why-free.html (17765B)
1 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/why-free.en.html" --> 2 3 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> 4 <!-- Parent-Version: 1.96 --> 5 <!-- This page is derived from /server/standards/boilerplate.html --> 6 <!--#set var="TAGS" value="essays aboutfs principles" --> 7 <!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="yes" --> 8 9 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> 10 <title>Proč by software neměl mít vlastníky – Projekt GNU – Nadace pro svobodný 11 software</title> 12 13 <meta name="Keywords" content="GNU, projekt GNU, FSF, svobodný software, Nadace pro svobodný software, Proč 14 by software neměl mít vlastníky" /> 15 16 <!--#include virtual="/philosophy/po/why-free.translist" --> 17 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> 18 <!--#include virtual="/philosophy/ph-breadcrumb.cs.html" --> 19 <!--GNUN: OUT-OF-DATE NOTICE--> 20 <!--#include virtual="/server/top-addendum.cs.html" --> 21 <div class="article reduced-width"> 22 <h2>Proč by software neměl mít vlastníky</h2> 23 24 <address class="byline">od <a href="https://www.stallman.org/">Richarda Stallmana</a></address> 25 26 <p> 27 Digitální informační technologie usnadnily kopírování a modifikace 28 informací. S počítači to bude snažší pro všechny.</p> 29 30 <p> 31 Ne každý si však přeje, aby to bylo snažší. Systém vlastnických práv dává 32 softwaru vlastníky, kteří se většinou snaží získat pro sebe potenciální 33 užitek ze softwaru, na úkor ostatní veřejnosti. Chtějí být jediní, kteří 34 mohou kopírovat a modifikovat software, který používáme.</p> 35 36 <p> 37 Systém vlastnických práv (copyright) vznikl souběžně s tiskem – technologií 38 pro masové kopírování. Pro tyto účely byl velmi vhodný, neboť omezoval pouze 39 velké producenty kopií. Nebral svobodu čtenářům knih. Normální čtenář, který 40 nevlastnil tiskárnu, mohl kopírovat knihy pouze pomocí pera a inkoustu, k 41 čemuž byli ochotni jen nemnozí.</p> 42 43 <p> 44 Digitální technologie jsou pružnější než tiskárna: pokud je informace v 45 digitální podobě, lze jí snadno kopírovat a sdílet ji tak s ostatními. Právě 46 tato velká pružnost se vůbec nehodí do systému copyrightu. A to je také 47 důvod pro neustále nechutnější opatření vlastníků, jak si vynutit vlastnická 48 práva k softwaru. Vezměme například následující čtyři praktiky Asociace 49 Softwarových Vydavatelů (Software Publishers Association – SPA):</p> 50 51 <ul> 52 <li>Masivní propaganda, která tvrdí, že je špatné porušit vlastnická práva když 53 chcete pomoci svým přátelům.</li> 54 55 <li>Naléhání, aby lidé donášeli na své spolupracovníky a kolegy.</li> 56 57 <li>Razie (s pomocí policie) v kancelářích a školách, při kterých jsou lidé 58 nuceni prokázat svou nevinu nelegálního kopírování.</li> 59 60 <li>Obžaloby (vládou spojených států na popud SPA) lidí jako David LaMacchia z 61 <abbr title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</abbr>, ne za 62 kopírování softwaru (není obviněn z kopírování čehokoli), ale pouze za 63 ponechání strojů pro kopírování nestřežených a za nezvládnutí cenzury jejich 64 používání.<a href="#footnote1">[1]</a></li> 65 </ul> 66 67 <p> 68 Všechny čtyři uvedené praktiky se podobají praktikám používaným v bývalém 69 Sovětském Svazu, kde každá kopírka měla hlídače, který zabraňoval 70 nelegálnímu kopírování, a kde si lidé museli informace kopírovat tajně a 71 šířit je „z ruky do ruky“ jako samizdat. Je tu samozřejmě rozdíl: motivy pro 72 kontrolu informací v Sovětském Svazu byly politické; v USA je motivem 73 zisk. Ale jsou to skutky, které nás ovlivňují, ne motivy. Jakýkoli pokus o 74 omezení sdílení informací, jedno z jakého důvodu se tak děje, vede ke 75 stejným metodám a stejné bezohlednosti.</p> 76 77 <p> 78 Vlastníci používají několik druhů praktik, kterými se snaží obhájit své 79 právo na kontrolu našeho používání informací:</p> 80 81 82 <ul> 83 <li id="name-calling">Slovíčkaření 84 85 <p> 86 Vlastníci používají silná slova jako „pirátství“ a „krádež“, stejně jako 87 odbornou terminologii jako „intelektuální vlastnictví“ a „újma“, aby 88 veřejnosti vsugerovali zjednodušenou analogii mezi programy a fyzickými 89 objekty.</p> 90 91 <p> 92 Naše zkušenosti a intuice o vlastnictví materiálních objektů se týkají 93 problému, zda je správné <em>vzít daný objekt</em> někomu. Netýkají se přímo 94 <em>zkopírování</em> něčeho. Vlastníci se nás však snaží přesvědčit, abychom 95 pro kopírování používali stejná měřítka.</p></li> 96 97 <li id="exaggeration">Zveličování 98 99 <p> 100 Vlastníci tvrdí, že trpí „újmu“ nebo „ekonomickou ztrátu,“ pokud si 101 uživatelé sami kopírují programy. Ale kopírování nemá žádný přímý efekt na 102 vlastníka a nepoškozuje nikoho. Vlastník může přijít o peníze pouze pokud by 103 si člověk, který si udělal kopii, od něj jinak program koupil.</p> 104 105 <p> 106 Trocha přemýšlení nás dovede k tomu, že většina takových lidí by si kopii 107 nekoupila. I přesto vlastníci počítají své „ztráty“ jako kdyby si každý 108 takový člověk chtěl kopii skutečně koupit. To je – mírně řečeno – přehánění.</p></li> 109 110 <li id="law">Zákon 111 112 <p> 113 Vlastníci často popisují současné zákony a tvrdé postihy, které nám 114 hrozí. Za samozřejmý se v tomto případě považuje předpoklad, že současné 115 právo odráží nezpochybnitelný obraz morálky – zároveň nám totiž vnucují 116 názor, že je nutno brát tyto postihy jako něco přirozeně daného, za co nikdo 117 nemůže.</p> 118 119 <p> 120 Tento způsob přesvědčování však nemůže obstát před kritickým myšlením; je 121 určen pouze pro posílení navyklých mentálních pochodů.</p> 122 123 <p> 124 Je zjevné, že právo nerozhoduje o dobrém a špatném. Každý Američan by měl 125 vědět, že v 50. letech bylo v mnoha státech protiprávní, aby černý člověk 126 seděl vpředu v autobusu; ale pouze rasista by řekl, že sezení tam je špatné.</p></li> 127 128 <li id="natural-rights">Přirozená práva. 129 130 <p> 131 Autoři si často nárokují speciální spojení s programy, které napsali, a 132 prohlašují pak, že jako výsledek tohoto spojení jsou jejich touhy a zájmy 133 ohledně programu důležitější než zájmy ostatních – nebo dokonce zájmy celého 134 zbytku světa. (Většinou společnosti, ne autoři, vlastní copyrighty na 135 software, ale tento rozdíl můžeme zanedbat.)</p> 136 137 <p> 138 Těm kdo toto považují za etický axiom – autor je důležitější než vy – mohu 139 pouze říct, že já, velmi známý autor softwaru, to považuji za hloupost.</p> 140 141 <p> 142 Pokud lidé vůbec cítí nějaké sympatie k myšlence přirozených práv, pak pouze 143 ze dvou důvodů.</p> 144 145 <p> 146 Prvním důvodem je přehnaná analogie s materiálními objekty. Pokud si uvařím 147 špagety, pak mi bude vadit, pokud mi je někdo jiný vezme a zabrání mi tak v 148 jejich snězení. V tomto případě máme já i ta druhá osoba stejný zájem na 149 předmětu sporu, výslednice sil je nulová. Minimální rozdíl mezi námi stačí k 150 rozhodnutí o etické rovnováze.</p> 151 152 <p> 153 Pokud ale používáte nebo upravíte program, který jsem napsal, pak se vás to 154 dotýká přímo, zatímco mě pouze nepřímo. Když dáte kopii příteli, ovlivní to 155 vás a vašeho přítele daleko více než to ovlivní mě. Neměl bych mít moc na 156 to, říkat vám abyste tyto věci nedělali. Nikdo by neměl.</p> 157 158 <p> 159 Druhý důvod je, že lidé jsou přesvědčováni, že přirozená práva autorů jsou 160 přijímanou a nezpochybnitelnou tradicí naší společnosti.</p> 161 162 <p> 163 Historie ale ukazuje, že spíše opak je pravdou. Myšlenka přirozených práv 164 autorů byla posuzována a rozhodně zamítnuta v Americké ustavě. To je důvod, 165 proč ústava pouze *povoluje* systém copyrightu, ale *nevyžaduje* ho; to je 166 důvod proč říká, že copyright musí být dočasný. Za účel copyrightu také 167 považuje podporu vývoje – nikoli odměnu autorů. Copyright částečně odměňuje 168 autory, a více pak vydavatele, je to však pouze míněno jako způsob, jak 169 ovlivnit jejich chování. [americký systém copyrightu předpokládá se, že 170 odměna motivuje autora a je tedy prospěšná – pozn. překl.]</p> 171 172 <p> 173 Opravdu zavedená tradice naší společnosti je, že copyright zasahuje do 174 přirozených práv veřejnosti – a že to je obhajitelné pouze v zájmu 175 veřejnosti.</p></li> 176 177 <li id="economics">Ekonomie 178 179 <p> 180 Poslední argument, který se používá pro ospravedlnění vlastnictví softwaru 181 je ten, že to vede k větší produkci software.</p> 182 183 <p> 184 Narozdíl od ostatních argumentů má tenhle alespoň legitimní přístup k 185 věci. Je založen na platném cíli – uspokojení uživatelů softwaru. A je 186 empiricky jasné, že lidé vytvoří více něčeho, pokud je jim za to dobře 187 zaplaceno.</p> 188 189 <p> 190 Ekonomický argument má ale chybu: je založen na předpokladu, že rozdíl je 191 jen otázkou množství peněz, které musíme zaplatit. Předpokládá, že 192 <em>produkce softwaru</em> je to co chceme, bez ohledu na to zda vzniklý 193 software má, či nemá vlastníka.</p> 194 195 <p> 196 Lidé tento předpoklad často přijímají, protože souhlasí s naší zkušeností s 197 fyzickými objekty. Vezměme například sendvič. Řekněme, že byste mohl snadno 198 získat stejný sandwich buď za peníze, nebo zadarmo. Pokud ano, pak jediný 199 rozdíl je cena, kterou zaplatíte. Ať už ho musíte zaplatit nebo ne, má 200 sandwich stejnou chuť, stejnou nutriční hodnotu, a v obou případech ho 201 můžete sníst pouze jednou. Jestli jste získali sandwich od vlastníka, nebo 202 ne, nemůže ovlivnit nic, jenom množství peněz, které potom máte.</p> 203 204 <p> 205 To platí pro jakýkoli materiální objekt – to zda má či nemá vlastníka 206 neovlivňuje přímo co to <em>je</em>, nebo co s tím můžete dělat pokud to 207 získáte.</p> 208 209 <p> 210 Ale pokud má program vlastníka, pak to velmi silně ovlivňuje, co to je a co 211 můžete dělat s kopií, pokud si jí koupíte. Rozdíl není jen otázkou 212 peněz. Systém vlastnictví software podněcuje vlastníky software k produkci 213 něčeho – ne však k produkci toho, co společnost skutečně potřebuje. A to 214 způsobuje nehmotné etické znečištění, které postihuje nás všechny.</p></li> 215 216 </ul> 217 218 <p> 219 Co společnost potřebuje? Potřebuje informace, které jsou skutečně přístupné 220 veřejnosti – např. programy, které mohou lidé číst, opravovat, přizpůsobovat 221 a zlepšovat, nejen používat. Ale softwaroví vlastníci většinou dodávají 222 černé skříňky, které nemůžeme studovat nebo upravovat.</p> 223 224 <p> 225 Společnost potřebuje také svobodu. Pokud má software vlastníka, uživatelé 226 ztrácejí svobodu kontrolovat část svého vlastního života.</p> 227 228 <p> 229 A nejvíce ze všeho společnost potřebuje posilovat ducha dobrovolné 230 spolupráce mezi občany. Když nám softwaroví vlastníci tvrdí, že přirozeně 231 pomáhat svým sousedům je „pirátství“, špiní tak občanského ducha naší 232 společnosti.</p> 233 234 <p> 235 To je důvod proč říkáme, že <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodný 236 software</a> je otázkou svobody, ne ceny.</p> 237 238 <p> 239 Ekonomický argument pro vlastnictví je klamný, ale ekonomická otázka je 240 reálná. Někteří lidé píší užitečný software pro potěšení z jeho psaní, nebo 241 pro obdiv a lásku; pokud ale chceme více softwaru než produkují tito lidé, 242 musíme zvednout výdaje.</p> 243 244 <p> 245 Již od 80. let autoři svobodného software zkoušejí, s částečnými úspěchy, 246 různé metody jak najít finanční zdroje. Nejde o to dělat z někoho boháče; i 247 průměrný příjem se ukazuje jako dostatečná motivace pro mnoho zaměstnání, 248 která nejsou tak zajímavá a zábavná jako programování.</p> 249 250 <p> 251 Po léta, než to přestalo být díky současné podpoře nezbytné, jsem se živil 252 zakázkovým rozšiřováním svobodného software, který jsem napsal. Každé takové 253 rozšíření bylo zahrnuto do standardního vydání a stalo se tak dostupným celé 254 veřejnosti. Klienti mi platili za to, že jsem pracoval na rozšířeních, která 255 chtěli, místo abych pracoval na věcech, kterým jsem přikládal nejvyšší 256 prioritu já.</p> 257 258 <p> 259 Někteří autoři svobodného software vydělávají prodejem podpory svých 260 produktů. Cygnus Support, se svými přibližně 50 zaměstnanci, v roce 1994 261 věnoval odhadem 15 procent aktivit svých pracovníků vývoji svobodného 262 softwaru – slušný podíl pro softwarovou firmu.</p> 263 264 <p> 265 Na začátku 90. let se společnosti včetně Intelu, Motoroly, Texas Instruments 266 a Analog Devices spojili, aby podpořily pokračující vývoj svobodného 267 kompilátoru GNU pro jazyk C. Většinu práce na vývoji GCC stále dělají 268 placení vývojáři. GNU překladač pro jazyk Ada byl v 90. letech pro změnu 269 podporován US Air Force a nadále je podporován firmou zřízenou pro tento 270 účel.</p> 271 272 <p> 273 Hnutí svobodného software je zatím stále malé, ale příklad posluchači 274 podporovaných rádií v USA ukazuje, že je možné podporovat rozsáhlé aktivity 275 bez potřeby nutit každého k placení.</p> 276 277 <p> 278 Jako počítačový uživatel, můžete zjistit, že používáte <a 279 href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">vlastnický</a> 280 program. Pokud vás přátelé požádají o jeho kopii, bude špatné je 281 odmítnout. Spolupráce je důležitější než copyright. Ale undergroundová tajná 282 spolupráce netvoří dobrou společnost. Člověk by se měl snažit žít poctivý 283 život s neskrývanou hrdostí, a to znamená říci „Ne“ vlastnickému softwaru.</p> 284 285 <p> 286 Zasloužíte si být schopni otevřeně a svobodně spolupracovat s ostatními 287 uživateli softwaru. Zasloužíte si možnost učit se jak váš software pracuje, 288 a vyučovat tak své studenty. Zasloužíte si možnost najmout si vašeho 289 oblíbeného programátora na opravu pokud se program poškodí.</p> 290 291 <p> 292 Zasloužíte si svobodný software.</p> 293 <div class="column-limit"></div> 294 295 <h3 class="footnote">Poznámka pod čarou</h3> 296 <ol> 297 <li id="footnote1">Obvinění byla následně zamítnuta.</li> 298 </ol> 299 300 <hr class="no-display" /> 301 <div class="edu-note c"><p id="fsfs">Tato esej vyšla v knize <a 302 href="https://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free 303 Software, Free Society: The Selected Essays of Richard 304 M. Stallman</cite></a>.</p></div> 305 </div> 306 307 <div class="translators-notes"> 308 309 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> 310 </div> 311 </div> 312 313 <!-- for id="content", starts in the include above --> 314 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> 315 <div id="footer" role="contentinfo"> 316 <div class="unprintable"> 317 318 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a 319 href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a 320 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně 321 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a 322 href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> 323 324 <p> 325 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, 326 replace it with the translation of these two: 327 328 We work hard and do our best to provide accurate, good quality 329 translations. However, we are not exempt from imperfection. 330 Please send your comments and general suggestions in this regard 331 to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 332 333 <web-translators@gnu.org></a>.</p> 334 335 <p>For information on coordinating and contributing translations of 336 our web pages, see <a 337 href="/server/standards/README.translations.html">Translations 338 README</a>. --> 339 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní 340 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na 341 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 342 <web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a 343 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, 344 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto 345 článku.</p> 346 </div> 347 348 <!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to 349 files generated as part of manuals) on the GNU web server should 350 be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this 351 without talking with the webmasters or licensing team first. 352 Please make sure the copyright date is consistent with the 353 document. For web pages, it is ok to list just the latest year the 354 document was modified, or published. 355 356 If you wish to list earlier years, that is ok too. 357 Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying 358 years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable 359 year, i.e., a year in which the document was published (including 360 being publicly visible on the web or in a revision control system). 361 362 There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers 363 Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> 364 <p>Copyright © 1994, 2009, 2021 Richard Stallman</p> 365 366 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" 367 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative 368 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní</a>.</p> 369 370 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> 371 <div class="translators-credits"> 372 373 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> 374 Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> 375 376 <p class="unprintable"><!-- timestamp start --> 377 Aktualizováno: 378 379 $Date: 2021/10/21 07:32:27 $ 380 381 <!-- timestamp end --> 382 </p> 383 </div> 384 </div> 385 <!-- for class="inner", starts in the banner include --> 386 </body> 387 </html>