +<p> +Autorská práva v době knihtisku byla celkem bezbolestná, protože to byla +průmyslová regulace. Omezovala pouze činnost vydavatelů a autorů. Jistě, v +určitém přísném smyslu, chudí lidé ručně kopírující knihy mohli také +porušovat autorská práva. Nikdo ale ani nezkoušel je na nich vynucovat, +protože se to chápalo jako průmyslová regulace.</p> +<p> +Autorská práva ve věku knihtisku byla také snadno vynutitelná, protože +stačilo vynucovat je pouze na vydavatelích, a vydavatelé, svou povahou, o +sobě dávají vědět. Pokud se pokoušíte prodávat knihy, musíte lidem říct, kam +mají přijít si je koupit. Nemusíte chodit do každého domu, abyste si +vynutili autorská práva. </p> +<p> +A nakonec, autorská práva mohou být výhodný systém v tomto +kontextu. Autorská práva ve Spojených státech jsou právníky považována za +obchod, dohodu mezi veřejností a autory. Veřejnost se vzdá některých svých +přirozených práv vytvářet kopie a výměnou dostane zisk ve více napsaných a +vydaných knihách. </p> +<p> +Je tento obchod výhodný? Dobře, pokud široká veřejnost nemůže vytvářet +kopie, protože účinně je možné je vytvářet pouze v tiskárnách – a většina +lidí nevlastní tiskárny – výsledek je, že široká veřejnost se vzdává +svobody, kterou nemůže využívat, svobody, která nemá praktickou +hodnotu. Tedy pokud máte něco, co je vedlejším produktem vašeho života a je +to zbytečné a máte příležitost to vyměnit za něco jiného, co má nějakou +hodnotu, získáváte. To je důvod, proč autorská práva mohla být v té době pro +veřejnost výhodným obchodem.</p> +<p> +Kontext se ale mění, a to musí změnit naše etické hodnocení autorských +práv. Základní etické principy se nemění pokrokem v technologii; jsou příliš +zásadní, aby se jich dotkly takové eventuality. Naše rozhodnutí o libovolné +konkrétní otázce je ale záležitost důsledků dostupných alternativ, a +následky dané volby se mohou změnit, pokud se změní kontext. To je to, co se +děje v oblasti autorského zákona, protože věk knihtisku se blíží ke konci, a +postupně ustupuje věku počítačových sítí. </p> +<p> +Počítačové sítě a digitální informační technologie nás přivádějí zpátky do +světa spíše podobného starověku, kde kdokoli kdo umí číst a využívat +informace je může také kopírovat a může dělat kopie zhruba stejně snadno, +jako je může dělat kdokoli jiný. Jsou to perfektní kopie a jsou stejně dobré +jako kopie, které může udělat kdokoli jiný. Tedy centralizace a úspory z +rozsahu, které představuje knihtisk a podobné technologie, mizí. </p> +<p> +A tento měnící se kontext mění způsob, jakým fungují autorská práva. Jak +vidíte, autorská práva už nepůsobí jako průmyslová regulace; nyní je to +drakonické omezení široké veřejnosti. Bývalo to omezení vydavatelů v zájmu +autorů. Nyní, z praktických důvodů, je to omezení veřejnosti v zájmu +vydavatelů. Autorská práva bývala celkem bezbolestná a +nekontroverzní. Neomezovala širokou veřejnost. Nyní to není pravda. Máte-li +počítač, vydavatelé považují za svou nejvyšší prioritu omezit vás. Autorská +práva byla snadno vynutitelná, protože to bylo omezení pouze na vydavatele, +kteří se dali snadno najít a bylo vidět, co publikují. Nyní jsou autorská +práva omezení na každého z vás. K vynutitelnosti to vyžaduje dohled – +neoprávněné vniknutí – a tvrdé tresty, a vidíme, že tyto začínají být ve +Spojených státech a dalších zemích příjímány do zákonů.</p> +<p> +Autorská práva bývala, pravděpodobně, výhodným obchodem pro veřejnost, +protože veřejnost prodala svobody, které nemohla vykonávat. Dobře, ale nyní +může tyto svobody vykonávat. Co uděláte, pokud vytváříte vedlejší produkt, +který pro vás neměl žádné využití a měli jste ve zvyku ho odprodat, a pak, +zničeho nic, pro něj naleznete využití? Ve skutečnosti ho můžete +zkonzumovat, použít. Co uděláte? Všechen ho neprodáte; něco si necháte. A to +je to, co by většina veřejnosti přirozeně chtěla. +To je to, co veřejnost dělá, kdykoli má šanci vyjádřit, čemu dává přednost; +ponechává si některé svobody a vykonává je. Napster je toho velkým +příkladem, veřejnosti, která se rozhodla vykonávat svobodu kopírování místo +toho, aby se jí vzdala. Tedy přirozená věc, kterou bychom měli udělat, +abychom přizpůsobili autorská práva dnešním podmínkám. Snížit množství moci, +kterou získávají vlastníci autorských práv, abychom snížili množství +omezení, které kladou na veřejnost a zvýšili svobodu, kterou si veřejnost +zachová.</p> +<p> +To není ale tím, co vydavatelé chtějí udělat. To, co chtějí udělat, je pravý +opak. Chtějí posílit autorská práva až k bodu, kde jim může veškeré +využívání informací zůstat pod pevnou kontrolou. To vedlo k zákonům, které +nebývale zvýšily moc autorských práv. Svobody, které veřejnost mívala v době +knihtisku, jsou odebírány.</p> +<p> +Například, podívejte se na e-knihy (elektronické knihy, pozn. překl.). Je +zde obrovské nadšení kolem e-knih; stěží se mu můžete vyhnout. Letěl jsem do +Brazílie a v časopise v letadle byl článek, který tvrdil, že to bude +nějakých 10 nebo 20 let, než všichni přejdeme na e-knihy. Zjevně, taková +kampaň pochází od někoho, kdo za to platí. A teď: proč to dělají? Myslím, že +to vím. Důvod je, že e-knihy jsou příležitost, jak sebrat některé zbytkové +svobody, které čtenáři tištěných knih vždy měli a stále mají – svobodu, +například, půjčit knihu příteli nebo si ji půjčit ve veřejné knihovně nebo +prodat výtisk do antikvariátu nebo koupit si výtisk anonymně, aniž by se +uložil do nějaké databáze záznam o tom, kdo si koupil tu kterou knihu. A +možná dokonce svobodu přečíst si ji dvakrát.</p> +<p> +Toto jsou svobody, které by vydavatelé rádi odebrali, ale nemohou to udělat +pro tištěné knihy, protože by to bylo příliš nápadné sáhnutí po moci a +zvedlo by odpor. Tak našli nepřímou strategii: Nejdřív získají zákony, které +odeberou tyto svobody pro e-knihy, dokud zde žádné e-knihy nejsou; takže zde +není žádný spor. Nejsou zde žádní již existující uživatelé e-knih, kteří +jsou zvyklí na své svobody a budou je bránit. Toto získali s přijetím +Digital Millennium Copyright Act v roce 1998. Potom uvedou e-knihy a +postupně všechny donutí přejít z tištěných knih na e-knihy, a konečný +výsledek bude, že čtenáři ztratili tyto svobody aniž by existoval okamžik, +kdy jim byly odebrány a kdy mohli bojovat, aby si je udrželi.</p> +<p> +Ve stejnou dobu vidíme úsilí odebrat lidské svobody v užívání ostatních +druhů publikovaných děl. Například, filmy na DVD jsou publikovány v +zašifrovaném formátu, který býval tajný – byl zamýšlen jako tajný – a jediný +způsob, aby vám filmové společnosti sdělily ten formát, abyste mohli vyrábět +DVD přehrávač, bylo podepsat smlouvu, že do přehrávače zabudujete nějaká +omezení. Jejich výsledkem bude, že veřejnosti bude zamezeno dokonce plně +využívat svých legálních práv. Pak pár chytrých programátorů v Evropě +porozumělo formátu DVD a napsali svobodný softwarový balíček, který přečte +DVD. To umožnilo používat svobodný software v operačním systému GNU/Linux ke +sledování DVD, které jste si koupili, a to je naprosto legitimní věc. Měli +byste toho být schopni se svobodným softwarem. </p> +<p> +Ovšem filmové společnosti se ohradily a šly k soudu. Pochopte, filmové +společnosti vyráběly mnoho filmů, kde byl šílený vědec a někdo říkal, „Ale, +doktore, jsou určité věci, které by lidstvo nemělo znát.“ Museli se příliš +mnoho dívat na svoje filmy, protože došli k přesvědčení, že formát DVD je +něco, co by lidstvo nemělo znát. A tak získali rozhodnutí o úplné cenzuře +software na přehrávání DVD. Dokonce i udělat odkaz na místo mimo Spojené +státy, kde je tato informace legální, bylo zakázáno. Proti tomuto rozhodnutí +bylo podáno odvolání. Musím hrdě říci, podepsal jsem přímluvný dopis v tomto +odvolání, ačkoliv hraji jen docela malou roli v této konkrétní bitvě.</p> +<p> +Vláda Spojených států zasáhla přímo na opačné straně. Toto není překvapivé, +pokud uvážíte, proč byl Digital Millennium Copyright Act přijat na první +pokus. Důvod je v systému financování předvolební kampaně, který máme ve +Spojených státech, a který je v zásadě legalizovaná korupce, kde jsou +kandidáti koupeni firmami dokonce ještě dříve, než jsou zvoleni. A, +samozřejmě, vědí, kdo je jejich pánem – vědí pro koho pracují – a přijímají +zákony, které dávají firmám větší moc. </p> +<p> +Jak dopadne tato konkrétní bitva, nevíme. Ale mezitím Austrálie přijala +podobný zákon a Evropa je téměř připravena ho také přijmout; takže plán je +nezanechat na Zemi jediné místo, kde by tato informace byla lidem +dostupná. Spojené státy ale zůstávají ve světě na vedoucí pozici ve snaze +zamezit veřejnosti šířit publikované informace.</p> +<p> +Ačkoliv Spojené státy nejsou první zemí, která toto činí prvořadým. Sovětský +svaz to považoval také za velice důležité. Tam bylo toto neautorizované +kopírování a šíření známo jako samizdat a k jeho potlačení vyvinuli řadu +metod: Za prvé, stráž hlídající každý kus kopírovacího zařízení ke kontrole +toho, co lidé kopírují, aby se zabránilo zakázanému kopírování. Za druhé, +kruté tresty pro každého chyceného při zakázaném kopírování. Mohli jste být +posláni na Sibiř. Za třetí, získáváním informátorů, vyžadováním na každém, +aby udával své sousedy a spolupracovníky informační policii. Za čtvrté, +kolektivní odpovědnost – Ty! Ty budeš sledovat tu skupinu! A jestli chytím +někoho z nich při zakázaném kopírování, půjdeš do vězení. Takže je koukej +sledovat pořádně. A za páté, propaganda, začínající v dětství, aby +přesvědčila každého, že pouze strašlivý nepřítel lidu by někdy dělal toto +zakázané kopírování.</p> +<p> +Spojené státy nyní využívají všech těchto opatření. Za prvé, stráže +sledující kopírovací zařízení. Tedy, v kopírovacích obchodech jsou lidé, +kteří kontrolují, co kopírujete. Lidská stráž ke sledování toho, co +kopírujete ve svém počítači, by ale byla příliš drahá; lidská práce je +příliš drahá. Proto mají robotické stráže. To je účel Digital Millennium +Copyright Act. Tento software přijde do vašeho počítače; je to jediný +způsob, jak můžete přistupovat k určitým datům a to vám zabrání v +kopírování.</p> +<p> +Nyní existuje plán vložit tento software do každého pevného disku, takže pak +mohou být soubory na vašem disku, ke kterým nemůžete ani přistoupit, pokud +nedostanete od nějakého síťového serveru povolení k přístupu k souboru. A +obejít tento software nebo dokonce říct jiným lidem, jak ho obejít, je +zločin.</p> +<p> +Za druhé, tvrdé tresty. Před pár lety, pokud jste dělali kopie něčeho a +rozdávali je svým přátelům jen jako pomoc, nebyl to zločin; to nikdy nebyl +zločin ve Spojených státech. Potom z toho udělali hrdelní zločin, takže vás +mohou dát na roky do vězení za sdílení s vaším sousedem.</p> +<p> +Za třetí, informátoři. Tedy, možná jste viděli reklamy v televizi, reklamy v +bostonském metru žádající lidi, aby donášeli na své spolupracovníky +informační policii, která se oficiálně nazývá Software Publishers +Association.</p> +<p> +A za čtvrté, kolektivní odpovědnost. Ve Spojených státech bylo toto +provedeno povoláním poskytovatelů internetových služeb, učiněním je legálně +odpovědnými za to, co jejich zákazníci posílají. Jediný způsob, jak se mohou +vyhnout tomu, být pokaždé odpovědnými, je, mají-li neměnný postup na +odpojení nebo vymazání informace do dvou týdnů po stížnosti. Zrovna před pár +dny jsem slyšel, že nějaký chytrý protestní server kritizující City Bank pro +její odporné metody byl tímto způsobem odpojen. V dnešní době ani +nedostanete svou příležitost u soudu; vaše stránky jsou prostě odpojeny. </p> +<p> +A, nakonec, propaganda, začínající v dětství. To je k čemu se používá slovo +„pirát.“ Pokud si vzpomenete pár let zpátky, termínem „pirátská“ byla dříve +označována vydavatelství, která neplatila autorovi. Ale teď se to úplně +obrátilo. Nyní se tak označují členové veřejnosti, kteří uniknou kontrole +vydavatele. Používá se to k přesvědčování lidí, že pouze skutečně odporný +nepřítel lidu by někdy prováděl zakázané kopírování. Říká, že „sdílet něco s +vaším sousedem je morálně ekvivalentní útoku na loď.“ Doufám, že s tím +nesouhlasíte a pokud ne, doufám, že odmítnete to slovo používat tímto +způsobem. </p> +<p> +Vydavatelé si tedy kupují zákony, aby získali větší moc. Navíc prodlužují +dobu, po kterou autorská práva platí. Ústava Spojených států říká, že +autorská práva mohou trvat jen omezenou dobu, ale vydavatelé chtějí, aby +trvala navždy. Ačkoliv získat dodatek k ústavě by bylo celkem obtížné, +vynašli jiný způsob, jak dosáhnout téhož výsledku. Každých 20 let zpětně +prodlouží platnost autorských práv o 20 let. Výsledek je, že v libovolném +čase autorská práva formálně trvají po určitou dobu a daná autorská práva +formálně zaniknou v určitou dobu. Zániku ale nebude nikdy dosaženo, protože +všechna autorská práva budou každých 20 let prodloužena o 20 let; žádné dílo +se tedy už nedostane zpět do veřejné sféry. Toto bylo nazváno „věčná +autorská práva na splátky.“</p> +<p> +Zákon z roku 1998 prodlužující autorská práva o 20 let je známý jako „zákon +o prodloužení autorských práv na Mickey Mouse“, protože jedním z hlavních +sponzorů tohoto zákona byl Disney. V Disney si uvědomili, že autorská práva +na Mickey Mouse brzy zaniknou, a nechtěli, aby se to někdy stalo, protože na +těchto autorských právech vydělávají spoustu peněz.</p> +<p> +Původní název tohoto proslovu měl být „Autorská práva a globalizace.“ +Podíváte-li se na globalizaci, to, co vidíte, je způsobeno mnoha politikami, +prováděnými ve jménu ekonomické efektivity nebo takzvaných dohod o svobodném +obchodu, které jsou ve skutečnosti navrženy, aby daly moc firmám místo +zákonům a policiím. Ve skutečnosti nejsou o svobodném obchodu. Jsou o +přenosu moci: odebrání moci rozhodovat o zákonech od občanů kterékoli země, +kteří by případně mohli prosazovat své zájmy, a předání této moci firmám, +které se nebudou řídit zájmy těchto občanů.</p> +<p> +Z jejich pohledu je demokracie problém, a tyto dohody jsou navrženy k +ukončení tohoto problému. Například já mám za to, že <abbr title="North +American Free Trade Agreement">NAFTA</abbr> (Severoamerická dohoda o volném +obchodu, pozn. překl.) ve skutečnosti obsahuje ustanovení umožňující +společnostem žalovat vládu v cizí zemi, aby se zbavily zákona, o kterém si +myslí, že narušuje jejich zisky v té zemi. Takže cizí společnosti mají větší +moc než občané té země.</p> +<p> +Existují pokusy toto rozšířit i mimo NAFTA. Například, toto je jeden z cílů +takzvané zóny volného obchodu Ameriky, rozšíření tohoto principu na všechny +státy Jižní Ameriky a Karibiku, a mnohostranná dohoda o investování měla +toto rozšířit na celý svět.</p> +<p> +Jednou věcí, kterou jsme viděli v 90. letech, je, že tyto smlouvy začínají +vynucovat autorská práva po celém světě, a to tvrdším a více omezujícím +způsobem. Tyto dohody nejsou dohody o volném obchodu. Ve skutečnosti jsou to +obchodní dohody řízené korporacemi, které předávají korporacím kontrolu nad +světovým obchodem, aby se tak eliminoval volný obchod.</p> +<p> +Na začátku 19. století, kdy Spojené státy byly rozvojovou zemí, neuznávaly +zahraniční autorská práva. To bylo uvážlivé rozhodnutí a inteligentní +rozhodnutí. Bylo všeobecně přijímáno, že by uznávání zahraničních autorských +práv bylo prostě nevýhodné, že by vysávalo peníze a nenadělalo mnoho +dobrého.</p> +<p> +Stejná logika by se dnes vztahovala na rozvojové země, avšak Spojené státy +mají dostatečnou sílu donutit je jít proti jejich zájmům. Je to vlastně +chyba mluvit o zájmu zemí v tomto kontextu. Po pravdě jsem si jist, že +většina z vás již slyšela o omylu pokoušet se posoudit veřejný zájem +sečtením majetku všech. Kdyby pracující Američané ztratili miliardu dolarů a +Bill Gates získal dvě miliardy dolarů, byli by na tom Američané obecně lépe? +Bylo by to dobré pro Ameriku? Neboli pokud se podíváte pouze na ten součet, +vypadá to, že je to dobré. Nicméně, tento příklad ukazuje, že součet je +špatný způsob, jak to posuzovat, neboť Bill Gates opravdu nepotřebuje další +dvě miliardy, ale ztráta jedné miliardy může být bolestná pro ostatní lidi, +kteří nemají tolik. +V diskusi o kterékoli z těchto obchodních smluv, pokud uslyšíte, jak lidé +mluví o zájmech té země a oné země, tak to, co vlastně dělají, je sčítání +příjmů všech. Bohatí a chudí lidé se sčítají. Používání tohoto omylu je +záminka, abyste ignorovali vliv rozdělení bohatství v rámci země a fakt, zda +ho ta smlouva učiní více nestejnoměrným, jako tomu bylo ve Spojených +Státech.</p> +<p> +Opravdu to tedy není zájem Spojených států, čemu slouží vynucování +autorských práv na celém světě. Je to zájem jistých firemních vlastníků, z +nichž mnozí jsou ve Spojených státech a někteří v dalších zemích. Neslouží, +v žádném smyslu, veřejnému zájmu.</p> +<p> +Co by ale mělo smysl udělat? Věříme-li účelu autorských práv, jak byl +uveden, například v Ústavě Spojených států, účelu podporovat pokrok, jaké +rozumné zásady použít ve věku počítačových sítí? Zjevně místo posílení moci +autorských práv, je musíme stáhnout zpět tak, abychom široké veřejnosti +nechali určitou oblast svobody, kde mohou využívat výhod digitální +technologie, využívat své počítačové sítě. Jak daleko by to ale mělo jít? To +je zajímavá otázka, protože já si nemyslím, že bychom nutně měli úplně +skoncovat s autorskými právy. +Myšlenka vyměnit některé svobody za více pokroku může být stále výhodný +obchod na jisté úrovni, i kdyby nám tradiční autorská práva dávala příliš +mnoho svobody. Abychom ale mohli o tom inteligentně uvažovat, první věcí, +kterou si musíme uvědomit, je, že není žádný důvod udělat to naprosto +rovnocenně. Není žádný důvod trvat na tom, aby se stejná dohoda vztahovala +na všechny druhy děl.</p> +<p> +Ve skutečnosti toto již není náš případ, protože již existuje mnoho výjimek +pro hudbu. Autorský zákon zachází s hudbou velmi rozdílně. Možný důraz na +rovnocennost ale využívají vydavatelé jistým chytrým způsobem. Vyberou si +nějaký podivný speciální případ a vytvoří argument, že, v tomto speciálním +případě, by bylo výhodné mít tak a tak silná autorská práva. A pak řeknou, +že v zájmu rovnocennosti musí být tak a tak silná u všeho. Samozřejmě si +vyberou speciální případ, kde mohou vytvořit nejsilnější argument, i když je +to spíše speciální případ a ve skutečnosti není celkově příliš důležitý.</p> +<p> +Možná bychom ale měli mít tak silná autorská práva pro ten příslušný +speciální případ. Nemusíme platit stejnou cenu za všechno, co si +kupujeme. Tisíc dolarů za nové auto může být velmi dobrý obchod. Tisíc +dolarů za láhev mléka je hrozný obchod. Neplatili byste stejnou cenu za +všechno, co si kupujete v jiných oblastech života. Proč to dělat zde?</p> +<p> +Potřebujeme se tedy podívat na různé druhy děl, a chtěli bychom navrhnout +způsob, jak to udělat.</p> +<p> +První zahrnuje recepty, počítačové programy, manuály a učebnice, referenční +díla jako slovníky a encyklopedie. U všech těchto funkčních děl, jak já +věřím, jsou v podstatě stejné problémy jako u programů a vztahují se na ně +stejné závěry. Lidé by měli mít dokonce svobodu zveřejnit upravenou verzi, +protože je velice užitečné upravovat funkční díla. Potřeby lidí nejsou +stejné. Napsal-li jsem toto dílo kvůli práci, kterou bylo třeba udělat, vaše +představa o práci, kterou chcete dělat, může být poněkud rozdílná. Chcete +tedy změnit toto dílo tak, abyste mohli dělat, co je pro vás dobré. +Mohou tady být další lidé, kteří mají stejné potřeby jako Vy, a vaše +pozměněná verze pro ně může být dobrá. Každý, kdo vaří, tohle ví a věděl to +po stovky let. Je normální dělat si kopie receptů a rozdávat je ostatním +lidem, je také normální změnit recept. Pokud změníte recept a uvaříte to pro +své přátele a jim to chutná, mohou se vás zeptat, „Můžeš mi dát ten recept?“ +Pak možná napíšete svojí verzi a dáte jim kopie. Toto je přesně to, co jsme +mnohem později začali dělat v komunitě kolem svobodného software.</p> +<p><a name="opinions"></a> To je jedna třída děl. Druhá třída děl jsou díla, +jejichž smyslem je sdělit, co si určití lidé myslí. Jejich účelem je výpověď +o těchto lidech. Toto zahrnuje paměti, názory, eseje, vědecké články, +nabídky ke koupi a prodeji, katalogy zboží. Smysl těchto děl je, že vám +sdělují, co si někdo myslí, nebo co někdo viděl eventuálně čemu někdo +věří. Změnit je by znamenalo překroutit autory; takže úprava těchto děl není +sociálně užitečná činnost. Doslovné kopírování je doopravdy jediná věc, +která lidem musí být umožněna. </p> +<p> +Další otázka je: Měli by lidé mít právo dělat komerční doslovné kopírování? +Nebo stačí nekomerční? Jistě chápete, jsou zde dvě rozdílné aktivity, které +můžeme rozlišit, takže je můžeme považovat za oddělené otázky – právo na +nekomerční doslovné kopírování a právo na doslovné komerční +kopírování. Třeba, dobrý kompromisní způsob může být mít autorská práva +pokrývající komerční doslovné kopírování, ale ponechat všem právo na +nekomerční doslovné kopírování. Tento způsob, autorská práva na komerční +doslovné kopírování, stejně jako na upravené verze – pouze autor by mohl +schválit upravenou verzi – by stále poskytoval stejný příjem zisků jako +poskytuje nyní na podporu napsání těchto děl, ať už je její rozsah jakýkoli.</p> +<p> +Povolení nekomerčního doslovného kopírování by znamenalo, že autorská práva +by se už dále nemusela vtírat do všech domovů. Opět by se z nich stala +průmyslová regulace, snadno vynutitelná a bezbolestná, již déle nevyžadující +drakonické tresty a informátory v zájmu vynutitelnosti. Tak získáme nejvíc +zisku – a vyhneme se nejvíce hrůzám – ze současného systému.</p> +<p> +Třetí kategorie děl jsou estetická nebo zábavná díla, kde nejdůležitější +věcí je právě ten pocit z pohledu na dílo. Pro tato díla je problém změny +velmi obtížný, protože na jednu stranu je zde názor, že tato díla odrážejí +pohled autora a změnit je by znamenalo zkazit tento pohled. Na druhou stranu +máte fakt, že je zde lidová tvorba, kdy posloupnost lidí měnících dílo může +někdy vyprodukovat velice pestrý výsledek. Dokonce i když máte umělce +produkující díla, vypůjčování si z předchozích děl je často velmi +užitečné. Některé ze Shakespearových her mají příběh, který byl převzat z +nějaké jiné hry. Kdyby tehdy platily dnešní autorské zákony, tyto hry by +byly ilegální. +Je to obtížná otázka, co bychom měli dělat s publikováním upravených verzí +estetických nebo výtvarných děl, a nejspíš se musíme podívat na další +rozdělení této kategorie, abychom vyřešili tento problém. Například se +scénáři počítačových her by se mělo zacházet jedním způsobem; třeba by měl +mít každý svobodu zveřejnit jejich modifikovanou verzi. Dejme tomu s romány +by se mělo zacházet jinak; u nich by třeba komerční vydání mělo vyžadovat +dohodu s původním autorem.</p> +<p> +Budou-li autorská práva zahrnovat komerční vydávání estetických děl, stále +se většina dnešních zisků dostane na podporu autorů a hudebníků, do té +omezené míry do jaké je podporuje současný systém, protože to dělá velmi +špatně. Může to být rozumný kompromis, stejně jako v případě děl, která +reprezentují určité lidi.</p> +<p> +Podíváme-li se kupředu do doby, kdy naplno vypukne věk počítačových sítí, až +budeme za tímto přechodným stavem, můžeme nastínit další způsoby, jak mohou +autoři získat peníze za svou práci. Představte si, že máme digitální peněžní +systém, který vám umožňuje dostat peníze za vaši práci. +Představte si, že máme digitální peněžní systém, který umožňuje poslat +někomu jinému peníze přes Internet; to se dá udělat různými způsoby, +například pomocí šifrování. A představte si, že doslovné kopírování všech +těchto uměleckých děl je povoleno. Jsou ale napsána tak, že kdykoli je +přehráváte nebo čtete nebo sledujete, objeví se vedle nápis, který říká, +„Klikněte zde a pošlete tak dolar autorovi,“ nebo hudebníkovi nebo komu. A +prostě tam zůstane. Nijak vás neruší, ale je tam, a připomíná vám, že je to +dobrá věc podporovat spisovatele a hudebníky.</p> +<p> +Takže pokud se vám líbí dílo, které čtete nebo posloucháte, možná si +řeknete, „Proč bych neměl dát těmto lidem dolar? Je to jen dolar. Kolik to +je? To mi ani nebude chybět.“ A lidé začnou posílat dolar. Dobrá věc je, že +tohle dělá autorská práva spojenci autorů a hudebníků. Když někdo pošle +emailem kopii příteli, ten může také poslat dolar. Pokud se vám to opravdu +líbí, můžete poslat dolar víc než jednou, a ten dolar je víc, než oni +dostanou dnes, koupíte-li si knihu nebo koupíte-li si CD, protože oni +dostanou jen nepatrný zlomek z ceny. Ti stejní vydavatelé, kteří žádají +úplnou kontrolu nad veřejností ve jménu autorů a hudebníků, berou přitom +tyto autory a hudebníky po celou dobu pěkně na hůl.</p> +<p> +Doporučuji vám k přečtení článek Courtney Loveové v časopise Salon, článek o +pirátech, kteří plánují využít dílo hudebníka bez placení. Těmito piráty +jsou hudební společnosti, které v průměru platí hudebníkům 4% z +prodeje. Samozřejmě, velmi úspěšní hudebníci mají větší vliv. Získávají více +než 4% ze svých obrovských prodejů a to znamená, že velká řada hudebníků, +kteří mají nahrávací smlouvu, dostane méně než 4% ze svých prodejů.</p> +<p> +Tady je, jakým způsobem to funguje: Nahrávací společnost utratí peníze za +reklamu a považují tento výdaj za výhodný pro hudebníky, ačkoliv hudebníci +to nikdy tak nevidí. Takže nominálně, koupíte-li si CD, jistý zlomek z těch +peněz jde hudebníkům, ovšem takřka nic. Ve skutečnosti se tím zaplatí výdaje +za reklamu, a pouze velmi úspěšní hudebníci někdy uvidí něco z těch peněz.</p> +<p> +Hudebníci, samozřejmě, podepisují své nahrávací smlouvy, protože doufají, že +se dostanou mezi těch pár, co zbohatli. V zásadě se hudebníkům nabízí +loterie, která je má přivábit. Ačkoliv jsou v hudbě dobří, nemusejí být tak +dobří v pečlivém a logickém uvažování, aby prohlédli tuto past. Podepíší +smlouvu a nejspíš všechno, co dostanou, je publicita. Dobře, tak proč jim +nedat publicitu jiným způsobem, ne skrze systém průmyslového komplexu, který +nám hází na krk mizernou hudbu, co se dobře prodává. Proč místo toho +neudělat přirozené nutkání posluchače sdílet hudbu s těmi, které miluje, +spojencem hudebníků? Když už máme ten nápis, co se objeví na přehrávači, +jako způsob jak poslat dolar hudebníkům, potom počítačové sítě mohou být +mechanismus, jak udělat hudebníkům reklamu, úplně stejnou, jakou dnes +získají jako jedinou věc z nahrávacích smluv.</p> +<p> +Je třeba vidět, že současný systém autorských práv odvádí mizernou práci při +podpoře hudebníků, stejně mizernou, jako světový obchod odvádí při zvyšování +životních standardů na Filipínách a v Číně. Máte zde podnikatelské zóny, kde +každý pracuje v manufaktuře a všechny produkty se vyrábějí v +manufakturách. Věděl jsem, že globalizace je velmi neefektivní způsob, jak +zvýšit životní standard lidem v zámoří. Řekněme, Američan dostává 20 dolarů +na hodinu, aby něco udělal, a vy dáte jeho práci Mexičanovi, který dostane +možná 6 dolarů za den, a co se stalo je, že jste vzali velké množství peněz +americkému dělníkovi a dali nepatrný zlomek, něco jako pár procent, +mexickému dělníkovi a zbytek získala společnost. Takže je-li vaším cílem +zvýšit životní standard mexických dělníků, tohle je všivácký způsob, jak na +to.</p> +<p> +Je zajímavé vidět, že stejný jev probíhá i v průmyslu kolem autorských práv, +stejná je hlavní myšlenka. Ve jménu těchto dělníků, kteří si jistě něco +zasluhují, navrhujete opatření, která jim dají nepatrný kousek a ve +skutečnosti pouze pohánějí moc korporací ovládajících naše životy.</p> +<p> +Snažíte-li se nahradit velmi dobrý systém, musíte pracovat velice tvrdě, +abyste přišli s lepší alternativou. Pokud víte, že dnešní systém je mizerný, +není tak těžké najít lepší alternativu; srovnávací standard je dnes velmi +nízký. Musíme na to stále myslet, pokud se zabýváme otázkami autorských +práv. </p> +<p> +Myslím, že jsem řekl většinu toho, co jsem chtěl říci. Chtěl bych zmínit, že +zítra je Phone-In Sick Day v Kanadě (den, kdy lidé hromadně volají do práce, +že jsou nemocní – pozn. překl.). Zítra je také začátek sumitu k dokončení +jednání o zóně svobodného obchodu mezi Amerikami, aby se rozšířila moc +korporací na další státy, a velký protest se plánuje v Quebecu. Viděli jsme +extrémní metody použité k rozbití tohoto protestu. Mnoho Američanům je +znemožněno přejít hranice s Kanadou, kam mohou jinak vstoupit kdykoli. S nejchatrnějšími výmluvami byla postavena zeď kolem centra Quebecu jako +pevnost, která udrží protestující vně. Viděli jsme velké množství špinavých +triků použitých proti veřejným protestům proti těmto dohodám. Takže to, co +nám z demokracie zbyde poté, co vládní moc bude odebrána demokraticky +zvoleným vůdcům a dána firmám a nevoleným mezinárodním skupinám, nemusí +přežít potlačení veřejných protestů proti tomu.</p> +<p> +Věnoval jsem 17 let života práci na svobodném software a příbuzných +otázkách. Nedělal jsem to z toho důvodu, že si myslím, že to je +nejdůležitější politický problém na světě. Dělal jsem to, protože to bylo v +oblasti, kde jsem viděl, že mé dovednosti mohou udělat mnoho dobrého. Stalo +se ale, že se obecné politické otázky vyvinuly a největší politický problém +dnešního světa je odolat tendenci dát firmám moc nad veřejností a +vládami. Vidím svobodný software a příbuzné otázky pro ostatní druhy +informací, které jsem dnes rozebíral, jako jednu část tohoto velkého +problému. Nepřímo jsem tak zjistil, že sám pracuji na tomto +problému. Doufám, že něčím přispěji k tomuto úsilí.</p> +<p> +<b>ODEZVA</b>:</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Za okamžik necháme publikum klást otázky a +komentáře. Dovolte mi však, abych nabídl stručnou obecnou odezvu. Mám pocit, +že největší a nejdůležitější praktické rady, která nám Stallman nabízí, mají +dva klíčové prvky. Jedním je poznání, že dosavadní předpoklady o autorských +právech, dosavadní použití autorských práv jsou nevhodná; jsou zpochybněny a +podkopány nástupem počítačů a počítačových sítí. Může to být zřejmé, ale je +to důležitý bod.</p> +<p> +Druhým je poznání, že digitální éra nás nutí znovu zvážit, jak rozdělujeme a +vážíme si forem duševní a tvořivé práce. Stallman má jistě pravdu, že +některé druhy duševních počinů si zasluhují více ochrany autorskými právy +než ostatní. Snaha systematicky identifikovat různé druhy a úrovně ochrany +autorskými právy mi připadá jako cenný způsob, jak se vypořádat s problémy +duševních děl, před které nás staví příchod počítačů.</p> +<p> +Nicméně myslím, že cítím jiné téma, které leží pod tím, co Stallman říkal, a +že vlastně vůbec není přímo o počítačích, ale spíše o otázkách kolem +demokratické autority a moci, kterou vláda a korporace stále více ovlivňují +naše životy. Tato populistická a protikorporativní stránka Stallmanova +proslovu je podnětná, ale také redukující a potenciálně zjednodušující. A je +také možná příliš idealistická. Například, jak by romanopisec nebo básník +nebo textař nebo hudebník nebo autor vysokoškolské učebnice přežili v tomto +odvážném novém světě, kde jsou lidé platit výzýváni, nikoli nuceni. Jinak +řečeno, připadá mi, že propast mezi současnou praxí a vizionářskými +možnostmi, o kterých Stallman spekuluje, je ještě nesmírně široká.</p> +<p> +Uzavřu to žádostí, zda by Stallman nechtěl trochu rozvést jisté aspekty své +řeči a, specificky, zda má další myšlenky ohledně způsobu, jakým by ti, +které nazývejme „tradičními tvůrci“, byli chráněni v jeho systému autorských +práv. </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Především, chtěl bych poukázat na to, že bychom neměli +používat výraz „ochrana“ k popisu toho, co dělají autorská práva. Autorská +práva omezují lidi. Výraz „ochrana“ je propagandistický termín firem +vlastnících autorská práva. Výraz „ochrana“ znamená zničení zabránit +něčeho. Tedy, já si nemyslím, že píseň se zničí, pokud se více hraje více +jejích kopií. Zrovna tak si nemyslím, že se román zničí, pokud více lidí čte +jeho kopie. Takže nepoužívejte tohle slovo. Myslím, že vede lidi k +identifikaci se se špatnou stranou.</p> +<p> +Je to také velmi špatný nápad uvažovat o duševním vlastnictví ze dvou +důvodů: za prvé, předem odsuzuje nejzákladnější otázku v oblasti, která je: +Jak by se s těmito věcmi mělo nakládat a měly by být brány jako druh +vlastnictví? Používat výraz „duševní vlastnictví“ k popisu této oblasti +znamená předpokládat, že odpověd je „ano“, že toto je způsob jak s těmi +věcmi nakládat a nijak jinak.</p> +<p> +Za druhé, podporuje to přílišné zobecňování. Duševní vlastnictví je +všeobecný termín pro několik různých právních systémů nezávislého původu, +jako třeba autorská práva, patenty, ochranné známky, obchodní tajemství a +některé další věci. Jsou téměř úplně odlišné; nemají nic společného. Lidé, +když slyší výraz „duševní vlastnictví“, jsou vedeni k falešnému obrazu, kde +si představují, že obecný princip duševního vlastnictví byl aplikován na +konkrétní oblasti, takže předpokládají, že tyto různé oblasti zákona jsou +podobné. To vede nejen ke zmatenému uvažování nad tím, co je správné dělat, +ale také k tomu, že lidé nedovedou pochopit, co zákon ve skutečnosti říká, +protože předpokládají, že autorský zákon a patentový zákon a zákon o +ochranných známkách jsou podobné. Ve skutečnosti jsou přitom zcela +rozdílné. </p> +<p> +Chcete-li tedy podporovat pečlivé uvažování a jasné pochopení toho, co zákon +říká, vyhýbejte se výrazu „duševní vlastnictví.“ Mluvte o autorských právech +nebo o patentech, o ochranných známkách nebo o jakémkoli tématu to chcete +mluvit. Nemluvte ale o duševním vlastnictví. Názor na duševní vlastnictví +bude skoro vždy pošetilý. Nemám názor na duševní vlastnictví. Mám názory na +autorská práva a patenty a ochranné známky, a jsou rozdílné. Přišel jsem k +nim rozdílnými myšlenkovými pochody, protože tyto systémy zákonů jsou zcela +rozdílné. </p> +<p> +Dobře, udělal jsem odbočku, ale je to strašlivě důležité. </p> +<p> +Dovolte tedy, abych šel k věci. Samozřejmě, nemůžeme nyní vidět, jak dobře +by to fungovalo, zda by fungovalo žádat lidi, aby zaplatili dobrovolně +autorům a hudebníkům, které milují. Jedna věc, která je zřejmá, je, že to, +jak dobře by systém fungoval je úměrné počtu lidí, kteří jsou součástí sítě, +a to číslo, jak víme, za pár let řádově vzroste. Kdybychom to zkusili dnes, +mohlo by to selhat, ale nic by to nedokazovalo, protože s desetkrát tolika +lidmi by to mohlo fungovat.</p> +<p> +Jiná věc je, že nemáme onen digitální platební systém; takže to vlastně dnes +vyzkoušet nemůžeme. Mohli byste zkusit něco tak trochu podobného. Jsou zde +služby, kde se můžete zaregistrovat a kde můžete někomu zaplatit peníze – +služby jako Pay Pal. Než ale můžete někomu zaplatit přes Pay Pal, musíte +projít spoustou cirátů a dát jim osobní informace, a oni sbírají záznamy +komu platíte. Můžete jim věřit, že je nezneužijí?</p> +<p> +Takže vás nemusí odradit dolar, ale mohou vás odradit problémy spojené s +placením. Celá myšlenka je, že by placení mělo být jednoduché jako hračka, +pokud chcete, takže by zde nebylo nic, co by vás odradilo, kromě toho +příslušného obnosu peněz. Kdyby to bylo dost málo, proč by vás to mělo +odrazovat. My však víme, že fanoušci opravdu milují hudebníky, a víme, že +některé skupiny, které byly a jsou celkem úspěšné, jako „Grateful Dead“, +povzbuzovaly své fanoušky, aby kopírovali a redistribuovali jejich +hudbu. Dokonce ani nepřišli o své rekordní tržby.</p> +<p> +Postupně se pohybujeme z věku knihtisku do věku počítačových sítí, ale +nestane se tak za den. Lidé si stále kupují mnoho nahrávek a bude to tak +pokračovat po mnoho let, možná navždy. Dokud to bude pokračovat, jednoduše +mít autorská práva, která se stále vztahují na komerční prodej nahrávek, by +mělo odvést stejně dobrou práci v podpoře hudebníků, jako tomu je +dnes. Samozřejmě, není to příliš dobré, avšak alespoň se to nezhorší. </p> +<p> +<b>DISKUSE</b>: </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: [Komentář a otázka o volném stahování a pokusu Stephena Kinga +prodat jeden ze svých románů na díly přes web.]</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ano, to je zajímavé vědět, co udělal a co se stalo. Když +jsem o tom slyšel poprvé, byl jsem vzrušený. Myslel jsem si, možná dělá krok +vstříc světu, který není založen na snaze udržet veřejnost železným +stiskem. Pak jsem viděl, že ve skutečnosti psal, aby od lidí vyžadoval +zaplacení. Abych vysvětlil, co dělal, on vydával román jako seriál, na +splátky, a řekl, „Pokud dostanu dost peněz, vydám víc.“ Ale žádost, co +napsal, byla stěží žádost. Zastrašoval čtenáře. Říkala: „Nezaplatíte-li, +jste zlí. A je-li vás příliš mnoho zlých, potom prostě tohle přestanu psát.“ </p> +<p> +Tedy, zřejmě, toto není způsob, jak donutit veřejnost, aby vám chtěla poslat +peníze. Musíte je donutit, aby vás milovali, nikoli nenáviděli.</p> +<p> +<b>ŘEČNÍK</b>: Detaily byly, že on vyžadoval jisté procento – nevím to +procento přesně, ale 90% zní dobře – lidí, kteří pošlou určitý obnos, který +byl, tuším, dolar nebo dva, nebo nějak v tomto řádu. Musel jste napsat své +jméno a adresu a nějaké další informace, abyste si to mohl stáhnout, a pokud +se toho množství lidí nedosáhlo po první kapitole, řekl, že už další +nevydá. Šlo to velmi proti veřejnosti, která si to stahovala.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Není schéma, kdy nejsou žádná autorská práva, ale lidé jsou +žádáni, aby činili dobrovolné příspěvky, otevřené vůči zneužití plagiátory?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ne. To není to, co jsem navrhoval. Vzpomeňte si, já +navrhuji povolení pouze doslovného nekomerčního kopírování. Takže ten, kdo +by to změnil a dal tam odkaz na svou stránku, místo odkazu na stránku +skutečného autora, by stále porušil autorská práva a mohl by být souzen +přesně stejně, jako by byl souzen dnes.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Chápu. Stále si tedy představujete svět, v kterém budou +autorská práva?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ano. Jak jsem řekl, na tyto druhy děl. Neříkám, že všechno +by mělo být povoleno. Navrhuji omezit moc autorských práv, nikoli s nimi +skoncovat.</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Jedna otázka, která mě napadla, když jste mluvil, Richarde, +a teď znovu, když jste odpovídal na tuto otázku, je: proč neuvažujete nad +způsoby, jakými počítač, sám o sobě, eliminuje prostředníky – stejným +způsobem jako se to rozhodl udělat Stephen King – a může navázat osobní +kontakt.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Dobře, mohou, a ve skutečnosti, ten dobrovolný příspěvek je +jeden</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Vy o tom uvažujete tak, že to vůbec nezahrnuje jít přes +vydavatele?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Vůbec ne. Doufám že ne, chápete, protože vydavatelé z +autorů strašně těží. Pokud se na to zeptáte vydavatelů, řeknou, „Dobře, ano, +pokud autor nebo skupina nechce jít přes nás, neměli by být tak právně +vázáni.“ Ve skutečnosti ale dělají vše, co je v jejich silách, aby to bylo +nastaveno tak, že to nebude proveditelné. Například navrhují formáty médií s +omezenou možností kopírování, aby, pokud chcete vydávat v těchto formátech, +jste museli projít přes velké vydavatele, protože nikomu jinému neřeknou, +jak na to. Takže doufají ve svět, kde přehrávače budou přehrávat tyto +formáty, a abyste mohli mít něco, co se dá přehrát na těchto přehrávačích, +bude to muset jít přes vydavatele. +Takže, fakticky, zatímco není žádný zákon proti autorům nebo hudebníkům +vydávajícím přímo, nebude to proveditelné. Také je zde ta návnada, že možná +budete bohatí. Řeknou, „Uděláme vám reklamu a možná budete bohatí jako +Beatles.“ Vyberte si nějakou velmi úspěšnou skupinu a, samozřejmě, pouze +nepatrnému zlomku hudebníků se něco takového stane. Mohou ale být vtaženi do +podepisování smluv, které je zablokují navždy.</p> +<p> +Vydavatelé mají tendenci velmi špatně respektovat své smlouvy s +autory. Například, smlouvy na knihy typicky říkaly, že pokud se všechny +výtisky knihy vyprodají, práva se vrací autorovi, a vydavatelé obecně nebyli +příliš poctiví ohledně dodržování této klauzule. Často museli být +donuceni. To, co začínají dělat teď je, že používají elektronické publikace +jako výmluvu, aby řekli, že se všechny výtisky nikdy nevyprodají; takže +nikdy nemusí vrátit práva. Jejich myšlenka je, pokud autor nemá žádný vliv, +donutit ho podepsat a od té chvíle nemá žádnou moc; je to jen vydavatel, kdo +má moc.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Bylo by dobré mít svobodné licence na různé druhy děl, které +chrání svobodu každého uživatele kopírovat je způsobem, jaký je vhodný pro +ten druh díla?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Lidé na tom pracují, ale u nefunkčních děl jedna věc +nezastoupí druhou. Podívejme se na funkční dílo, řekněme, textový +editor. Pokud někdo udělá svobodný textový editor, můžete ho používat; +nepotřebujete textový editor, který není svobodný. Neřekl bych, že jedna +svobodná píseň nahradí všechny nesvobodné písně nebo jeden svobodný román +nahradí všechny nesvobodné romány. Pro tyto druhy děl je to odlišné. Co si +tedy myslím je, že my prostě musíme rozpoznat, že tyto zákony si nezasluhují +být respektovány. Není špatné sdílet s vaším sousedem, a pokud se někdo +pokouší říct vám, že to špatné je, neměli byste ho poslouchat.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Ohledně funkčních děl, jak vy, ve vašem uvažování, vyvažujete +potřebu skoncovat s autorskými právy a potřebu ekonomických podnětů, aby +tato funkční díla vznikla?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Nejdřív ze všeho, co vidíme je, že tento ekonomický podnět +je mnohem méně potřebný, než si lidé mysleli. Podívejte se na hnutí +svobodného software, kde máme přes 100 000 dobrovolníků vyvíjejících +svobodný software. Také vidíme, že jsou zde jiné způsoby, jak pro toto +získat peníze, které nejsou založeny na zastavení kopírování a pozměňování +těchto dél veřejností. +To je zajímavá lekce hnutí svobodného software. Kromě faktu, že vám to dává +způsob, jak využívat počítač a ponechat si vaší svobodu sdílet a +spolupracovat s ostatními lidmi, nám to také ukazuje, že negativní +předpoklad, že lidé nebudou nikdy tyto věci dělat – pokud jim nebude dána +zvláštní moc donutit lidi zaplatit jim, je jednoduše nesprávný. Hodně lidí +tyto věci bude dělat. Pak, podíváte-li se na, řekněme, psaní monografií, +které slouží jako učebnice v mnoha vědeckých oborech, kromě těch naprosto +základních, jejich autoři na tom nevydělávají. +My teď máme projekt svobodné encyklopedie, který je vlastně nekomerčním +encyklopedickým projektem, a děláme pokroky. Měli jsme projekt na GNU +encyklopedii, ale sloučili jsme jej s komerčním projektem, když přijali naši +licenci. V lednu přešli na GNU-svobodnou dokumentační licenci na všechny +články v jejich encyklopedii. Tak jsme řekli, „Dobře, spojme s nimi síly a +vybídněme lidi, aby jim přispěli.“ Jmenuje se „NUPEDIA,“ a můžete na ni +najít odkaz, pokud se podíváte na http://www.gnu.org/encyclopedia. Tady jsme +rozšířili komunitní vývoj svobodné báze užitečného vědění ze software na +encyklopedii. Jsem teď přesvědčený, že v žádné z těchto oblastí funkčních +děl nepotřebujeme ten ekonomický podnět natolik, abychom si tím pokazili +použití těchto děl.</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Dobře, a co ty druhé dvě kategorie. </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Pro ty další dvě třídy děl, nevím. Nevím, jestli budou +někdy lidé psát romány, aniž by se trápili tím, zda na tom vydělají +peníze. Hádám, že ve společnosti, která nemá problémy s nedostatkem, +budou. Možná, že to, co potřebujeme udělat, abychom dosáhli takové +společnosti, je zbavit se korporativní kontroly nad ekonomikou a +zákony. Takže výsledně je to problém slepice a vejce. Co uděláme dříve? Jak +získáme svět, kde lidé nemusejí zoufale získávat peníze, jinak, než +odstraněním kontroly podniky? A jak můžeme odstranit kontrolu podniky kromě +– tak jako tak nevím, a proto se snažím nejdřív navrhnout kompromisní systém +autorských práv, a za druhé, systém dobrovolných plateb podporovaný +kompromisním systémem autorských práv, jako způsob, jak poskytnout příjmy +lidem, kteří napsali tato díla.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Jak můžete vážně očekávat, že implementujete tento +kompromisní systém autorských práv v situaci, kdy korporativní zájmy drží +pod krkem americké politiky díky jejich systému financování kampaně?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: To mě trápí. Kéž bych to věděl. Je to strašně obtížný +problém. Kdybych věděl jak vyřešit tento problém, vyřešil bych ho a na nic +na světě bych nebyl pyšnější. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Jak bojujete s korporativní kontrolou? Pokud se podíváte na +sumy peněz, které jdou do korporativního lobování u soudů, jsou +ohromné. Myslím, že případ kolem DECSS, o kterém mluvíte, stál něco kolem +miliónu a půl dolarů na straně obhajoby. Čert ví, kolik to stojí na straně +korporací. Máte nějaký nápad, jak se vypořádat s těmito obrovskými sumami +peněz?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Mám návrh. Kdybych navrhoval úplně bojkotovat filmy, lidé +by takový návrh ignorovali. Mohli by ho považovat za příliš radikální. Takže +bych rád udělal lehce odlišný návrh, který vede nakonec k téměř stejnému +důsledku, a to je, nejděte na film, pokud nemáte nějaký zásadní důvod myslet +si, že je dobrý. Tedy to prakticky povede ke stejnému důsledku jako úplný +bojkot hollywoodských filmů. V důsledku je to téměř stejné, ale úmysl je +velmi rozdílný. Všiml jsem si, že dnes mnoho lidí chodí do kina z důvodů, +které nemají nic společného s tím, zda si myslí, že je film dobrý nebo +špatný. Pokud to tedy změníte, pokud půjdete na film pouze tehdy, máte-li +nějaký podstatný důvod myslet si, že je dobrý, vezmete jim hodně peněz.</p> +<p> +THORBURN: Jeden způsob jak pochopit celý ten dnešní projev, je poznat, +myslím, že kdykoli se ve společnosti objeví radikální, potenciálně +transformující technologie, nastane boj o to, kdo je ovládá. Dnes opakujeme +to, co se stalo v minulosti. Takže z tohoto úhlu, nemusí zde být důvod k +beznaději, nebo dokonce pesimismu, o tom, co se stane v delším období, ale v +kratším období, boj o kontrolu nad textem a obrazem, nad všemi druhy +informací bude zřejmě bolestný a rozsáhlý. +Například, jako učiteli médií, můj přístup k obrázkům byl v nedávných letech +omezen způsobem jako nikdy předtím. Napíšu-li esej, ve které chci použít +obrázky, dokonce i z filmů, je mnohem těžší získat povolení k použití, a +ceny za použití těchto obrázků jsou mnohem vyšší – přestože argumentuji +intelektuální zvídavostí a právní kategorií „použití pro osobní potřebu.“ +(fair use – pozn. překl.) Myslím si tedy, že v tomto okamžiku prodloužené +transformace, dlouhodobé předpovědi nemusí být ve společnosti tak +znepokojivé jako to, co se děje krátkodobě. V každém případě ale musíme +chápat všechny naše současné zkušenosti jako novodobou verzi boje za +kontrolu nad technologickými zdroji, která je opakujícím se principem +západní společnosti.</p> +<p> +Je také důležité chápat, že historie starších technologií samotných je sama +o sobě komplikovaná záležitost. Dopad knihtisku na Španělsko je, například, +zcela odlišný od jeho dopadu na Anglii nebo Francii.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Jedna z věcí, které mě rozčilují, když slyším diskuse o +autorských právech, je, že často začínají, „Chceme obrat o 180 +stupňů. Chceme se zbavit všech druhů kontroly.“ Připadá mi, že v části o +tom, co dát do těch tří navrhovaných kategorií, se uznává, že je rozumné mít +autorská práva. Někteří kritici způsobu uplatňování autorských práv ve +skutečnosti věří, že by měla být podpořena a fungovat mnohem více jako +patenty a ochranné známky, co se týče jejich trvání. Byl bych rád, kdyby náš +řečník okomentoval tuto strategii.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Souhlasím, že zkrácení doby platnosti autorských práv je +dobrý nápad. Není vůbec potřeba, co se týká podpory publikování, aby +autorská práva mohla trvat až celých 150 let (podle současného zákona v +některých případech mohou). Dnes společnosti říkají, že 75 let pronájmu +autorských práv na dílo není dost dlouhá doba, aby byla možná produkce +jejich děl. Rád bych vyzval tyto společnosti, aby mi předvedly plánovaný +rozpočet na 75 let do budoucnosti na podporu tohoto tvrzení. Co opravdu +chtěly, bylo prodloužit autorská práva na stará díla, aby mohly dále +omezovat jejich používání. Jak ale můžete povzbudit vyšší produkci děl v +roce 1920 dnešním prodloužením autorských práv mi uniká, pokud tedy nemají +někde stroj času. Samozřejmě, v jednom z jejich filmů měli stroj času. Takže +to možná ovlivnilo jejich myšlení.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Uvažoval jste někdy o rozšíření koncepce „použití pro osobní +potřebu“ a jsou zde nějaké nuance, na které byste nás chtěl upozornit?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Myšlenku dát každému povolení pro nekomerční doslovné +kopírování dvou druhů děl lze jistě chápat jako rozšíření používání pro +osobní potřebu. Je to víc než dnes. Máte-li představu, že veřejnost se vzdá +jisté svobody výměnou za více pokroku, pak můžete nakreslit dělící čáru na +různých, rozdílných místech. Jakých svobod se veřejnost vzdá a jaké si +ponechá?</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Abych na chvíli rozšířil náš rozhovor, v jistých oblastech +zábavy máme koncepci veřejného vystoupení. Například autorská práva nám +nezabraňují každoročně zpívat vánoční koledy, ale zabraňují nám ve veřejném +provozování. Zajímalo by mě, zda by nebylo užitečné, místo úvah o rozšíření +použití pro osobní potřebu na neomezené, nekomerční, doslovné kopírování, +uvažovat o něčem slabším, ale stále silnějším než je současná koncepce +použití pro osobní potřebu. </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Kdysi jsem si myslel, že by to mohlo stačit, ale pak mě +Napster přesvědčil o opaku, protože Napster používají jeho uživatelé k +nekomerčnímu, doslovnému kopírování. Samotný Napster server je komerční +aktivita, ale lidé, kteří tam ve skutečnosti vkládají soubory, tak činí +nekomerčně, a mohli by to stejně snadno dělat i na svých webových +stránkách. Obrovské vzrušení kolem a zájem o využívání Napsteru ukazuje, že +je velmi užitečný. Nyní jsem tedy přesvědčen o tom, že lidé by měli mít +právo na veřejně dostupné, nekomerčně kopírovatelné, doslovné kopie všeho.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Analogie s otázkou kolem Napsteru, která mě nedávno napadla, +je analogie s veřejnou knihovnou. Předpokládám, že ti, kdo slyšeli argumenty +Napsteru, slyšeli tuto analogii. Zajímalo by mě, zda byste to mohl +okomentovat. Zastánci lidí, kteří říkají, že Napster by měl pokračovat a +neměla by na něj být žádná omezení, občas říkají něco jako: „Když jde člověk +do veřejné knihovny a půjčí si knihu, neplatí za ni, a může si jí půjčit +tucetkrát, stokrát, aniž by musel platit něco navíc. Proč je Napster +rozdílný?“</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Dobrá, není to přesně totéž. Mělo by se ale poukázat na to, +že vydavatelé chtějí transformovat veřejné knihovny na maloobchody, kde by +se platilo za každé použití. Takže jsou proti veřejným knihovnám. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Mohou tyto nápady ohledně autorských práv inspirovat nějaké +nápady ohledně jistých problému s patentovým zákonem, jako třeba s výrobou +levných, všeobecně známých léků pro použití v Africe? </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ne, není zde vůbec žádná podobnost. Problémy patentů jsou +zcela odlišné od problémů autorských práv. Myšlenka, že jedno s druhým má +něco společného, je jedním z nešťastných důsledků používání výrazu „duševní +vlastnictví“ a podporováním lidí, aby tyto problémy házeli na jednu hromadu, +protože, jak jste slyšeli, mluvil jsem o otázkách, kdy cena kopírování není +zásadní věc. Jaká je ale zásadní věc v problému výroby léků na AIDS pro +Afriku? Je to cena, nic než cena.</p> +<p> +Teď problém, o kterém jsem mluvil, nastane, protože digitální informační +technologie dává každému uživateli možnost dělat kopie. Není tu nic, co by +nám dávalo schopnost dělat snadno kopie léků. Nemám schopnost zkopírovat +nějaký lék, který jsem dostal. Vlastně, nikdo nemá; takto je +nevyrábíme. Tyto léky mohou být vyrobeny pouze v drahých centralizovaných +továrnách, ať už jsou to všeobecně známé léky nebo dovážené ze Spojených +států. Ať už je to jakkoli, budou se vyrábět v malém počtu továren a problém +jednoduše je, kolik stojí a zda je jejich cena taková, že si to lidé v +Africe mohou dovolit.</p> +<p> +Je to tedy nesmírně důležitý problém, ale je to úplně odlišný problém. Je +však jedna oblast, kde je problém s patenty, který je skutečně podobný těmto +problémům o svobodě kopírovat, a to je oblast zemědělství. Jsou zde jisté +patentované věci, které mohou být víceméně kopiemi – konkrétně, živé +věci. Kopírují se tím, že se rozmnožují. Není to nutně přesné kopírování; +mísí si geny. Je ale pravda, že farmáři po tisíciletí využívali tuto +schopnost kopírovat se u živých věcí, které pěstují. Zemědělství je v zásadě +kopírování věcí, které rostou, a vy je necháte kopírovat se každý +rok. Bude-li patentována odrůda rostliny nebo zvířete, budou-li patentovány +geny a tyto odrůdy používány, výsledek je, že farmářům je zakázáno toto +dělat. </p> +<p> +Je jeden farmář v Kanadě, kterému rostla patentovaná odrůda na poli, a +říkal, „Neudělal jsem to úmyslně. Pyl se vysypal a vítr přivál tyto geny do +mé zásoby rostlin.“ A bylo mu řečeno, že na tom nezáleží; musí je i tak +zničit. To byl extrémní příklad, jak moc může vláda stranit monopolistovi. </p> +<p> +Věřím, že podle stejných principů, jaké se vztahují na kopírování věcí ve +vašem počítači, farmáři by měli mít nezadatelné právo ponechat si svá semena +a šlechtit si svá zvířata. Možná by měly existovat patenty pokrývající +semenářské společnosti, ale neměly by pokrývat farmáře. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Udělat úspěšný model znamená víc než jen licencování. Můžete +to rozvést? </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Rozhodně. Tedy, jak víte, neznám odpověď, ale část toho, o +čem věřím, že je zásadní pro vývoj svobodných, funkčních informací, je +idealismus. Lidé musí vědět, že je důležité, aby tyto informace byly +svobodné, že pokud jsou informace svobodné, můžete je plně využívat. Jsou-li +omezené, nemůžete. Musíte vědět, že nesvobodné informace jsou pokusem +rozdělit je, ponechat si je a udržet vás bezmocnými. Pak můžou pochopit tu +myšlenku, „Pracujme společně a vytvořme informace, které chceme používat, +aby nebyli pod kontrolou nějaké mocné osoby, která by nám diktovala, co +můžeme dělat.“</p> +<p> +To tomu ohromně pomáhá. Nevím, jak moc to bude fungovat v různých odlišných +oblastech, ale myslím, že v oblasti výuky, podíváte-li se na učebnice, +myslím, že vidím způsob, jak se to dá dokázat. Na světě je spousta učitelů, +učitelů, kteří nejsou na prestižních univerzitách – jsou třeba na středních +školách nebo třeba na vyšších odborných školách – kde nepíší a nepublikují +tolik věcí a není o to taková poptávka. Mnoho jich je ale chytrých. Mnoho z +nich zná svůj předmět dobře a mohli by psát učebnice o spoustě předmětů a +sdílet je se světem, a získat obrovské ocenění od lidí, kteří se z nich +budou učit.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: To je to, co jsem navrhoval. Ale směšná věc je, já znám +historii vyučování. To je co dělám – výukové, elektronické mediální +projekty. Nemohu najít žádný příklad. Znáte nějaký?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ne, neznám. Začal jsem navrhovat tuto svobodnou +encyklopedii jako výukový zdroj před pár lety, a myslel jsem, že to zabere +možná dekádu, než se to rozjede. A teď už máme encyklopedii, která se +rozjela. Takže věci jdou rychleji, než jsem doufal. Myslím, že je potřeba +několik lidí, aby začali psát nějaké svobodné učebnice. Napište nějakou o +kterémkoli vašem oblíbeném tématu, nebo napište část. Napište pár kapitol a +vyzvěte ostatní lidi, aby napsali zbytek.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Vlastně to, co jsem hledal, bylo ještě trochu víc než +tohle. Ve vaší struktuře je důležitý někdo, kdo dělá infrastrukturu, do +které mohou ostatní přispět. My ale nemáme žádnou infrastrukturu od školky +až po střední školy, kam by mohl někdo přispět.</p> +<p> +Mohu získat informaci z mnoha míst, ale není uvolněna pod svobodnými +licencemi, takže ji nemohu použít na tvorbu vlastní učebnice.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ve skutečnosti autorská práva nezahrnují fakta. Zahrnují +pouze způsob, jakým je to napsáno. Takže se můžete odkudkoli naučit obor a +pak napsat učebnici a můžete tu učebnici udělat svobodnou, chcete-li. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Nemohu ale sám napsat všechny učebnice, které potřebuje +student během své školní docházky.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Dobrá, to je pravda. A já jsem také nenapsal celý svobodný +operační systém. Napsal jsem nějaké části a pozval ostatní lidi, aby se +připojili a napsali ostatní části. Tak jsem udělal příklad. Řekl jsem, „Jdu +tímto směrem. Připojte se ke mně a dostaneme se tam.“ Dost lidí se +připojilo,a tak jsme se tam dostali. Takže si myslím, že z pohledu, kde +jsme, to může odrazovat. Podstata je, nedívejte se na to tímto +způsobem. Uvažujte o tom, že uděláte krok a uvědomíte si, že poté, co jste +ho udělali, další lidé udělají víc kroků, a nakonec, společně, tu práci +uděláte. </p> +<p> +Za předpokladu, že lidstvo samo sebe nevyhladí, práce, kterou dnes děláme, +abychom vytvořili svobodnou výukovou infrastrukturu, svobodný učební zdroj +pro svět, bude užitečná po dobu, po kterou bude lidstvo existovat. Zabere-li +to 20 let, abychom to udělali, tak co? Takže neuvažujte nad tím ve smyslu +rozsahu celé práce. Uvažujte nad kouskem, který uděláte. To ukáže lidem, že +se to dá udělat, a ostatní udělají další kousky. </p> + + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2001, 2007, 2008, 2012, 2014, 2018 Free Software +Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/">Creative Commons +Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/26 16:59:57 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/dat.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/dat.html new file mode 100644 index 0000000..00016a9 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/dat.html @@ -0,0 +1,382 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/dat.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/dat.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/dat.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2010-04-28" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Správný způsob zdanění DAT – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/dat.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Správný způsob zdanění DAT</h2> + +<p>od <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richarda +Stallmana</strong></a></p> + +<p><em>[Tento článek byl publikován v magazínu Wired v roce 1992; text nebyl +pozměněn, ale byly přidány poznámky v hranatých závorkách (tyto poznámky +jsou zvýrazněny pro prohlížeče, které zobrazují zvýrazněný text).]</em></p> + +<p>Magnáti nahrávacích společností nemají rádi nahrávací zařízení digitálních +zvukových pásek (DAT – digital audio tape), které mohou vytvořit perfektní +kopie předlohy. Bojí se, že zákazníci si budou hudbu kopírovat sami a +přestanou ji kupovat již nahranou.</p> + +<p>Pod hrozbou soudních procesů získali od výrobců DAT souhlas s placením +poplatků za každou jednotku či nosič DAT, prodanou zákazníkům. Tento +poplatek má být rozdělen mezi různé účastníky obchodu s hudbou : hudebníky, +skladatele, vydavatele hudby a nahrávací společnosti. Navíc museli výrobci +DAT souhlasit s omezením jednotek DAT tak, aby nemohly být používány ke +zhotovení kopií původních nahrávek. [takový zákon máme i v České Republice a +je zde běžnou praxí – pozn. korek.]</p> + +<p>Nahrávací společnosti nyní žádají kongres, aby tento poplatek změnil v daň a +aby postavil mimo zákon všechny přehrávače DAT, které nemají zabudovány +ochranné mechanismy.</p> + +<p>Důvodem této daně má být „kompenzace“ hudebníků za kopírování DAT provedené +jednotlivci. 57 procent posbíraných financí by však šlo nahrávacím +společnostem a hudebním nakladatelům – to ponechává lidem účastnícím se v +procesu tvorby méně než polovinu. Většina těchto zbývajících peněch by šla +hudebním superhvězdám, a tudíž by hudební kreativitu nijak zvlášť +nepodporovala. Na druhé straně uživatelé by neměli možnost plně využít +možnosti této technologie.</p> + +<p>Předkládám zde návrh odlišného systému zpoplatňování DAT, navržený k podpoře +samotné hudby, ne k uspokojení různých prostředníků.</p> + +<ul> +<li>Sbírat peníze z daně na zařízení a nosiče DAT.</li> +<li>Použít systém ke sledování rozsahu kopírování jednotlivých děl.</li> +<li>Dávat tyto finance přímo lidem, kteří hudbu vytvořili.</li> +<li>Přizpůsobit podíl každého hudebníka tak, aby rostl tím pomaleji, čím je +větší. To rozloží finance do daleko větší šíře a dostanou se tak k většímu +množství hudebníků.</li> +<li>Nezavádět žádná omezení ve funkčnosti DAT.</li> +</ul> + +<h3>Jaký je účel copyrightu?</h3> + +<p>Nahrávací průmysl představuje svůj návrh jako způsob „kompenzace“ hudebníků, +čímž předpokládá, že jsou oprávněni dostat peníze za každou vytvořenou +kopii. Mnoho Američanů věří, že copyrightový zákon odráží přirozené právo +autorů nebo hudebníků – že jsou oprávněni, aby na ně zákony braly speciální +ohledy. Avšak každý právník specializující se v této oblasti ví, že je to +nedorozumění, pohled, který byl americkým právním systémem již dříve +odmítnutý.</p> + +<p>Důvod copyrightu uvedený v ústavě USA je „podpora rozvoje vědy a užitečných +umění“. Rozvoj v hudbě znamená novou a různorodou hudbu pro potěchu +veřejnosti: copyright má podporovat blaho veřejnosti, ne blaho jednotlivce.</p> + +<p>Navíc je copyright laiky a politiky často brán jako přirozené právo, což +často vede ke špatným rozhodnutím o jeho politice. I soudy definující +podrobnosti copyrightového systému k sobě často nechají vplížit tuto +myšlenku i přesto, že se myslí, že je to vyloučeno. Toto je konceptuální +chyba, protože zaměňuje prostředek (copyright) za cíl (rozvoj).</p> + +<p>Podpora rozvoje umění sama o sobě nijak neospravedlňuje myšlenku, že jsou +autoři oprávněni k nějakému copyrightu nebo že by měl copyright vůbec +existovat. Copyright bude opravněný, pokud výhody v pokroku z něj plynoucí +převýší břímě, které copyright ukládá každému kromě jeho vlastníka.</p> + +<p>Jak provést takové srovnání nákladů a přínosů? Jak provedeme toto srovnání +nákladů/přínosů? Částečně to záleží na faktech (jak působí konkrétní zákon +na hudební aktivitu a posluchače) a částečně na našem hodnotícím mínění o +výsledcích.</p> + +<p>Předpokládejme, že stojí za to platit daň za DAT, pokud je výsledkem +odpovídající nárůst hudební aktivity, a prozkoumejme, jak bychom měli +zařídit detaily této daně pro maximalizaci přínosu. Ale nejprve posuďme +základní principy a fakta, která mají vztah k této otázce.</p> + +<h3>Klesající výnosy</h3> + +<p>Zákon klesajících výnosů je obecný ekonomický princip. Praví, že každé další +navýšení výkonu či kapitálu, utrácených na daný cíl, běžně přináší menší a +menší nárůst ve výsledku. Z tohoto zákona jsou vyjímky, platí však lokálně; +pokud budete pokračovat ve zvyšování vstupů, necháte nakonec vyjímky za +sebou.</p> + +<p>Můžete například zvýšit plynulost dopravního provozu zlepšením +cest. Přidáním jednoho jízdního pruhu k 20 mílím přeplněných cest ve městě +může zvýšit průměrnou rychlost dopravy o 15 mil za hodinu. Přidání druhého +jízdního pruhu k těmto cestám nedá stejné zlepšení; může to zvýšit průměrnou +rychlost jen o 5 mil za hodinu. Další přidaný pruh může způsobit +nezaznamenatelný rozdíl, pokud dopravní zácpy již pominuly. Přesto každý +následný pruh způsobí větší dislokaci a více a více budov musí být strhnuto, +aby uvolnily místo.</p> + +<p>Aplikováno na aktivity hudebníků, klesající výnosy nám říkají, že každé +následující zvýšení příjmu hudebníků bude mít menší účinek na množství +kreativity v hudbě.</p> + +<p>Klesající výnosy jsou prvním důvodem k zamítnutí myšlenky, že by jakékoliv +užití hudby „mělo být“ pokryto copyrightem. Nic se nezíská pokusy garantovat +vlastníkům kontrolu všech možných aspektů užití hudby, či poskytováním +finančních podpor v každém možném případě. Rozšíření copyrightu může +„podporovat rozvoj“ jen do určitého bodu. Další rozšíření toliko zvyšuje to, +co veřejnost zaplatí vlastníkům, pro což oni udělají cokoliv. Rozšíření +copyrightu za tento bod není jistě žádoucí.</p> + +<h3>Kompromisy</h3> + +<p>Ti s nezadatelným právem na rozšiřování copyrightu začínají diskusi +požadavkem, že copyright „by měl“ být rozšířen tak daleko, jak je jen to +možné. Avšak princip klesajících výnosů ukazuje tento požadavek jako +nepřijatelný. Stáhnou se tedy do pozice, že copyright by měl být rozšířen k +maximalizaci tempa rozvoje. Toto je ale táké špatně, protože to ignoruje +existenci dalších kompromisů. Copyright uvaluje náklady a břímě na +veřejnost, jako jakýkoliv jiný vládní projekt. Přínos nemůše stát za tu +cenu.</p> + +<p>Vláda naplňuje mnoho důležitých funkcí, ale jen málo by mohlo říct, že +kterákoliv z těchto funkcí by měla být rozšířena k maximalizaci +výstupu. Vláda například staví cesty a to je velmi užitečné. Ale jen málo +vůdců by obhájilo stavbu každé cesty, která by mohla být postavena. Výstavba +silnic je drahá a občané mají pro své peníze jiné využití. Přílišná +koncentrace na stavbu cest znamená, že jiné společenské a individuální +potřeby zůstanou nesplněny.</p> + +<p>Stejné úvahy se váží k individuálním rozhodnutím. Utracením více peněz si +můžete koupit větší a zdobnější dům. Většina lidí by dala přednost dražšímu +domu, když vše ostatní zůstane stejné. Ale v určitém bodě, dáno konečnými +zdroji, se větší utrácení za dům stane jejich horším rozdělením.</p> + +<p>Copyright neutrácí veřejné finance přímo, ale vynucuje si náklady–ztrátu +svobody–na každém občanu. Čím širší je rozsah copyrightu, tím více svobody +zaplatíme. Můžeme spíše dát přednost využití některých našich svobod, než +abychom je prodali. Musíme posoudit každé rozhodnutí v politice copyrightu +srovnáním přínosů s náklady.</p> + +<h3>„Stimul“ je špatný koncept</h3> + +<p>Myšlenka poskytnutí peněžního stimulu na tvorbu hudby je založena na +nedorozumění. Hudebníci předně doufají v jiné druhy odměn; musí. Velmi málo +hudebníků svou hudbou zbohatlo; talentovaná osoba, jejíž primární cíl je +bohatství, by ho hledala jinými způsoby.</p> + +<p>Ve skutečnosti psychologické studie ukazují, že touha po vedlejší odměně +(jako zisk) obecně překáží kreativním aktivitám, jako psaní hudby. Lidí, +kteří je dělají dobře, jsou obvykle ti, kteří je dělají převážně pro své +vlatní důvody.</p> + +<p> Tím není řečeno, že se hudebníci nezajímají o své platy. Mnozí si doufají +vydělat hudbou na živobytí, takže jí pak budou moct svobodně věnovat svůj +čas. Až si vydělají dost na živobytí, budou dělat hudbu tak dobře, jak jen +dokážou. Můžeme jim přát, aby si vydělali o něco víc, než jen dost, aby +mohli žít stejně dobře, jako většina Američanů. Ale nabídnout jim více +bohatství, tím získá veřejnost málo–je to záležitost klesajících výnosů.</p> + +<p>S tímto pochopením si představme, jak by mohlo být zdanění pásek DAT +navrženo, aby sloužilo zamýšlenému účelu copyrightu.</p> + +<h3>Kdo by měl finance dostat</h3> + +<p>Jestliže je důvodem daně z DAT lepší odměna hudebníků a skladatelů, pak by +všechny vybrané peníze měly jít jim–ne jen 43 procent. Hudebníci a +skladatelé jsou jediní, kteří doopravdy tvoří hudbu. V zásadě bychom to +mohli dělat zcela bez nahrávacích společností.</p> + +<p>Nahrávací společnosti poskytují užitečnou službu: rozšiřují kopie nahrávek +hudby, obvykle ve vysoké kvalitě. Tato služba je široce využívána a +pravděpodobně tak i zůstane. A je pravda, že kupující nahrávek by měl za +tuto službu platit. Ale posluchači vytvářející kopie pro sebe, nebo své +přátele, totu službu nespotřebovávají; pouze užívají práci hudebníků a +skladatelů. Nahrávací společnosti k tomu přispívají jen tak mimochodem a +jejich role není esenciální.</p> + +<h3>Rozdělování financí</h3> + +<p>Jaký díl příjmů z daně by měl každý hudebník či skladatel dostat? Návrh +nahrávacích společností by rozdělil peníze proporcionálně dle prodeje +nahrávek.</p> + +<p>Více méně dává smysl rozdělovat finance podle toho, jako moc je hudebníkova +práce kopírována. Ale přísná proporcionalita není nejlepší +rozdělení. Jestliže každý hudebník dostane podíl přísně podle proporcí +kopírování jeho, či její, hudby, pak velký podíl obohatí několik málo +supervězd jěště více, než jsou teď. Toto moc nepodpoří hudební kulturu, nebo +rozmanitost.</p> + +<p>Můžeme podpořit hudbu mnohem efektivněji tím, že podíl z příjmu z daně +kteréhokoliv hudebníka se bude zužovat, jak porostou kopie. Mohli bychom +například spočítat „dané množství kopií“, které se bude po překročení +určitého bodu zvyšovat mnohem pomaleji, než aktuální množství.</p> + +<p>Účinek zužování rozprostře peníze mnohem šířeji, podporujíc více hudebníků +na adekvátním standardu životní úrovně. To podpoří rozličnost, což je to, co +má být účelem copyrightu.</p> + +<p>Vláda USA již zavedla program financování diverzity v uměních: <abbr +title="National Endowment for the Arts">NEA</abbr>. Avšak granty NEA +vyžadují plnou moc, která je činí středem kontroverznosti, někdy proto, že +několik členů veřejnosti silně nemá rádo umělecká díla, a někdy proto, že +téměř každý je částečně rád má. Rozšiřování daně z DAT bude mít také účinek +na podpoře méně populárních hudebníků. Nebude však podporovat hudebníky, +jejichž díla nemá rád nikdo. Navíc, dokud vyžaduje žádnou volnost, žádné +svévolné rozhodnutí, je zde málo prostoru pro námitky na účet nějakého +konkrétního případu.</p> + +<h3>Podporování domácího kopírování</h3> + +<p>Návrh nahrávacích společností zahrnuje požadavek na ztížení vytváření kopií +domácími posluchači. Konkrétně vyžaduje, aby spotřebitelská zařízení DAT +odmítaly kopírovat kopie vytvořené na spotřebitelských zařízeních +DAT. Argument pro tento požadavek je založen na domněnce, že domácí +kopírování je jaksi nepoctivé.</p> + +<p>Dříve to mnoho lidí považovalo za nepoctivé, protože to snižovalo příjmy +hudebníků. Daň z DAT činí tento důvod překonaným. Jak jednou domácí +kopírování přispěje k příjmu hudebníků, skrze daň z DAT, důvod k odrazování +od domácího kopírování zmizí.</p> + +<p>Tudíž, je-li daň z DAT přijata, schopnost kopírovat pásky DAT by neměla být +omezována. Domácí kopírování je účelnější, než nahrávací společnosti a +obchody s nahrávkami; milovníci hudby by měli být podporováni v používání +domácího kopírování, jak je jen možné.</p> + +<h3>Měření užití každé hudební skladby</h3> + +<p>Dnes je téměř veškerá nahraná hudba ve Spojených Státech kupována v +obchodech s nahrávkami; domácí kopírování netvoří než malý zlomek. To +pravděpodobně ještě dlouho zůstane pravdou, protože obchody s nahrávkami +nabízejí místo, kam člověk může přijít hledat konkrétní skladbu, nebo +procházet široký výběr. Pokud toto zůstává pravdou, můžeme zpravidla dost +dobře odhadnout posluchačstvo dané skladby spočítáním prodaných nahrávek.</p> + +<p>Nakonec se může domácí kopírování stát tak rozšířeným, že odhadování jeho +rozsahu z počtu prodejů se může stát nevyhovujícím. Je to již nevyhovující +pro hudebníky, kteří šíří nezávisle bez pomoci nahrávacích společností; a +jestliže nějaký hudebník potřebuje další podporu, tyto jsou +jediné. Potřebujeme jiný způsob odhadování užívání jakýchkoliv daných +skladeb, kvůli rozdělení financí z daně.</p> + +<p>Můžeme provádět tyto odhady výzkumem. Čas od času by se výzkumníci ptali +náhodně vybraných členů veřejnosti, aby ukázali, jaké kopie copyrightované +hudby si pořídili. Dotázaní občané by nemuseli odpovídat. Ale s obstaráním +kopií by se nepojily žádné pokuty a vina, takže většina lidí by se na tom +ráda podílela. Fanoušci budou doufat, aby byli vybráni, aby tak přispěli k +součtu pro jejich oblíbené hudební skupiny.</p> + +<p>Provádění výzkumu by mohlo být z důvodu větší účinnosti a šíři (a tudíž +přesnosti) automatizované. Výzkumný úřad by mohl rozesílat poštou vybraným +účastníkům paměťové karty pro čtení a zápis, ti by je přechodně připojily k +jejich jednotkám DAT a poté by je zaslaly zpátky. Se správným navržením by +výzkumný úřad něměl způsob, jak poznat, kdo zaslal nějakou konkrétní kartu, +a tudíž i informaci, kdo co okopíroval, ale pořád by měl přesný součet.</p> + +<h3>Závěr</h3> + +<p>Nahrávací společnosti navrhly výtečné schéma zdanění veřejnosti na zvýšení +jejich vlastních příjmů, avšak to není pravý účel copyrightu. Upřením +pozornosti na cíle copyrightu, spíše než na bývalou myšlenku, můžeme +navrhnout systém podporující hudebníky a dávající občanům plnou svobodu +kopírovat hudbu dle jejich přání.</p> + +<h3>Co můžete udělat</h3> + +<p>[Tato sekce již dnes není použitelná; je příliš pozdě, protože daň z DAT +byla navržena, byla již schválena a podepsána.]</p> + +<p>Lobisté nahrávacích společností se činili, aby prošla jejich forma daně z +DAT. Je zde málo organizovaná opozice a málo veřejných debat. Jejich návrh +zákona již byl zaslán výboru v Senátu.</p> + +<p>Tento článek navrhuje alternativu k plánu nahrávacích společností. Kvůli +této alternativě, či jiným alternativám, musíme nejprve předejít ukvapenému +přijetí plánu nahrávacích společností. Na pomoc dosáhnutí tohoto, pište +prosím dopisy na:</p> + +<blockquote> +<p>Congressman Barney Frank<br /> +437 Cherry St<br /> +West Newton, MA 02165</p> +<p>Senator Metzenbaum<br /> +United States Senate<br /> +Washington, DC 20510</p> +<p>House Subcommittee on Intellectual Property<br /> +House of Representatives<br /> +Washington, DC 20515</p> +</blockquote> + +<p>Naléhejte na Kongres, aby odmítl návrh zákona nahrávacích společností, takže +může být zvážena tato a další alternativy. Zabere pouze pár minut napsat +krátký dopis, ale v kombinaci s dopisy ostatních lidí to může udělat velký +kus dobra.</p> + +<p>Pokud znáte nějaké hudebníky, skladatele, nebo textaře, dejte jim kopie +tohoto článku. Mnoho hudebníků preferuje tuto alternativu před daňovým +plánem nahrávacích společností a jsou silně motivování k jednání na jejich +záležitosti.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1992 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/05 14:09:48 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/enforcing-gpl.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/enforcing-gpl.html new file mode 100644 index 0000000..d4c4be5 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/enforcing-gpl.html @@ -0,0 +1,230 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/enforcing-gpl.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Prosazovatelnost GNU GPL</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/enforcing-gpl.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Prosazovatelnost GNU GPL</h2> + +<p>od <a href="http://moglen.law.columbia.edu/"><strong>Ebena +Moglena</strong></a></p> +<p><em>10 září 2001</em></p> + +<p>Ofenziva Microsoftu proti GNU GPL opět rozjiskřila diskuze o tom, zda je GPL +„prosaditelná.” Tenhle konkrétní příklad FUD (fear, uncerainty and doubt — +strach, nejistota a pochybnosti) mne vždy pobaví. Zřejmě jsem jediný právník +na zemi, který může říci, že: prosazování <a +href="/licenses/gpl.html">GPL</a> je přesně to co pořád dělám.</p> + +<p>Protože je <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a> v dnešní +společnosti velmi neobvyklý koncept, mnoho lidí předpokládá, že k takovému +netypickému účelu musíme využívat nějaký geniální a proto také křehký právní +mechanismus. Takový předpoklad je ale chybný. Nadace pro svobodný software +(Free Software Foundation) sledovala publikováním GNU GPL velmi nevšední +cíl. Přetváříme model vývoje software tak, abychom každému zajistili právo +porozumět, opravovat, vylepšovat a redistribuovat nejkvalitnější software na +zemi. Je to odlišný model. Ukazuje, jak mohou být v nové síťové společnosti +nahrazeny staré obchodní modely úplně odlišnými způsoby produkce a +distribuce. Ale GPL, právní prostředek jak toto zabezpečit, je velmi +robustní a to právě proto, že je složena z těch nejjednodušších součástí.</p> + +<p>Podstata copyrightového práva, stejně tak jako ostatních systémů +vlastnictví, je v zabraňování. Vlastník copyrightu má plnou moc zabránit +všem ostatním v kopírování, distribuci a vytváření odvozených děl.</p> + +<p>Toto právo zabraňovat s sebou také přináší stejně rozsáhlé právo licencovat +-- to znamená, udělovat práva na to, co by jinak bylo zakázáno. Licence +nejsou kontrakty: uživatel díla je povinen respektovat hranice licence ne +proto, že to dobrovolně slíbil, ale proto, že nemá jinou možnost, nemůže se +chovat jinak, než mu licence dovoluje.</p> + +<p>Většina firem produkujících proprietární software však chce více moci, než +jim může copyright zajistit. Proto tyto společnosti říkají, že software je +zákazníkům „licencován,” ale licence obsahuje i omezení která copyright +nezná. Například u software, u kterého vám není dovoleno mu porozumět, +musíte souhlasit s tím, že ho nebudete dekompilovat. Copyrightový systém +nezakazuje dekompilaci, to je pouze podmínka, se kterou musíte souhlasit při +kupování či stahování software. Copyright se tak stává jen páčidlem jak +uživatelům vzít ještě více.</p> + +<p>Na druhé straně GPL od copyrightu spíše odebírá, než aby k němu +přidávala. Licence nemusí být komplikovaná, protože my se snažíme omezovat +uživatele tak málo, jak je to nutné. Copyright dává vydavatelům právo +zakázat uživatelům vykonávat práva kopírování, modifikace a distribuování, o +který ch si my myslíme, že by je měl každý mít. GPL tedy copyrightu odebírá +téměř všechna omezení. Trváme pouze na tom, aby každý distribuoval všechna +GPL díla či díla odvozená opět pod podmínkami GPL. Z pohledu copyrightu je +to velmi malé omezení. I mnohem více omezující licence stále zůstávají +prosazovatelné. Každá licence v každém soudním sporu je více omezující než +GPL.</p> + +<p>Nikdy jsem neviděl vážný argument, že by GPL překračovala moc licencujícího, +protože v ní není žádná komplexní a kontroverzní podmínka, ale někdy se +říká, že GPL nemůže být vynutitelná, protože ji uživatelé nemusí nijak +přijímat, potvrzovat.</p> + +<p>Takový předpoklad je ale založen na nepochopení. Licence nikoho nenutí ji +akceptovat, aby mohl GPL program instalovat, používat, prohlížet či dokonce +experimentálně modifikovat. U proprietárního software jsou všechny tyto +aktivity kontrolovány či zakázány, takže musíte přistoupit na licenci, +včetně smluvních omezení mimo moc copyrightu, ještě dříve, než budete moci +takové dílo používat. Free Software Movement zastává názor, že všechny tyto +aktivity jsou práva, která by měli všichni uživatelé mít. Nechceme je +dokonce ani krýt licencí. Téměř nikdo, kdo denně používá GPL software, +žádnou licenci nepotřebuje a s žádnou licencí tak nemusí souhlasit. GPL vás +omezuje pouze ve chvíli, kdy software redistribuujete či distribuujete +software vyrobený z GPL kódu. A protože nikdo nemůže nikdy redistribuovat +bez licence, můžeme v klidu předpokládat, že kdokoliv kdo redistribuuje GPL +software ji akceptuje. Konec konců GPL požaduje, aby byl u každé kopie +software také vlastní text licence, takže je každý plně informován.</p> + +<p>Navzdory FUD je GPL jako copyrightová licence naprosto spolehlivá. TO je +také důvod proč jsem byl schopen ji prosadit v desítkách případů po více jak +deset let bez toho, abych vůbec musel jít k soudu.</p> + +<p>V poslední době je ale mnoho povyku kolem toho, že se fakt, že jsme ještě +nikdy neobhajovali GNU GPL u soudu, ať již amerického či jiného, pokládá za +důkaz nějaké chyby v GPL, že je náš neobvyklý systém implementován nějakým +technicky neobhajitelným způsobem či že se autor licence, Nadace pro +sovobdný software, bojí její zkoušky u soudu. Opak je pravdou. Nešli jsme s +ní ještě nikdy k soudu právě proto, že to s námi ještě nikdo neriskoval.</p> + +<p>Co se tedy děje, když někdo poruší GPL? Pokud se jedná o software, kde +copyright vlastní Nadace pro svobodný software (buď proto, že jsme jej +napsali, nebo proto, že nám autoři svobodného software předali copyright, +aby mohli využít výhod naší odbornosti v ochraně svobodny jejich software), +<a href="/licenses/gpl-violation.html">prvním krokem bývá oznámení</a> na +mail <a +href="mailto:license-violation@gnu.org"><license-violation@gnu.org></a>. +<a href="/licenses/gpl-violation.html">Oznamující nám nejprve pomohou +posbírat základní fakta</a> a potom sami vedeme další vyštetřování, které je +ještě potřeba.</p> + +<p>Takových případů máme ročně několik tuctů. Většinou stačí k vyřešení +problému úplně první kontakt. Druhá strana si většinou myslí, že jedná v +souladu s GPL a když ji kontaktujeme, tak většinou ochotně následuje naše +rady k nápravě chyby. Občas ale dojedeme k tomu, že bychom měli využít i +nějakých prostředků, abychom měli jistotu, že se to nestane znova, protože s +ohledem na rozsah či délku trvání takového pochybení není dobrovolný souhlas +s dodržováním dostačující. V takovém případě se snažíme s firmami +spolupracovat na zavedení programu pro dodržování GPL v jejich +podnicích. Tyto programy jsou vedeny výše postavenými manažery, kteří nám a +správní radě společnosti pravidelně podávají správy. V několika komplexních +případech jsme trvali na opatřeních, která by zjednodušila a zrychlila naše +případné vymáhání u soudu, pokud by se situace opakovala.</p> + +<p>Po dobu přibližně deset let jsem nikdy netrval na finanční kompenzaci Nadace +pro svobodný software za porušení licence a velmi zřídka jsem trval na +veřejném uznání viny. Vždy jsme se stavěli do pozice, že naším hlavním cílem +je uvedení v soulad s licencí a dobré chování provinilce v +budoucnosti. Nabídli jsme vše, abychom usnadnili těm, co GPL porušili, +nápravu a nabídli jsme jim zapomenutí jejich prohřešků.</p> + +<p>V počátcích Free Software Movement to byla pravděpodobně jediná možná +cesta. Drahé a obtížné soudní pře by mohly v těch dobách FSF zničit, nebo jí +přinejmenším zabránit v dělání toho, o čem jsme tehdy věděli, že je důležité +-- v přetváření Free Software Movement v permanentní sílu přetváření +softwarového průmyslu, které právě začalo. Později jsme ale stále používali +tento způsob vynucování GPL. Již ne proto, že bychom museli, ale prostě +proto, že to fungovalo. Kolem svobodného software se vyvinul celý průmysl, +kde všichni jehož členové chápou důležitost GPL a nikdo nechtěl být tím +darebákem, který krade sovbodné software a nikdo nechtěl být zákazníkem, +obchodní partner či dokonce zaměstnanec takového škůdce. Firmy tak měly +možnost vybrat si mezi tichým urovnáním a negativní publicitou spolu se +sporem, který nemohly vyhrát. Narušitelé vždy zvolili cestu menšího odporu.</p> + +<p>Dokonce jsme museli jednou či dvakrát čelit i situaci, kdy podniky byly +zapleteny do úmyslného porušení copyrightového systému: vzali zdrojový kód +GPL software, rekompilovali jej a chtěli skrýt jeho původ a nabízet jej k +prodeji jako vlastnický produkt. Pomáhal jsem vyřešit tyto problémy +vývojářům svobodného software mimo Nadaci pro svobodný software. Podařilo se +nám najít řešení i přesto, že narušitel nebyl ochoten dobrovolně se +vzdát. Promluvili jsme si s distributory a potenciálními zákazníky a ptali +jsme se jich, proč by měli platit docela dost peněz za software, který +porušuje naši licenci a mohl by je zatáhnout do vážných právních problémů, +když jej mohou získat zdarma. Zákazníci si vždy uvědomili podstatu +otázky. Kradení svobodného software je prostě zločin, který se nevyplácí.</p> + +<p>Možná jsme ale uspěli příliš dobře. Kdybych před lety k vynucování GPL +použil soudy, tak by Microsoft nyní šeptal do hluchých uší. Jen tento měsíc +jsem pracoval na dvojici mírně nerozhodných případech. „Podívejte,” říkám +„kolik lidí z celého světa mě tlačí k tomu, abych se snažil vynutit GPL u +soudu, prostě jen abych dokázal, že mohu. Chtěli byste být dobrovolníci?”</p> + +<p>Jednou někdo ale bude. Bude velmi litovat svého přestupku a dostane se mu +velké publicity. A to ještě před tím, než půjdeme k soudu, První člověk, +který to zkusí si určitě bude přát, aby to býval nikdy neudělal. Náš způsob, +jak praktikovat právo, byl stejně nevšední jako náš způsob, jak dělat +software, ale o to přesně jde. Svobodný software především ale dokazuje, že +tato odlišná cesta je správná cesta.</p> + +<p><cite>Eben Moglen je profesor práva a právní historie na Columbia University +Law School. Bez odměny pracuje pro Nadaci pro svobodný software jako hlavní +právní zástupce.</cite></p> +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 2001 Eben Moglen</p> + +<p>Doslovné kopírování a šíření tohoto dokumentu na jakémkoliv médiu je +dovoleno v případě, že tato podmínka bude zachována.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:29:35 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-doc.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-doc.html new file mode 100644 index 0000000..71633c9 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-doc.html @@ -0,0 +1,227 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/free-doc.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/free-doc.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/free-doc.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-08-26" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Svobodný software a svobodné příručky – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/free-doc.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Svobodný software a svobodné příručky</h2> + +<blockquote class="announcement"><p> +<a href="http://defectivebydesign.org/ebooks.html">Připojte se k naší +e-mailové konferenci o nebezpečích eKnih</a>. +</p></blockquote> + +<ul> +<li><a href="/copyleft/fdl.html">GNU Free Documentation License</a></li> +</ul> + +<p> +Největším problémem svobodných operačních systémů není software – je to +nedostatek dobrých volně šiřitelných příruček, které můžeme zařadit do +těchto systémů. Mnoho z našich důležitých programů neobsahuje kompletní +manuál. Dokumentace je základním kamenem jakéhokoliv softwarového balíku; +pokud důležitý svobodný softwararový balík neobsahuje volně šiřitelný +manuál, je to velká chyba. V současnosti je takových případů mnoho.</p> + +<p> +Kdysi, před mnoha lety, jsem se chtěl učit Perl. Měl jsem kopii volně +šiřitelné příručky, ale shledal jsem ji těžko čitelnou. Když jsem se +dotazoval uživatelů Perlu na alternativy, řekli mi, že existují; lepší +příručky pro začátečníky – ale že nejsou zdarma.</p> + +<p> +Proč to tak bylo? Autoři dobrých manuálů je psali pro O'Reilly Associates, +jenž je publikoval s jistými omezeními – žádné kopírování, žádné modifikace, +neposkytnutí zdrojových kódů – a to je vylučovalo z komunit okolo volného +softwaru.</p> + +<p> +To nebylo poprvé, co se něco podobného stalo a (k velké ztrátě naší +komunity) je konec tohoto v nedohlednu. Vydavatelé nesvobodných příruček +přesvědčují velké množství autorů, aby předem omezovali své +manuály. Častokrát jsem slyšel uživetale GNU vyprávět o manuálu, který píše +v naději, že pomůže GNU projektu. Mé naděje však zmizely, když mi vyložili, +že kontaktovali vydavatele, který chce nakládání s příručkou omezit. Omezit +tak, že ji nebudeme moci používat.</p> + + +<p> +Nikoliv cena, ale svobodné dokumentace, stejně tak jako svobodný software, +jsou podstatou svobody. Problém s těmito příručkami nebyl ten, že O'Reilly +Associates zatěžovala tištěné verze cenou – to je samo o sobě dobré. (Nadace +pro svobodný software též <a +href="http://shop.fsf.org/category/books/">prodává tištěné verze</a> +svobodných <a href="/doc/doc.html">GNU manuálů</a>.) GNU příručky jsou ale +dostupné i ve své zdrojové podobě, zatímco tyto dokumentace pouze na +papíře. GNU manuály jsou vydávány zároveň s povolením ke kopírování a +modifikaci; příručky k Perlu ne. Tato omezení jsou problémem.</p> + +<p> +Kritéria svobodných příruček jsou do určité míry stejná jako pro svobodný +software: je to v podstatě davání jisté volnosti všem +uživatelům. Redistribuce (včetně komerční) musí být povolena do té míry, že +manuály ať již on-line nebo tištěné, mohou doprovázet každou kopii +programu. Souhlas k modifikaci rozhodně také.</p> + +<p> +Hlavně ale nevěřím, že toto by mělo opravňovat lidi k úpravám všech článků a +knih. Sporná otázka ohledně psaní není nezbytně tatáž jako u softwaru. Na +příklad si nemyslím, že Vy nebo já jsme povinni povolit úpravy článků jako +tento, který popisuje naše jednání či náš náhled na věc.</p> + +<p> +Zvláštním důvodem k volnému upravování je dokumentace svobodného +software. Když je lidé využívají při modifikaci software, něco přidávají či +mění jeho tvář, pokud jsou svědomití, pozměmí také manuál – tak mohou přesně +doložit pozměněný program a přidat k němu dokumenty. Příručky, které +zakazují programátorům, aby byli svědomití a dokončili práci, či je nabádají +k napsání nového manuálu, pokud pozmění program, nenaplňují potřeby naší +komunity.</p> + +<p> +I když je zákaz modifikací nepřijatelný, některé druhy omezení úprav nejsou +problémem. Například požadavek na ochranu autorova licenčního ujednání, +podmínek šíření či seznamu autorů jsou v pořádku. Není problém požadovat u +upravené verze zařazení poznámky o provedené modifikaci. V pořádku je i +požadavek, aby obsahovali části, které by byly nedotknutelné, pokud by +obsahovaly netechnická témata. (Některé GNU příručky je obsahují.)</p> + +<p> +Tyto druhy omezení nejsou problémem, protože ve své podstatě nezabraňují +svědomitým programátorům v přizpůsobení příručky tak, aby odpovídala +upravenému programu. Jinými slovy, nezabraňují komunitě okolo svobodného +softwaru v plném využití manuálů.</p> + +<p> +Ať tak či onak, musí být možné upravovat všechny <em>technické</em> části +příruček a musí být možno šířit výsledek všemi obvyklými médii přes všechny +obvyklé kanály; jinak totiž restrikce omezují společnost, příručky nejsou +volně k dispozici a tak potřebujeme nějaký jiný manuál.</p> + +<p> +Naneštěstí je často těžké najít někoho pro napsání příručky, když příslušné +dokumentace existují. Překážkou je, že si mnoho uživatelů myslí, že +originální dokumentace je dost dobrá – a tak nemají potřebu psát volně +šiřitelné příručky. Nevidí, že volně šiřitelný operační systém má chybu, +která si říká o „zašití“.</p> + +<p> +Proč si uživatelé myslí, že originální příručky jsou dost dobré? Mnozí o tom +ani neuvažují. Věřím, že tento článek pomůže něco v tomto změnit.</p> + +<p> +Ostatní uživatelé akceptují proprietární příručky stejně tak jako akceptují +proprietární software: Rozhodují se čistě dle praxe opomíjejíce svobodu jako +kritérium. Tito lidé jsou přesvědčeni o svém mínění, ale protože tato mínění +vycházejí z hodnot, které nezahrnují svobodu, nejsou sto najít pochopení pro +ty z nás, kteří mezi hodnotami mají svobodu.</p> + +<p> +Prosím dávejte vědět o tomto článku. Budeme nadále přicházet o příručky +nesvobodným publikováním. Pokud budeme upozorňovat na to, že komerční +manuály nejsou dostačující, možná další člověk, který bude chtít pomoct GNU +psaním dokumentace, toto realizuje před tím, než bude pozdě a především jako +svobodný text.</p> + +<p> +Můžeme také podnítit komerční vydavatele k volnému prodeji příruček s +copyleftem namísto příruček nesvobodných. Jednou z cest, jak můžete tomuto +napomoci, je kontrolovat podmínky šíření manuálů před tím, než je koupíte a +upřednostňovat příručky s copyleftem před necopylefovanými.</p> +<p> +[Poznámka: V vytváříme <a href="/doc/other-free-books.html">webovou stránku +se seznamem svobodných dokuentůjenž nejsou knihami publikovanými FSF</a> +(Nadace pro svobodný software – Free Software Foundation)]</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 Free Software +Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2016/12/01 15:49:38 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html new file mode 100644 index 0000000..387fcff --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html @@ -0,0 +1,424 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/free-software-for-freedom.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/free-software-for-freedom.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/free-software-for-freedom.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-08-26" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/free-software-for-freedom.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Proč je užívání pojmu „svobodný software” lepší než „Open Source” (otevřený +zdrojový kód) – GNU projekt – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/free-software-for-freedom.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Proč je užívání pojmu „svobodný software” lepší než „Open Source” (otevřený +zdrojový kód)</h2> + +<p> +Ačkoli vám svobodný software, ať se nazývá jakkoli, poskytuje stejnou +svobodu, velký rozdíl činí, který pojem užíváme: různá slova <em>sdělují +různé myšlenky</em>.</p> + +<p> +V roce 1998 někteří lidé ze společenství svobodného softwaru začali užívat +pojem „<a href="https://opensource.org/">open source software</a>” (software +s otevřeným zdrojovým kódem) místo „<a href="/philosophy/free-sw.html">free +software</a>” (svobodný software), aby popsali, co vytvářejí. Pojem „open +source” (otevřený zdrojový kód) brzy začal být spojován s jiným přístupem, +jinou filozofií, jinými hodnotami a zvláště jinými kritérii, pro které +licence je přijatelný. Hnutí svobodný software a hnutí Open Source (otevřený +zdrojový kód) jsou dnes fakticky <a href="#relationship">oddělená hnutí</a>, +ačkoli společně můžeme pracovat a pracujeme na konkrétních projektech.</p> + +<h3 id="comparison"></h3> + +<p> +Tento článek popisuje, proč používání pojmu „open source” neřeší žádné +problémy, ale ve skutečnosti další vytváří. To je důvodem, proč je lepší +zůstat u „svobodného software”.</p> + +<h3 id="ambiguity">Dvojznačnost</h3> + +<p> +Pojem „free software” (svobodný software) je problematický kvůli své +dvojznačnosti: Nezamýšlený význam, „software, který můžete získat za nulovou +cenu”, se k pojmu hodí stejně jako zamýšlený význam, „software, který +poskytuje uživateli určité svobody”. Věnovali jsme se tomuto problému a +zveřejnili jsme <a href="/philosophy/free-sw.html">preciznější definici +svobodného softwaru</a>, ale nejedná se o dokonalé řešení; nemůže úplně +odstranit zmíněný problém. Jiný nedvojznačný pojem by byl lepší, kdyby +nepřinášel další potíže.</p> + +<p> +Posuzovali jsme mnoho alternativ, které lidé navrhovali, a ač některé se +zmíněnému problému vyhýbají, přinášejí jiné potíže; žádná není ta úplně +„pravá”, že by její přijetí bylo dobrý nápad. Každá navrhovaná náhrada za +„free software” má podobný problém sémantického rázu anebo horší. A to se +týká i „open source software”. <a href="#tf1">[1]</a></p> + +<p> +Samozřejmým významem „open source software” je: „Můžete se podívat do +zdrojového kódu.” To je mnohem slabší měřítko než svobodný software; tento +význam zahrnuje svobodný software, ale také některé <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární +programy</a> včetně Xv a Qt v rámci jeho originální licence (dříve QPL).</p> + +<p> +Z tohoto samozřejmého významu „open source” neplyne, co jeho obhájci +zamýšlejí. Výsledkem je, že většina lidí špatně rozumí tomu, čeho se +zastávají. Neal Stephenson definoval „open source” takto:</p> + +<blockquote><p> +Linux je „open source” software (software s otevřeným zdrojovým kódem) a to +jednoduše znamená, že kdokoliv může získat kopie souborů s jeho zdrojovým +kódem. +</p></blockquote> + +<p> +<!-- The <a href="http://da.state.ks.us/itec/TechArchPt6ver80.pdf"> + state of +Kansas</a> published a similar definition: --> +Nemyslím si, že by po zralé úvaze shledal, že zamítá nebo popírá +„oficiální”definici. Myslím, že jednoduše uplatnil zvyklosti anglického +jazyka, aby vyjádřil význam toho pojmu. Kansaský stát zveřejnil podobnou +definici: +</p> + +<blockquote><p> +OSS (open-source software) je software, jehož zdrojový kód je volně a +veřejně přístupný, ačkoli jednotlivá licenční ujednání se liší podle toho, +co je povoleno s takovým kódem dělat. +</p></blockquote> + +<p> +Samozřejmě že lidé kolem open source se s tím pokusili vyrovnat publikováním +přesné definice pojmu, tak jak jsme to my udělali pro „svobodný software”.</p> + +<p> +Ale vysvětlení svobodného softwaru je jednoduché -- ten, kdo slyšel „free +speech, not free beer” (svoboda projevu, nikoli pivo zadarmo), to již špatně +nechápe. Neexistuje stručné vysvětlení oficiální definice „open source”, +které by jasně ukázalo, že „přirozená” definice je špatná.</p> + +<h3 id="fear">Strach ze svobody</h3> + +<p> +Hlavním argumentem pro pojem „open source software” je, že „free software” +(svobodný software) některé lidi znepokojuje. Je to pravda: Mluvení nejen o +výhodách, ale i o svobodě, o etických otázkách, o odpovědnosti, nutí lidi, +aby přemýšleli o věcech, kterých by raději nedbali. To může působit obtížně +a někteří lidé proto tu myšlenku zavrhnou. Z toho však neplyne, že +společnost bude lepší, když se přestaneme bavit o takových věcech.</p> + +<p> +Před lety zaznamenali vývojáři svobodného softwaru tuto znepokojenou reakci +a někteří začali hledat jiný přístup, aby se jí vyhnuli. Uvědomili si, že +pokud budou mlčet o etice a svobodě a budou mluvit pouze o bezprostředních +praktických výhodách určitého svobodného softwaru, budou asi schopni +„prodávat” software efektivněji některým uživatelům, zejména těm z obchodní +sféry. Pojem „open source” je nabízen jako způsob dělat víc než to, jako +způsob, jak být „přijatelnější pro obchodní sféru”.</p> + +<p> +Tento přístup se v rámci svých možností ukázal jako účinný. Mnoho lidí se +dnes rozhoduje pro svobodný software z čistě praktických důvodů. To je jistě +dobře, ale není to všechno, co bychom měli dělat! Přitahovat uživatele ke +svobodnému softwaru není celá práce, ale jenom první krok.</p> + +<p> +Dříve nebo později budou uživatelé pozváni, aby přešli zpátky na +proprietární software kvůli nějaké praktické výhodě. Nesčetné firmy usilují, +aby mohly nabídnout takové pokušení, a proč by je uživatelé odmítali? Jenom +v případě, že by se naučili ocenit hodnotu svobody, kterou jim svobodný +software nabízí, kvůli němu samému. Záleží na nás, jestli budeme šířit tuhle +myšlenku - a v tom případě musíme hovořit o svobodě. Jistá míra mlčení vůči +obchdodní sféře může být pro komunitu prospěšná, ale musíme také mnoho +mluvit o svobodě.</p> + +<p> +V současné době hodně mlčíme ale nemáme dosti svobody mluvit. Většina lidí +spojených se svobodným softwarem hovoří málo o svobodě, obyčejně proto, že +se snaží být „přijatelnější pro obchodní sféru”. Distributoři softwaru se +často chovají právě takto. Některé distribuce operačního systému <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a> přidávají proprietární +balíčky k základnímu systému, který je zadarmo, a vybízejí uživatele, aby +to posuzovali jako výhodu spíše než krok zpátky od svobody.</p> + +<p> +Nedaří se nám držet krok s přílivem uživatelů svobodného softwaru, nedaří se +nám učit lidi o svobodě a naší komunitě, pokud do ní nevstoupí. To je důvod, +proč software, který není svobodný (jako byl Qt, když se stal populárním) a +částečně „nesvobodné” distribuce operačních systémů, nacházejí tak úrodnou +půdu. Přestat nyní užívat slovo „svobodný” by bylo chybou; potřebujeme více, +ne méně, mluvit o svobodě.</p> + +<p> +Doufejme, že užívání pojmu „open source” skutečně přitáhne více uživatelů do +naší komunity; ale pokud se tak stane, ostatní z nás budou muset pracovat o +to pilněji, aby předestřeli otázku svobody pozornosti uživatelů. Musíme +říct: „Je to svobodný software a dává vám svobodu!” Více a hlasitěji než kdy +předtím.</p> + +<h3 id="newinfeb">Pomohla by ochranná známka?</h3> + +<p> +Zastánci „open source software” se pokusili z něho udělat ochrannou +známku. Říkali, že jim to umožní zamezit zneužití. Pokus se nezdařil a +žádost upadla do zapomenutí v roce 1999; a proto právní postavení „open +source” je stejné jako „free software”: Neexistuje žádná závazná právní +norma o užívání pojmu. Slyšel jsem zprávy o mnoha firmách, které nazvaly +balíčky „open source”, ačkoli neodpovídaly oficiální definici; některých +případů jsem si sám povšiml.</p> + +<p> +Ale činilo by velký rozdíl užívat pojem, který je ochrannou známkou? Nikoliv +nutně.</p> + +<p> +Firmy také zveřejňují inzeráty, které působí dojmem, že program je „open +source software”, aniž by to ovšem přímo řekly. Například jeden inzerát IBM +na program, který neodpovídá oficiální definici, říká následující:</p> + +<blockquote><p> + Jak je běžné ve společenství open source, uživatelé … technologie +budou také schopni spolupracovat s IBM… +</p></blockquote> + +<p> +Tím skutečně <em>není řečeno</em>, že program je ”open source”, ale mnoho +čtenářů si takového detailu nevšimne. (Měl jsem si všimnout, že IBM se +upřímně snažilo udělat z tohoto programu svobodný software a později přijalo +novou licenci, která jej nečiní svobodným softwarem a ”open source”; ale v +době, kdy byl inzerát vytvořen, se program jako takový nevymezoval.)</p> + +<p> +A jak Cygnus Solutions, která se formovala jako firma produkující osvobodný +software a následně odběhla (pokud je to tak možné říct) k proprietárnímu +softwaru, inzerovala některé proprietární softwarové produkty: </p> + +<blockquote><p> +Cygnus Solutions je vedoucí na trhu s open source a rozběhl již dva produkty +na trhu s GNU/Linuxem. +</p></blockquote> + +<p> +Narozdíl od IBM, Cygnus se nesnažil udělat z těchto balíčků svobodný +software a ty se nepřibližovaly vymezení pojmu. Ale Cygnus skutečně neřekl, +že se jedná o „open source software”, jen ten pojem použil, aby učinil na +nepozorné čtenáře takový dojem.</p> + +<p> +Tato pozorování naznačují, že ochranná známka by opravdu nevyřešila problémy +s pojmem „open source.”</p> + +<h3 id="newinnovember">Neporozumění ”Open Source”</h3> + +<p> +Definice Open Source je dostatečně jasná a je nabíledni, že jí typický +program, který nepatří do svobodného softwaru, nevyhovuje. Mysleli byste si +tedy, že „Open Source firma” znamená, že jeden z jejích produktů je svobodný +software (nebo se mu blíží), že? Běda, mnohé firmy se pokoušejí dát tomuto +pojmu odlišný význam.</p> + +<p> +Na setkání „Den vývojářů Open Source” v srpnu 1998 někteří z komerčních +vývojářů uvedli, že zamýšlejí udělat jen z části své produkce svobodný +software (nebo „open source”). Ohnisko jejich obchodních aktivit je ve +vyvíjení proprietárních přídavků (software nebo <a +href="/philosophy/free-doc.html">příruček</a>), jež prodávají uživatelům +tohoto svobodného softwaru. Žádají nás, abychom to považovali za legitimní, +jako to činí část naší komunity, protože část peněz je věnována na vývoj +svobodného softwaru.</p> + +<p> +Vskutku, tyto firmy se snaží získat příznivý punc „open source” pro své +proprietární softwarové produkty, právě ač tyto nejsou „open source +software”, protože mají nějaký vztah ke svobodnému softwaru nebo protože +stejná firma také podporuje nějaký svobodný software. (Jeden zakladatel +firmy řekl zcela otevřeně, že by vložili do svobodného balíčku, který +podporují, tak málo své práce, jak by komunita zaručila.</p> + +<p> +V průběhu let mnoho firem přispělo k vývoji svobodného softwaru. Některé z +těchto firem v první řadě vyvíjely software, který není svobodný, ale tyto +dvě aktivity byly oddělené. A proto můžeme pominout jejich „nesvobodné” +produkty a spolupracovat s nimi na projektech svobodného softwaru. Posléze +jim můžeme upřímně poděkovat za jejich přispění k vývoji svobodného +softwaru, aniž bychom mluvili o tom, co dělají jinak.</p> + +<p> +Stejný postup nemůžeme uplatňovat u těchto nových firem, protože ty o to +nemají zájem. Takové firmy se aktivně snaží vést veřejnost k tomu, aby si +všechny jejich aktivity dala dohromady; chtějí, abychom považovali jejich +„nesvobodný” software za tak příznivý, jako by se jednalo o opravdový +příspěvek, ačkoliv jím není. Představují se jako „open source firmy” a +doufají, že z nich nabudeme příznivého dojmu a že budeme zmateni při +používání tohoto pojmu.</p> + +<p> +Tato manipulativní praxe by byla neméně škodlivá, kdyby se při tom užívalo +pojmu svobodný software. Ale nezdá se, že firmy užívají termín svobodný +software tímto způsobem. Nevhodný se jim zdá snad pro své spojení s +idealismem. Pojem ”open source” této praxi otevřel dveře.</p> + +<p> +Hlavní mluvčí na veletrhu věnovaném operačnímu systému označovanému jako „<a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">Linux</a>”, který se uskutečnil koncem roku +1998, zastával rozhodující pozici v přední softwarové firmě. Byl +pravděpodobně pozván kvůli rozhodnutí své firmy „podporovat” tento +systém. Žel, jejich podoba „podpory” sestává z vydávání software, který není +svobodný a pracuje s oním systémem, jinými slovy, naše komunita je používána +jako trh, ale nepřispívá se k vývoji svobodného softwaru.</p> + +<p> +Řekl: „Není možné, abychom z našeho produktu udělali open source, ale snad z +něj uděláme „vnitřní” open source. Umožníme-li zaměstnancům naší uživatelské +podpory přístup ke zdrojovému kódu, mohli by opravovat chyby pro zákazníky a +my bychom mohli poskytovat lepší produkt a lepší služby.” (Není to přesná +citace, protože jsem si jeho slova nezapsal, ale vystihuje to podstatu.)</p> + +<p> +Lidé, kteří to slyšeli, mi potom řekli: „Nepochopil smysl.” Ale je to tak? +Jaký smysl nepochopil?</p> + +<p> +Nepominul smysl hnutí Open Source. Tento smysl neříká nic o svobodě, mluví +jenom o možnosti pro více lidí, aby se podívali do zdrojového kódu a pomohli +ho zlepšit, čímž je umožněn rychlejší a lepší vývoj. Ten člověk úplně +pochopil smysl; jelikož nechtěl tento přístup zavést zcela, včetně +uživatelů, zvažoval jeho částečné uplatnění v rámci firmy.</p> + +<p> +Smysl, který pominul, je, že „open source” nebylo navrženo, aby se +rozrůstalo: smysl, že uživatelé si <em>zaslouží</em> svobodu.</p> + +<p> +Šíření myšlenky o svobodě je velký úkol - a ten potřebuje vaši +pomoc. Projekt GNU se bude držet pojmu svobodný software. Pokud cítíte, že +svoboda a společenství jsou důležité samy o sobě, nejen pro výhody, které +přinášejí, prosím přidejte se k nám používáním pojmu svobodný software.</p> + +<h3 id="relationship">Vztah mezi hnutím Free Software a hnutím Open Source</h3> + +<p> +Tato hnutí jsou podobná dvěma politickým táborům ve společenství svobodného +softwaru.</p> + +<p> +Radikální skupiny v 60. letech 20. století si získaly pověst pro +frakcionářství; organizace se rozdělily kvůli neshodám o detailech strategie +a vzájemně se nenáviděly. Souhlasily spolu v základních principech a +nesouhlasily pouze v praktických doporučeních; ale vzájemně se považovaly za +nepřátele a bojovaly zuby nehty. Nakonec, tohle je obrázek, který si lidé +vytvořili, ať už je či není přesný.</p> + +<p> +Vztah mezi hnutím svobodného softwaru a hnutím Open Source je právě opakem +takové představy. Nesouhlasíme v základních principech, ale víceméně +souhlasíme v praktických doporučeních. Proto můžeme spolupracovat a +spolupracujeme na mnoha specifických projektech. Neuvažujeme o hnutí Open +Source jako o nepříteli. Nepřítelem je <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární +software</a>.</p> + +<p> +Nejsme proti hnutí Open Source, ale nechceme s nimi být dáváni +dohromady. Připouštíme, že přispělo našemu společenství, ale to jsme si sami +založili. Chceme, aby se lidé setkávali s našimi vymoženostmi, s našimi +hodnotami a naší filozofií. Chceme být slyšeni, a ne ukryti za jiný pohled +na věc.</p> + +<p> +Tedy, prosím, zmiňujte hnutí svobodného softwaru, když mluvíte o práci, +kterou jsme vykonali, a o softwaru, který jsme vyvinuli, jako je například +operační systém <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>.</p> + +<!-- The archived version is truncated. +<p> + +Joe Barr wrote an article called +<a href="http://web.archive.org/web/20080703140137/http://www.itworld.com/LWD010523vcontrol4">Live and +let license [archived]</a> that gives his perspective on this issue.</p> +--> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote> + +<hr /> +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<h4>Poznámky překladatele</h4> <ol> <li id="tf1"> V češtině, jak jste si +jistě všimli, tento problém nemáme. Můžeme naprosto klidně používat termín +„svobodný software” a nemusíme se bát nějaké nechtěné záměny významu. Proto +vám také doporučuji jej používat a nevypůjčovat si anglické výrazy o kterých +víme, že jsou problematické. </li> +</ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1998, 1999, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-sw.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-sw.html new file mode 100644 index 0000000..0722e7e --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-sw.html @@ -0,0 +1,272 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/free-sw.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/free-sw.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/free-sw.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2001-12-21" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/free-sw.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Co je to svobodný software? – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, Emacs, GCC, Unix, Svobodný +software, operační systém, jádro GNU, GNU Hurd" /> +<meta http-equiv="Description" content="Od roku 1983 vyvíjíme svobodný operační systém unixového typu, aby uživatelé +počítačů měli svobodu sdílet a vylepšovat software, který používají." /> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/free-sw.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Co je to svobodný software?</h2> + +<h3>Definice svobodného software</h3> + +<blockquote> +<p> +Používáme tuto definici svobodného software, abychom jasně ukázali, co musí +splňovat konkrétní softwarový program, aby byl považován za svobodný +software. +</p> +</blockquote> + +<p> +<cite>Free software</cite> se vztahuje ke svobodě, ne k ceně. Abyste +správně porozuměli podstatě věci, měli byste chápat slovo <cite>free</cite> +ve spojení <cite>free speech</cite> (svobodný projev), nikoliv jako +<cite>free beer</cite> (pivo zadarmo). +</p> + +<p> +Svobodný software dává uživatelům svobodu spouštět, kopírovat, distribuovat, +studovat, měnit a zlepšovat jej. Přesněji řečeno, vztahuje se ke čtyřem +svobodám pro všechny uživatele software: +</p> + +<ul> + <li>Svoboda spustit program za jakýmkoliv účelem (svoboda 0).</li> + <li>Svoboda studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho svým potřebám +(svoboda 1). Předpokladem k výše uvedenému je přístup ke zdrojovému kódu. + </li> + <li>Svoboda redistribuovat kopie, abyste pomohli vašemu kolegovi (svoboda 2). + </li> + <li>Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít +prospěch celá komunita. (svoboda 3). Předpokladem k výše uvedenému je +přístup ke zdrojovému kódu. + </li> +</ul> + +<p>Program je svobodným software, pokud uživatelé mají všechny tyto +svobody. Měli byste moct redistribuovat kopie, buď modifikované či nikoliv, +zadarmo nebo s poplatkem za distribuci <a href="#exportcontrol">komukoliv +kdekoliv</a>. Mít svobodu dělat tyto věci znamená (mimo jiné), že nemusíte +nikoho žádat o povolení, nebo za něj platit. +</p> + +<p> +Mělo by vám být rovněž umožněno modifikovat jej a používat tuto +modifikovanou verzi soukromě ve vašem zaměstnání nebo volném čase, bez toho +aniž byste se museli zmiňovat o jejich existenci. Pokud zveřejníte vaše +změny, neměli byste být nuceni je někomu zvláště oznamovat. +</p> + +<p> +Svoboda používat program znamená pro jakéhokoliv jednotlivce či organizaci +svobodu používat jej na jakémkoliv počítačovém systému, pro jakoukoliv +práci a bez toho, aniž byste následně museli kontaktovat vývojáře či jinou +skupinu. +</p> + +<p> +Svoboda redistribuovat kopie musí zahrnovat binární i spustitelné podoby +programu, stejně jako zdrojový kód pro jak modifikované, tak nemodifikované +verze. Je v pořádku, není-li možné vytvořit binární nebo spustitelnou formu, +lidé ale musí mít svobodu redistribuuovat takové podoby programu, aby měli +způsob, jak je vytvořit. +</p> + +<p> +Abyste měli svobodu program měnit a zveřejňovat vylepšené verze, musíte mít +přístup ke zdrojovému kódu programu. Dostupnost zdrojového kódu je proto +nezbytnou podmínkou pro svobodný software. +</p> + +<p> +Aby tyto svobody byly skutečné, musí platit tak dlouho, dokud se něčím +neproviníte; jestliže má vývojář software moc změnit licenci, bez toho, aniž +byste mu svým jednáním k tomu zavdali příčinu, nejedná se o svobodný +software. +</p> + +<p> +Přesto jsou však jistá pravidla o způsobu distribuce svobodného software +přijatelná, pokud nejsou v rozporu se základními svobodami. Například <a +href="/copyleft/copyleft.html">copyleft</a> (velmi jednoduše řečeno) je +pravidlo, které říká, že pokud redistribuujete program, nesmíte k němu +přidat žádná omezení, abyste tak odepřeli základní svobody ostatním. Toto +pravidlo nijak neomezuje základní svobody; spíše je chrání. +</p> + +<p> +V GNU projektu používáme<a href="/copyleft/copyleft.html"> „copyleft“</a>, +abychom právně zajistili tyto svobody pro každého. Existuje však také <a +href="/philosophy/categories.html#Non-CopyleftedFreeSoftware"> +necopyleftovaný svobodný software</a>. Věříme, že existují důležité důvody +proč <a href="/philosophy/pragmatic.html"> je lepší používat copyleft</a>, +ale pokud je váš program necopyleftovaný svobodný software, můžeme ho +používat také. Podívejte se na <a +href="/philosophy/categories.html">Kategorie svobodného software </a>, +abyste se dozvěděli,jak se k sobě „svobodný software“, „copyleftovaný +software“ a jiné kategorie software vztahují. +</p> + +<p> +„Svobodný software“ neznamená „nekomerční“. Svobodný program musí být +dostupný pro komerční využití. Komerční vývoj svobodného software není +ničím neobvyklým; takové programy jsou komerčním svobodným software. Za +získání kopií GNU software můžete platit, nebo je obdržet zdarma, ovšem bez +ohledu na způsob, jak jste je získali, máte vždy svobodu kopírovat a měnit +software, dokonce <a href="/philosophy/selling.html">prodávat jeho +kopie</a>. +</p> + +<p> +Pravidla, jak vytvořit balík modifikované verze jsou akceptovatelná, +jestliže nepotlačují vaši svobodu modifikované verze vydávat. Pravidla, že +„pokud vytvoříte takto přístupný program, musíte ho zpřístupnit i v této +podobě“ mohou být rovněž přijatelná, za stejné podmínky. (Všimněte si, že +takové pravidlo vám stále poskytuje možnost výběru, jestli program zveřejnit +či nikoliv.) +</p> + +<p> +Někdy může vláda <a id="exportcontrol">exportovat kontrolní nařízení</a> a +tržní sankce omezující vaši svobodu mezinárodně šířit kopie programu. +Vývojáři software nemohou eliminovat nebo přejít tato omezení, avšak to, co +mohou a musí udělat, je odmítnout jejich využití jako podmínky pro používání +programu. Díky tomu tato omezení nebudou zasahovat činnosti a osoby vně +jurisdikce těchto vlád. +</p> + +<p> +Pokud mluvíme o svobodném software, uděláme nejlépe, vyhneme-li se termínům +jako „darovat“ nebo „zdarma“, protože tyto výrazy se vztahují k ceně, +nikoli ke svobodě. Některé běžné termíny jako „pirátství“ vyjadřují mínění, +s nímž, jak doufáme, nebudete souhlasit. Podívejte se na <a +href="/philosophy/words-to-avoid.html">Matoucí slova a fráze, jichž je +lepší se vyvarovat</a> na debatu o těchto výrazech. Máme rovněž seznam <a +href="/philosophy/fs-translations.html">překladů termínu „svobodný software“ +<cite>[free software]</cite> </a> do různých jazyků. +</p> + +<p> +Na závěr si povšimněte, že kritéria výše zmiňovaná v definici svobodného +software vyžadují pro svou interpretaci opatrnost. Rozhodujeme-li se, zda je +určitá software licence svobodným software, posuzujeme ji na základě těchto +kritérií, abychom určili, zda je splňuje. Pokud v sobě licence zahrnuje +nepřiměřená omezení, odmítáme ji, a to i přesto, že jsme tento problém +nezahrnuli do našich kritérií. Někdy se stává, že licence vznáší požadavek, +jež vyžaduje pečlivé rozvážení, včetně konzultací s právníkem, dříve než se +rozhodneme, zda jej můžeme přijmout. Když pak dojdeme k závěru, občas tato +kritéria obnovíme, aby bylo jednodušší porozumět tomu, proč některé licence +byly/nebyly schváleny. +</p> + +<p> +Jestliže máte zájem zjistit, zda je určitá licence brána jako licence +svobodného software, podívejte se na náš <a +href="/licenses/license-list.html"> seznam licencí </a>. Pokud se zde +licence, o niž máte zájem, nevyskytuje, můžete se přes email zeptat přímo +nás <<a href="mailto:licensing@gnu.org">licensing@gnu.org</a>>. +</p> + +<h3 id="open-source"></h3> + +<p> +Jiná skupina začala používat výraz <a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point"> open source</a> pro něco +blízkého „svobodnému software“ (ne však identického). +</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996-2001 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/25 17:54:44 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/freedom-or-power.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/freedom-or-power.html new file mode 100644 index 0000000..3521f52 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/freedom-or-power.html @@ -0,0 +1,186 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/freedom-or-power.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Svoboda či moc? – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software , Linux, obecné, veřejnost, licence, +gpl, general public license, svoboda, software, moc, práva" /> +<meta http-equiv="Description" content="V eseji „Svoboda či moc?” diskutují Bradley M. Kuhn a Richard M. Stallman o +důvodech, proč hnutí svobodného software neprosazuje takzvanou svobodu +výběru jakékoli licence pro software, který píšete." /> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/freedom-or-power.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Svoboda či moc?</h2> + +<p> +napsali <strong>Bradley M. Kuhn</strong> a <strong>Richard +M. Stallman</strong></p> + +<blockquote> +<p>Láska ke svobodě je láskou k druhým; láska k moci je láskou k nám samotným.<br /> +-- William Hazlitt</p> +</blockquote> + +<p> +V hnutí svobodného software usilujeme o svobodu pro uživatele. Naše názory +jsme si vytvořili na základě uvědomění, jaké svobody jsou třeba k dobrému +způsobu života, k tomu, aby mohly dobré programy podpořit spolupráci a +komunitu založenou na dobré vůli. Svobody, které uživatel programu +potřebuje, aby mohl spolupracovat s ostatními, blíže specifikují <a +href="/philosophy/free-sw.html">naše kritéria pro svobodný software</a>.</p> + +<p> +Usilujeme o svobodu pro programátory stejně jako pro ostatní +uživatele. Většinu z nás tvoří programátoři a svobodu chceme stejně pro sebe +jako pro vás. Každý z nás však používá software, kteří napsali jiní, a my +požadujeme svobodu i na používání tohoto software, ne pouze na použití +našeho vlastního kódu. Usilujeme o svobodu pro všechny uživatele, ať již +programují často, příležitostně anebo vůbec ne.</p> + +<p> +Na druhou stranu, nepodporujeme jednu z takzvaných „svobod”: „svobodu výběru +jakékoli licence na vámi napsaný software.” Odmítáme to, protože se jedná o +formu moci, nikoli svobody.</p> + +<p> +Toto často přehlížené rozlišování je rozhodující. Svoboda znamená, že můžete +dělat rozhodnutí, která ovlivní převážně vás; moc znamená, že můžete dělat +rozhodnutí, která ovlivní více ostatní než vás. Pokud si budeme plést moc se +svobodou, selžeme při podporování opravdové svobody.</p> + +<p> +Proprietární software znamená uplatňování moci. Zákon o copyrightu zaručuje +v dnešní době tuto moc softwarovým vývojářům, takže si pouze oni vybírají +pravidla, kterými se pak musí řídit všichni ostatní. Relativně malá skupina +lidí řeší základní rozhodnutí týkající se software za všechny ostatní a to +zpravidla odebráním jejich svobody. Pokud uživatelé postrádají svobody, +které definuje svobodný software, nemohou říci, jak software pracuje, +zkoumat, zda neobsahuje zadní vrátka, nemohou monitorovat možné viry +a červy, ani nezjistí, jaké osobní informace jsou odesílány ven (případně +nemohou odesílání zabránit, přestože to zjistí). Dojde-li k problému, +nemohou jej opravit. Musí čekat, až vývojář využije svou moc a udělá +to. Pokud to jednoduše není to, co potřebují, nic s tím nenadělají. Nemohou +si pomáhat vlastními vylepšeními.</p> + +<p> +Vývojáři proprietárního software bývají často komerční firmy. My, členové +hnutí za svobodný software, se nestavíme proti komerci, ale již jsme viděli, +co se stane, když má komerční firma „svobodu” diktovat uživatele software +libovolná pravidla. Microsoft je znamenitým, ne však jediným příkladem toho, +jak může vést odepření svobody uživatelům k přímé škodě. Proprietární +software společnosti škodí, i když se nejedná o monopol. A výběr pána není +svobodou.</p> + +<p> +Diskuse o právech a pravidlech týkajících se softwaru se často soustřeďují +na zájmy samotných programátorů. Na světě však pravidelně programuje jen +málo lidí a ještě méně jich vlastní firmu vyvíjející proprietární +software. Software dnes používá a potřebuje celý rozvinutý svět, takže +vývojáři nyní ovládají způsob, jakým svět žije, obchoduje, komunikuje a baví +se. Slogan „svoboda výběru (pouze pro vývojáře)” zkrátka etické a politické +problémy spojené se softwarem neřeší.</p> + +<p> +Je-li „zdrojový kód zákonem”, <a href="#f1">(1)</a> stojíme před následující +otázkou: kdo by měl kontrolovat kód, který používáte – vy, anebo hrstka +vyvolených? Věříme, že máte právo mít kontrolu nad vámi používaným software, +a cílem hnutí svobodného software je vám ji dát.</p> + +<p> +Věříme, že byste to měli být vy, kdo se rozhodne, jak naložíte se software, +který používáte. To ovšem není v souladu s dnešními zákony. Dnešní zákon o +copyrightu nás umisťuje do pozice nadřazené pozici uživatelů našeho kódu, ať +se nám to líbí, či nikoliv. Etickou odpovědí na tento stav je vyhlášení +svobody pro každého uživatele, stejně jako Listina práv má použít vládní +moc, aby zaručila jednotlivci občanské svobody. K tomu slouží <a +href="/copyleft/copyleft.html">GNU General Public License</a>: dává vám +kontrolu nad vaším použitím software, zatímco <a +href="/philosophy/why-copyleft.html">vás chrání před těmi, kdo by rádi +převzali tuto kontrolu za vás</a>.</p> + +<p> +Více a více uživatelů si uvědomuje, že zdrojový kód je zákon a přicházejí na +to, že si také zaslouží svobodu. Porozumí tak, jak důležité jsou svobody, o +něž usilujeme, stejně jako stále více uživatelů ocenilo praktickou hodnotu +svobodného software, který jsme vyvinuli.</p> + +<h4>Poznámky pod čarou</h4> + +<a id="f1"></a> William J. Mitchell, <em>City of Bits: Space, Place, and the +Infobahn </em> (Cambridge, Mass.: MIT Press, 1995), p. 111, jak citoval +Lawrence Lessig v <em>Code and Other Laws of Cyberspace, Version 2.0</em> +(New York, NY: Basic Books, 2006), p. 5. + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 2001, 2009 Bradley M. Kuhn and Richard M. Stallman</p> + +<p>Doslovné kopírování a šíření tohoto dokumentu bez licenčního poplatku na +jakémkoli médiu je dovoleno pod podmínkou, že bude zachováno toto +upozornění.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/15 09:31:55 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/fs-motives.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/fs-motives.html new file mode 100644 index 0000000..73b6d9b --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/fs-motives.html @@ -0,0 +1,182 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/fs-motives.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Motivy pro psaní svobodného softwaru – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/fs-motives.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Motivy pro psaní svobodného softwaru</h2> + +<p>Bylo by chybou si myslet, že všechen vývoj softwaru má jeden jednoduchý +motiv. Zde jsou některé důvody, proč lidé píší svobodný software. +</p> + +<dl> +<dt>Zábava</dt> + +<dd> Pro některé lidi, často nejlepší programátory, je psaní softwaru ta +největší zábava, zejména pokud nad sebou nemají žádného šéfa, který by jim +nařizoval, co mají zrovna dělat.<br /> + Tuto motivaci sdílí téměř všichni vývojáři svobodného softwaru.</dd> + +<dt>Politický idealismus</dt> + +<dd>Touha vytvářet svobodný svět a pomáhat uživatelům počítačů vymanit se z moci +vývojářů softwaru. +</dd> + +<dt>Obdiv</dt> + +<dd>Když napíšete úspěšný a užitečný svobodný program, uživatelé vás budou +obdivovat. To je skvělý pocit. +</dd> + +<dt>Pověst profesionála</dt> + +<dd>Když napíšete úspěšný a užitečný svobodný program, je to dostatečný důkaz +toho, že jste dobrý programátor. +</dd> + +<dt>Komunita</dt> + +<dd>Mnoho programátorů chce být součástí komunity a spolupracovat s ostatními +lidmi na veřejných projektech svobodného softwaru.</dd> + +<dt>Vzdělávání</dt> + +<dd>Tvořit svobodný software je příležitost, jak dramaticky zlepšit svoje +technické a sociální dovednosti; Pokud jste učitel, povzbuďte svoje +studenty, aby se zapojili do existujícího svobodného softwarového projektu +nebo s nimi takový projekt založte – bude to pro ně skvělá příležitost.</dd> + +<dt>Vděčnost</dt> + +<dd>Když roky používáte komunitní svobodný software a pomáhá vám ve vaší práci, +cítíte vděčnost a závazek k jeho vývojářům. Napsat program, který bude pro +mnoho lidí užitečný, je šance, jak jim to oplatit. +</dd> + +<dt>Zášť k Microsoftu</dt> + +<dd> +Je chyba <a href="/philosophy/microsoft.html">zaměřovat svoji kritiku jen +úzce na Microsoft</a>. Samozřejmě že Microsoft je špatný, protože dělá +nesvobodný software. Ba co víc, často jde o různé druhy <a +href="/philosophy/proprietary/malware-microsoft.html"> malwaru</a> včetně <a +href="http://DefectiveByDesign.org">DRM</a>. Nicméně mnoho jiných +společností dělá podobné věci a největším nepřítelem svobody je dnes <a +href="/philosophy/proprietary/malware-apple.html">Apple</a>.<br /> + +Ale i mnoho jiných firem dělá tyto věci. Nicméně je pravda, že mnoho lidí +zcela opovrhuje Microsoftem a někteří přispívají ke svobodnému softwaru z +tohoto důvodu. +</dd> + +<dt>Peníze</dt> + +<dd>Značná část lidí bere plat za to, že vyvíjejí svobodný software nebo na něm +vystavěli svoje podnikání. +</dd> + +<dt>Moci používat lepší program</dt> + +<dd>Lidé často vylepšují programy, které sami používají, aby si práci s nimi co +nejvíce zpříjemnili. (Někteří komentátoři neuznávají jiné důvody než tento, +ale jejich pohled na lidskou povahu je příliš zúžený.) +</dd> + +</dl> + +<p>Lidská povaha je složitá a je celkem obvyklé, že k určitému jednání vede +současně více důvodů.</p> + +<p>Každý jsme jiný a můžou být i jiné důvody, které zde nejsou uvedeny. Pokud o +nějakých dalších víte, napište nám prosím e-mail na <a +href="mailto:campaigns@gnu.org"><campaigns@gnu.org></a>. V případě, že +to budou motivy, které mohou ovlivnit mnoho vývojářů, přidáme je do seznamu.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2009 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/06 09:30:10 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html new file mode 100644 index 0000000..eaffd46 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html @@ -0,0 +1,197 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/gnu-history.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.84 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Přehled projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta name="Keywords" content="GNU, GNU projekt, FSF, Free Software, Nadace pro svobodný software, historie" /> + +<!--#include virtual="/gnu/po/gnu-history.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Přehled projektu GNU</h2> + +<p> +Operační systém GNU je kompletní svobodný systém dopředně kompatibilní s +Unixem. GNU znamená „GNU's Not Unix“ – „GNU Není Unix“ a vyslovuje se jako +<a href="/gnu/pronunciation.html">jedna slabika s tvrdým G</a>. <a +href="http://www.stallman.org/">Richard Stallman</a> vydal <a +href="/gnu/initial-announcement.html">úvodní oznámení</a> projektu GNU v +září 1983. Obsáhlejší verze oznámení byla nazvána <a +href="/gnu/manifesto.html">GNU Manifest</a> a vyšla v březnu 1985. GNU +Manifest byl přeložen do mnoha <a +href="/gnu/manifesto.html#translations">dalších jazyků</a>.</p> + +<p> +Název „GNU“ byl vybrán, protože splňoval několik požadavků; zaprvé, je to +rekurzivní akronym pro „GNU Není Unix“, zadruhé, protože je to existující +slovo (anglicky pakůň, pozn. překl.) a zatřetí, protože je zábava ho +vyslovovat (nebo <a +href="http://www.poppyfields.net/poppy/songs/gnu.html">zpívat</a>).</p> + +<p> +Slovem „free“, výše (Free Software – pozn. překl.), je myšlena <a +href="/philosophy/free-sw.html">svoboda</a>, nikoliv cena. Můžete nebo +nemusíte za GNU software zaplatit. V každém případě v okamžiku, kdy software +máte, dostanete čtyři svobody v jeho používání. Svobodu spouštět program dle +svého přání; svobodu kopírovat program a šířit ho svým přátelům a kolegům; +svobodu upravovat program dle svých požadavků s tím, že máte plný přístup ke +zdrojovému kódu; svobodu šířit vylepšené verze programu a takto pomáhat +budovat komunitu. (Pokud šíříte GNU software, můžete požadovat odměnu za +zkopírování, nebo můžete nabídnout kopie zdarma). </p> + +<p> +Projekt vývoje systému GNU se nazývá „Projekt GNU“. Projekt GNU byl založen +v roce 1983 jako způsob, jak přinést zpátky ducha spolupráce, který byl +komunitě kolem počítačů dříve obvyklý – jak opět umožnit spolupráci, +odstraněním překážek uvalených vlastníky proprietárního softwaru.</p> + +<p> +V roce 1971, kdy Richard Stallman započal svoji kariéru v MIT, pracoval ve +skupině, která používala výhradně <a +href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a>. Dokonce i počítačové +společnosti často šířily svobodný software. Programátoři mohli volně +spolupracovat jeden s druhým a často tak činili. </p> + +<p> +V 80. letech byl téměř všechen software <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární</a> , +což znamená, že měl vlastníky, kteří zakazovali a znemožňovali spolupráci +uživatelů. To učinilo Projekt GNU nezbytným.</p> + +<p> +Každý počítač potřebuje operační systém; pokud tu není žádný svobodný +operační systém, potom nemůžete ani používat počítač bez uchýlení se k +proprietárnímu softwaru. První položka na seznamu potřebného svobodného +software byl tedy přirozeně svobodný operační systém.</p> + +<p> +Rozhodli jsme se vytvořit operační systém kompatibilní s Unixem, protože +jeho celkový návrh byl osvědčený a přenositelný a protože kompatibilita +usnadňuje unixovým uživatelům přechod z Unixu na GNU.</p> + +<p> +Operační systém unixového typu obsahuje jádro (kernel), kompilátory, +editory, programy pro úpravu textu, pro práci s poštou, grafické rozhraní, +knihovny, hry a spoustu dalších věcí. Proto je napsání celého operačního +systému velmi náročný úkol. Začali jsme v lednu 1984. <a +href="http://fsf.org/">Nadace pro svobodný software</a> byla založena v +říjnu 1985, původně pro shromáždění finančních prostředků na vývoje GNU.</p> + +<p>Kolem roku 1990 jsme už měli napsané nebo nalezené všechny hlavní komponenty +s jednou výjimkou – jádrem. Potom přišel Linux, jádro unixového typu, které +vyvinul v roce 1991 Linus Torvalds a v roce 1992 ho vydal jako svobodný +software. Kombinací Linuxu a takřka kompletního GNU systému vznikl kompletní +operační systém: systém GNU/Linux. Podle odhadů používají GNU/Linux desítky +milionů lidí, typicky v podobě <a +href="/distros/distros.html">GNU/Linuxových distribucí</a>. Hlavní větev +Linuxu v současnosti obsahuje nesvobodné firmwarové „bloby“; přívrženci +svobodného softwaru teď udržují upravenou svobodnou verzi Linuxu zvanou <a +href="http://directory.fsf.org/project/linux">Linux-libre</a>.</p> + +<p> +Nicméně projekt GNU se neomezuje jen na operační systém. Klademe si za cíl +poskytnout celé spektrum softwaru, který uživatelé chtějí. To zahrnuje i +aplikační software. Podívejte se na <a href="/directory">Free Software +Directory</a>, kde najdete katalog svobodných aplikačních programů.</p> + +<p> +Chceme také poskytovat software uživatelům, kteří nejsou počítačoví +odborníci. Proto pracujeme na <a href="http://www.gnome.org/">grafickém +desktopovém prostředí</a> (zvaném GNOME), které pomůže začátečníkům používat +systém GNU. </p> + +<p>Chceme také poskytovat hry a další zábavu. Mnoho <a +href="http://directory.fsf.org/wiki/Category/Game">svobodných her</a> je již +k dispozici.</p> + +<p> +Jak daleko až může svobodný software jít? Neexistují žádná omezení, kromě +právních, takových jako úplný <a +href="/philosophy/fighting-software-patents.html">zákaz svobodného softwaru +skrz patentový systém</a>. Konečným cílem je poskytovat svobodný software ke +všem činnostem, které chtějí uživatelé počítačů dělat a tím učinit +proprietární software minulostí. </p> + + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 1999, 2001, 2002, 2003, 2005, 2007, 2009, +2012, 2014, 2017 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/07 13:30:04 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-users-never-heard-of-gnu.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-users-never-heard-of-gnu.html new file mode 100644 index 0000000..5b9780f --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-users-never-heard-of-gnu.html @@ -0,0 +1,143 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/gnu/po/gnu-users-never-heard-of-gnu.cs.po"> + https://www.gnu.org/gnu/po/gnu-users-never-heard-of-gnu.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/gnu/gnu-users-never-heard-of-gnu.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/gnu/po/gnu-users-never-heard-of-gnu.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2015-06-02" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.84 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Uživatelé GNU, kteří nikdy neslyšeli o GNU – Projekt GNU – Nadace pro +svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/gnu/po/gnu-users-never-heard-of-gnu.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Uživatelé GNU, kteří nikdy neslyšeli o GNU</h2> + +<p><strong>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard +Stallman</a></strong></p> + +<div class="announcement"> + <blockquote><p>Pro více informací o tomto tématu si přečtěte <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">GNU/Linux FAQ</a> a naše stránky <a +href="/gnu/why-gnu-linux.html">Proč GNU/Linux?</a> a <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">Linux a projekt GNU</a>. +</p></blockquote> +</div> + +<p>Většina lidí nikdy neslyšela o GNU. Dokonce většina lidí, kteří používají +systém GNU, neslyšela o GNU kvůli mnohým lidem a firmám, kteří je naučili ho +nazývat „Linux“.</p> + +<p>Nicméně GNU s sebou nese jisté asociace, které lidé objeví, jakmile uslyší +toto jméno. GNU je spojeno s ideály svobody a hnutím svobodného +softwaru. Tato spojitost není náhodná: důvodem vzniku GNU výslovně bylo +umožnit lidem používat počítače a být při tom svobodný.</p> + +<p>Spojitost mezi jménem GNU a našimi cíli svobody a přátelské solidarity +existuje v hlavách stovek tisíc uživatelů GNU/Linuxu, kteří znají +GNU. Existuje na Wikipedii. A existuje na webu; pokud uživatelé hledají +GNU, najdou <a href="/home.html">www.gnu.org</a>, kde se dočtou o svobodném +softwaru a svobodě.</p><p>Člověka, který uvidí „GNU“ poprvé v názvu +„GNU/Linux“, v tu chvíli nenapadne žádná spojitost. Ovšem když lidé vědí, že +systém je v základu GNU, posouvá je to o krok blíže k tomu, aby se seznámili +s našimi ideály. Např. můžou být zvědaví a hledat informace o tom, co je to +GNU. </p> + +<p>I když sami hledat nebudou, můžou na ně narazit stejně. Rétorika „<a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">open source</a>“ má +tendenci odvádět pozornost lidí od tématu svobody uživatelů, ale ne úplně; +stále je tu diskuse o GNU a svobodném softwaru a lidé mají šanci se s nimi +setkat. Když se tak stane, je pravděpodobnější, že čtenář bude věnovat +pozornost informacím o GNU (např. že je to práce na kampani za svobodu a +komunitu), pokud ví, že je uživatelem GNU systému.</p> + +<p>V průběhu času se díky nazývání systému jménem „GNU/Linux“ šíří povědomí o +ideálech svobody, kvůli kterým jsme vyvinuli systém GNU. Je to užitečné i +jako připomenutí členům naší komunity, kteří znají tyto ideály, ve světě, +kde se mnoho diskusí o svobodném softwaru vede z čistě praktického (a tím +nemorálního) pohledu. Když vás žádáme, abyste systém nazývali „GNU/Linux“, +činíme tak proto, že povědomí o GNU pomalu ale jistě přináší i povědomí o +ideálech svobodného softwaru a komunity.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2006, 2007, 2013, 2014 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: František Kučera</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/25 17:54:43 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/initial-announcement.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/initial-announcement.html new file mode 100644 index 0000000..011313e --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/initial-announcement.html @@ -0,0 +1,303 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/initial-announcement.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Úvodní oznámení – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/gnu/po/initial-announcement.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Úvodní oznámení</h2> + +<p> Toto je původní oznámení o projektu GNU, napsané <a +href="http://www.stallman.org/">Richardem Stallmanem</a> 27. září roku 1983.</p> + +<p> Historie projektu GNU se v mnoha směrech liší od tohoto původního +plánu. Například start se zpozdil na leden 1984. A některé filosofické +koncepty <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodného softwaru</a> se +ujasňovaly několik dalších let.</p> + +<h3>Svobodný Unix!</h3> + +<p>Od Díkuvzdání se chystám napsat operační systém kompatibilní s Unixem, +nazvaný GNU, a dát jej svobodně <a href="#f1">(1)</a> k dispozici každému, +kdo jej může využít. Velmi jsou teď potřeba příspěvky formou času, peněz, +programů a vybavení.</p> + +<p>Pro začátek bude GNU pouze jádro (kernel) a všechno potřebné vybavení k +psaní programů v C: editor, shell, překladač C, spojovací program, assembler +a několik dalších věcí. Poté přidáme textový editor, YACC, hru Empire, +tabulkový editor a stovky dalších věcí. Doufáme, že nakonec do GNU zahrneme +vše, co běžně obsahuje systém Unix a všechno ostatní, včetně on-line a +tištěné dokumentace.</p> + +<p>GNU bude schopen spouštět unixové programy, ale nebude to Unix. Na základě +naší zkušenosti s jinými operačními systémy do GNU zakomponujeme všechna +užitečná vylepšení. Zejména plánujeme implementovat delší názvy souborů, +číslování verzí souborů, souborový systém odolný proti pádu OS, snad +doplňování názvů souborů, podporu monitorů nezávisle na terminálu a konečně +také systém oken postavený na Lispu, aby mohly programy v Lispu a běžné +unixové programy sdílet obrazovku. C a Lisp budou dostupné jako systémové +programovací jazyky. Budeme mít síťový software, založený na protokolu MIT +chaosnet, daleko lepším než UUCP. Můžeme mít ale také něco kompatibilního s +UUCP.</p> + + +<h3>Kdo jsem ?</h3> + +<p>Jsem Richard Stallman, autor původního a často kopírovaného editoru EMACS, v +současnosti působím v laboratoři umělé inteligence na MIT. Hodně jsem +pracoval na překladačích, editorech, debuggerech, Incompatible Time Sharing +System (ITS) a operačním systému pro lispový počítač. Byl jsem průkopníkem v +zavádění podpory displeje, nezávislého na terminálu v ITS. Navíc jsem +implementoval i jeden souborový systém odolný proti pádu a dva okenní +systémy pro lispové stroje.</p> + +<h3>Proč musím napsat GNU</h3> + +<p>Podle mého, zlaté pravidlo říká, že pokud mám rád nějaký program, sdílím ho +s ostatními, kteří jej mají také rádi. Nemohu s čistým svědomím podepsat +non-disclosure agreement (NSA) či softwarové licenční ujednání.</p> + +<p>Abych mohl pokračovat v používání počítačů bez porušování mých zásad, +rozhodl jsem se dát dohromady dostatečný základ svobodného softwaru tak, +abych se obešel bez jakéhokoli, který svobodný není.</p> + + +<h3>Jak můžete přispět</h3> + +<p>Vyzývám výrobce počítačů, aby věnovali techniku a peníze. Vyzývám +jednotlivce, aby přispěli programy a svou prací.</p> + +<p>Jeden výrobce počítačů už nám nabídl jeden stroj. Ale využili bychom jich +více. Pokud nám přispějete nějakým hardwarem, můžete počítat s tím, že GNU +na něm brzy poběží. Počítač by měl být použitelný v domácím prostředí a +nevyžadovat složité chlazení či silný zdroj energie.</p> + +<p>Jednotliví programátoři mohou přispět vytvořením kompatibilních náhrad +některých unixových programů. Pro většinu projektů by bylo velmi obtížné +koordinovat takové rozdělení práce – nezávisle napsané části by spolu +nepracovaly. V případě nahrazování Unixu to ale není problém. Většina otázek +týkajících se rozhraní je daná kompatibilitou s Unixem. Pokud bude každý +takový příspěvek pracovat s Unixem, bude pravděpodobně pracovat i s GNU.</p> + +<p>Dostanu-li peníze, mohl bych najmout několik lidí na plný nebo částečný +úvazek. Plat nebude velký, ale já hledám lidi, kteří vědí, že pomoc lidem je +stejně důležitá jako peníze. Vidím to jako způsob organizace nadšenců, aby +mohli věnovat všechnu svoji energii práci na GNU a nemuseli se živit jiným +způsobem.</p> + + +<p>Kontaktujte mne pro další informace.</p> + +<p>Arpanet mail:<br /> + RMS@MIT-MC.ARPA</p> + +<p>Usenet:<br /> + ...!mit-eddie!RMS@OZ<br /> + ...!mit-vax!RMS@OZ</p> + +<p>US hlemýždí pošta:<br /> + Richard Stallman<br /> + 166 Prospect St<br /> + Cambridge, MA 02139</p> + + +<h4 id="f1">Chudé vyjadřovací možnosti kolem „free“</h4> + +<p>Tato formulace byla nedbalá. Záměrem bylo, že nikdo nebude muset platit za +<b>povolení</b> používat systém GNU. Ale slova to nevyjadřují jednoznačně a +lidé je často vykládají tak, že kopie GNU musí být vždy distribuované za +malý nebo žádný poplatek. To ale nikdy nebyl záměr.</p> + +<h3>Původní zpráva</h3> + +<p>Pro úplnost zde uvádíme e-mail v jeho původním tvaru.</p> + +<div dir="ltr"> +<pre><!--TRANSLATORS: Don't translate anything except the headers.--> + +From CSvax:pur-ee:inuxc!ixn5c!ihnp4!houxm!mhuxi!eagle!mit-vax!mit-eddie!RMS@MIT-OZ +From: RMS%MIT-OZ@mit-eddie +Newsgroups: net.unix-wizards,net.usoft +Subject: new Unix implementation +Date: Tue, 27-Sep-83 12:35:59 EST +Organization: MIT AI Lab, Cambridge, MA + +Free Unix! + +Starting this Thanksgiving I am going to write a complete +Unix-compatible software system called GNU (for Gnu's Not Unix), and +give it away free<a href="#f1">(1)</a> to everyone who can use it. +Contributions of time, money, programs and equipment are greatly +needed. + +To begin with, GNU will be a kernel plus all the utilities needed to +write and run C programs: editor, shell, C compiler, linker, +assembler, and a few other things. After this we will add a text +formatter, a YACC, an Empire game, a spreadsheet, and hundreds of +other things. We hope to supply, eventually, everything useful that +normally comes with a Unix system, and anything else useful, including +on-line and hardcopy documentation. + +GNU will be able to run Unix programs, but will not be identical +to Unix. We will make all improvements that are convenient, based +on our experience with other operating systems. In particular, +we plan to have longer filenames, file version numbers, a crashproof +file system, filename completion perhaps, terminal-independent +display support, and eventually a Lisp-based window system through +which several Lisp programs and ordinary Unix programs can share a screen. +Both C and Lisp will be available as system programming languages. +We will have network software based on MIT's chaosnet protocol, +far superior to UUCP. We may also have something compatible +with UUCP. + + +Who Am I? + +I am Richard Stallman, inventor of the original much-imitated EMACS +editor, now at the Artificial Intelligence Lab at MIT. I have worked +extensively on compilers, editors, debuggers, command interpreters, the +Incompatible Timesharing System and the Lisp Machine operating system. +I pioneered terminal-independent display support in ITS. In addition I +have implemented one crashproof file system and two window systems for +Lisp machines. + + +Why I Must Write GNU + +I consider that the golden rule requires that if I like a program I +must share it with other people who like it. I cannot in good +conscience sign a nondisclosure agreement or a software license +agreement. + +So that I can continue to use computers without violating my principles, +I have decided to put together a sufficient body of free software so that +I will be able to get along without any software that is not free. + + +How You Can Contribute + +I am asking computer manufacturers for donations of machines and money. +I'm asking individuals for donations of programs and work. + +One computer manufacturer has already offered to provide a machine. But +we could use more. One consequence you can expect if you donate +machines is that GNU will run on them at an early date. The machine had +better be able to operate in a residential area, and not require +sophisticated cooling or power. + +Individual programmers can contribute by writing a compatible duplicate +of some Unix utility and giving it to me. For most projects, such +part-time distributed work would be very hard to coordinate; the +independently-written parts would not work together. But for the +particular task of replacing Unix, this problem is absent. Most +interface specifications are fixed by Unix compatibility. If each +contribution works with the rest of Unix, it will probably work +with the rest of GNU. + +If I get donations of money, I may be able to hire a few people full or +part time. The salary won't be high, but I'm looking for people for +whom knowing they are helping humanity is as important as money. I view +this as a way of enabling dedicated people to devote their full energies to +working on GNU by sparing them the need to make a living in another way. + + +For more information, contact me. +Arpanet mail: + RMS@MIT-MC.ARPA + +Usenet: + ...!mit-eddie!RMS@OZ + ...!mit-vax!RMS@OZ + +US Snail: + Richard Stallman + 166 Prospect St + Cambridge, MA 02139 +</pre> +</div> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1983, 1999, 2007, 2008, 2009, 2013, 2014 Free Software +Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2014/12/21 11:59:21 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html new file mode 100644 index 0000000..c2001d1 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html @@ -0,0 +1,314 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/linux-and-gnu.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.90 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Linux a GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, FSF, Free Software Foundation, Linux, Emacs, GCC, Unix, Free Software, +Operating System, GNU Kernel, HURD, GNU HURD, Hurd" /> +<meta http-equiv="Description" content="Od roku 1983 vyvíjíme svobodný operační systém unixového typu, aby uživatelé +počítačů měli svobodu sdílet a vylepšovat software, který používají." /> + +<!--#include virtual="/gnu/po/linux-and-gnu.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Linux a systém GNU</h2> + +<p><strong>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard +Stallman</a></strong></p> + +<div class="announcement"> + <blockquote><p>Pro více informací se podívejte také na <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">GNU/Linux FAQ</a> a <a +href="/gnu/why-gnu-linux.html">Proč GNU/Linux?</a></p> + </blockquote> +</div> + +<p> +Mnoho uživatelů počítačů používá modifikovanou verzi <a +href="/philosophy/categories.html#TheGNUsystem">systému GNU</a> každý den, +aniž by si to uvědomovali. Díky zvláštnímu zvratu událostí je nyní hojně +používaná verze GNU známější pod názvem „Linux“ a mnoho uživatelů <a +href="/gnu/gnu-users-never-heard-of-gnu.html">si neuvědomuje</a>, že je to v +základu systém GNU vyvinutý v rámci <a href="/gnu/gnu-history.html">projektu +GNU</a>.</p> + +<p> +Linux tu skutečně je a lidé ho používají, ale je to pouze část systému, +který používají. Linux je jádro: program v systému, který alokuje prostředky +počítače ostatním programům, které spouštíte. Jádro (kernel) je základní +součástí operačního systému, ale sám o sobě by byl k ničemu; má smysl pouze +jako součást kompletního operačního systému. Linux se obvykle používá v +kombinaci s operačním systémem GNU: celý systém je v podstatě GNU doplněné o +Linux nebo GNU/Linux. Všechny tzv. „linuxové“ distribuce jsou ve skutečnosti +distribuce GNU/Linuxu.</p> + +<p> +Mnoho lidí nerozumí rozdílu mezi jádrem, což je Linux, a celým systémem, což +také nazývají „Linux“. Dvojsmyslné používání tohoto názvu nepomáhá lidem v +pochopení. Tito uživatelé si často myslí, že Linus Torvalds vyvinul celý +operační systém v roce 1991 s trochou pomoci.</p> + +<p> +Programátoři zpravidla vědí, že Linux je jádro. Ale protože slýchali, jak +se obecně také celému systému říká „Linux“ považovali to často za normální, +že se celý systém nazývá podle svého jádra. Mnoho lidí se například domnívá, +že když Linus Torvalds dopsal Linux, jádro, jeho uživatelé se začali +poohlížet po dalším svobodném softwaru, který by s ním pracoval a zjistili, +že valná většina součástí potřebných k vytvoření unixového systému již je (z +nějaké blíže nespecifikované příčiny) hotová.</p> + +<p> +To, co nalezli, nebyla žádná náhoda – byl to ne-zcela-kompletní systém GNU. +Dostupný <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a>, jehož +připojením vznikl kompletní systém, protože v projektu GNU se na vytvoření +takového systému pracovalo od roku 1984. V <a +href="/gnu/manifesto.html">GNU manifestu</a> jsme si vytyčili za cíl vývoj +svobodného systému unixového typu zvaného GNU. <a +href="/gnu/initial-announcement.html">Původní oznámení</a> o projektu GNU +také nastiňuje některé z původních záměrů tohoto systému. V době, kdy byl +napsán Linux, byl již tento systém téměř hotov.</p> + +<p> +Většina projektů spojených se svobodným softwarem si klade za cíl vyvinout +určitý program pro určitou činnost. Například Linus Torvalds se rozhodl +napsat jádro (Linux) podobné unixovému jádru; Donald Knuth napsal textový +formátovač (TeX); Bob Scheifler se rozhodl vyvinout okenní systém (X Window +System). Je přirozené poměřovat příspěvky takovéhoto projektu podle +specifických programů, které z projektu vzešly.</p> + +<p> +Pokud bychom se pokusili takto poměřovat příspěvky do GNU projektu, k čemu +bychom došli? Jeden prodejce CD-ROM zjistil, že v jejich „linuxové +distribuci“, zabíral <a href="/philosophy/categories.html#GNUsoftware">GNU +software</a> největší část, přibližně 28 % z celkového zdrojového kódu a to +zahrnovalo některé z větších a velmi důležitých komponent, bez nichž by +systém nemohl existovat. Linux sám o sobě představuje zhruba 3 %. (proporce +v roce 2008 jsou podobné: v „hlavním“ úložišti gNewSense zabírá Linux 1,5 % +a GNU balíčky 15 %) Pokud byste tedy vybírali název systému podle toho, kdo +napsal jeho programy, nejvhodnější volbou by byl název „GNU“. </p> + +<p> +Nemyslíme si, že to je správný způsob jak o této otázce uvažovat. Projekt +GNU nebyl a není projektem sloužícím k vývoji specifických softwarových +balíků. Nebyl projektem pro vývoj <a href="/software/gcc/">překladače C</a>, +ačkoliv se tak stalo. Nebyl ani projektem pro vývoj textového editoru a +přesto jsme jej vyvinuli. Cílem GNU projektu bylo vyvinout <em>kompletní +svobodný systém podobný Unixu</em>: GNU. </p> + +<p> +Mnoho lidí významně přispělo svobodnému software v systému a všichni si +zasluhují uznání. Ale důvodem, díky kterému je to <em>integrovaný +systém</em> – a ne jen sbírka užitečných programů – je, že projekt GNU si +jako cíl vytyčil právě toto. Vytvořili jsme seznam programů, které byly +třeba k vytvoření <em>kompletního</em> svobodného systému a systematicky +jsme je psali, nebo nacházeli lidi, kteří je psali. Napsali jsme důležité, +byť nezábavné <a href="#unexciting">(1)</a>, komponenty, protože bez nich +se systém neobejde. Některé z našich systémových komponent, programátorských +nástrojů, si samy získaly oblibu mezi programátory, ale napsali jsme i řadu +komponent, které nejsou nástroji <a href="#nottools">(2)</a>. Vyvinuli jsme +dokonce šachovou hru GNU Chess, protože kompletní systém potřebuje i hry.</p> + +<p> +Na začátku 90. let jsme již měli celý systém kromě jádra. Začali jsme +pracovat i na jádře, <a href="/software/hurd/hurd.html">GNU Hurd</a>, které +je postaveno na Machu. Vývoj tohoto jádra byl mnohem těžší, než jsme +očekávali; <a href="/software/hurd/hurd-and-linux.html">GNU Hurd začal +spolehlivě pracovat v roce 2001</a>, ale má před sebou ještě dlouhou cestu, +než bude připraven na běžné používání.</p> + +<p> +Naštěstí nemusíme čekat, až bude Hurd hotový, protože je tu Linux. Když +Torvalds v roce 1992 uvolnil Linux, zaplnil tak poslední velkou mezeru v GNU +systému. Lidé tak mohli <a +href="http://ftp.funet.fi/pub/linux/historical/kernel/old-versions/RELNOTES-0.01"> +Linux a systém GNU spojit</a>, aby vytvořili kompletní svobodný systém – +verzi systému GNU, která obsahuje i Linux; nebo jinými slovy: systém +GNU/Linux.</p> + +<p> +Dát je dohromady zní jednoduše, ale nebylo to tak snadné. Některé součásti +GNU <a href="#somecomponents">(3)</a> potřebovaly značné úpravy, aby +fungovaly s Linuxem. Integrace kompletního systému jako distribuce, která by +fungovala hned po „vybalení z krabice“ byla také velkým úkolem. Bylo třeba +vyřešit jak instalovat a bootovat systém – problém, do jehož řešení jsme se +nepustili, protože jsme se k tomuto bodu ještě nedostali. Lidé, jenž +vyvinuli různé distribuce tedy udělali významný kus práce. Ale byla to +práce, která, z principu věci, musela být někým udělána.</p> + +<p> +Projekt GNU podporuje GNU/Linuxové systémy stejně jako systém GNU. <a +href="http://fsf.org/">FSF</a> financovala přepsání rozšíření GNU C knihovny +týkajících se Linuxu, takže jsou teď dobře integrované a nejnovější +GNU/Linuxové systémy používají aktuální vydání knihovny bez dodatečných +změn. FSF také financovala počáteční fáze vývoje distribuce Debian +GNU/Linux.</p> + +<p> +Dnes tu máme velké množství variant systému GNU/Linux (často nazývané +„distribuce“). Většina z nich obsahuje i nesvobodný software – jejich +vývojáři následují spíš <a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">filosofii „open +source“</a> spojovanou s Linuxem než <a +href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">filosofii +„svobodného softwaru“</a> GNU. Ale jsou tu i <a +href="/distros/distros.html">kompletně svobodné distribuce +GNU/Linuxu</a>. FSF poskytuje technické zázemí pro některé z nich.</p> + +<p>Dělat svobodnou distribuci GNU/Linuxu není jen o odstraňování různých +nesvobodných aplikací. V současnosti i obvyklé verze Linuxu obsahují +nesvobodný kód. Ten slouží k nahrání do I/O zařízení (hardwaru) při startu +systému a je zapsán v podobě dlouhých posloupností čísel (pozn. překl.: +tzv. binární bloby) ve „zdrojovém kódu“ Linuxu. Tudíž udržování svobodné +GNU/Linuxové distribuce zahrnuje i udržování <a +href="http://directory.fsf.org/project/linux">svobodné verze Linuxu</a>.</p> + +<p>Ať už používáte GNU/Linux nebo ne, nepleťte prosím veřejnost dvojsmyslným +používáním termínu „Linux“. Linux je jádro, jedna ze základních součástí +systému. Systém jako celkem je víceméně GNU systém s přidaným Linuxem. Když +mluvíte o této kombinaci, nazývejte ji prosím „GNU/Linux“.</p> + +<p> +Pokud chcete odkazovat na další informace o „GNU/Linuxu“, tato stránka a <a +href="/gnu/the-gnu-project.html">http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html</a> +jsou dobrou volbou. Pokud píšete o Linuxu, jádru, a chcete přidat odkaz, <a +href="http://foldoc.org/linux">http://foldoc.org/linux</a> je dobrá adresa.</p> + +<h3>Dodatky</h3> + +<p> +Vedle GNU ještě jeden další projekt vytvořil svobodný unixový systém. Tento +systém je známý jako BSD a byl vyvinut na universitě UC Berkeley. Tento +systém byl nesvobodný v 80. letech, ale začátkem 90. let byl uvolněn jako +svobodný. Téměř všechny svobodné operační systémy, které dnes existují, <a +href="#newersystems">(4)</a> jsou variantou systému GNU nebo odrůdou BSD +systému.</p> + +<p> +Lidé se někdy ptají, jestli je BSD také verzí GNU podobně jako +GNU/Linux. Vývojáři BSD se inspirovali projektem GNU a také svůj systém +učinili svobodným a výzvy příznivců GNU je pomohli přemluvit, ale zdrojový +kód obou systémů se překrývá jen málo. BSD systémy dnes používají některé +programy z GNU, stejně jako GNU systém a jeho varianty používají některé +programy z BSD; ovšem celkově vzato se jedná o dva odlišné systémy, které se +vyvíjely odděleně. Vývojáři BSD nenapsali jádro a nepřidali ho ke GNU +systému, takže označení GNU/BSD tuto situaci nevystihuje. <a +href="#gnubsd">(5)</a></p> + +<h3>Poznámky:</h3> +<ol> +<li> +<a id="unexciting"></a>Tyto nezábavné, ale zásadní, komponenty zahrnují GNU +assembler (GAS) a spojovací program (GLD), které jsou součástí balíčku <a +href="/software/binutils/">GNU Binutils</a>, balíček <a +href="/software/tar/">GNU tar</a> a další.</li> + +<li> +<a id="nottools"></a>Např. Bourne Again SHell (BASH), interpret PostScriptu +<a href="/software/ghostscript/ghostscript.html">Ghostscript</a> a knihovna +<a href="/software/libc/libc.html">GNU C library</a> nejsou programátorské +nástroje. Stejně jako GNUCash, GNOME nebo GNU Chess.</li> + +<li> +<a id="somecomponents"></a>Např. knihovna <a +href="/software/libc/libc.html">GNU C library</a>.</li> + +<li> +<a id="newersystems"></a>Od dob, co bylo toto napsáno, vznikl +téměř-zcela-svobodný systém windowsového typu, ale technicky je to něco +úplně jiného než GNU nebo Unix, takže to není tento případ. Většina částí +jádra Solarisu je nyní svobodná, ale kdybyste na něm chtěli postavit +svobodný systém, vedle doplnění chybějících částí jádra byste museli toto +jádro začlenit do GNU nebo BSD.</li> + +<li> +<a id="gnubsd"></a>Na druhou stranu, od doby vydání tohoto článku byla +knihovna GNU C Library portována na řadu verzí BSD jádra, což umožnilo +přímočaré kombinování systému GNU s tímto jádrem. Stejně jako v případě +GNU/Linuxu se jedná o varianty GNU a také se jim tak říká – +např. GNU/kFreeBSD nebo GNU/kNetBSD podle daného jádra. Běžní uživatelé +typického desktopu sotva poznají, zda pracují na GNU/Linuxu nebo GNU/*BSD.</li> + +</ol> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2007, 2014, 2015, 2016, +2017, 2019 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/13 19:30:24 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-gnu-freedom.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-gnu-freedom.html new file mode 100644 index 0000000..d267db6 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-gnu-freedom.html @@ -0,0 +1,270 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/linux-gnu-freedom.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.90 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Linux, GNU a svoboda – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta http-equiv="Keywords" + content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, svoboda, software, moc, +práva, Richard Stallman, rms, SIGLINUX, Joe Barr" /> +<meta http-equiv="Description" content="V eseji Linux, GNU a svoboda odpovídá Richard M. Stallman na článek Joe +Barra týkající se jednání Nadace pro svobodný software s uživatelskou +skupinou Austin Linux." /> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/linux-gnu-freedom.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Linux, GNU a svoboda</h2> + +<p> + napsal <strong>Richard M. Stallman</strong></p> + +<p> + Protože <a +href="https://web.archive.org/web/20190404115541/http://linux.sys-con.com/node/32755">článek +Joe Barra</a> kritizoval mé jednání se SIGLINUXem, chtěl bych upřesnit, co +se vlastně stalo, a uvést své stanovisko.</p> +<p> + Když mě SIGLINUX pozval, abych pro něj přednášel, byl „skupinou uživatelů +Linuxu”; tj. skupinou uživatelů GNU/Linuxu, kteří nazývají celý systém +„Linux”. Proto jsem slušně odpověděl, že pokud chtějí, aby pro ně přednášel +někdo z projektu GNU, měli by s ním zacházet správně a nazývat celý systém +„GNU/Linux”. Takový systém je variantou GNU a lidé z GNU projektu jsou jeho +hlavními vývojáři, tudíž by měl být podle společenských zvyklostí nazýván +jménem, jež jsme vybrali my. Až na výjimky, k nimž jsou pádné důvody, +obvykle odmítám přednášet pro organizace, které tímto nepřiznávají GNU +příslušné zásluhy. Respektuji jejich svobodu projevu, ale i já mám svobodu, +a to svobodu nepřednášet pro ně.</p> +<p> + Jeff Strunk ze SIGLINUXu se následně pokusil změnit politiku této skupiny a +požádal FSF, aby ji uvedla na své stránce skupin používajících +GNU/Linux. Náš webmaster mu řekl, že ji tam pod jménem „SIGLINUX” +nezařadíme, protože z názvu vyplývá, že se jedná o skupinu týkající se +Linuxu. Strunk navrhl změnu názvu na „SIGFREE” a webmaster ji +schválil. (Podle Barrova článku tento návrh odmítl.) Nakonec se však tato +skupina rozhodla zůstat u původního názvu „SIGLINUX”.</p> +<p> + V tomto bodě se problém opět dostal ke mně a já jim navrhl, ať uvažují o +jiných možných názvech. Je mnoho jmen, která by si mohli vybrat a která by +přitom nenazývala systém „Linuxem”. Doufám, že naleznou nějaké, které by se +jim líbilo. Zde, pokud vím, problém zamrzl.</p> +<p> + Je pravda, jak Barr píše, že některým lidem připadá toto jednání jako +„uplatňování násilí” srovnatelné s monopolem Microsoftu? Pravděpodobně +ano. Odmítnutí pozvání není násilí, ale lidé, kteří jsou rozhodnuti věřit +tomu, že celý systém je „Linux”, mají někdy podivuhodně zkreslený +pohled. Aby mohli toto jméno zdůvodnit, musí vidět komára jako velblouda a +velblouda jako komára. Pokud dokážete ignorovat fakta a věřit tomu, že celý +systém vyvinul Linus Torvalds počínaje rokem 1991, nebo pokud dokážete +ignorovat vaše principy spravedlnosti a věřit, že Torvalds by měl mít plnou +zásluhu, přestože to není jen jeho práce, odtud je již jen malý krůček k +tomu, abyste věřili, že vám dlužím přednášku, kdykoliv si o ni požádáte.</p> +<p> + Jen uvažte: projekt GNU začne vyvíjet operační systém a o mnoho let později +k němu přidá Linus Torvalds jednu důležitou část. GNU projekt říká: „Prosíme +o stejnou část zásluh pro každého,” ale Linus říká, „Nedávejte jim ani část +zásluh; nazývejte vše jen mým jménem!” Nyní se vžijte do myšlení člověka, +který takto vidí tyto události a obviňuje GNU projekt z egoismu. Je třeba +silného zaujetí, abyste soudili tak drasticky.</p> +<p> + Člověk, který je takto zaujatý, může říkat o GNU projektu mnoho +nespravedlivých věcí a myslet si, že jsou oprávněné; lidé na jeho straně ho +podpoří, protože se v udržování svého předsudku chtějí podpřit. Odpůrci +mohou být hanobeni; tudíž, pokud odmítnu účastnit se činnosti pod záhlavím +„Linuxu”, mohou se domnnívat, že to je neomluvitelné. Dávají mi pak +odpovědnost za následky. Když tolik lidí chce, abych nazýval systém „Linux”, +jak si mohu nestěžovat, když jsem „pouze” začal s jeho vývojem? Když jim pak +odmítnu poskytnou přednášku, jsou z toho nešťastní. To je násilí, stejně +špatné jako Microsoft!</p> +<p> + Mohli byste se nyní divit, proč se tomuto problému nevyhnu a nevyvaruji se +tak všemu tomuhle trápení. Když mě SIGLINUX pozval, abych přednášel, stačilo +jen říct „Ne, promiňte” a vše by tak skončilo. Proč jsem to neudělal? Jsem +ochotný riskovat, že se dostanu do potíží, když budu mít šanci napravit +chybu, která ničí úsilí projektu GNU.</p> +<p> + Když tuto variantu systému GNU nazýváme „Linux”, nahrává to do karet lidem, +kteří si si vybírají software pouze na základě technických +předností. Nezajímá je, zda respektuje jejich svobodu. Lidé, jako je Barr, +chtějí systém „bez ideologie” a kritizují kohokoliv, kdo říká, že svoboda je +důležitá. Existují lidé jako Torvalds, kteří budou tlačit naši komunitu k +používání nesvobodného programu, a vyzývat kohokoli, kdo si stěžuje, aby +ihned poskytl (technicky) lepší program nebo zmlknul. A jsou lidé, kteří +říkají, že technická rozhodnutí by neměla být „politizována” zkoumáním +jejich následků na společnost.</p> +<p> + V sedmdesátých letech ztratili uživatelé počítačů svobodu redistribuovat a +měnit software, protože si své svobody nevážili. Nabyli je až v 80. a +90. letech díky skupině idealistů, lidí z projektu GNU. Ti věřili, že +svoboda činí program lepším, a pro to, v co věřili, byli ochotni pracovat.</p> +<p> + Dnes sice částečnou svobodu máme, ale ta není jistá. Ohrožuje ji <abbr +title="Consumer Broadband and Digital Television Promotion +Act">CBDTPA</abbr> (původně <abbr title="Security Systems Standards and +Certification Act">SSSCA</abbr>), Diskusní skupina Broadcast „Protection” +(podívejte se na <a href="http://www.eff.org/">http://www.eff.org/</a>), +která navrhuje zakázat svobodnému software přístup k přenosům digitální +televize či softwarové patenty (Evropa nyní zvažuje jejich zavedení). Jsou +to i non-disclosure agreements Microsoftu na důležité protokoly a také ti, +kdo se nás pokoušejí svést nesvobodným programem, který je „lepší” +(technicky) než dostupné svobodné programy. Pokud si nebudeme svobodu +dostatečně bránit, můžeme ji znovu ztratit tak jako poprvé.</p> +<p> + Bude nás dost, kdo se tomu postaví? To záleží na mnoha věcech. Také na tom, +kolik vlivu má projekt GNU a kolik Linus Torvalds. GNU projekt říká „Važte +si svobody!”. Joe Barr říká, „Vybírejte si mezi nesvobodnými a svobodnými +programy pouze na technickém základě!” Pokud lidé oceňují Torvaldse jako +hlavního vývojáře systému GNU/Linux, není to jen nepřesné. Dodává to +důležitost jeho poselství, které říká: „nesvobodný software je vpořádku; +používám ho a sám ho vyvíjím.” Pokud si uvědomí naši úlohu, budou více +poslouchat nás. Zpráva, kterou šíříme my, je: „Tento systém existuje díky +lidem, pro které je svoboda důležitá. Připojte se k nám, važte si svobody a +společně ji uhájíme.” Přečtěte si <a +href="/gnu/thegnuproject.html">http://www.gnu.org/gnu/thegnuproject.html</a> +o historii GNU projektu.</p> +<p> + Když žádám lidi, aby nazývali systém GNU/Linux, někteří z nich odpovídají <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">hloupými výmluvami a kritikou</a>. Nic jsme +však pravděpodobně neztratili, nejspíše byli našimi nepřáteli již +tehdy. Jiní lidé však uznávají mé důvody a používají toto jméno. Pomáhají +tak ostatním uvědomit si důvody, proč GNU/Linux doopravdy existuje. To +zvyšuje naši schopnost šířit myšlenku, že svoboda je důležitou hodnotou.</p> +<p> + Proto se stavím proti zaujatosti, pomluvám a trápení. Zraňuje to mé +city. Kdykoliv je ale toto úsilí úspěšné, pomáhá kampani projektu GNU v boji +za svobodu.</p> +<p> + Protože se tento problém objevil v kontextu Linuxu (jádra) a Bitkeeperu, +nesvobodného systému pro správu verzí, který dnes používá Linus Torvalds, +rád bych se věnoval i tomuto problému.</p> + +<h3 id="bitkeeper">Potíže s Bitkeeperem</h3> +<p> + (viz <a href="#update">aktualizace</a> níže)</p> +<p> + Použití Bitkeeperu pro linuxové kódy má vážný dopad na komunitu svobodného +software. Každý, kdo důkladně sleduje patche do Linuxu, je nucen +nainstalovat si nesvobodný program. Musely to udělat tucty nebo dokonce +stovky hackerů kernelu. Většina nich sama sebe postupně přesvědčuje, že je +vpořádku používat nesvobodný software, aby se vyhnuli špatnému pocitu z +toho, že mají na svých počítačích Bitkeeper. Co se s tím dá dělat?</p> +<p> + Jedním řešením je vytvořit pro kódy Linuxu jiný repozitář a za použití CVS +či jiného svobodného systému pro správu verzí do něj nahrát nové verze +automaticky. Bitkeeper bychom mohli použít k přístupu k posledním revizím a +ty převést do CVS repozitáře. Tento proces updatu by se mohl spouštět +automaticky často.</p> +<p> + FSF to udělat nemůže, protože nemůžeme nainstalovat Bitkeeper na naše +počítače. Nemáme na nich teď žádný nesvobodný software či aplikace a podle +našich zásad to tak má být. Práci s tímto repozitářem by měl dělat někdo +jiný, komu nevadí mít na svém počítači Bitkeeper – nenajde-li někdo způsob, +jak to udělat za použití svobodného software.</p> +<p> + Samotné zdrojové kódy Linuxu mají ještě závažnější problém s nesvobodným +software: vlastně nějaký obsahují. Několik ovladačů různých zařízení +obsahuje posloupnosti čísel představující firmwarové programy k instalování +na daném zařízení. Tyto programy nejsou svobodným software. Pár čísel k +uložení v registru zařízení je jedna věc, ale podstatné části programu v +binárním kódu jsou věc druhá.</p> +<p> + Přítomnost těchto programů pouze v jejich binární formě ve „zdrojových” +souborech Linuxu vytváří druhotný problém: otázku, zda mohou být linuxové +binárky vůbec legálně distribuovány. GPL požaduje „úplný odpovídající +zdrojový kód” a soubor čísel není zdrojovým kódem. Podle toho ohrožuje +přidání takovéto binárky ke zdrojovým kódům Linuxu GPL.</p> +<p> + Vývojáři Linuxu plánují přemístit tyto firmwarové programy do oddělených +souborů; bude trvat několik let, než tato myšlenka dozraje, ale až bude vše +hotové, vyřeší to tento druhotný problém. Mohli bychom vytvořit verzi +„svobodného Linuxu” bez nesvobodných firmwarových souborů. Samo o sobě to +ale není příliš dobré, když většina lidí používá nesvobodnou „oficiální” +verzi Linuxu. K tomu by mohlo snadno dojít, neboť svobodná verze nebude bez +nesvobodného firmware na mnoha platformách fungovat. Projekt „svobodný +Linux” bude muset přijít na to, co firmware dělá a psát pro něj zdrojové +kódy, snad v assembleru pro jakýkoli zabudovaný procesor, na němž program +běží. Je to odrazující činnost. Bylo by lepší, kdybychom to dělali po +troškách v průběhu let než celé naráz. Až budeme shánět lidi na tuto práci, +budeme muset přebít myšlenku šířenou některými vývojáři Linuxu, že je +zbytečná.</p> +<p> + Linux, kernel, je často vnímán jako vlajková loď svobodného software, +software, přesto je jeho současná verze zčásti nesvobodná. Jak se to stalo? +Tento problém, stejně jako rozhodnutí používat Bitkeeper, odráží postoj +původního vývojáře Linuxu, člověka, který se domnívá, že technická vyspělost +je důležitější než svoboda.</p> +<p> + Historie nás učí, že si svobody máme vážit, jinak ji ztratíme. „Neobtěžujte +nás s politikou,” odpovídají ti, kdo se nechtějí učit.</p> + +<p id="update"> + <strong>Aktualizace:</strong> Již od roku 2005 se BitKeeper nepoužívá pro +správu zdrojových kódů linuxového jádra. Viz článek, <a +href="/philosophy/mcvoy.html">Díky, Larry McVoy</a>. Zdrojové kódy Linuxu +stále obsahují nesvobodné bloby (firmware, pozn. překl.), ale od ledna 2008 +je k dispozici <a href="//directory.fsf.org/project/linux">svobodná verze +Linuxu</a> (nejen) pro svobodné GNU/Linuxové distribuce.</p> +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně general FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů, jiných oprav a návrhů se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 2002, 2017, 2019 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/07 13:30:04 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/manifesto.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/manifesto.html new file mode 100644 index 0000000..626d84a --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/manifesto.html @@ -0,0 +1,668 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/gnu/po/manifesto.cs.po"> + https://www.gnu.org/gnu/po/manifesto.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/gnu/manifesto.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2004-01-17" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/manifesto.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>GNU Manifest – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/gnu/po/manifesto.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>GNU Manifest</h2> + +<p> Následující GNU Manifest byl napsán <a +href="http://www.stallman.org/">Richardem Stallmanem</a> na začátku projektu +GNU jako žádost o pomoc a podporu. Několik prvních let byl obnovován tak, +aby odpovídal vývoji, ale nyní se zdá nejlepší nechat jej nezměněný tak, jak +jej zná většina lidí.</p> + +<p>Vyskytla se častá nedorozumění, kterým lze zabránit používáním odlišného +názvosloví. Od roku 1993 byly přidány poznámky pod čarou, aby vysvětlily +tyto problémy.</p> + +<p>Aktuání informace o dostupném GNU softwaru najdete na našem v <a +href="/software/software.html">seznamu software</a>.</p> + +<h3 id="whats-gnu">Co je to GNU? GNU Není Unix!</h3> + +<p> + Zkratka GNU znamená Gnu's Not Unix. Je to jméno kompletního softwarového +systému kompatibilního s Unixem, který píši proto, abych ho dal svobodně k +dispozici každému, kdo ho chce používat. <a href="#f1">[1]</a> Pomáhají mi +také někteří další dobrovolníci. Příspěvky ve formě času, peněz, programů a +vybavení jsou též vítány.</p> + +<p> + Již máme textový editor Emacs s jazykem Lisp pro psaní příkazů editoru, +debugger, parser generator kompatibilní s yacc a přibližně 35 utilit. Shell +(interpreter příkazů) je téměř hotov. Nový přenositelný optimalizující +překladač jazyka C již kompiluje sám sebe a může být zveřejněn ještě tento +rok. Existuje i první verze jádra, bude však třeba ještě hodně práce, aby +bylo možno emulovat Unix. V okamžiku kdy bude jádro s překladačem dokončeno, +můžeme distribuovat GNU systém vhodný pro vývoj programů. Pro sázení textů +budeme používat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Také chceme používat +přenositelný, volně dostupný X Window System. Potom přidáme Common Lisp, hru +Empire, tabulkový kalkulátor a stovky dalších věcí spolu s online +dokumentací. Doufáme, že nakonec dodáme vše užitečné ze systému Unix a ještě +více.</p> + +<p> + GNU bude umožňovat používání programů pro Unix, nebude však shodné s +Unixem. Na základě našich zkušeností s jinými operačnímy systémy se pokusíme +vytvořit vhodná vylepšení. Plánujeme zejména čísla verzí a delší názvy u +souborů, file system odolný proti chybám, doplňování jmen souborů, možná i +zobrazování nezávislé na terminálu a případně okenní systém založený na +jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixovými programy sdílet +stejnou obrazovku. Oba jazyky – C a Lisp – budou použity jako +systémové programovací jazyky. Pokusíme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a +internetové protokoly pro komunikaci.</p> + +<p> + Zpočátku budeme GNU vyvíjet na počítačích třídy 68000/16000 s virtuální +pamětí, protože pro ně je vývoj velmi jednoduchý. Snaha portovat GNU na +menší počítače bude ponechána těm, kteří jej budou na dané platformě +používat.</p> + +<p> + Aby nedošlo k nedorozumění, vyslovujte prosím hlásku <em>g</em>, +používáte-li slovo „GNU“ jako jméno tohoto projektu. (Výslovnost v češtině +je tedy [gňú] – pozn. korek.)</p> + +<h3 id="why-write">Proč musím napsat GNU?</h3> + +<p> + Za správné považuji pravidlo, které říká, že když se mi nějaký program líbí, +musím jej sdílet s ostatnímí lidmi. Prodejci softwaru se ale snaží rozdělit +uživatele a vládnout tak, že každý uživatel musí souhlasit s tím, že program +sdílet nebude. Odmítám porušovat solidaritu s ostatními uživateli. Nemohu s +čistým svědomím podepsat souhlas s takovou softwarovou licencí. Léta jsem +pracoval v laboratoři pro výzkum umělé inteligence, abych se vyhnul těmto +snahám. Tyto snahy však nakonec zašly přiliš daleko a já nemohl zůstat v +instituci, kde se takové věci děly proti mé vůli.</p> + +<p> + Abych mohl dál používat počítače a nemusel se stydět, rozhodl jsem se +sestavit postačující základ svobodného softwaru tak, abych nemusel používat +žádné programy, které svobodné nejsou. Opustil jsem laboratoř, abych zamezil +všem případným legálním snahám MIT zabránit mi ve vývoji GNU.</p> + +<h3 id="compatible">Proč bude GNU kompatibilní s Unixem</h3> + +<p> + Podle mého názoru Unix není zcela ideální systém, ale není tak +špatný. Základní vlastnosti Unixu se zdají být spravné a myslím, že mohu +odstranit slabiny Unixu, aniž bych tyto vlastnosti pokazil. Domnívám se +také, že systém kompatibilní s Unixem může být pro mnoho lidí přijatelnější.</p> + +<h3 id="available">Jak bude GNU dostupné</h3> + +<p> + GNU není public domain. Každý bude mít možnost modifikovat a redistribuovat +GNU, ale nikdo nemůže omezit jeho další rozšiřování. To znamená, že žádné <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">vlastnické</a> +modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmí přivlastnit GNU tím, že by ho +modifikoval, a proto považoval za vlastní majetek). Chci zajistit, aby +všechny verze zůstaly svobodné.</p> + +<h3 id="why-help">Proč chtějí ostatní programátoři pomoci</h3> + +<p> + Našel jsem mnoho dalších programátoru, kteří jsou GNU projektem nadšeni a +chtějí pomoci.</p> + +<p> + Mnoho programátorů je nespokojeno s komercializací systémového +softwaru. Umožňuje jim sice vydělat více peněz, vyvolává však mezi nimi +pocit konfliktu místo kolegiálního přátelství. Přitom základním počinem +přátelství mezi programátory je sdílení programů. Obchodní dohody, jak jsou +nyní běžně uzavírány, v podstatě zakazují programátorům vzájemný přátelský +přístup. Zákazník kupující software si potom musí vybrat mezi přátelstvím a +dodržováním zákonů. Mnoho z nich se přirozeně rozhodne, že přátelství je +důležitější. Ale ti, co věří zákonům, nemají jednoduchý výběr. Zatrpknou a +začnou považovat programování pouze za cestu jak vydělat peníze.</p> + +<p> + Prací na a používáním GNU programů místo proprietárních programů můžeme být +přátelští ke každému a přitom dodržovat zákony. GNU navíc poslouží jako +inspirace a pokyn pro další, kteří se k nám chtějí připojit se sdílením. To +nám může dát pocit harmonie, který není možný při používání chráněných +komerčních programů. Přibližně pro polovinu programátorů, se kterými jsem +mluvil, je to důležitý pocit, který nemůže být nahrazen penězi.</p> + +<h3 id="contribute">Jak můžete přispět</h3> + +<p> + Žádám výrobce počítačů o věnování počítačů a peněz. Žádám jednotlivce, aby +pomohli svými programy a prací.</p> + +<p> + Pokud darujete počítače, můžete očekávat, že GNU tam bude brzo +fungovat. Rádi bychom, aby počítače byly kompletní, připravené pro start +systémových programů, rozumně velké k použití v obytných prostorách a aby +nevyžadovaly komplikované chlazení nebo napájení.</p> + +<p> + Našel jsem mnoho programátorů, kteří by chtěli pracovat pro GNU na částečný +úvazek. Pro většinu projektů to může přinášet problémy při koordinaci, +protože nezávisle napsané části nemusí společně pracovat. Ale při práci na +náhradě Unixu se tento problém nevyskytuje, protože systém obsahuje stovky +dílčích programů, kde každý je dokumentován odděleně. Většina specifikací je +dána kompatibilitou s Unixem. Pokud každý napíše kompatibilní náhradu pro +jednu Unixovou utilitu a udělá svoji práci správně v originálním Unixovém +systému, budou potom utility společně fungovat. I pokud dovolíme Murphymu +vytvořit několik neočekávaných problémů, spojování těchto komponent bude +stále řešitelný úkol. (Jádro bude vyžadovat lepší komunikaci a bude +vytvořeno malou skupinou.)</p> + +<p> + Pokud získám peníze, budu moci přijmout několik lidí na plný nebo částečný +úvazek. Plat nebude příliš vysoký vzhledem k běžnému programátorskému +průměru. Hledám lidi, pro které je společné nadšení nejméně tak důležité, +jako vydělávání peněz. Vidím to jako cestu, jak umožnit několika lidem +nadšeným pro věc věnovat veškerý čas práci na GNU a ušetřit je nutnosti +živit se jiným způsobem.</p> + +<h3 id="benefit">Proč budou mít všichni počítačoví uživatelé z GNU prospěch</h3> + +<p> + Jakmile bude projekt dokončen, každý bude moci volně získat dobrý systém, +stejně jako vzduch. <a href="#f2">[2]</a></p> + +<p> + To znamená mnohem více, než jen ušetření peněz za licenci Unixu. Znamená to +také, že bude zabráněno zbytečnému mrhání našeho úsilí, které by bylo +způsobeno duplicitou při programování systémů. Toto úsilí může být místo +toho zaměřeno na zdokonalování systému.</p> + +<p> + Pro každého budou k dispozici kompletní zdrojové kódy. Uživatel, který bude +potřebovat změny v systému, bude mít vždy možnost je provést sám, případně +může najmout libovolného programátora nebo společnost, aby pro něj změny +realizovala. Uživatelé nebudou závislí na jednom programátorovi nebo +společnosti, která vlastní zdrojové kódy a jediná může změny provádět.</p> + +<p> + Školy budou moci poskytnout mnohem lepší podmínky pro vzdělávání tím, že +budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalování zdrojových +kódů. Harvardská Počítačová laboratoř mívala pravidlo, které zakazovalo +instalaci jakéhokoliv programu, u kterého nejsou k dispozici zdrojové +kódy. Toto pravidlo dodržovala odmítáním instalace určitých programů. Byl +jsem tím velmi inspirován.</p> + +<p> + Konečně nebudeme muset zbytečně přemýšlet nad tím, kdo vlastní systémový +software a kdo vlastně má či nemá právo jej měnit.</p> + +<p> + Metody, jak donutit lidi platit za užívání programu včetně licencování +kopií, přinášejí společnosti vždy zbytečně velké náklady, a to pro +těžkopádný způsob, jakým je třeba zjistit, kolik kdo musí za co (tj. za +které programy) zaplatit. Pouze policejní stát může každého donutit tato +pravidla dodržovat. Považte vesmírnou stanici, na které se s velkými náklady +vyrábí vzduch: účtovat každému obyvateli za litr vzduchu by mohlo být fér, +ale nošení měřidla na plynové masce ve dne v noci není únosné ani v případě, +že si každý může dovolit zaplatit „vzdušné“. Televizní kamery, které vás +všude sledují, jestli si nesundáváte masku, jsou neúnosné. Je lepší platit +továrnu na vzduch z daní a zahodit masky.</p> + +<p> + Kopírování celého programu nebo jeho části je pro programátora stejně +přirozené jako dýchání a je i stejně produktivní. Proto by mělo být také tak +svobodné.</p> + +<h3 id="rebutted-objections">Některé snadno vyvratitelné námitky proti cílům GNU</h3> + +<p id="support"> +<strong>„Nikdo to nebude používat, když je to zdarma, protože to také +znamená, že se nemůže spolehnout na technickou podporu.“</strong></p> + +<p> +<strong>„Musíte účtovat za program, aby se vám zaplatilo poskytování +podpory.“</strong></p> + +<p> + Kdyby lidé raději platili za GNU se službami, než aby získali GNU zdarma, +ale bez servisu, pak by měla pro lidi, kteří získali GNU zdarma, existovat +výdělečná společnost poskytující technickou podporu <a href="#f3">[3]</a>.</p> + +<p> + Musíme rozlišovat mezi podporou formou skutečné programátorské práce a mezi +podporou uživateli při používání programu. V prvním případě není spolehnutí +na žádného prodejce softwaru. Pokud nemá příslušný problém ještě dostatečný +počet dalších lidí, máte smůlu.</p> + +<p> + Pokud vaše podnikání vyžaduje spolehlivou technickou podporu, jediná cesta +je mít všechny zdrojové kódy. Potom můžete najmout kohokoliv, kdo je schopen +vaše problémy řešit; nejste závislí na žádném jednotlivci. U Unixu tuto +možnost pro většinu podniků vylučuje cena zdrojových kódů. S GNU to bude +jedodušší. Je sice stále možné, že neseženete nikoho schopného k řešení +vašeho problému, to však nemůže být sváděno na distribuční metody GNU. GNU +neodstraňuje všechny problémy světa, jenom některé.</p> + +<p> + Na druhou stranu uživatelé, kteří o počítačích nic neví, potřebují být +vedeni: dělají se pro ně věci, které by snadno mohli zvládnout sami, ale +neví jak.</p> + +<p> + Takové služby by mohly poskytovat společnosti, které obchodují pouze s +podpůrnými a servisními službami. Jestli je pravda, že by uživatelé raději +zaplatili, a získali tak program i s technickou podporou, pak by rádi +zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, který získali +zdarma. Servisní společnosti si budou konkurovat v ceně i kvalitě a +uživatelé nebudou vydáni na milost a nemilost pouze jedné z nich. Ti, kteří +servis nepotřebují, budou moci používat programy úplně zdarma.</p> + +<p id="advertising"> +<strong>„Nemůžete získat mnoho uživatelů bez reklamy, a proto musíte účtovat +za program, abyste získali potřebné prostředky.“</strong></p> + +<p> +<strong>„Nemá smysl propagovat program, který mohou lidé získat +zdarma.“</strong></p> + +<p> + Existuje několik velice levných prostředků jak informovat uživatele počítačů +o věcech jako GNU. Ale možná je pravda, že jde oslovit více uživatelů +mikropočítačů reklamou. Pokud je tomu skutečně tak, pak se reklama +společnostem komerčně distribuujícím GNU vyplatí, ale platit za ni budou +pouze uživatelé, kteří služeb takových společností využívají.</p> + +<p> + Na druhou stranu, pokud vetšina lidí získá GNU od svých přátel, a tyto +společnosti tedy neuspějí, pak se jen ukáže, že reklama pro rozšíření GNU +důležitá nebyla. Proč nechtějí advokáti volného trhu o tomto nechat +rozhodnout samotný volný trh? <a href="#f4">[4]</a></p> + +<p id="competitive"> +<strong>„Moje společnost potřebuje vlastní operační systém, aby byla +konkurenceschopná.“</strong></p> + +<p> + GNU odstraní operační systémy ze říše konkurenčního boje. Nebudete zde moci +získat převahu, ale ani vaši konkurenti nebudou moci získat převahu nad +vámi. Budete si konkurovat v jiných oblastech a v oblasti operačních systému +budete společně se svými konkurenty užívat stejných výhod. Pokud obchodujete +s operačními systémy, nebude se vám GNU zamlouvat; bude to pro Vás +težké. Obchodujete-li s něčím jiným, GNU vás uchrání před nákladným +obchodováním s operačními systémy.</p> + +<p> + Byl bych rád, kdyby vývoj GNU byl podporován dary výrobců a uživatelů, které +tak sniží cenu pro každého. <a href="#f5">[5]</a></p> + +<p id="deserve"> +<strong>„Nezaslouží si programátoři odměnu za svoji tvořivost?“</strong></p> + +<p> + Pokud něco zasluhuje odměnu, je to příspěvek společnosti. Tvořivost může být +takovým příspěvkem, ale pouze v případě, že společnost potom může svobodně +využívat její výsledky. Pokud si programátoři zasluhují odměnu za vytváření +nových programů, pak by si stejně měli zasloužit trest za omezování +používání těchto programů.</p> + +<p id="reward"> +<strong>„Neměl by mít programátor možnost žádat odměnu za svou +práci?“</strong></p> + +<p> + Není nic špatného chtít peníze za práci nebo se snažit zvýšit své příjmy, +pokud se k tomu nepoužívají ničivé prostředky. Ale prostředky, dnes obvykle +používané v oblasti softwaru, jsou založeny na destrukci.</p> + +<p> + Získávání peněz od uživatelů programů tím, že se omezí použití programů, je +destruktivní, protože tato omezení snižují počet způsobů, kterými je program +možno využít. To snižuje velikost bohatství, které lidstvo z programu +získá. Škodlivým důsledkem záměrného omezování je záměrná destrukce.</p> + +<p> + Důvodem, proč správný občan nepoužívá ke svému obohacení tyto destruktivní +prostředky, je to, že kdyby tak učinil každý, tak bychom kvůli záměrnému +ničení se zchudli všichni. Je to Kantovská etika; nebo zlaté +pravidlo. Protože se mi nelíbí důsledky, které nastávají, když každý hromadí +informace jen pro sebe, jsem nucen to považovat za špatné. Přesněji řečeno, +touha být odměněn za svoji tvořivost, neospravedlňuje odmítnutí sdílet se +světem všechny nebo jen část výsledků své tvořivosti.</p> + +<p id="starve"> +<strong>„Nebudou programátoři hladovět?“</strong></p> + +<p> + Mohl bych odpovědět, že nikdo není nucen být programátorem. Většina z nás +nedokáže vydělávat peníze žebráním na ulici. Ale nejsme odsouzeni k tomu, +abychom žebrali po ulicích. My můžeme dělat něco jiného.</p> + +<p> + To by ale byla špatná odpověď, protože nevyvrací tazatelův implicitní +předpoklad, že bez vlastnictví softwaru nemohou být programátoři zaplaceni +ani halířem. To je vlastně předpoklad typu: všechno nebo nic.</p> + +<p> + Skutečným důvodem, proč programátoři nebudou hladovět, je to, že bude stále +možno být za programování placen, jenom ne tolik jako nyní.</p> + +<p> + Omezování kopírování není jediným základem obchodování se softwarem. Je +nejběžnější, protože to přináší nejvíce peněz. Pokud by to bylo zakázáno +nebo odmítnuto zákazníky, softwarový trh by přešel na jiný základ, který +nyní není tak častý. Je mnoho cest jak organizovat jakékoliv obchodování.</p> + +<p> + Programování na takovém novém zakladě asi nebude tak výdělečné, ale to není +argument proti změně. Dnes se nepovažuje za nespravedlivé, jaké platy mají +obchodní úřednící. Kdyby je programátoři měli také takové, tak by to též +nebyla nespravedlnost. (Ve skutečnosti by stále ještě vydělali podstatně +více.)</p> + +<p id="right-to-control"> +<strong>„Nemají lidé právo mít kontrolu nad tím, jak jsou jejich výtvory +používány?“</strong></p> + +<p> +„Kontrola nad používáním nečích nápadů“ ve skutečnosti znamená kontrolu nad +životy ostatních lidí; obyčejně je využita tak, že činí život složitějším.</p> + +<p> + Lidé, kteří pozorně sledovali záležitosti práv na intelektuální vlastnictví +(jako např. právníci), říkají, že vlastně žádné takové právo +neexistuje. Druhy předpokládaných práv na intelektuální vlastnictví, které +vláda uznává, byly určeny specifickými rozhodnutími legislativy pro +specifické účely.</p> + +<p> + Například patentový systém byl zaveden k tomu, aby se vynálezci nemuseli bát +zveřejnit detaily svých vynálezů. Jeho účelem bylo pomoci spíše společnosti +než vynálezcům. Tehdy byla doba sedmnácti let pro ochranu patentu krátká ve +srovnání s rychlostí pokroku. Jelikož patenty jsou záležitostí pouze mezi +výrobci, pro které jsou náklady za licenční dohody malé ve srovnání s +náklady na zavedení produkce, nepůsobí patenty příliš mnoho zla. Nejsou +překážkou pro většinu jednotlivců, kteří používají patentované produkty.</p> + +<p> + Myšlenka autorských práv neexistovala ve starověku, kdy autoři často +kopírovali celá díla jiných autorů. Tyto postupy byly užitečné a byly +jedinou cestou, díky níž se podařilo dílům mnoha autorů přežít. Autorská +práva byla zavedena úmyslně za účelem podpory autorství. V oblasti, kde byla +zavedena – pro knihy, které mohou být ekonomicky kopírovány pouze +knihtiskem – nepůsobila škodlivě a neomezovala většinu jednotlivců, kteří +knihy čtou.</p> + +<p> + Všechna práva na intelektuální vlastnictví jsou jenom licence povolené +společností, protože se domnívala, více či méně správně, že společnost jako +celek z toho bude mít prospěch. Ale v každé konkrétní situaci je třeba se +ptát: Jsme na tom opravdu lépe, když udílíme takové licence? Pro jaký druh +činnosti je jednotlivec licencován?</p> + +<p> + Případ programů v dnešní době je velmi odlišný od situace s knihami před sto +lety. Dejte si dohromady skutečnost, že nejjednodušší cesta kopírování +programu je od jednoho souseda ke druhému, dále skutečnost, že program má +zdrojový a objektový kód, a nakonec skutečnost, že program je používán a ne +čten, a představíte si tím situaci, ve které člověk prosazováním autorských +práv, škodí společnosti jako celku jak hmotně, tak duchovně; v této situaci +by tak člověk činit neměl, ať už mu to zákon umožňuje či nikoliv.</p> + +<p id="competition"> +<strong>„Soutěživost způsobuje, že se věci dělají lépe.“</strong></p> + +<p> + Příkladem soutěže je třeba závod: odměnou vítězi motivujeme každého, aby +běžel rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje tímto způsobem, je to +správně; ale jeho obhájci nemají pravdu, když předpokládají, že vždy funguje +tímto způsobem. Kdyby běžci zapomněli, proč je odměna nabízena, a snažili se +vyhrát za každou cenu, mohli by najít i další taktiky – třeba útočit na +ostatní běžce. Pokud se dostanou do pěstního zápasu, všichni doběhnou +později.</p> + +<p> + Proprietární a utajený software je morálním ekvivalentem pěstního souboje +běžců. Smutné je, že jediný rozhodčí, kterého máme, nezabraňuje zápasu; +pouze ho reguluje. (Každých deset metrů, které uběhneš, můžeš jednou +vystřelit.) Správně by je měl rozehnat a pokutovat běžce za každý pokus o +rvačku.</p> + +<p id="stop-programming"> +<strong>„Nepřestanou lidé programovat, pokud nebudou povzbuzováni peněžní +odměnou?“</strong></p> + +<p> + Ve skutečnosti mnoho lidí bude programovat i úplně bez peněžitého podnětu +Programování má pro některé lidi neodolatelné kouzlo, obyčejně pro ty, kteří +jsou v tom nejlepší. Není nedostatek profesionálních hudebníku, kteří se +drží hudby, i když nemají naději se tím uživit.</p> + +<p> + Ale tato otázka, ačkoliv je tak často kladena, neodpovídá +situaci. Programátoři nepřestanou být placeni, pouze budou platy +menší. Pravá otázka by tedy měla znít: „Bude někdo programovat se sníženou +peněžní odměnou?“ Moje zkušenosti ukazují, že bude.</p> + +<p> + Více než deset let pracovalo mnoho z nejlepších programátorů světa v +laboratoři pro výzkum umělé inteligence za mnohem méně peněz, než mohli +získat jinde. Obdrželi mnoho druhů nepeněžních odměn – například slávu a +ocenění. Tvořivá práce je též ocenění, odměna sama za sebe.</p> + +<p> + Mnoho z nich odešlo, když jim byla nabídnuta možnost dělat stejnou práci za +více peněz.</p> + +<p> + Tato fakta ukazují, že lidé budou programovat i z jiných důvodů, než je +bohatství. Pokud jim ale bude nabídnuta možnost, jak si při tom vydělat +mnoho peněz, začnou výdělek očekávat a vyžadovat. Špatně platící společnosti +jsou na tom v soutěži s dobře platícími bídně, nemusely by však být, kdyby +dobře platící společnosti byly zakázány.</p> + +<p id="desperate"> +<strong>„Potřebujeme nutně programátory. Pokud oni na nás chtějí, abychom +přestali pomáhat sousedům, musíme poslechnout.“</strong></p> + +<p> + Nikdy není člověk v takové situaci, aby musel uposlechnout takový druh +příkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halíř na uctívání.</p> + +<p id="living"> +<strong>„Programátoři musí z něčeho žít.“</strong></p> + +<p> + Pro kratší období to je pravda, ale je mnoho způsobů, jak si programátor +může vydělat bez prodávání práv na používání programu. Tato cesta je +nejběžnější, protože vynáší programátorům a obchodníkům nejvíce peněz, není +to však cesta jediná. Je snadné najít jiné cesty, pokud máte snahu je +hledat. Tady je několik příkladů.</p> + +<p> + Výrobce, který vytvořil nový počítač, zaplatí za přenesení operačního +systému na nový hardware.</p> + +<p> + Firmy obchodující s výukovými, poradenskými a udržbářskými službami mohou +zaměstnávat také programátory.</p> + +<p> + Lidé s novými nápady mohou distribuovat programy jako freeware a žádat o +dary od spokojených uživatelů nebo si nechat platit za poradenské +služby. Poznal jsem se s lidmi, kteří si úspěšně tímto způsobem vydělávají.</p> + +<p> + Uživatelé se stejnými potřebami mohou vytvořit skupiny uživatelů a platit +členské příspěvky. Taková skupina potom může najmout programátorskou +společnost, aby napsala program, který potřebuje.</p> + +<p> + Všechen vývoj může být placen ze softwarové daně:</p> + +<p> + Předpokládejme, že každý, kdo koupí počítač, zaplatí x procent z ceny na +softwarovou daň. Vláda dá tyto protředky agentuře jako FSF, která je utratí +za vývoj softwaru.</p> + +<p> + Pokud člověk kupující počítač věnuje peníze na vývoj softwaru, může částku +odepsat z daně. Může věnovat prostředky na projekt podle jeho vlastního +výběru podle toho, jaké programy potřebuje. Z daně může odepsat libovolnou +částku, kterou věnuje, až do celkové výše daně.</p> + +<p> + Velikost daně může být rozhodnuta přímo volbami mezi plátci daně, přičemž +váha každého hlasu by byla stanovena sumou, kterou plátce na dani odvedl.</p> + +<p> + Důsledky:</p> + +<ul> +<li>Uživatelé počítačů budou podporovat vývoj softwaru.</li> +<li>Uživatelé sami rozhodnou, jaké úrovně podpory je třeba.</li> +<li>Uživatelé budou moci rozhodnout, na které projekty bude použit jejich +příspěvek.</li> +</ul> +<p> + Psaní svobodných programů po delší časové období bude znamenat krok do +světa, kde nebude ničeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrdě pracovat, +aby se uživil. Lidé budou svobodni a po strávení nutných deseti hodin týdně +na požadovaných úkolech – zákonodárství, rodinné poradenství, oprava robotů +a průzkum asteroidů – se budou moci věnovat aktivitám, které budou potěšením +– jako třeba programování. Nebude třeba se živit programováním.</p> + +<p> + Značně jsme již zredukovali množství práce, které celá společnost vynakládá +na současnou produktivitu, ale jen málo z toho se proměnilo v pohodu +pracujících, neboť je stále třeba mnoho neproduktivní činnosti, která +doprovází činnost produktivní. Hlavními příčinami jsou byrokracie a vzájemný +konkurenční boj. Volně dostupný software značně sníží tyto ztráty v oblasti +softwarové produkce. Musíme to dělat proto, aby se technický nárůst v +produktivitě odrazil v menším množství naší práce.</p> + +<h3 id="footnotes">Poznámky pod čarou</h3> + +<!-- The anchors do not match the actual footnote numbers because of + revisions over time. And if a new footnote is added, the references + to existing footnotes that follow the new one must be changed. --> +<ol> +<li id="f1"> Výběr slov zde byl neopatrný. Záměr byl, že nikdo nebude muset platit za +<b>povolení</b> používat GNU systém, ale slovo <cite>free</cite> tuto +skutečnost nevyjadřuje přesně a lidé si ho často vysvětlují tak, že GNU byde +vždy distribuováno zdarma nebo za nízkou cenu. To nebyl záměr. Dále se v +manifestu uvádí možnost společností, které budou poskytovat služby +distribuce za úplatu. Později jsem se naučil důsledně rozlišovat mezi +<cite>free</cite> ve smyslu <cite>freedom</cite> (svoboda) a +<cite>free</cite> jako zdarma. Někteří uživatelé mohou získat kopie zdarma, +jiní za ně mohou zaplatit, a pokud tyto peníze pomohou vývoji softwaru, tím +lépe. Důležité je, že každý, kdo má kopii, může svobodně spolupracovat s +ostatními při jejím používání. [Prosím věnujte v souvislosti s tímto +pozornost dokumentu http://svobodnysoft.zde.cz a trošku úsilí používání +jednoznačného termínu „svobodný software“ v českém jazyce. – pozn. korek.]</li> + +<li id="f2">Toto je druhé místo, kde jsem nerozlišil příslušné dva významy slova +<cite>free</cite>. Tvrzení jako takové nelže – můžete získat kopie GNU +softwaru zdarma, od kamarádů nebo přes síť. Je však přece jen poněkud +zavádějící.</li> + +<li id="f3">Takové společnosti už existují.</li> + +<li id="f4">Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation) získala nejvíce +peněz z <a href="/order/order.html">distribučních služeb</a> na 10 let, ale +jedná se spíše o charitu, než o společnost. +</li> + +<li id="f5">Skupina společností vytvořila fondy kolem roku 1991, k podpoře GNU C +Compileru.</li> + +</ol> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p> +Komukoli se dává povolení vyhotovit nebo distribuovat doslovný opis tohoto +dokumentu jakýmkoli médiem, za předpokladu, že bude zachováno oznámení o +copyrightu a oznámení o povolení a že distributor příjemci poskytne povolení +k dalšímu šíření, a to v téže podobě, jakou má toto oznámení. +<br /> +Změny dokumentu nejsou povoleny. +</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-antitrust.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-antitrust.html new file mode 100644 index 0000000..e811b6c --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-antitrust.html @@ -0,0 +1,187 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/microsoft-antitrust.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Antitrustový soud s Microsoftem a svobodný software – Projekt GNU – Nadace +pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/microsoft-antitrust.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Antitrustový soud s Microsoftem a svobodný software</h2> + +<p> +Jak se antitrustový soudní spor s Microsoftem chýlí ke konci, na popředí se +dere otázka, co bude požadováno od Microsoftu pokud prohraje. Ralph Nader +organizuje [v době sepsání tohoto článku, v březnu 1999] konferenci o této +otázce (viz. <a +href="http://www.appraising-microsoft.org/">http://www.appraising-microsoft.org/</a>).</p> +<p> +Zřejmé odpovědi – zakázání smluv mezi Microsoftem a výrobci počítačů, či +rozdělení společnosti – nezpůsobí zásadní změnu. První možnost by mohla +zlepšit dostupnost počítačů s předinstalovaným systémem GNU/Linux, ale to se +děje beztak. Druhá možnost by pomohla především jiným proprietárním +vývojářům aplikací, kteří mohou uživatelům nabídnout pouze alternativní +způsoby jak ztratit svobodu.</p> +<p> +Navrhuji tři omezení, která by měla pomoci <a +href="/philosophy/free-sw.html">svobodným</a> operačním systémům, jako je +GNU/Linux, zachovat technickou úroveň bez omezení svobody uživatelů. Tato +tři omezení jsou nasměrována přímo proti největším překážkám ve vývoji +svobodných operačních systémů a umožnění spouštět v nich programy napsané +pro Windows. Jsou také namířena přímo proti metodám o kterých se Microsoft +zmínil (v „Halloween documents”), že je použije ke stížení vývoje svobodného +softwaru. Nejúčinnější by bylo použít všechna tato opatření společně.</p> + +<ol> + <li>Vyžadovat po Microsoftu publikování kompletní dokumentace všech rozhraní +mezi softwarovými komponentami, všech komunikačních protokolů a souborových +formátů. To by mělo znemožnit jednu z oblíbených taktik Microsoftu: tajná a +nekompatibilní rozhraní. +<p> + Aby byly tyto požadavky opravdu účinné, Microsoftu by nemělo být povoleno +použití neodkrytých dohod s nějakou organizací pro omluvu implementace +utajeného rozhraní. Pravidlo musí být: pokud nemůžou zveřejnit rozhraní, +nemohou vydat jeho implementaci.</p> +<p> + Nicméně by Microsoftu mělo být umožněno začít implementovat rozhraní před +zveřejněním jeho specifikací pod podmínkou, že vydají specifikace zároveň s +implementací.</p> +<p> + Prosazení tohoto požadavku by nemělo být obtížné. Pokud ostatní výrobci +softwaru poukáží na to, že zveřejňovaná dokumentace selhává při popisu +některých aspektů rozhraní, nebo jak udělat danou věc, soud by měl po +Microsoftu požadovat přímou odpověď. Každá otázka kolem rozhraní (daná +technikami implementace) by měla být zodpovězena.</p> +<p> + Podobné termíby byly obsaženy v dohodě mezi IBM a evropskou komunitou v roce +1984, řešící jiný antitrustový spor. viz. <a +href="http://www.cptech.org/at/ibm/ibm1984ec.html"> +http://www.cptech.org/at/ibm/ibm1984ec.html</a>.</p> +</li> +<li>Požadovat po Microsoftu užívání patentů jen pro ochranu; na poli +softwaru. (Pokud by vlastnili patenty v jiných oblastech, tyto by mohly, ale +nemusely být zahrnuty.) To by mělo znemožnit jinou taktiku zmíněnou +Microsoftem v Halloween documents: používání patentů k zastavení vývoje +svobodného softwaru. +<p> + Měli bychom Microsoftu dát buď volbu ochrany a nebo vzájemné +ochrany. Ochrana by znamenala sdílení všech patentů zdarma s kýmkoliv, kdo +si tak přeje. Vzájemná ochrana pak licencování všech patentů v celku ke +kterému se může připojit každý – i lidé, jenž nevlastní své vlastní +patenty. Celek by měl zpřístupnit patenty každého účastníka všem ostatním +účastníkům.</p> +<p> + Je velmi důležité adresovat otázku patentů, protože nebude mít dopad, pokud +Microsoft bude zveřejňovat rozhraní, jestliže do něj zahrne některé +patentované části (nebo do funkce, kterou umožňuje) tak, aby nám nebylo +umožněno je implementovat.</p> +</li> +<li>Požadovat po Microsoftu, aby necertifikoval žádný hardware jako pracující s +jeho softwarem, dokud nebudou zveřejněny kompletní specifikace tohoto +hardwaru tak, aby jakýkoliv programátor mohl implementovat software +podporující tento hardware. +<p> + Utajené specifikace hardware nejsou v zásadě vinou Microsoftu, ale značnou +překážkou při vývoji svobodných operačních systémů, které mohou znamenat +konkurenci pro Windows. Odstranění této překážky by mohlo velice +pomoci. Pokud bude urovnání projednáno s Microsoftem, včetně tohoto druhu +opatření, není to nemožné – je to věc dohody.</p> +</li> +</ol> +<p> +Letos v dubnu S. Ballmer oznámil možnost vydat zdrojový kód některých částí +Windows. Není jasné zda to znamená uvolnění Windows v podobě svobodného +softwaru, či jaké části Windows by to měly být. Ale pokud Microsoft uvolní +některé důležié části Windows jako svobodný software, může to vyřešit +zmíněné problémy. (Také to může přispět komunitě svobodného software, pokud +by tento software byl využitelný k účelům jiným, než provozování dalšího +proprietárního software od Microsoftu.)</p> +<p> +Nicméně mít možnost používat část Windows jako svobodný software není tak +důležité jako mít možnost implementovat všechny části. Nápravy zde uvedené +jsou to, co opravdu potřebujeme. Uvolní nám cestu k vývoji skutečně lepší +alternativy Microsoft Windows, i pokud Windows nebudou svobodným softwarem.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1999, 2007, 2008 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:29:35 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-old.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-old.html new file mode 100644 index 0000000..9395f1f --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-old.html @@ -0,0 +1,143 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/microsoft-old.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/microsoft-old.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/microsoft-old.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2009-09-26" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/microsoft-old.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Je Microsoft velký satan? (stará verze) – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/microsoft-old.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Je Microsoft velký satan? (stará verze)</h2> + +<p>Mnoho lidí přemýšlí o Microsoftu jako o zrůdné hrozbě softwarového +průmyslu. Dokonce existuje kampaň pro bojkot Microsoftu. Tyto pocity ještě +zesílily, když Microsoft vyjádřil aktivní nepřátelství vůči svobodnému +softwaru.</p> + +<p>Ve Free Software Movement je náš náhled jiný. Vidíme, že Microsoft dělá +něco, co poškozuje uživatele softwaru: dělá software <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární</a> +odepírajíce jim jejich zákonnou svobodu.</p> + +<p>Microsoft však není sám; téměř všechny softwarové společnosti dělají +uživatelům to samé. Pokud jiné společnosti dokáží ovládat méně uživatelů než +Microsoft, pak to proto, že by se nesnažily.</p> + +<p>Nesnažíme se omlouvat Microsoft, ale pukázat na to, že Microsoft je +přirozeným výplodem softwarového průmyslu založeného na <a +href="/philosophy/shouldbefree.html">rozdělování uživatelů a odepírání +jejich svobod</a>. Když kritizujeme Microsoft, nesmíme ospravedlňovat jiné +společnosti, které také vytvářejí proprietární software. Ve FSF, nepoužíváme +žádný proprietární software---ani od Microsoftu ani od nikoho jiného.</p> + +<p>V „Halloween documents”, vydaných ke konci října 1998, stanovili lidé z +Microsoftu záměr použít různé metody stěžování vývoje svobodného softwaru: +konkrétně vývoj uzavřených protokolů, souborových formátů, patentování +algoritmů a vlastností softwaru.</p> + +<p>Tato omezení nejsou ničím novým: Microsoft a spousta jiných softwarových +společností je praktikovala roky. V minulosti pravděpodobně bylo jejich +motivací útočit jeden na druhého; nyní to vypadá, že jsme mezi úmyslnými +cíli. Tato změna v motivaci však nemá praktický význam, jelikož uzavřené +konvence a softwarové patenty omezují každého, bez ohledu na „zamýšlený +cíl.”</p> + +<p>Uzavřenost a patenty ohrožují svobodný software. Omezovali nás dost již v +minulosti a musíme předpokládat, že tak budou činit v budoucnosti ještě +více. Není rozdíl mezi tím, co by se dělo v případě, že by nás Microsoft +nikdy neupozornil. Jediný skutečný význam „Halloween documents” tkví zřejmě +ve skutečnosti, že Microsoft si připouští možnost širšího úspěchu <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">systému GNU/Linux</a>.</p> + +<p>Děkujeme, Microsofte, ale už by to stačilo, ne?</p> +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1997, 1998, 1999, 2000, 2007, 2008 Free Software +Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-verdict.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-verdict.html new file mode 100644 index 0000000..208c1de --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/microsoft-verdict.html @@ -0,0 +1,118 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/microsoft-verdict.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Rozsudek nad Microsoftem – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/microsoft-verdict.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Rozsudek nad Microsoftem</h2> + +<p> +Mnoho uživatelů <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linuxu</a> smýšlí o +systému jako o konkurenci Microsoftu. Free Software Movement se však snaží +řešit problém, který je mnohem větší než Microsoft: proprietární, nesvobodný +software, zanechávající uživatele bez pomoci a znemožňující +spolupráci. Microsoft je největším vývojářem takového softwaru, ale mnoho +jiných společností zachází s uživatelovou svobodou stejně tak špatně; pokud +na sebe nepřipoutaly takové množství uživatelů jako Microsoft, není to tak +proto, že by se o to nesnažily.</p> +<p> +Jelikož je Microsoft jen částí problému, jeho prohra v antitrustovém soudním +sporu není nezbytně vítězstvím svobodného softwaru. Zda výsledek tohoto +sporu pomůže svobodnému softwaru a podpoří uživatelovu svobodu závisí na +daných opatřeních uložených Microsoftu soudem.</p> +<p> +Pokud bude náprava navržena tak, že umožní ostatním společnostem soutěžit v +nabízení proprietárního, nesvobodného softwaru, pro svobodný svět to nebude +mít praktický přínos. Náhradní ,,vládci'' nejsou svobodou. A soupeření je +může dovést k ,,lepší'' práci, lepší v úzkém technickém směru; poté pro nás +může být těžší s nimi ,,soupeřit'' po technické stránce. Budeme, narozdíl od +těchto společností, uživateli dále nabízet jednu věc, svobodu a uživatelé +važící si svobody si budou nadále vybírat svobodný software z tohoto +důvodu. Ale uživatelé, kteří nehodnotí svobodu a volí sytém jen podle +pohodlí, mohou být nalákáni na ,,vylepšené'' proprietární systémy.</p> +<p> +Rozdělení Microsoftu do oddělených společností může také ohrozit svobodný +software. Jelikož tyto menší společnosti už déle nepodrží ochotu veřejnosti +odsoudit Microsoft, může to svobodný software postihnout krutěji, než +současný spojený Microsoft.</p> +<p> +Navrhl jsem <a href="/philosophy/microsoft-antitrust.html">opatření</a> pro +tento případ, která by mohla pomoci svobodnému softwaru soupeřit s +Microsoftem: například vyžadovat po Microsoftu zveřejňování dokumentace pro +všechna rozhraní a používání patentů jen k obraně, ne k agresi. Tato +opatření by měla zabránit v používáni zbraní, jichž proti nám chtěl +Microsoft použít (dle ,,Halloween documents'', které unikly z Microsoftu a v +nichž se zmiňuje o plánech bránění vývoji GNU/Linux systému).</p> +<p> +Až uvidíme jaká opatření soud zvolí, uvidíme zda byla pro Free Software +Movement prospěšná, či naopak.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 2000, 2007, 2008 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:29:35 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/no-word-attachments.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/no-word-attachments.html new file mode 100644 index 0000000..029082f --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/no-word-attachments.html @@ -0,0 +1,297 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/no-word-attachments.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/no-word-attachments.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/no-word-attachments.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-09-14" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Můžeme skoncovat s přílohami ve formátu .doc – Projekt GNU – Nadace pro +svobodný software</title> +<meta http-equiv="keywords" content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, obecné, veřejnost, license, +gpl, general public license, freedom, software,moc, práva, word, přílohy +.doc, microsoft" /> +<meta http-equiv="description" content="Tato esej vysvětluje, proč je špatné posílat mailem soubory ve formátu .doc, +a popisuje, co můžeme udělat, abychom pomohli skoncovat s touto praktikou." /> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/no-word-attachments.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Můžeme skoncovat s přílohami ve formátu .doc</h2> + +<p>napsal <strong>Richard M. Stallman</strong> +</p> + +<p> +Nesnášíte přijímání souborů .doc v emailech? Přílohy ve formátu .doc nás +obtěžují. Co je však horší, brání lidem začít používat svobodný +software. Možná s tím můžeme skoncovat jednoduchým společným úsilím. Vše, co +k tomu musíme udělat, je požádat každého, kdo posílá soubor .doc, aby +zvážil, co dělá.</p> + +<p> +Většina počítačových uživatelů používá Microsoft Word. To je pro ně +nešťastné, protože Word je proprietární software a upírá svým uživatelům +svobodu jej studovat, měnit, kopírovat a a redistribuovat. Díky tomu, že +Microsoft mění formát .doc s každým vydáním Wordu, jsou jeho uživatelé +uzavřeni v systému, který je nutí kupovat si každou vyšší verzi, i když nová +vylepšení nepotřebují. Za několik let dokonce mohou zjistit, že dokumenty +vytvořené letos se již nebudou dát současnou verzí Wordu přečíst.</p> + +<p> +Když předpokládají, že používáme Word a posílají nám (nebo požadují, abychom +jim posílali) dokumenty ve formátu .doc, poškozuje to i nás. Někteří lidé +soubory .doc zveřejňují nebo posílají emailem. Některé organizace přijímají +pouze soubory ve formátu .doc: jeden můj známý se nemohl ucházet o +zaměstnání, protože všechny žádosti musely být zaslány ve formátu +.doc. Dokonce i vlády někdy nařídí používat pro veřejnou komunikaci formát +.doc, a to je doopravdy ostudné.</p> + +<p> +Uživateli svobodného software je přijímání souborů .doc na obtíž. Ten +nejhorší dopad má však jejich zasílání na lidi, kteří by mohli přejít na +svobodné systémy: váhají, neboť cítí, že musí mít Word, aby si v něm mohli +přečíst soubory, které dostávají. Praxe posílání utajeného formátu .doc +zabraňuje růstu naší komunity a šíření svobody. Sice nás čas od času +obtěžuje nutnost číst .doc, většinou si však neuvědomíme tyto hlubší trvalé +škody, které způsobuje. Děje se to ale stále.</p> + +<p> +Mnoho uživatelů GNU, kteří obdrží dokument ve formátu .doc, se snaží najít +způsob, jak si s ním poradit. Může se vám podařit nalézt v něm nějaký +zmatený text i v obyčejném editoru. Nyní existuje svobodný software, který +dokáže přečíst určitou podmnožinu dokumentů .doc. Tento formát je však +utajený a nebyl zcela dešifrován; dokud bude Microsoft formát měnit, +nemůžeme očekávat, že tyto programy budou dokonalé.</p> + +<p> +Pokud se domníváte, že dokument, který jste obdrželi, je výjimkou, je +přirozené pokusit se to zvládnout sám. Když ovšem poznáte, že se jedná o +zhoubnou systematickou praxi, vyžaduje to odlišný přístup. Pokoušet se daný +soubor přečíst je srovnatelné s potíráním příznaků chronických +onemocnění. Abychom tuto nemoc vyléčili, musíme přesvědčit lidi, aby +dokumenty .doc neposílali.</p> + +<p> +Asi před rokem jsem si zvykl odpovídat na přílohy .doc slušnou zprávou, +která vysvětluje, proč je špatné posílat soubory v tomto formátu. Zároveň +žádá odesilatele, aby soubor přeposlal v otevřeném formátu. Dá to daleko +méně práce než pokoušet se přečíst jakýsi podivný ASCII text v +.doc. Zjišťuji, že tomu lidé obvykle porozumí a mnoho z nich říká, že již +nikdy nebudou ostatním posílat .doc soubory.</p> + +<p> +Pokud toto uděláme všichni, bude to daleko účinnější. Lidé, kteří neberou na +vědomí jeden slušný požadavek, možná přehodnotí svůj názor, když jich obdrží +více od různých lidí. Když začneme systematicky zasílat každému, kdo nám +posílá soubory ve formátu .doc, takovou zprávu, můžeme dát větě +<em>Neposílejte .doc!</em> status netikety.</p> + +<p> +Aby byla tato snaha účinná, budete pravděpodobně chtít mít stálou odpověď, +kterou můžete rychle poslat pokaždé, když je to třeba. Uvedl jsem dva +příklady: verzi, kterou jsem nedávno používal, a za ní následující verzi +novější, která uživatele Wordu naučí, jak zkonvertovat .doc do jiných +užitečných formátů.</p> + +<p> +Pokud chcete, můžete použít tyto odpovědi doslovně, přizpůsobit si je, anebo +napsat své vlastní. V každém případě si vytvořte odpověď, která odpovídá +Vašim myšlenkám a Vaší osobnosti – jsou-li odpovědi osobní a rozdílné, bude +tato akce mnohem efektivnější.</p> + +<p> +Tyto odpovědi jsou určeny jednotlivcům, kteří zasílají .doc soubory. Pokud +se setkáte s organizací vyžadující používání formátu .doc, bude lepší zvolit +jiný typ odpovědi; můžete zde vyzdvihnout otázku spravedlnosti, kterou se u +činů jednotlivců argumentovat nedá.</p> + +<p> +Díky tomu, kolik nás je, můžeme změnit věci i pouhým požádáním.</p> + +<hr /> + +<p> +<em>Poslal/a jste mi přílohu ve formátu .doc, utajeném proprietárním +formátu, a proto si ji nemohu přečíst. To budu moci udělat, pokud mi ji +pošlete jako čistý text, HTML, nebo PDF.</em></p> + +<p> +<em>Zasílání dokumentů ve formátu .doc má špadný dopad. Vytváří na lidi +tlak, aby používali software od Microsoftu, a nutí je zamítnout jakékoliv +jiné alternativy. V důsledku se tak stanete oporou monopolu firmy +Microsoft. Tento tlak je největší překážkou většího rozšíření systému +GNU/Linux. Zvážili byste, prosím, používání formátu .doc pro komunikaci s +ostatními lidmi?</em></p> + +<hr /> + +<p> +<em>Poslal/a jste mi přílohu ve formátu .doc, utajeném proprietárním +formátu, a tudíž si ji nemohu přečíst. Pokud mi pošlete čistý text, HTML, +nebo PDF, přečtu si ji.</em></p> + +<p> +<em>Distribuce dokumentů ve formátu .doc je špatná pro Vás i pro +druhé. Nemůžete si být jisti, jak bude příloha vypadat po otevření jinou +verzí Wordu; možná nepůjde otevřít vůbec.</em></p> + +<p> +Přijímání příloh .doc je pro Vás špatné, protože mohou přinášet viry +(podívejte se na +http://en.wikipedia.org/wiki/Macro_virus_(computing)). Odesílání příloh ve +formátu .doc je pro Vás špatné, protože dokument v tomto formátu zpravidla +obsahuje skrytou informaci o autorovi, a umožňuje to znalým lidem slídit v +činnosti autora (možná Vás). Text, jež pokládáte za smazaný, může být stále +přítomen, což může vyústit v trapnou situaci. Více informací získáte na +http://news.bbc.co.uk/2/hi/technology/3154479.stm.</p> + +<p> +<em>Posílání souborů .doc však především vytváří na lidi tlak, aby používali +software společnosti Microsoft, a pomáhá jim zavrhnout jakýkoli jiný +software. V důsledku se tak stanete oporou monopolu firmy Microsoft. Tento +tlak je tím, co nejvíce brzdí rozšíření svobodného software.</em></p> + +<p> +<em>Zvážili byste, prosím, použití formátu .doc pro veřejnou +komunikaci?</em></p> + +<p> +Zkonvertovat ve Wordu soubor do formátu HTML je snadné. Otevřte dokument, +klikněte na Soubor, poté na Uložit jako a ve spodní části nově vytvořeného +okna si v kolonce Typ souboru vyberte „HTML dokument” nebo „Webová +Stránka”. Poté klikněte na Uložit. Tento nový HTML dokument můžete připojit +k mailu namísto toho původního ve formátu .doc. Pozor, různé verze Wordu se +často vzájemně liší – pokud jsou v menu položky s jinými podobnými názvy, +prosím, zkuste je použít.</p> + +<p> +<em>Konverze na čistý text je takřka shodná – místo „HTML dokument” si v +kolonce Typ Souboru vyberte „Pouze text” či „Textový dokument”.</em></p> + +<p> +<em>Váš počítač může mít také program na konverzi do formátu PDF. Vyberte si +Soubor => Tisk. Prohlédněte si dostupné tiskárny a vyberte si PDF +konvertor. Klikněte na tlačítko Tisk a vyplňte název PDF souboru, je-li +požadován.</em></p> + +<p> +<em>Přečtěte si http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.html</em></p> + +<hr /> + +<p> +Zde je jiný přístup, který navrhuje Bob Chassell. Vyžaduje, abyste jej +upravili pro ten konkrétní případ. Předpokládá, že máte způsob jak si +„vytáhnout” samotný obsah a zjistit, jak je velký.</p> + +<hr /> + +<p> +<em>Jsem zmatený. Proč jste si vybral/a poslat mi ve Vaší poslední zprávě +876 377 bytů, když je její obsah jen 27 133 bytů?</em></p> + +<p> +<em>Poslal/a jste mi pět souborů v nestandardním, nafouklém formátu .doc, +který je tajemstvím Microsoftu, raději než v mezinárodním, veřejném a +podstatně vhodnějším formátu čistého textu.</em></p> + +<p> +<em>Microsoft si může (a nedávno to udělal v Keni a v Brazílii) svou +politikou prosadit zákony, jež zakazují studentům studovat kód programu a +podnikatelům zakládat nové firmy. Odborníkům zakazují, aby nabízeli své +služby. Prosíme, nepodporujte je.</em></p> + +<hr /> + +<p> +John D. Ramsdell odrazuje lidi od zasílání příloh ve formátu .doc nebo .ppt +(PowerPoint) krátkou zprávou v <kbd>.signature</kbd>:</p> + +<hr /> + +<p> +<em>Prosím, neposílejte mi přílohy ve formátech .doc nebo .ppt (PowerPoint)<br /> +Přečtěte si http://www.gnu.org/philosophy/no-word-attachments.html</em></p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2002 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/25 17:54:44 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/nonfree-games.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/nonfree-games.html new file mode 100644 index 0000000..8fcb542 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/nonfree-games.html @@ -0,0 +1,170 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/nonfree-games.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/nonfree-games.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/nonfree-games.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/philosophy/po/nonfree-games.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2013-03-12" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/nonfree-games.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Nesvobodné hry s DRM na GNU/Linuxu: dobro či zlo? – GNU projekt – Nadace pro +svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/nonfree-games.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Nesvobodné hry s DRM na GNU/Linuxu: dobro či zlo?</h2> + +<p>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard Stallman</a></p> + +<p>Dobře známá společnost Valve, která je distributorem nesvobodných +počítačových her vybavených DRM (Digital Restrictions Management), nedávno +oznámila, že bude tyto hry distribuovat i pro GNU/Linux. Co dobrého a +špatného to přinese?</p> + +<p>Domnívám se, že dostupnost oblíbených nesvobodných her na GNU/Linuxu může +podpořit rozšíření tohoto systému. Nicméně naše cíle jsou větší než učinit +tento systém „úspěšným“; smyslem je <a +href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">zajistit svobodu +pro uživatele</a>. Otázka tedy je, jak tato změna ovlivní svobodu uživatelů.</p> + +<p>Problém těchto her netkví v tom, že <a +href="/philosophy/words-to-avoid.html#Commercial">jsou komerční</a>. (Na tom +nevidíme nic špatného.) Ani v tom, že <a +href="/philosophy/selling.html">jejich vývojáři prodávají kopie</a>; to +rovněž není špatné. Problém je v tom, že tyto hry obsahují software, který +<a href="/philosophy/free-sw.html">není svobodný</a> („free“ ve smyslu +svoboda samozřejmě <a href="#tf1">[1]</a>).</p> + +<p>Nesvobodné hry (stejně jako ostatní nesvobodné programy) jsou neetické, +protože odepírají svobodu svým uživatelům. (Herní data jsou jiný případ, +protože to <a href="/philosophy/copyright-versus-community.html">není +software</a>.) Jestliže požadujete svobodu, jedním z předpokladů je nemít +takové hry na svém počítači. Tak prosté to je.</p> + +<p>Ale když už se chystáte takové hry používat, je pro vás lepší je mít na +GNU/Linuxu než na Microsoft Windows. Přinejmenším tak nepřijdete o tu <a +href="http://upgradefromwindows8.org/">část svobody, kterou by vám Windows +vzaly</a>.</p> + +<p>Z čistě praktického hlediska může tedy tento vývoj přinést škody i +užitek. Může přimět uživatel GNU/Linuxu k instalaci těchto (nesvobodných) +her, ale taky může přivést hráče her k tomu, že nahradí Windows +GNU/Linuxem. Odhaduji, že přímý pozitivní efekt bude vyšší než přímé +škody. Ale jsou tu i nepřímé efekty: jaké poučení si z těchto her vezmou +lidé v naší komunitě?</p> + +<p>GNU/Linuxové distribuce, které budou obsahovat software nabízející tyto hry, +budou uživatele učit, že nezáleží na svobodě. <a +href="/distros/common-distros.html">Nesvobodný software v GNU/Linuxových +distribucích</a> už teď pracuje v neprospěch dosažení svobody. Přidávání +takových her tento efekt ještě posílí.</p> + +<p>Svobodný software je záležitostí svobody, nikoli ceny. Svobodná hra nemusí +být zdarma. Je možné vyvíjet hry komerčně a respektovat přitom vaše právo +měnit software, který používáte. Protože herní data nejsou softwarem, nemusí +být svobodné. Máme tu vskutku svobodný herní software vyvíjený firmami, +stejně jako svobodné hry, vyvíjené dobrovolníky nekomerčně. Vývoj +financovaný pomocí sbírek (tzv. crowdfunding pozn. překl.) to pouze +ulehčuje.</p> + +<p>Ale když bychom předpokládali, že je <em>nemožné</em> vyvíjet nějaký druh +svobodných her – co by následovalo? Psát je jako nesvobodné hry nepřináší +nic dobrého. Aby byl člověk při používání počítače svobodný, je odmítnutí +nesvobodného softwaru nutné, jednoduché a čisté. Jako příznivec svobody tedy +nebudete používat nesvobodné hry, pokud existují, tudíž nemůžete nic +ztratit, když existovat nebudou.</p> + +<p>Pokud chcete propagovat svobodu, vyvarujte se prosím zmínek o dostupnosti +těchto her na GNU/Linuxu jako argumentu pro naši věc. Místo toho raději +lidem řekněte o <a href="https://libregamewiki.org/Main_Page">libre games +wiki</a>, která usiluje o vytvoření katalogu svobodných her, <a +href="http://forum.freegamedev.net/index.php">Free Game Dev fóru</a> a o <a +href="http://libreplanet.org/wiki/Group:LibrePlanet_Gaming_Collective">free +gaming night</a> pořádané skupinou LibrePlanet Gaming Collective. </p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<h3>Poznámky překladatele</h3> <ol><li id="tf1">Což ovšem v češtině není +potřeba zdůrazňovat, protože pro „svobodný“ a „zdarma“ máme dvě různá slova, +zatímco anglické „free“ je nejednoznačné.</li> </ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně general FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů, jiných oprav a návrhů se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2011, 2012 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: František Kučera</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2016/12/01 15:49:38 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/patent-reform-is-not-enough.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/patent-reform-is-not-enough.html new file mode 100644 index 0000000..fafc6a5 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/patent-reform-is-not-enough.html @@ -0,0 +1,173 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/patent-reform-is-not-enough.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/patent-reform-is-not-enough.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2004-05-26" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/patent-reform-is-not-enough.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Patentová reforma nestačí – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/patent-reform-is-not-enough.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Patentová reforma nestačí</h2> + +<p> +Když se lidé poprvé dozvědí o problému softwarových patentů, je jejich +pozornost často přitahována skandálními příklady: patenty pokrývající již +obecně známé techniky. Tyto techniky zahrnují třídění souboru vzorců, takže +žádná proměnná není použita před tím, než je s ní počítáno (v tabulkových +procesorech se to nazývá „přepočet v přirozené posloupnosti”), a použití +exkluzivního součtu na modifikaci obsahu bitmapy.</p> + +<p> +Lidé se často zaměří na tyto problémy a ignorují pak zbytek. Staví se do +pozice, že patentový systém je v základě správný a potřebuje pouze +„reformy”, aby řádně respektoval svá vlastní pravidla.</p> + +<p> +Ale vyřešila by korektní implementace opravdu problém softwarových patentů? +Vezměme jeden příklad.</p> + +<p> +Na počátku 90. let jsme zoufale potřebovali nový svobodný program na +kompresi dat, protože starý, de fakto standardní, program „compress” nám +vzaly patenty. V dubnu 1991 začal softwarový vývojář Ross Williams +publikovat sérii programů pro kompresi dat používající jím navržené nové +algoritmy. Jejich vyšší rychlost a kvalita komprese brzy přilákaly +uživatele.</p> + +<p> +V září, kdy byla FSF (Nadace pro Svobodný software) asi týden před +vypuštěním jednoho z nich jako nové možnosti jak komprimovat naše +distribuční soubory, bylo použití těchto programů ve Spojených Státech +zastaveno nově vydaným patentem číslo 5 049 881.</p> + +<p> +Podle pravidel patentového systému platí, že jestli je veřejnosti povoleno +tyto programy používat (např. je-li patent neplatný) závisí na tom, je-li +zde „dřívější použití” (prior art): byla-li základní myšlenka publikována +již před zažádáním o patent, to znamená před 18. červnem 1990. Williamsova +publikace přišla až v dubnu 1991, tudíž po tomto datu, takže se nepočítá.</p> + +<p> +Jeden student popsal podobný algoritmus v letech 1988-1989 v jednom svém +školním dokumentu na san franciské univerzitě, ale nikdy ho veřejně +nepublikoval. Dle současných pravidel se tedy toto nepočítá jako dřívější +použití.</p> + +<p> +Reformy pro správnou funkci patentového systému by tomuto problému +nezabránily. Dle pravidel patentového systému je tento patent platný. Nebylo +zde jeho dřívější použití. Tato technika není ani zřejmá, dle měřítek jak +patentový systém termín „zřejmý” interpretuje. (Jako většina patentů to není +ani závratný převrat ani něco samozřejmého, ale něco mezi tím.) Chyba je v +pravidlech samotných, ne v jejich uplatnění.</p> + +<p> +V právním systému USA jsou patenty zamýšleny jako výhodná dohoda mezi +společností a jednotlivci; u společnosti se předpokládá užitek z přístupu k +technikám, které by jinak nebyly nikdy dostupné. Je jasné, že společnost +nemá žádný užitek z patentu číslo 5 049 881. Tato technika by byla dostupná +i tak. Dokonce bylo dost jednoduché zjistit i to, že se technikou zabývalo +několik lidí asi tak ve stejném čase.</p> + +<p> +Dle současných pravidel závisí to, zda můžeme používat Williamsovy programy +na tom, zda někdo publikoval stejnou myšlenku již před 18. červnem 1990. Což +znamená, že to závisí na štěstí. Tento systém je dobrý k podpoře zákona, ale +ne pro rozvoj software.</p> + +<p> +Pokud naučíme Patentový úřad, aby lépe hledal předešlá použití, může +předejít některým hrubým chybám. Nevyřeší to však hlavní problém, kterým je +patentování každé <em>nové</em> počítačové metody, kterou ti jako Williams a +ostatní vyvinuli nezávisle na sobě.</p> + +<p> +To promění software v bažinu. Dokonce i inovativní program běžně používá +tucty nepříliš nových technik a vlastností, z nichž každá může být +patentovaná. Naše schopnost použít takové metody bude záviset na štěstí a +pokud v polovnině případů nebudeme mít štěstí, málokteré programy nebudou +porušovat velkého množství patentů. Navigace v bludišti patentů bude těžší +než psaní softwaru. Jak napsal <cite>The Economist</cite>, softwarové +patenty jsou pro obchod jednoduše špatné.</p> + +<h3>Co můžete udělat, abyste pomohli</h3> + +<p> +Navíc je zde také evropská iniciativa pro zavržení softwarových +patentů. Podpořte prosím <a +href="http://stopsoftwarepatents.eu/">tuto petici</a> pro Evropu +bez softwarových patentů.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/philosophy.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/philosophy.html new file mode 100644 index 0000000..2b837ae --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/philosophy.html @@ -0,0 +1,170 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/philosophy.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> +<!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="yes" --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Filosofie projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/philosophy.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<div id="education-content"> + +<!--#include virtual="/philosophy/philosophy-menu.cs.html" --> +</div> + +<!-- id="education-content" --> +<!--GNUN: OUT-OF-DATE NOTICE--> +<!--#if expr="$OUTDATED_SINCE" --> +<!--#else --> +<!--#if expr="$LANGUAGE_SUFFIX" --> +<!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="no" --> +<!--#include virtual="/server/top-addendum.cs.html" --> +<!--#endif --> +<!--#endif --> +<h2>Filosofie projektu GNU</h2> + +<blockquote><p> +Podívejte se na <a +href="http://audio-video.gnu.org/">audio-video.gnu.org</a>, kde najdete +přednášky Richarda Stallmana. +</p></blockquote> + +<p><em>Svobodný software</em> znamená, že uživatelé softwaru jsou svobodní. +(Není to otázka ceny.) Vyvinuli jsme operační systém GNU, aby uživatelé +mohli být při práci s počítačem svobodní.</p> + +<p>Konkrétně svobodný software znamená, že uživatelé mají <a +href="/philosophy/free-sw.html">čtyři základní svobody</a>: (0) spouštět +program, (1) studovat a měnit program v podobě zdrojového kódu, (2) šířit +nezměněné kopie a (4) šířit svoje upravené verze.</p> + +<p>Software se liší od hmotných věcí – jako židle, sendviče a benzínu – v tom, +že může být mnohem snadněji kopírován a upravován. Tyto možnosti dělají +software tak užitečným, jak jen může být; věříme, že by je měli využít +uživatelé, ne pouze vývojář softwaru. </p> + +<p>Pro další informace prosím zvolte některou ze sekcí v nabídce výše.</p> + +<p>Také tu máme seznam <a href="/philosophy/latest-articles.html">nedávno +přidaných článků</a>.</p> + +<h3 id="introduction">Základy</h3> + +<ul> + <li><a href="/philosophy/free-sw.html">Co je to svobodný software?</a></li> + <li><a href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">Proč musíme +trvat na svobodném softwaru</a></li> + <li><a href="/proprietary/proprietary.html">Proprietární software je často +malware</a></li> + <li><a href="/gnu/gnu.html">Historie GNU/Linuxu</a></li> + <li><a href="/philosophy/pragmatic.html">Copyleft: Pragmatický idealismus</a></li> + <li><a href="/philosophy/free-doc.html">Proč potřebuje svobodný software také +svobodnou dokumentaci</a></li> + <li><a href="/philosophy/selling.html">Prodej svobodného softwaru</a> je v +pořádku!</li> + <li><a href="/philosophy/fs-motives.html">Motivy pro psaní svobodného +softwaru</a></li> + <li><a href="/philosophy/right-to-read.html">Právo ke čtení: Povídka +Dystopie</a> od <a href="http://www.stallman.org/">Richarda Stallmana</a></li> + <li><a href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">Proč „Open Source“ +míjí pointu Svobodného softwaru</a></li> + <li><a href="/philosophy/when-free-software-isnt-practically-superior.html">Když +svobodný software není (v praxi) lepší</a></li> + <li><a href="/philosophy/government-free-software.html">Opatření, která vládám +pomohou při prosazování svobodného softwaru</a></li> + <li><a href="/education/education.html">Svobodný software ve vzdělávání</a></li> +</ul> + +<!-- please leave both these ID attributes here. ... --> +<!-- ... we removed this as an H$ section as it was duplicating the --> +<!-- same information on links.html, but it's possible that some users --> +<!-- have the URLs bookmarked or on their pages. -len --> +<div id="TOCFreedomOrganizations"> +<p id="FreedomOrganizations">Také udržujeme seznam <a +href="/links/links.html#FreedomOrganizations">organizací, které se zasazují +o svobodu v počítačovém vývoji a elektronických komunikacích</a>.</p> +</div> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2013, 2015, 2016, 2017, 2018 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/07 13:30:04 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/pirate-party.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/pirate-party.html new file mode 100644 index 0000000..9a39db4 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/pirate-party.html @@ -0,0 +1,198 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/pirate-party.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Jak švédská Pirátská strana podkopává svobodný software – Projekt GNU – +Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/pirate-party.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Jak švédská Pirátská strana podkopává svobodný software</h2> + +<p>od <a href="http://www.stallman.org/">Richarda Stallmana</a></p> + +<blockquote> +<p> +Poznámka: každá pirátská strana má svůj vlastní program. Všechny volají po +oslabení copyrightu, ale specifika se liší. Toto tedy nemusí být případ +jiných pirátských stran. +</p> +</blockquote> + +<p>Šikana ze strany vlastníků autorských práv podnítila ve Švédsku vznik první +politické strany, jež má ve vínku redukci ochrany autorských práv; Pirátskou +stranu. Mezi jejími tezemi můžeme najít: digitální zákaz správy práv +(digital restrictions management — DRM), legalizaci nekomerčního +sdílení publikovaných prací a zkrácení doby platnosti autorských práv při +komerčním užití na pět let. Po pěti letech od vydání, by se každá +publikovaná práce stala součástí veřejné domény (public domain).</p> + +<p>Obecně řečeno: tyto změny podporuji. Ironicky, podoba těchto změn zvolená +švédskou Pirátskou stranou podkopává svobodný software. Jsem si jist, že +nezamýšleli svobodný software poškodit, přesto je to to, co by se stalo.</p> + +<p>GNU General Public License a ostatní copyleftové licence používají autorské +právo k obraně svobody každého uživatele. GPL všem povoluje šíření +upravených prací, ale pouze pod tou samou licencí. Šíření nepozměněné práce +taktéž vyžaduje zachování licence. Stejně tak všichni šiřitelé musí +uživatelům umožnit přístup ke zdrojovému kódu softwaru.</p> + +<p>Jak by tedy základní teze švédské Pirátské strany postihly svobodný software +pod copyleftovou licencí? Za pět let by jejich zdrojové kódy se staly +součástí veřejné domény a vývojáři proprietárního softwaru by ho mohli +začlenit do svých programů. A jak že to vypadá v případě opačném?</p> + +<p>Proprietární software je omezený licenčním ujednáním pro koncového uživatele +(EULA), tedy nejen autorským právem, a uživatelé navíc nemají jeho zdrojový +kód. I pokud by autorské právo povolovalo nekomerční sdílení, EULA ho může +zakazovat. Navíc: uživatelé, nemajíce zdrojové kódy, nemají vliv na to, co +program dělá, když ho spustí. Spouštěním takového programu se své svobody +vzdáváte a přenecháváte vývojáři vládu nad sebou samými.</p> + +<p>Jaký následek by mělo ukončení autorských práv k programu po uplynutí pěti +let? Současný návrh by nevyžadoval, aby vývojář uvolnil zdrojový kód, a dá +se předpokládat, že většina by to dobrovolně ani nikdy +neudělala. Uživatelům, pořád bez přístupu ke zdrojovému kódu, by nebylo +umožněno používat program ve svobodném duchu. Program by dokonce mohl mít +„časovanou bombu“, která by zajistila, že po pěti letech +přestane fungovat; v tom případě by kopie ve „veřejné doméně“ +vůbec nefungovaly.</p> + +<p>Tedy, podle návrhu Pirátské strany by za pět let vývojáři proprietárního +softwaru dostali k využití kód pod GPL, ale vývojáři svobodného softwaru by +na oplátku nedostali kód proprietární; ne za pět dokonce let ani za padesát +let ne. Svobodný svět by dostal to špatné, ale ne to dobré. Rozdíl mezi +zdrojovým kódem a objektovým kódem na straně jedné a praxí v používání +licenčních ujednání pro koncového uživatele na straně druhé by, dal +proprietárnímu softwaru faktickou výjimku ze všeobecného pravidla o pětileté +ochraně autorských práv — tu by ale svobodný software nesdílel.</p> + +<p>V neposlední řadě používáme autorské právo k částečnému odstínění nebezpečí +softwarových patentů. Nedokážeme zajistit, že naše programy jsou od problémů +s nimi spojenými oproštěné (v zemi, která je zavede, nebude nikdy žádný +program v bezpečí), ale alespoň patentům zabraňujeme, aby udělaly program +fakticky nesvobodným. Švédská Pirátská strana navrhuje zrušení softwarových +patentů, a pokud by se tak i stalo, tento problém by zmizel. Ale dokud toho +dosaženo není, nesmíme ztratit naši jedinou obranu před patenty.</p> + +<p>Když švédská Pirátská strana oznámila své základní teze, vývojáři svobodného +softwaru si všimli tohoto následku a začali navrhovat zvláštní pravidlo pro +svobodný software — pro ten by autorské právo trvalo déle, takže by +mohlo dálepokračovat v šíření pod copyleftem. Tato výslovná výjimka pro +svobodný software by vyvážila onu faktickou výjimku pro proprietární +software. Myslím, že i jenom desetiletá výjimka by měla stačit. Avšak tento +návrh se setkal s odporem u lídrů Pirátské strany, kteří se stavěli proti +ideji delší platnosti autorského práva v nějakém speciálním případě.</p> + +<p>Dokázal bych podpořit právní úpravu, která by po uplynutí pěti let zajistila +uvolnění zdrojového kódu GPL softwaru do veřejné domény pod podmínkou, že to +samé bude platit pro proprietární zdrojový kód. Konec konců copyleft je jen +prostředek vedoucí ke konci – svobodě uživatelů – ne +koncem samotným. A osobně bych nerad obhajoval silnější ochranu autorských +práv.</p> + +<p>Takže jsem navrhl, ať programové teze Pirátské strany požadují, aby v době +uvolnění binárních souborů byl zdrojový kód vydán “do +úschovy”. Takto “uschovaný” zdrojový kód by mohl být po +pěti letech uvolněn do veřejné domény. Spíše než dělat ze svobodného +softwaru oficiální výjimku v pětileté ochraně autorských práv, toto by +eliminovalo neoficiální výjimku proprietárního softwaru. Ať tak či onak, +výsledek je férový.</p> + +<p>Jeden přívrženec Pirátské strany navrhl obecnější variantu onoho prvního +návrhu: obecné schéma, díky kterému autorská práva trvají déle, pokud je +veřejnosti dáváno více svobody při využívání dané práce. Výhoda tohoto +přístupu je ta, že svobodný software se stává obecnějšího širšího proudu +prací se vzájemně se lišícími licencemi a ne osamělou výjimkou.</p> + +<p>Preferoval bych řešení “úschovou”, ale jakákoliv z těchto metod +by předešla specifickému předpojatému účinku proti svobodnému +softwaru. Můžou zde být i další řešení, která by mohla být stejně dobrá, +jako ta už zmíněná. Ať tak či onak, švédská Pirátská strana by měla předejít +uvalení hendikepu na hnutí ochraňující veřejnosti před záškodnickými obry.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2009 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +<b>Překlad</b>: Michal Nowak <a +href="mailto:michal.nowak@safe-mail.net"><michal.nowak@safe-mail.net></a>, +2010.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2014/12/21 11:59:23 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/practical.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/practical.html new file mode 100644 index 0000000..17fede7 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/practical.html @@ -0,0 +1,117 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/practical.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Výhody svobodného softwaru – GNU projekt – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/practical.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Výhody svobodného softwaru</h2> + +<p>napsal <strong>Richard Stallman</strong></p> + +<p><strong>Lidé stojící mimo hnutí svobodného softwaru se často ptají, jaké +jsou praktické výhody tohoto softwaru. Je to zvláštní otázka.</strong></p> + +<p>Nesvobodný software je špatný, protože vám odepírá vaši svobodu. Tudíž ptát +se po praktických výhodách svobodného softwaru je jako ptát se po +praktických výhodách života bez pout na rukou. Vskutku to má výhody:</p> + +<ul> +<li>Můžete nosit běžnou košili.</li> +<li>Můžete projít detektorem kovů, aniž byste spustili alarm.</li> +<li>Můžete mít ruku na volantu zatímco druhou řadíte.</li> +<li>Můžete nadhazovat v baseballu.</li> +<li>Můžete nosit batoh.</li> +</ul> + +<p>Mohli bychom jich najít víc, ale potřebujete slyšet další výhody k tomu, +abyste odmítli nosit na rukou pouta? Pravděpodobně ne, protože vaše svoboda +je to, oč tu běží.</p> + +<p>Jakmile pochopíte, co je v sázce při používání nesvobodného softwaru, +nemusíte se ptát, jaké praktické výhody má svobodný software.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2010 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: František Kučera</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2014/12/21 11:59:23 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/protecting.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/protecting.html new file mode 100644 index 0000000..7bf5772 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/protecting.html @@ -0,0 +1,134 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/protecting.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/protecting.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/protecting.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2007-02-15" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/protecting.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Pomozte chránit práva psát jak nesvobodný, tak svobodný software – Projekt +GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/protecting.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Pomozte chránit práva psát jak nesvobodný, tak svobodný software</h2> + +<p> +Právo psát jak nesvobodný, tak svobodný software, je ohroženo <a +href="https://web.archive.org/web/20150329143651/http://progfree.org/Patents/patents.html">softwarovými +patenty</a> a <a +href="https://web.archive.org/web/20150329142315/http://progfree.org/Copyright/copyright.html">copyrighty +na uživatelsky přívětivá grafická rozhraní</a>.</p> + +<p> + Nadace pro svobodný software bojuje proti těmto hrozbám mnoha +způsoby. Jedním z nich je i podpora a členství v <a +href="https://web.archive.org/web/20150329224604/http://www.progfree.org/">League +for Programming Freedom</a> [Liga za svobodu programování]. +</p> + +<p> + Liga je organizací profesorů, studentů, obchodníků, programátorů, uživatelů, +dokonce i softwarových firem, které chtějí návrat svobody psaní +programů. Liga se nestaví proti právnímu systému navrhovaného Kongresem – +copyrightu na jednotlivé programy. Liga si klade za cíl zvrátit některé +změny, které v podlední době udělali v tomto systému soudci v odpovědi na +zvláštní zájmy některých lidí. +</p> + +<p>FSF Vás žádá, abyste se v boji proti těmto hrozbám připojili k nám.</p> + +<p> + <strong>Liga není spojená s Nadací pro svobodný software a nezabývá se +problémem svobodného software.</strong> FSF Ligu podporuje, neboť stejně +jako každý vývojář software menší než Microsoft je ohrožena softwarovými +patenty a copyrighty na uživatelské rozhraní. I Vy jste v nebezpečí! Bylo by +snadné problém přehlížet, dokud byste Vy nebo Váš šéf nebyli zažalováni, ale +je rozumnější se jím zabývat, než k tomu dojde. +</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html new file mode 100644 index 0000000..fc702c9 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html @@ -0,0 +1,408 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2006-02-27" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit – Projekt GNU – Nadace pro +svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/reevaluating-copyright.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit</h2> + +<pre> + Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit + [Publikováno v Oregon Law Review (Oregonský právní přehled), jaro 1996] + + Richard Stallman +</pre> + +<p>Právní svět se bojí, že digitální informační technologie přinášejí „problémy +pro copyright,” ale již nesledoval tyto problémy k jejich hlavní příčině: +základní konflikt mezi vydavateli copyrightovaných děl a uživateli těchto +děl. Vydavatelé, hledíc si vlastních zájmů, protlačili skrz Clintonovu vládu +návrh na vyřešení „problému” v jejich vlastní prospěch. Tento návrh, +Lehmanův White Paper <a href="#ft2">[2]</a>, byl hlavním zaměřením +konference „Inovace a informační prostředí (Innovation and the Information +Environment Conference)” na Oregonské univerzitě (listopad 1995).</p> + +<p>John Perry Barlow <a href="#ft3">[3]</a>, hlavní řečník, začal konferenci +tím, že nám sdělil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zabývali se +jím. Rozhodli se, že by bylo špatné plést se do kopírování jejich vystoupení +na páskách, nebo do distribuce na Internetu, ale neviděli nic špatného na +uplatnění copyrightu na CD s nahrávkami jejich hudby.</p> + +<p>Barlow neanalyzoval důvody rozdílného zacházení s těmito médii a Gary +Glisson později <a href="#ft4">[4]</a> kritizoval jeho myšlenku, že Internet +je nějak nevysvětlitelně unikátní a nepodobný ničemu jinému na +světě. Argumentoval tím, že bychom měli být schopní určit důsledek Internetu +na copyrightovou politiku stejným druhem analýz, jaké aplikujeme na jiné +technologie. Tento dokument se pokouší právě toto provést.</p> + +<p>Barlow podotýkal, že naše intuice založená na fyzických objektech není +přenositelná na informace, protože informace je „abstraktní”, a tudíž na ni +nemůžeme jednoznačně aplikovat stejné „vlastnictví”. Jak poznamenal Steven +Winter <a href="#ft5">[5]</a>, abstraktní majetek existoval po +staletí. Akcie společností, komoditní termínované obchody a dokonce i +papírové peníze, jsou formy majetku, který je více či méně +abstraktní. Barlow a jiní, kteří argumentovali, že informace by měla být +svobodná, ale neodmítali tyto jiné druhy abstraktního majetku. Podstatný +rozdíl mezi informací a akceptovatelnými druhy majetku tedy není v +abstraktnosti jako takové. Takže co je to? Předložím vám tu jednoduché a +praktické vysvětlení.</p> + +<p>Zákon ve Spojených státech bere copyright jako dohodu mezi veřejností a +„autory” (ačkoliv v praxi stojí v dohodě na straně autorů obvykle +vydavatelé). Veřejnost většinou smění určité svobody výměnou za možnost +vychutnat si větší množství publikovaných děl. Dokud neexistoval White +Paper, naše vláda nikdy nenavrhovala, aby veřejnost mudela směnit +<b>všechny</b> své svobody za použití publikovaných děl. Copyrightem se +můžete vzdát určitých svobod a ponechat si jiné. To znamená, že existuje +mnoho alternativních dohod, které by měla veřejnost nabídnout +vydavatelům. Která dohoda je tedy ta nejlepší pro veřejnost? Jaké svobody +stojí veřejnosti za to směnit a na jak dlouho? Odpovědi záleží na dvou +věcech: kolik publikování navíc dostane veřejnost za směnu daných svobod a +jak moc veřejnost získá, pokud si tyto svobody ponechá.</p> + +<p>Toto ukazuje, proč je zakládání rozhodnutí o <a +href="/philosophy/not-ipr.html">intelektuálním vlastnictví</a> na podobnosti +s vlastnictvím hmotných objektů, nebo dřívější politikou intelektuálního +vlastnictví chybné. Winter přesvědčivě argumentoval, že je možné vzít jako +základ takové analogie, překroutit naše staré koncepty a aplikovat je na +naše nová rozhodnutí <a href="#ft6">[6]</a>. Zajisté se tím dosáhne nějakého +řešení, ale ne dobrého řešení. Analogie není užitečný způsob pro rozhodování +o tom, co koupit nebo za jakou cenu.</p> + +<p>Nerozhodujeme například zda postavit dálnici v New Yorku pomocí analogie s +předchozím rozhodnutím o plánované dálnici v Iowě. V každém rozhodnutí o +stavbě dálnice se pužívají stejné faktory (náklady, objem dopravy, zabrání +půdy či domů); pokud bychom rozhodovali o dálnici pomocí analogie s +předešlým rozhodnutím o dálnici, postavili bychom buď všechny navrhované +dálnice, a nebo žádnou z nich. Místo toho posuzujeme každý návrh dálnice na +základě přínosů a ztrát, jejichž velikost se liší případ od případu. V +otázce copyrightu musíme rovněž zvážit náklady a přínosy pro dnešní situaci +a dnešní média, a ne podle toho, jak se aplikovaly na jiná média v +minulosti.</p> + +<p>Také to ukazuje, proč princip Laurence Tribea, že jazyk týkající se práva by +neměl záviset na zvoleném médiu<a href="#ft7">[7]</a>, není aplikovatelný na +rozhodnutí o copyrightu. Copyright je dohoda s veřejností, ne přirozené +právo. Otázky copyrightové politiky jsou o tom, co přináší veřejnosti, ne o +tom, jaká práva jsou přisuzována nakladatelům nebo čtenářům.</p> + +<p>Copyrightový systém se vyvinul souběžně s tiskařským lisem. V časech +tiskařského lisu neměli běžní čtenáři možnost zkopírovat knihu. Kopírování +knihy vyžadovalo tiskařský lis, a běžní čtenáři jej neměli. A co víc, pokud +by se nedělalo mnoho kopií, bylo by kopírování tímto způsobem absurdně drahé +– což prakticky znamená, že knihy mohli kopírovat v nějakém ekonomicky +rozumném modelu jen vydavatelé.</p> + +<p>Takže když veřejnost prodala vydavatelům svobodu kopírovat knihy, prodávala +něco, co by <b>nemohla využít</b>. Směna něčeho, co nemůžete použít, za něco +užitečného a prospěšného je vždy dobrý obchod. V časech tiskařského lisu byl +copyright nekontroverzní především proto, že neomezoval nic, co by čtenářská +veřejnost jinak mohla běžně dělat.</p> + +<p>Ale věk tiskařského lisu se chýlí ke konci. Změnu započaly xeroxovací +zařízení, audio a video kazety; digitální informační technologie ji +dokončily. Tyto pokroky umožňují kopírování i běžným čtenářům, ne jen +vydavatelům se speciálním vybavením. A čtenáři si opravdu sami kopírují!</p> + +<p>Jak se jednou pro obyčejné lidi stane kopírování užitečná a praktická +aktivita, nepřejí si již vzdát se té svobody. Chtějí si tuto svobodu nechat, +místo aby ji prodali. Copyrightová dohoda, tak jak ji známe, již není pro +veřejnost dobrým obchodem, a je čas ji zrevidovat – přišel čas, kdy by měl +začít zákon brát v úvahu veřejný přínos z výroby a sdílení kopií.</p> + +<p>Na této analýze vidíme, proč není odmítnutí staré copyrightové dohody +založeno na předpokladu, že Internet je nevýslovně unikátní. Internet je +důležitý, protože zprostředkuje kopírování a sdílení děl běžnými +čtenáři. Čím jednodušší je kopírování a sdílení, tím více se stává +užitečnějším, a tím více se copyright, tak jak ho známe, stává špatným +obchodem.</p> + +<p>Tato analýza také vysvětluje, proč má pro Grateful Dead význam trvat na +copyrightu u výroby CD, ale ne u individuálního kopírování. Produkce CD +funguje podobně jako tiskařský lis; pro běžné lidi, dokonce ani pro majitele +počítačů, není možné zkopírovat CD na jiné CD. Tudíž zůstává copyrihgt na +vydávání hudebních CD pro hudební posluchače bezbolestný, tak jako byl +bezbolestný veškerý copyright v časech tiskařského lisu. Avšak omezení +kopírování stejné hudby na digitální audio pásky poškozuje posluchače, a ti +mají právo toto omezení odmítnout. (pozn. z r. 1999: situace pro CD se +změnila, mnoho běžných uživatelů počítačů na nich může nyní kopírovat CD. To +znamená, že bychom měli nyní uvažovat o CD spíše jako o kazetách.)</p> + +<p>Vidíme také, proč není abstraktivita intelektuálního vlastnictví kritickým +faktorem. Jiné formy abstraktního vlastnictví jsou reprezentovány sdílením +nějaké věci. Kopírování jakéhokoliv druhu sdílené věci je vlastně aktivita s +nulovým výsledkem. Osoba, která kopíruje, získává pouze odebráním bohatství +všem ostatním. Zkopírování dolarové bankovky na barevné kopírce je účinkem +ekvivalentví ořezání všech ostatních dolarů o malý kousek a spojení těchto +kousků tak, aby daly jeden dolar. Přirozeně to bereme jako špatné.</p> + +<p>Oproti tomu, zkopírování užitečné, poučné, či zábavné informace, pro +přátele, dělá svět šťastnějším a bohatším; přátelům to přispěje a vlastně +nikomu to neublíží. Je to konstruktivní aktivita, která posiluje sociální +vazby.</p> + +<p>Někteří čtenáři mohou o tomto odstavci pochybovat, protože vědí, že +vydavatelé tvrdí, že ilegální kopírování jim způsobuje „ztráty”. Toto +tvrzení je především nepřesné, částečně i zavádějíci.</p> + +<ul> + <li>Tvrzení je nepřesné především proto, protože předpokládá, že kamarád by si +jinak koupil kopii od vydavatele. To je vzácně i pravda, ale častěji je to +nesprávné; a když to není pravda, pak se proklamovaná ztráta nedostaví.</li> + + <li>Tvrzení je částečně zavádějící, protože slovo „ztráta” naznačuje případy s +velmi odlišnou podstatou – případy, ve kterých je jim odebráno něco, co +mají. Jestliže, například, zásoba knížek v knihkupectví shoří, nebo jestli +dojde ke ztátě peněz z pokladny, pak by to opravdu byla „ztráta.” Všichni +souhlasíme, že dělat takové věci jiným lidem je špatné. + + <p>Ale když se kamarád oprostí od potřeby koupit si kopii knihy, tak +knihkupectví a vydavatel neztrácejí nic, co by měli. Výstižnější popis by +byl, že knihkupectví a vydavatel budou mít menší příjem, než by mohli +mít. Stejný důsledek by mělo, kdyby se váš kamarád rozhodl místo čtení knihy +hrát bridž. V systému volného trhu nemá žádný obchod oprávo brečet nad +„nepoctivostí” jen proto, že si potencionální zákazník vybral s nimi +neobchodovat.</p> + </li> + + <li>Tvrzení zkresluje otázku, protože myšlenka „ztráty” je založena na +předpokladu, že vydavatel „by měl dostat” zaplaceno. To je založeno na +předpokladu, že copyright existuje a zakazuje individuální kopírování. Ale +vyvstává otázka: co by měl copyright pokrývat? Rozhodne-li se veřejnost, že +může sdílet kopie, pak vydavatel není oprávněn k tomu, aby očekával +zaplacení za každou kopii a tudíž nemůže tvrdit, že je zde „ztráta”, když +není. + + <p> Jinými slovy, přemýšlení o „ztrátě” vychází z copyrightového systému; není +to neodmyslitelná část kopírování. Kopírování samo o sobě nepoškozuje +nikoho.</p> + </li> +</ul> + +<p>Nejvíce diskutované opatření tohoto White Paperu je systém kolektivní +odpovědnosti, kde je po vlastníku počítače vyžadováno, aby monitoroval a +kontroloval aktivity všech uživatelů pod možností trestu za akce, na kterých +se nepodílel, ale pouze selhal při aktivní prevenci. Tim Sloan <a +href="#ft8">[8]</a> poukázal na fakt, že to dává vlastníkům copyrightu +privilegovaný status nepříslušící nikomu jinému, kdo může tvrdit, že je +poškozen počítačovým uživatelem; například nikdo nemůže navrhnout ztrestat +vlastníka počítače, pokud aktivně nezabrání uživateli někoho zhanobit. Pro +vládu je přirozené obrátit se na kolektivní odpovědnost kvůli posílení +zákona, o němž si mnoho občanů myslí, že se mu nemusí podrobovat. Čím více +bude digitální technologie pomáhat občanům sdílet informace, tím více bude +vláda potřebovat drakonické metody na posílení copyrightu proti běžným +občanům. [V České republice je situace poněkud jiná a za porušení autorského +zákona může být zodpovědná jen a pouze fyzická osoba, která ten akt +provedla. Tudíž český právní systém nic jako „kolektivní odpovědnost” +nepřipouští. Porušení autorského zákona nemůže tedy provést ani třeba firma, +vždy se jedná o konkrétního člověka, který kopírovací zařízení +obsluhoval. (samozřejmě že je možná spoluúčast, navádění k trestnému činu +apod.) – pozn. korek.]</p> + +<p>Když byla navrhována ústava Spojených Států, byla navrženo, aby byli autoři +oprávněni ke copyrightovému monopolu. Byla ovšem odmítnuta <a +href="#ft9">[9]</a>. Místo toho zakladatelé naší země přijali odlišné pojetí +copyrightu, která postavila na první místo veřejnost <a +href="#ft10">[10]</a>. O copyrightu ve Spojených Státech se předpokládá, že +existuje kvůli prospěchu uživatelů; přínosy pro vydavatele, a ani pro +autory, nejsou dány jako důvod, ale pouze jako stimul ke změně jejich +chování. Jak vynesl Vrchní soud v případu Fox Film Corp. versus Doyal: +„Jediný zájem Spojených Států a primární cíl udělování [copyrightového] +monopolu leží v obecných přínosech, z práce autorů, pro veřejnost.” <a +href="#ft11">[11]</a></p> + +<p>Pohledem na copyright z hlediska ústavy, jestliže veřejnost dává přednost +možnosti dělat v určitých případech kopie, i když by to znamenalo o něco +méně publikovaných prací, pak je volba veřejnosti rozhodující. Není možné +ospravedlnit zakázování kopírování toho, co chce veřejnost kopírovat.</p> + +<p>Od tohoto ústavního rozhodnutí, se vydavatelé vždy pokoušeli zvrátit situaci +dezinformováním veřejnosti. Provádějí to opakováním argumentů, které +předpokládají, že copyright je přirozené právo autorů (nezmiňujíce se, že +autoři ho takřka vždy podstoupí vydavatelům). Pokud lidé slyší tyto +argumenty a nemají hlubší povědomí o tom, že tento předpoklad je protikladem +k základním premisám našeho právního systému, berou to jako samozřejmý +základ takového systému.</p> + +<p>Tato chyba je dnes tak zakořeněná, že lidé, kteří čelí nové moci copyrightu, +cítí potřebu provádět to argumentováním, že dokonce i autoři a vydavatelé jí +mohou být poškozeni. A tak James Boyle <a href="#ft12">[12]</a> vysvětluje, +jak může striktní systém intelektuálního vlastnictví zabraňovat psaní nových +děl. Jessica Litman <a href="#ft13">[13]</a> cituje skrytá místa copyrightu, +které v minulosti dovolily mnoha novým médiím stát se populární. Pamela +Samuelson <a href="#ft14">[14]</a> varuje, že White Paper může blokovat +vývoj „třetí vlny”, informačních průmyslových odvětví, uzamčením světa ve +„druhé vlně”, ekonomickém modelu, který odpovídá éře tiskařského lisu.</p> + +<p>Tyto argumenty mohou být velmi účinné tam, kde jsou k dispozici, předně u +Kongresu a vlády opanované myšlenkou, že „Co je dobré pro hlavní média, je +dobré pro USA.” Selhávají však, pokud mají vyvrátit ty základní nepravdy, na +kterých je toto opanování založeno; výsledkem je, že jsou v dlouhodobém +měřítku neúčinné. Když tyto argumenty vyhrají jednu bitvu, učiní tak bez +toho, aby vytvořily obecné povědomí, což by jim pomohlo vyhrát příští +bitvu. Budeme-li se přivracet k němto argumentům příliš mnoho a příliš +často, je zde nebezpečí, že můžeme dovolit vydavatelům bezkonkurenčně změnit +ústavu.</p> + +<p>Například nedávno publikované prohlášení Digital Future Coalition (Koalice +digitální budoucnosti), zastřešující organizace, vyjmenovává mnoho důvodů, +proč čelit White Paperu, důvody pro autory, knihovny, vzdělávání, chudé +Američany, technologický pokrok, ekonomickou flexibilitu a soukromé koncerny +– všechny argumenty jsou platné, ale dotýkající se vedlejších otázek <a +href="#ft15">[15]</a>. Nápadně chybějící je ve výčtu nejdůležitější důvod ze +všech: že mnoho Američanů (možná většina) chce pokračovat v tvorbě +kopií. DFC selhala při kritice vlastního cíle White Paperu, kterým je dát +více moci vydavatelům a jeho ústředního rozhodnutí, odmítnout ústavu a +postavit vydavatele nad uživatele. Toto mlčení může být bráno jako souhlas.</p> + +<p>Odpor vůči tlaku na větší moc vydavatelů závisí na rozšíření povědomí, že +čtenářská a posluchačská veřejnost je nejdůležitější, že copyright existuje +pro uživatele a ne naopak. Jestliže si veřejnost nepřeje akceptovat jisté +nástroje copyrightu, je to ipso facto oprávnění proč je nenabízet. Zajistit, +že veřejnost zvítězí, můžeme pouze tak, že upozorníme veřejnost a +legislativu na účel copyrightu a možnosti otevřeného toku informací.</p> + +<h3>Poznámky na závěr</h3> + +<p id="ft2">[2] Informational Infrastructure Task Force, Intellectual Property and the +National Information Infrastructure: The Report of the Working Group on +Intellectual Property Rights (Intelektuální vlastnictví a národní informační +infrastruktura: Zpráva pracovní skupiny pro práva intelektuálního +vlastnictví) (1995).</p> + +<p id="ft3">[3] John Perry Barlow, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995). Pan +Barlow je jedním ze zakladatelů Electronic Frontier Foundation, organizace +podporující svobodu vyjádření v digitálních médiích, a také bývalý textař +Grateful Dead.</p> + +<p id="ft4">[4] Gary Glisson, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995); pohlédněte také na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of +the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White +Paper). Pan Glisson je partner a předseda Intellectual Property Group +(Skupina pro intelektuální vlastnictví) v Lane Powell Spears Lubersky v +Portlandu, Oregon.</p> + +<p id="ft5">[5] Steven Winter, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Pan Winter je profesorem na University of Miami School of Law +(Miamská univerzita, práva)</p> + +<p id="ft6">[6] Winter, výše uvedená poznámka 5.</p> + +<p id="ft7">[7] Podívejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in Cyberspace: Law +and Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at +15. (Ústava kyberprostoru: Zákon a svoboda za elektronickou hranicí, +Humanist, zář.-říj. 1991, str. 15.</p> + +<p id="ft8">[8] Tim Sloan, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Pan Sloan je členem National Telecommunication and Information +Administration (Národní telekomunikační a informační úřad).</p> + +<p id="ft9">[9] Shlédněte Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights: Liberary Property +in Revolutionary France and America (Příběh dvou copyrightů: Svobodný +majetek v revoluční Francii a Americe) v Of Authors and Origins: Essays on +Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman & Alain Strowel, eds., 1994) +(konstatující, že tvůrci ústavy nemysleli ani „podřídit[] zájmy autorů +veřejnému prospěchu,” ani „zpracovat soukromé a veřejné +zájmy…nestranně”).</p> + +<p id="ft10">[10] Ústava USA, čl. I, s. 8, odst. 8 („Kongres bude mít +moc…podporovat Rozvoj vědy a užitečných umění dočasným zabezpečením +výhradního práva autorům a vynálezcům k jejich dílům a objevům.”).</p> + +<p id="ft11">[11] 286 U.S. 123, 127 (1932).</p> + +<p id="ft12">[12] James Boyle, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Pan Boyle je profesor práva na American University in +Washington, D.C. (Americká washingtonská univerzita).</p> + +<p id="ft13">[13] Jessica Litman, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Slečna Litmanová je profesorkou na Wayne State University Law +School (Waynova státní univerzita, práva) v Detroitu, Michigan.</p> + +<p id="ft14">[14] Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu), Wired, +led. 1996. Slečna Samuelsonová je profesorkou na Cornell Law School +(Cornellova právní škola).</p> + +<p id="ft15"><!-- (available at URL: +<a href="http://home.worldweb.net/dfc/press.html"> +http://home.worldweb.net/dfc/press.html</a>)--> +[15] Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern Over +Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1996, 1999 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/03/25 19:22:31 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/right-to-read.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/right-to-read.html new file mode 100644 index 0000000..0e9e32a --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/right-to-read.html @@ -0,0 +1,492 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/right-to-read.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/right-to-read.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/right-to-read.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/philosophy/po/right-to-read.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2013-01-17" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Právo číst – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<style type="text/css" media="print,screen"><!-- +blockquote { + font-style: italic; + margin: 0 6%; +} +blockquote cite { + font-style: normal; +} +.announcement { + margin: 2em 0; +} +#AuthorsNote ul, #AuthorsNote li { + margin: 0; +} +#AuthorsNote li p { + margin-top: 1em; +} +#AuthorsNote li p.emph-box { + margin: .5em 3%; + background: #f7f7f7; + border-color: #e74c3c; +} +@media (min-width: 53em) { + .announcement { + text-align: center; + background: #f5f5f5; + border-left: .3em solid #fc7; + border-right: .3em solid #fc7; + } + #AuthorsNote .columns > + p:first-child, + #AuthorsNote li p.inline-block { + margin-top: 0; + } + #AuthorsNote .columns p.emph-box { + margin: .5em 6%; + } +} +--> +</style> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/right-to-read.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2 class="center">Právo číst</h2> + +<p class="byline center"> +od <a href="http://www.stallman.org/">Richarda Stallmana</a></p> +<p class="center"> +<em>Tento článek se objevil v únoru 1997 ve vydání <cite>Communications of +the ACM</cite> (svazek 40, číslo 2).</em></p> +<hr class="thin" /> + +<div class="article"> +<blockquote class="center"><p> + Z knihy <cite>Cesta k Tychu</cite>, souboru článků o předchůdcích Lunární +revoluce, publikováno v Luna City v roce 2096 +</p></blockquote> + +<div class="columns"> +<p> +Pro Dana Halberta započala cesta k Tychu na univerzitě – když ho Lissa +Lenzová požádala o zapůjčení počítače. Ten její se pokazil a pokud by si +nemohla půjčit jiný, nestihla by pololetní projekt. Kromě Dana tu nebyl +nikdo, koho by se odvážila zeptat. </p> + +<p> +To postavilo Dana před dilema. Musel jí pomoci – avšak pokud by jí půjčil +svůj počítač, mohla by si číst jeho knihy. I když pomineme fakt, že můžete +jít na mnoho let do vězení za to, že dovolíte někomu jinému číst vaše knihy, +samotný nápad ho nejprve šokoval. Jako každý byl již od základní školy učen, +že sdílení knih bylo ošklivé a špatné – něco, co by dělali jen piráti.</p> + +<p> +Neměl moc šancí, že by ho SOA – Softwarová Ochranná Autorita – nedokázala +chytit. V hodinách softwaru se Dan učil, že každá kniha má copyrightový +detektor, který podává zprávu Ústředí pro licence, kdy a kde byla kniha +čtena a kým. (Používají tyto informace k chycení pirátů, ale také k prodeji +osobních zájmových profilů obchodníkům.) Příště, když by jeho počítač +pracoval v síti, by ho Ústředí pro licence našlo. On, jako vlastník +počítače, by podstoupil nejtvrdší trest – protože se nenamáhal zabránit +zločinu. </p> + +<p> +Samozřejmě nemusela Lissa nutně mít zájem číst jeho knihy. Mohla chtít +počítač jen k napsání své pololetní práce. Ale Dan věděl, že pochází z +rodiny ze střední třídy, která si těžko mohla dovolit školné, natož čtecí +poplatky. Čtení jeho knih může být jediný způsob, jak by mohla školu +dokončit. Rozuměl té situaci; on sám si musel půjčit na zaplacení všech +dokumentů o výzkumu, které četl. (10 % těchto poplatků šlo výzkumníkům, +kteří dokumenty psali; jelikož Dan mířil k akademické kariéře, mohl doufat, +že jeho vlastní dokumenty, pokud by byly žádány, by mu vynesly dost na +zaplacení té půjčky.) </p> +</div> +<div class="column-limit"></div> + +<div class="columns"> +<p> +Později se Dan dověděl, že byly časy, kdy mohl kdokoliv jít do knihovny a +číst články v časopisech, dokonce i knihy, aniž by musel platit. Bylo mnoho +nezávislých školáků, kteří četli tisíce stránek bez vládních knihovnických +grantů. Ale v roce 1990 začali komerční i neziskoví vydavatelé časopisů +požadovat poplatky za přístup. V roce 2047 již byly knihovny nabízející +svobodný veřejný přístup k akademické literatuře pouhou matnou vzpomínkou.</p> + +<p> +Existovaly samozřejmě způsoby, jak obejít SOA a Ústředí pro licence. Všechny +byly nelegální. Dan měl z hodin softwaru spolužáka, Franka Martucciho, který +získal nezákonný nástroj pro reverzní inženýrství a používal ho k obejití +kódu kontroloru copyrightu při čtení knih. Řekl o tom však mnoha přátelům a +jeden z nich ho udal (za odměnu) SOA (bylo totiž velmi snadné získat +zadlužené studenty ke zradě). V roce 2047 byl Frank ve vězení, ne za +pirátské čtení, ale za vlastnictví debugeru. </p> + +<p> +Dan se později dozvěděl, že v minulosti mohl mít kdokoliv debugovací +nástroje. Existovaly dokonce i svobodné debugovací nástroje dostupné na CD, +nebo ke stažení na Síti. Ale běžní uživatelé je začali používat na obcházení +kontrolorů copyrightu a soudce nakonec rozhodl, že se to v té době stalo +jejich základním použitím. To znamenalo, že byly ilegální; vývojáři debugerů +skončili ve vězení. </p> + +<p> +Programátoři samozřejmě potřebovali debugery stále, ale dodavatelé debuggerů +v roce 2047 již distribuovali jen očíslované kopie a to jen a pouze +oficiálně licencovaným a smluvně zavázaným programátorům. Debugger, který +Dan používal v hodinách softwaru, byl držen za speciálním firewallem, takže +mohl být používán pouze pro cvičení při výuce.</p> + +<p> +Detektory copyrightu bylo také možné obejít instalováním modifikovaného +systémového jádra. Dan nakonec zjistil něco o svobodných jádrech, dokonce +celých svobodných operačních systémech, které existovaly kolem sklonku +století. Ale ne jen, že byly ilegální, jako debuggery – nemohli byste si ho +stejně nainstalovat (kdybyste ho měli) bez znalosti správcovského hesla k +vašemu počítači. A ani FBI, ani Microsoft, by vám ho neřekli.</p> +</div> +<div class="column-limit"></div> + +<div class="columns"> +<p> +Dan usoudil, že nemohl jednoduše půjčit Lisse svůj počítač. Avšak nemohl jí +odmítnou pomoc, protože ji miloval. Každá příležitost mluvit s ní ho +naplňovala radostí. A to, že si vybrala jeho, aby ho požádala o pomoc, by +mohlo naznačovat, že ho také miluje.</p> + +<p> +Dan vyřešil dilema tak, že provedl ještě něco nemyslitelnějšího – půjčil jí +svůj počítač a řekl jí i své heslo. Pokud by Lissa četla jeho knihy, Ústředí +pro licence by si myslelo, že je četl on. Stále to byl zločin, ale SOA by na +to automaticky nepřišla. Zjistila by to jen kdyby jim to Lissa oznámila.</p> + +<p> +Samozřejmě, pokud by škola někdy zjistila, že dal Lisse své vlastní heslo, +byl by to konec pro ně oba, bez ohledu na to, na co ho Lissa použila. Školní +politika byla taková, že jakýkoli zásah do jejích prostředků pro +monitorování copyrightů bylo důvodem pro disciplinární řízení. Nezáleželo na +tom, jestli jste provedli něco špatného – přestupek ztěžoval administrátorům +vaši kontrolu. Brali to tak, že jste dělali něco zakázaného, a nepotřebovali +vědět, co to bylo.</p> + +<p> +Studenti za to nebyli obvykle vyloučeni – alespoň ne přímo. Místo toho +dostali zákaz přístupu ke školním počítačům, a tak bylo jisté, že propadnou.</p> + +<p> +Později se Dan dozvěděl, že tento druh univerzitní politiky započal teprve v +80. letech 20. století, kdy začali univerzitní studenti ve velkém používat +počítače. Předtím univerzity udržovaly jiný přístup ke studentské +disciplíně; trestaly aktivity, které byly škodlivé, ne ty, které je pouze +uváděli v podezření.</p> +</div> +<div class="column-limit"></div> + +<div class="columns"> +<p> +Lissa neudala Dana u SOA. Danova pomoc tehdy nakonec přispěla k jejich +svatbě a taky je dovedla k diskusím o tom, co je jako děti učili o +pirátství. Začali se zajímat o historii copyrightu, dočetli se o Sovětském +svazu a jeho omezení kopírování a četli dokonce i původní ústavu +USA. Odstěhovali se na Měsíc, kde se setkali s lidmi s podobným osudem, +kteří také utekli z dosahu dlouhé ruky SOA. Když v roce 2062 vypuklo +povstání na Tychu, jedním z hlavních cílů bylo získat veřejné právo na +čtení.</p> +</div> + +<div class="reduced-width"> +<blockquote class="announcement"> +<p><a href="http://defectivebydesign.org/ebooks.html">Připojte se k naší +e-mailové konferenci o nebezpečích eKnih</a>.</p> +</blockquote> +</div> + +<div id="AuthorsNote"> +<h3>Autorova poznámka</h3> + +<p style="position:relative; bottom:.5em"><em>Tato poznámka byla od původního +vydání povídky několikrát aktualizována.</em></p> + +<ul class="no-bullet"> +<li> +<div class="columns"> +<p> +Právo na čtení je bitva, která se vede právě teď. Ačkoliv to může trvat +třeba 50 let, než náš způsob života upadne v zapomnění, vězte, že většina +zde popisovaných zákonů a opatření již byla navržena; mnohé z nich byly +přijaty v USA nebo jinde. V roce 1998 v USA položil zákon Digital Millennium +Copyright Act (DMCA) právní základy pro omezení čtení a půjčování +digitalizovaných knih (a stejně tak dalších děl). Evropská unie si vynutila +podobná omezení v roce 2001 copyrightovou směrnicí.</p> + +<p> +V roce 2001 senátor Hollings placený firmou Disney navrhl zákon zvaný SSSCA, +který by vyžadoval, aby byl každý nový počítač povinně vybaven zařízením na +omezení kopírování, které by uživatel nemohl obejít. Společně s Clipper +čipem a podobnými návrhy americké vlády na „úschovu“ klíčů (key-escrow) to +ukazuje dlouhodobý trend: počítačové systémy jsou čím dál více stavěné tak, +aby daly nepřítomným operátorům kontrolu nad skutečnými uživateli těchto +systémů. Zákon SSSCA byl později přejmenován na nevyslovitelné CBDTPA, což +lidé glosovali jako „Consume But Don't Try Programming Act“ (zákon: +Konzumuj, ale nesnaž se programovat).</p> + +<p> +V témže roce začaly Spojené státy zkoušet použít navrženou dohodu Free Trade +Area of the Americas (FTAA) k uvalení stejných pravidel na všechny země +západní polokoule. FTAA je jedna z tzv. dohod volného obchodu, které jsou +ale ve skutečnosti navržené tak, aby daly větší moc korporacím než +demokratickým vládám; vnucování zákonů jako DMCA je jejich typickým +znakem. FTAA byla prakticky poražena Lulou, brazilským presidentem, který +mj. odmítl požadavky DMCA.</p> + +<p> +Od té doby si Spojené státy vynutily podobné požadavky na státech jako +Austrálie nebo Mexiko skrze bilaterální dohody „volného obchodu“ a na +státech jako Kostarika skrze jinou dohodu, CAFTA. President Ekvádoru Correa +odmítl podepsat dohodu „volného obchodu“ s USA, ale slyšel jsem, že Ekvádor +přijal něco jako DMCA v roce 2003.</p> + +</div> +<div class="column-limit"></div> +</li> + +<li> +<div class="columns"> +<p> +Do roku 2002 nebyla zatím navržena jedna z představ z povídky. A to +představa, že by FBI a Microsoft měly rootovská hesla k vašemu počítači a +odmítali vám ho vydat.</p> + +<p> +Zastánci těchto představ to pojmenovali jako „trusted computing“ +(„důvěryhodné počítání“) a „Palladium“. My tomu říkáme <a +href="/philosophy/can-you-trust.html">„zákeřné počítání“</a>, protože to ve +výsledku znamená, že váš počítač bude poslouchat korporace, dokonce do té +míry, že přestane poslouchat vás a bude vám vzdorovat. Bylo to +implementováno v roce 2007 jako součást <a +href="http://badvista.org/">Windows Vista</a>; očekáváme, že Apple udělá +něco podobného. V tomto případě je to výrobce, kdo drží tajný kód, ale pro +FBI by nebylo těžké ho získat.</p> + +<p> +To, co Microsoft drží, není přímo heslo v tradičním smyslu; žádná osoba ho +nikdy nepíše na klávesnici. Spíše je to podpis a šifrovací klíč, který +odpovídá druhému klíči uloženému v počítači. To umožňuje Microsoftu – a +potenciálně jakémukoli webu, který spolupracuje s Microsoftem – neomezenou +kontrolu nad tím, co uživatel může se svým vlastním počítačem dělat.</p> + +<p> +Vista také dává Microsoftu další pravomoci, např. může vynutit instalaci +upgradů a může nařídit všem strojům s Vistami odmítnout provozovat libovolný +ovladač hardwaru. Hlavním smyslem těchto mnohých omezení ve Vistách je +vynucení DRM (Digital Restrictions Management), které uživatelé nemůžou +překonat. Hrozba DRM je důvodem, proč jsme spustili kampaň <a +href="http://DefectiveByDesign.org"> Defective by Design</a>.</p> +</div> +<div class="column-limit"></div> +</li> + +<li> +<div class="columns"> +<p> +Když tahle povídka vyšla poprvé, SOA vyhrožovala malým +poskytovatelůmpřipojení k Internetu (ISP) a požadovala, aby povolili SOA +monitorovatvšechny uživatele. Většina ISP výhrůžkám podlehla, protože si +nemohli dovolitbránit se před soudem. Jeden ISP, Community ConneXion v +Oaklandu vKalifornii, odmítl tento požadavek a byl doopravdy zažalován. SOA +nakonecstáhla žalobu, ale získala DMCA, která jim dala pravomoci, které +chtěli.</p> + +<p> +SOA, která ve skutečnosti znamená Software Publishers Association <a +href="#tf1">[1]</a>, byla ve své policejní roli nahrazena organizací +Business Software Alliance. BSA není – v současnosti – oficiální policejní +silou; neoficiálně se tak však chová. Používajíc metody připomínající +někdejší Sovětský svaz, si zve lidi, aby donášeli na svoje kolegy a +přátele. Děsivá kampaň v Argentině v roce 2001 lehce náznakem vyhrožovala, +že lidé sdílející software budou znásilněni.</p> +</div> +<div class="column-limit"></div> +</li> + +<li> +<div class="reduced-width"> +<p> +Universitní bezpečnostní politiky nejsou smyšlené. Např. na jedné universitě +v Chicagu zobrazovaly počítače po přihlášení následující hlášku:</p> + +<blockquote><p> +Tento systém je určen pouze autorizovaným uživatelům. Osoby používající +tento systém bez oprávnění nebo způsobem přesahujícím jejich oprávnění budou +monitorováni a všechny jejich aktivity budou zaznamenány systémovými +pracovníky. Za účelem monitorování osob používajících tento systém nesprávně +nebo za účelem údržby systému můžou být monitorováni i autorizovaní +uživatelé. Kdokoli používající tento systém dává výslovný souhlas k takovému +monitorování a je si vědom toho, že když monitorování odhalí možné důkazy o +nelegální činnosti nebo porušení universitních pravidel, systémoví +pracovníci mohou poskytnout tyto důkazy orgánům University a/nebo orgánům +činným v trestním řízení. +</p></blockquote> + +<p> +To je zajímavý přístup ke Čtvrtému dodatku: nutit kohokoli k tomu, aby se +předem zřekl svých práv daných tímto dodatkem.</p> +</div> +</li> +</ul> +<div class="column-limit"></div> +</div> + +<h3 id="BadNews">Špatné zprávy</h3> + +<p> +Bitva za právo číst již začala. Nepřítel je organizovaný, zatímco my nejsme, +což nás oslabuje. Zde jsou články o špatnostech, které se staly od prvního +vydání tohoto článku. +</p> + +<ul> +<li><p>Dnešní komerční elektronické knihy <a +href="/philosophy/the-danger-of-ebooks.html">ruší tradiční svobody +čtenáře</a>.</p></li> + +<li><p><a href="http://www.nature.com/nature_education/biology.html">Webová stránka +„skript na biologii“</a> kterou můžete číst pouze po podepsání <a +href="http://www.nature.com/principles/viewTermsOfUse">smlouvy, že je +nebudete půjčovat nikomu jinému</a>, kterou může vydavatel kdykoli +vypovědět.</p></li> + +<li><p><a +href="http://www.zdnet.com/article/seybold-opens-chapter-on-digital-books/">Electronic +Publishing</a>: Článek o distribuci knih v elektronické podobě a +copyrightových záležitostech ovlivňujících právo číst kopie.</p></li> + +<li><p><a +href="http://news.microsoft.com/1999/08/30/microsoft-announces-new-software-for-reading-on-screen/">Books +inside Computers</a>: Software na řízení toho, kdo smí na počítači číst +knihy a dokumenty.</p></li> +</ul> + +<p>Chceme-li zastavit špatné zprávy a přinést nějaké dobré, musíme se spojit a +bojovat. Kampaň FSF <a href="http://defectivebydesign.org">Defective by +Design</a> to odstartovala – přihlaste se do její e-mailové konference a +zvedněte ruku. A <a href="http://www.fsf.org/associate">připojte se k +FSF</a> a pomozte financovat naši práci. +</p> +<div class="column-limit"></div> + +<h3 id="References" style="font-size: 1.2em">Odkazy</h3> + +<ul> + <li>Vládní „Bílá kniha“: Information Infrastructure Task Force, Intellectual +Property [<a href="/philosophy/not-ipr.html">sic</a>] and the National +Information Infrastructure: The Report of the Working Group on Intellectual +Property [sic] Rights (1995).</li> + + <li><a href="http://www.wired.com/wired/archive/4.01/white.paper_pr.html">An +explanation of the White Paper: The Copyright Grab</a>, Pamela Samuelson, +<cite>Wired</cite>, January 1st, 1996.</li> + + <li><a href="http://www.law.duke.edu/boylesite/sold_out.htm">Sold Out</a>, James +Boyle, <cite>New York Times</cite>, March 31, 1996.</li> + + <li><a +href="http://web.archive.org/web/20130508120533/http://www.interesting-people.org/archives/interesting-people/199611/msg00012.html">Public +Data or Private Data</a>, Dave Farber, <cite>Washington Post</cite>, +November 4, 1996.</li> + <li><a +href="https://web.archive.org/web/20151113122141/http://public-domain.org/">Union +for the Public Domain</a> – organizace, která si klade za cíl odvracet +nadměrné rozšiřování copyrightové a patentové moci.</li> +</ul> +</div> + +<hr class="thin" /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free +Software, Free Society: The Selected Essays of Richard +M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + <h3>Poznámky překladatele</h3> <ol><li id="tf1">V anglickém originále +povídky se mluví o Software Protection Authority (SPA), zatímco v českém +překladu je to Softwarová Ochranná Autorita (SOA), takže zkratka v překladu +neodpovídá</li> </ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 2002, 2007, 2009, 2010 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/25 17:54:44 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html new file mode 100644 index 0000000..bce91ca --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html @@ -0,0 +1,1840 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2001-10-27" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Svobodný software: Svoboda a spolupráce – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Svobodný software: Svoboda a spolupráce</h2> + +<blockquote><p>Přepis přednášky Richarda M. Stallmana, <cite>Svobodný software: Svoboda a +spolupráce</cite> – New York University v New Yorku, 29. května 2001</p></blockquote> + +<p><strong>URETSKY</strong>: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of +Business. Jsem jedním z ředitelů Centra pro pokročilé technologie. Jménem +nás všech v Oddělení pro výzkum počítačů bych vás zde chtěl přivítat. Než +předám mikrofon Edovi, který představí řečníka, dovolil bych si několik +poznámek.</p> + +<p>Úlohou univerzity je podporovat debaty a pořádat zajímavé diskuze A úlohou +větší univerzity je pořádat zvláště zajímavé diskuze. A tato zvláštní +přednáška dopadá na úrodnou půdu. Debata o open source mi připadá zvláště +zajímavá. V jiném smyslu… <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Já dělám svobodný software. Open source je +odlišný směr. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p> + +<p><strong>URETSKY</strong>: Když jsem v tomto oboru začínal v šedesátých +letech, software byl vpodstatě svobodný. A prošli jsme tím v cyklech. Začal +svobodně a potom ho výrobci software ve snaze rozšířit obchod začali +postrkávat jinými směry. Mnoho vývoje, který přišel s nástupem PC, prošlo +tím samým cyklem.</p> + +<p>Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof, Pierre Levy, který mluví +o pohybu tímto směrem a který mluví o pohybu směrem ke kybersvětu a to nejen +v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální restrukturalizací, +politickou restrukturalizací, skrze změny ve vztazích mezi námi, které mohou +zlepšit blahobyt lidstva. A my doufáme, že tato debata se bude ubírat tímto +směrem. Tato debata se týká mnoha oborů naší univerzity, které normálně +vystupují samostatně. Těšíme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?</p> + +<p><strong>SCHONBERG</strong>: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science +Department na Courant Institute. Dovolte mi přivítat vás tu dnes. Lidé, +kteří pouze představují jiné, jsou většinou jen neužitečným rysem veřejných +konferencí, ale v tomto případě jsou vlastně docela užiteční, <i>[Smích]</i> +jak nám dokázal Mike.</p> + +<p>Dovolte mi tedy krátce představit někoho, kdo vlastně vůbec žádné +představení nepotřebuje. Richard je perfektní příklad člověka, který při +řešení lokálních problémů začal přemýšlet globálně. Před mnoha lety začal +přemýšlet o problémech spojených s nedostupností zdrojového kódu k ovladačům +tiskárny. Vytvořil filosofii, která nás všechny donutila přehodnotit naše +myšlenky o vývoji software, o tom, co to vlastně je intelektuální +vlastnictví a kdo to je softwarová komunita. Přivítejme Richarda +Stallmana. <i>[Potlesk]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Může mi někdo půjčit hodinky? <i>[Smích]</i> +Díky. Rád bych poděkoval Microsoftu za to, že mi poskytl možnost +<i>[Smích]</i> stát na tomto podiu. V posledních týdnech jsem se cítil jako +autor, jehož kniha byla bez jeho zavinění někde zakazována. <i>[Smích]</i> +Pomiňme, že všechny články věc špatně pojmenovávají, jelikož Microsoft +popisuje GNU GPL jako open source licenci a tisk ho následuje. Většina lidí +si prostě neuvědomuje, že naše práce s open source nijak nesouvisí; ve +skutečnosti jsme udělali většinu z toho, ještě než byl termín „open source” +vytvořen.</p> + +<p>Budu dnes mluvit o free software Movement, co to je, co to znamená, co jsme +již udělali a protože je to částečně sponzorované School of Business, řeknu +také pár věcí navíc o tom, jak se svobodný software spojuje s obchodem a +některými dalšími oblastmi sociálního života.</p> + +<p>Někteří z vás možná ještě nepsali počítačové programy, ale možná vaříte. A +jestli vaříte, tak pokud nejste opravdu velmi dobří, asi používáte +recepty. A pokud používáte recepty, pravděpodobně již máte zkušenost s tím, +že jste si pořídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste +úplný začátečník, zkušenost s obměnou receptu. Jistě, recept vám radí určité +kroky, ale vy ve skutečnosti nemusíte dělat přesně to. Můžete vynechat +některé přísady, nebo můžete přidat nějaké houby, jestli je máte rádi, dát +méně soli, protože vám doktor řekl, že byste měli sůl omezit – +cokoliv. Pokud máte zkušenosti, můžete udělat dokonce ještě větší změny. A +poté třeba přijdou přátelé, kterým to bude chutnat a jeden z nich vám může +říci: „Hej, nemohl bys mi dát recept?” Co tedy uděláte? Můžete si zapsat tu +modifikovanou verzi receptu a opsat ho kamarádovi. To jsou přirozené věci, +které můžete dělat se všemi recepty.</p> + +<p>Recept je hodně podobný počítačovému programu a počítačový program je hodně +podobný receptu. Série kroků, které musíte jeden po druhém vykonat, abyste +se dostali k požadovanému výsledku. Takže je také tak přirozené dělat tyto +věci s počítačovými programy. Dát kopii kamarádovi, dělat v něm změny, +protože to, co dělá, není přesně to, co bychom chtěli, aby dělal. Program +možná odváděl perfektní práci pro někoho jiného, ale vaše práce je +odlišná. Po tom, co ho změníte, je možné, že takto bude užitečný i pro +někoho jiného. Možná dělají práci, která je velmi podobná té vaší. Takže +přijdou a zeptají se: „Hej, dal bys mi kopii?” Samozřejmě, pokud jste +ohleduplný člověk, dáte jim ji – budete slušný.</p> + +<p>A teď si představte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístěny v +černých skříňkách. Nemohl byste se podívat jaké přísady používají, ani je +měnit. A představte si, že pokud byste udělal kamarádovi kopii, nazývali by +vás pirátem a snažili se vás na roky uvěznit. To by vyvolalo v lidech +zvyklých sdílet recepty strašné rozhořčení. Ale takto přesně vypadá svět +propietárního software. Svět, ve kterém je slušnost k ostatním lidem +zakázána a je vám v ní bráněno.</p> + +<p>Kdy jsem to zpozoroval? Všiml jsem si toho díky tomu, že jsem v sedmdesátých +letech měl to štěstí být součástí komunity programátorů, kteří sdíleli +software. Minulost téhle komunity sahá vpodstatě až k úplným začátkům +počítačů. V 70. letech to bylo trošku zvláštní být komunita, kde lidé +sdíleli software. Ve skutečnosti to byl extrémní případ, protože v +laboratoři, kde jsem pracoval, byl celý náš operační systém napsaný lidmi z +naší komunity a my bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Každý byl vítán. Ať již se +chtěl pouze podívat, odnést si kopii, nebo udělat cokoliv jiného, co se mu +zachtělo. Na programech nebyla žádná upozornění o copyrightu. Náš způsob +života byla spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém způsobu +života. Nebojovali jsme za něj. Nemuseli jsme za něj bojovat. Prostě jsme +tak žili. A pokud vím, prostě bychom tak žili i dále. Takže svobodný +software tu již byl, ale nebyl tu žádný free software Movement.</p> + +<p>Pak se přes nás ale přehnala série kalamit a naše komunita byla v troskách, +nakonec byla úplně zničena. Museli jsme přestat používat PDP-10, náš +počítač. A jak víte, náš systém, Nekompatibilní systém pro sdílení času [The +Incompatibile Time Sharing Machine – to byl název systému – pozn. překl.], +byl psán v šedesátých letech, takže byl celý v assembleru. Tak se to prostě +v šedesátýchy letech dělalo. Assembler je samozřejmě vždy pouze pro jednu +architekturu. Když ta zastará, všechna vaše práce se změní v odpad. A přesně +to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nějak, naší práce bylo vyhozeno do +koše.</p> + +<p>Ještě než se to stalo, měl jsem zkušenost, která mě připravila, pomohla mi +rozhodnout se co dělat, pomohla mi připravit se na to, abych věděl co dělat, +až se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoři umělé inteligence, kde jsem +pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvělý dárek, bylo to poprvé co +získal laserovou tiskárnu někdo mimo Xerox. Byla velmi rychlá, vytiskla +stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha ohledech, ale bylo to +nespolehlivé. Ve skutečnosti to byla vysokorychlostní kopírka přeměněná v +tiskárnu. Znáte to, kopírky mačkají papír a zablokují se, ale vždy je tam +někdo, kdo to spraví. Tiskárna se zasekla, ale nikdo to neviděl, takže +zůstala mimo provoz dlouho.</p> + +<p>Dobře, napadlo nás, jak ten problém vyřešit. Chtěli jsme pozměnit program +tak, aby to vždy, když se tiskárna zasekne, počítač, co ji obsluhuje oznámil +našemu hlavnímu počítači a ten informoval uživatele, kteří čekají na +výstupy. Šli by to spravit. Jenom aby věděli. Když čekáte na výtisk a víte, +že tiskárna je zablokovaná, nebudete sedět a čekat na Vánoce, půjdete to +spravit.</p> + +<p>Ale to jsme tvrdě narazili, protože software, který ovládal tiskárnu nebyl +svobodný software. Dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze +binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód – Xerox nám ho nedal, takže napříč +tomu, že jsme měli velké zkušenosti – po tom všem, napsali jsme vlastní +operační systém… – jsme nebyli schopni přidat tohle rozšíření do +software naší tiskárny.</p> + +<p>A tak jsme museli jen trpět a čekat. Trvalo i hodinu či dvě dostat své +výtisky, protože stroj byl většinu času zablokovaný. A tak jste si +říkali. „Vím, že se to zasekne, počkám hodinu a pak si půjdu pro výstup” a +pak jste přišli a zjistili, že to bylo zaseklé celou dobu a nikdo jiný to +mezitím nespravil. Takže jste to spravili a čekali další půlhodinu. A pak +jste přišli a viděli, že se to zas zaseklo dříve, než se to dostalo k vaší +úloze. Tisklo to tři minuty a třicet nečinně stálo zablokované. Šílená +otrava. Ale ještě horší bylo vědět, že jsme to mohli opravit, ale někdo +jiný, kvůli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraňoval nám vylepšit +ten software. Samozřejmě, že jsme cítili vztek.</p> + +<p>Jednou jsem se doslechl, že někdo na univerzitě Carnagie Mellon měl kopii +toho software. Šel jsem tedy do jeho kanceláře a řekl: „Ahoj, já jsem z MIT, +mohl bys mi dát kopii zdrojových kódů té tiskárny?” A on řekl: „Ne, slíbil +jsem, že ti nedám kopii.” <i>[Smích]</i> Pokoušely se o mne mrákoty. Byl +jsem tak… byl jsem naštvaný, a nenapadalo mě jak to +ospravedlnit. Vše, na co jsem mohl pomyslet, bylo otočit se na podpatku a +odejít z jeho místnosti. Možná jsem práskl dvěřmi. <i>[Smích]</i> A později +jsem na to musel myslet, protože jsem si uvědomil, že to, co jsem pozoroval, +nebyl pouze ojedinělý případ, ale důležitý sociální fenomén, který ovlivnil +mnoho lidí.</p> + +<p>Bylo to… pro mne… já měl štěstí. Jen jsem to ochutnal, ale +někteří lidé v tom museli žít celou dobu. Podívejte, on slíbil odmítnout s +námi spolupracovat – se svými kolegy na MIT. Zradil nás. Ale neudělal to jen +nám. Je možné, že to udělal i vám. <i>[Smích]</i> A myslím, že to nejspíš +udělal i vám. Udělal to většině lidí, kteří jsou teď v této místnosti, s +výjimkou těch pár, kteří ještě nebyli v roce 1980 na světě, protože on +odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí. Podepsal non-disclosure +agreement. [do češtiny volně přeloženo jako dohoda o neodhalení, ale i v +Čechách se běžně používá tento anglický termín a jelikož jsem na žádný moc +chytrý překlad nepřišel, budu non-disclosure agreement používat také – +pozn. překl.]</p> + +<p>To bylo moje první přímé setkání s non-disclosure agreement a to mě naučilo +něčemu důležitému. Důležitému proto, že většina programátorů se tomu +nenaučila. Vidíte, že toto bylo moje první setkání s non-disclosure +agreement a byl jsem oběť, já a celá moje laboratoř jsme byli oběťmi. A tak +jsem viděl, že non-disclosure agreements má oběti. Non-disclosure agreements +nejsou nevinné. Nejsou neškodné. Většina programátorů se poprvé setká s +non-disclosure agreement, když je někdo pozve k podepsání. A vždy je tu +nějaké lákání – nějaký bonbon, který dostanou, pokud podepíší. Dělají si +omluvy. Říkají: „Stejně bych nikdy kopii nedostal, tak proč bych se nemohl k +tomuhle spinkutí proti němu připojit?” Říkají, že takhle se to dělá +vždy. „Kdo jsem, abych se proti tomu stavěl?” Říkají „Když to nepodepíšu, +tak někdo jiný to podepíše za mě.” Mají různé omluvy, aby si vyléčili +svědomí.</p> + +<p>Ale když mě někdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement, moje +svědomí již bylo ve střehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl naštvaný, když +někdo slíbil nepomoci mně a mé laboratoři vyřešit náš problém. A nemohl jsem +to jen tak přejít a udělat tu samou věc někomu jinému, kdo mi nikdy nijak +neublížil. Víte, kdyby mně někdo požádal o slib, že nebudu sdílet užitečné +informace s nenáviděným nepřítelem, vyhověl bych mu. Když někdo udělal něco +špatného, zaslouží si to. Ale cizinci – nic zlého mi neudělali. Proč bych s +nimi měl zacházet tak špatně? Zaslouží si to? Nemůžete s každým, s kýmkoliv, +jednat špatně. Stanete se tak škůdce společnosti. Odvětil jsem: „Díky moc, +že mi nabízíte tenhle pěkný softwarový balík, ale nemohu s čistým svědomím +přistoupit na podmínky, které požadujete, takže se radši obejdu bez +něj. Díky moc.” Nikdy jsem úmyslně nepodepsal non-disclosure agreement na +obecně užitečnou technickou informaci, jako například software.</p> + +<p>Existují i jiné typy informací, které mohou vznášet podobné etické +otázky. Například osobní informace. Kdybyste se mnou chtěli mluvit o tom, co +se děje mezi vámi a vaší holkou, a poprosili byste mne, abych o tom nikomu +neříkal, abych si to nechal… souhlasil bych s tím, že si to nechám +pro sebe, protože to není obecně užitečná technická informace. Přinejmenším +to pravděpodobně není obecně užitečné. <i>[Smích]</i></p> + +<p>Je tu malá šance – a to je samozřejmě také možnost – že jste odhalili +nějakou úžasnou novou sexuální techniku <i>[Smích]</i> a já bych potom cítil +jako svoji morální povinnost předat tu informaci zbytku lidstva, aby z toho +mohl také těžit. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku – však +víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho naštvaný +a takové věci – cajdák – tak si to nechám pro sebe, ale něco, z čeho by +mohla společnost obrovsky těžit, prostě musím zveřejnit. Účel vědy a +technologie je objevovat užitečné informace pro lidstvo, které by pomohly +lidem žít lépe své životy. Když slíbíme neposkytnout takovou informaci – +když si ji ponecháme v tajnosti – tak zrazujeme misi svého odvětví. A já +jsem se rozhodl, že bych to neměl dělat.</p> + +<p>Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mě zanechal v +těžké situaci. Jak jsem již řekl, náš systém byl zastaralý, protože PDP-10 +bylo zastaralé, a proto již nebylo možné, abych pokračoval jako vývojář +operačního systému stejným způsobem jako předtím. To záviselo na tom, že +jsem byl součástí komunity, která používala software a vylepšovala ho. To +již od té doby nebylo možné a to mi připravilo morální dilema. Co budu +dělat? Nejjednodušší možnost znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem +učinil. [zde myslí RMS rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement +– pozn. překl] Nejjednodušší možnost znamenala přizpůsobit se změně +světa. Akceptovat, že věci se změnily a že budu muset obětovat moje principy +a začít podpisem non-disclosure agreement na operační systém. A nejspíš také +psát proprietární software. Ale uvědomil jsem si, že touhle cestou bych mohl +mít nadále zábavu z kódování a mohl jsem mít peníze – hlavně kdybych to +dělal někde jinde, než na MIT – ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout +za svojí kariérou a říct si: „Strávil jsem život budováním zdí k oddělení +lidí,” a mohl bych být znechucen svým životem.</p> + +<p>Tak jsem se poohlížel po jiné alternativě. Byla tu jedna zřejmá. Mohl jsem +opustit softwarové odvětví a dělat něco jiného. Neměl jsem žádné pozoruhodné +schopnosti, ale jsem si jistý, že jsem se mohl stát číšníkem. <i>[Smích]</i> +Ne v nějaké fantastické restauraci, nezaměstnali by mě, <i>[Smích]</i> ale +prostě jsem mohl být číšník. Někde. Mnoho programátorů říká, „lidé, kteří +najímají programátory, požadují to a to a to, a když to nebudu akceptovat, +budu hladovět.” Hladovět, to je přesně to slovo, které používají. Ok, jako +číšník hladovět nebudete. <i>[Smích]</i> Opravdu tu není žádné nebezpečí. To +je důležité, občas můžete ospravedlnit to, že provedete ostatním lidem něco, +co je zraní, tím, že řeknete: „když to neudělám, stane se mi ještě něco +horšího.” Samozřejmě, kdybyste opravdu měli hladovět, ospravedlňovalo by vás +to psát proprietární software. <i>[Smích]</i> Když na vás někdo míří +pistolí, tak bych řekl, že je to omluvitelné. <i>[Smích]</i> Ale já jsem +našel cestu jak přežít bez toho, abych dělal něco neetického, takže jsem +tuto omluvu nemohl použít. Uvědomil jsem si, že být číšník by pro mne nebyla +žádná zábava a zbytečně bych tak plýtval mými zkušenostmi systémového +vývojáře. To, co budu dělat, by nemělo být zneužívání mých +zkušeností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneužíváním mých +zkušeností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby žili ve světě +proprietárního software, by bylo zneužívání mých zkušeností. To už by bylo +lepší s nimi plýtvat, než je zneužívat, ale to stále není příliš dobré.</p> + +<p>Z těchto důvodů jsem se tedy začal rozhlížet po nějaké alternativě. Co by +mohl udělat vývojář operačních systémů k tomu, aby zlepšil situaci, aby +udělal svět lepším místem? Uvědomil jsem si, že operační systém bylo přesně +to, co bylo třeba. Ten problém, to dilema, existovalo pro mě i pro všechny +ostatní, protože všechny dostupné operační systémy pro moderní počítače byly +proprietární. Ten náš svobodný operační systém byl pro staré, vysloužilé +počítače, že? Když jste si chtěli pořídit nový počítač a používat ho, byli +jste nuceni použít proprietární systém. Kdyby nějaký vývojář napsal jiný +systém a potom řekl, že ho může každý sdílet a on bude rád, pokud to budou +lidé dělat, tak by to každého vyvedlo z těžkého rozhodování, byla by tu +alternativa. Uvědomil jsem si, že bych s tím mohl něco dělat. Zrovna já jsem +měl ty pravé zkušenosti, abych to byl schopen udělat. To bylo prostě to +nejužitečnější co jsem si dokázal představit, jak bych mohl se svým životem +naložit. Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesnažil +vyřešit. Prostě jsme tu jen seděli a ono se to mezitím ještě víc zhoršovalo +a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyřešil, jen já. Cítil jsem, že jsem +ten pravý, že na tom musím pracovat. Když ne já, tak kdo? Takže jsem se +rozhodl, že vyvinu svobodný operační systém – nebo umřu při tom, jak se +stále budu snažit vyvinout svobodný operační systém. Myslel jsem umřít +stářím, samozřejmě. <i>[Smích]</i></p> + +<p>Stál jsem tedy před rozhodnutím, jaký operační systém by to měl být. Musel +jsem si upřesnit nějaké technické otázky týkající se designu +systému. Několik důvodů mne přesvědčilo udělat ho kompatibilní s +Unixem. Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem viděl, jak operační systém, +který jsem opravdu miloval, zastaral, protože byl napsaný pro jeden +konkrétní typ počítače a ten se přestal používat. Nechtěl jsem, aby se to +opakovalo. Potřeboval jsem nějaký portovatelný systém. Unix byl portovatelný +systém. Kdybych tedy následoval design Unixu, měl jsem docela dobrou šanci +vytvořit systém, který by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu ještě +jeden podstatný důvod, proč být přesně kompatibilní s Unixem. Tím důvodem +je, že uživatelé nesnášejí nekompatibilní změny. Kdybych navrhl systém podle +sebe – což bych byl dělal strašně rád, tím jsem si jist – vyrobil bych něco +nekompatibilního. Jistě chápete, detaily by byly odlišné. Kdybych to tak +udělal, lidé by mi řekli: „Ok, je to velmi dobré, ale není to +kompatibilní. Dalo by moc práce na něj přejít. Nemůžeme si dovolit tolik +starostí jen proto, abysme přešli na tvůj systém místo Unixu.” [V té době – +v druhé polovině osmdesátých let – ještě nemohl Richard vědět, že přesně +toto se mu později stane. Jen mezitím byl Unix vyměněn za MS Windows. Ve +skutečnosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svůj účel a na +serverech i v high-end sféře ho plní pořád. Zpětně řečeno, bylo to dobré +rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy Richard +nepočítal a tak se dnes částečně dostal do situace, kterou popisuje. – +pozn. překl.]</p> + +<p>Když jsem chtěl vybudovat komunitu, ve které by byli vůbec nějací lidé – +lidé používající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a spolupráce – +musel jsem vytvořit systém, který by lidé používali, na který by mohli +jednoduše přejít, který by neměl žádnou překážku, která by to zastavila hned +na začátku. Rozhodnutí udělat systém kompatibilní s Unixem za mě vlastně +vyřešilo všechny technické otázky ohledně designu, protože Unix se skládá z +malých částí, které spolu komunikují přes rozhraní, která jsou víceméně +dokumentovaná. Z toho plyne, že když chcete být kompatibilní s Unixem, +musíte nahradit každý kousek jeden po druhém nějakým kompatibilním kouskem +software. Ty zbývající otázky designu se vztahují každá pouze na vnitřek +těch malých součástí a rozhodnutí může udělat ten, kdo bude zrovna ten +kousek programovat a to vpodstatě kdykoliv. Nemusel jsem to vše rozhodnout +hned na začátku.</p> + +<p>Vše, co jsme potřebovali k tomu, abychom mohli začít pracovat, bylo najít +nějaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeři vždy hledáme pro program +nějaký žertovný, nezbedný název, protože představovat si, jak to lidi +pobaví, až se o názvu dozvědí, je skoro polovina zábavy, kterou máte s +psaním programu. <i>[Smích]</i> Měli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky, +kdykoliv jsme chtěli vyjádřit, že program, který píšeme, je podobný nějakému +jinému programu. Můžete dát programu rekurzivní jméno, které říká: „tenhle +není tamten.´´ Například tu bylo v šedesátých a sedmdesátých letech mnoho +textových editorů Tico a všeobecně se jmenovali nějak jinak než Tico. Potom +jeden vynalézavý hacker pojmenoval ten svůj Tint, což znamenalo Tint Is Not +Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka. V roce 1975 jsem +vyvinul první textový editor Emacs. Měli jsme taky spoustu jiných imitací +Emacsu a většina se jmenovala nějak jinak, ale jeden z nich se jmenoval +Fine, což znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky tu byl Sine – +Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Měli jsme i Eine – Ina Is Not Emacs +(Ina není Emacs) a také MINCE – Mince Is Not Complete Emacs (Mince není +úplný Emacs). <i>[Smích]</i> To byla okleštěná imitace. A pak někdo Eine +skoro celý přepsal a svoji novou verzi pojmenoval Zwei, což mělo být Zwei +Was Eine Initially (Zwei bylo původně Eine). <i>[Smích]</i></p> + +<p>Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix (Něco není +Unix) a vyzkoušel jsem všech 26 písmenek, ale zjistil jsem, že žádná z těch +zkratek nedávala slovo. <i>[Smích]</i> Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil +jsem to, tím bych získal třípísmennou zkratku Something's not Unix +[neangličtinářům se omlouvám, ale toto asi nepochopíte – pozn. překl.] +Zkoušel jsem tedy zase písmenka až jsem došel ke slovu „GNU” – GNU je +nejlegračnější slovo v angličtině. <i>[Smích]</i> To bylo ono. Je to +legrační proto, že se to slovo vyslovuje jako slovo „new´´. Lidé ho proto +používají v různých slovních hrách. Je to jméno jednoho zvířete žijícího v +Africe. [Jedná se o pakoně – pozn. překl.] Africká výslovnost v sobě měla +jakési mlasknutí. <i>[Smích]</i> Možná ještě má. Když přišli kolonisti z +Evropy, nezatěžovali se učením toho mlasknutí. Prostě ho tedy vypustili a +napsali tam místo něj G, což mělo znamenat „měl by tu být ještě nějaký zvuk, +který my nevyslovujeme.” <i>[Smích]</i> Dnes v noci letím do jižní Afriky, +prosil jsem je už. Doufám, že najdou někoho, kdo mne bude moci naučit +vyslovovat to mlasknutí. <i>[Smích]</i> Abych věděl, jak bych měl správně +vyslovovat GNU, když budu mluvit o tom zvířeti.</p> + +<p>Pokud ovšem nemáte na mysli zvíře, ale náš systém, správná výslovnost je +„guh-NEW” – vyslovte to těžké G. Kdybyste místo toho mluvili o „new” +operačním systému, velmi byste lidi popletli, protože už na něm pracujeme 17 +let, takže už nikdy nový nebude. <i>[Smích]</i> Ale pořád je to GNU – i přes +to, kolik lidí to nesprávně nazývá Linux. <i>[Smích]</i></p> + +<p>V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a začal psát ty jednotlivé části +GNU. Nicméně byli hodní, že mi dovolili i nadále využívat jejich +vybavení. Tehdy jsem si myslel, že napíšeme všechny tyhle součásti a uděláme +kompletní GNU systém a pak řekneme lidem: „pojďte a vemte si to” a ildi to +začnou používat. Ale to se nestalo. TY první části, které jsem psal, byly +jen přibližně stejné náhrady s méně chybami, ale nebylo to nic +ohromujícího. Vpodstatě nikdo nechtěl je získávat a instalovat. Zvrat přišel +v září 1984, když jsem začal psát GNU Emacs, moji druhou implementaci +Emacsu. Začátkem roku 1985 již fungovala, mohl jsem ho používat pro +editování, což byla velká úleva, protože jsem se nechtěl učit používat VI, +Unixový editor. <i>[Smích]</i> Proto jsem až do té doby dělal editování na +jiném stroji a soubory jsem si posílal přes síť, abych je mohl testovat +[myšleno na Unixu – pozn. překl.] Když už ale Emacs fungoval natolik, že +jsem ho mohl používat já, byl již také dost dobrý pro ostatní – ostatní ho +chtěli používat také.</p> + +<p>Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozřejmě, umístil jsem kopii na +anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, že k němu může přistupovat +každý. Můžete z něj stahovat data, aniž byste potřebovali znát heslo. – +pozn. překl.] a to bylo skvělé pro lidi na síti, mohli si prostě stáhnout +soubor .tar a nainstalovat, ale hodně programátorů tehdy v roce 1985 ještě +přístup k síti nemělo. Posílali mi maily: „Jak můžu získat kopii?” Musel +jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem říci, že chci +trávit svůj čas děláním GNU software, ne děláním pásek, tak ať poprosí +přítele, který je na síti, aby jim to stáhl na pásku. Jsem si jist, že lidé +by našli takové přátele. Dříve, či později. Získali by ty kopie, ale já v té +době neměl žádné zaměstnání. Ve skutečnosti jsem nikdy neměl žádné +zaměstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil MIT. Hledal jsem tedy +nějakou cestu, jak bych si mohl vydělat nějaké peníze prací na svobodném +software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným software. Oznámil +jsem: „Pošli mi 150 dolarů a já ti pošlu pásku s Emacsem.” A tak mi začaly +chodit první objednávky a v polovině roku už jich bylo docela dost.</p> + +<p>Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za měsíc. Kdyby to bylo nutné, +mohl jsem vyžít jen s tímto příjmem, protože já jsem vždy žil levně; +vpodstatě žiju jako student. Mám to rád, protože to znamená, že vám peníze +nerozkazují, co máte dělat. Mohu dělat to, o čem si myslím, že je pro mě +důležité. To je pro mě velké uvolnění a mohu dělat to, co opravdu dělat +chci. Snažte se zabránit tomu, abyste se nechali vcucnout do toho drahého +koloběhu života typických Američanů. Když to uděláte, tak vám lidé, kteří +mají peníze, budou diktovat, co máte dělat. Nebudete schopni dělat to, co je +pro vás opravdu důležité.</p> + +<p>Bylo to dobré, ale lidé se mě ptali: „Co jsi tím myslel, že to je free +software, když to stojí 150 dolarů?” <i>[Smích]</i> Ptali se prostě proto, +že je zmýlila víceznačnost slova „free”. Jeden význam se odkazuje na cenu a +druhý na svobodu. Když mluvím o free software, odkazuji se na svobodu, ne na +cenu. Myslím na free speech, ne na free beer. [svoboda projevu, nikoliv pivo +zdarma – pozn. překl.] <i>[Smích]</i> Nestrávil bych tolik let svého života +tím, že bych nutil programátory vydělávat méně peněz. To není můj cíl. Jsem +sám programátor a nevadí mi dostávat peníze. Nevěnoval bych získávání peněz +celý život, ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali +jiní programátoři. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá +nic společného. Tohle je o svobodě. O svobodě pro každého, kdo používá +software, ať již je programátor, nebo ne.</p> + +<p>Nyní bych měl definovat svobodný software. Radši budu mluvit konkrétně, +protože pouhé tlachání o víře ve svobodu je o ničem. Existuje tolik různých +svobod, ve které můžete věřit a často se také mezi sebou vylučují, takže +správná politická otázka by byla: „Jaké jsou tedy ty důležité svobody, +svobody které musí mít každý?”</p> + +<p>Já se ji pokusím zodpovědět v oboru používání software. Program je pro vás +svobodný software, pokud máte následující svobody:</p> + +<ul> +<li>Zaprvé, svoboda nula je svoboda spouštět program za jakýmkoliv účelem a +jakýmkoliv způsobem.</li> +<li>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho +pozměníte.</li> +<li>Svoboda dvě je svoboda pomoci svému kolegovi tím, že mu dáte kopii programu.</li> +<li>A svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu lidí užívajících tento +software tak, aby také ostatní mohli získat výhody vaší práce.</li> +</ul> + +<p>Pokud máte všechny tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný +software. To je velmi důležité, vysvětlím to později, až budu mluvit o GNU +General Public License, ale teď vysvětluji, co to je svobodný software.</p> + +<p>Svoboda nula je naprosto zřejmá. Když nemáte ani právo program spustit, je +to docela omezující program. Ve skutečnosti vám většina programů poskytne +alespoň svobodu nula. Svoboda nula je logickým důsledkem svobod jedna, dvě a +tři – tak funguje copyrightový systém. Svobody, které odlišují svobodný +software od typického software jsou svobody jedna, dvě a tři. Řekněme si o +nich tedy něco více a vysvětleme si, proč jsou důležité.</p> + +<p>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho +pozměníte. To mohlo znamenat třeba opravování chyb. Mohlo to znamenat +přidávání nových vylepšení. Mohlo to znamenat portování na jiný +systém. Mohlo to znamenat přeložení všech chybových hlášení do jazyku +Navajo. Měli byste mít právo provést jakoukoliv změnu budete chtít.</p> + +<p>Je zřejmé, že pro profesionální programátory je to velmi užitečné, ale nejen +pro ně. Každý člověk s rozumnou inteligencí se zvládne alespoň trošku naučit +programovat. Samozřejmě, existují těžké práce a lehké práce a většina lidí +se nebude učit dělat ty těžké. Ale mnoho lidí se může naučit dělat lehkou +práci stejně tak, jako se před padesáti lety mnoho a mnoho američanů naučilo +spravovat auta, což Americe umožnilo mít ve druhé světové válce +motorizovanou armádu a vyhrát.</p> + +<p>A pokud jste společenská osobnost a opravdu se nechcete učit technologie, to +znamená, že pravděpodobně máte spoustu přátel a umíte je přesvědčit, aby vám +pomohli. Někteří z nich jsou pravděpodobně programátoři. Můžete se jich tedy +zeptat: „Změnil bys prosím tě pro mě tohle?” Je vidět, že ze svobody jedna +může těžit opravdu hodně lidí.</p> + +<p>Když tu svobodu nemáte, je to skutečná, materiální škoda pro +společnost. Dělá to z vás vězně svého software. Pokusím se to přirovnat k té +laserové tiskárně. Víte, že to fungovalo pro naše potřeby špatně a že jsme +to nemohli opravit, protože jsme byli vězni svého software.</p> + +<p>Ovlivňuje to ale také morálku lidí. Když máte z používání počítače stále +pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Vaše práce se +stane otravnou – budete nenávidět svoji práci. A když lidi deprimuje jejich +práce, rozhodnou se nestarat se o ni. Nakonec to dospěje do stadia, kdy máte +lidi s přístupem „Přišel jsem dnes do práce. To je vše co musím +udělat. Pokud nemohu udělat pokrok, není to můj problém, je to problém mého +šéfa.” Když se toto stane, je to špatné jak pro tyto lidi, tak pro celou +společnost. To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobě.</p> + +<p>Svoboda dvě je svoboda pomáhat příteli tím, že mu zkopírujete program. Pro +ty, kteří umějí přemýšlet a učit se, je sdílení užitečných znalostí naprosto +základním projevem přátelství. Když takoví lidé používají počítače, tak se +sdílení software stává tímto základním projevem přátelství. Přátelé sdílejí +mezi sebou. Přátelé si pomáhají. To je podstata přátelství. A ve skutečnosti +je právě tenhle princip dobrého ducha – princip pomáhání svým bližním, +dobrovolně – tím nejdůležitějším zdrojem každé společnosti. To je ten rozdíl +mezi životaschopnou společností a bezohlednou džunglí. Tato důležitost byla +rozeznána největšími světovými náboženstvími již před tisícemi let a ta se +explicitně snaží posilovat tento přístup.</p> + +<p>Když jsem chodil do mateřské školky, tak se nás tomu snažily učitelky naučit +– sdílení – tím, že nás to nechali dělat. Řekly prostě: „Když si do školy +přineseš bonbóny, nemůžeš si je nechat všechny pro sebe, musíš se podělit s +ostatními.” Tím, že nás to učily… společnost se naučila duchu +spolupráce. A proč byste to měli dělat? Protože lidé nejsou úplně +kooperativní. To je jedna z částí lidské povahy, ale existují i jiné +části. Je mnoho částí lidské povahy. Když chcete lepší společnost, musíte se +snažit posilovat v lidech principy sdílení. Jistě, nikdy to nebude na 100%, +to je pochopitelné. Lidé se musí také starat o sebe. Pokud se nám to nějak +přeci jen o kousek povede, budeme bohatší.</p> + +<p>Dnes, podle vlády Spojených států amerických, mají učitelé dělat přesný +opak. „Ach, Johnny, přinesl jsi si do školy software. Dobře, nesdílej +jej. Ne, ne. Sdílení je špatné. Sdílení znamená, že bys byl pirát.”</p> + +<p>Co tím myslí, když říkají „pirát”? Tvrdí, že pomáhání blízkým je morální +ekvivalent napadání lodí? <i>[Smích]</i></p> + +<p>Co by o tom řekl Budha nebo Ježíš? Vezměte si svého náboženského +vůdce. Nevím, možná by Manson řekl něco jiného. <i>[Smích]</i> Kdo ví, co by +řekl L. Ron Hubbard. Ale, …</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Jistě, je mrtvý. Ale oni si to nepřipouští. Cože?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. <i>[Smích] +[Neslyšitelné]</i> Charles Manson je také mrtvý. <i>[Smích]</i> Ježíš je +mrtvý, Budha je mrtvý…</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, to je pravda. <i>[Smích]</i> Takže hádám, že +v tomto ohledu není L. Ron Hubbard horší než ti ostatní. <i>[Smích]</i> Tak +jako tak – <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: L. Ron vždy používal svobodný software – uvolnilo +ho to od Zanu. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Myslím, že toto je vlastně ten nejdůležitější +důvod, proč by měl být software svobodný. Nemůžeme si dovolit špinit +největší zdroj společnosti. Je pravda, že to není fyzický zdroj, jako čistý +vzuch, čistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj, ale je tak opravdový +jako ty ostatní a může zapříčinit obrovskou změnu v našich životech. To, jak +se chováme, ovlivňuje myšlení ostatních lidí. Když chodíme kolem a říkáme +„nesdílej s ostatními”, když nás poslouchají, ovlivňujeme ostatní a +neovlivňujeme je dobře. To je svoboda druhá. Svoboda pomoci příteli.</p> + +<p>No a mimochodem, když nemáte tuto svobodu, není to jen újma pro společnost, +je to také újma pro lidi – opravdová, materiální újma. Když má program svého +vlastníka a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí každý platit, aby +mohl software používat, někteří lidé budou říkat: „Nevadí, já se bez něj +obejdu.” Zajímavé na software je, že méně uživatelů neznamená, že toho +musíte udělat méně. Znáte to, když si auto koupí méně lidí, můžete dělat +méně aut. Můžete ušetřit. K vytoření kopie auta potřebujete určité +zdroje. Můžete říci, že mít cenu na auta je dobrá věc. Zabraňuje to plýtvání +surovinami na auta, která nejsou ve skutečnosti potřeba. Ale kdyby další +auta již nepotřebovala žádné suroviny, nebylo by k ničemu dobré šetřit na +výrobě nových kusů. Fyzické věci, jako auta, vždy potřebují nějaké suroviny +k výrobě kopií, k výrobě každého dalšího exempláře.</p> + +<p>U software tomu tak není. Každý může vytvořit kopii a je to velmi +jednoduché. Nepotřebuje k tomu žádné suroviny s výjimkou trošky elektrické +energie. Není tu nic, co bychom mohli ušetřit; tím, že použijeme tuto +finanční brzdu, nemůžeme žádné zdroje ušetřit pro lepší využití. Lidé často +mluví o ekonomii, ale je třeba si uvědomit, že se na software snaží +aplikovat ekonomické zdůvodňování založené na premisách, které pro software +neplatí. Snaží se přenést je z jiných oblastí života, kde možná platí, na +software, a potom výsledky takové úvahy považují za platné. Prostě vezmou +své závěry a předpokládají, že platí i pro software, i když argumenty nejsou +v případě software na ničem založené. V takové situaci je velmi důležité +prozkoumat, jakou cestou dosahujete výsledku a na jakých předpokladech +stavíte.</p> + +<p>Svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylepšených +verzí software. Lidé mi říkali: „že když je software <cite>free</cite>, tak +nebude nikdo za práci na něm placen, proč by se tedy měl připojovat?” Ok, +samozřejmě si pletli dva významy slova <cite>free</cite>, takže bylo jejich +myšlení založeno na nepochopení. V každém případě to byla jejich +teorie. Dnes již můžeme srovnat jejich teorii s empirickým faktem a +zjistíme, že stovky lidí jsou placeny za psaní svobodného software a že více +než 100 000 lidí jsou dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí +a mají různé motivy.</p> + +<p>Když jsem poprvé vydal GNU Emacs – vlastně první kousek GNU software, který +lidé chtěli používat – a když začal projekt nabírat uživatele, za chvíli +jsem dostal zprávu „Myslím, že jsem viděl v zdrojovém kódu chybu a tady je +oprava.” Potom jsem dostal další zprávu „Tady ti posílám kód pro přidání +nového vylepšení.” A další opravu chyby a další zlepšení a další a další – +až se to na mě začalo hrnout tak rychle, že dalo mnoho práce jen využívat to +všechno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. <i>[Smích]</i></p> + +<p>Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech si spousta z nás +myslela, že svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako nesvobodný +software, protože jsme neměli tolik peněz na placení lidí. Lidé jako já +samozřejmě říkali „Dobře, stejně ale používejte svobodný software.” Je lepší +učinit malou oběť v technické dokonalosti a mít svobodu, než opačně. Kolem +roku 1990 si ale lidé začali uvědomovat, že svobodný software se vlastně +stává lepším. Bylo to rychlejší a spolehlivější než proprietární +alternativy.</p> + +<p>Začátkem devadesátých let někdo vynalezl způsob, jak vědecky měřit +spolehlivost software. Vzal několik sad srovnatelných programů, které dělaly +tu samou věc – přesně tu samou věc – na různých systémech. Existovalo mnoho +Unixových systémů. Různé utility dělaly to samé, neboť vyhovovaly +specifikacím POSIX. Prostě svým chováním se nelišily, ale lišily se tím, kdo +je spravoval, byly psány odděleně; zdrojový kód byl jiný. Ten způsob měření +spolehlivosti tedy spočíval v tom, že se vzaly tyhle programy a na vstup jim +byly posílána náhodná data. Měřilo se, jak často spadnou či skončí +chybou. Zjistili tehdy, že GNU programy byly nejspolehlivější. Všechny +komerční proprietární alternativy byly spolehlivé méně. Tyhle výsledky byly +publikovány a vývojáři s nimi byli seznámeni a za pár let později se +experiment opakoval s novějšími verzemi. Výsledek byl stejný, GNU verze byla +nejspolehlivější. Však víte, že některé kliniky specializované na rakovinu, +které používají GNU systém, protože je tak spolehlivý a právě spolehlivost +je pro ně velmi důležitá.</p> + +<p>Mluvil jsem tu o etických záležitostech a nyní mluvím o praktických +výhodách. Oba tyto body jsou důležité. To je free software movement.</p> + +<p>Je znám i jiný myšlenkový proud – open source movement – ten se zaměřuje +pouze na ty praktické výhody. Popírají, že by to byla záležitost +principu. Popírají, že by lidé měli být oprávněni mít svobodu sdílet se svým +bližním, sledovat co program dělá a měnit ho, pokud se jim nelíbí. Říkají, +že je užitečná věc toto lidem dovolit. Jdou tedy do firmy a říkají: „Víte, +mohl byste vydělat více peněz, pokud lidem dovolíte tohle.” V určité míře +tak vedou lidi ke stejnému cíli, ale s využitím úplně odlišných +filosofických důvodů.</p> + +<p>V hlubším kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free software movement +říká „Máte právo mít tyto svobody. Nikdo by vám v tomto neměl bránit.” Open +source movement říká „Dobře, mohou tě zastavit, pokud chtějí, ale zkusíme je +radši přesvědčit, aby tě nechali dělat tyhle věci.” Také přispěli svobodnému +software – přesvědčili nějaké společnosti, aby vydaly určité části software +jako svobodný software a tím přispěli naší komunitě. Open source movement +výrazně přispěl k rozvoji naší komunity a pracujeme spolu na různých +projektech, ale v naší a jejich filosofii je obrovský rozdíl.</p> + +<p>Naneštěstí získává nejvíce podpory businessu open source a proto většina +článků nazývá naši práci open source a mnoho lidí si začne myslet, že jsme +prostě částí open source movement. Proto tu vysvětluji ten rozdíl. Chtěl +bych, abyste si uvědomili, že free software movement, který umožnil +existenci naší komunity a umožnil vyvinout svobodný operační systém je pořád +tady – a my pořád stojíme za jeho etickou filosofií. Je třeba si to +uvědomit, abyste příště nepletli lidi vlastní neznalostí.</p> + +<p>Ale měli byste to vědět také proto, abyste vůbec věděli, kde jste.</p> + +<p>Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Můžete souhlasit s +free software movement a s mými názory. Můžete souhlasit s open source +movement. Můžete nesouhlasit s oběma. Každý si vybírá sám, na jakou stranu +politických záležitostí se postaví.</p> + +<p>Když ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, že to také řeknete, +že souhlasíte s free software movement, a jedna z cest, jak to můžete říci +je používání termínu „svobodný software.” Tím budete lidem alespoň pomáhat +poznat, že vůbec existujeme.</p> + +<p>Svoboda 3 je velmi důležitá jak prakticky, tak psycho-sociálně. Když tuto +svobodu nemáte, způsobuje to praktickou a materiální škodu, protože není-li +tento software vyvíjen v komunitě, nebude výkonný a spolehlivý. Způsobuje +ale také psycho-sociální újmu, která ovlivňuje ducha vědecké spolupráce – +myšlenku, že pracujeme společně na zlepšení lidských poznatků. Pozorujeme, +že pokrok ve vědě velmi zásadně závisí na tom, jak jsou lidé schopni +pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vědců chovajících se jakoby +to byl boj s ostatními skupinami vědců a vývojářů. A když spolu nesdílejí +informace, tak se všichni brzdí.</p> + +<p>Toto jsou tři základní svobody, které odlišují svobodný software od +typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobě, dělat změny +pro svoje potřeby. Svoboda dvě je svoboda pomoci kolegovi distribucí +kopií. A svoboda tři je svoboda pomáhat svojí komunitě tím, že provádíte +změny a publikujete, aby je mohli využívat i ostatní. Když máte všechny tyto +svobody, tak je pro vás ten program svobodným software. Proč o tom mluvím +vzhledem k jednomu konkrétnímu uživateli? Je to pro vás svobodný software? +Je to svobodný software pro někoho jiného? Ano?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete vysvětlit rozdíl mezi svobodou dvě a tři? +[neslyšitelné]</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Určitě spolu souvisí, protože pokud nemáte vůbec +ani svobodu redistribuovat, tak určitě nemáte ani svobodu distribuovat +modifikovanou verzi, ale jsou to rozdílné činnosti.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Oh.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Svoboda dvě je, přečtěte si to, uděláte přesnou +kopii a dáte ji kamarádům, takže oni ji teď mohou využívat. Nebo třeba +uděláte přesné kopie a potom je prodáváte nějaké skupině lidí a tak oni je +budou moci používat.</p> + +<p>Svoboda tři je o vylepšování – nebo alespoň vy si myslíte, že to jsou +zlepšení, někteří lidé s vámi možná budou souhlasit. To je ten rozdíl. A +mimochodem, jeden velmi podstatný bod. Svoboda jedna a svoboda tři závisí na +tom, zda máte přístup ke zdrojovému kódu, protože měnit program v binární +podobě je extrémně těžké. <i>[Smích]</i> Dokonce tak triviální věci jako +užití čtyř číslic pro datum <i>[Smích]</i>… když nemáte zdrojový +kód. Takže je zřejmé, že z praktických důvodů je dostupnost zdrojového kódu +podmínkou pro svobodný software.</p> + +<p>Proč to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro <em>tebe</em>? +Nějaké programy mohou být někdy totiž svobodné pro někoho a nesvobodné pro +jiné. To teď může vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám příklad, jak +se tohle stává. Velký příklad, možná ten úplně největší příklad tohoto +problému je systém X Window , který byl vyvinut na MIT a uvolněn pod +licencí, která z něj dělá svobodný software. Když si pořídíte tu verzi z MIT +s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvě i tři. Je to pro vás svobodný +software. Mezi těmi, kdo získali kopie, byli ale i různí velcí výrobci, +kteří distribuovali Unixové systémy, a ti v X udělali všechny potřebné změny +tak, aby byla použitelná i na jejich systémech. Samozřejmě, že to bylo +většinou jen několik málo tisíc řádků z několika set tisíc celkově. Potom +program zkompilovali, zařadili ho do svého systému a distribuovali pod tou +samou licencí jako celý systém. Miliony lidí tedy dostali takové kopie. Měli +X Window, ale neměli žádné z těch svobod. Nebyl to pro ně svobodný software.</p> + +<p>Paradox byl v tom, že jestli jsou X svobodné záleželo na tom, kde to budeme +měřit. Když to budete měřit mezi vývojáři, řekli byste: „Mají všechny ty +svobody, je to svobodný software”, ale když to budete měřit mezi uživateli, +řeknete: „Hmm, většina uživatelů nemá ty svobody. Není to svobodný +software.” Lidé, kteří vyvíjeli X tohle nebrali jako problém, protože oni +chtěli v podstatě jen popularitu – ego. Chtěli velký profesní úspěch. Chtěli +cítit „ach, náš software používá hodně lidí.” A to byla pravda. Hodně lidí +používalo jejich software, ale neměli svobodu.</p> + +<p> Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba, protože naším cílem +nebylo jen být populární, naším cílem bylo rozdávat svobodu a posilovat +spolupráci, dát lidem možnost spolupracovat. Zapamatujte si, nikdy nikoho +nenuťte spolupracovat s někým jiným, ale zajistěte, aby měl každý možnost +spolupracovat. Kdyby miliony lidi používali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by +to úspěch. Hlavní cíl by se úplně zhroutil.</p> + +<p>Snažil jsem se najít nějaký způsob, jak tomu zabránit. Přišel jsem s metodou +nazývanou „copyleft”. Nazývá se to copyleft, protože je to jako bychom vzali +copyright a převrátili ho naruby. <i>[Smích]</i> Právně je copyleft založen +na copyrightu. Používáme platné copyrightové právo, ale používáme ho k +dosažení velmi odlišných cílů. Řekneme „Tenhle program je +copyrightovaný”. To implicitně znamená, že je zakázané ho kopírovat, +distribuovat, modifikovat. Ale potom řekneme „Máte povolení distribuovat +kopie, můžete program měnit. Také můžete distribuovat modifikované a +rozšířené verze. Měňte si jej jak chcete.”</p> + +<p>Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proč jsme vlastně +použili systém copyrightu a všechno tohle kolem. Ta podmínka říká – kdykoliv +distribuuješ cokoliv, co obsahuje nějakou část našeho programu, tak celý ten +program musí být distribuovaný pod těmi samými podmínkami. Můžete tedy +program změnit a distribuovat ho dále, ale kdykoliv to uděláte, tak lidé, +kterým ho dáváte, musí dostat ty samé svobody jako jste dostal vy. A nejen +na ten kousek programu, který je původní, ale na celý program, který +distribujete. Ten program pro ně musí být svobodný software.</p> + +<p> Svoboda k modifikování a redistribuci se tak stává nezcizitelným právem – +to je představa z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si můžete +být jisti, že vás o ně nikdo nobere. Licence, která ztělesňuje tuto +myšleanku, je samozřejmě GNU General Public License. GPL je kontroverzní +licence, protože má sílu říci rezolutní „ne” lidem, kteří by chtěli +parazitovat na naší komunitě.</p> + +<p>Na světě je mnoho lidí, kteří si ideálů svobody necení. Byli bychom velmi +hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udělali, někomu, kdo by +na ní postavil svůj nesvobodný program a začal lidi přesvědčovat, aby se +vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, že bychom my tyto programy vyvíjeli +a pořád bychom museli soupeřit s vylepšenymi verzemi našich vlastních +programů. To není zábava.</p> + +<p>Mnoho lidí si také myslí, že rád obětuji svůj čas, abych nějak přispěl +veřejnosti, ale proč bych měl přispívat ve svém volném čase společnostem k +tomu, aby vylepšili svůj proprietární program? Někteří lidi si ani nemyslí, +že to je špatné, ale když to dělají, tak za to chtějí dostat zaplaceno. Já +osobně bych to radši nedělal vůbec.</p> + +<p>Obě tyto skupiny, jak ti co smýšlí podobně jako já, že nechci pomáhat v naší +komunitě proprietárnímu software, tak ti, co říkají spíše: „jasně, jasně, +pracoval bych pro ně, ale museli by mne lépe platit,” mají dobrý důvod, proč +použít GNU GPL. Ta totiž říká firmě, „nemůžete si prostě vzít moji práci a +distribuovat ji bez oné svobody.” Necopyleftové licence svobodného software +to ale dovolují. To je třeba případ licence X Window.</p> + +<p>Existuje velký rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi svobodného +software. Existují copyleftované programy, takže licence ochraňuje to, aby +získal svobodu každý uživatel. Oproti tomu necopyleftované programy mají +dovolenu i nesvobodnou distribuci.</p> + +<p>A dnes na ten problém narážíme, Pořád existují nesvobodné verze X Window a +jsou používány na našem svobodném operačním systému.Existuje dokonce i +hardware, který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného +software. A to je v naší komunitě velký problém. Mohl bych říci, že jsou X +Window špatná věc, že vývojáři neudělali to nejlepší, co mohli udělat, ale +oni ve skutečnosti napsali spoustu software, který jsme mohli všichni +používat.</p> + +<p>Znáte to, je velký rozdíl mezi méně dokonalým a špatným. Existuje mnoho +stupňů mezi dobrým a špatným. Musíme odolat pokušení říci „neudělali jste to +úplně nejlepší, tak nejste dobří.” Lidé, kteří vyvinuli X Window, naší +komunitě přispěli velkým dílem. Něco ale mohli udělat i lépe. Mohli +copyleftovat části progamu a tak zabránit těm svobodu-odepírajícím verzím v +distribuování ostatními.</p> + +<p>Fakt, že GNU GPL ochraňuje vaši svobodu s využitím copyrightu, je také +příčinou toho, proč na ni Microsoft dnes útočí. Podívejte, Microsoft by byl +velmi rád, pokud by měl možnost vzít všechen kód a zařadit ho do svého +proprietárního software. Potřebují jen to, aby někdo vytvořil pár změn a +„nekompatibilních vylepšení.” <i>[Smích]</i></p> + +<p>S jejich marketingem nepotřebují naši verzi převýšit technicky, aby ji s ní +nahradili. Stačí jim udělat ji jinou a nekompatibilní. Pak ji rozšíří na +desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, protože ta jim to nedovolí. GPL +nedovoluje „svázat a rozšířit.” Říká, že pokud chcete sdílet kód našich +programů, můžete. Ale musíte sdílet a sdílet stejně. Vylepšení, která +vytvoříte, se musejí dát šířit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová +spolupráce.</p> + +<p>Mnoho společností, i těch velkých jako IBM a HP, chce náš software používat +i za těchto podmínek. IBM i HP podstatně přispívají do GNU software a +vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft ale nechce, takže tvrdí, že +obchod se nemůže s GNU GPL vypořádat. Jestli business nezahrnuje IBM, HP a +Sun, tak možná mají pravdu. Microsoft to ale nechce. <i>[Smích]</i> O tom si +povíme ještě později.</p> + +<p>Měl bych dokončit tu historii. Nechtěli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát +nějaký svobodný software, ale něco mnohem kompletnějšího. Chtěli jsme +vyvinout celý svobodný operační systém. To znamená, že jsme museli +postupovat kousek po kousku. Vždycky jsme samozřejmě hledali zkratky. Bylo +to tolik práce, že lidé pochybovali, zda to budeme někdy schopni +dokončit. Říkal jsem si, že tu byla minimálně šance na dokončení, ale je +samozřejmě vždy lepší hledat zkratky. Rozhlíželi jsme se tedy, zda již +neexistují nějaké programy od někoho jiného, které bychom mohli zapojit do +GNU, nebo nějak přizpůsobit, abychom to nemuseli psát celé znovu. Našli jsme +například X Window systém. Je pravda, že nebyl copyleftovaný, ale byl to +svobodný software a tak jsme jej mohli použít.</p> + +<p>Vložit do GNU nějaký okenní systém jsem chtěl od prvních chvil. Ještě než +jsem začal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal několik. A proto i +přes skutečnost, že Unix tehdy žádný neměl, jsem se rozhodl, že GNU by +nějaký mít mělo. Nikdy jsme ale náš GNU Windows System nedokončili, protože +přišly X Window. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké úloze a tak jsme +vzali X Window a zařadili je do GNU. Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní +části GNU pracovaly s X. Našli jsme i jiný software, třeba sázecí systém +TeX, nějaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix, ale nebyl +svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny z Berkley, která tehdy prováděla +nějaký výzkum na plovoucí desetinné čárce. Tak jsme se dohodli, že tyto +části použijeme.</p> + +<p>V říjnu 1985 jsme založili Nadaci pro svobodný software (Free Software +Foundation). Všimněte si prosím, že projekt GNU tu byl dříve, než se na +scéně objevila nadace. Skoro dva roky po oznámení projektu. Nadace pro +svobodný software je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostředky +za účelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software. V osmdesátých +letech bylo jednou z hlavních věcí, kterou jsme financovali, najímání lidí +na psaní částí GNU. Takto byly vytvořeny jak části různých programů, tak +také základní programy jako Shell a knihovna pro C. Program +<code>tar</code>, který je naprosto podstatný, ač ne příliš vzrušující, byl +také napsán takto. Myslím, že i GNU grep byl takto vytvořen. Blížíme se tak +našemu cíli.</p> + +<p>V roce 1991 již chyběla jen jedna velká část a to byl kernel. Proč jsem +kernel odložil? Protože ve skutečnosti není podstatné, v jakém pořadí věci +děláte. Minimálně technicky to podstatné není. Tak jako tak je musíte udělat +všechny. Částečně také proto, že jsem doufal, že budeme moci použít něco, co +najdeme někde jinde. A také jsme našli. Našli jsme Mach, který byl vyvíjen +na Carnegie Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu – souborový systém, +síťový kód a tak dále. Pokud jsou ale spouštěny nad Machem, chovají se skoro +jako uživatelské progamy, které se většinou lépe ladí. Můžete je debugovat s +opravdovým debugerem na úrovni kódu v reálném čase. Říkal jsem si tedy, že +takto se nám podaří získat vyšší části jádra v poměrně krátkém čase. Ale +nefungovalo to tak, jak jsme očekávali. Tyto asynchronní vícevláknové +procesy posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi těžko +laditelné. Systém založený na Machu, který jsme používali jako zavaděč, měl +příšerné debugovací prostředí, byl nespolehlivý a trpěl ještě dalšími +problémy. Zabralo nám roky, než jsme jej zprovoznili.</p> + +<p>Naše komunita ale naštěstí nemusela čekat na GNU kernel, protože v roce 1991 +vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel, nazývaný Linux. Použil +zastaralý monolitický design, který se nakonec osvědčil a tak měl hotov svůj +kernel mnohem dříve, než my ten náš. Možná je to jedna z chyb, kterou jsem +udělal, chyba v designu. Na začátku jsme o Linuxu nevěděli, protože nás +nikdy nekontaktoval a neřekl nám o tom i přesto, že o projektu GNU +věděl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných místech v síti a tak +zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé. Vpodstatě tak vytvořili kombinaci GNU +plus Linux.</p> + +<p>Neuvědomili si ale, co vlastně dělali. Řekli si, že mají kernel a dívali se +kolem po nějakých věcech, které by s ním mohli dát dohromady. Spatřili, že +všechno co potřebují již existuje. Jaká náhoda, zvolali. [Laughter] Už to tu +všechno je. Máme tu všechno co potřebujeme. Vezmeme všechny tyhle věci, dáme +je dohromady a máme systém. </p> + +<p>Nevěděli, že většina toho co našli, byly části GNU. Neuvědomovali si tedy, +že zasouvají Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, že berou Linux a staví +na něm systém. Nazvali ho tedy Linux.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Neslyším vás – prosím?</p> +<p>[Pravděpodobně otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU stejně, když +si bral X a Mach. Zda také nezměnil jméno na GNU bez nějakého odkazu na tyto +projekty – pozn. prekl.]</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ne, to prostě není… přišlo to zvenku.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ale bylo to lepší, než najít X a Mach?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Dobře. Rozdíl je v tom, že lidé, kteří vyvíjeli X +a Mach to nedělali proto, aby vyvinuli kompletní operační systém. To jsme +dělali pouze my. A stálo za tím ohromně moc práce. Vyvinuli jsme větší část +systému než jakýkoliv jiný projekt. Není to to samé, protože tihle lidé +vyvinuli užitečné součásti systému. Ale nedělali to proto, aby vyvinuli +kompletní systém. Měli jiné důvody.</p> + +<p>Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, že by bylo dobré implementovat okenní +systém pracující po síti a že by to mohlo mít úspěch. A mělo. Nakonec to +dopadlo tak, že nám to pomohlo v tvorbě svobodného operačního systému. Ale +to nebyl původní účel. Byla to spíše náhoda. Nechci tím říci, že to co +udělali bylo špatné. Udělali velký svobodný projekt. To je dobrá věc. Ale +nehleděli až nakonec, jak to dělal projekt GNU.</p> + +<p> A tak jsme to byli my, kdo musel udělat každý kousek, který neudělal nikdo +jiný, protože jsme věděli, že bez toho bychom neměli kompletní systém. A +dokonce i když to bylo úplně nudné a neromantické jako například +<code>ld</code> nebo <code>mv</code>. <i>[Smích]</i> Udělali jsme to. Nebo +ld, však víte, že na <code>ld</code> není nic moc zajímavého – ale napsal +jsem jej. <i>[Smích]</i> A dal jsem si práci s tím, aby potřeboval co +nejmenší počet I/O operací, aby mohl pracovat rychleji a s většími +programy. Ale znáte mě, rád dělám dobrou práci. Rád do programu přidám různá +zlepšení, když na něm dělám, ale důvod, proč jsem to dělal nebyl v tom, že +jsem měl nějaký geniální nápad na lepší <code>ld</code>. Potřebovali jsme +nějaké svobodné ld a nemohli jsme očekávat, že to udělá někdo jiný. Museli +jsme to tedy udělat my nebo najít někoho, kdo to udělá.</p> + +<p>Do systému přispěly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je důvodem, proč +systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatě to <em>je</em> systém GNU, +společně s ostatními věcmi, které do něj byly přidány.</p> + +<p>Systém se ale začal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU velkou ránou, +protože takto lidé ani neví, co jsme udělali. Myslím si, že Linux, kernel, +je velmi užitečný svobodný software. Mohu o něm mluvit jen v dobrém. No, +vlastně… napadá mně pouze velmi málo špatných věcí, které bych o něm +mohl říci. <i>[Smích]</i> Ale v podstatě o něm mohu říkat jen dobré věci. Na +druhou stranu, nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás, +dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux a pomozte nám k tomu, +abychom za něj mohli sdílet kredit.</p> + +<p> <strong>OTÁZKA</strong>: Potřebujete maskota! Najděte si nějaké zvíře! +<i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: My jej máme.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Máte?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Máme zvíře – gnu [gnu v angličtině znamená +„pakůň” – pozn. překl.]. <i>[Smích]</i> V každém případě, pokud budete +kreslit tučňáka, nakreslete vedle něj pakoně. <i>[Smích]</i> Nechme si ale +otázky na konec. Mám tu ještě něco, co bych chtěl vysvětlit.</p> + +<p>Proč mi o to tolik jde? Proč si myslím, že stojí za to vás zde otravovat a +možná zhoršovat váš názor na mě <i>[Smích]</i> s tím, že zde se zabývám +touto otázkou, kdo by měl dostat uznání za projekt? Protože, však to znáte, +když to dělám, tak někteří lidé říkají, že jen chci nasytit svoje +ego. Samořejmě, neříkám, nevyzývám vás, neprosím vás, abyste systém nazývali +„Stallmanix,” ok? <i>[Smích] [potlesk]</i></p> + +<p>Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, protože chci, aby projekt GNU získal +uznání. Existuje jeden velmi dobrý důvod, který je o hodně důležitější než +to, zda bude nějakému jednotlivci připsáno uznání. Když se dnes rozhlédnete, +většina lidí, kteří o tom mluví a píší vůbec nezmiňuje GNU, ani jeho cíle, +svobodu – tyto politické a sociální myšlenky. Místo odkud vzešly je GNU.</p> + +<p>Myšlenky spojené s Linuxem, jeho filosofie, jsou velmi odlišné. Je to hlavně +apolitická filosofie Linuse Torvaldse. Když si lidé myslí, že ten systém je +Linux, většinou si myslí: „Jasně, musel to odstartovat Linus Torvalds. Měli +bychom se zabývat jeho filosofií.” A když pak slyší o filosofii GNU, tak +říkají: „Hochu, to je strašně idealistické, to musí být ohromně +nepraktické. Já používám Linux, ne GNU.” <i>[Smích]</i></p> + +<p>Ta ironie. Kdyby věděli! Kdyby jen věděli, že ten systém, který se jim tak +líbí, je naše idealistická, politická filosofie převedená do reality.</p> + +<p>I tak by s námi nemuseli souhlasit, ale aspoň by měli důvod bár nás vážně, +pořádně o tom přemýšlet, dát tomu šanci. Aspoň by viděli, jak se to vztahuje +k jejich životům. Kdyby přemýšleli „Používám systém GNU. Tady je filosofie +GNU. Ta filosofie je <em>důvod</em>, proč systém, který mám tak rád, +existuje,” tak by se k našim myšlenkám aspoň stavěli s mnohem otevřenější +myslí. To neznamená, že bude každý souhlasit. Lidé si myslí různé věci. To +je vpořádku. Lidé by si měli sami vytvářet názory. Ale chci, aby tato +filosofie měla výhodu z uznání výsledků práce, kterých dosáhla.</p> + +<p>Pokud se rozhlédnete, uvidíte, že skoro všude to instituce nazývají Linux, +stejně jako novináři. Není to správně, ale oni to dělají. Společnosti ten +balík také nazývají systémem. Ani většina novinářů, když píší články, se na +to nedívá jako na politickou a sociální otázku. Většinou se na věc dívají +jako na čistě obchodní otázku, což je pro společnost o dost méně podstatná +věc. Když se podíváte na společnosti, které prodávají distribuce GNU/Linuxu +lidem, většina z nich je také nazývá Linuxem. A <em>všechny</em> k němu +přidávají nesvobodný software.</p> + +<p>GNU GPL sice tvrdí, že pokud si vezmete nějaký kód z GPL programů a přidáte +k němu nějaký svůj vlastní kód, musíte tento program také vydat pod GNU +GPL. Můžete ale dát na jeden disk (jakýkoliv, ať již CD-ROM, harddisk či +jiný) více oddělených programů s různými licencemi. Je to pouhé +seskupování. Distribuce dvou programů jednomu člověku v tom samém čase není +něco, do čeho bychom mi mohli mluvit. Občas bych si přál, aby byla pravda, +že pokud společnost distribuuje nějaký produkt společně s GPL software, musí +i tento produkt být svobodným software. Není to ale tak. Největší možná šíře +je samotný program. Pokud existují dva programy, které spolu pracují „na +dosah ruky,” např. zasíláním zpráv, jsou právně naprosto +samostatné. Přidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce předávají +uživatelům velmi špatné filosofické a politické myšlenky. Říkají uživatelům: +„Je vpořádku používat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.”</p> + +<p>Když se podíváte na časopisy o GNU/Linuxu, stěží uvidíte nějaký s názvem +GNU/Linux, většinou mají v názvu Linux-něco. Většinou tedy nazývají systém +Linux. Bývají přeplněné reklamami na nesvobodný software běžící na +GNU/Linuxu. Tyto reklamy se většinou zaměřují na stejné poselství. Říkají: +„Nesvobodný software je pro vás dobrý. Je tak dobrý, že byste za něj měli +dokonce <em>platit</em>.” <i>[Smích]</i></p> + +<p>Nazývají tento software „balíčky s přidanou hodnotou.” Říkají: „Važte si +vhodnosti pro praxi, ne svobody.” Já s těmito hodnotami nesouhlasím, takže +je nazývám „o svobodu obrané balíčky.” <i>[Smích]</i> Jestli jste si +instalovali svobodný operační systém, žijete ve svodoném světě. Můžete si +užívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali. Tyto balíčky vám +dávají možnost utáhnout si kolem sebe řetězy.</p> + +<p>A konečně, pokud se podíváte na nějaké obchodní show věnované používání +systému GNU-Linux, všechny se nazývají „Linux show.” Ukazují jak svobodný +software, tak nesvobodný software, a tak vlastně spečeťují správnost užívání +nesvobodného software. Téměř kamkoliv se v naší komunitě podíváte, instituce +schvalují nesvobodný software, čímž úplně negují myšlenky na svobodu, kvůli +kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zřejmě lidé přijdou do styku s +našimi ideemi a svobodou, je projekt GNU – ve spojení se svobodným +software. Proto vás žádám: prosím, nazývejte systém „GNU/Linux.” Vysvětlete +takto těm lidem, odkud systém vzešel a proč.</p> + +<p>Pouhým používáním toho jména samozřejmě nebudete automaticky vysvětlovat +historii. Můžete napsat o čtyři znaky více, vyslovit o dvě slabiky +více. GNU/Linux je ale pořád ještě méně slabik než Windows +2000. <i>[Smích]</i> Neříkáte jim tím moc, ale připravujete je, takže když +příště uslyší o GNU – a o tom to je – budou vědět, jak se jich to týká. A v +tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám tedy.</p> + +<p>Určitě jste zaznamenali, že Microsoft nazval GPL „open source licencí.” +Nechtějí, aby o tom lidé přemýšleli v souvislosti se svobodou. Snaží se +přesvědčit uživatele, aby o tom přemýšleli v omezených souvislostech, jen +jako konzumenti. (A samozřejmě ani konzumenti nepřemýšlejí příliš +racionálně, když si vyberou produkty Microsoftu.) Nechtějí, aby o věci lidé +přemýšleli jako občané či politici. To se jim nehodí. Přinejmenším je to +nepřátelské jejich obchodnímu modelu.</p> + +<p>A teď jak svobodný software… ok, mohu vám říci jak souvisí svobodný +software s naší společností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je, jak +souvisí svobodný software s obchodem. Ve skutečnosti je totiž svobodný +software pro obchod <em>ohromně</em> užitečný. Konec konců, většina +obchodníků ve vyspělých zemích svobodný software používá. Pouze malý zlomek +software také vyvíjí.</p> + +<p>A svobodný software je velmi výhodný pro společnost, která software používá, +protože má nad ním kontrolu. Uživatelé mají kontrolu nad tím, co program +dělá. Buď individuálně, pokud chtějí, či kolektivně, pokud chtějí. Každý, +koho to zajímá, může uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte +to. Budete používat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá, máte +jistý hlas. U proprietárního software skoro žádný hlas nemáte.</p> + +<p>U svobodného software si můžete změnit, co chcete změnit. Nevadí, že ve vaší +společnosti nemáte žádné programátory, to je vpořádku. Kdybyste chtěli +předělat stěny vaší budovy, nemusíte být truhlářská společnost, musíte mít +možnost jít, najít nějakou truhlářskou společnost a říct jim, aby to pro vás +udělali. Když potřebujete nějakou změnu ve vašem software, nemusíte být +programátorská společnost, stačí vám do nějaké zajít a říct: „Kolik chcete +za implementování téhle věci a kdy by to bylo hotovo?” A pokud by to +odmítli, můžete si najít někoho jiného.</p> + +<p>Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu, najde ve +svobodném software velkou výhodu. S proprietárním software jste odkázáni s +podporou na monopol. Pouze jedna společnost má zdrojový kód a možná pár +jiných si ho ještě koupilo za obrovské peníze, pokud se jedná o Microsoft +shared source. Ale těch je velmi málo. Nemáte moc na výběr u koho si +zajistit podporu. To znamená, že pokud nejste opravdový gigant, tak je +nezajímáte. Vaše společnost pro ně většinou není dostatečně významná, aby je +zajímalo, zda vás neztratí. Jak jednou používáte nějaký program, je jim +jasné, že nemáte jinou možnost, než získávat podporu od nich, protože přejít +na jiný software by přineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za +privilegium oznámit chybu. <i>[Smích]</i> A když si zaplatíte, řeknou vám: +„Dobře, ok, zaznamenali jsme vaše oznámení chyby v našem produktu. Za pár +měsíců si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to opravili.” +<i>[Smích]</i></p> + +<p>Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto nevystačí. Musí se o +zákazníky starat. Samozřejmě můžete získat mnoho dobré podpory i zdarma, +zasláním dotazu na internet. Možná dostanete odpověď příští den, ale to není +samozřejmě jisté. Pokud chcete mít jistotu, měli byste se spíš dohodnout s +nějakou společností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak může +pracovat obchod založený na svobodném software.</p> + +<p>Další výhodou svobodného software pro obchod je bezpečnost a soukromí. To +platí samozřejmě i pro jednotlivce, ale teď o tom budu hovořit v souvislosti +s obchodem. Když je program proprietární, tak nemůžete ani s jistotou říci +co vlastně dělá.</p> + +<p> Může mít vlastnosti, které byste opravdu neměli rádi, kdybyste o nich +věděli. Program by mohl mít třeba backdoor, který dovolí vývojáři dostat se +do vašeho stroje. Byl by třeba schopen sledovat vaši činnost a odesílat +informace zpět. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dělá, ale není to +pouze Microsoft. Dělají to i jiné programy. Nemůžete ani říci, jestli to +dělá tohle. A nemůžete ani spoléhat na to, že programátor je naprosto +poctivý, každý programátor dělá chyby. V programu se mohou vyskytovat chyby, +které ohrozí vaši bezpečnost, ale nikdo je úmyslně nezavinil. Podstatné ale +je, že pokud to není svobodný software, nemůžete je najít a nemůžete je ani +opravit.</p> + +<p>Nikdo nemá čas, aby si prověřoval zdrojové kódy každého programu, který +používá. Nebudete to dělat. Ale svobodný software je větší komunita a jsou v +ní i lidé, kteří věci kontrolují. A vy můžete z té jejich kontroly +těžit. Když se vyskytne nějaká nechtěná chyba (a ona se čas od času vyskytne +v každém programu), mohou ji najít a opravit. Je mnohem méně +pravděpodobnější, že by lidé dali do svého software trojského koně či nějaký +odposlouchávací kód, když si myslí, že mohou být chyceni. Vývojáři +proprietárního software ví, že chyceni nebudou. Projde jim to, nikdo to +nezjistí. Ale vývojář svobodného software musí počítat s tím, že lidé se +budou koukat a uvidí, jestli to tam je. Ve svobodném software nemůžeme do +programů zabudovávat věci, které by se uživatelům nelíbily, protože pokud +bychom to udělali, vytvořili by si verzi, ve které by to nebylo. Všichni by +brzo začali používat tuto verzi.</p> + +<p>Když píšete svobodný program, chcete, aby měli lidé rádi vaši verzi.Nebudete +do programu zabudovávat věc, o které si myslíte, že ji bude mnoho lidí +nenávidět a budou si instalovat jiné verze místo té vaší. Prostě si jen +uvědomíte, že ve světě svobodného software je králem uživatel. Ve světě +proprietárního software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemůžete do +vývoje nijak mluvit.</p> + +<p>V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je možné zavést +demokracii. Profesor Lessig, který je teď ve Stanfordu, chytře poznamenal, +že kód programů se chová podobně jako zákony. Ten, kdo vytváří software, jež +používá většina lidí a to k různým účelům, ten vlastně píše zákony, podle +kterých se budou řídit lidské životy. Se svobodným software mohou tyto +zákony vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie, +nebudou velké volby a referendum „jak by měla být implementována tahle věc?” +<i>[Smích]</i> Místo toho dáme možnost všem, kteří by na implementaci této +funkce chtěli pracovat. Když budete chtít tu funkci nějakým způsobem +naprogramovat, udělejte to. Buď se to udělá tak, nebo nějak jinak, to není +podstatné. Když to lidi budou chtít nějakým způsobem, udělá se to tak. Takto +každý přispívá do veřejných rozhodnutí tím, že prostě dělá věci tak, jak je +chce dělat on.</p> + +<p>Můžete učinit kolik kroků chcete. Obchod může také udělat tolik kroků, kolik +pro něj bude užitečné. A až všechna tato vylepšení přidáte, určíte tím, jak +by měl software dále pokračovat.</p> + +<p>Často je velmi užitečné mít možnost vzít si části z již existujících +programů – většinou jsou to velké části – a potom dopsat zbytek kódu +sám. Vytvoříte tak program, který dělá přesně to, co potřebujete, ale který +byste vyvíjeli věky, kdybyste to museli dělat od začátku, kdybyste nemohli +vykuchat již existující svobodné programy.</p> + +<p>Jiná výhoda plynoucí z toho, že králem je uživatel, je fakt, že software pak +bývá velmi dobře kompatibilní a standardizovaný. Proč? Protože to mají rádi +uživatelé. Uživatelé pravděpodobně zamítnou program, který by byl výrazně +nekompatibilní. Občas se sice objeví skupinka lidí, která z nějakých +specifických důvodů potřebuje nějaký druh nekompatibility, mají ji mít, to +je vpořádku, ale pokud chtějí uživatelé následovat standardy, vývojáři to +musí respektovat. A my to respektujeme. Na druhé straně vývojáři +proprietárního software často úmyslně <em>ignorují</em> standardy proto, +protože je to pro ně výhodné. Není to proto, že by tím nějak chtěli pomoci +uživatelům, ale spíše proto, že je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve +svém produktu. Dokonce čas od času i schválně mění formáty souborů, aby +donutili uživatele zakoupit novější verzi.</p> + +<p>Archiváři se střetávají s problémem, protože soubory napsané na počítači +před deseti lety již nejsou přístupné. Byly vytvořeny s proprietárním +software, který je dnes již ztracen. Kdyby to bylo napsáno se svobodným +software, mohli bychom jej oprášit a znovu spustit. Staré záznamy by tedy +nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné. Stěžovali si na to dokonce NPR a +zmiňovali svobodný software jako řešení. Pokud ukládáte svá data s +proprietárním software, vpodstatě strkáte hlavu do oprátky.</p> + +<p>Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s většinou obchodních +činností. Jak se ale dotýká úzké oblasti softwarového businessu? Většinou +vůbec nijak. Důvodem je, že 90% softwarového průmyslu (aspoň tak mi to bylo +řečeno) tvoří vývoj na zakázku. Software, který není vůbec určen k +zveřejnění. Takového software se vůbec etické otázky svobody či vlastnictví +software netýkají. Jak jsem již řekl, ta otázka je, zda mají uživatelé +svobodu modifikovat a redistribuovat program. Pokud existuje jenom jeden +uživatel a ten má tato práva, žádný problém v tom není. Ten uživatel +<em>má</em> svobodu dělat tyto věci. Ve skutečnosti je <em>jakýkoliv</em> +program vyvinutý softwarovou společností pro nějaké konkrétní použití ve +firmě svobodným software. Samozřejmě za předpokladu, že tato firma trvala na +předání zdrojových kódů a všech práv.</p> + +<p>Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné +troubě či software, který ovládá elektroniku motoru v autě. To jsou případy, +kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu uživatele se nejedná o +opravdový počítač. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném kontextu tak +důležité. Největší část softwarového průmyslu bude tedy nedotčeně pokračovat +dále tak jako dříve. Zajímavé na tom je, že jelikož je velký zlomek +zaměstnání v softwarovém průmyslu právě v těchto odvětvích, tak i kdyby +neexistovalo nic jako business založený na svobodném software, mohli by si +programátoři vydělávat takto, psaním software na zakázku. <i>[Smích]</i> Je +jich mnoho, ten poměr je velký.</p> + +<p>Ale je tomu tak, že existuje obchod založený na svobodném +software. Společnosti se svobodným software existují. Na následující tiskové +konferenci se objeví lidé z několika takových společností. Existují +samozřejmě také společnosti, které nejsou <em>na</em> svobodném software +založené, ale vyvíjejí i užitečný svobodný software.</p> + +<p>Jak to chodí v obchodě založeném na svobodném software? No někdo třeba +prodává kopie. Máte možnost si program zkopírovat, ale i tak mohou prodat +tisíce kopií měsíčně. Jiné zase zprostředkovávají různé služby. Já jsem v +druhé polovině osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému +software. Vpodstatě jsem řekl, že za 200 dolarů za hodinu změním v GNU +software, který jsem napsal, co budete chtít. To byla velmi tvrdá taxa, ale +to se vztahovalo k programům, které jsem já sám napsal a lidé si +uvědomovali, že já tu práci mohu udělat podstatně rychleji. <i>[Smích]</i> +Vydělával jsem si tak na živobytí. Ve skutečnosti jsem si vydělal více než +kdykoliv předtím. Také jsem učil. To jsem dělal až do roku 1990, kdy jsem +dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím již zabývat.</p> + +<p>V roce 1990 také vznikla první společnost, která měla obchodovat v oblasti +svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support. Náplní práce bylo přesně +to, co jsem do té doby dělal já. Kdybych to potřeboval, mohl jsem pro ně +pracovat, ale uvědomil jsem si, že by bylo pro toto hnutí bylo lepší, abych +zůstal nezávislý na společnostech. Tím pádem mohu o různých společnostech se +svobodným či proprietárním software říkat dobré či špatné věci bez rizika +konfliktu zájmů. Cítil jsem, že bych se mohl věnovat svobodnému software +více. Samozřejmě bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zajištění peněz pro +život musel. Byl to etický business a neexistoval žádný důvod, proč bych se +měl kvůli práci pro ně cítit zahanbený. Společnost v prvních letech +existence profitovala. Byla vytvořena s velmi malým kapitálem, muselo stačit +to, co měli její tři zakladatelé. Každým rokem rostla a každý rok +vydělávala, až doplatili na chamtivost, začali hledat vnější investory. Na +to doplatili. Tomu ale předcházelo několik úspěšných let.</p> + +<p>To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software +nepotřebujete mít kapitál. Nechci říci, že to je k ničemu, <em>může</em> vám +to pomoci. Pokud máte kapitál, můžete najmou t lidi a nechat je napsat kopu +svobodného software. Hodně toho ale můžete docílit i jako malá skupinka +lidí. Tato obrovská efektivita vývoje je jedním z důvodů, proč by se měl +svět obrátit ke svobodnému software. Je lež, když Microsoft říká: „GNU GPL +je špatná, protože jim stěžuje shromažďování kapitálu k vývoji nesvobodného +software.” My totiž nepotřebujeme, aby nám ten software zvyšoval +kapitál. Jsme schopni tu práci dělat i bez něj. Děláme to i bez něj.</p> + +<p>Lidé říkali, že se nám nikdy nepovede dokončit kompletní operační +systém. Dokončili jsme jej a udělali jsme toho ještě mnohem více. A řekl +bych, že nám neschází již tak mnoho k tomu, abychom poskytli všechen obecný +software, který veřejnost potřebuje. A to ve světě, kde více jak 90% lidí +ještě náš svobodný software nepoužívá! A to ve světě, kde… Ačkoliv v +určitých oborech obchodní činnosti, však víte… více jak polovina +webových serverů na světě funguje na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: [Neslyšitelné] … Co jste to řekl před slovem +Linux?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Řekl jsem GNU/Linux.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, pokud mluvím o jádře, nazývám jej +Linux. Však víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem a +měli bychom jej z respektu k němu nazývat jménem, které vybral.</p> + +<p>Ale všeobecně vzato, v businessu ho většina lidí nepoužívá. Většina +domácností jej ještě nepoužívá. Až začnou, měli bychom automaticky dostat +desetkrát více dobrovolníků a desetkrát více zákazníků pro obchod. To pro +nás bude důležitým skokem. V tomto bodě jsem docela rád, že jsme +<em>schopni</em> dělat naši práci.</p> + +<p>To je velmi důležité, protože Microsoft se nás snaží zastrašit: „Jediná +cesta jak můžete vyvíjet software, jediný způsob, jak zajistit inovaci je +dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás ovládli. Ponechte nám kontrolu nad +tím, co budete moci se software dělat, abychom z vás mohli vyždímat mnoho +peněz a použít část z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme +jako zisk.”</p> + +<p>Nikdy byste se neměli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí svobody. To +by bylo velmi nebezpečné.</p> + +<p>Jiná věc, kterou Microsoft (dobře, nejen Microsoft, lidé obecně, kteří +nepodporují svobodný software) mají žebříček hodnot, ve kterém je zajímají +pouze krátkodobé výhody. „Kolik peněz letos vydělám?” Krátkodobé a omezené +myšlení. Nedovedou si představit, že by někdo mohl něco obětovat pro získání +či udržení si svobody.</p> + +<p>Včera vedlo mnoho lidí projevy o Američanech, kteří se obětovali pro svobodu +svých krajanů. Někteří učinili i velké oběti. Obětovali dokonce své životy +pro svobody, o kterých každý v naši zemi určitě alespoň +slyšel. (Přinejmenším v některých případech; Asi budeme muset ignorovat +válku ve Vietnamu.)</p> + +<p>[Poznámka editora: Předchozí den byl v USA Memorial Day. Memorial Day (Den +vzpomínky) je dnem vzpomínky na válečné hrdiny.]</p> + +<p>Udržet svobodu v používání software naštěstí nevyžaduje žádné velké oběti, +jen malé, malé oběti stačí. Oběti jako naučit se ovládat příkazovou řádku, +pokud ještě nemáme hotové grafické uživatelské rozhraní. Nebo jako zaplatit +nějaké softwarové společnosti, aby mohla během několika let vyvinout nějaký +software, který potřebujeme. Existují různé malé oběti, které můžeme všichni +udělat. V dlouhodobém měřítku to budeme my, kdo z nich bude +profitovat. Vidíte, že je to spíš investice, než oběť! Potřebujeme pouze +pohlížet na věc dlouhodobě, abychom si uvědomili, že je pro nás výhodné +investovat do zlepšování naší společnosti a nesmíme počítat nikláky a centy +krátkodobého zisku z takových investicí.</p> + +<p>Zde moje přednáška vpodstatě končí.</p> + +<p>Rád bych ještě zmínil, že Tony Stanco navrhuje nový způsob přístupu k +obchodu se svobodným software, který on nazývá „Free Developers” (svobodní +vývojáři). Má to být určitá obchodní struktura, kde by, jak doufáme, měly +být výtěžky distribuovány všem programátorům svobodného software, kteří zde +pracují. Mají vyhlídky na získání rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního +software v Indii. Protože chtějí jako základ použít svobodný software, mohou +tím ušetřit obrovské částky.</p> + +<p>Takže teď prosím otázky.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohl byste prosím mluvit trošku více nahlas? +Neslyším vás.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jak by mohla společnost jako třeba Microsoft +aplikovat smlouvu svobodného software?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Microsoft ve skutečnosti plánuje přesunout hodně +svých aktivit do oblasti služeb. To, co plánují udělat, je špinavé a +nebezpečné. Chtějí totiž svázat služby s programy, jedno k druhému. K tomu, +abyste mohli použít nějakou službu, budete muset mít program od Microsoftu, +a pokud budete naopak k programu potřebovat nějakou službu, musí být od +Microsoftu. Bude to všechno provázané dohromady, to je jejich plán.</p> + +<p>Zajímavé je na tom to, že tyto služby nevznáší otázku etiky svobodného a +nesvobodného software. Bylo by absolutně vpořádku, kdyby použili tento +business k tomu, aby si zajišťovali zisk jejich prodáváním. Microsoft ale +plánuje udělat to tak, aby dosáhl ještě většího uzamknutí uživatelů – a +ještě většího monopolu – na software i na služby. Vyšel o tom nedávno jeden +článek… myslím, že v Business Weeku. Ostatní říkají, že to přemění +Net v město Microsoftu.</p> + +<p>To je důležité, protože, jak víte, soud doporučil rozdělení Microsoftu na +část vyrábějící operační systémy a aplikace. To by ale nemělo žádný smysl, +nebylo by to k ničemu dobré.</p> + +<p>Po tom, co jsem shlédl ten článek, myslím, že by bylo užitečné a efektivní +rozdělit Microsoft na část poskytující software a na část poskytující služby +a požadovat, aby spolu neměly přiliš úzké vztahy. Oddělení služeb by muselo +publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové službě každý napsat +klienta. Asi musí za ty služby platit, ale to je vpořádku. To je zas úplně +jiný problém.</p> + +<p>Kdyby byl Microsoft takto rozdělen […], služby a software, neměli by +příležitost využívat služby k rozdrcení konkurence svým software. My bychom +měli možnost vyvinout příslušný svobodný software a vy byste se s ním třeba +mohli připojovat na služby Microsoftu. Nám by to nevadilo.</p> + +<p>Konec konců protože Microsoft si podrobil většinu uživatelů, ostatní si jich +podrobili méně, problémem tedy není Microsoft a jenom Microsoft. Microsoft +je pouze největším příkladem problému, který se snažíme vyřešit. Je to +problém proprietárního softwre, který uživatelům bere svobody spolupráce a +tvoření etické společnosti. Neměli bychom se tak moc zaměřovat na +Microsoft. I přes to, že mi dali možnost zde vystoupit, nejsou ti jediní +důležití. Nejsou začátkem a koncem všeho.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Předtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi +open source software a svobodným software. Jak se díváte na současný trend +distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze platformu Intel? Čím dál tím méně +programátorů programuje korektně a produkuje software, který se bude dát +zkompilovat kdekoliv. Dělají software, který prostě funguje na platformě +Intel.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Já si nemyslím, že by to byla nějaká otázka +etiky. Ve skutečnosti ale občas portují GNU/Linux na nový počítač +společnosti, které ten počíta vyrobí. Toto zřejmě nedávno udělal Hewlett +Packard. Neplatili si port Windows, protože by je to stálo příliš. Ale +myslím, že portování GNU/Linuxu je stálo pět inženýrů na pár měsíců. Bylo to +lehké.</p> + +<p>Samozřejmě, že lidi povzbuzuji, aby používali <code>autoconf</code>, GNU +program, který usnadňuje portování programů. Nebo když někdo zašle autorovi +bug, který není na autorově verzi systému chybou, měl by jej také zahrnout +do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Dva komentáře. Prvním je: nedávno jste měl +přednášku na MIT. Četl jstem přepis. Někdo se ptal na patenty a vy jste řekl +„Patenty jsou úplně jiný problém. Nemám k tomu žádné komentáře.”</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. Vlastně mám k patentům hodně co říci, ale to +zabere tak hodinu. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Chtěl jsem jen říci, že dle mého názoru zde je +problém. Myslím, že existuje důvod, proč společnosti shrnují patenty i +copyrighty pod společnou střechu těžkého vlastnictví. Chtějí využít sílu +státu, aby si zajistili monopol. Stejná věc je na těchto záležitostech ne +to, že se týkají podobného problému. Ta motivace nespočívá ve službách +veřejnosti, ale v tvorbě monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co +záležitosti shrnované pod „intelektuální vlastnictví” spojuje.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Rozumím. Ale chci již odpovědět, protože nám +nezbývá moc času. Odpovím tedy na tohle.</p> + +<p>Máte pravdu v tom, že to je opravdu to, co chtějí. Je ale i jiný důvod, proč +chtějí používat termín „intelektuální vlastnictví.” Nechtějí totiž +povzbuzovat lidi, aby příliš detailně přemýšleli o otázkách copyrightu a +patentů. Copyrightové a patentové právo je úplně odlišné a y účinek +copyrightu a patentů na software je úpně odlišný.</p> + +<p>Softwarové patenty jsou omezením programátorů, zakazují jim vytvářet určité +typy programů. Zatímco copyright tohle nedělá. Copyright říká, že pokud něco +napíšete, můžete to distribuovat.</p> + +<p>Mají toho velmi málo společného, na velmi nízké úrovni. A vše ostatní je +jiné. Takže, prosím, abyste podporovali jasné myšlení, diskutujte o +copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o „intelektuálním +vlastnictví.” Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na +copyrighty, patenty a software.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Na začátku jste zmínil, že funkční jazyk, jako +třeba recepty, je počítačový program. Tady je ale trochu rozdíl mezi tímto a +jinými typy jazyka. To také způsobuje problém v případu DVD.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Tyto body jsou pro věci z přírody částečně +podobné, ale částečně také odlišné. Nějaká část problému se přenáší, ale ne +celý. To je bohužel další hodinová přednáška, já nemám čas to zde +vysvětlovat. Řeknu ale, že všechny normální věci jsou od přírody svobodné +stejným způsobem, jako software. Víte o čem mluvím: knihy, manuály, +slovníky, recepty atd.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mě zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale +i odlišnosti.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. Řekl bych, že minimální svobodou, jež +bychom měli mít pro jakýkoliv typ zveřejněné informace, je svoboda ji to +nekomerčně redistribuovat, doslovně. Pro funkční díla potřebujeme svobodu +komerčně zveřejnit modifikovanou verzi, protože je to pro společnost +strašlivě užitečné. Pro nefunkční díla, jako například věci sloužící k +zábavě, nebo, abych byl estetický, která představují pohled určité osoby, ta +by možná neměla být modifikována. A ono možná znamená, že je vpořádku mít +copyright pokrývající jejich veškerá komerční využití.</p> + +<p>Prosím, mějte na vědomí, že podle Ústavy USA je účelem copyrightu prospět +veřejnosti. Slouží k modifikaci jednání určitých soukromých stran parties, +aby vydali více knih. A přínosem je, že společnost diskutuje o různých +problémech a učí se a, jak víte máme literaturu. Máme vědecká díla. Účelem +je povzbuzovat to. Copyrighty neexistují kvůli autorům, natožpak kvůli +vydavtelům. Existují kvůli čtenářům a a těm, co mají prospěch ze sdělování +informací, ke kterému dochází, když lidé píší nebo čtou. A já s tímto cílem +souhlasím.</p> + +<p>Ale, ve věku počítačových sítí, není tato metoda déle udržitelná, protože +nyní vyžaduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce a +každého terorizují. Roky ve vězení za sdílení s kolegou. Nebylo to jako v +době tiskařského lisu. Tehdy byl copyright průmyslovou regulací. Omezoval +vydavatele! Nyní je to omezení uvalené vydavateli na veřejnost. Takže, +ačkoliv se jedná o stejný zákon, právní vztah je otočený o 180 stupňů.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Takže můžete mít tutéž věc – ale je to jako, +kdybyste tvořil hudbu z jiné hudby.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. To je zajímavé.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: A jedinečné, u nových děl, existuje stále velká +spolupráce.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. A myslím si, že to pravděpodobně vyžaduje +nějakou koncepci spravedlivého využití. Samozřejmě vytvoření +několikavteřinového samplu a jeho použití pro vytvoření nějakého hudebního +díla: samozřejmě by toto bylo spravedlivé využití. Dokonce i standardní +myšlenka ohledně spravedlivého využití to zahrnuje, pomyslíte-li na +to. Whether courts agree, I'm not sure, but they should. That wouldn't be a +real change in the system as it has existed.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Co si myslíte o publikování veřejných informací v +proprietárních formátech?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: No, nemělo by to být. Myslím tím, že vláda by +nikdy neměla nutit občany, aby používali ne svobodné programy k přístupu k +informacím a při komunikaci s ní.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Byl jsem uživatelem, teď řeknu, GNU/Linuxu.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Děkuji. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: … několik posledních let. Chyběla mi ale +jedna základní věc, a to se myslím týká všech, totiž webový browser.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jedna z věcí, která byla rozhodně slabinou v +používání systému GNU/Linux bylo prohlížení webovýsh stránek, protože +hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape…</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: … který nebyl svobodným software. </p> + +<p>Nechte mě odpovědět na toto. Chtěl bych nejprve vyřešit toto, abychom se +mohli lépe orientovat v celém problému. Ano. Na lidi působil strašný tlak, +aby na GNU/Linuxových systémech používali Netscape Navigator. Vlastně ho +měly v sobě úplně všechny komerční distribuce. To je ironická situace: tak +těžce jsme pracovali na tom, abychom vytvořili svobodný operačná systém a +když se teď vydáte do obchodu, najdete zde různé verze GNU/Linuxu (většina +nese název Linux), ale žádná z nich není svobodná. Samozřejmě některé části +svobodné jsou, ale je zde i Netscape Navigator a možná také další nesvobodné +věci. Ve skutečnosti je velmi těžké najít svobodný systém, pokud nevíte +úplně přesně, co děláte. Nebo můžete si Netscape Navigator neinstalovat.</p> + +<p>Ve skutečnosti existovaly svobodné prohlížeče po mnoho let. Já jsem byl +např. zvyklý používat webový browser s názvem „Lynx.” Je to svobodný +negrafický browser; pouze textový. Má jednu ohromnou výhodu a to, že +nevidíte reklamy. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p> + +<p>Existuje však i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává do +stavu, kdy ho již můžete používat. Občas ho také používám.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě. To je další svobodný grafický +browser. Já myslím, že už konečně ten problém s browsery bude vyřešen.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete mi říci něco o filosofickém a etickém +rozdělení mezi svobodným software a open source? Myslíte, že jsou +nesmiřitelné? …</p> + +<p><i>[mění se páska v nahrávacím zařízení, konec otázky a začátek odpovědi +chybí]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: … ke svobodě a etice. Nebo kdykoliv prostě +řeknete: „Doufám, že se vy společnosti rozhodnete, že je pro vás výhodnější +dovolit nám dělat tyto věci.”</p> + +<p>Ale jak jsem řekl, v mnoha praktických úkolech ani nezáleží, jaká je +politika dané osoby. Když někdo nabídne pomoc projektu GNU, tak neříkáme +„Musíš souhlasit s naší politikou.” Řekneme, že v balíčcích GNU musíte +nazývat systém GNU/Linux a musíte to nazývat svobodný software. Co říkáte, +když nemluvíte s projektem GNU, je na vás.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Společnost IBM odstartovala nedávno kampaň pro +vládní úřady, kterým chtějí prodat své velké stroje a jako systém si vybrali +Linux, říkají mu Linux.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě, ve skutečnosti je to systém +GNU/Linux. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Právě! Řekněte to hlavnímu obchodnímu +manažerovi. Vůbec o GNU neví.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Komu že bych měl říci?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hlavnímu obchodnímu manažerovi.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Aha, jasně. Problém je v tom, že oni si už dříve +pečlivě vybrali, co budou říkat, aby to pro ně bylo co +nejvýhodnější. Důležité totiž je, že otázka toho co je správnější či +spravedlivější není pro takové firmy to nejdůležitější. U malých společností +bychom mohli najít ředitele, který by přemýšlel o takových věcech, mohl by +se rozhodnout používat správný název. Ne ale takové obrovské společnosti. Je +to ostuda.</p> + +<p>S tím co dělá IBM souvisí ještě jeden důležitý a podstatný problém a to, že +oni říkají, že vkládají do „Linuxu” miliardu dolarů. Možná bych ale měl také +dát uvozovky kolem slova „do”, protože část z toho sice je placení lidí, +kteří píší svobodný software, ale druhá část slouží k placení lidí, kteří +píší proprietární software, nebo proprietární software portují, aby běžel na +GNU/Linuxu. To <em>není</em> příspěvek naší komunitě. IBM to ale všechno +strká na jednu hromadu. Část z toho může být reklama, což pro nás může být +částečně přínostné, ačkoliv by to bylo také částečně špatné. Je to +komplikovaná situace. Něco z toho, co oni dělají, je pomocí, něco není a +něco je také částečná pomoc, ale ne přesně. Nemůžete to prostě všechno +smíchat dohromady a myslet si „Wow! Bomba! Miliarda dolarů od IBM.” +<i>[Smích]</i> To je strašné zjednodušení.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete se trošku více zmínit o důvodech, které vás +vedly k navržení něčeho jako je General Public License.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ok, to je – omlouvám se, ale já teď odpovídám na +jeho otázku. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>SCHONBERG</strong>: Chcete si nechat nějaký čas na tiskovou +konferenci, nebo budete radši pokračovat tady?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc +tisku. Aha, tři – dobře. Nebude vám vadit, když budeme – když budu +pokračovat v zodpovídání otázek všech ještě tak deset minut? OK. Tak budeme +pokračovat v otázkách z publika.</p> + +<p>Ptáte se tedy na myšlení, z kterého vzešla GNU GPL? Část je v tom, že jsem +chtěl ochránit svobodu komunity od takových věcí, jaké jsem popisoval u +projektu X Windows a které se přihodily i ostatním svobodným programům. Ve +skutečnosti nebyly X Windows ještě vydány, když jsem o GPL přemýšlel, ale +viděl jsem, jak se tohle stávalo jiným svobodným programům. Stalo se to +třeba TeXu. Chtěl jsem zajistit, aby měli svobodu všichni uživatelé. Jinak +by se mi mohlo stát, že napíšu program a možná ho bude používat mnoho lidí, +ale ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mělo účel?</p> + +<p>Říkal jsem si ale také, chci dát veřejnosti pocit, že to není kořist pro +nějaké parazity, kteří zrovna bloudí kolem. Když nepoužíváte copyleft, tak +vpodstatě říkáte <i>[Stallman mluví mírně]</i>: „Vezmi si můj kód a dělej si +s ním co chceš. Já neříkám ne.” Každý může přijít a říci <i>[nyní mluví +přísně]</i> „Ah, chci vytvořit nesvobodnou verzi tohohle. Prostě si to +vezmu.” Pravděpodobně udělají nějaká vylepšení. Tyto nesvobodné verze se pak +mohou zalíbit uživatelům a nahradit svobodné verze. Čeho jste tak dosáhli? +Pouze jste přispěli nějakému vlastnickému projektu!</p> + +<p>Když pak lidé vidí, co se děje, když vidí „ostatní mi vezmou co jsem udělal +a ani mi to nevrátí”, může to být pro ně velmi demoralizující. To není jen +spekulace. Já jsem viděl, jak se to opravdu stalo. Byla to část toho, co se +přihodilo naší komunitě, ke které jsem patřil v sedmdesátých letech. Někteří +lidé s námi přestávali spolupracovat. Předpokládali jsme, že z toho +profitují. Chovali se tak, jako by si mysleli, že profitují. Uvědomili jsme +si, že se mohou prostě vzdát spolupráce a nic nám nedají zpět. Neexistovalo +nic, co bychom s tím mohli dělat. To bylo velmi odrazující. My, kterým se to +nelíbilo, jsme dokonce diskutovali o možnostech, jak to zastavit, ale žádnou +jsme nenašli.</p> + +<p>GPL je tedy navržena k tomu, aby to zastavila. Říká: „Pokud se k naší +komunitě připojíte, jste vítáni a můžete používat náš kód. Můžete jej +používat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi, musíte +ji uveřejnit v naší komunitě, jako součást naší komunity, jako součást +svobodného světa.”</p> + +<p>Vlastně existuje i mnoho různých cest, jak mohou lidé těžit z výhod našeho +software a nijak nám nepřispívat; nemusíte třeba psát software, abyste mohli +používat náš systém. Nepožadujeme po vás, abyste pro nás cokoliv +dělali. Pokud ale děláte určitý typ věcí, musíte nám s nimi přispět. Takže +to znamená, že naše komunita není jen tak nějaká rohožka u dveří. A myslím, +že to dodalo lidem sílu cítit: „Jen tak někdo si po nás nebude dupat. My se +mu postavíme.”</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale +necopyleftovaného software. Když ho může každý vzít a udělat z něj +vlastnický, není také možné vzít ho, udělat nějaké změny a vydat to celé pod +GPL?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, je to možné.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: To by udělalo ze všech budoucích kopií GPL +software.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Kopií z té určité větve. Vysvětlím ale, proč +tohle neděláme.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hmm?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Vysvětlím, proč to neděláme. Nechte mě to +vysvětlit.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: OK, ano.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohli bychom to udělat, pokud bychom +chtěli. Mohli bychom vzít X Window, udělat kopii krytou GPL a udělat v ní +nějaké změny. Existuje ale mnohem větší skupina lidí, kteří vylepšují X +Window, a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udělali, oddělovali +bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni <em>jsou</em> část +naší komunity a přispívají do naší komunity.</p> + +<p>Za druhé, neměli bychom šanci, protože oni na X dělají mnohem více práce než +bychom mohli dělat my. Naše verze by tedy byla podřadná té jejich a lidé by +ji nepoužívali. To znamená: proč podstupovat všechny tyhle nesnáze?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mmm hmm.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Když tedy někdo napíše nějaké vylepšení do X +Windows, řeknu mu, aby spolupracoval s vývojáři X Windows, ať jim to pošle a +nechá je to použít tak, jak to oni uznají za vhodné. Oni vyvíjejí velmi +důležitou část svobodného software. Pro nás je dobré s nimi spolupracovat!</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: S výjimkou, co se týče X, přibližně před dvěma +roky, dokonce X Konsorcium vydalo svůj software jako omezený open +source…</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Oni jej <em>nikdy</em> nevydali jako open +source. Nakonec to nebylo open source. Možná říkali, že bylo. Nevzpomínám +si. Ale nebylo to open source. Bylo to omezené. Myslím, že jste to nemohli +komerčně redistribuovat. Nebo jste možná nemohli komerčně distribuovat +modifikovanou verzi, nebo něco takvého. Bylo v tom nějaké omezení, které jak +Hnutí svobodného software, tak hnutí open source pokládá za nepřijatelné.</p> + +<p>Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skutečnosti mělo X Konsorcium +velm izvláštní politiku. Říkají: „Pokud je váš program alespoň trošku +copyleftovaný, nemůžeme jej do naší distribuce zahrnout. Nebudeme jej vůbec +distribuovat.”</p> + +<p>Hodně lidí tak bylo nuceno nepoužívat copyleft. Všechen software byl +naprosto otevřený. Ti samí lidé, kteří předtím tlačili lidi, aby dovolovali +s jejich kódem dělat vše, později prohlásili: „Vpořádku. Teď si můžeme +přidat omezení.” To od nich nebylo příliš etické.</p> + +<p>Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojů na udržování +alternativní verze X, kryté GPL? Nemělo by to žádný smysl. Máme na práci +spoustu jiných věcí. Pojdmě dělat radši tyto. Je lepší s vývojáři X +spolupracovat.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná +ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, ta přece povoluje +ochranné známky?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ve skutečnosti máme momentálně podanou žádost o +regisrtaci ochranné známky GNU. Je to ale z jiných důvodů. Bylo by na dlouho +to tu vše vysvětlovat.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mohli byste požadovat zobrazení této ochranné +známky ve všech programech krytých GPL.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a +pokud je nějaký program část projektu GNU, nikdo se nesnaží to +překroutit. Jméno systému jako celku je ale jiná záležitost. To je jen +taková poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Kdyby existovalo tlačítko, které byste mohl +zmáčknout a donutit tak všechny společnosti, aby udělali svůj software +svobodným, zmáčkl byste?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: No, použil bych ho na publikovaný software. Víte, +já myslím, že lidé mají právo psát program soukromě, a používat ho +soukromě. To se týká i společností. Je to otázka soukromí. Je sice pravda, +že mohou nastat situace, kdy by daný program byl veřejnosti ohromně užitečný +a vy byste zabraňovali jeho využití, což by bylo špatné. To je ale jiný druh +špatnosti. To by byla jiná otázka, ačkoliv v tom samém oboru.</p> + +<p>Ale ano, já si myslím, že by všechen publikovaný software měl být +svobodný. A pamatujme si, že pokud tomu tak není, je to kvůli zásahu +vlády. Vláda zasahuje, aby jej učinila nesvobodným. Vláda vytváří speciální +právní možnosti a rozdává je vlastníkům programů, aby mohli využít policii k +tomu, aby nám zabránila určitými způsoby užívat jejich program. To bych +určitě chtěl ukončit. </p> + +<p><strong>SCHONBERG</strong>: Richardova přednáška bez pochyb vyvolala +obrovské množství intelektuální energie. Rád bych doporučil, aby část z té +energie byla využita k používání a možná i vývoji svobodného software.</p> + +<p>Měli bychom to tu nějak rychle ukončit. Chci jen říci, že Richard nechal do +profese, která je veřejnosti známá především svým apolitickým a nerdovským +přístupem, proniknout i určitou rovinu politické a etické polemiky, což je +dle mého názoru v tomto oboru bezprecedentní. Chtěl bych oznámit, že nyní je +přestávka.</p> + +<p><i>[Potlesk]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Můžete odejít kdy chcete, však +víte. <i>[Smích]</i> Já vás tu nedržím jako ve vězení.</p> + +<p><i>[Publikum se zvedá a odchází…]</i></p> + +<p><i>[překrývající se konverzace]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ještě něco. Náš web: www.gnu.org .</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2001 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/savingeurope.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/savingeurope.html new file mode 100644 index 0000000..e540da8 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/savingeurope.html @@ -0,0 +1,203 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/savingeurope.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/savingeurope.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/savingeurope.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/philosophy/po/savingeurope.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2017-05-06" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Záchrana Evropy před softwarovými patenty – Projekt GNU – Nadace pro +svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/savingeurope.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Záchrana Evropy před softwarovými patenty</h2> + +<p> +Představte si, že pokaždé, kdy byste učinili rozhodnutí o designu vašeho +softwaru, zvláště kdykoliv byste použili algoritmus, o kterém jste četli v +nějakém časopise, nebo implementovali vlastnost o kterou žádají uživatelé, +riskovali byste soudní proces.</p> +<p> +Toto je dnes díky softwarovým patentům v USA běžné. Brzy to může být stejné +i ve většině Evropy (<a href="#ft1">1</a>). Země působnosti Evropského +patentového úřadu, podněcované velkými společnostmi a podporované +patentovými právníky, navrhují povolit patenty pokrývající matematické +výpočty.</p> +<p> +Aby měla veřejnost šanci toto zastavit, musí jednat, a to brzy – rozmluvou +se svými vládami je donutit, aby se postavili proti této změně. Je velmi +důležité podpořit ve státech jako Německo, Švédsko, Finsko, Nizozemí a/nebo +Dánsko akce, které již probíhají ve Francii.</p> +<p> +Patenty již pustoší svobodný software. Během 80. let zcela potlačili +svobodný software držitelé patentů v dané oblasti na šifrování s veřejným +klíčem. Chtěli zakázat i PGP, ale pod tlakem veřejnosti nakonec přistoupili +na kompromis: do PGP bylo přidáno omezení, takže již nebylo svobodným +software. (Když ten nejobecnější patent v této oblasti vypršel, začali jsme +vyvíjet GNU Privacy Guard.)</p> +<p> +Compuserve vyvinul obrázkový formát GIF, načež byl ohromen, když Unisys +vyhrožoval žalobou jemu i komukoliv jinému, kdo vyvýjel či používal software +na tvorbu GIFů. Unisys získal patent na datový kompresní algoritmus LZW, +který se využívá v určité fázi kódování GIF obrázků, a odmítl svobodnému +software povolit používat LZW (<a href="#ft2">2</a>). Výsledkem je, že v USA +je každý autor svobodného software pro tvorbu kmprimovaných GIFů vystaven +riziku soudního řízení.</p> +<p> +V USA a některých dalších zemích je nemožné vyrobit svobodný software pro +MP3; v roce 1998 bylo americkým vývojářům, kteří vyvinuli svobodné programy +pro generování MP3, vyhrožováno patentovým soudním řízením a byli donuceni +je stáhnout. Některé jsou nyní distribuovány v Evropě – avšak pokud Evropský +patentový úřad provede tuto plánovanou změnu, mohou se stát nedostupnými i +zde.</p> +<p> +O něco později, během roku 1998, ohrozil Microsoft World Wide Web získáním +patentu na kaskádové styly – poté, co si vyloboval u WWW Koncorcia zahrnutí +této vlastnosti do standardu. Není to poprvé, kdy byla nějaká standardizační +komise nalákána do chřtánu patentů. Reakce veřejnosti přesvědčila Microsoft, +aby ustoupil od prosazování tohoto patentu; ale nemůžeme pokaždé počítat s +milostí daného patentového vlastníka.</p> +<p> +Seznam by mohl pokračovat dál a dál, kdybych měl čas projít starou poštu a +místo je zde všechny rozepisovat.</p> +<p> +Vývojáři svobodného software mají stejné důvody, jako vývojáři +proprietárního software, protože oběma skupinám patenty přinášejí +ztráty. Stejné je to u mnoha vývojářů specializovaného software.</p> +<p> +Samozřejmě ne každý na softwarových patentech ztrácí; pokud by tomu tak +bylo, byl by tento systém brzy zrušen. Velké společnosti mají často mnoho +patentů a mohou přinutit většinu ostatních společností, velkých či malých, +ke vzájemným křížovým licencím. Vyhnou se většině problémů způsobených +patenty, zatímco těží z rozsáhlého sdílení propůjčování silných +patentů. Proto jsou předními podpůrci softwarových patentů nadnárodní +společnosti. A ty mají také na vlády velký vliv.</p> +<p> +Příležitostně mají prospěch z patentů i malé společnosti, pokud jsou jejich +produkty tak jednoduché, že neporušují žádné patenty velkých společností. A +ještě jsou tu i vlastníci patentů, kteří nevyvíjejí žádné produkty, ale +pouze ždímají peníze z ostatních Mohou tak smát na celé kolo, zatímco +výrazně brzdí rozvoj.</p> +<p> +Avšak většina vývojářů software, stejně tak jako většina uživatelů, +softwarovými patenty ztrácí. Patenty rozvoj software spíše brzdí, než aby ho +podporovaly.</p> +<p> +Lidé dříve o svobodném software říkali, že to je absurdní myšlenka, že +nemáme dostatek schopností vyvíjet velké množství software. Vyvrátili jsme +to prostým faktem. Vyvinuli jsme širokou škálu výkonného software, který +respektuje svobodu uživatelů. Můžeme dát veřejnosti široké spektrum software +– pokud nám to nebude zakázáno patenty.</p> +<p> +Softwarové patenty nás ohrožují. Nyní je čas jednat. Pro více informací a +detailnější návrh akce prosím navštivte <a +href="http://www.ffii.org/">www.ffii.org</a>. Prosíme vás, najděte si čas +pomoci.</p> + +<h4>Dodatky</h4> + +<ol> +<li id="ft1">Evropský patentový úřad, používaný mnoha evropskými zeměmi, vydal docela +hodně patentů s účinkem na software, které byly prezentovány jako něco +jiného, než softwarové patenty. A nyní by uvažovaná změna otevřela dveře +neomezenému patentování algoritmů a softwarových vlastností, které by +obrovsky zvýšilo množství vydaných softwarových patentů.</li> + +<li id="ft2">Unisys vydal chytře sestavené prohlášení, které je často bráno jako povolení +svobodnému software k tvorbě GIFů, ale o kterém si myslím, že takovým +povolením není. Napsal jsem jejich právnímu oddělení, abych se zeptal, ale +neobdržel jsem žádnou odpověď.</li> + +</ol> + +<hr /> +<h4><a href="/philosophy/philosophy.html">Další texty</a></h4> +<ul> + <li>Podívejte se na nejnovější nebezpečí pro evropský internet, spravované <a +href="http://www.ffii.org">ffii.org</a></li> +</ul> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 1999, 2007 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/27 11:13:50 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/selling.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/selling.html new file mode 100644 index 0000000..06fe0c0 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/selling.html @@ -0,0 +1,263 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/selling.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Prodej svobodného softwaru – Projekt GNU – Nadace pro svobodny software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/selling.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Prodej svobodného softwaru</h2> + +<p><em>Také si můžete přečíst: <a +href="/philosophy/selling-exceptions.html">několik poznámek k prodeji +výjimek ze svobodných softwarových licencí, jako je GNU GPL</a>.</em> </p> + +<p> +Mnoho lidí věří, že je proti duchu GNU inkasovat peníze za šíření softwaru, +případně že by poplatky měly být co nejnižší, jen na pokrytí nákladů. To je +ale nedorozumění.</p> + +<p> +My však naopak povzbuzujeme všechny distributory, aby si za <a +href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a> účtovali kolik chtějí +či mohou. Licence, která neumožňuje vytvářet kopie a prodávat je, není +svobodná. Zdá-li se vám to překvapující, čtěte prosím dál.</p> + +<p> +Slovo „free“ má dva legitimní významy <a href="#tf1">[1]</a> – buď se +vztahuje ke svobodě nebo k ceně. Pokud mluvíme o „free software“, máme na +mysli svobodu nikoli nulovou cenu. (viz význam v sousloví „free speech“ +nikoli „free beer“.) Znamená to, že uživatel smí svobodně používat program, +měnit jej a šířit se změnami či bez nich.</p> + +<p> +Svobodné programy jsou někdy rozšiřovány zdarma, jindy za peníze. Často je +totožný program dostupný oběma způsoby ze dvou míst. Tento program je však +vždy svobodný nezávisle na ceně, protože uživatel má svobodu v jeho +použití. </p> + +<p> +<a href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">Nesvobodné +programy</a> se většinou prodávají za vysokou cenu, ale někdy vám dá +prodejce kopii zdarma. Neznamená to však, že jde o svobodný software. Ať byl +placený či nikoliv, stále jde o nesvobodný program, protože uživatel nemá +právo s ním svobodně naložit.</p> + +<p> +Svobodný software není věcí ceny – nízká cena ještě právně neznamená, že je +software svobodný. Pokud tedy šíříte kopie svobodného softwaru, můžete si +účtovat i nezanedbatelný poplatek a <em>vydělat nějaké peníze</em>. Šíření +svobodného software je dobrá a legitimní činnost a pokud ji provozujete, +můžete z ní samozřejmě také mít zisk.</p> + +<p> +Svobodný software je komunitní projekt a každý, kdo na něm nějak závisí, by +měl hledat způsob, jak napomoci toto společenství budovat. Tento způsob je +pro distributory odevzdávání části zisku <a href="/fsf/fsf.html">Nadaci pro +svobodný software</a> nebo nějakému jinému projektu pro tvorbu svobodného +software. Financováním vývoje pomůžete pokroku ve světě svobodného +softwaru. </p> + +<p> +<strong>Šíření svobodného softwaru je příležitost, jak získat prostředky pro +jeho vývoj. Nepromarněte ji!</strong></p> + +<p> +Abyste mohli přispívat, potřebujete mít něco navíc. S příliš nízkými +poplatky ztratíte možnost podporovat vývoj, protože nebudete mít, co byste +na něj věnovali.</p> + + +<h3>Dotkne se vyšší distribuční cena některých uživatelů?</h3> + +<p> +Lidé se často obávají, že vyšší distribuční poplatky odradí uživatele, kteří +nemají mnoho peněz. Drahý <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární +software</a> přesně takhle funguje – ale svobodný software je jiný. </p> + +<p> +Rozdíl je v tom, že svobodný software má přirozený sklon k šíření se a je +mnoho způsobů, jak ho získat. </p> + +<p> +Chamtivé softwarové společnosti se vám snaží zabránit v používání jejich +proprietárního programu, pokud neplatíte jejich ceny. Jestliže je tato cena +vysoká, ztěžuje to některým uživatelům použití tohoto programu.</p> + +<p> +Uživatelé svobodného software <em>nemusí</em> platit distribuční poplatek, +aby software mohli používat. Mohou si program zkopírovat od kamarádů nebo od +někoho, kdo má přístup na internet. Další možnost je, že se několik +uživatelů složí, společné si koupí CD-ROM, a pak si software nainstaluje +každý z nich. Vyšší cena CD-ROMu není vážnou překážkou, protože software je +svobodný.</p> + + +<h3>Odradí vyšší distribuční cena od používání svobodného softwaru?</h3> + +<p> +Další obavy přináší otázka popularity svobodného software. Lidé si myslí, +že vyšší cena za distribuci omezí počet uživatelů, zatímco nízká cena je +bude spíše motivovat k používání.</p> + +<p> +To platí pro proprietární software – ale svobodný software je jiný. Cena +distribuce má díky rozmanitým způsobům šíření mnohemmenší vliv na +popularitu.</p> + +<p> +Z dlouhodobého hlediska závisí u svobodného softwaru počet uživatelů zejména +na tom, <em>kolik toho daný svobodný software umí</em> a jak snadno se +používá. Mnoho uživatelů nemá svobodu jako svou prioritu a zůstanou u +proprietárního softwaru, pokud ten svobodný neumí všechno, co potřebují k +práci. Chceme-li tedy dlouhodobě zvyšovat počet uživatelů, musíme v první +řadě <em>vyvíjet více svobodného softwaru</em>. </p> + +<p> +Nejpřímější způsob, jak to udělat, je přímo se zúčastnit <a +href="http://savannah.gnu.org/projects/tasklist">psaní potřebného svobodného +softwaru</a> nebo <a href="/doc/doc.html">příruček</a>. Ale jestliže se +věnujete spíše distribuci než programování, nejlepší způsob, jak můžete +pomoci, je shromažďovat prostředky pro ty, kteří programují.</p> + + +<h3>Označení „prodej svobodného softwaru“ může být matoucí</h3> + +<p> +Přesně řečeno, „prodej“ znamená směnu zboží za peníze. Prodej kopie +svobodného programu je legitimní a my jej podporujeme.</p> + +<p> +Avšak když lidé uvažují o <a +href="/philosophy/words-to-avoid.html#SellSoftware">„prodeji softwaru“</a>, +většinou si představují model běžný u většiny firem: proprietární software, +ne svobodný. </p> + +<p> +Chcete-li tedy opatrně zvýraznit odlišnosti, jako třeba v tomto článku, +navrhujeme, že je lepší vyhýbat se termínu „prodej softwaru“ a používat +raději jiné označení. Můžete říci například „šíření svobodného softwaru za +poplatek“ – to již není dvojznačné. </p> + + +<h3>Vyšší či nižší poplatky a GNU GPL</h3> + +<p> +Vyjma jediné speciální situace nemá <a href="/copyleft/gpl.html">Obecná +veřejná licence GNU</a> (GNU GPL) žádné požadavky na to, kolik máte účtovat +za distribuci kopie svobodného softwaru – nemusíte účtovat nic, penny, euro, +dolar či miliardu dolarů. Je to na vás a na trhu, takže si nám nestěžujte, +že nikdo nechce platit miliardu dolarů za kopii.</p> + +<p> +Jedinou výjimkou je případ, kdy je šířen pouze binární tvar programu bez +odpovídajících úplných zdrojových kódů. Ti, kteří tak činí, jsou povinni +poskytnout zdrojové kódy na požádání. Bez tohoto omezení by mohli poplatek +za zdrojový kód stanovit tak vysoký – třeba miliardu dolarů –, že by si +nemohl nikdo dovolit jej zaplatit, a tím by ve skutečnosti zdrojový kód +skrývali, předstírajíce, že ho dávají k dispozici. Proto <a +href="/licenses/gpl.html#section6">v tomto případě omezujeme poplatek</a> za +zdrojový kód, abychom chránili svobodu uživatele. V běžných případech však +není žádné ospravedlnění pro omezování distribučních poplatků, takže je také +nijak neomezujeme.</p> + +<p> +Firmy, jejichž činnost se dostává do sporu s GNU GPL, někdy žádají o svolení +s argumentem: „že nebudou za GNU software žádat peníze“ a podobně. Tím se +ale nikam nedostanou. Svobodný software je o svobodě a vynucování GNU GPL +znamená obranou svobody. Když bráníme svobodu uživatelů, nejsme rozptylováni +podružnými záležitostmi jako je velikost distribučních poplatků. Celé je to +o svobodě jen o svobodě a pouze o svobodě. </p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<h3>Poznámky překladatele</h3> <ol><li id="tf1">Narážíme tu na rozdíl mezi +angličtinou a češtinou. Zatímco angličtina má jedno slovo: „free“, v češtině +tento problém řešit nemusíme – dokážeme oba významy jasně rozlišit, protože +používáme dvě různá slova: „zdarma“ a „svobodný“. Proto se také někdy v +angličtině používá slovo „libre“ (přejaté ze Španělštiny nebo +Francouzštiny), pomocí nějž můžeme v anglických textech akcentovat právě +význam svobody a není zaměnitelné se „zdarma“ (pro něj naopak můžeme použít +„gratis“).</li> </ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 2001, 2007, 2015, 2016, 2017, 2018 Free +Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/07 13:30:04 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html new file mode 100644 index 0000000..0bd783e --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html @@ -0,0 +1,881 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/shouldbefree.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/shouldbefree.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/shouldbefree.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Proč by měl být software svobodný – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/shouldbefree.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Proč by měl být software svobodný</h2> + +<p> +od <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richarda +Stallmana</strong></a></p> +<h3 id="introduction">Úvod</h3> +<p> +Existence softwaru nevyhnutelně přináší otázku, jak by měla být činěna +rozhodnutí o jeho použití. Například předpokládejme, že jedna osoba, která +má kopii programu, potká jinou, která ji nemá a ráda by si ji pořídila. Mají +možnost program zkopírovat; kdo by měl rozhodnout, zda to smí udělat? +Zúčastněné osoby? Či jiná strana, nazývaná „vlastník”?</p> +<p> + Softwaroví vývojáři obvykle zvažují tyto otázky za předpokladu, že kritérium +pro odpověď je maximalizovat vývojářův zisk. Politická síla obchodu vedla k +vládní adopci obou a vývojáři si vybrali: program má vlastníka, obvykle +firmu spojenou s jeho vývojem.</p> +<p> + Rád bych uvážil stejnou otázku za použití jiného kritéria: prosperity a +svobody veřejnosti celkově.</p> +<p> + Odpověď nemůže dát zákon – zákon by se měl přizpůsobit etice, ne naopak. Ani +současná praxe neumí zodpovědět tuto otázku, ačkoliv může naznačit možné +odpovědi. Jediná možnost posuzování je prozkoumat, kdo má prospěch a kdo je +poškozen uznáním vlastníků softwaru; proč a jak moc. Jinými slovy, měli +bychom provést analýzu nákladů a přínosů ve prospěch společnosti jako celku, +s přihlédnutím na osobní svobodu stejně jako na produkci materiálních +statků.</p> +<p> + V tomto článku popíši účinek existence vlastníků software a ukážu, že +následky jsou škodlivé. Můj závěr bude, že programátoři mají povinnost +podněcovat ostatní ke sdílení, redistribuci, studování a vylepšování +softwaru, který píšeme. Jinými slovy, mají právo psát <a +href="/philosophy/free-sw.html">„svobodný” software</a>. <a +href="#f1">(1)</a></p> + +<h3 id="owner-justification">Jak vlastníci ospravedlňují svou sílu</h3> +<p> + Ti, kdo mají užitek ze současného systému, ve kterém jsou programy majetkem, +nabízejí dva argumenty na podporu svých požadavků vlastnit programy: citový +a ekonomický argument.</p> +<p> + Citový argument vypadá takto: „Vložil jsem svůj pot, své srdce, svou duši do +tohoto programu. Vychází ze <em>mne</em>, je <em>můj</em>!”</p> +<p> + Tento argument nepotřebuje vážnějšího vyvracení. Pocit vazby je jediný, +který si mohou programátoři pěstovat když jim to vyhovuje; není to +nevyhnutelné. Uvažme, například, jak ochotně stejní programátoři obvykle +převedou všechna práva velké korporaci výměnou za mzdu; citová vazba záhadně +zmizí. Naproti tomu vezměme velké umělce a řemeslníky středověku, kteří se +pod svá díla vůbec nepodepisovali. Pro ně nebylo jméno umělce důležité. Na +čem záleželo, byla odvedená práce – a cíl kterému měla sloužit. Tento pohled +převládal stovky let.</p> +<p> + Ekonomický argument vypadá takto: „Chci zbohatnout (obvykle zkresleně +popsáno jako ‚zajistit živobytí’), a jestli mi nedovolíte zbohatnout +programováním, pak nebudu programovat. Všichni ostatní jsou jako já, takže +nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mít vůbec žádné programy!” +Tato výhrůžka se obvykle prezentuje jako moudrá rada.</p> +<p> + Později vysvětlím, proč je tato výhrůžka „blafem”. Nejprve se chci zaměřit +na fakt, který je viditelnější, pokud argument zformulujeme jinak.</p> +<p> + Tato formulace začíná srovnáním společenské užitečnosti proprietárního +programu a následků neexistence programů, a poté dospívá k poznatku, že +vývoj proprietárního softwaru je, obecně vzato, přínosný a měl by být +podporován. Klam je zde v porovnávání pouze dvou východisek – proprietární +software oproti žádnému software – a předstírání, že zde nejsou jiné +možnosti.</p> +<p> + V systému intelektuálního vlastnictví, je vývoj software obvykle spojen s +existencí vlastníka, který kontroluje jeho použití. Pokud platí tento +pčedpoklad, musíme si vybrat mezi proprietárním software a žádným +software. Avšak toto spojení není neodmyslitelné či nevyhnutelné; je to +následek specifických sociálně-právních politických rozhodnutí. Měli bychom +se spíše ptát: „mít či nemít vlastníky?” Formulovat otázku jako volbu mezi +proprietárním softwarem a žádným software je špatný start.</p> + +<h3 id="against-having-owners">Argument proti existenci vlastníků</h3> +<p> + Vyvstává otázka: „Měl by být vývoj software spojen s existencí vlastníků +omezujících jeho použití?”</p> +<p> + Abychom se mohli rozhodnout, musíme <em>nezávisle</em> posoudit následky +obou těchto aktivit pro společnost: následeky vývoje software (nehledě na +podmínky jeho distribuce), a následky omezení jeho použití (v případě, že +byl již software vyvinut). Jestliže jedna z těchto aktivit je prospěšná a ta +druhá je škodlivá, udělali bychom lépe jejich separováním a bylo by lepší +provádět jen tu prospěšnou.</p> +<p> + Ještě jinak řečeno, jestliže je omezení distribuce již vyvinutého software +škodlivé pro celou společnost, pak eticky smýšlející vývojář tuto možnost +odmítne.</p> +<p> + K určení účinku omezení sdílení potřebujeme porovnat hodnotu, kterou +společnosti dává omezený program (např. proprietární), s hodnotou programu, +dostupného každému. To znamená porovnat dva možné světy.</p> +<p> + Tato analýza také vynáší na světlo jednoduchý protiargument „prospěch +bližního z kopie programu jemu nebo jí dané je vymazán škodou učiněnou +vlastníkovi.” Tento protiargument předpokládá, že škoda a užitek mají +stejnou hodnotu. Tato analýza zahrnuje porovnání těchto hodnot a ukazuje, že +přínos je mnohem větší.</p> +<p> + K objasnění použijme tento argument v jiné oblasti: stavbě silnic.</p> +<p> + Bylo by možné financovat stavbu všech cest mýtným. To by vyžadovalo budku na +výběr mýtného na rohu každé ulice. Takovýto systém by poskytoval velký +stimul pro vylepšování cest a nutil všechny řidiče za takové cesty +platit. Avšak budka na výběr mýtného je umělá překážka hladké jízdy. Umělá, +protože to není důsledek toho, jak cesty nebo auta fungují.</p> +<p> + Porovnáním bezplatných cest a placených cest dle jejich užitečnosti +zjistíme, že (vše ostatní je stejné) výstavba cest bez poplatků je levnější, +provoz je levnější, bezpečnější, a jsou vhodnější. <a href="#f2">(2)</a> V +chudé zemi mohou poplatky znepřístupnit cesty mnoha občanům. Cesty bez bez +budek pro výběr mýtného tak nabízejí společnosti více užitku při menších +nákladech; jsou pro společnost výhodnější. Tudíž by měla společnost zvolit +jiný způsob financování cest, než pomocí výběru mýtného. Každý by měl mít +právo svobodně a bez poplatků používat cesty, které byly již jednou +postaveny.</p> +<p> + Když toto obhájci výběru mýtného předkládají jako <em>pouhý</em> způsob +vybírání peněz, zkreslují realitu. Výběr poplatků zvyšuje kapitál, ale +stejně tak dobře způsobuje i něco jiného: ve výsledku znehodnocuje +cestu. Takto omezovaná cesta není tak dobrá jako bezplatná cesta: přijmutí +více (a technicky vyspělejších) cest není vylepšení, pokud to znamená záměnu +volných cest za omezené cesty.</p> +<p> + Výstavba bezplatných cest samozřejmě stojí peníze, které musí veřejnost +nějak zaplatit. Avšak to neznamená nevyhnutelně, že bychom museli omezovat +silnice budkami na výběr mýtného. My, kdož stejně musíme platit, získáme za +své peníze více, když za ně pořídíme volnou cestu.</p> +<p> + Nesnažím se říci, že cesty s budkami pro výběr mýtného jsou horší než žádné +cesty. To by byla pravda, kdyby byly polatky tak velké, že to bylo pro +potenciální uživatele cesty neakceptovatelné – ale je nepravděpodobné, že by +společnost vybírající poplatky zvolila takovou politiku. Dokud však placené +cesty způsobují nazanedbatelné škody a obtíže, je lepší organizovat výběr +peněz nějakou jednodušší cestou.</p> +<p> + Použiji nyní stejného argumentu pro vývoj software a ukážu, že existence +„mýtného” za užitečný software stojí společnost mnoho: zvyšuje to náklady +potřebné na výrobu takového software a na distribuci. Takové programy pak +jsou méně vhodné a výkonné. Budu tedy pokračovat tím, že výroba programů by +měla být podporována nějakým jiným způsobem. Poté pokročím k vysvětlení +jiných metod podpory a financování vývoje software.</p> + +<h4 id="harm-done">Škody způsobené svazováním softwarem</h4> +<p> + Uvažujme pro tuto chvíli, že program byl vyvinut a jakékoliv potřebné platby +za jeho vývoj byly splaceny; nyní si společnost musí vybrat mezi učiněním +programu proprietárním, nebo povolením jeho svobodného užívání a +sdílení. Předpokládejme, že existence programu a jeho dostupnost je +žádoucí. <a href="#f3">(3)</a></p> +<p> + Omezení distribuce a modifikace programu nemůže jeho použití usnadnit, může +pouze překážet. Takže účinek může být pouze negativní. Ale jak moc? A jakým +způsobem?</p> +<p> + Takové blokování způsobuje tři druhy materiální škody:</p> + +<ul> +<li>Program používá méně lidí.</li> + +<li>Nikdo z uživatelů nemůže program přizpůsobit svým potřebám nebo opravit.</li> + +<li>Ostatní vývojáři se nemohou z programu učit, nebo na něm založit svoji novou +práci.</li> +</ul> + +<p> + Každou úroveň materiální škody provází také škoda psycho-sociální. Poukazuji +tím na účinek, který mají lidská rozhodnutí na jejich následující pocity, +postoje a náchylnosti. Tyto změny v lidském způsobu myšlení budou mít +pozdější vliv na jejich vztah s jejich bližními, a mohou mít materiální +následky.</p> +<p> + Tyto tři úrovně materiálních škod plýtvají částí hodnoty, kterou může +program přinést, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestliže promarní +většinu z hodnoty programu, pak napsání programu poškodí společnost nanejvýš +s takovou intenzitou, jakou jsme věnovali do jeho vytvoření. (v takovém +případě bude program sice perfektně bezcenný, ale nikoho nepoškodí – +pozn. korek.) Každý program, který se úspěšně prodává, musí samozřejmě +přinášet nějaký materiální užitek.</p> +<p> + Avšak s přihlédnutím k průvodním psycho-sociálním škodám zde není žádná +hranice, kolik škody může vývoj proprietárního software způsobit.</p> + +<h4 id="obstructing-use">Blokování používání programů</h4> +<p> + První úroveň poškozování brání samotnému použití programu. Vytvoření kopie +programu má téměř nulové náklady (a můžete si zaplatit tyto náklady tím, že +uděláte práci sami), takže na volném trhu by měl téměř nulovou +cenu. Licenční polatek je významná překážka používání programu. Je-li nějaký +vysoce užitečný program proprietární, bude ho používat daleko méně lidí.</p> +<p> + Je snadné ukázat, že celkový příspěvek programu pro společnost je snížen +tím, že mu přiřadíme vlastníka. Každý potenciální uživatel programu, +konfrontovaný s nutností zaplatit za jeho použití, může zvolit zaplacení, +nebo se může použití programu vzdát. Když uživatel zvolí platbu, pak je to +celkově nulový přesun bohatství mezi dvěma stranami. Ale pokaždé, když se +někdo vzdá použití programu, tuto osobu to poškodí, aniž by měl někdo jiný +užitek. Součet záporných čísel a nul musí být záporný.</p> +<p> + Toto však nezmenší množství práce vynaložené na <em>vývoj</em> +programu. Výsledkem je snížení účinnosti celého procesu v v přepočtu na +jednu hodinu práce vývojáře.</p> +<p> + Toto odráží rozhodující rozdíl mezi kopírováním programů a aut, židlí, nebo +sendvičů. Mimo vědeckou fikci neexistuje žádný kopírovací stroj na hmotné +objekty, ale je lehké kopírovat programy. Kdokoliv může velmi jednoduše +vytvořit tolik kopií, kolik je potřeba. To není možné u hmotných objektů, +protože platí zákon zachování hmoty: každá nová kopie musí být vytvořena +stejným způsobem a se stejnou spotřebou surovin, jako ta první.</p> +<p> + U hmotných věcí omezení na jejich použití dává smysl, protože méně koupených +věcí znamená méně surovin a práce potřebné k jejich vytvoření. Je pravda, že +jsou u nich obvykle také počáteční náklady, náklady na vývoj, které jsou +rozloženy přes celý průběh výroby. Ale dokud jsou kritické náklady produkce +někde jinde, rozložení nákladů na vývoj nezpůsobí kvalitativní rozdíl. A +nevyžaduje to omezení svobody běžných uživatelů.</p> +<p> + Avšak uložení ceny za něco, co by jinak bylo bezplatné, je kvalitativní +změna. Centrální uvalení ceny na distribuci softwaru se stává silnou +překážkou.</p> +<p> + A co víc, centrální produkce, jak je nyní praktikována, je neúčinná dokonce +i jako prostředek doručování kopií software. Tento systém zahrnuje uzavírání +fyzických disků nebo pásek do nadbytečných balíků, přepravování jejich +velkého množství po světě, a jejich uskladňování pro prodej. Tyto náklady +jsou prezentovány jako výdaje na obchodování; ve skutečnosti je to část +ztrát způsobených existencí vlastníků.</p> + +<h4 id="damaging-social-cohesion">Poškozování sociální soudržnosti</h4> +<p> + Předpokládejme, že vy i váš bližní shledáte užitečným nějaký +program. Vzhledem k etice vůči vašemu bližnímu by jste měli cítit, že pokud +se zachováte správně, budete ho moci používat oba. Povolení k používání +programu pouze jedním z vás a potlačením toho druhého, rozdělujuje +společnost. Ani vy, ani váš bližní, byste si neměli myslet, že toto je +normální a akceptovatelné.</p> +<p> + Podepsání typické smlouvy o akceptování softwarové licence znamená zradu +vašeho bližního: „Slibuji odepřít bližnímu tento program, abych mohl získat +vlastní kopii.” Lidé, kteří dělají taková rozhodnutí, cítí vnitřní +psychologický tlak ospravedlnit se – snížením důležitosti pomoci bližnímu – +tak utrpí veřejný duch. Toto je psychologické poškození spojené s hmotným +poškozením způsobeným odrazením od použití programu.</p> +<p> + Mnoho uživatelů podvědomě rozpozná špatnost odmítnutí sdílení, a tak se +rozhodnou ignorovat licence a zákony, a programy přesto sdílejí. Ale často +se tímto konáním cítí vinni. Vědí, že musí porušit zákon, aby byli dobrými +bližními, ale pořád si považují autoritu zákona, a usuzují, že být dobrým +bližním (kterým jsou) je nemravné či hanebné. Toto je také druh +psychosociálních škod, ale můžeme jim uniknout rozhodnutím, že takovéto +licence a zákony nemají žádnou morální moc.</p> +<p> + Programátoři také utrpí psychosociální škody pokud si uvědomí, že mnoha +uživatelům nebude dovoleno používat jejich práci. Toto vede k postoji +cynismu či odmítání. Programátor může s nadšením popisovat práci, kterou +shledává technicky vzrušující, ale poté, když je dotázán „Bude mi povoleno +to používat?”, povadne mu tvář a přizná, že odpověď je „ne”. Aby se vyhnul +pocitu odrazení, buď většinou tento fakt ignoruje, nebo přijme cynický +postoj navržený k minimalizaci jeho osobní důležitosti. [tím se zřejmě myslí +postoj: „Stejně s tím nemohu nic dělat.” – pozn. korek.]</p> +<p> + Od Reaganovy éry není největším nedostatkem ve Spojených Státech technická +inovace, ale spíše neochota pracovat společně pro dobro veřejnosti.</p> + +<h4 id="custom-adaptation">Zamezení uživatelských přizpůsobení programů</h4> +<p> + Druhou úrovní materiální škody je neschopnost upravovat +programy. Jednoduchost modifikací softwaru je jednou z jeho velkých výhod +před staršími technologiemi. Ale většinu komerčně dostupného softwaru +nemůžeme modifikovat, dokonce ani poté, co si ho koupíme. Můžete ho vzít, +nebo nechat být, jako černou skříňku – to je vše.</p> +<p> + Spustitelný program se skládá ze série čísel, jejichž význam je +utajen. Nikdo, dokonce ani dobrý programátor, nemůže jednoduše změnit čísla +tak, aby program dělal něco jiného.</p> +<p> + Programátoři normálně pracují se „zdrojovým kódem” programu, který je psán v +programovacím jazyce jako Fortran nebo C. Používá názvy pro pojmenování +použitých dat a částí programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+' pro +sčítání a '-' pro odečítání. Je určen, aby pomohl programátorům číst a měnit +programy. Zde je příklad; program na výpočet vzdálenosti mezi dvěma body v +rovině:</p> + +<pre> + float + distance (p0, p1) + struct point p0, p1; + { + float xdist = p1.x - p0.x; + float ydist = p1.y - p0.y; + return sqrt (xdist * xdist + ydist * ydist); + } +</pre> +<p> + Zde je stejný program ve spustitelné podobě, na počítači, který normálně +používám: +</p> + +<pre> + 1314258944 -232267772 -231844864 1634862 + 1411907592 -231844736 2159150 1420296208 + -234880989 -234879837 -234879966 -232295424 + 1644167167 -3214848 1090581031 1962942495 + 572518958 -803143692 1314803317 +</pre> + +<p> + Zdrojový kód je užitečný (alespoň potenciálně) všem uživatelům programu. Ale +většině uživatelů není dovoleno získat kopii zdrojového kódu. Zpravidla je +zdrojový kód proprietárního programu tajemstvím vlastníka, aby se z něj +nemohl nikdo jiný nic naučit. Uživatelé obdrží pouze soubory +nesrozumitelných čísel, která počítač zpracuje. To znamená, že program může +modifikovat pouze jeho vlastník.</p> +<p> + Přítelkyně mi jednou řekla o své práci jako programátor v bance, kdy asi +šest měsíců psala program podobný jinému komerčně dostupnému. Věřila, že +kdyby získala zdrojový kód tohoto komerčně dostupného programu, mohla by ho +jednoduše upravit pro jejich potřeby. Banka byla ochotna za něj zaplatit, +ale nemohla – zdrojový kód byl tajemství. A tak musela strávit šest měsíců +prací, prací která se započetla do hrubého národního produktu, ale která +byla ve skutečnosti plýtváním.</p> +<p> + Laboratoř Umělé Inteligence (laboratoř UI) na <abbr title="Massachusetts +Institute of Technology">MIT</abbr> dostala kolem roku 1977 jako dárek +grafickou tiskárnu od Xeroxu. Byla obsluhována svobodným softwarem, ke +kterému jsme přidali mnoho pro nás výhodných vlastností. Například aby +software upozornil uživatele bezprostředně po dokončení tisku. Kdykoliv by +měla tiskárna problémy, jako zmačkaný papír nebo nedostatek papíru, software +by okamžitě upozornil všechny uživatele, kteří by měli ve frontě nějakou +tiskovou úlohu. [Pokud zadáte příkaz k tisku a někdo jiný právě něco tiskne, +vaše úloha je prostě zařazena do fronty a čeká, až na ni přijde řada. V +dobách, kdy byla tiskárna společná pro mnoho lidí z laboratoře, jste často +byli až několikátí na pořadníku a tiskárna se mohla zaseknout klidně ještě +předtím než vůbec začala zpracovávat vaši úlohu – pozn. korek.] Tyto +vlastnosti napomáhaly hladké práci.</p> +<p> + Později dal Xerox laboratoři UI novější, rychlejší tiskárnu, jednu z prvních +laserových tiskáren. Byla řízena proprietárním softwarem, běžícím na +separátním vyhrazeném počítači, takže jsme nemohli přidat naše oblíbená +vylepšení. Mohli bychom zařídit zaslání upozornění, když byla tisková úloha +poslána vyhrazenému počítači, ale ne když byla skutečně tištěna (a prodleva +byla obvykle značná). Nebyl zde způsob, jak zjistit, kdy byla úloha skutečně +vytištěna; mohli jste pouze hádat. A nikdo nebyl informován, když se +zaseknul papír, takže tiskárna často třeba stála hodinu bez nápravy.</p> +<p> + Systémoví programátoři byli schopní napravit takové problémy, pravděpodobně +stejně schopní jako původní autoři programu. Xerox se ale o naše problémy +nezajímal a zamezil nám v jejich nápravě, takže jsme byli donuceni problémy +akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vyřešeny.</p> +<p> + Většina dobrých programátorů má zkušenosti s takovou frustrací. Banka si +může dovolit řešit problém napsáním nového programu od nuly, ale typický +uživatel, nezáleží na tom jak dovedný, se může jen vzdát.</p> +<p> + Taková rezignace způsobuje psychosociální škody – škody ducha sebedůvěry. Je +demoralizující žít v domě, který si nemůžete upravit tak, aby vyhovoval +vašim potřebám. To vede k rezignaci a ztrátě odvahy, což může rozšířit svou +působnost i do jiných aspektů života. Lidé, kteří se takto cítí, jsou +nešťastní a neodvádějí dobrou práci.</p> +<p> + Představte si, jaké by to bylo, kdyby byly šířeny recepty na stejném +podkladě, jako software. Můžete říct, „Jak změním ten recept, abych +odstranil sůl?” A velký šéfkuchař by odpověděl, „Jak si troufáš urazit můj +recept, dítě mé mysli a chuti, tím že s ním zkusíš zamíchat? Nemáš právo +měnit můj recept, aby byl lepší!”</p> +<p> + „Ale můj doktor říká, ať nejím sůl! Co mám dělat? Odebereš kvůli mě sůl?”</p> +<p> + „Bude mi potěšením to udělat; můj poplatek je pouze 50 000 $.” Pokud má +vlastník monopol na změny, poplatky bývají obrovské. „Avšak nyní nemám +čas. Jsem zaměstnán úkolem navrhnout nový recept na lodní suchary pro +Námořnictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.”</p> + +<h4 id="software-development">Blokování vývoje softwaru</h4> +<p> + Třetí úroveň materiálních škod ovlivňuje vývoj softwaru. Tento vývoj byl +obvykle evoluční proces, kde člověk vzal existující program a přepsal jeho +části kvůli nějaké nové vlastnosti, a poté jiný člověk přepsal další části, +aby přidal jiné vlastnosti; v některých případech toto pokračovalo po období +až dvaceti let. Mezitím byly části programu „kanibalizovány” a přetvořeny +základy jiných programů.</p> +<p> + Existence vlastníků zabraňuje takovémuto druhu vývoje. V takovém systému je +nutné začít s vývojem programu od nuly. Také to zabraňuje novým +profesionálům studovat existující programy, aby se poučili z užitečných +technik, nebo dokonce toho, jak mohou být strukturovány velké +programy. [Velkým problémem nováčků v programování je při vstupu do reálného +světa právě fakt, že sice skvěle ovládají syntaxi, algoritmizaci, možná že +teoreticky i návrh struktury, ale ve skutečnosti nikdy neviděli design +opravdu velkých projektů, na nichž chtě nechtě budou asi muset pracovat. Na +škole nikdy nebudou tvořit tak komplexní projekt a pokud nemají přístup ke +zdrojovým kódům projektů již existujících, nemají téměř žádnou šanci se s +designem tak velkých projektů seznámit. – pozn. korek.]</p> +<p> + Vlastníci rovněž zabraňují výuce. Potkal jsem bystré studenty počítačů, +kteří nikdy neviděli zdrojový kód velkého programu. Mohou být dobří při +psaní malých programů, ale nikdy se nemohou začít učit odlišným dovednostem +psaní velkých programů, pokud neuvidí, jak to udělali jiní.</p> +<p> + Na jakémkoliv intelektuálním poli člověk dosáhnout výšie tak, že si stoupne +na ramena jiných. Ale toto již většinou není na softwarovém poli možné – +můžete pouze stanout na ramenech ostatních lidí <em>ve vaší firmě</em>.</p> +<p> + S tímto spojené psychosociální škody mají vliv na vědeckou spolupráci, která +byla obvykle tak silná, že vědci spolupracovali dokonce i když jejich země +byly ve válce. V tomto duchu např. opustili japonští oceánografové svou +laboratoř na ostrově v Pacifiku, poté co pečlivě zakonzervovali svou práci +pro přicházející námořníky z USA a zanechali jim zprávu s prosbou, ať s +výsledky jejich práce dobře naloží.</p> +<p> + Konflikty kvůli zisku zničily i to, co mezinárodní konflikty ušetřily. V +dnešní době vědci v mnoha oblastech vědy nepublikují ve svých dokumentech +dost na to, aby byl někdo schopen jejich experimenty zopakovat. Publikují +pouze dost na to, aby dovolili čtenářům podivovat se, jak mnoho dokázali +udělat. Toto je jistě pravda v počítačové vědě, kde jsou zdrojové kódy +vydaných programů obvykle tajné.</p> + +<h4 id="does-not-matter-how">Nezáleží na tom, jak je sdílení omezováno</h4> +<p> + Diskutoval jsem následky bránění lidem v kopírování, modifikování a tvorbě +programů. Neupřesnil jsem ale, jak je toto bránění prováděno, protože to +nemá žádný vliv na výsledek. Zda je to prováděno ochranou proti kopírování, +nebo copyrightem, nebo licencemi, nebo šifrováním, nebo <abbr +title="Read-only Memory">ROM</abbr> kartami, nebo hardwarovými sériovými +čísly, je-li to <em>úspěšné</em> bránění v používání, pak to škodí.</p> +<p> + Uživatelé považují některé z těchto metod za méně příjemné, než +ostatní. Podotýkám, že nejvíce nenáviděné metody jsou ty, které dosáhnou +svého cíle.</p> + +<h4 id="should-be-free">Software by měl být svobodný</h4> +<p> + Ukázal jsem, jakou je vlastnictví programu (moc omezit jeho změny či +kopírování) překážkou. Jeho negativní účinky jsou rozšířené a důležité. Z +toho vyplývá, že společnost by neměla mít vlastníky programů.</p> +<p> + Můžeme tomu porozumět také tak, že společnost potřebuje svobodný software, a +proprietární software je jen jeho chabou náhražkou. Podporování náhražky +není racionální způsob, jak dosáhnou toho, co potřebujeme.</p> +<p> + Václav Havel nám radil: „Pracujte pro něco proto, že je to dobré, ne jen +proto, že to má vyhlídku na úspěch.” Pro obchod jako takový s jeho +specifickými cíli je proprietární software zřejmě výhodný, ale není výhodný +pro společnost.</p> + +<h3 id="why-develop">Proč budou lidé vyvíjet software</h3> +<p> + Jestliže eliminujeme intelektuální vlastnictví jako prostředek k podpoře +lidí k vývoji softwaru, zpočátku bude vyvíjeno méně softwaru, ale tento +software bude užitečnější. Není jasné, že celková spokojenost uživatelů bude +menší; ale jestli bude, nebo budeme-li si přát jakkoliv ji zvýšit, jsou zde +jiné způsoby podpory vývoje, tak jako jsou zde i jiné způsoby na shánění +pěněz pro silnice než vybírání mítného. Předtím než ale budu mluvit o tom, +jak to může být provedeno, chtěl bych položit otázku, kolik umělé podpory je +opravdu potřeba.</p> + +<h4 id="fun">Programování je zábava</h4> +<p> + Existují obory práce, do kterých vstoupí málokdo jinak než kvůli penězům, +například stavba silnic. Jsou zde jiné oblasti studium a umění, ve kterých +je malá šance zbohatnout, ale do kterých lidé vstupují z nadšení nebo jejich +znatelnou hodnotu pro společnost. Příklady zahrnují matematickou logiku, +klasickou hudbu a archeologii; a politické organizování mezi pracujícími +lidmi. Lidé soutěží o pár dostupných prestižních pozic, z nichž žádná není +financována příliš dobře. Mohou si dokonce i platit za možnost pracovat v +dané oblasti, pokud si to mohou dovolit.</p> +<p> + Taková oblast se může přes noc změnit, jestliže začne nabízet možnost +zbohatnutí. Když jeden pracovník zbohatne, ostatní požadují stejnou +příležitost. Brzy mohou všichni požadovat velké sumy peněz za práci, kterou +předtím dělali pro radost. Když přejde pár let, všichni spojení s touto +oblastí se budou vysmívat myšlence, že by práce v oblasti mohla být udělána +bez velkých finančních výnosů. Budou radit sociálním plánovačům, aby +zajistili možnost těchto výnosů nařízením speciálních privilegií, mocí a +monopoly, jak jen je to potřebné.</p> +<p> + Tato změna se stala v oblasti počítačového programování v uplynulé +dekádě. Před patnácti lety zde byly články o „oddanosti počítačům”: +uživatelé s nimi byli „spřaženi” a měli sto dolarů týdně. Obecně se to bralo +tak, že lidé často milovali programování natolik, aby kvůli tomu rozbili svá +manželství. Dnes se to bere tak, že nikdo by neprogramoval za nic jiného, +než za vysoký plat. Lidé zapoměli, co věděli před patnácti lety.</p> +<p> + I když je pravda, že v daném čase bude v jistém odvětví většina lidí +pracovat jen za vysoké mzdy, nemusí to tak zůstat. Dynamika změn se může +obrátit, pokud k tomu společnost dá popud. Pokud odstraníme možnost velkého +zbohatnutí, pak po chvíli, kdy lidé přizpůsobí své postoje, budou jednou +opět dychtit pracovat v dané oblasti pro radost z vykonané práce.</p> +<p> + Otázka „Jak můžeme platit programátory?” se stane jednodušší otázkou, když +si uvědomíme, že není důvod platit jim jmění. Opatřit jim živobytí je o +mnoho jednodušší.</p> + +<h4 id="funding">Financování svobodného software</h4> +<p> + Instituce, které platí programátory, nemusí být softwarové domy. Existuje +již mnoho jiných institucí, které to mohou dělat.</p> +<p> + Výrobci hardwaru shledali podstatným podporovat softwarový vývoj, i když +nemohou kontrolovat použití softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru +volného, poněvadž neuvažovali o jeho omezování. Jejich zvyšující se ochota +spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich názor, že vlastnictví softwaru +pro ně není opravdu důležité.</p> +<p> + Mnoho programátorských projektů vedou univerzity. Výsledky dnes často +prodávají, ale v 70. letech to nedělaly. Pochybujete o tom, zda by +univerzity vyvíjely svobodný software, kdyby jej nemohly prodávat? Tyto +projekty mohou být podporovány stejnými vládními kontrakty a granty, kterými +je nyní podporován vývoj proprietárního software.</p> +<p> + Dnes je pro univerzitní výzkumníky běžné dostat grant na vývoj systému, +vyvinout ho takřka až do konce, nazvat ho „ukončeným”, a poté založit +společnosti, kde projekt doopravdy dokončí a udělají ho použitelným. Někdy +vyhlásí nedokončenou verzi „svobodnou”; jsou-li úplně zkažení, dostanou +místo toho z univerzity exkluzivní licenci. To není tajemství; je to +otevřeně přijímáno všemi, kterých se to týká. A přece kdyby nebyli +výzkumníci vystaveni pokušení dělat takové věci, stále by prováděli svůj +výzkum.</p> +<p> + Programátoři píšící svobodný software si mohou udělat živobytí prodejem +služeb spojených se softwarem. Já jsem byl např. najat, abych portoval <a +href="/software/gcc/">kompilátor GNU C</a> na nový hardware, a udělal +rozšíření uživatelského rozhraní pro <a href="/software/emacs/">GNU +Emacs</a>. (Nabídnu tato vylepšení veřejnosti, jakmile budou hotová.) Také +vyučuji a jsem za to placen.</p> +<p> + Nejsem sám, kdo pracuje tímto způsobem; je zde nyní úspěšná, rozrůstající +se, společnost, která jiný druh práce nepoužívá. Několik dalších společností +také poskytuje komerční podporu svobodnému softwaru pro systém GNU. Toto je +počátek průmyslu nezávislé podpory softwaru – průmyslu, který by se mohl +docela rozrůst, pokud převládne svobodný software. Poskytuje uživatelům +možnost obecně nedostupnou pro proprietární software, vyjma těch velmi +bohatých.</p> +<p> + I nové instituce jako <a href="/fsf/fsf.html">Nadace pro svobodný +software</a> mohou financovat programátory. Většina financí Nadace pochází +od uživatelů kupujících pásky prostřednictvím pošty. Software na páskách je +svobodný, což znamená, že každý uživatel má svobodu k jeho kopírování nebo +změně, ale mnozí zaplatí za dodání kopií. (Připomínám, že „svobodný +software” odkazuje na svobodu, ne na cenu.) Někteří uživatelé, kteří již +mají nějaké kopie, objednávají pásky jako způsob přispívání. Cítí, že si to +zasloužíme. Nadace dostává značné dary i přímo od výrobců počítačů.</p> +<p> + Nadace pro svobodný software je doboročinná a z jejích příjmů se snažíme +najmout tolik programátorů, kolik je možné. Kdyby to bylo postaveno jako +obchod, distribuce stejného svobodného software veřejnosti za stejný +poplatek, tak by to jejímu zakladateli nyní poskytovalo velice dobré +živobytí.</p> +<p> + Protože je Nadace dobročinná, programátoři pro ni často pracují za polovinu +toho, co by dostali někde jinde. Dělají to, protože jsme osvobozeni od +byrokracie a protože pociťují zadostiučinění, když ví, že používání jejich +práce nebude blokováno. Většina z nás to dělá, protože programování je +zábava. Navíc pro nás dobrovolníci napsali mnoho užitečných programů. (Době +se dokonce začali stávat dobrovolníky i tvůrci technických textů.)</p> +<p> + Toto potvrzuje, že programování se řadí mezi nejzajímavější oblasti ze +všech, spolu s hudbou a uměním. Nemusíme se bát, že nikdo nebude chtít +programovat.</p> + +<h4 id="owe">Co dluží uživatelé vývojářům?</h4> +<p> + Uživatelé softwaru mají dobrý důvod cítit morální závazek přispívat na jeho +podporu. Vývojáři svobodného softwaru přispívají aktivitám uživatelů, a je +jak spravedlivé, tak v dlouhodobém zájmu uživatelů, dát jim finance, aby +mohli v práci pokračovat.</p> +<p> + Toto se však netýká vývojářů proprietárního software, protože blokování si +zaslouží spíše potrestání než odměnu.</p> +<p> + Máme tak paradox: vývojář užitečného softwaru je oprávněn mít podporu +uživatelů, ale jakýkoliv pokus zvrátit tento morální závazek v požadavek, +zničí základy pro onen závazek. Vývojář si může buď zasloužit odměnu, nebo +ji požadovat, ale nikoliv oboje najednou.</p> +<p> + Věřím, že etický vývojář tváří v tvář tomuto paradoxu musí konat tak, aby si +odměnu zasloužil, ale měl by také naléhavě žádat uživatele o dobrovolné +příspěvky. Nakonec se uživatelé naučí podporovat vývojáře bez donucení, +zrovna tak jak se naučili podporovat veřejné rozhlasové a televizní stanice.</p> + +<h3 id="productivity">Jaká je produktivita softwaru? </h3> +<p> + Jestliže bude software svobodný, stále zde budou programátoři, ale možná +jich bude méně. Bylo by to pro společnost špatné?</p> +<p> + Ne nezbytně. Rozvinuté země mají dnes méně farmářů, něž v roce 1900, ale +nemyslíme si, že je to pro společnost špatné, protože těch několik dodává +spotřebidelům více jídla, něž dodávalo před sto lety těch mnoho. Nazýváme to +zvýšenou produktivitou. Svobodný software by vyžadoval mnohem méně +programátorů k uspokojení poptávky kvůli zvýšení produktivity software na +všech úrovních:</p> + +<ul> +<li> Širší možné využití každého vyvinutého programu.</li> +<li> Schopnost adaptovat existující programy pro potřeby zákazníků místo +opětovného vývoje od nuly.</li> +<li> Lepší vzdělání programátorů.</li> +<li> Eliminace duplicitního vývojářského úsilí.</li> +</ul> + +<p> + Ti, kdo mají námitky proti spolupráci, protože by to vedlo k zaměstnání méně +programátorů, mají ve skutečnosti námitky proti zvýšení produktivity. Přesto +tito lidé obvykle zastávají rozšířený názor, že softwarový průmysl potřebuje +zvýšení produktivity. Jak je to tedy?</p> +<p> + „Softwarová produktivita” může znamenat dvě odlišné věci: celkovou +produktivitu celého softwarového vývoje, nebo produktivitu jednotlivých +projektů. Celková produktivita je to, co by společnost rády zvýšila, a +nejpřímější cesta k tomu vede přes eliminaci umělých překážek spolupráce, +které ji snižují. Ale výzkumníci, kteří studují oblast „softwarové +produktivity”, se zaměřili pouze na druhý, omezený smysl termínu, kde +zlepšení vyžaduje složité technologické postupy.</p> + +<h3 id="competition">Je soutěžení nevyhnutelné?</h3> +<p> + Je lidská soutěživost v překonání svých rivalů ve společnosti nevyhnutelná? +Snad ano. Ale soutěž samotná není škodlivá; škodlivá věc je <em>boj</em>.</p> +<p> + Existuje mnoho způsobů jak soutěžit. Můžete zkoušet vždy uspět, překonat co +udělali ostatní. Například za starých časů zde bylo soutěžení mezi +programátory wizardy – soutěžení o to, kdo dokázal přimět počítač provádět +ty nejúžasnější věci, nebo kdo dokázal pro danou úlohu udělat nejkratší či +nejrychlejší program. Takový druh soutěže může prospět každému, +<em>pokud</em> je udržován duch dobrého sportovního chování.</p> +<p> + Konstruktivní soutěžení je postačující k tomu, aby motivovalo lidi k velkému +úsilí. Hrstka lidí např. soutěží o to, kdo první navštíví všechny země na +světě; někteří za tento pokus utratí celé jmění, ale nepodlácejí kapitány +lodí, aby nechali jejich soupeře na pustých ostrovech. Jsou ochotni nechat +vyhrát toho nejlepšího.</p> +<p> + Soutěž se stane bojem, když soutěžící začnou zkoušet zdržovat ostatní, místo +aby sami postupovali – když se místo „Nechat vyhrát nejlepšího” vydáte +cestou „Nechat mě vyhrát, ať jsem nejlepší nebo ne.” Proprietární software +není škodlivý proto, že je to forma soutěže, ale protože je to forma boje +mezi občany naší společnosti.</p> +<p> + Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály, +jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat +soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny +oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by +mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p> +<p> + Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály, +jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat +soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny +oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by +mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p> + +<h3 id="communism">„Proč se nepřestěhujete do Ruska?”</h3> +<p> + Ve Spojených Státech všichni obhájci jiných než nejextrémnějších forem +tržního sobectví často slyšeli toto obvinění. Například se zvedlo proti +podpůrcům systému národní zdravotnické péče, jaký funguje ve všech ostatních +industriálních zemích svobodného světa. Zvedlo se proti obhájcům veřejné +podpory umění, také běžné v rozvinutých zemích. Myšlenka, že občané mají +jakékoliv závazky vůči veřejnému blahu, je v Americe spojována s +komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobné?</p> +<p> + Komunismus, tak jak byl praktikován v Sovětském svazu, byl sytémem centrální +kontroly, kde všechny činnosti byly vládou řízené, jakoby pro veřejné blaho, +ale ve skutečnosti pro členy blaho členů Komunistické strany. Všechna +kopírovací zařízení byla pozorně střežena, aby se zabránilo ilegálnímu +kopírování.</p> +<p> + Americký systém intelektuálního vlastnictví používá centrální kontrolu pro +distribuci programů, a hlídá kopírovací zařízení schématy automatické +ochrany před kopírováním, aby zabránil ilegálním kopiím.</p> +<p> + Já naproti tomu pracuji na tvorbě systému, kde se lidé budou mít svobodu +rozhodovat o svých akcích; konkrétně svobodu pomoci svým bližním a svobodu +měnit a vylepšovat nástroje, které používají v běžném životě. Systém +založený na dobrovolné spolupráci a decentralizaci.</p> +<p> + Pokud tedy soudíme úmysly dle jejich podoby ruskému komunismu, pak jsou to +vlastníci softwaru, kdo jsou komunisté.</p> + +<h3 id="premises">Otázka předpokladů</h3> +<p> + V tomto článku předpokládám, že uživatel softwaru není méně důležitý, než +autor, nebo dokonce autorův zaměstnavatel. Jinými slovy, jejich zájmy a +potřeby mají stejnou váhu, když se rozhodujeme, jaký směr činností je +nejlepší.</p> +<p> + Tento předpoklad není přijímán všeobecně. Mnozí zastávají názor, že autorův +zaměstnavatel je podstatně důležitější, než kdokoliv jiný. Říkají například, +že důvod k existenci vlastníků softwaru je dát autorovu zaměstnavateli +výhodu, kterou si zaslouží – nehledě na to, jak to může působit na +veřejnost.</p> +<p> + Není potřebné zkoušet tyto předpoklady dokazovat či vyvracet. Důkazy +potřebují sdílení předpokladů. Takže většina toho, co jsem řekl, je +adresována pouze těm, kteří sdílejí předpoklady, které používám, nebo se +alespoň zajímají, jaké jsou jejich důsledky. Pro ty, kteří věří, že +vlastníci jsou důležitější, než kdokoliv jiný, je tento článek bezvýznamný.</p> +<p> + Ale proč by značný počet Američanů přijal předpoklad, který povyšuje +důležitost jistých lidí nad všechny ostatní? Částečně kvůli víře, že je +tento předpoklad částí legálních tradic americké společnosti. Někteří lidé +cítí, že pochybnosti o tomto předpokladu by znamenaly odmítání základů +společnosti.</p> +<p> + Pro tyto lidi je důležité vědět, že tento předpoklad není částí naší zákonné +tradice. Nikdy nebyl.</p> +<p> + Tedy, ústava praví, že účel copyrightu je „podporovat vědecký pokrok a +užitečná umění.” Nejvyšší soud na tom pečlivě pracoval v případu <em>Fox +Film v. Doyal</em> a stanovil, že „jediný zájem Spojených států a primární +účel udělení monopolu (copyrightu) leží v obecném prospěchu odvozeném +veřejností z práce autorů.”</p> +<p> + Nejsme nuceni souhlasit s ústavou nebo Nejvyšším soudem. (kdysi oba +přehlížely otroctví) Jejich postoje tedy nevyvrací svrchovanost předpokladu +vlastníků. Ale doufám, že povědomí o tom, že toto je radikální pravicová +domněnka a ne tradičně uznávaný fakt, oslabí její působnost.</p> + +<h3 id="conclusion">Závěr</h3> +<p> + Býváme rádi, když můžeme myslet na to, že naše společnost podporuje pomoc +našim bližním, ale pokaždé, když odměníme někoho za blokování, nebo je +obdivujeme pro bohatství, kterého nabyli tímto způsobem, vysíláme přesně +opačné poselství.</p> +<p> + Vlastnictví softwaru je jedna z forem naší obecné neochoty brát na vědomí +otázku blaha společnosti pro osobní prospěch. Toto odmítání můžeme +vysledovat od Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k +Exxonovi, od selhávajících bank k selhávajícím školám. Můžeme to změřit +počtem populace bez domovů a populací ve věznicích. Antisociální duch se +živí sám na sobě, protože čím víc vidíme, že nám ostatní lidé nepomohou, tím +víc vypadá zbytečné pomáhat jim. Taková společnost se rozpadne v džungli.</p> +<p> + Jestliže nechceme žít v džungli, musíme změnit své postoje. Musíme začít +vysílat poselství, že dobrý občan je ten, který spolupracuje když je to +potřeba, ne ten, kdo se ostatních úspěšně straní. Doufám, že hnutí za +svobodný software k tomuto přispěje: alespoň v jedné oblasti nahradíme +džungli účinnějším systémem, který vede a podporuje dobrovolnou spolupráci.</p> + +<h3 id="footnotes">Dodatky</h3> + +<ol> +<li id="f1">Slovo „free” [svobodný] ve „free software” [svobodný software] se vztahuje +ke svobodě, nikoliv k ceně [free znamená v angličtině i „zdarma”]; cena +placená za kopii svobodných programů může být nulová, malá, nebo (vzácně) i +dosti vysoká. [V České republice používáme pro anglický termín free software +český překlad „svobodný software”. Prostudujte si např. dokument +svobodnysoft.zde.cz a případně prosím poproste své kamarády a známé, kteří +ještě používají zavádějící termín „free software”, od kterého se snažíme +nyní upouštět, aby přešli k používání českého překladu. Není od věci vědět, +že ve většině ostatních států je používání přeloženého termínu naprostou +samozřejmostí. Děkuji. – pozn. korek.].</li> + +<li id="f2">Problém znečištění a dopravních zácp tyto závěry nezmění. Pokud si přejeme +udělat ježdění autem nákladnějším, abychom lidi obecně odrazovali od řízení +osobních automobilů, je nevýhodné dělat to právě výběrem mýtného, které +prispívá k znečištění i k zácpám. Daň za benzín je mnohem lepší. Obdobně, +žádost o zvýšení bezpečnosti omezením maximální rychlosti není odpovídající; +volně přístupné cesty zvyšují průměrnou rychlost omezením zastávek a +prostojů, pro jakékoliv rychlostní omezení. Někdo může pohlížet na +jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, který by neměla být +vůbec dostupná, jako.</li> + +<li id="f3">Někdo může pohlížet na jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, +který by neměla být vůbec dostupná, jako databáze osobních informací Lotus +Marketplace, která byla stažena z prodeje kvůli nesouhlasu +veřejnosti. Většina toho, co jsem řekl, se netýká tohoto případu, ale nedává +moc smysl argumentovat pro existenci vlastníků tím, že vlastník může učinit +program méně dostupným. Vlastník ho neudělá zcela nepřístupným, jak by si +lidé přáli v případě programu, jehož použití je považováno za destruktivní.</li> +</ol> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free +Software, Free Society: The Selected Essays of Richard +M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<hr /><p><b>Obecná poznámka korektora překladu</b></p> +<p>Jak jste si jistě všimli, v textu se porůznu objevovaly moje +poznámky. Nedělal jsem to proto, abych nějak zasahoval do původního +autorského textu Richarda Stallmana, ale snažil jsem se vysvětlit lépe věci +na místech, které se mi zdály jako méně srozumitelné pro lidi, kteří se v +oboru svobodného software moc neorientují. Doufám tedy, že jsem nijak +nenarušil původní text a aspoň zčásti pomohl lidem, pro které může být tento +dokument právě prvním setkáním s úžasným světem svobodného software.</p> +<p>Pokud přece budete pochybovat o smyslu nějaké věty či odstavce, prosím +uvědomte si, že tento dokument byl sepsán 24.dubna 1992 a to je v době, kdy +píši tuto poznámku, již téměř deset let. Byl psán v době před nástupem +jednoho velmi známého operačního systému, krátce po zrození jádra Linuxu, v +době, kdy mnoho z vás asi ještě nemělo doma osobní počítač. Projekt GNU +tehdy zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Přesto ale téměř všechno z toho, co je +zde popsáno, platí a nezdá se, že by mělo v nejbližší době přestat +platit.<br /> +--korektor překladu</p></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1991, 1992, 1998, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/05 14:10:26 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/stallmans-law.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/stallmans-law.html new file mode 100644 index 0000000..2f05b01 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/stallmans-law.html @@ -0,0 +1,103 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/stallmans-law.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/stallmans-law.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/stallmans-law.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="/philosophy/po/stallmans-law.cs-diff.html" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2013-07-03" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/stallmans-law.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Stallmanův zákon – GNU projekt – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/stallmans-law.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Stallmanův zákon</h2> + +<p>Když korporace vládnou společnosti a tvoří zákony, každá nová technologie je +pro ně příležitostí k dalšímu omezování uživatelů.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2012 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Překlad: František Kučera</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2016/12/27 18:29:34 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html new file mode 100644 index 0000000..2045922 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html @@ -0,0 +1,1038 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/thegnuproject.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>O projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, GNU projekt, FSF, Free Software, Nadace pro svobodný software, historie" /> + +<!--#include virtual="/gnu/po/thegnuproject.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Projekt GNU</h2> + +<p> +napsal <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richard +Stallman</strong></a></p> + +<blockquote> +<p> +Původně vyšlo v knize <em>Open Sources</em>. Richard Stallman <a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">nikdy nepodporoval +„open source“</a>, ale přispěl tímto článkem, aby v této knize ideály hnutí +svobodného softwaru úplně nechyběly. +</p> +<p> +Proč je dnes, víc než kdy jindy, potřeba <a +href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">trvat na tom, aby +software, který používáme, byl svobodný</a>. +</p> +</blockquote> + +<h3>První komunita sdílející software</h3> +<p> +Když jsem v roce 1971 začal pracovat v <abbr title="Massachusetts Institute +of Technology">MIT</abbr> v Laboratoři umělé inteligence (<abbr +title="Artificial Intelligence">AI</abbr> Lab), stal jsem se součástí +komunity sdílející software, která existovala již mnoho let. Sdílení +software nebylo výsadou pouze naší komunity; je staré jako počítače samy, +stejně jako sdílení receptů je staré jako vaření. Dělali jsme však více než +toto. </p> +<p> +AI Lab používala operační systém pro sdílení času nazvaný <abbr +title="Incompatible Timesharing System">ITS</abbr> (Nekompatibilní systém +pro sdílení času) navržený hackery (1) pracujícími v laboratoři a psaný v +assembleru pro Digital <abbr title="Programmed Data +Processor">PDP</abbr>-10, jeden z velkých počítačů tehdejší doby. Jako člen +komunity, systémový hacker laboratoře umělé inteligence, jsem měl za úkol +vylepšovat tento systém. </p> +<p> +Nenazývali jsme náš software „svobodným software“, neboť tento termín ještě +neexistoval, ale náš software jím byl. Kdykoliv lidé z jiné vysoké školy +nebo firmy chtěli portovat a používat program, rádi jsme jim to +umožnili. Pokud jste viděli někoho používat neznámý a zajímavý program, +mohli jste ho vždy požádat, aby vám ukázal zdrojové kódy, abyste jej mohli +studovat, měnit anebo demontovat některé z jeho částí a vytvořit nový +program. </p> +<p> +(1) Užívání výrazu „hacker“ jako pojmenování někoho, kdo prolamuje +bezpečnost systémů, je matení způsobené dnešními médii. My hackeři toto +pojmenování odmítáme uznat a toto slovo stále používáme k označení někoho, +kdo miluje programování nebo si užívá svůj důvtip s hravostí. Přečtěte si +můj článek <a href="http://stallman.org/articles/on-hacking.html">O +hackování</a>.</p> + +<h3>Rozpad komunity</h3> +<p> +Situace se dramaticky změnila na počátku osmdesátých let, když Digital +přestal ukončil výrobu řady PDP-10. Jejich architektura, elegantní a výkonná +v šedesátých letech, nemohla, přirozeně, pokrýt větší adresní prostory, +které začaly nastupovat v osmdesátých letech. To znamenalo, že téměř všechny +programy pro ITS byly zastaralé. </p> +<p> +Komunita hackerů AI Lab se nedlouho předtím rozpadla. Oddělující se firma +Symbolics si v roce 1981 najala téměř všechny hackery z AI Lab a oslabená +komunita byla neschopná se nadále sama udržet. (Kniha Hackeři od Steve +Levyho popisuje tyto události, stejně jako vykresluje jasný obrázek komunity +za jejího rozkvětu.) Když v roce 1982 nakoupila laboratoř AI nová PDP-10, +její administrátoři se rozhodli používat nesvobodný systém pro sdílení času +od Digitalu namísto našeho ITS. </p> +<p> +Moderní počítače té doby jako například VAX nebo 68020, měly své vlastní +operační systémy, ale žádný z nich nebyl svobodným softwarem: museli jste +podepsat tzv. non-disclosure agreement (NDA) dokonce i proto, abyste vůbec +získali spustitelný program. </p> +<p> +Znamenalo to tedy, že první věc, kterou jste museli při používání počítače +udělat, byl slib, že nebudeme pomáhat svým kolegům. Spolupráce komunity byla +zakázána. Pravidlo vytvořené vlastníky proprietárního software znělo: „Pokud +sdílíte software se svým kolegou, jste pirát. Pokud chcete provádět v našem +software jakékoliv změny, musíte nás nejdříve poprosit.“</p> +<p> +Myšlenka, že společenský systém proprietárního softwaru – systém, v němž +nesmíte sdílet nebo měnit software – škodí společnosti, je neetický, zkrátka +a jednoduše špatný, by mohla být pro některé čtenáře překvapením. Co jiného +se však dá říct o systému založeném na rozdělování veřejnosti, na systému +nechávajícím své uživatele bezmocné? Lidé, jimž tato myšlenka připadá +překvapující, mohli pokládat proprietární sociální systém za daný, nebo jej +posuzovat podle slov lidí z oblasti obchodu s proprietárním +software. Vydavatelé software dlouho a těžce pracovali na tom, aby +přesvědčili veřejnost, že existuje pouze jediný způsob, jak pohlížet na +tento problém.</p> +<p> +Když vydavatelé softwaru hovoří o „posilování“ svých „práv“ nebo „zastavení +<a href="/philosophy/words-to-avoid.html#Piracy">pirátství</a>“, to, co +vlastně <em>říkají</em> je druhotné. Opravdová podstata těchto tvrzení je v +nevyslovených domněnkách, jež berou jako samozřejmé; předpokládá se, že je +veřejnost bez kritiky přijme. Pojďme se tedy na ně podívat.</p> +<p> +Prvním předpokladem je, že softwarové firmy mají nesporné přirozené právo +vlastnit software a mít tak moc nad všemi jeho uživateli. (Pokud by se +jednalo o přirozené právo, potom bychom, bez ohledu na to, do jaké míry +poškozuje veřejnost, nemohli nic namítat.) Je zajímavé, že americká ústava a +právní zvyklosti tento pohled na věc odmítají; copyright není přirozené +právo, ale vládou uměle vytvořený monopol, jež omezuje přirozené právo +uživatelů na vytváření kopií.</p> +<p> +Dalším nevysloveným předpokladem je, že jedinou důležitou věcí týkající se +software je, jaké úkoly nám umožňuje plnit – a že my, počítačoví uživatelé, +bychom se neměli starat o to, v jaké společnosti je nám dovoleno žít. </p> +<p> +Třetí domněnkou je, že bychom neměli použitelný software (nebo programy na +konkrétní věci), kdybychom nenabídli společnosti moc nad uživateli jejího +programu. Předtím než hnutí svobodného software ukázalo, že jsme schopni +vytvořit mnoho užitečného software bez zbytečných omezení, mohla být tato +domněnka ještě i přijatelná.</p> +<p> +Jestliže odmítneme akceptovat tyto předpoklady a posoudíme dané problémy +přirozeným smyslem pro etiku a dáme uživatele na první místo, dojdeme k +závěrům velmi odlišným. Počítačoví uživatelé by měli mít svobodu modifikovat +programy tak, aby splňovaly jejich potřeby, a svobodu sdílet +software. Pomáhat ostatním lidem je základ společnosti. </p> +<p> +Není zde dostatek prostoru pro rozsáhlý dokument odůvodňující tento závěr, +takže odkazuji čtenáře na webovou stránku <a +href="/philosophy/why-free.html">Proč by software neměl mít majitele</a> a +<a href="/philosophy/free-software-even-more-important.html"> +http://www.gnu.org/philosophy/free-software-even-more-important.html</a>. +</p> + +<h3>Důležitá morální volba</h3> +<p> +Po rozpadu mé komunity bylo nemožné pokračovat jako dříve. Místo toho jsem +stál tváří v tvář morálnímu rozhodnutí.</p> +<p> +Bylo by snadnou volbou připojit se ke světu proprietárního software, spolu s +podepsáním tzv. non-disclosure agreement a slibů, že nebudu pomáhat svým +kolegům hackerům. Je velmi pravděpodobné, že bych rovněž vyvíjel software +vydávaný pod non-disclosure agreement a naléhal na ostatní, ať rovněž +zrazují své kolegy.</p> +<p> +Mohl jsem si tak vydělávat a možná se sám bavit psaním kódu. Věděl jsem +však, že kdybych se na konci své kariéry ohlédl zpět a viděl roky strávené +stavbou zdí oddělujících lidi, připadalo by mi, že jsem svůj život zasvětil +činěním světa horším a horším. </p> +<p> +Sám jsem měl již zkušenosti s tím, jak dopadne přijetí non-disclosure +agreement, a to když někdo odmítl dát mně a MIT AI laboratoři zdrojový kód +na program pro řízení naší tiskárny. (Program trpěl některými nedostatky a +to bylo pro uživatele tiskárny velmi frustrující.) Nemohl jsem si říct, že +non-disclosure agreement je nevinný. Byl jsem velmi rozzlobený, když s námi +odmítl sdílet kód; nemohl jsem se otočit zády a začít dělat ostatním totéž.</p> +<p> +Další možností, snadnou ale neradostnou, bylo opustit počítačové odvětví. Mé +dovednosti by tak sice nebyly zneužity, ale stále by byly promrhávány. Nebyl +bych vinen za rozdělování a omezování počítačových uživatelů, ale tak jako +tak by k tomu došlo.</p> +<p> +Začal jsem se tedy poohlížet po způsobu, jak bych mohl vytvořit něco +prospěšného. Ptal jsem se sám sebe: existuje nějaký program nebo programy, +které bych mohl psát, aby mohla naše komunita opět existovat?</p> +<p> +Odpověď byla zřejmá: nejdříve byl potřeba operační systém. Jedná se o +klíčový software pro používání počítače. S operačním systémem můžete dělat +mnoho věcí, bez něj se však počítač nedá vůbec používat. Se svobodným +operačním systémem bychom znovu mohli vytvořit komunitu spolupracujících +hackerů – a pozvat kohokoliv, aby se k nám přidal. Kdokoliv by mohl používat +počítač bez toho, aniž by se tak upisoval ke spiknutí proti svým přátelům. </p> +<p> +Jako vývojář operačních systémů jsem pro takovou práci měl dostatečné +znalosti. Přestože jsem tehdy nemohl s jistotou předpokládat, že uspěji, +uvědomil jsem si, že jsem byl pro tuto práci vybrán. Rozhodl jsem se +vytvořit systém kompatibilní s Unixem, aby byl přenositelný a aby na něj +mohli unixoví uživatelé snadno přejít. Jméno GNU bylo vybráno podle +hackerské tradice, jako rekurzivní akronym „GNU's Not Unix“ a vyslovuje se +jako <a href="/gnu/pronunciation.html">jedna slabika s tvrdým G</a>.</p> +<p> +Operační systém neznamená pouze jádro (kernel), plně dostačující ke +spouštění jiných programů. V sedmdesátých letech v sobě již každý operační +systém, který byl hoden svého jména, zahrnoval procesory, assemblery, +kompilátory, překladače, debuggery, textové editory, mailery a mnohem +více. ITS, Multics, VMS, Unix, všechny tyto systémy je měly. Operační systém +GNU je zahrnoval také.</p> +<p> +Později jsem slyšel tato slova, připisovaná Hillelovi (1):</p> + +<blockquote><p> + Jestliže nejsem pro sebe, kdo bude pro mě?<br /> + Jestliže jsem jen pro sebe, co jsem?<br /> + Jestliže ne nyní, kdy? +</p></blockquote> +<p> +V podobném duchu bylo i rozhodnutí začít s projektem GNU. </p> +<p> +(1) Coby ateista sice nenásleduji žádné náboženské vůdce, ale někdy se mi +líbí, co někdo z nich prohlásí.</p> + +<h3>Svobodný jako ve slově svoboda</h3> +<p> +Pojem „svobodný software“ je někdy špatně vykládán – nijak nesouvisí s +cenou. Je o svobodě. <a href="#tf1">[1]</a> Zde proto cituji definici +svobodného softwaru.</p> + +<p>Program je svobodným softwarem pro vás, uživatele, jestliže máte tyto +svobody: </p> + +<ul> + <li>Smíte spouštět program za jakýmkoliv účelem. </li> + + <li>Smíte upravovat program tak, aby vyhovoval vašim potřebám. (Abyste tuto +svobodu mohli realizovat v praxi, musíte mít přístup ke zdrojovému kódu, +neboť vytváření změn v programu, je nesmírně obtížné, nemáte-li k dispozici +zdrojový kód.)</li> + + <li>Smíte šířit kopie a to jak zadarmo, tak za poplatek. </li> + + <li>Smíte distribuovat upravené verze programu, aby vaše komunita mohla mít +užitek z vašich vylepšení.</li> +</ul> +<p> +Jelikož se „free“ vztahuje ke svobodě, nikoliv k ceně, není tu rozpor mezi +prodejem kopií a svobodným softwarem. Svoboda prodávat kopie je ve +skutečnosti velmi důležitá: sbírky svobodného softwaru prodávané na +CD-ROMech jsou pro komunitu důležité a jejich prodej je jednou z cest, jak +sehnat peníze na rozvoj svobodného softwaru. Z toho důvodu není svobodným +softwarem program, jež nesmí být distribuován. </p> +<p> +Kvůli dvojznačnosti slova „free“ se lidé dlouho pokoušeli najít jiná +označení, avšak žádné z nich nebylo shledáno jako vhodná +alternativa. Angličtina má více slov a nuancí než kterýkoli jiný jazyk, ale +chybí jí jednoduché, jednoznačné slovo pro „free“ jako v slově svoboda – +„nespoutaný“ – slovo s nejbližším podobným významem. Alternativy +„osvobozený“ (liberated), „svoboda“ (freedom) a „otevřený“ (open) nesou jiný +význam nebo mají jiné nevýhody. </p> + +<h3>GNU software a GNU systém</h3> +<p> +Vývoj celého systému je velmi rozsáhlý projekt. Abych ho dotáhl do konce, +rozhodl jsem se přizpůsobit a používat již existující části svobodného +software všude tam, kde to bylo možné. Úplně na počátku jsem se například +rozhodl používat TeX jako hlavní textový formátovač; o několik let později +jsem se rozhodl používat X Window Systém – raději, než abych pro GNU psal +další okenní systém. </p> +<p> +Díky tomuto a podobným rozhodnutím není GNU systém totéž jako souhrn +veškerého GNU software. GNU systém v sobě zahrnuje i programy, které nejsou +GNU software, programy, které byly vyvíjeny jinými lidmi pro jejich vlastní +potřeby, ale které můžeme používat, protože jsou svobodným software.</p> + +<h3>Počátek projektu</h3> +<p> +V lednu 1984 jsem odešel z MIT a začal psát GNU software. Bylo nutné MIT +opustit, aby se nevměšovala do distribuce GNU jako svobodného +software. Kdybych zůstal zaměstnancem MIT, mohli by si chtít mou práci +přivlastnit a uvalit na ni své distribuční podmínky, nebo ji dokonce +přeměnit v proprietární software. Nechtěl jsem dělat tolik práce jen na to, +abych pak vyděl jak se stává nepoužitelnou pro můj cíl: vytvoření nové +software sdílející komunity.</p> +<p> +Přesto mi však profesor Winston, ředitel MIT AI Lab, laskavě dovolil i +nadále používat vybavení laboratoře.</p> + +<h3>První kroky</h3> +<p> +Krátce před začátkem GNU projektu jsem se doslechl o Svobodném univerzitním +kompilátoru, rovněž známého jako <abbr title="Free University Compiler +Kit">VUCK</abbr>. (dánské slovo „svobodný“ se píše s V) Tento překladač byl +navržen pro mnoho jazyků, včetně C a Pascalu a s podporou mnoha cílových +strojů. Napsal jsem jeho autorovi, zda by ho GNU mohl používat.</p> +<p> +Posměšně mi odpověděl, že sice univerzita svobodná je, avšak překladač +nikoliv. Rozhodl jsem se proto, že mým prvním programem pro projekt GNU bude +mnohojazyčný a multiplatformní překladač (kompilátor).</p> +<p> +Doufal jsem, že se vyhnu tomu, abych vytvářel celý překladač sám. Získal +jsem zdrojový kód Pastelu, multiplatformního překladače rozvíjeného v +Lawrence Livermore Lab. Byl napsán v rozšířené verzi Pascalu a podporoval +ji, byla navržena jako systémový programovací jazyk. Přidal jsem Céčkový +front end a začal s portováním na počítač Motorola 68000. Musel jsem se však +nakonec vzdát, když jsem přišel na to, že tento překladač potřebuje +megabajty volného prostoru, a dostupný Unixový systém 68000 umožňoval použít +pouze 64 kilobajtů.</p> +<p> +Poté jsem si uvědomil, že překladač Pastel fungoval na principu analýzy +celého vstupního souboru do syntaxového stromu, přeměnil celý syntaxový +strom v řetězec „instrukcí“ a potom generoval celý výstupní soubor. Dokonce +bez uvolňování paměti. Tehdy mi došlo, že bych měl napsat nový +překladač. Tento nový překladač je nyní znám jako <abbr title="GNU Compiler +Collection">GCC</abbr>; není v něm využit ani jeden z překladačů Pastel, ale +podařilo se mi přizpůsobit a použít front end C, který jsem již měl +hotov. To ovšem bylo o několik let později; nejdříve jsem pracoval na GNU +Emacsu.</p> + +<h3>GNU Emacs</h3> +<p> +Na GNU Emacs jsem začal pracovat v září 1984 a na počátku roku 1985 již +začal být použitelným. To mi umožnilo začít používat na editaci unixové +systémy; protože jsem neměl zájem učit se pracovat s vi nebo ed, musel jsem +do té doby provádět editaci na jiných strojích.</p> +<p> +Lidé začali mít o používání GNU Emacsu zájem a tak vyvstala otázka, jak ho +šířit. Samozřejmě jsem ho umístil na anonymní ftp server na počítač MIT, jež +jsem používal. (Tento počítač, prep.ai.mit.edu, se tak stal hlavním FTP +distribučním stanovištěm pro GNU; o několik let později jsme ho přemístili +na náš nový FTP server.) V té době ovšem mnoho lidí, kteří se o to zajímali, +nebylo připojeno k Internetu a nemohlo získat přes ftp. Otázka tedy zněla: +„Co jim mám říct?“</p> +<p> +Mohl jsem říct: „Najděte si kamaráda, který na síti je, a ten vám udělá +kopii.“ Také jsem mohl udělat to, co jsem udělal s původním PDP-10 Emacs: +říct jim: „Pošlete mi pásku a obálku se známkou (<abbr +title="Self-addressed Stamped Envelope">SASE</abbr>) a já vám ji pošlu +zpátky s nahraným Emacsem.“ Neměl jsem však práci a hledal jsem způsob, jak +si svobodným softwarem vydělat. Oznámil jsem tedy, že pásku pošlu každému za +poplatek $150. Takto jsem začal s obchodním šířením svobodného software a +byl jsem předchůdcem společností, které nyní distribuují GNU systémy +založené na Linuxu.</p> + +<h3>Je program svobodný pro každého uživatele?</h3> +<p> +Jestliže je program v době, kdy opouští ruce svého autora, svobodným +softwarem, nemusí to nutně znamenat, že pro každého vlastníka kopie tohoto +programu to bude rovněž svobodný software. Například <a +href="/philosophy/categories.html#PublicDomainSoftware">public domain +software</a> (software, který není chráněn autorským právem) je svobodným +software; ale kdokoliv si může vytvořit vlastní nesvobodnou upravenou +verzi. Podobně je tomu v případě mnoha svobodných programů: jsou chráněny +autorským právem, ale šířeny pod jednoduchými licencemi, které umožňují +vytvářet proprietární modifikované verze.</p> +<p> +Příkladem tohoto problému je X Window systém vyvinutý na MIT a vydaný jako +svobodný software s velmi volnou licencí. Brzy byl převzat různými +počítačovými firmami. Ty přidaly X ke svým proprietárním unixovým systémům +pouze v binární podobě a s týmž non-disclosure agreement. Tyto kopie X +nebyly svobodným software o nic víc než Unix. </p> +<p> +Vývojáři X Window System to nepovažovali za problém – věděli , že k tomu +dojde. Jejich cílem nebyla svoboda, jen úspěch definovaný slovy „mít hodně +uživatelů“. Nestarali se o to, zda mají jejich uživatelé svobodu, šlo jim +jen o to, aby jich bylo co nejvíc.</p> +<p> +To vedlo k paradoxní situaci, kde dva rozdílné pohledy na míru svobody +poskytovaly odlišné odpovědi na otázku: „Je tento program svobodný?“ Pokud +byste tento problém posuzovali na základě svobod poskytovaných distribučními +podmínkami té verze z MIT, řekli byste, že X jsou svobodný +software. Jestliže byste ovšem prověřovali svobodu průměrného uživatele X, +museli byste říct, že se jedná o proprietární software. Většina uživatelů X +používala proprietární verze, které dostali s unixovými systémy, ne +svobodnou verzi.</p> + +<h3>Copyleft a GNU GPL</h3> +<p> +Cílem GNU je poskytnout uživatelům svobodu, ne být populární. Potřebovali +jsme takové distribuční podmínky, abychom zabránili proměně GNU softwaru v +software proprietární. Metoda, kterou používáme, se nazývá „copyleft“.(1) </p> +<p> +Copyleft používá autorského práva (copyrightu), ale „převrací“ jej tak, aby +sloužilo k opačným účelům než obvykle: namísto prostředku ke spoutání +software, se stává prostředkem k udržení software svobodným.</p> +<p> +Hlavní myšlenkou copyleftu je dát každému práva ke spouštění, kopírování, +modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí – ne však povolení +přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které +definují „svobodný software“ zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se +nezcizitelnými právy.</p> +<p> +Aby byl copyleft efektivní, musí být modifikované verze rovněž svobodné. To +zajišťuje, že naše práce je, pokud je zveřejněna, dostupná naší komunitě. Co +se týče programátorů, kteří pracují jako dobrovolníci na zlepšování GNU +software, je to právě copyleft, jež nedovoluje jejich zaměstnavatelům říkat: +„Nesmíte sdílet tyto změny, protože je použijeme k vytvoření naší +proprietární verze programu.“</p> +<p> +Požadavek, že veškeré změny musí být „svobodné“ je nezbytný, pakliže chceme +zajistit svobodu každému uživateli programu. Společnosti, jež učinili X +Window systém proprietárním, většinou provedly několik změn, aby jej +přizpůsobily jejich systémům a hardware. Tyto změny byly v porovnání s +rozšířením X malé, ale nikoli bezvýznamné. Jestliže by vytváření změn bylo +výmluvou k odepření svobody uživatelům, bylo by pro kohokoli velmi snadné z +této výmluvy těžit.</p> +<p> +Související problém se týká kombinování svobodného programu s nesvobodným +kódem. Takováto kombinace by pak nevyhnutelně byla nesvobodná; jakékoliv +svobody chybějící nesvobodné části by pak chyběly i celku. Povolení takových +kombinací by bylo zkázonosné. Z toho důvodu je rozhodujícím požadavkem pro +copyleft „ucpat tuto díru“: jakýkoliv program, který je přidaný či +kombinovaný s copyleftovaným programem, musí být takový, aby další +kombinovaná verze byla rovněž svobodná a copyleftovaná.</p> +<p> +Specifická implementace copyleftu, kterou používáme ve většině GNU softwaru, +je GNU General Public License, zkráceně GNU GPL. Máme ovšem i jiné druhy +copyleftů, používané za zvláštních okolností. Příručky GNU jsou rovněž +copyleftovány, ale používají mnohem jednodušší druh copyleftu, protože pro +ně není třeba složitosti GNU GPL. (2)</p> +<p> +(1) V roce 1984 nebo 1985 mi poslal dopis Don Hopkins (nápady sršící +člověk). Na obálku napsal pár vtipných poznámek, včetně této: „Copyleft – +všechna práva vyhrazena“. Používal jsem výraz „copyleft“ k označení konceptu +distribuce, který jsem v té době vyvíjel.</p> + +<p> +(2) Pro dokumentaci teď používáme <a href="/licenses/fdl.html">GNU Free +Documentation License</a>.</p> + +<h3>Nadace pro svobodný software</h3> + +<p>Jak vzrůstal zájem o používání Emacsu, do projektu GNU se začali zapojovat +další lidé, a tak jsme se rozhodli, že je čas znovu se poohlédnout po +nějakých financích. Proto jsme v roce 1985 vytvořili <a +href="http://www.fsf.org/">Nadaci pro svobodný software</a>; organizaci pro +rozvoj svobodného software, osvobozenou od platby daní. Nadace pro svobodný +software rovněž převzala kontrolu nad prodejem pásek s Emacsem; později se +obchod rozšířil díky tomu, že jsme na pásku přidali další svobodný software +(jak GNU, tak ne-GNU) a také jsme začali prodávat manuály.</p> + +<p>Nadace pro svobodný software přijímá sponzorské dary, ale většina jejích +příjmů vždy pocházela z prodeje kopií svobodného software a jiných služeb s +tím spojených. Nyní prodává CD-ROMy se zdrojovými kódy, CD-ROMy s binárkami, +přehledně tištěné příručky (vše se svobodou redistribuce a modifikace), a +zajišťuje distribuce Deluxe (v nichž dodáváme celou sbírku software dle +vašeho výběru platformy). FSF dodnes <a href="http://shop.fsf.org/">prodává +manuály a další věci</a>, ale hlavní část příjmů tvoří členské příspěvky. K +FSF se můžete připojit na <a href="http://fsf.org/join">fsf.org</a>.</p> + +<p>Zaměstnanci Nadace pro svobodný software napsali a udržovali mnoho balíčků +GNU. Dva významné jsou knihovny pro C a shell. GNU C knihovna je tím, co +každý program běžící na GNU/Linux systému používá ke komunikaci s +Linuxem. Vyvinul ji člen Nadace pro svobodný software, Roland McGrath. Na +většině GNU/Linux systémů je používaným shellem <abbr title="Bourne Again +Shell">BASH</abbr> – Bourne Again Shell(1), vyvinutý zaměstnancem FSF, +Brianem Foxem.</p> + +<p>Financovali jsme vývoj těchto programů, protože GNU projekt nebyl pouze o +nástrojích či vývojovém prostředí. Naším cílem byl kompletní operační systém +a tyto programy jsme pro dosažení cíle potřebovali.</p> + +<p>(1) „Bourne again Shell“ je parodií na jméno „Bourne Shell“, což byl shell +obvykle používaný v Unixu.</p> + +<h3>Podpora svobodného software</h3> + +<p>Filosofie svobodného software odmítá určitou rozšířenou obchodní praxi, ale +nestaví se proti komerci jako takové. Pokud obchod respektuje svobody +uživatele, přejeme mu úspěch.</p> + +<p>Prodej kopií Emacsu ukazuje jeden druh obchodu se svobodným softwarem. Když +Nadace pro svobodný software převzala tento obchod, potřeboval jsem najít +jiný způsob vydělávání. Nalezl jsem jej v prodeji služeb spojených se +svobodným software, který jsem vyvíjel. To zahrnovalo vyučování předmětů +jako například jak programovat GNU Emacs a jak si přizpůsobit GCC, a vývoj +softwaru, převážně portování GCC na nové platformy.</p> + +<p>V dnešní době provozuje každý z těchto typů obchodu se svobodným software +řada korporací. Některé distribuují kolekce svobodného softwaru na CD-ROM; +jiné nabízejí podporu uživatelů na různých úrovních: od zodpovídání +uživatelských otázek přes opravy chyb až k přidávání nových +funkcionalit. Dokonce se začínají objevovat firmy založené na vydávání +nových svobodných softwarových produktů.</p> + +<p>Přesto však pozor – řada firem, které se samy zaštiťují termínem „open +source“ ve skutečnosti zakládá svůj byznys na nesvobodném softwaru, který +pracuje spolu se svobodným softwarem. Nejsou to firmy svobodného softwaru, +jedná se o firmy proprietárního softwaru, o firmy, jež se pomocí svých +produktů snaží odlákat uživatele od svobody. Nazývají je „přidanými +hodnotami“, na které chtějí, abychom si zvykli: jedná se o volbu mezi +výhodností a svobodou. Ceníme-li si svobody více, měli bychom je nazývat +„produkty zbavené svobody“. </p> + +<h3>Technické cíle</h3> + +<p>Hlavním cílem GNU je, aby bylo svobodným softwarem. Dokonce ani kdyby GNU +nebylo technicky vyspělejší než Unix, bylo by společenským přínosem, neboť +by dovolovalo uživatelům spolupracovat, a etickým přínosem, neboť by +respektovalo jejich svobody.</p> + +<p>Bylo ovšem přirozené při práci aplikovat známé standardy a dobré praktiky – +například dynamickou alokaci datových struktur, abychom se vyhnuli jakýmkoli +fixním limitům nebo používat veškeré možné osmibitové kódy všude tam, kde to +mělo smysl.</p> + +<p>Navíc jsme se rozhodli odmítnout zaměření Unixu na malé velikosti paměti a +to tak, že jsme se rozhodli nepodporovat 16-bitové počítače (bylo zřejmé, že +v době, kdy bude GNU systém dokončen, budou normou 32-bitové stroje), a +nesnažit se o snížení využití paměti, pokud nepřekročilo jeden megabyte. U +programů, pro něž nebyly velmi rozsáhlé soubory rozhodující, jsme +povzbuzovali programátory, aby načetli celé vstupní soubory do jádra a poté +procházeli jejich obsah bez obav o I/O operace.</p> + +<p>Tato rozhodnutí umožnila mnoha GNU programům předčit jejich unixové +protějšky ve spolehlivosti a rychlosti.</p> + +<h3>Darované počítače</h3> + +<p>Jak vzrůstala reputace projektu GNU, lidé nám začali nabízet stroje +používající Unix. Bylo to velmi užitečné, protože nejsnazší cesta k rozvoji +komponent GNU spočívala v nahrazování komponent jednoho systému komponenty +druhého systému. Bohužel to však vyvolalo etický problém: jestli je vůbec +správné mít kopii Unixu.</p> + +<p>Unix byl (a je) proprietární software a filozofie projektu GNU říká, že +bychom proprietární software neměli používat. Když jsem však aplikoval táž +odůvodnění, která vedla k závěru, že násilí v sebeobraně je +ospravedlnitelné, došel jsem k tomu, že je etické používat proprietární +software tam, kde je důležitým pro vývoj svobodných náhrad, které by pomohly +ostatním přestat používat proprietární software.</p> + +<p>Ačkoliv se jednalo o ospravedlnitelnou špatnost, stále to byla +špatnost. Nyní již nemáme žádné další kopie Unixu, protože jsme je nahradili +svobodnými operačními systémy. Pokud bychom na nějakém počítači nemohli +nahradit stávající počítačový systém systémem svobodným, nahradili bychom +raději počítač.</p> + +<h3>Seznam úloh GNU</h3> + +<p>Jak projekt GNU pokračoval a přibývalo systémových komponent, rozhodli jsme +se vytvořit seznam chybějících částí. Nabírali jsme vývojáře, aby napsali +chybějící komponenty. Tento seznam se stal známý jako seznam úloh GNU. Kromě +chybějících unixových komponent jsme přidali i jiný užitečný software a +dokumentaci, kterou by podle nás měl opravdu kompletní systém mít.</p> + +<p>Nyní (1) jsou na seznamu úloh GNU stěží nějaké komponenty Unixu – všechno +již bylo vytvořeno, kromě několika nepříliš důležitých. Seznam je však plný +projektů, které by někteří mohli označit jako „aplikace“. Jakýkoliv program, +jež se zamlouvá více lidem než úzké skupině uživatelů, by bylo užitečné +přidat k operačnímu systému.</p> + +<p>Dokonce i hry jsou a již od počátku byly na seznamu úloh. Unix hry +zahrnoval, a proto je mělo GNU přirozeně zahrnovat také. Ovšem kompatibilita +nebyla pro hry důležitá, a tak jsme se neřídili seznamem her, které měl +Unix. Namísto toho jsme sepsali řadu her různých typů, které by se +uživatelům mohly zamlouvat.</p> + +<p>(1) Byl sepsán v roce 1998. Od roku 2009 už seznam úkolů +neudržujeme. Komunita vyvíjí svobodný software tak rychle, že už ani +nestíháme všechno sledovat. Místo toho máme Seznam vysoce důležitých +projektů – mnohem kratší seznam programů, u kterých výrazně podporujeme, aby +je lidé napsali.</p> + +<h3>GNU knihovní GPL (LGPL)</h3> + +<p>GNU knihovna pro C používá zvláštní druh copyleftu nazvaný GNU Library +General Public License (1). Tento copyleft umožňuje spojit proprietární +software s knihovnami. Proč jsme udělali tuto výjimku?</p> + +<p>Není to otázka principu; neexistuje princip, který by tvrdil, že produkty +proprietárního software mají oprávnění zahrnovat náš kód. (Proč přispívat +projektu založeném na tom, že s námi odmítne cokoliv sdílet?) Používání LGPL +pro C knihovnu, či pro jakoukoliv knihovnu, je otázkou strategie.</p> + +<p>C knihovna má obecnou úlohu; každý proprietární systém nebo překladač má C +knihovnu. Z toho důvodu by vytvoření naší C knihovny dostupné pouze +svobodnému softwaru nemělo pro svobodný software žádné výhody – jen by +odrazovalo od jejího používání.</p> + +<p>Jeden systém je ovšem výjimkou: v GNU systému (a ten zahrnuje GNU/Linux), je +GNU C knihovna jedinou C knihovnou. Distribuční podmínky GNU C knihovny +určují, zda je možné kompilovat proprietární program pro GNU +systém. Neexistuje žádný morální důvod, který by povoloval proprietární +aplikace na GNU systému, ale ze strategického hlediska to vypadá, že jejich +zamítnutí by spíše odrazovalo od používání GNU systému než povzbuzovalo +rozvoj svobodných aplikací.</p> + +<p>Proto je používání licence LGPL dobrou strategií pro knihovnu C. U ostatních +knihoven se tyto strategické otázky rozhodují případ od případu. Jestliže se +díky knihovně dají psát zvláštní typy programů, potom je její vydání pod GPL +a omezení pouze na svobodné programy způsobem, jak pomoci ostatním vývojářům +svobodného software, tím, že budou zvýhodněni oproti proprietárnímu +software.</p> + +<p>Povšimněte si například GNU Readline, knihovny, která byla vyvinuta, aby +poskytla editační příkazovou řádku pro BASH. Readline je vydáno pod +obyčejnou GNU GPL, ne pod knihovní LGPL. To má pravděpodobně za následek +snížení množství užití Readline, ale to pro nás není ztráta. Mezitím se +přinejmenším jedna užitečná aplikace stala svobodnou, aby mohla používat +Readline, a to je pro komunitu velkou výhrou.</p> + +<p>Vývojáři proprietárního softwaru mají výhody, které jim poskytují peníze; +vývojáři svobodného software potřebují vytvářet výhody pro sebe +navzájem. Doufám, že jednou budeme mít rozsáhlou sbírku knihoven krytých +GPL, k nimž nebude mít proprietární software přístup a nebudeme mu tak +poskytovat užitečné moduly sloužící jako stavební kameny nového svobodného +software a získáme tak další výhodu pro jeho rozvoj.</p> + +<p>(1) Abychom předešli pocitu, že by pod ní měly být vydávány všechny +knihovny, nazýváme teď tuto licenci GNU Lesser General Public License. Pro +více informací se podívejte na: <a href="/philosophy/why-not-lgpl.html">Proč +byste neměli použít Lesser GPL pro vaši příští knihovnu</a>.</p> + +<h3>Řešení problému?</h3> +<p> +Eric Raymond říká: „každý dobrý program je psán tak, aby vyřešil problém +svého tvůrce“. Možná je to občas pravdou, ale mnoho důležitých součástí GNU +software bylo rozvíjeno kvůli tomu, abychom měli kompletní svobodný operační +systém. Byly vytvořeny na základě určité vize a plánu, ne z impulzu.</p> +<p> +Například jsme vyvíjeli GNU C knihovnu, protože systém podobný Unixu ji +potřebuje, Bourne-Again Shell (bash), protože systém podobný Unixu potřebuje +shell, a GNU tar, z toho samého důvodu jako tyto dvě předchozí. Totéž platí +i pro mé vlastní programy – GNU C překladač, GNU Emacs, GDB a GNU Make.</p> +<p> +Některé GNU programy byly vyvíjeny, aby se utkaly s určitými překážkami +kladenými vůči svobodě. Vyvíjeli jsme gzip, abychom nahradili program +Compress, jež naše komunita ztratila kvůli LZW patentům. Našli jsme lidi, +aby vyvinuli LessTif a později začali pracovat na GNOME a Harmony, zaměřené +na potíže způsobené jistými proprietárními knihovnami (viz níže). Vyvíjíme +GNU Privacy Guard, abychom nahradili populární nesvobodný šifrovací +software, protože by si uživatelé neměli být nuceni vybírat mezi soukromím a +svobodou.</p> +<p> +Samozřejmě mnoho lidí, kteří psali tyto programy, práce zaujala, a řadu +součástí přidali lidé, kvůli svým potřebám a zájmům. To ale není důvod proč +tyto programy existují.</p> + +<h3>Neočekávaný vývoj</h3> +<p> +Na počátku projektu GNU jsem si představoval, že vyvineme celý GNU systém a +poté ho jako celek vydáme. To se však nestalo.</p> +<p> +Od té doby, kdy byly všechny části systému GNU implementovány na systému +Unix, mohly být spouštěny na unixových systémech, což bylo dlouho předtím +než existoval kompletní GNU systém. Některé z těchto programů si získaly +oblibu, a uživatelé je začali šířit a portovat – na různé nekompatibilní +verze Unixu a někdy též do jiných systémů.</p> +<p> +Programy se postupně staly daleko výkonnějšími a přitahovaly jak peněžní +zdroje, tak přispěvatele, k projektu GNU. Pravděpodobně to však zpozdilo +zkompletování projektu GNU o několik let, neboť vývojáři GNU vložili svůj +čas do údržby portů a přidávání funkcionalit k existujícím součástem, raději +než aby pokračovali v psaní chybějících částí, jedné po druhé.</p> + +<h3>GNU Hurd</h3> +<p> +V roce 1990 byl již GNU systém téměř hotov; jedinou větší chybějící +komponentou bylo jádro (kernel). Rozhodli jsme se implementovat ho jako +soubor serverových procesů nad Machem. Mach je mikrokernel vyvinutý na +univerzitě Carnegie Mellon a univerzitě v Utahu; GNU HURD je sbírkou serverů +(tj. „stádo pakoňů“ – „herd of GNUs“), který běží nad Machem, a vykonává +různé činnosti unixového jádra. Zahájení vývoje se zpozdilo kvůli tomu, že +jsme čekali, až uvolní Mach coby svobodný software, jak nám bylo slíbeno.</p> +<p> +Jedním z důvodů, proč jsme si vybrali tuto architekturu, bylo vyvarovat se +nejobtížnější části práce: ladění (debuggování) kernelového programu bez +debuggeru na úrovni zdrojového kódu. Tato práce byla již hotova, v Machu, a +zamýšleli jsme ladit HURD servery jako uživatelské programy, s <abbr +title="GNU Project debugger">GDB</abbr>. Trvalo to však velmi dlouho a +ukázalo se, že je velmi obtížné odladit více-procesové servery, které si +navzájem posílají zprávy. Trvalo mnoho let než HURD začal spolehlivě +fungovat.</p> + +<h3>Alix</h3> +<p> +Nepředpokládali jsme, že se kernel bude jmenovat HURD. Jeho původní název +byl Alix – podle jména mé tehdejší přítelkyně, systémové administrátorky, +která poukázala na to, že by se její jméno hodilo do našeho systému +pojmenovávání verzí unixových systémů; vtipkovala před svými přáteli, že by +měl někdo pojmenovat kernel po ní. Nic jsem neříkal, ale rozhodl jsem se ji +překvapit kernelem s názvem Alix.</p> +<p> +Nakonec to tak nezůstalo. Michael Bushnell (nyní Thomas), hlavní vývojář +kernelu, upřednostňoval název HURD a z Alix udělal odkaz k určité části +kernelu – konkrétně k té, co zachycuje systémová volání a posílá zprávy HURD +serverům.</p> +<p> +Později jsme se s Alix rozešli a změnila si jméno; nezávisle na tom byl +změněn design HURDu tak, aby C knihovna posílala zprávy přímo serverům, a +díky tomu součást Alix zmizela z návrhu.</p> +<p> +Ještě předtím než se tohle všechno událo, se Alix setkala se svými přáteli a +ti jí řekli o názvu Alix ve zdrojovém kódu HURDu, takže jméno odvedlo svou +práci.</p> + +<h3>Linux a GNU/Linux</h3> +<p> +GNU Hurd není připravený pro produkční využití a ani nevíme, jestli někdy +bude. Z flexibility návrhu pramení určité problémy a zatím není zřejmé, jak +je vyřešit.</p> + +<p> +Naštěstí je dostupné jiné jádro. V roce 1991 začal Linus Torvalds s vývojem +jádra kompatibilního s Unixem a nazval ho Linux. Toto jádro bylo zpočátku +proprietární, ale v roce 1992 z něj Linus udělal svobodný +software. Zkompletováním Linuxu s ne zcela hotovým GNU systémem vznikl úplný +svobodný operační systém. (Jejich zkombinování bylo samozřejmě samo o sobě +podstatným úkolem.) Vlastně můžeme spouštět verze GNU systému díky Linuxu.</p> +<p> +Tento systém nazýváme <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>, +abychom vyjádřili, že vznikl spojením systému GNU a Linuxu jakožto +jádra. Prosíme, abyste nepropadali zlozvyku nazývat celý systém slovem +“Linux”, protože tím byste přisuzovali zásluhy za naši práci +někomu jinému. Přiznejte nám prosím zásluhy <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">rovným dílem</a>.</p> + +<h3>Výzvy v naší budoucnosti</h3> +<p> +Prokázali jsme naši schopnost vyvinout široké spektrum svobodného +softwaru. To neznamená, že jsme neporazitelní a nezastavitelní. Díky +několika obtížím je budoucnost svobodného softwaru nejistá; střet s nimi +bude vyžadovat velké úsilí a vytrvalost, možná trvající roky. Bude vyžadovat +takové odhodlání, v němž lidé dají najevo, že si své svobody váží a +nenechají si ji od nikoho vzít.</p> +<p> +Následující čtyři oddíly popisují tyto výzvy.</p> + +<h3>Tajemný hardware</h3> +<p> +Výrobci hardwaru mají stále vzrůstající tendence udržovat hardwarové +specifikace v tajnosti. Díky tomu je obtížné psát svobodné ovladače, aby +Linux a XFree86 mohly podporovat nový hardware. Nyní máme kompletní svobodné +systémy, ale nebudeme je mít později, pakliže nebudou schopny podporovat +budoucí počítače.</p> +<p> +Existují dvě možnosti jak zvládnout tento problém. Programátoři se mohou +použít tzv. zpětné inženýrství, aby vyzkoumali jak podporovat daný +hardware. Zbylí z nás si mohou vybrat hardware, který je podporovaný +svobodným softwarem; jak náš počet poroste, utajování specifikací se stane +taktikou porážející sebe sama.</p> +<p> +Zpětné inženýrství je velký kus práce; budeme mít programátory s dostatečným +odhodláním pustit se do toho? Ano – pokud budou lidé přesvědčeni, že +svobodný software je otázkou principu a nesvobodné ovladače nemohou být +tolerovány. A utratí mnoho z nás peníze navíc, či dokonce obětuje trochu víc +času, abychom mohli používat svobodné ovladače? Ano, jestliže odhodlání mít +svobodu bude rozšířené.</p> +<p> +(Poznámka z roku 2008: tato záležitost se týká i BIOSu. Máme k dispozici +jeho svobodnou náhradu <a href="http://www.libreboot.org/">LibreBoot</a>, +svobodnou distribuci corebootu, ale je tu problém se získáváním specifikací +hardwaru, aby ho LibreBoot mohl podporovat i bez proprietárních „blobů“.)</p> + +<h3>Nesvobodné knihovny</h3> +<p> +Nesvobodné knihovny používané na svobodných operačních systémech jsou +jakousi pastí na vývojáře svobodného softwaru. Lákavé rysy knihovny jsou +návnady; pokud použijete tuto knihovnu, spadnete do pasti, protože váš +program nebude moci být užitečnou částí svobodného operačního +systému. (Stručně řečeno, můžeme zahrnout váš program, ale nebude +<em>fungovat</em> bez dané knihovny.) Ještě hůře, pokud se program +využívající proprietární knihovnu stane populární, může nalákat jiné nic +netušící programátory do pasti. </p> +<p> +První ukázkou tohoto problému byla v osmdesátých letech sada nástrojů +Motif. Přestože zde ještě nebyly svobodné operační systémy, bylo zřejmé, +jakým problémem pro ně později Motif bude. GNU projekt na to reagoval dvěma +způsoby: požádal jednotlivé projekty svobodného softwaru, aby podporovaly +svobodné ovládací prvky X Toolkitu stejně jako ty z Motifu a požádal také, +aby někdo napsal svobodnou náhradu za Motif. Trvalo to velmi dlouho; +LessTif, vyvíjený skupinou Hungry Programmers („Hladoví programátoři“), se +stal dostatečně výkonným aby podporoval většinu aplikací Motifu až v roce +1997.</p> +<p> +V letech 1996 až 1998 se používala jiná nesvobodná <abbr title="Graphical +User Interface">GUI</abbr> knihovna nazvaná Qt v důležité kolekci svobodného +softwaru, desktopovém prostředí KDE.</p> +<p> +Svobodné GNU/Linux systémy nemohly použít KDE, protože jsme nemohli používat +danou knihovnu (Qt). Avšak někteří komerční distributoři systémů GNU/Linux, +ti kteří striktně nelpěli na svobodném softwaru, přidávali ke svým systémům +KDE – vytvářeli tak schopnější systém, který byl však ošizen co se svobody +týče. Skupina KDE aktivně povzbuzovala programátory, aby používali Qt, a +milióny nových „linuxových uživatelů“ nebyly nikdy seznámeny s tím, že je s +tím něco v nepořádku. Situace vypadala hrozivě.</p> +<p> +Komunita svobodného softwaru odpověděla na problém dvěma způsoby: GNOME a +Harmony.</p> +<p> +GNOME, GNU Network Object Model Environment, je desktopovým projektem +GNU. Zahájil ho Miguel de Icaza v roce 1997 a vyvíjel ho s podporou Red Hat +Software. GNOME chtěl poskytnout podobná desktopová zázemí, které by však +používalo pouze svobodný software. Měl rovněž technické výhody, jako +například podporu mnoha jazyků, nikoliv jen C++. Hlavním důvodem však byla +svoboda: aby nebylo třeba používat jakýkoliv nesvobodný software.</p> +<p> +Harmony je kompatibilní náhrada knihovny, navržená tak, aby umožňovala +spustit KDE software bez použití Qt.</p> +<p> +V listopadu 1998 ohlásili vývojáři Qt změnu licence. Z Qt se tak měl stát +svobodný software. Nejsem si zcela jistý, ale domnívám se, že se tak stalo +zčásti kvůli neústupné reakci komunity na problém způsobený nesvobodností +Qt. (Nová licence je nevýhodná a nespravedlivá, takže je stále žádoucí +vyvarovat se použití Qt.)</p> +<p> +[Dodatečná poznámka: v září 2000 bylo Qt vydáno pod licencí GNU GPL, což +tento problém vyřešilo]</p> +<p> +Jak zareagujeme na další lákavou nesvobodnou knihovnu? Porozumí celá +komunita tomu, že je třeba nespadnout do pasti? Nebo se mnozí z nás vzdají +svobody ve prospěch pohodlí a vznikne velký problém? Naše budoucnost závisí +na naší filozofii.</p> + +<h3>Softwarové patenty</h3> +<p> +Největší hrozba, které čelíme, jsou softwarové patenty, které mohou +odstranit algoritmy a hlavní části programu z dosahu svobodného softwaru až +na dvacet let. Patenty na LZW kompresní algoritmy byly zavedeny v roce 1983 +a stále nesmíme vydávat svobodný software, který by vytvářel řádně +komprimované <abbr title="Graphics Interchange Format">GIF</abbr>y. [V roce +2009 tento patent vypršel.] V roce 1998 byl stažen z prodeje svobodný +program na vytváření komprimovaných <abbr title="MPEG-1 Audio Layer +3">MP3</abbr> souborů pod hrozbou soudního procesu. [patenty na MP3 vypršely +v roce 2017 – zde je vidět, jak dlouho jsme museli čekat] +</p> +<p> +Jsou různé způsoby jak si poradit s patenty: můžeme hledat důkaz, že patent +je neplatný, anebo se můžeme hledat alternativní řešení, abychom mohli +splnit požadovanou úlohu. Každá z těchto metod je však účinná pouze v +některých případech; pokud obě dvě selžou, patent může přinutit všechen +svobodný software, aby se vzdal některých částí, které uživatelé +vyžadují. Po dlouhém čekání, patenty vyprší, ale co budeme dělat do té doby?</p> +<p> +Ti, kteří si cení svobodný software díky svobodě, kterou poskytuje, u něho +zůstanou. Pokusíme se dělat naši práci bez patentovaných součástí. Ti, kteří +si svobodného software cení kvůli předpokladům, že bude technicky +vyspělejším, nazvou pravděpodobně zbrzdění kvůli patentu selháním. Ačkoli je +tedy užitečné hovořit o praktické účinnosti vývojového modelu zvaného +„tržiště“ a spolehlivosti a výkonnosti svobodného softwaru, nesmíme se v +tomto bodě zastavit. Musíme hovořit o svobodě a principu.</p> + +<h3>Svobodná dokumentace</h3> +<p> +Největší nedostatek našich svobodných operačních systémů nespočívá v +softwaru – je to nedostatek dobrých svobodných manuálů, které můžeme +zahrnout do našich systémů. Dokumentace je nezbytnou součástí každého +softwarového balíku; když sadě programů důležitého svobodného softwaru chybí +dobrá svobodná příručka, je to velká mezera. V dnešní době máme mnoho +takových mezer.</p> +<p> +Svobodná dokumentace, jako svobodný software, se vztahuje ke svobodě, +nikoliv k ceně. Kritéria, která musí splňovat svobodná příručka, jsou +prakticky totožná s kritérii pro svobodný software: jedná se o poskytnutí +určitých svobod všem uživatelům. Musí být povolena redistribuce (včetně +komerčního prodeje), a to jak v on-line, tak v tištěné podobě, aby manuál +mohl doprovázet každou kopii programu.</p> +<p> +Právo k úpravám je rovněž zásadní. Nevěřím ale tomu, že je pro lidi nezbytné +mít povolení k modifikaci všech druhů článků a knih. Myslím si například, že +vy nebo já smíme omezovat modifikaci článků jako je tento, kde se popisují +naše činy a názory.</p> +<p> +Je zde ovšem zvláštní důvod, proč je svoboda modifikace rozhodující pro +dokumentaci svobodného softwaru. Pokud lidé uplatní svá práva modifikovat +software a přidávat nebo měnit jeho části, jsou-li svědomití, změní také +příručku – aby poskytli přesnou a použitelnou dokumentaci spolu s upraveným +programem. Příručka, která programátorům nedovoluje svědomitě dokončit +práci, nesplňuje potřeby komunity.</p> +<p> +Některá omezení modifikací jsou stanovena tak, aby nezpůsobovala +potíže. Například požadavky na zachování poznámky o původním autorovi a +copyrightu, distribučních podmínek nebo seznamu autorů jsou v pořádku. Není +problémem požadovat, aby upravené verze v sobě zahrnovaly poznámku o své +modifikaci, včetně označení částí, které byly smazány či změněny, dokud tyto +oddíly pojednávají o netechnických tématech. Tato omezení nepředstavují +žádnou potíž, protože neznemožňují svědomitému programátorovi přizpůsobení +příručky tak, aby se hodila k modifikovanému programu. Jinými slovy, +neznemožňují komunitě svobodného software plně využívat manuál. </p> +<p> +Nicméně musí být možné upravovat veškerý <em>technický</em> obsah manuálu a +posléze redistribuovat výsledky přes běžná média, přes všechny běžné kanály; +jinak jsou totiž omezení komunitě na obtíž, manuál není svobodný a je +potřeba vytvořit jiný.</p> +<p> +Budou vývojáři svobodného softwaru odhodlaní vytvářet kompletní škálu +svobodných příruček? Opět, naše budoucnost závisí na naší filozofii.</p> + +<h3>Musíme mluvit o svobodě</h3> +<p> +V dnešní době je přibližně deset miliónů uživatelů na systémech GNU/Linux +jako například Debian GNU/Linux a Red Hat Linux. Svobodný software vyvinul +několik praktických výhod, takže k němu uživatelé přecházejí již i z čistě +praktických důvodů.</p> +<p> +Dobré následky jsou zřejmé: větší zájem o rozvoj svobodného softwaru, více +zákazníků pro obchod se svobodným softwarem a větší schopnosti povzbuzovat +společnosti, aby namísto proprietárních produktů vyvíjely komerční svobodný +software. </p> +<p> +Zájem o software však narůstá rychleji než povědomí o filosofii, na níž je +postaven, a to způsobuje potíže. Naše schopnost čelit výše popsaným výzvám a +nebezpečím závisí na vůli pevně hájit svobodu. Abychom se ujistili, že naše +komunita tuto vůli má, musíme předávat naše myšlenky a nápady všem nově +příchozím členům v naší komunitě.</p> +<p> +Bohužel však v tomto selháváme: úsilí přilákat do naší komunity nové +uživatele dalece předstihuje úsilí naučit je chování naší +komunity. Potřebujeme dělat obojí a udržet tato úsilí v rovnováze. [Proto +také vznikl tento překlad. Zmiňte se o českém překladu stránek projektu GNU +kamarádům a kolegům, ať se také dozví o naší komunitě – poznámka původního +korektora] </p> + +<h3>„Open Source“</h3> +<p> +Učení nových uživatelů svobodě se ztížilo v roce 1998, kdy se část komunity +rozhodla přestat používat termín „svobodný software“ a namísto toho užívat +termín „open source software“. </p> +<p> +Někteří z těch, co upřednostňovali tento výraz, si kladli za cíl, aby +nedocházelo k záměně slov „svobodný“ se slovem „zdarma“ <a +href="#tf1">[1]</a> – správný záměr. Jiní se naopak distancovali od ducha +principu, jež motivoval hnutí svobodného software a uživatele GNU projektu, +a aby se zalíbili vedoucím pracovníkům a firemním uživatelům, mnoho z nich +následovalo ideologii, která staví zisk nad svobodu, nad komunitu, nad +principy. Rétorika „open source“ se zaměřuje na možnost vytvářet vysoce +kvalitní, silný software, ale vyhýbá se myšlenkám svobody, komunity a +principu.</p> +<p> +Jasným příkladem tohoto jsou „linuxové“ magazíny – jsou plné inzerátů na +proprietární software, který pracuje pod GNU/Linuxem. Až se objeví příští +Motif či Qt, budou tyto magazíny před nimi programátory varovat, nebo na ně +naopak otiskovat inzeráty?</p> +<p> +Podpora byznysu může být pro komunitu v mnoha ohledech přínosná; za jinak +stejných okolností, je to užitečné. Ovšem získání jejich podpory tím, že +budeme mluvit ještě méně o svobodě a principu, může být katastrofální; +předchozí nevyváženost mezi rozsahem uživatelů a vzděláním se tak ještě +zhoršuje.</p> +<p> +„Svobodný software“ a „open source“ popisují víceméně tutéž kategorii +softwaru, ale říkají odlišné věci o softwaru a o hodnotách. GNU projekt +pokračuje v užívání pojmu „svobodný software“, aby dal najevo, že nejen +technologie, ale hlavně svoboda je důležitá. </p> + +<h3>Pokus se!</h3> +<p> +Yodův aforismus („Neexistuje ‚pokus‘“) zní hezky, ale pro mě je +neplatná. Většinu své práce jsem dělal s úzkostí, zda na ní mám a v +nejistotě, zda dosáhnu cíle, který jsem si vytyčil. Přesto jsem se pokusil, +protože mezi mým městem a nepřítelem nebyl nikdo jiný než já. Ke svému +překvapení jsem občas uspěl.</p> +<p> +Občas jsem neuspěl; některé z mých měst padly. Poté jsem našel další +ohrožené město a připravil se na bitvu. Po čase jsem se naučil vyhledávat +hrozby a stavět se mezi ně a mé město, vyzývaje ostatní hackery, aby přišli +a připojili se ke mně.</p> +<p> +Nyní již často nejsem sám. Je to pro mě úleva a radost, když vidím zástupy +hackerů, kteří se pouštějí do téhož, aby pokračovali, a uvědomuji si, že by +toto město mohlo přežít – prozatím. Nebezpečí jsou však rok od roku větší a +nyní se Microsoft explicitně zaměřil na naši komunitu. Nemůžeme pokládat +budoucnost svobody za samozřejmou. Neberte to jako samozřejmost! Jestliže si +chcete udržet svoji svobodu, musíte být připraveni ji bránit.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<h3>Poznámky překladatele</h3> <ol> <li id="tf1"> Narážíme tu na rozdíl mezi +angličtinou a češtinou. Zatímco angličtina má jedno slovo: „free“, v češtině +tento problém řešit nemusíme – dokážeme oba významy jasně rozlišit, protože +používáme dvě různá slova: „zdarma“ a „svobodný“. Proto se také někdy v +angličtině používá slovo „libre“ (přejaté ze Španělštiny nebo +Francouzštiny), pomocí nějž můžeme v anglických textech akcentovat právě +význam svobody a není zaměnitelné se „zdarma“ (pro něj naopak můžeme použít +„gratis“). </li> </ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1998, 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2014, 2015, +2017, 2018, 2020 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/12 05:29:38 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/university.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/university.html new file mode 100644 index 0000000..7db3e67 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/university.html @@ -0,0 +1,195 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/university.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/university.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/university.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/university.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Vydávání svobodného software, pokud pracujete na univerzitě – Projekt GNU – +Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/university.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Vydávání svobodného software, pokud pracujete na univerzitě</h2> + +<p> +My, členové hnutí svobodného software, věříme, že by uživatelé měli mít +svobodu měnit a redistribuovat programy, které používají. Slovo +<cite>free</cite> ve spojení <cite>free software</cite> označuje svobodu; +znamená, že uživatelé mají svobodu software spouštět, modifikovat a +redistribuovat. [V češtině používáme jednoznačný termín „svobodný software” +(http://svobodnysoft.zde.cz) – pozn. překl.] Svobodný software narozdíl od +nesvobodného přispívá k lidským znalostem. Univerzity by tedy měly +podporovat svobodný software za účelem rozšíření lidských vědomostí, stejně +tak jako by měly povzbuzovat vědce a studenty k publikování svých prací.</p> + +<p> +Bohužel má mnoho správců na univerzitách k software (a k vědě celkově) velmi +chamtivý postoj; vnímají programy jako příležitost k vydělání, ne jako +příležitost přispět k lidskému vědění. Vývojáři svobodného software se s +touto tendencí střetávají již po téměř 20 let.</p> + +<p> +Když jsem v roce 1984 začal vyvíjet <a +href="/gnu/thegnuproject.html">operační systém GNU</a>, první, co jsem +udělal, bylo, že jsem opustil své zaměstnání na MIT. K tomu jsem přistoupil +právě proto, aby licenční úřad na MIT nemohl zasahovat do vydání GNU jako +svobodného software. Plánoval jsem pro GNU podmínky, které by zajistily, aby +všechny modifikované verze musely být také svobodným software. Tento přístup +se později rozvinul ve <a href="/licenses/gpl.html">Všeobecnou veřejnou +licenci GNU</a> (GNU GPL), a já jsem rozhodně nechtěl muset prosit +administrátory, aby mi dovolili ji použít.</p> + +<p> +V průběhu uplynulých let k nám do Nadace pro svobodný software často +přicházeli lidé z univerzit pro radu, jak si poradit se správci, kteří vidí +software pouze jako něco k prodávání. Jedna z dobrých metod, aplikovatelná +dokonce i pro specificky financované projekty, byla založit svou práci na +již existujícím programu zveřejněném pod GPL. Můžete tak správcům říci: +„Máme jedinou možnost, jak zveřejnit naši modifikaci a to je pod GPL – jinak +bychom porušili autorské právo.” Znaky dolarů jim tak zmizí z očí a většinou +pak se zveřejněním jako svobodný software souhlasí.</p> + +<p> +Můžete také poprosit o pomoc sponzory. Když vyvíjela skupina programátorů z +NYU kompilátor GNU Ada, financovaly to US Air Force a v kontraktu bylo +explicitně uvedeno, že výsledný kód bude předán Nadaci pro svobodný +software. Nejprve se sponzorem vypracujte kontrakt a až potom jej zdvořile +ukažte správě univerzity a poukažte na to, že již není možné jej +změnit. Radši přijmou kontrakt na vývoj svobodného software, než aby neměli +vůbec žádný, takže podmínky většinou budou akceptovat.</p> + +<p> +Ať se chystáte udělat cokoliv, zabývejte se tímto problémem včas – určitě +předtím, než bude hotova polovina programu. V tomto bodě vás ještě stále +univerzita na dokončení programu potřebuje, a tak můžete přitvrdit: řekněte +správcům, že program dokončíte a učiníte ho použitelným, pouze pokud dají +souhlas k tomu, aby mohl být svobodným software (a nechají vás vybrat pro +něj licenci), v opačném případě budete na programu pracovat jen do té míry, +abyste o něm mohli napsat práci, a nikdy jej nedovedete do stavu, kdy bude +možné jej zveřejnit. Když správci uvidí, že se mohou rozhodnout mezi +svobodným software, který přinese univerzitě nějaký kredit, nebo vůbec +ničím, většinou zvolí to první.</p> + +<p> +Ne všechny univerzity mají takto vlastnická pravidla. Texaská univerzita +požaduje, aby byl všechen software defaultně vyvíjen jako software svobodný +a licencován pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU (GNU GPL). Univerzity v +Brazílii a <cite>International Institute of Information Technology</cite> v +Hyberlandu, svými pravidly vývoj GPL software poporují. Představte problém +jako otázku principu: má univerzita za cíl posouvat lidské znalosti kupředu, +nebo jen snažit udržet sama sebe v chodu?</p> + +<p> +Ať již použijete jakýkoliv způsob, velmi vám pomůže, pokud budete odhodlaní +a přijmete etickou perspektivu věci, tak jako to děláme v hnutí svobodného +software. V zájmu etického jednání s veřejností by měl být software svobodný +– ve smyslu svobody pro veřejnost.</p> + +<p> +Mnoho vývojářů svobodného software uznává jen přísně praktické důvody: +obhajují možnost sdílet a měnit kód jako vhodný prostředek k tomu, aby byl +software silný a spolehlivý. Pokud vás motivují k vývoji svobodného software +tyto důvody, to je vpořádku a děkujeme za váš příspěvek. Tyto hodnoty vám +však nepomohou pevně se postavit univerzitě, když se vás budou pokoušet +přesvědčit vydat program jako nesvobodný.</p> + +<p> +Například mohou argumentovat, že „bychom mohli se všemi těmi penězi, které +dostaneme, vyvinout ještě silnější a spolehlivější program.” To by se na +konci mohlo a nemuselo ukázat jako pravda, ale je těžké to vyvracet +dopředu. Mohli by vám nabízet licenci „k bezplatnému použití pro akademické +účely”. To vpodstatě znamená, že široká veřejnost si svobodu nezaslouží s +argumentem, že vám stačí dosáhnout pouze spolupráce s akademiky.</p> + +<p> +Pokud začnete s „praktickými” hodnotami, je později těžké vyvrátit tyto +návrhy vedoucí do slepé uličky. Kdybyste ale od začátku založili svůj postoj +na etických a politických hodnotách, bude to daleko snadnější. K čemu je +dobré mít program, který je silný a spolehlivý na úkor svobody uživatelů? +Neměla by svoboda platit mimo akademickou půdu stejně tak jako na ní? Jestli +mezi vaše priority patří svoboda a veřejnost, odpovědi na položené otázky +jsou zřejmé. Svobodný software dbá na svobodu uživatelů, zatímco software +nesvobodný ji popírá.</p> + +<p> +Nic nemůže posílit vaše rozhodnutí tak, jako když víte, že svoboda +veřejnosti závisí v tom okamžiku na vás.</p> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free +Software, Free Society: The Selected Essays of Richard +M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 2002 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/w3c-patent.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/w3c-patent.html new file mode 100644 index 0000000..224720e --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/w3c-patent.html @@ -0,0 +1,250 @@ +<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> +<html> +<!--#set var="PO_FILE" value='' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/w3c-patent.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2003-05-27" --> + <head> +<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"> +<title>Postoj k W3C navrhované "RF" Patent Policy - Free Software Foundation (FSF)</TITLE> +<!--#include virtual="/philosophy/po/w3c-patent.translist" --> + <link rev="made" href="mailto:webmasters@gnu.org"> + <meta http-equiv="Keywords" + content="GNU, FSF, Free Software Foundation, Linux, patent, general, public, license, gpl, general public license, policy, freedom, software, Eben, Moglen, Eben Moglen"> +<meta http-equiv="Description" + content="The proposed W3C RF patent policy seems on its surface to be helpful to Free Software, but in fact it is not. FSF encourages the public to say so in response to the last call."> +<style> +img { display: none; } +#outdated { padding: 0 1em 0; margin: 2em 1.5em; border-left: 1em solid yellow; } +@media (min-width:30em) { + img { display: block; float: left; width: 10em; } + #outdated { margin-left: 12em; } +} +</style> +</head> +<body bgcolor="#FFFFFF" text="#000000" link="#1F00FF" alink="#FF0000" vlink="#9900DD"> + <h2>Postoj Nadace pro svobodný software (FSF) k W3 Konsorciem navrhovné ,,Royalty-Free'' +patentové politice</h2> +<p> +<A HREF="/graphics/philosophicalgnu.html"> +<IMG SRC="/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg" + ALT=" [obrázek filosofujícího pakoně] " /> +</A> +</p> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<div style="clear:both"></div> +<!--#if expr="$TRANSLATION_LIST" --> +<!--#echo encoding="none" var="TRANSLATION_LIST" --> +<!--#elif expr="$INITIAL_TRANSLATIONS_LIST = included" --> +<!--#include virtual="/server/gnun/initial-translations-list.html" --> +<!--#endif --> +<hr /> +<center> +<p> +<i>25. listopadu 2002</i><br> +<i>(později aktualizováno)</i> +</p> +</center> +<p> +(Omlouváme se, ale tento překlad byl zhotoven narychlo, může obsahovat chyby +a neprošel korekturou. Přesto se domníváme, že vzhledem k naléhavosti situace +je potřebné jej zveřejnit. Pokud můžete, doporučujeme prostudovat si anglický +originál. -- český překladatelský tým GNU.Org) +</p> + +<center> +<h3>Náš postoj</h3> +</center> + + <p> + Nadace pro svobodný software, představovaná svým hlavním + právním zástupcem, profesorem Ebenem Moglenem z Kolumbijské + právní univerzity, se účastnila pracovní skupiny W3C konsorcia + zaměřené na patentovou politiku od listopadu 2001 až po aktuální + poslední návrh směrnic. Nadace pro svobodný software vidí tento + poslední návrh jako významný krok ve směru ochrany World Wide Webu + před patenty zatíženými standardy, protože navrhuje tzv. ,,royalty-free'' + nebo také ,,RF'' (bez poplatku) patentovou politiku. Z našeho úhlu + pohledu ale není předložený návrh adekvátním finálním řešením. + </p> + + <p> + Navrhovaná patentová politika dovoluje členům W3C účastnících + se v technických pracovních skupinách W3 přijímat patentované + technologie, které by nebyly pro ty, kdo implementují standardy + zatížené poplatky, ale na které by se vztahovalo omezení na ,,field + of use'' (oblast využití), což by bylo neslučitelné se sekcí 7 licence + <a href="/licenses/old-licenses/gpl-2.0.html">GNU General Public License</a>. Jinými + slovy, takové omezení na oblast použití by zabraňovalo implementaci + W3C standardů ve <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodném software</a>.</p> + + <p> + Sekce 7 GNU GPL má za účel zabránit distribuci software, který + vypadá jako svobodný (protože je uvolněn pod copyrightovou + licentí garantující svobodu k užívání, kopírování, modifikování + a redistribuování), ale který <em>nemůže</em> být ve skutečnosti + modifikován a redistribuován, protože je jeho oblast využití omezena + patenty. Ačkoliv ostatní licence svobodného software nemusí + obsahovat ustanovení podobná sekci 7 GNU GPL, neznamená to, + že by takové programy byly svobodným software, pokud v nich + bude nějaký standard implemtentován v rámci ,,royalty-free'' + a omezen na konkrétní oblast využití. + </p> + + <p> + Například, členové W3 by mohli přispět ke standardu popisujícímu + chování webových serverů patentovanou technologií poskytující + určitou funkci. Mohl by být k dispozici svobodný program + implementující tyto standardy, z něhož by ostatní mohli + kód kopírovat, aby tak poskytli danou funkci i ve svém + browseru či neinteraktivním webovém klientovi. Pokud ale, + tak jak to v součastnosti W3C navrhuje, bude vlastník + patentu licencovat používání bez poplatku ,,pouze za účelem + implementace daného standardu'', jakékoliv využívání takového + kódu v neinteraktivním webovém klientovi by stále znamenalo + možné problémy s porušením patentu. + </p> + +<a name="comment"> + <p> + Z toho důvodu navrhovaná politika ve skutečnosti nijak práva + lidí z hnutí svobodného software podílet se na implementaci + a rozšiřování webových standardů nechrání. Cíl naší + účasti v procesu vytváření této politiky ve W3C nebyl zatím + dosažen. Nadace prosí všechny, komu není právo vývojářů svobodného + software implementovat všechny budoucí webové standardy lhostejné, + aby zaslali W3C komentáře naléhající, aby bylo zabráněno uvalení + takových omezení na ,,oblast použití'' (field of use) patentovaných + technologií ve standardech W3C. Adresa, na kterou by měly být + takové komentáře emailem odesílány je <a + href="mailto:www-patentpolicy-comment@w3.org"><www-patentpolicy-comment@w3.org></a>. + Zasílat je možné pouze do <strong>Úterý 31. prosince 2002</strong>. + [Pokud to nestihnete, i později zaslané komentáře mají smysl, protože je šance, + že se povede tento termín odložit. Pokud to stihnete, bude dobré také požádat + o odložení tohoto termínu, aby se stihli vyjádřit i ostatní. -- pozn. překl.] + </p> + +<center> +<h3>Další ne-právní vysvětlení našeho postoje</h3> + +<p> + +<font size="-1"><blockquote><i>Mnoho lidí z komunity svobodného software nás žádalo +o podrobnější vysvětlení našich námitek k navrhované politice. Přidáváme je tedy +níže.</i></blockquote></font> +</p> +</center> + +<p> +Námitky FSF se týkají <a + href="https://www.w3.org/TR/2002/WD-patent-policy-20021114/#sec-Requirements">sekce + 3 patentové politiky navrhované W3C</a>. Položka 3 této sekce říká, že bezplatnost + licence ,,může být omezena na implementování Doporučení (Recommendation) a toho, co + je Doporučením vyžadováno''. To je omezení na ,,oblast využití''. +</p> + +<p> +Problém je v spor mezi takovým omezením na ,,oblast využití'' +a <a href="/licenses/old-licenses/gpl-2.0.html#TOC3">sekcí 7 GPL</a>. +Dle sekce 7, omezení na ,,oblast využití'' spadá pod ,,omezení uvalené +na vás [distributora GPL software], která odporují podmínkám licence''. +Podmínky licence například vyžadují, aby všichni, kdo obdrží distribuci +GPL software měli právo spustit program za jakýmkoliv účelem (sekce 0), +právo modifikovat program za jakýmkoliv účelem (sekce 2), atd. Některé +z těchto účelů mohou snadno spadat mimo ,,oblast využití'', kterou +omezení dovoluje. +</p> +<p> +Zde je krok za krokem rozebrán detailní příklad, který ukazuje, +jak by se tento problém mohl projevit: + +<ol> + +<li> + Programátor <em>P</em> si stáhne webový prohlížeč Konqueror. Obdrží ho + pod podmínkami GNU GPL.</li> + +<li> <em>P</em> se dozví o novém webovém standardu, který vyžaduje využití +nějaké techniky parsování URL, která je patentována společností <em>S</em>. + <em>S</em> licencovala tento patent pod RF [,,bez poplatku''], což je +ne-exkluzivní licence, ale s omezením na ,,oblast využití'', které říká, +že daná licence může být použita pouze k ,,implementaci standardu''. +Standard, jak se ukazuje, pokrývá pouze to, co můžou s URL dělat webové +browsery a neříká nic o straně serveru či klientech, které nejsou browsery.</li> + +<li> <em>P</em> implementuje tuto techniku v Konqueroru a snaží se tuto +modifikovanou verzi redistribuovat na své webové stránce, +aby mohli z tohoto srovnání se standardem profitovat i ostatní +uživatelé. Pokud to udělá, musí se dle copyrightového zákona +řídit podmínkami GPL, protože redistribuuje modifikovanou verzi.</li> + +<li>Na druhé straně ví, že na kód je uvalena podmínka, která +protiřečí GPL (porušuje sekci 7) -- konkrétně ví, že patentová +licence C zakazuje lidem vzít jeho kód pro parsování RL +a vložit jej do, řekněme, vyhledávacího enginu. Tudíž, +dle sekce 7 GPL, nemůže kód redistribuovat. +</li> + +<li> Mohli byste si pomyslet, že by postačilo, kdyby přiřadil +copyright stávajícímu copyrightovému vlastníkovi Konqueroru +a nechal kód distribuovat odtud. Mohli by ho pak distribuovat +pod GPL, ale dávali by jej lidem s odporující si licencí. +Nejsem právník, ale neznám nic, co by někomu zakazovalo distribovat +copyrightované práce pod licencemi, která nemají žádný smysl +a odporují si. Avšak je zajisté pravda, že ti, kdo takovou +verzi programu obdrží, jsou již zablokováni a nemohou +sami provádět další distribuci nebo modifikace. [Jejich licence +není právně platná, protože si odporuje. Tudíž žádnou licenci +k takovým aktivitám nemají -- pozn. překl.] + </li> + </ol> +</p> + +<p> + Tedy, nezávisle na tom, kdo bude ve skutečnosti provádět + distribuci, výsledek bude takový, že buď přestane být produkt + distribuován nebo to dotlačí původního vývojáře opustit GPL. + Oba výsledky jsou velmi nešťastné. + <a href="#comment">Proto vás prosíme, abyste napsali svůj komentář + na tento poslední návrh</a>. + + </p> + +<HR> +<HR> + + +<P> +Zpět na <A HREF="/">Domovskou stránku GNU</A>. +<P> + +Prosím zasílejte FSF & GNU otázky na +<A HREF="mailto:gnu@gnu.org"><EM>gnu@gnu.org</EM></A>. + <A HREF="/contact/">Další způsoby jak kontaktovat</A> FSF. +<P> + +Prosím zasílejte komentáře o webových stránkách na + +<A HREF="mailto:webmasters@gnu.org"><EM>webmasters@gnu.org</EM></A>, +ostatní otázky na +<A HREF="mailto:gnu@gnu.org"><EM>gnu@gnu.org</EM></A>. + +<p> +Copyright (C) 2002 Free Software Foundation, Inc., +51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA +</p> + +<p> +Doslovné kopírování a distribuce tohoto celého článku je dovolena +na jakémkoliv médiu pod podmínkou, že bude zachováno toto upozornění. +</p> + +<P> +Updated: +<!-- timestamp start --> +$Date: 2017/05/04 14:29:32 $ +<!-- timestamp end --> +<HR> + + </body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/wassenaar.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/wassenaar.html new file mode 100644 index 0000000..3a12c55 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/wassenaar.html @@ -0,0 +1,140 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/wassenaar.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Wassenaarské ujednání – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/wassenaar.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Wassenaarské ujednání</h2> + +<p> +Naše první informace o novém Wassenaarském ujednání přišly formou novinového +článku, který říkal, že export kryptovacího softwaru by měl být zakázán – +zdálo se, že včetně svobodného software. Rozeslali jsme oznámení, hledajíce +lidi v zemích nespadajících pod Wassenaar, aby se podíleli na distribuci a +vývoji svobodného kryptografického softwaru.</p> + +<p> +Následně byl zveřejněn skutečný obsah nové verze ujednání, ve kterém jsme +viděli výjimku, která se zdála pokrývat svobodný software. (Je použit termín +„public domain”, ale zřejmě je tím myšleno něco ve smyslu svobodného +software). Vypadalo to, že problém byl planým poplachem.</p> + +<p> +Nicméně Spojené státy pokračují v hledání takových omezení a proto má smysl +pokračovat v našich přípravách, jako např. předběžném opatření v případě, že +by budoucí verze úmluvy vytyčily další omezení na export svobodného +softwaru.</p> + +<p> +Zde je naše interpretace textu poslední verze, jak jsme jej +viděli. (Neověřeno právníkem)</p> + +<p> +Podle General Software Notes, odst. 2, dohoda nepokrývá software, který je v +„public domain”, definovaného jako technologii nebo software, který byl +vytvořen dostupným bez omezení na jeho další šíření. Obsahuje také +prohlášení, že copyright sám o sobě neznemožňuje programu vlastnit status +„public domain”.</p> + +<p> +V současnosti se o dohodě diskutuje a zdá se logickým, že definice „public +domain” je něco, co bude vyjasněno na dalších setkáních.</p> + +<p> +Finští úředníci oznámili, že se <cite>„nic nebude měnit, co se ‚public +domain’ softwaru a Wassenaarské ujednání z 3. prosince týče.”</cite> </p> + +<p> +V Dánsku, jak nám bylo řečeno, se stal incident, kdy ministerstvo obchodu +upozornilo administrátora, aby přestal poskytovat program PGP ke stažení.</p> + +<p> +Nejnovější zprávy ukazují, že australská vláda zakázala export svobodného +softwaru pro kryptování úpravou Wassenaarský seznam, vztahující se k +definici „public domain” softwaru.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 3.0 US. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 2008, 2014 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/3.0/us/deed.cs">Creative +Commons Uveďte autora-Nezpracovávejte 3.0 Spojené státy americké +License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:29:35 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/why-free.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/why-free.html new file mode 100644 index 0000000..03908c3 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/why-free.html @@ -0,0 +1,378 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/why-free.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.77 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Proč by software neměl mít vlastníky – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<meta name="Keywords" content="GNU, projekt GNU, FSF, svobodný software, Nadace pro svobodný software, Proč +by software neměl mít vlastníky" /> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/why-free.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Proč by software neměl mít vlastníky</h2> + +<p>napsal <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richard +Stallman</strong></a></p> + +<p> +Digitální informační technologie usnadnily kopírování a modifikace +informací. S počítači to bude snažší pro všechny.</p> + +<p> +Ne každý si však přeje, aby to bylo snažší. Systém vlastnických práv dává +softwaru vlastníky, kteří se většinou snaží získat pro sebe potenciální +užitek ze softwaru, na úkor ostatní veřejnosti. Chtějí být jediní, kteří +mohou kopírovat a modifikovat software, který používáme.</p> + +<p> +Systém vlastnických práv (copyright) vznikl souběžně s tiskem – technologií +pro masové kopírování. Pro tyto účely byl velmi vhodný, neboť omezoval pouze +velké producenty kopií. Nebral svobodu čtenářům knih. Normální čtenář, který +nevlastnil tiskárnu, mohl kopírovat knihy pouze pomocí pera a inkoustu, k +čemuž byli ochotni jen nemnozí.</p> + +<p> +Digitální technologie jsou pružnější než tiskárna: pokud je informace v +digitální podobě, lze jí snadno kopírovat a sdílet ji tak s ostatními. Právě +tato velká pružnost se vůbec nehodí do systému copyrightu. A to je také +důvod pro neustále nechutnější opatření vlastníků, jak si vynutit vlastnická +práva k softwaru. Vezměme například následující čtyři praktiky Asociace +Softwarových Vydavatelů (Software Publishers Association – SPA):</p> + +<ul> +<li>Masivní propaganda, která tvrdí, že je špatné porušit vlastnická práva když +chcete pomoci svým přátelům.</li> + +<li>Naléhání, aby lidé donášeli na své spolupracovníky a kolegy.</li> + +<li>Razie (s pomocí policie) v kancelářích a školách, při kterých jsou lidé +nuceni prokázat svou nevinu nelegálního kopírování.</li> + +<li>Obžaloby (vládou spojených států na popud SPA) lidí jako David LaMacchia z +<abbr title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</abbr>, ne za +kopírování softwaru (není obviněn z kopírování čehokoli), ale pouze za +ponechání strojů pro kopírování nestřežených a za nezvládnutí cenzury jejich +používání.<a href="#footnote1">[1]</a></li> +</ul> + +<p> +Všechny čtyři uvedené praktiky se podobají praktikám používaným v bývalém +Sovětském Svazu, kde každá kopírka měla hlídače, který zabraňoval +nelegálnímu kopírování, a kde si lidé museli informace kopírovat tajně a +šířit je „z ruky do ruky“ jako samizdat. Je tu samozřejmě rozdíl: motivy pro +kontrolu informací v Sovětském Svazu byly politické; v USA je motivem +zisk. Ale jsou to skutky, které nás ovlivňují, ne motivy. Jakýkoli pokus o +omezení sdílení informací, jedno z jakého důvodu se tak děje, vede ke +stejným metodám a stejné bezohlednosti.</p> + +<p> +Vlastníci používají několik druhů praktik, kterými se snaží obhájit své +právo na kontrolu našeho používání informací:</p> + + +<ul> +<li id="name-calling">Slovíčkaření + +<p> +Vlastníci používají silná slova jako „pirátství“ a „krádež“, stejně jako +odbornou terminologii jako „intelektuální vlastnictví“ a „újma“, aby +veřejnosti vsugerovali zjednodušenou analogii mezi programy a fyzickými +objekty.</p> + +<p> +Naše zkušenosti a intuice o vlastnictví materiálních objektů se týkají +problému, zda je správné <em>vzít daný objekt</em> někomu. Netýkají se přímo +<em>zkopírování</em> něčeho. Vlastníci se nás však snaží přesvědčit, abychom +pro kopírování používali stejná měřítka.</p></li> + +<li id="exaggeration">Zveličování + +<p> +Vlastníci tvrdí, že trpí „újmu“ nebo „ekonomickou ztrátu,“ pokud si +uživatelé sami kopírují programy. Ale kopírování nemá žádný přímý efekt na +vlastníka a nepoškozuje nikoho. Vlastník může přijít o peníze pouze pokud by +si člověk, který si udělal kopii, od něj jinak program koupil.</p> + +<p> +Trocha přemýšlení nás dovede k tomu, že většina takových lidí by si kopii +nekoupila. I přesto vlastníci počítají své „ztráty“ jako kdyby si každý +takový člověk chtěl kopii skutečně koupit. To je – mírně řečeno – přehánění.</p></li> + +<li id="law">Zákon + +<p> +Vlastníci často popisují současné zákony a tvrdé postihy, které nám +hrozí. Za samozřejmý se v tomto případě považuje předpoklad, že současné +právo odráží nezpochybnitelný obraz morálky – zároveň nám totiž vnucují +názor, že je nutno brát tyto postihy jako něco přirozeně daného, za co nikdo +nemůže.</p> + +<p> +Tento způsob přesvědčování však nemůže obstát před kritickým myšlením; je +určen pouze pro posílení navyklých mentálních pochodů.</p> + +<p> +Je zjevné, že právo nerozhoduje o dobrém a špatném. Každý Američan by měl +vědět, že v 50. letech bylo v mnoha státech protiprávní, aby černý člověk +seděl vpředu v autobusu; ale pouze rasista by řekl, že sezení tam je špatné.</p></li> + +<li id="natural-rights">Přirozená práva. + +<p> +Autoři si často nárokují speciální spojení s programy, které napsali, a +prohlašují pak, že jako výsledek tohoto spojení jsou jejich touhy a zájmy +ohledně programu důležitější než zájmy ostatních – nebo dokonce zájmy celého +zbytku světa. (Většinou společnosti, ne autoři, vlastní copyrighty na +software, ale tento rozdíl můžeme zanedbat.)</p> + +<p> +Těm kdo toto považují za etický axiom – autor je důležitější než vy – mohu +pouze říct, že já, velmi známý autor softwaru, to považuji za hloupost.</p> + +<p> +Pokud lidé vůbec cítí nějaké sympatie k myšlence přirozených práv, pak pouze +ze dvou důvodů.</p> + +<p> +Prvním důvodem je přehnaná analogie s materiálními objekty. Pokud si uvařím +špagety, pak mi bude vadit, pokud mi je někdo jiný vezme a zabrání mi tak v +jejich snězení. V tomto případě máme já i ta druhá osoba stejný zájem na +předmětu sporu, výslednice sil je nulová. Minimální rozdíl mezi námi stačí k +rozhodnutí o etické rovnováze.</p> + +<p> +Pokud ale používáte nebo upravíte program, který jsem napsal, pak se vás to +dotýká přímo, zatímco mě pouze nepřímo. Když dáte kopii příteli, ovlivní to +vás a vašeho přítele daleko více než to ovlivní mě. Neměl bych mít moc na +to, říkat vám abyste tyto věci nedělali. Nikdo by neměl.</p> + +<p> +Druhý důvod je, že lidé jsou přesvědčováni, že přirozená práva autorů jsou +přijímanou a nezpochybnitelnou tradicí naší společnosti.</p> + +<p> +Historie ale ukazuje, že spíše opak je pravdou. Myšlenka přirozených práv +autorů byla posuzována a rozhodně zamítnuta v Americké ustavě. To je důvod, +proč ústava pouze *povoluje* systém copyrightu, ale *nevyžaduje* ho; to je +důvod proč říká, že copyright musí být dočasný. Za účel copyrightu také +považuje podporu vývoje – nikoli odměnu autorů. Copyright částečně odměňuje +autory, a více pak vydavatele, je to však pouze míněno jako způsob, jak +ovlivnit jejich chování. [americký systém copyrightu předpokládá se, že +odměna motivuje autora a je tedy prospěšná – pozn. překl.]</p> + +<p> +Opravdu zavedená tradice naší společnosti je, že copyright zasahuje do +přirozených práv veřejnosti – a že to je obhajitelné pouze v zájmu +veřejnosti.</p></li> + +<li id="economics">Ekonomie + +<p> +Poslední argument, který se používá pro ospravedlnění vlastnictví softwaru +je ten, že to vede k větší produkci software.</p> + +<p> +Narozdíl od ostatních argumentů má tenhle alespoň legitimní přístup k +věci. Je založen na platném cíli – uspokojení uživatelů softwaru. A je +empiricky jasné, že lidé vytvoří více něčeho, pokud je jim za to dobře +zaplaceno.</p> + +<p> +Ekonomický argument má ale chybu: je založen na předpokladu, že rozdíl je +jen otázkou množství peněz, které musíme zaplatit. Předpokládá, že +<em>produkce softwaru</em> je to co chceme, bez ohledu na to zda vzniklý +software má, či nemá vlastníka.</p> + +<p> +Lidé tento předpoklad často přijímají, protože souhlasí s naší zkušeností s +fyzickými objekty. Vezměme například sendvič. Řekněme, že byste mohl snadno +získat stejný sandwich buď za peníze, nebo zadarmo. Pokud ano, pak jediný +rozdíl je cena, kterou zaplatíte. Ať už ho musíte zaplatit nebo ne, má +sandwich stejnou chuť, stejnou nutriční hodnotu, a v obou případech ho +můžete sníst pouze jednou. Jestli jste získali sandwich od vlastníka, nebo +ne, nemůže ovlivnit nic, jenom množství peněz, které potom máte.</p> + +<p> +To platí pro jakýkoli materiální objekt – to zda má či nemá vlastníka +neovlivňuje přímo co to <em>je</em>, nebo co s tím můžete dělat pokud to +získáte.</p> + +<p> +Ale pokud má program vlastníka, pak to velmi silně ovlivňuje, co to je a co +můžete dělat s kopií, pokud si jí koupíte. Rozdíl není jen otázkou +peněz. Systém vlastnictví software podněcuje vlastníky software k produkci +něčeho – ne však k produkci toho, co společnost skutečně potřebuje. A to +způsobuje nehmotné etické znečištění, které postihuje nás všechny.</p></li> + +</ul> + +<p> +Co společnost potřebuje? Potřebuje informace, které jsou skutečně přístupné +veřejnosti – např. programy, které mohou lidé číst, opravovat, přizpůsobovat +a zlepšovat, nejen používat. Ale softwaroví vlastníci většinou dodávají +černé skříňky, které nemůžeme studovat nebo upravovat.</p> + +<p> +Společnost potřebuje také svobodu. Pokud má software vlastníka, uživatelé +ztrácejí svobodu kontrolovat část svého vlastního života.</p> + +<p> +A nejvíce ze všeho společnost potřebuje posilovat ducha dobrovolné +spolupráce mezi občany. Když nám softwaroví vlastníci tvrdí, že přirozeně +pomáhat svým sousedům je „pirátství“, špiní tak občanského ducha naší +společnosti.</p> + +<p> +To je důvod proč říkáme, že <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodný +software</a> je otázkou svobody, ne ceny.</p> + +<p> +Ekonomický argument pro vlastnictví je klamný, ale ekonomická otázka je +reálná. Někteří lidé píší užitečný software pro potěšení z jeho psaní, nebo +pro obdiv a lásku; pokud ale chceme více softwaru než produkují tito lidé, +musíme zvednout výdaje.</p> + +<p> +Již od 80. let autoři svobodného software zkoušejí, s částečnými úspěchy, +různé metody jak najít finanční zdroje. Nejde o to dělat z někoho boháče; i +průměrný příjem se ukazuje jako dostatečná motivace pro mnoho zaměstnání, +která nejsou tak zajímavá a zábavná jako programování.</p> + +<p> +Po léta, než to přestalo být díky současné podpoře nezbytné, jsem se živil +zakázkovým rozšiřováním svobodného software, který jsem napsal. Každé takové +rozšíření bylo zahrnuto do standardního vydání a stalo se tak dostupným celé +veřejnosti. Klienti mi platili za to, že jsem pracoval na rozšířeních, která +chtěli, místo abych pracoval na věcech, kterým jsem přikládal nejvyšší +prioritu já.</p> + +<p> +Někteří autoři svobodného software vydělávají prodejem podpory svých +produktů. Cygnus Support, se svými přibližně 50 zaměstnanci, v roce 1994 +věnoval odhadem 15 procent aktivit svých pracovníků vývoji svobodného +softwaru – slušný podíl pro softwarovou firmu.</p> + +<p> +Na začátku 90. let se společnosti včetně Intelu, Motoroly, Texas Instruments +a Analog Devices spojili, aby podpořily pokračující vývoj svobodného +kompilátoru GNU pro jazyk C. Většinu práce na vývoji GCC stále dělají +placení vývojáři. GNU překladač pro jazyk Ada byl v 90. letech pro změnu +podporován US Air Force a nadále je podporován firmou zřízenou pro tento +účel.</p> + +<p> +Hnutí svobodného software je zatím stále malé, ale příklad posluchači +podporovaných rádií v USA ukazuje, že je možné podporovat rozsáhlé aktivity +bez potřeby nutit každého k placení.</p> + +<p> +Jako počítačový uživatel, můžete zjistit, že používáte <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">vlastnický</a> +program. Pokud vás přátelé požádají o jeho kopii, bude špatné je +odmítnout. Spolupráce je důležitější než copyright. Ale undergroundová tajná +spolupráce netvoří dobrou společnost. Člověk by se měl snažit žít poctivý +život s neskrývanou hrdostí, a to znamená říci „Ne“ vlastnickému softwaru.</p> + +<p> +Zasloužíte si být schopni otevřeně a svobodně spolupracovat s ostatními +uživateli softwaru. Zasloužíte si možnost učit se jak váš software pracuje, +a vyučovat tak své studenty. Zasloužíte si možnost najmout si vašeho +oblíbeného programátora na opravu pokud se program poškodí.</p> + +<p> +Zasloužíte si svobodný software.</p> + +<h3>Poznámky pod čarou</h3> +<ol> +<li id="footnote1">Obvinění byla následně zamítnuta.</li> +</ol> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1994, 2009, 2020 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/11 23:29:16 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/why-gnu-linux.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/why-gnu-linux.html new file mode 100644 index 0000000..3e01f03 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/why-gnu-linux.html @@ -0,0 +1,265 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/why-gnu-linux.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Proč GNU/Linux? – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/gnu/po/why-gnu-linux.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>O co jde v názvu?</h2> + +<p><strong>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard +Stallman</a></strong></p> + +<div class="announcement"> + <blockquote><p>Pro více informací o tomto tématu si přečtěte <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">GNU/Linux FAQ</a>, naši stránku <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">Linux a projekt GNU </a>, která pojednává o +historii systému GNU/Linux a vztahuje se k otázce tohoto pojmenování a naši +stránku <a href="/gnu/gnu-users-never-heard-of-gnu.html">GNU uživatelé, +kteří nikdy neslyšeli o GNU</a>. + +</p></blockquote> +</div> + +<p> +Pojmy (názvy) určují význam, naše volba pojmů určuje význam toho, co se +snažíme říci. Nevhodné jméno dává informaci jiný význam. Růže bude sladce +vonět, ať ji budete nazývat jakkoliv – ale pokud ji budete nazývat perem, +lidé budou spíše zmateni, pokud s ní budou zkoušet psát. Pokud budete pera +nazývat „růžemi“, lidé si možná neuvědomí, k čemu by měla být dobrá. Když +nazýváte náš systém Linux, tak přenášíte mylnou informaci o původu systému, +jeho historii a účelu. Pokud ho nazýváte <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>, vyjadřujete tím (i když ne do +detailu), jak to je doopravdy.</p> +<p> +Je to ale pro naši komunitu podstatné? Je důležité, aby lidé znali původ, +historii a účel systému? Ano – protože lidé, kteří neznají historii, jsou +často odsouzeni k jejímu opakování. Svobodný svět, který se vyvinul kolem <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linuxu</a>, není v bezpečí; problémy, +které nás vedly k vyvinutí GNU, nejsou ještě zažehnány a pořád hrozí, že se +vrátí.</p> + +<p> +Když vysvětluji, proč bychom měli systém nazývat „GNU/Linux“ místo „Linux“, +lidé občas odpovídají:</p> + +<blockquote><p> +<em>I když si projekt GNU zaslouží za svoji práci uznání, stojí opravdu za +to, dělat kolem toho takový povyk? Není důležité spíše to, že práce byla +dokončena, než kdo ji dokončil? Měli byste spíše odpočívat a být hrdí, že +jste odvedli dobrou práci, a ne se starat o zásluhy.</em> +</p></blockquote> +<p> +To by byla moudrá rada, pokud by situace opravdu byla taková, jak je +popisováno – kdyby práce byla dokončena a byl čas k odpočinku. Kéž by to jen +byla pravda! Pořád ale na nás čeká mnoho úkolů a nemůžeme ještě brát +budoucnost jako samozřejmou. Síla naší komunity spočívá v oddanosti svobodě +a spolupráci. Používání jména <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a> je způsob, jak si připomenout +naše cíle a informovat o nich i ostatní.</p> + +<p> +Je možné napsat dobrý svobodný software bez toho, abychom přemýšleli o GNU; +spousta dobré práce byla odvedena i ve jménu Linuxu. Jméno „Linux“ ale bylo +spojováno s jinou filosofií, která se neodkazuje na svobodu a +spolupráci. Tím, jak toto jméno více a více používají obchodníci, bude pro +nás stále těžší spojit ho s duchem a myšlenkami naší komunity.</p> + +<p> +Velkou výzvou pro svobodný software do budoucnosti je tendence společností +distribuujících „Linux“ přidávat ke <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linuxu</a> nesvobodný software kvůli +pohodlí a schopnostem. Všichni větší výrobci distribucí to dělají; nikdo +nešíří výhradně svobodný software. Většina z nich jasně neoznačuje +nesvobodné balíčky ve svých distribucích. Mnozí dokonce vyvíjejí nesvobodný +software a přidávají ho do systému. Někteří dokonce inzerují systém „Linux“, +který je „licencovaný podle počtu uživatelů“, což dává uživateli stejně +svobody jako Microsoft Windows.</p> + +<p> +Lidé se pokouší ospravedlnit přidávání nesvobodného softwaru do Linuxu +„popularitou“ – v podstatě si váží popularity systému více než +svobody. Občas to veřejně připouštějí. Například časopis Wired napsal, že +McMillan, editor Linux Magazine „si myslí, že hnutí open source software by +mělo být naplněno spíše technickými, než politickými, rozhodnutími“. A +výkonný ředitel Caldery otevřeně vybízel uživatele, aby <a +href="http://www.zdnet.com/article/stallman-love-is-not-free/">upustili od +cíle svobody a spíše pracovali na „popularitě Linuxu“</a>.</p> + +<p> +Přidávání nesvobodného softwaru k systému <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a> může zvýšit popularitu, pokud +je popularitou myšlen počet uživatelů, kteří používají některý z <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linuxů</a> v kombinaci s nesvobodným +softwarem. Zároveň to ale motivuje uživatele k tomu, aby přijímali +nesvobodný software jako dobrou věc a zapomněli na cíle svobody. Není vám k +ničemu jet rychleji, pokud se neudržíte na silnici.</p> + +<p> +Když je nesvobodný „přídavek“ knihovna, či pomůcka pro programátory, může se +z ní stát past na vývojáře svobodného softwaru. Když píší svobodný software, +který závisí na nesvobodném balíčku, nemůže být jejich software součástí +kompletně svobodného systému. Velké množství svobodného softwaru takto v +minulosti chytil do pasti Motif a Qt. Vytvořilo to problémy, které nám +trvalo roky vyřešit. Motif zůstával problémem, dokud se nestal zastaralým a +nepoužívaným. Později měla podobný neblahý efekt nesvobodná implementace +Javy od Sunu: <a href="/philosophy/java-trap.html">Javovská past</a>, který +je dnes naštěstí víceméně napravený.</p> + +<p> +Když bude naše komunita takto pokračovat, může se <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a> v budoucnosti snadno proměnit v +mozaiku svobodných a nesvobodných komponent. Za pět let ode dneška budeme +jistě mít stále velké množství svobodného softwaru; ale když si nebudeme +dávat pozor, tak ho nebudeme moct používat bez nesvobodného softwaru, který +budou spolu s ním uživatelé očekávat. Pokud se toto stane, naše kampaň za +svobodu selhala.</p> + +<p> +Pokud by vydávání svobodných alternativ bylo jen záležitostí programování, +mohlo by být řešení takových problémů v budoucnosti, až se zvýší prostředky +naší komunity pro vývoj, snadnější. Ale musíme čelit překážkám, které to +stěžují: zákony, které zakazují svobodný software. Až nastoupí softwarové +patenty a až budou zákony jako <abbr title="Digital Millennium Copyright +Act">DMCA</abbr> používány k omezení vývoje svobodného softwaru pro důležité +úlohy jako přehrávání DVD nebo poslouchání RealAudio vysílání, nebudeme mít +žádnou možnost jak bojovat s proprietárními programy a tajnými datovými +formáty, než <strong>zavržení nesvobodných programů, které je +používají</strong>.</p> + +<p> +Čelit těmto výzvám bude vyžadovat mnoho různých druhů úsilí. Především ale +musíme začít tím, že si vzpomeneme na náš cíl: svobodu +spolupracovat. Nemůžeme očekávat, že pouhá touha po silném a spolehlivém +softwaru dostatečně motivuje lidi, aby se tolik snažili. Potřebujeme takovou +odhodlanost, jakou mají lidé, když bojují za svou svobodu a společenství, +odhodlanost, která nevyprchá a bude trvat roky. </p> + +<p> +V naší komunitě tyto cíle a tato odhodlanost vyzařují převážně z projektu +GNU. My jsme ti, kdo mluví o svobodě a o komunitě jako o něčem, za co se +musíme pevně postavit; organizace, které mluví o „Linuxu“, toto obvykle +nedělají. Časopisy o „Linuxu“ jsou většinou plné reklamy na nesvobodný +software; firmy, které distribuují „Linux“, přidávají do systému nesvobodný +software; jiné firmy „podporují Linux“ vývojem nesvobodných aplikací +běžících v GNU/Linuxu; uživatelské „linuxové“ skupiny často zvou prodejce, +aby propagovali tyto aplikace. Hlavní místo, kde se lidé mohou setkat s +myšlenkou svobody a odhodlání, je projekt GNU.</p> + +<p> +Když se s ním ale lidé setkají, uvědomí si, že se jich to týká?</p> + +<p> +Lidé, kteří vědí, že používají systém, který vzešel z projektu GNU, vidí +přímou souvislost mezi nimi a projektem GNU. Nemusí automaticky souhlasit s +naší filosofií, ale aspoň uvidí důvod, proč by o ní měli vážně +přemýšlet. Oproti tomu lidé, kteří se považují za „uživatele Linuxu“ a myslí +si, že projekt GNU „vyvinul pomůcky, které jsou v Linuxu užitečné“, většinou +berou spojení mezi sebou a projektem GNU pouze jako nepřímé. Mohou filosofii +GNU prostě ignorovat, když se s ní setkají.</p> + +<p> +Projekt GNU je idealistický a každý, kdo dnes nějak podporuje idealismus +dnes čelí velké překážce: převažuje ideologie, která lidem radí vzdát se +idealismu jako něčeho velmi „nepraktického“. Náš idealismus byl ale vždy +velmi praktický: je to důvod, proč máme svobodný operační systém <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>. Lidé, kteří mají tento systém +rádi, by měli vědět, že to je náš idealismus, který ho stvořil.</p> + +<p> +Kdyby „ta práce“ byla opravdu již hotová, kdyby již nebylo ve hře nic +jiného, než uznání, možná by bylo nejmoudřejší nechat to plavat. My ale v +této pozici nejsme. Abychom inspirovali lidi k další práci, kterou +potřebujeme udělat, musíme jim dát vědět, co jsme již udělali. Prosím, +pomozte nám v tom tím, že budete systém nazývat <a +href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>.</p> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free +Software, Free Society: The Selected Essays of Richard +M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2000, 2006, 2007, 2014, 2015, 2016, 2020 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/04 09:00:35 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/words-to-avoid.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/words-to-avoid.html new file mode 100644 index 0000000..324287e --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/words-to-avoid.html @@ -0,0 +1,326 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/words-to-avoid.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/words-to-avoid.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/words-to-avoid.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-02-25" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Matoucí slova a fráze, jichž je lepší se vyvarovat - GNU projekt - Nadace +svobodného software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/words-to-avoid.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Některá matoucí nebo předpojatá slova a fráze, kterým je lepší se vyhnout</h2> + +<p> +Je spousta slov a frází kterým je lépe se vyhnout, buď proto, že jsou +dvojznačné, nebo proto, že v sobě obsahují názory, se kterými, jak doufáme, +nemůžete plně souhlasit.</p> + +<div class="announcement"> +<blockquote><p>Také se podívejte na <a href="/philosophy/categories.html">Druhy svobodného +software</a>.</p></blockquote> +</div> + +<p> <!-- GNUN-SORT-START --> +„<a href="#Freeware">Freeware</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#IntellectualProperty">Intelektuální vlastnictví</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#Commercial">Komerční</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#Theft">Krádež</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> + <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#Protection">Ochrana</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#Piracy">Pirátství</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#SellSoftware">Prodej softwaru</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +„<a href="#GiveAwaySoftware">Rozdávání software</a>“ | <!-- GNUN-SORT-NEXT- +ITEM --> +„<a href="#ForFree">Zadarmo</a>“ +<!-- GNUN-SORT-STOP --> +</p> + +<!-- GNUN-SORT-START --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="Freeware">„Freeware“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Prosím nepoužívejte termín „freeware“ jako synonymum pro „svobodný +software“. Termín „freeware“ byl často používán v osmdesátých letech pro +programy uvolněné jen jako spustitelné soubory, bez zdrojového kódu. V +dnešní době nejsou tyto termíny shodné.</p> +<p> +Používáte-li jiný jazyk než angličtinu, zkuste se prosím vyhnout vypůjčování +si takových anglických slov jako „free software“ nebo „freeware.“ Zkuste +raději použít některé slovo, často méně dvojznačné, <a +href="/philosophy/fs-translations.html">které nabízí váš jazyk jako +např</a>.</p> + +<p> +Při tvoření slov ve vašem vlastním jazyku byste měli opravdu poukazovat na +svobodu a ne jen papouškovat nějaké cizokrajné tajemné marketingové +koncepty. Poukazování na svobodu se bude možná z počátku zdát vašim +spoluobčanům podivné, nebo tomu budou nedůvěřovat, ale brzo si na to zvyknou +a zjistí, jaké je opravdové poselství za svobodným softwarem. +</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="IntellectualProperty">„Intelektuální vlastnictví“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Vydavatelé a advokáti rádi popisují copyright jako „intelektuální +vlastnictví“. Tento termín v sobě nese skrytý předpoklad, že nejpřirozenější +způsob o přemýšlení o předmětu kopírování je založen na podobnosti s +fyzickými objekty a že o nich máme přemýšlet jako o majetku.</p> +<p> +Tato analogie však přehlíží několik podstatných rozdílů mezi materiálními +objekty a informacemi: informace může být kopírována a sdílena téměř bez +námahy, zatímco materiální objekty ne. Založit svoje smýšlení na této +analogii se rovná ignorování těchto rozdílů.</p> +<p> +Tato analogie však přehlíží několik podstatných rozdílů mezi materiálními +objekty a informacemi: informace může být kopírována a sdílena téměř bez +námahy, zatímco materiální objekty ne. Založit svoje smýšlení na této +analogii se rovná ignorování těchto rozdílů.</p> +<p> +Dokonce i americký právní systém zcela nepřijal tuto analogii, poněvadž +nejedná s copyrightem stejně jako s vlastnickými právy na fyzické objekty.</p> +<p> +Jestliže se nechcete omezovat tímto způsobem přemýšlení, <a +href="/philosophy/not-ipr.html">je nejlepší vyhnout se používání termínu +„intelektuální vlastnictví“</a> ve vašich slovech a myšlenkách.</p> +<p> +Jiný problém s „intelektuálním vlastnictvím“ je ten, že se pokouší +zevšeobecňovat několik právních systémů, zahrnujících copyright, patenty a +obchodní známky, které jsou mnohem více rozdílné, než podobné. Pokud jste +nestudovali právo a nevíte, jak se liší, jejich shrnutí dohromady jistě +povede k nekorektnímu zevšeobecňování.</p> + +<p>Abyste se vyhnuli zmatku, je nejlepší nehledat alternativní způsoby jak +říct „intelektuální vlastnictví“. Místo toho raději mluvte o copyrightu, +patentech, nebo o jakémkoliv právním termínu na toto téma.</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="Commercial">„Komerční“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +prosím nepoužívejte slovo „komerční“ jako synonymum pro „nesvobodný“. Tím se +pletou dohromady dvě zcela rozdílné věci.</p> +<p> +Program je komerční, jestliže je vyvíjen jako obchodní činnost. Komerční +program může být svobodný, nebo nesvobodný, v závislosti na jeho licenci. +Podobně program vyvíjený školou, nebo univerzitou může být svobodný, nebo +nesvobodný, v závislosti na jeho licenci. Tyto dvě otázky – který subjekt +vyvíjí program a svobody uživatle programu jsou – na sobě nezávislé.</p> +<p> +V prvním období free software movement, byly balíky svobodného software +téměř vždy nekomerční; součásti operačního systému GNU/Linux byly vyvíjeny +jednotlivci nebo neziskovými organizacemi, takovými jako FSF, nebo +univerzitami. Ale v devadesátých letech se začal objevovat i komerční +svobodný software.</p> +<p> +Komerční svobodný software je příspěvek naší komunitě, takže bychom ho měli +povzbuzovat. Ovšem lidé kteří si myslí, že „komerční“ znamená „nesvobodný“ +mají za to, že tyto myšlenky si odporují a zavrhují je díky +neporozumění. Proto buďte pozorní a nepoužívejte slovo „komerční“ tímto +způsobem.</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="Theft">„Krádež“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Obránci copyrightu často používají slova jako „krádež“ a „zloděj“ k popisu +zasahování do copyrightu. Ve stejnou dobu nás žádají, abychom považovali +právní systém za autoritu na etiku: jestliže je kopírování zakázáno - musí +být špatné.</p> +<p> +Je případné zmínit, že právní systém – alespoň v USA – <a +href="http://caselaw.lp.findlaw.com/scripts/getcase.pl?court=us&vol=473&invol=207">zavrhuje +myšlenku, že zasahování do copyrightových práv je „zlodějství“</a>. Obránci +copyrightu používající termíny jako „krádež“ jsou špatnými zástupci práva na +které se odvolávají.</p> +<p> +Myšlenka, že zákon rozhodne, co je správné a špatné, je hlavní +chybou. Zákony jsou v nejlepším případě pokusem docílit spravedlnosti; říci, +že zákony definují spravedlnost, nebo etické chování, je obracení věcí +vzhůru nohama.</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="Protection">„Ochrana“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Vydavatelé a advokáti milují používání termínu „ochrana“ k popisu +copyrightu. Toto slovo v sobě nese význam ochrany před zničením nebo +utrpením; proto povzbuzuje lidi, aby cítili s vlastníky a vydavateli, kteří +mají z copyrightu prospěch, spíš než aby cítili s uživateli, kteří jsou +copyrightem omezováni.</p> +<p> +Je snadné vypustit slovo „ochrana“ a místo něj používat neutrální termíny. +Například místo „copyrightová ochrana vydrží velmi dlouho“ můžete říct +„copyright vydrží velmi dlouho“.</p> +<p> +Chcete-li kritizovat copyright místo toho abyste jej podporovali, můžete +použít termín „copyrightová omezení“.</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="Piracy">„Pirátství“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Vydavatelé často poukazují na zakázané kopírování jako na „pirátství“. Tímto +způsobem naznačují že nezákoné kopírování je eticky stejné jako zaútočení na +loďi na moři, vraždění a unášení lidí na nich. +</p> +<p> +Jestliže nevěříte, že nelegální kopírování je stejné jako únosy a vraždy, +možná byste neměli upřednostňovat používání slova „pirátství“ na to aby jste +jej popsali. Místo toho jsou dostupné neutrální termíny jako „nepovolené +kopírování“, nebo „neautorizované kopírování“. Někteří z nás možná dokonce +preferují použití pozitivních termínů, jako „sdílení informací s vašimi +blízkými“</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="SellSoftware">„Prodej softwaru“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Termín „prodej softwaru“ je dvojznačný. Přesněji řečeno výměna kopie +svobodného programu za obnos peněz je „prodej“; ale lidé si obvykle spojují +termín „prodej“ s proprietárními omezeními, jako následek užívání +softwaru. Můžete být sůkladnější a aby jste předešli zmatku radějí říkat +„distribuce kopií programu za poplatek“ nebo „uvalení proprietárních +restrikcí na používání programu“ v závislosti na tom, co máte na mysli.</p> +<p> +Viz <a href="/philosophy/selling.html">Prodej svobodného softwaru</a> pro +víc názorů na toto téma</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="GiveAwaySoftware">„Rozdávání software“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Je matoucí používat termín „rozdávání softwaru“ ve významu „distribuovat +program jako svobodný software.“ Je to stejný problém jako se „zadarmo“: +týká se to ceny, ne svobody. Jeden způsob jak se vyhnout zmatku je říkat +„uvolnit jako svobodný software.“</p> + +<!-- GNUN-SORT-NEXT-ITEM --> +<!-- GNUN-SORT-BEGIN-KEY --> +<h3 id="ForFree">„Zadarmo“</h3> + +<!-- GNUN-SORT-END-KEY --> +<p> +Pokud chcete říct že program je svobodný software <i>[v originále „free +software“– pozn. překl.]</i>, prosím neříkejte že je dostupný „zadarmo“ +<i>[v originále „for free“ – pozn. překl.]</i> Tento termín má význam „za +nulovou cenu“. Svobodný software je otázkou svobody, ne ceny.</p> +<p> +Kopie svobodného software jsou často dostupné zadarmo, například stažením +přes FTP. Kopie svobodného softwaru jsou však také k mání za peníze na +CD-ROMech; zatímco kopie proprietárního software jsou příležitostně k mání +zadarmo na různých předváděcích akcích a některé druhy proprietárního +softwaru jsou běžně dostupné zadarmo – pro určité uživatele.</p> +<p> +Abyste se vyhnuli zmatku, měli byste říkat, že program je k dispozici jako +„svobodný software.“</p> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free +Software, Free Society: The Selected Essays of Richard +M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 1999, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/05/04 15:05:28 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> |