diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html | 197 |
1 files changed, 197 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html new file mode 100644 index 0000000..eaffd46 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/gnu-history.html @@ -0,0 +1,197 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/gnu-history.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.84 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Přehled projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta name="Keywords" content="GNU, GNU projekt, FSF, Free Software, Nadace pro svobodný software, historie" /> + +<!--#include virtual="/gnu/po/gnu-history.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Přehled projektu GNU</h2> + +<p> +Operační systém GNU je kompletní svobodný systém dopředně kompatibilní s +Unixem. GNU znamená „GNU's Not Unix“ – „GNU Není Unix“ a vyslovuje se jako +<a href="/gnu/pronunciation.html">jedna slabika s tvrdým G</a>. <a +href="http://www.stallman.org/">Richard Stallman</a> vydal <a +href="/gnu/initial-announcement.html">úvodní oznámení</a> projektu GNU v +září 1983. Obsáhlejší verze oznámení byla nazvána <a +href="/gnu/manifesto.html">GNU Manifest</a> a vyšla v březnu 1985. GNU +Manifest byl přeložen do mnoha <a +href="/gnu/manifesto.html#translations">dalších jazyků</a>.</p> + +<p> +Název „GNU“ byl vybrán, protože splňoval několik požadavků; zaprvé, je to +rekurzivní akronym pro „GNU Není Unix“, zadruhé, protože je to existující +slovo (anglicky pakůň, pozn. překl.) a zatřetí, protože je zábava ho +vyslovovat (nebo <a +href="http://www.poppyfields.net/poppy/songs/gnu.html">zpívat</a>).</p> + +<p> +Slovem „free“, výše (Free Software – pozn. překl.), je myšlena <a +href="/philosophy/free-sw.html">svoboda</a>, nikoliv cena. Můžete nebo +nemusíte za GNU software zaplatit. V každém případě v okamžiku, kdy software +máte, dostanete čtyři svobody v jeho používání. Svobodu spouštět program dle +svého přání; svobodu kopírovat program a šířit ho svým přátelům a kolegům; +svobodu upravovat program dle svých požadavků s tím, že máte plný přístup ke +zdrojovému kódu; svobodu šířit vylepšené verze programu a takto pomáhat +budovat komunitu. (Pokud šíříte GNU software, můžete požadovat odměnu za +zkopírování, nebo můžete nabídnout kopie zdarma). </p> + +<p> +Projekt vývoje systému GNU se nazývá „Projekt GNU“. Projekt GNU byl založen +v roce 1983 jako způsob, jak přinést zpátky ducha spolupráce, který byl +komunitě kolem počítačů dříve obvyklý – jak opět umožnit spolupráci, +odstraněním překážek uvalených vlastníky proprietárního softwaru.</p> + +<p> +V roce 1971, kdy Richard Stallman započal svoji kariéru v MIT, pracoval ve +skupině, která používala výhradně <a +href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a>. Dokonce i počítačové +společnosti často šířily svobodný software. Programátoři mohli volně +spolupracovat jeden s druhým a často tak činili. </p> + +<p> +V 80. letech byl téměř všechen software <a +href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární</a> , +což znamená, že měl vlastníky, kteří zakazovali a znemožňovali spolupráci +uživatelů. To učinilo Projekt GNU nezbytným.</p> + +<p> +Každý počítač potřebuje operační systém; pokud tu není žádný svobodný +operační systém, potom nemůžete ani používat počítač bez uchýlení se k +proprietárnímu softwaru. První položka na seznamu potřebného svobodného +software byl tedy přirozeně svobodný operační systém.</p> + +<p> +Rozhodli jsme se vytvořit operační systém kompatibilní s Unixem, protože +jeho celkový návrh byl osvědčený a přenositelný a protože kompatibilita +usnadňuje unixovým uživatelům přechod z Unixu na GNU.</p> + +<p> +Operační systém unixového typu obsahuje jádro (kernel), kompilátory, +editory, programy pro úpravu textu, pro práci s poštou, grafické rozhraní, +knihovny, hry a spoustu dalších věcí. Proto je napsání celého operačního +systému velmi náročný úkol. Začali jsme v lednu 1984. <a +href="http://fsf.org/">Nadace pro svobodný software</a> byla založena v +říjnu 1985, původně pro shromáždění finančních prostředků na vývoje GNU.</p> + +<p>Kolem roku 1990 jsme už měli napsané nebo nalezené všechny hlavní komponenty +s jednou výjimkou – jádrem. Potom přišel Linux, jádro unixového typu, které +vyvinul v roce 1991 Linus Torvalds a v roce 1992 ho vydal jako svobodný +software. Kombinací Linuxu a takřka kompletního GNU systému vznikl kompletní +operační systém: systém GNU/Linux. Podle odhadů používají GNU/Linux desítky +milionů lidí, typicky v podobě <a +href="/distros/distros.html">GNU/Linuxových distribucí</a>. Hlavní větev +Linuxu v současnosti obsahuje nesvobodné firmwarové „bloby“; přívrženci +svobodného softwaru teď udržují upravenou svobodnou verzi Linuxu zvanou <a +href="http://directory.fsf.org/project/linux">Linux-libre</a>.</p> + +<p> +Nicméně projekt GNU se neomezuje jen na operační systém. Klademe si za cíl +poskytnout celé spektrum softwaru, který uživatelé chtějí. To zahrnuje i +aplikační software. Podívejte se na <a href="/directory">Free Software +Directory</a>, kde najdete katalog svobodných aplikačních programů.</p> + +<p> +Chceme také poskytovat software uživatelům, kteří nejsou počítačoví +odborníci. Proto pracujeme na <a href="http://www.gnome.org/">grafickém +desktopovém prostředí</a> (zvaném GNOME), které pomůže začátečníkům používat +systém GNU. </p> + +<p>Chceme také poskytovat hry a další zábavu. Mnoho <a +href="http://directory.fsf.org/wiki/Category/Game">svobodných her</a> je již +k dispozici.</p> + +<p> +Jak daleko až může svobodný software jít? Neexistují žádná omezení, kromě +právních, takových jako úplný <a +href="/philosophy/fighting-software-patents.html">zákaz svobodného softwaru +skrz patentový systém</a>. Konečným cílem je poskytovat svobodný software ke +všem činnostem, které chtějí uživatelé počítačů dělat a tím učinit +proprietární software minulostí. </p> + + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1996, 1997, 1998, 1999, 2001, 2002, 2003, 2005, 2007, 2009, +2012, 2014, 2017 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/07 13:30:04 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> |