shouldbefree.html (51001B)
1 <!--#set var="PO_FILE" 2 value='<a href="/philosophy/po/shouldbefree.cs.po"> 3 https://www.gnu.org/philosophy/po/shouldbefree.cs.po</a>' 4 --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/shouldbefree.html" 5 --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" 6 --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" --> 7 8 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> 9 <!-- Parent-Version: 1.86 --> 10 11 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> 12 <title>Proč by měl být software svobodný – Projekt GNU – Nadace pro svobodný 13 software</title> 14 15 <!--#include virtual="/philosophy/po/shouldbefree.translist" --> 16 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> 17 <!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> 18 <h2>Proč by měl být software svobodný</h2> 19 20 <p> 21 od <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richarda 22 Stallmana</strong></a></p> 23 <h3 id="introduction">Úvod</h3> 24 <p> 25 Existence softwaru nevyhnutelně přináší otázku, jak by měla být činěna 26 rozhodnutí o jeho použití. Například předpokládejme, že jedna osoba, která 27 má kopii programu, potká jinou, která ji nemá a ráda by si ji pořídila. Mají 28 možnost program zkopírovat; kdo by měl rozhodnout, zda to smí udělat? 29 Zúčastněné osoby? Či jiná strana, nazývaná „vlastník”?</p> 30 <p> 31 Softwaroví vývojáři obvykle zvažují tyto otázky za předpokladu, že kritérium 32 pro odpověď je maximalizovat vývojářův zisk. Politická síla obchodu vedla k 33 vládní adopci obou a vývojáři si vybrali: program má vlastníka, obvykle 34 firmu spojenou s jeho vývojem.</p> 35 <p> 36 Rád bych uvážil stejnou otázku za použití jiného kritéria: prosperity a 37 svobody veřejnosti celkově.</p> 38 <p> 39 Odpověď nemůže dát zákon – zákon by se měl přizpůsobit etice, ne naopak. Ani 40 současná praxe neumí zodpovědět tuto otázku, ačkoliv může naznačit možné 41 odpovědi. Jediná možnost posuzování je prozkoumat, kdo má prospěch a kdo je 42 poškozen uznáním vlastníků softwaru; proč a jak moc. Jinými slovy, měli 43 bychom provést analýzu nákladů a přínosů ve prospěch společnosti jako celku, 44 s přihlédnutím na osobní svobodu stejně jako na produkci materiálních 45 statků.</p> 46 <p> 47 V tomto článku popíši účinek existence vlastníků software a ukážu, že 48 následky jsou škodlivé. Můj závěr bude, že programátoři mají povinnost 49 podněcovat ostatní ke sdílení, redistribuci, studování a vylepšování 50 softwaru, který píšeme. Jinými slovy, mají právo psát <a 51 href="/philosophy/free-sw.html">„svobodný” software</a>. <a 52 href="#f1">(1)</a></p> 53 54 <h3 id="owner-justification">Jak vlastníci ospravedlňují svou sílu</h3> 55 <p> 56 Ti, kdo mají užitek ze současného systému, ve kterém jsou programy majetkem, 57 nabízejí dva argumenty na podporu svých požadavků vlastnit programy: citový 58 a ekonomický argument.</p> 59 <p> 60 Citový argument vypadá takto: „Vložil jsem svůj pot, své srdce, svou duši do 61 tohoto programu. Vychází ze <em>mne</em>, je <em>můj</em>!”</p> 62 <p> 63 Tento argument nepotřebuje vážnějšího vyvracení. Pocit vazby je jediný, 64 který si mohou programátoři pěstovat když jim to vyhovuje; není to 65 nevyhnutelné. Uvažme, například, jak ochotně stejní programátoři obvykle 66 převedou všechna práva velké korporaci výměnou za mzdu; citová vazba záhadně 67 zmizí. Naproti tomu vezměme velké umělce a řemeslníky středověku, kteří se 68 pod svá díla vůbec nepodepisovali. Pro ně nebylo jméno umělce důležité. Na 69 čem záleželo, byla odvedená práce – a cíl kterému měla sloužit. Tento pohled 70 převládal stovky let.</p> 71 <p> 72 Ekonomický argument vypadá takto: „Chci zbohatnout (obvykle zkresleně 73 popsáno jako ‚zajistit živobytí’), a jestli mi nedovolíte zbohatnout 74 programováním, pak nebudu programovat. Všichni ostatní jsou jako já, takže 75 nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mít vůbec žádné programy!” 76 Tato výhrůžka se obvykle prezentuje jako moudrá rada.</p> 77 <p> 78 Později vysvětlím, proč je tato výhrůžka „blafem”. Nejprve se chci zaměřit 79 na fakt, který je viditelnější, pokud argument zformulujeme jinak.</p> 80 <p> 81 Tato formulace začíná srovnáním společenské užitečnosti proprietárního 82 programu a následků neexistence programů, a poté dospívá k poznatku, že 83 vývoj proprietárního softwaru je, obecně vzato, přínosný a měl by být 84 podporován. Klam je zde v porovnávání pouze dvou východisek – proprietární 85 software oproti žádnému software – a předstírání, že zde nejsou jiné 86 možnosti.</p> 87 <p> 88 V systému intelektuálního vlastnictví, je vývoj software obvykle spojen s 89 existencí vlastníka, který kontroluje jeho použití. Pokud platí tento 90 pčedpoklad, musíme si vybrat mezi proprietárním software a žádným 91 software. Avšak toto spojení není neodmyslitelné či nevyhnutelné; je to 92 následek specifických sociálně-právních politických rozhodnutí. Měli bychom 93 se spíše ptát: „mít či nemít vlastníky?” Formulovat otázku jako volbu mezi 94 proprietárním softwarem a žádným software je špatný start.</p> 95 96 <h3 id="against-having-owners">Argument proti existenci vlastníků</h3> 97 <p> 98 Vyvstává otázka: „Měl by být vývoj software spojen s existencí vlastníků 99 omezujících jeho použití?”</p> 100 <p> 101 Abychom se mohli rozhodnout, musíme <em>nezávisle</em> posoudit následky 102 obou těchto aktivit pro společnost: následeky vývoje software (nehledě na 103 podmínky jeho distribuce), a následky omezení jeho použití (v případě, že 104 byl již software vyvinut). Jestliže jedna z těchto aktivit je prospěšná a ta 105 druhá je škodlivá, udělali bychom lépe jejich separováním a bylo by lepší 106 provádět jen tu prospěšnou.</p> 107 <p> 108 Ještě jinak řečeno, jestliže je omezení distribuce již vyvinutého software 109 škodlivé pro celou společnost, pak eticky smýšlející vývojář tuto možnost 110 odmítne.</p> 111 <p> 112 K určení účinku omezení sdílení potřebujeme porovnat hodnotu, kterou 113 společnosti dává omezený program (např. proprietární), s hodnotou programu, 114 dostupného každému. To znamená porovnat dva možné světy.</p> 115 <p> 116 Tato analýza také vynáší na světlo jednoduchý protiargument „prospěch 117 bližního z kopie programu jemu nebo jí dané je vymazán škodou učiněnou 118 vlastníkovi.” Tento protiargument předpokládá, že škoda a užitek mají 119 stejnou hodnotu. Tato analýza zahrnuje porovnání těchto hodnot a ukazuje, že 120 přínos je mnohem větší.</p> 121 <p> 122 K objasnění použijme tento argument v jiné oblasti: stavbě silnic.</p> 123 <p> 124 Bylo by možné financovat stavbu všech cest mýtným. To by vyžadovalo budku na 125 výběr mýtného na rohu každé ulice. Takovýto systém by poskytoval velký 126 stimul pro vylepšování cest a nutil všechny řidiče za takové cesty 127 platit. Avšak budka na výběr mýtného je umělá překážka hladké jízdy. Umělá, 128 protože to není důsledek toho, jak cesty nebo auta fungují.</p> 129 <p> 130 Porovnáním bezplatných cest a placených cest dle jejich užitečnosti 131 zjistíme, že (vše ostatní je stejné) výstavba cest bez poplatků je levnější, 132 provoz je levnější, bezpečnější, a jsou vhodnější. <a href="#f2">(2)</a> V 133 chudé zemi mohou poplatky znepřístupnit cesty mnoha občanům. Cesty bez bez 134 budek pro výběr mýtného tak nabízejí společnosti více užitku při menších 135 nákladech; jsou pro společnost výhodnější. Tudíž by měla společnost zvolit 136 jiný způsob financování cest, než pomocí výběru mýtného. Každý by měl mít 137 právo svobodně a bez poplatků používat cesty, které byly již jednou 138 postaveny.</p> 139 <p> 140 Když toto obhájci výběru mýtného předkládají jako <em>pouhý</em> způsob 141 vybírání peněz, zkreslují realitu. Výběr poplatků zvyšuje kapitál, ale 142 stejně tak dobře způsobuje i něco jiného: ve výsledku znehodnocuje 143 cestu. Takto omezovaná cesta není tak dobrá jako bezplatná cesta: přijmutí 144 více (a technicky vyspělejších) cest není vylepšení, pokud to znamená záměnu 145 volných cest za omezené cesty.</p> 146 <p> 147 Výstavba bezplatných cest samozřejmě stojí peníze, které musí veřejnost 148 nějak zaplatit. Avšak to neznamená nevyhnutelně, že bychom museli omezovat 149 silnice budkami na výběr mýtného. My, kdož stejně musíme platit, získáme za 150 své peníze více, když za ně pořídíme volnou cestu.</p> 151 <p> 152 Nesnažím se říci, že cesty s budkami pro výběr mýtného jsou horší než žádné 153 cesty. To by byla pravda, kdyby byly polatky tak velké, že to bylo pro 154 potenciální uživatele cesty neakceptovatelné – ale je nepravděpodobné, že by 155 společnost vybírající poplatky zvolila takovou politiku. Dokud však placené 156 cesty způsobují nazanedbatelné škody a obtíže, je lepší organizovat výběr 157 peněz nějakou jednodušší cestou.</p> 158 <p> 159 Použiji nyní stejného argumentu pro vývoj software a ukážu, že existence 160 „mýtného” za užitečný software stojí společnost mnoho: zvyšuje to náklady 161 potřebné na výrobu takového software a na distribuci. Takové programy pak 162 jsou méně vhodné a výkonné. Budu tedy pokračovat tím, že výroba programů by 163 měla být podporována nějakým jiným způsobem. Poté pokročím k vysvětlení 164 jiných metod podpory a financování vývoje software.</p> 165 166 <h4 id="harm-done">Škody způsobené svazováním softwarem</h4> 167 <p> 168 Uvažujme pro tuto chvíli, že program byl vyvinut a jakékoliv potřebné platby 169 za jeho vývoj byly splaceny; nyní si společnost musí vybrat mezi učiněním 170 programu proprietárním, nebo povolením jeho svobodného užívání a 171 sdílení. Předpokládejme, že existence programu a jeho dostupnost je 172 žádoucí. <a href="#f3">(3)</a></p> 173 <p> 174 Omezení distribuce a modifikace programu nemůže jeho použití usnadnit, může 175 pouze překážet. Takže účinek může být pouze negativní. Ale jak moc? A jakým 176 způsobem?</p> 177 <p> 178 Takové blokování způsobuje tři druhy materiální škody:</p> 179 180 <ul> 181 <li>Program používá méně lidí.</li> 182 183 <li>Nikdo z uživatelů nemůže program přizpůsobit svým potřebám nebo opravit.</li> 184 185 <li>Ostatní vývojáři se nemohou z programu učit, nebo na něm založit svoji novou 186 práci.</li> 187 </ul> 188 189 <p> 190 Každou úroveň materiální škody provází také škoda psycho-sociální. Poukazuji 191 tím na účinek, který mají lidská rozhodnutí na jejich následující pocity, 192 postoje a náchylnosti. Tyto změny v lidském způsobu myšlení budou mít 193 pozdější vliv na jejich vztah s jejich bližními, a mohou mít materiální 194 následky.</p> 195 <p> 196 Tyto tři úrovně materiálních škod plýtvají částí hodnoty, kterou může 197 program přinést, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestliže promarní 198 většinu z hodnoty programu, pak napsání programu poškodí společnost nanejvýš 199 s takovou intenzitou, jakou jsme věnovali do jeho vytvoření. (v takovém 200 případě bude program sice perfektně bezcenný, ale nikoho nepoškodí – 201 pozn. korek.) Každý program, který se úspěšně prodává, musí samozřejmě 202 přinášet nějaký materiální užitek.</p> 203 <p> 204 Avšak s přihlédnutím k průvodním psycho-sociálním škodám zde není žádná 205 hranice, kolik škody může vývoj proprietárního software způsobit.</p> 206 207 <h4 id="obstructing-use">Blokování používání programů</h4> 208 <p> 209 První úroveň poškozování brání samotnému použití programu. Vytvoření kopie 210 programu má téměř nulové náklady (a můžete si zaplatit tyto náklady tím, že 211 uděláte práci sami), takže na volném trhu by měl téměř nulovou 212 cenu. Licenční polatek je významná překážka používání programu. Je-li nějaký 213 vysoce užitečný program proprietární, bude ho používat daleko méně lidí.</p> 214 <p> 215 Je snadné ukázat, že celkový příspěvek programu pro společnost je snížen 216 tím, že mu přiřadíme vlastníka. Každý potenciální uživatel programu, 217 konfrontovaný s nutností zaplatit za jeho použití, může zvolit zaplacení, 218 nebo se může použití programu vzdát. Když uživatel zvolí platbu, pak je to 219 celkově nulový přesun bohatství mezi dvěma stranami. Ale pokaždé, když se 220 někdo vzdá použití programu, tuto osobu to poškodí, aniž by měl někdo jiný 221 užitek. Součet záporných čísel a nul musí být záporný.</p> 222 <p> 223 Toto však nezmenší množství práce vynaložené na <em>vývoj</em> 224 programu. Výsledkem je snížení účinnosti celého procesu v v přepočtu na 225 jednu hodinu práce vývojáře.</p> 226 <p> 227 Toto odráží rozhodující rozdíl mezi kopírováním programů a aut, židlí, nebo 228 sendvičů. Mimo vědeckou fikci neexistuje žádný kopírovací stroj na hmotné 229 objekty, ale je lehké kopírovat programy. Kdokoliv může velmi jednoduše 230 vytvořit tolik kopií, kolik je potřeba. To není možné u hmotných objektů, 231 protože platí zákon zachování hmoty: každá nová kopie musí být vytvořena 232 stejným způsobem a se stejnou spotřebou surovin, jako ta první.</p> 233 <p> 234 U hmotných věcí omezení na jejich použití dává smysl, protože méně koupených 235 věcí znamená méně surovin a práce potřebné k jejich vytvoření. Je pravda, že 236 jsou u nich obvykle také počáteční náklady, náklady na vývoj, které jsou 237 rozloženy přes celý průběh výroby. Ale dokud jsou kritické náklady produkce 238 někde jinde, rozložení nákladů na vývoj nezpůsobí kvalitativní rozdíl. A 239 nevyžaduje to omezení svobody běžných uživatelů.</p> 240 <p> 241 Avšak uložení ceny za něco, co by jinak bylo bezplatné, je kvalitativní 242 změna. Centrální uvalení ceny na distribuci softwaru se stává silnou 243 překážkou.</p> 244 <p> 245 A co víc, centrální produkce, jak je nyní praktikována, je neúčinná dokonce 246 i jako prostředek doručování kopií software. Tento systém zahrnuje uzavírání 247 fyzických disků nebo pásek do nadbytečných balíků, přepravování jejich 248 velkého množství po světě, a jejich uskladňování pro prodej. Tyto náklady 249 jsou prezentovány jako výdaje na obchodování; ve skutečnosti je to část 250 ztrát způsobených existencí vlastníků.</p> 251 252 <h4 id="damaging-social-cohesion">Poškozování sociální soudržnosti</h4> 253 <p> 254 Předpokládejme, že vy i váš bližní shledáte užitečným nějaký 255 program. Vzhledem k etice vůči vašemu bližnímu by jste měli cítit, že pokud 256 se zachováte správně, budete ho moci používat oba. Povolení k používání 257 programu pouze jedním z vás a potlačením toho druhého, rozdělujuje 258 společnost. Ani vy, ani váš bližní, byste si neměli myslet, že toto je 259 normální a akceptovatelné.</p> 260 <p> 261 Podepsání typické smlouvy o akceptování softwarové licence znamená zradu 262 vašeho bližního: „Slibuji odepřít bližnímu tento program, abych mohl získat 263 vlastní kopii.” Lidé, kteří dělají taková rozhodnutí, cítí vnitřní 264 psychologický tlak ospravedlnit se – snížením důležitosti pomoci bližnímu – 265 tak utrpí veřejný duch. Toto je psychologické poškození spojené s hmotným 266 poškozením způsobeným odrazením od použití programu.</p> 267 <p> 268 Mnoho uživatelů podvědomě rozpozná špatnost odmítnutí sdílení, a tak se 269 rozhodnou ignorovat licence a zákony, a programy přesto sdílejí. Ale často 270 se tímto konáním cítí vinni. Vědí, že musí porušit zákon, aby byli dobrými 271 bližními, ale pořád si považují autoritu zákona, a usuzují, že být dobrým 272 bližním (kterým jsou) je nemravné či hanebné. Toto je také druh 273 psychosociálních škod, ale můžeme jim uniknout rozhodnutím, že takovéto 274 licence a zákony nemají žádnou morální moc.</p> 275 <p> 276 Programátoři také utrpí psychosociální škody pokud si uvědomí, že mnoha 277 uživatelům nebude dovoleno používat jejich práci. Toto vede k postoji 278 cynismu či odmítání. Programátor může s nadšením popisovat práci, kterou 279 shledává technicky vzrušující, ale poté, když je dotázán „Bude mi povoleno 280 to používat?”, povadne mu tvář a přizná, že odpověď je „ne”. Aby se vyhnul 281 pocitu odrazení, buď většinou tento fakt ignoruje, nebo přijme cynický 282 postoj navržený k minimalizaci jeho osobní důležitosti. [tím se zřejmě myslí 283 postoj: „Stejně s tím nemohu nic dělat.” – pozn. korek.]</p> 284 <p> 285 Od Reaganovy éry není největším nedostatkem ve Spojených Státech technická 286 inovace, ale spíše neochota pracovat společně pro dobro veřejnosti.</p> 287 288 <h4 id="custom-adaptation">Zamezení uživatelských přizpůsobení programů</h4> 289 <p> 290 Druhou úrovní materiální škody je neschopnost upravovat 291 programy. Jednoduchost modifikací softwaru je jednou z jeho velkých výhod 292 před staršími technologiemi. Ale většinu komerčně dostupného softwaru 293 nemůžeme modifikovat, dokonce ani poté, co si ho koupíme. Můžete ho vzít, 294 nebo nechat být, jako černou skříňku – to je vše.</p> 295 <p> 296 Spustitelný program se skládá ze série čísel, jejichž význam je 297 utajen. Nikdo, dokonce ani dobrý programátor, nemůže jednoduše změnit čísla 298 tak, aby program dělal něco jiného.</p> 299 <p> 300 Programátoři normálně pracují se „zdrojovým kódem” programu, který je psán v 301 programovacím jazyce jako Fortran nebo C. Používá názvy pro pojmenování 302 použitých dat a částí programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+' pro 303 sčítání a '-' pro odečítání. Je určen, aby pomohl programátorům číst a měnit 304 programy. Zde je příklad; program na výpočet vzdálenosti mezi dvěma body v 305 rovině:</p> 306 307 <pre> 308 float 309 distance (p0, p1) 310 struct point p0, p1; 311 { 312 float xdist = p1.x - p0.x; 313 float ydist = p1.y - p0.y; 314 return sqrt (xdist * xdist + ydist * ydist); 315 } 316 </pre> 317 <p> 318 Zde je stejný program ve spustitelné podobě, na počítači, který normálně 319 používám: 320 </p> 321 322 <pre> 323 1314258944 -232267772 -231844864 1634862 324 1411907592 -231844736 2159150 1420296208 325 -234880989 -234879837 -234879966 -232295424 326 1644167167 -3214848 1090581031 1962942495 327 572518958 -803143692 1314803317 328 </pre> 329 330 <p> 331 Zdrojový kód je užitečný (alespoň potenciálně) všem uživatelům programu. Ale 332 většině uživatelů není dovoleno získat kopii zdrojového kódu. Zpravidla je 333 zdrojový kód proprietárního programu tajemstvím vlastníka, aby se z něj 334 nemohl nikdo jiný nic naučit. Uživatelé obdrží pouze soubory 335 nesrozumitelných čísel, která počítač zpracuje. To znamená, že program může 336 modifikovat pouze jeho vlastník.</p> 337 <p> 338 Přítelkyně mi jednou řekla o své práci jako programátor v bance, kdy asi 339 šest měsíců psala program podobný jinému komerčně dostupnému. Věřila, že 340 kdyby získala zdrojový kód tohoto komerčně dostupného programu, mohla by ho 341 jednoduše upravit pro jejich potřeby. Banka byla ochotna za něj zaplatit, 342 ale nemohla – zdrojový kód byl tajemství. A tak musela strávit šest měsíců 343 prací, prací která se započetla do hrubého národního produktu, ale která 344 byla ve skutečnosti plýtváním.</p> 345 <p> 346 Laboratoř Umělé Inteligence (laboratoř UI) na <abbr title="Massachusetts 347 Institute of Technology">MIT</abbr> dostala kolem roku 1977 jako dárek 348 grafickou tiskárnu od Xeroxu. Byla obsluhována svobodným softwarem, ke 349 kterému jsme přidali mnoho pro nás výhodných vlastností. Například aby 350 software upozornil uživatele bezprostředně po dokončení tisku. Kdykoliv by 351 měla tiskárna problémy, jako zmačkaný papír nebo nedostatek papíru, software 352 by okamžitě upozornil všechny uživatele, kteří by měli ve frontě nějakou 353 tiskovou úlohu. [Pokud zadáte příkaz k tisku a někdo jiný právě něco tiskne, 354 vaše úloha je prostě zařazena do fronty a čeká, až na ni přijde řada. V 355 dobách, kdy byla tiskárna společná pro mnoho lidí z laboratoře, jste často 356 byli až několikátí na pořadníku a tiskárna se mohla zaseknout klidně ještě 357 předtím než vůbec začala zpracovávat vaši úlohu – pozn. korek.] Tyto 358 vlastnosti napomáhaly hladké práci.</p> 359 <p> 360 Později dal Xerox laboratoři UI novější, rychlejší tiskárnu, jednu z prvních 361 laserových tiskáren. Byla řízena proprietárním softwarem, běžícím na 362 separátním vyhrazeném počítači, takže jsme nemohli přidat naše oblíbená 363 vylepšení. Mohli bychom zařídit zaslání upozornění, když byla tisková úloha 364 poslána vyhrazenému počítači, ale ne když byla skutečně tištěna (a prodleva 365 byla obvykle značná). Nebyl zde způsob, jak zjistit, kdy byla úloha skutečně 366 vytištěna; mohli jste pouze hádat. A nikdo nebyl informován, když se 367 zaseknul papír, takže tiskárna často třeba stála hodinu bez nápravy.</p> 368 <p> 369 Systémoví programátoři byli schopní napravit takové problémy, pravděpodobně 370 stejně schopní jako původní autoři programu. Xerox se ale o naše problémy 371 nezajímal a zamezil nám v jejich nápravě, takže jsme byli donuceni problémy 372 akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vyřešeny.</p> 373 <p> 374 Většina dobrých programátorů má zkušenosti s takovou frustrací. Banka si 375 může dovolit řešit problém napsáním nového programu od nuly, ale typický 376 uživatel, nezáleží na tom jak dovedný, se může jen vzdát.</p> 377 <p> 378 Taková rezignace způsobuje psychosociální škody – škody ducha sebedůvěry. Je 379 demoralizující žít v domě, který si nemůžete upravit tak, aby vyhovoval 380 vašim potřebám. To vede k rezignaci a ztrátě odvahy, což může rozšířit svou 381 působnost i do jiných aspektů života. Lidé, kteří se takto cítí, jsou 382 nešťastní a neodvádějí dobrou práci.</p> 383 <p> 384 Představte si, jaké by to bylo, kdyby byly šířeny recepty na stejném 385 podkladě, jako software. Můžete říct, „Jak změním ten recept, abych 386 odstranil sůl?” A velký šéfkuchař by odpověděl, „Jak si troufáš urazit můj 387 recept, dítě mé mysli a chuti, tím že s ním zkusíš zamíchat? Nemáš právo 388 měnit můj recept, aby byl lepší!”</p> 389 <p> 390 „Ale můj doktor říká, ať nejím sůl! Co mám dělat? Odebereš kvůli mě sůl?”</p> 391 <p> 392 „Bude mi potěšením to udělat; můj poplatek je pouze 50 000 $.” Pokud má 393 vlastník monopol na změny, poplatky bývají obrovské. „Avšak nyní nemám 394 čas. Jsem zaměstnán úkolem navrhnout nový recept na lodní suchary pro 395 Námořnictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.”</p> 396 397 <h4 id="software-development">Blokování vývoje softwaru</h4> 398 <p> 399 Třetí úroveň materiálních škod ovlivňuje vývoj softwaru. Tento vývoj byl 400 obvykle evoluční proces, kde člověk vzal existující program a přepsal jeho 401 části kvůli nějaké nové vlastnosti, a poté jiný člověk přepsal další části, 402 aby přidal jiné vlastnosti; v některých případech toto pokračovalo po období 403 až dvaceti let. Mezitím byly části programu „kanibalizovány” a přetvořeny 404 základy jiných programů.</p> 405 <p> 406 Existence vlastníků zabraňuje takovémuto druhu vývoje. V takovém systému je 407 nutné začít s vývojem programu od nuly. Také to zabraňuje novým 408 profesionálům studovat existující programy, aby se poučili z užitečných 409 technik, nebo dokonce toho, jak mohou být strukturovány velké 410 programy. [Velkým problémem nováčků v programování je při vstupu do reálného 411 světa právě fakt, že sice skvěle ovládají syntaxi, algoritmizaci, možná že 412 teoreticky i návrh struktury, ale ve skutečnosti nikdy neviděli design 413 opravdu velkých projektů, na nichž chtě nechtě budou asi muset pracovat. Na 414 škole nikdy nebudou tvořit tak komplexní projekt a pokud nemají přístup ke 415 zdrojovým kódům projektů již existujících, nemají téměř žádnou šanci se s 416 designem tak velkých projektů seznámit. – pozn. korek.]</p> 417 <p> 418 Vlastníci rovněž zabraňují výuce. Potkal jsem bystré studenty počítačů, 419 kteří nikdy neviděli zdrojový kód velkého programu. Mohou být dobří při 420 psaní malých programů, ale nikdy se nemohou začít učit odlišným dovednostem 421 psaní velkých programů, pokud neuvidí, jak to udělali jiní.</p> 422 <p> 423 Na jakémkoliv intelektuálním poli člověk dosáhnout výšie tak, že si stoupne 424 na ramena jiných. Ale toto již většinou není na softwarovém poli možné – 425 můžete pouze stanout na ramenech ostatních lidí <em>ve vaší firmě</em>.</p> 426 <p> 427 S tímto spojené psychosociální škody mají vliv na vědeckou spolupráci, která 428 byla obvykle tak silná, že vědci spolupracovali dokonce i když jejich země 429 byly ve válce. V tomto duchu např. opustili japonští oceánografové svou 430 laboratoř na ostrově v Pacifiku, poté co pečlivě zakonzervovali svou práci 431 pro přicházející námořníky z USA a zanechali jim zprávu s prosbou, ať s 432 výsledky jejich práce dobře naloží.</p> 433 <p> 434 Konflikty kvůli zisku zničily i to, co mezinárodní konflikty ušetřily. V 435 dnešní době vědci v mnoha oblastech vědy nepublikují ve svých dokumentech 436 dost na to, aby byl někdo schopen jejich experimenty zopakovat. Publikují 437 pouze dost na to, aby dovolili čtenářům podivovat se, jak mnoho dokázali 438 udělat. Toto je jistě pravda v počítačové vědě, kde jsou zdrojové kódy 439 vydaných programů obvykle tajné.</p> 440 441 <h4 id="does-not-matter-how">Nezáleží na tom, jak je sdílení omezováno</h4> 442 <p> 443 Diskutoval jsem následky bránění lidem v kopírování, modifikování a tvorbě 444 programů. Neupřesnil jsem ale, jak je toto bránění prováděno, protože to 445 nemá žádný vliv na výsledek. Zda je to prováděno ochranou proti kopírování, 446 nebo copyrightem, nebo licencemi, nebo šifrováním, nebo <abbr 447 title="Read-only Memory">ROM</abbr> kartami, nebo hardwarovými sériovými 448 čísly, je-li to <em>úspěšné</em> bránění v používání, pak to škodí.</p> 449 <p> 450 Uživatelé považují některé z těchto metod za méně příjemné, než 451 ostatní. Podotýkám, že nejvíce nenáviděné metody jsou ty, které dosáhnou 452 svého cíle.</p> 453 454 <h4 id="should-be-free">Software by měl být svobodný</h4> 455 <p> 456 Ukázal jsem, jakou je vlastnictví programu (moc omezit jeho změny či 457 kopírování) překážkou. Jeho negativní účinky jsou rozšířené a důležité. Z 458 toho vyplývá, že společnost by neměla mít vlastníky programů.</p> 459 <p> 460 Můžeme tomu porozumět také tak, že společnost potřebuje svobodný software, a 461 proprietární software je jen jeho chabou náhražkou. Podporování náhražky 462 není racionální způsob, jak dosáhnou toho, co potřebujeme.</p> 463 <p> 464 Václav Havel nám radil: „Pracujte pro něco proto, že je to dobré, ne jen 465 proto, že to má vyhlídku na úspěch.” Pro obchod jako takový s jeho 466 specifickými cíli je proprietární software zřejmě výhodný, ale není výhodný 467 pro společnost.</p> 468 469 <h3 id="why-develop">Proč budou lidé vyvíjet software</h3> 470 <p> 471 Jestliže eliminujeme intelektuální vlastnictví jako prostředek k podpoře 472 lidí k vývoji softwaru, zpočátku bude vyvíjeno méně softwaru, ale tento 473 software bude užitečnější. Není jasné, že celková spokojenost uživatelů bude 474 menší; ale jestli bude, nebo budeme-li si přát jakkoliv ji zvýšit, jsou zde 475 jiné způsoby podpory vývoje, tak jako jsou zde i jiné způsoby na shánění 476 pěněz pro silnice než vybírání mítného. Předtím než ale budu mluvit o tom, 477 jak to může být provedeno, chtěl bych položit otázku, kolik umělé podpory je 478 opravdu potřeba.</p> 479 480 <h4 id="fun">Programování je zábava</h4> 481 <p> 482 Existují obory práce, do kterých vstoupí málokdo jinak než kvůli penězům, 483 například stavba silnic. Jsou zde jiné oblasti studium a umění, ve kterých 484 je malá šance zbohatnout, ale do kterých lidé vstupují z nadšení nebo jejich 485 znatelnou hodnotu pro společnost. Příklady zahrnují matematickou logiku, 486 klasickou hudbu a archeologii; a politické organizování mezi pracujícími 487 lidmi. Lidé soutěží o pár dostupných prestižních pozic, z nichž žádná není 488 financována příliš dobře. Mohou si dokonce i platit za možnost pracovat v 489 dané oblasti, pokud si to mohou dovolit.</p> 490 <p> 491 Taková oblast se může přes noc změnit, jestliže začne nabízet možnost 492 zbohatnutí. Když jeden pracovník zbohatne, ostatní požadují stejnou 493 příležitost. Brzy mohou všichni požadovat velké sumy peněz za práci, kterou 494 předtím dělali pro radost. Když přejde pár let, všichni spojení s touto 495 oblastí se budou vysmívat myšlence, že by práce v oblasti mohla být udělána 496 bez velkých finančních výnosů. Budou radit sociálním plánovačům, aby 497 zajistili možnost těchto výnosů nařízením speciálních privilegií, mocí a 498 monopoly, jak jen je to potřebné.</p> 499 <p> 500 Tato změna se stala v oblasti počítačového programování v uplynulé 501 dekádě. Před patnácti lety zde byly články o „oddanosti počítačům”: 502 uživatelé s nimi byli „spřaženi” a měli sto dolarů týdně. Obecně se to bralo 503 tak, že lidé často milovali programování natolik, aby kvůli tomu rozbili svá 504 manželství. Dnes se to bere tak, že nikdo by neprogramoval za nic jiného, 505 než za vysoký plat. Lidé zapoměli, co věděli před patnácti lety.</p> 506 <p> 507 I když je pravda, že v daném čase bude v jistém odvětví většina lidí 508 pracovat jen za vysoké mzdy, nemusí to tak zůstat. Dynamika změn se může 509 obrátit, pokud k tomu společnost dá popud. Pokud odstraníme možnost velkého 510 zbohatnutí, pak po chvíli, kdy lidé přizpůsobí své postoje, budou jednou 511 opět dychtit pracovat v dané oblasti pro radost z vykonané práce.</p> 512 <p> 513 Otázka „Jak můžeme platit programátory?” se stane jednodušší otázkou, když 514 si uvědomíme, že není důvod platit jim jmění. Opatřit jim živobytí je o 515 mnoho jednodušší.</p> 516 517 <h4 id="funding">Financování svobodného software</h4> 518 <p> 519 Instituce, které platí programátory, nemusí být softwarové domy. Existuje 520 již mnoho jiných institucí, které to mohou dělat.</p> 521 <p> 522 Výrobci hardwaru shledali podstatným podporovat softwarový vývoj, i když 523 nemohou kontrolovat použití softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru 524 volného, poněvadž neuvažovali o jeho omezování. Jejich zvyšující se ochota 525 spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich názor, že vlastnictví softwaru 526 pro ně není opravdu důležité.</p> 527 <p> 528 Mnoho programátorských projektů vedou univerzity. Výsledky dnes často 529 prodávají, ale v 70. letech to nedělaly. Pochybujete o tom, zda by 530 univerzity vyvíjely svobodný software, kdyby jej nemohly prodávat? Tyto 531 projekty mohou být podporovány stejnými vládními kontrakty a granty, kterými 532 je nyní podporován vývoj proprietárního software.</p> 533 <p> 534 Dnes je pro univerzitní výzkumníky běžné dostat grant na vývoj systému, 535 vyvinout ho takřka až do konce, nazvat ho „ukončeným”, a poté založit 536 společnosti, kde projekt doopravdy dokončí a udělají ho použitelným. Někdy 537 vyhlásí nedokončenou verzi „svobodnou”; jsou-li úplně zkažení, dostanou 538 místo toho z univerzity exkluzivní licenci. To není tajemství; je to 539 otevřeně přijímáno všemi, kterých se to týká. A přece kdyby nebyli 540 výzkumníci vystaveni pokušení dělat takové věci, stále by prováděli svůj 541 výzkum.</p> 542 <p> 543 Programátoři píšící svobodný software si mohou udělat živobytí prodejem 544 služeb spojených se softwarem. Já jsem byl např. najat, abych portoval <a 545 href="/software/gcc/">kompilátor GNU C</a> na nový hardware, a udělal 546 rozšíření uživatelského rozhraní pro <a href="/software/emacs/">GNU 547 Emacs</a>. (Nabídnu tato vylepšení veřejnosti, jakmile budou hotová.) Také 548 vyučuji a jsem za to placen.</p> 549 <p> 550 Nejsem sám, kdo pracuje tímto způsobem; je zde nyní úspěšná, rozrůstající 551 se, společnost, která jiný druh práce nepoužívá. Několik dalších společností 552 také poskytuje komerční podporu svobodnému softwaru pro systém GNU. Toto je 553 počátek průmyslu nezávislé podpory softwaru – průmyslu, který by se mohl 554 docela rozrůst, pokud převládne svobodný software. Poskytuje uživatelům 555 možnost obecně nedostupnou pro proprietární software, vyjma těch velmi 556 bohatých.</p> 557 <p> 558 I nové instituce jako <a href="/fsf/fsf.html">Nadace pro svobodný 559 software</a> mohou financovat programátory. Většina financí Nadace pochází 560 od uživatelů kupujících pásky prostřednictvím pošty. Software na páskách je 561 svobodný, což znamená, že každý uživatel má svobodu k jeho kopírování nebo 562 změně, ale mnozí zaplatí za dodání kopií. (Připomínám, že „svobodný 563 software” odkazuje na svobodu, ne na cenu.) Někteří uživatelé, kteří již 564 mají nějaké kopie, objednávají pásky jako způsob přispívání. Cítí, že si to 565 zasloužíme. Nadace dostává značné dary i přímo od výrobců počítačů.</p> 566 <p> 567 Nadace pro svobodný software je doboročinná a z jejích příjmů se snažíme 568 najmout tolik programátorů, kolik je možné. Kdyby to bylo postaveno jako 569 obchod, distribuce stejného svobodného software veřejnosti za stejný 570 poplatek, tak by to jejímu zakladateli nyní poskytovalo velice dobré 571 živobytí.</p> 572 <p> 573 Protože je Nadace dobročinná, programátoři pro ni často pracují za polovinu 574 toho, co by dostali někde jinde. Dělají to, protože jsme osvobozeni od 575 byrokracie a protože pociťují zadostiučinění, když ví, že používání jejich 576 práce nebude blokováno. Většina z nás to dělá, protože programování je 577 zábava. Navíc pro nás dobrovolníci napsali mnoho užitečných programů. (Době 578 se dokonce začali stávat dobrovolníky i tvůrci technických textů.)</p> 579 <p> 580 Toto potvrzuje, že programování se řadí mezi nejzajímavější oblasti ze 581 všech, spolu s hudbou a uměním. Nemusíme se bát, že nikdo nebude chtít 582 programovat.</p> 583 584 <h4 id="owe">Co dluží uživatelé vývojářům?</h4> 585 <p> 586 Uživatelé softwaru mají dobrý důvod cítit morální závazek přispívat na jeho 587 podporu. Vývojáři svobodného softwaru přispívají aktivitám uživatelů, a je 588 jak spravedlivé, tak v dlouhodobém zájmu uživatelů, dát jim finance, aby 589 mohli v práci pokračovat.</p> 590 <p> 591 Toto se však netýká vývojářů proprietárního software, protože blokování si 592 zaslouží spíše potrestání než odměnu.</p> 593 <p> 594 Máme tak paradox: vývojář užitečného softwaru je oprávněn mít podporu 595 uživatelů, ale jakýkoliv pokus zvrátit tento morální závazek v požadavek, 596 zničí základy pro onen závazek. Vývojář si může buď zasloužit odměnu, nebo 597 ji požadovat, ale nikoliv oboje najednou.</p> 598 <p> 599 Věřím, že etický vývojář tváří v tvář tomuto paradoxu musí konat tak, aby si 600 odměnu zasloužil, ale měl by také naléhavě žádat uživatele o dobrovolné 601 příspěvky. Nakonec se uživatelé naučí podporovat vývojáře bez donucení, 602 zrovna tak jak se naučili podporovat veřejné rozhlasové a televizní stanice.</p> 603 604 <h3 id="productivity">Jaká je produktivita softwaru? </h3> 605 <p> 606 Jestliže bude software svobodný, stále zde budou programátoři, ale možná 607 jich bude méně. Bylo by to pro společnost špatné?</p> 608 <p> 609 Ne nezbytně. Rozvinuté země mají dnes méně farmářů, něž v roce 1900, ale 610 nemyslíme si, že je to pro společnost špatné, protože těch několik dodává 611 spotřebidelům více jídla, něž dodávalo před sto lety těch mnoho. Nazýváme to 612 zvýšenou produktivitou. Svobodný software by vyžadoval mnohem méně 613 programátorů k uspokojení poptávky kvůli zvýšení produktivity software na 614 všech úrovních:</p> 615 616 <ul> 617 <li> Širší možné využití každého vyvinutého programu.</li> 618 <li> Schopnost adaptovat existující programy pro potřeby zákazníků místo 619 opětovného vývoje od nuly.</li> 620 <li> Lepší vzdělání programátorů.</li> 621 <li> Eliminace duplicitního vývojářského úsilí.</li> 622 </ul> 623 624 <p> 625 Ti, kdo mají námitky proti spolupráci, protože by to vedlo k zaměstnání méně 626 programátorů, mají ve skutečnosti námitky proti zvýšení produktivity. Přesto 627 tito lidé obvykle zastávají rozšířený názor, že softwarový průmysl potřebuje 628 zvýšení produktivity. Jak je to tedy?</p> 629 <p> 630 „Softwarová produktivita” může znamenat dvě odlišné věci: celkovou 631 produktivitu celého softwarového vývoje, nebo produktivitu jednotlivých 632 projektů. Celková produktivita je to, co by společnost rády zvýšila, a 633 nejpřímější cesta k tomu vede přes eliminaci umělých překážek spolupráce, 634 které ji snižují. Ale výzkumníci, kteří studují oblast „softwarové 635 produktivity”, se zaměřili pouze na druhý, omezený smysl termínu, kde 636 zlepšení vyžaduje složité technologické postupy.</p> 637 638 <h3 id="competition">Je soutěžení nevyhnutelné?</h3> 639 <p> 640 Je lidská soutěživost v překonání svých rivalů ve společnosti nevyhnutelná? 641 Snad ano. Ale soutěž samotná není škodlivá; škodlivá věc je <em>boj</em>.</p> 642 <p> 643 Existuje mnoho způsobů jak soutěžit. Můžete zkoušet vždy uspět, překonat co 644 udělali ostatní. Například za starých časů zde bylo soutěžení mezi 645 programátory wizardy – soutěžení o to, kdo dokázal přimět počítač provádět 646 ty nejúžasnější věci, nebo kdo dokázal pro danou úlohu udělat nejkratší či 647 nejrychlejší program. Takový druh soutěže může prospět každému, 648 <em>pokud</em> je udržován duch dobrého sportovního chování.</p> 649 <p> 650 Konstruktivní soutěžení je postačující k tomu, aby motivovalo lidi k velkému 651 úsilí. Hrstka lidí např. soutěží o to, kdo první navštíví všechny země na 652 světě; někteří za tento pokus utratí celé jmění, ale nepodlácejí kapitány 653 lodí, aby nechali jejich soupeře na pustých ostrovech. Jsou ochotni nechat 654 vyhrát toho nejlepšího.</p> 655 <p> 656 Soutěž se stane bojem, když soutěžící začnou zkoušet zdržovat ostatní, místo 657 aby sami postupovali – když se místo „Nechat vyhrát nejlepšího” vydáte 658 cestou „Nechat mě vyhrát, ať jsem nejlepší nebo ne.” Proprietární software 659 není škodlivý proto, že je to forma soutěže, ale protože je to forma boje 660 mezi občany naší společnosti.</p> 661 <p> 662 Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály, 663 jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat 664 soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny 665 oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by 666 mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p> 667 <p> 668 Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály, 669 jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat 670 soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny 671 oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by 672 mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p> 673 674 <h3 id="communism">„Proč se nepřestěhujete do Ruska?”</h3> 675 <p> 676 Ve Spojených Státech všichni obhájci jiných než nejextrémnějších forem 677 tržního sobectví často slyšeli toto obvinění. Například se zvedlo proti 678 podpůrcům systému národní zdravotnické péče, jaký funguje ve všech ostatních 679 industriálních zemích svobodného světa. Zvedlo se proti obhájcům veřejné 680 podpory umění, také běžné v rozvinutých zemích. Myšlenka, že občané mají 681 jakékoliv závazky vůči veřejnému blahu, je v Americe spojována s 682 komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobné?</p> 683 <p> 684 Komunismus, tak jak byl praktikován v Sovětském svazu, byl sytémem centrální 685 kontroly, kde všechny činnosti byly vládou řízené, jakoby pro veřejné blaho, 686 ale ve skutečnosti pro členy blaho členů Komunistické strany. Všechna 687 kopírovací zařízení byla pozorně střežena, aby se zabránilo ilegálnímu 688 kopírování.</p> 689 <p> 690 Americký systém intelektuálního vlastnictví používá centrální kontrolu pro 691 distribuci programů, a hlídá kopírovací zařízení schématy automatické 692 ochrany před kopírováním, aby zabránil ilegálním kopiím.</p> 693 <p> 694 Já naproti tomu pracuji na tvorbě systému, kde se lidé budou mít svobodu 695 rozhodovat o svých akcích; konkrétně svobodu pomoci svým bližním a svobodu 696 měnit a vylepšovat nástroje, které používají v běžném životě. Systém 697 založený na dobrovolné spolupráci a decentralizaci.</p> 698 <p> 699 Pokud tedy soudíme úmysly dle jejich podoby ruskému komunismu, pak jsou to 700 vlastníci softwaru, kdo jsou komunisté.</p> 701 702 <h3 id="premises">Otázka předpokladů</h3> 703 <p> 704 V tomto článku předpokládám, že uživatel softwaru není méně důležitý, než 705 autor, nebo dokonce autorův zaměstnavatel. Jinými slovy, jejich zájmy a 706 potřeby mají stejnou váhu, když se rozhodujeme, jaký směr činností je 707 nejlepší.</p> 708 <p> 709 Tento předpoklad není přijímán všeobecně. Mnozí zastávají názor, že autorův 710 zaměstnavatel je podstatně důležitější, než kdokoliv jiný. Říkají například, 711 že důvod k existenci vlastníků softwaru je dát autorovu zaměstnavateli 712 výhodu, kterou si zaslouží – nehledě na to, jak to může působit na 713 veřejnost.</p> 714 <p> 715 Není potřebné zkoušet tyto předpoklady dokazovat či vyvracet. Důkazy 716 potřebují sdílení předpokladů. Takže většina toho, co jsem řekl, je 717 adresována pouze těm, kteří sdílejí předpoklady, které používám, nebo se 718 alespoň zajímají, jaké jsou jejich důsledky. Pro ty, kteří věří, že 719 vlastníci jsou důležitější, než kdokoliv jiný, je tento článek bezvýznamný.</p> 720 <p> 721 Ale proč by značný počet Američanů přijal předpoklad, který povyšuje 722 důležitost jistých lidí nad všechny ostatní? Částečně kvůli víře, že je 723 tento předpoklad částí legálních tradic americké společnosti. Někteří lidé 724 cítí, že pochybnosti o tomto předpokladu by znamenaly odmítání základů 725 společnosti.</p> 726 <p> 727 Pro tyto lidi je důležité vědět, že tento předpoklad není částí naší zákonné 728 tradice. Nikdy nebyl.</p> 729 <p> 730 Tedy, ústava praví, že účel copyrightu je „podporovat vědecký pokrok a 731 užitečná umění.” Nejvyšší soud na tom pečlivě pracoval v případu <em>Fox 732 Film v. Doyal</em> a stanovil, že „jediný zájem Spojených států a primární 733 účel udělení monopolu (copyrightu) leží v obecném prospěchu odvozeném 734 veřejností z práce autorů.”</p> 735 <p> 736 Nejsme nuceni souhlasit s ústavou nebo Nejvyšším soudem. (kdysi oba 737 přehlížely otroctví) Jejich postoje tedy nevyvrací svrchovanost předpokladu 738 vlastníků. Ale doufám, že povědomí o tom, že toto je radikální pravicová 739 domněnka a ne tradičně uznávaný fakt, oslabí její působnost.</p> 740 741 <h3 id="conclusion">Závěr</h3> 742 <p> 743 Býváme rádi, když můžeme myslet na to, že naše společnost podporuje pomoc 744 našim bližním, ale pokaždé, když odměníme někoho za blokování, nebo je 745 obdivujeme pro bohatství, kterého nabyli tímto způsobem, vysíláme přesně 746 opačné poselství.</p> 747 <p> 748 Vlastnictví softwaru je jedna z forem naší obecné neochoty brát na vědomí 749 otázku blaha společnosti pro osobní prospěch. Toto odmítání můžeme 750 vysledovat od Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k 751 Exxonovi, od selhávajících bank k selhávajícím školám. Můžeme to změřit 752 počtem populace bez domovů a populací ve věznicích. Antisociální duch se 753 živí sám na sobě, protože čím víc vidíme, že nám ostatní lidé nepomohou, tím 754 víc vypadá zbytečné pomáhat jim. Taková společnost se rozpadne v džungli.</p> 755 <p> 756 Jestliže nechceme žít v džungli, musíme změnit své postoje. Musíme začít 757 vysílat poselství, že dobrý občan je ten, který spolupracuje když je to 758 potřeba, ne ten, kdo se ostatních úspěšně straní. Doufám, že hnutí za 759 svobodný software k tomuto přispěje: alespoň v jedné oblasti nahradíme 760 džungli účinnějším systémem, který vede a podporuje dobrovolnou spolupráci.</p> 761 762 <h3 id="footnotes">Dodatky</h3> 763 764 <ol> 765 <li id="f1">Slovo „free” [svobodný] ve „free software” [svobodný software] se vztahuje 766 ke svobodě, nikoliv k ceně [free znamená v angličtině i „zdarma”]; cena 767 placená za kopii svobodných programů může být nulová, malá, nebo (vzácně) i 768 dosti vysoká. [V České republice používáme pro anglický termín free software 769 český překlad „svobodný software”. Prostudujte si např. dokument 770 svobodnysoft.zde.cz a případně prosím poproste své kamarády a známé, kteří 771 ještě používají zavádějící termín „free software”, od kterého se snažíme 772 nyní upouštět, aby přešli k používání českého překladu. Není od věci vědět, 773 že ve většině ostatních států je používání přeloženého termínu naprostou 774 samozřejmostí. Děkuji. – pozn. korek.].</li> 775 776 <li id="f2">Problém znečištění a dopravních zácp tyto závěry nezmění. Pokud si přejeme 777 udělat ježdění autem nákladnějším, abychom lidi obecně odrazovali od řízení 778 osobních automobilů, je nevýhodné dělat to právě výběrem mýtného, které 779 prispívá k znečištění i k zácpám. Daň za benzín je mnohem lepší. Obdobně, 780 žádost o zvýšení bezpečnosti omezením maximální rychlosti není odpovídající; 781 volně přístupné cesty zvyšují průměrnou rychlost omezením zastávek a 782 prostojů, pro jakékoliv rychlostní omezení. Někdo může pohlížet na 783 jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, který by neměla být 784 vůbec dostupná, jako.</li> 785 786 <li id="f3">Někdo může pohlížet na jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, 787 který by neměla být vůbec dostupná, jako databáze osobních informací Lotus 788 Marketplace, která byla stažena z prodeje kvůli nesouhlasu 789 veřejnosti. Většina toho, co jsem řekl, se netýká tohoto případu, ale nedává 790 moc smysl argumentovat pro existenci vlastníků tím, že vlastník může učinit 791 program méně dostupným. Vlastník ho neudělá zcela nepřístupným, jak by si 792 lidé přáli v případě programu, jehož použití je považováno za destruktivní.</li> 793 </ol> 794 795 <hr /> 796 <blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a 797 href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free 798 Software, Free Society: The Selected Essays of Richard 799 M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> 800 801 <div class="translators-notes"> 802 803 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> 804 <hr /><p><b>Obecná poznámka korektora překladu</b></p> 805 <p>Jak jste si jistě všimli, v textu se porůznu objevovaly moje 806 poznámky. Nedělal jsem to proto, abych nějak zasahoval do původního 807 autorského textu Richarda Stallmana, ale snažil jsem se vysvětlit lépe věci 808 na místech, které se mi zdály jako méně srozumitelné pro lidi, kteří se v 809 oboru svobodného software moc neorientují. Doufám tedy, že jsem nijak 810 nenarušil původní text a aspoň zčásti pomohl lidem, pro které může být tento 811 dokument právě prvním setkáním s úžasným světem svobodného software.</p> 812 <p>Pokud přece budete pochybovat o smyslu nějaké věty či odstavce, prosím 813 uvědomte si, že tento dokument byl sepsán 24.dubna 1992 a to je v době, kdy 814 píši tuto poznámku, již téměř deset let. Byl psán v době před nástupem 815 jednoho velmi známého operačního systému, krátce po zrození jádra Linuxu, v 816 době, kdy mnoho z vás asi ještě nemělo doma osobní počítač. Projekt GNU 817 tehdy zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Přesto ale téměř všechno z toho, co je 818 zde popsáno, platí a nezdá se, že by mělo v nejbližší době přestat 819 platit.<br /> 820 --korektor překladu</p></div> 821 </div> 822 823 <!-- for id="content", starts in the include above --> 824 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> 825 <div id="footer"> 826 <div class="unprintable"> 827 828 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a 829 href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a 830 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně 831 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a 832 href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> 833 834 <p> 835 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, 836 replace it with the translation of these two: 837 838 We work hard and do our best to provide accurate, good quality 839 translations. However, we are not exempt from imperfection. 840 Please send your comments and general suggestions in this regard 841 to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 842 843 <web-translators@gnu.org></a>.</p> 844 845 <p>For information on coordinating and submitting translations of 846 our web pages, see <a 847 href="/server/standards/README.translations.html">Translations 848 README</a>. --> 849 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní 850 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na 851 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 852 <web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a 853 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, 854 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto 855 článku.</p> 856 </div> 857 858 <p>Copyright © 1991, 1992, 1998, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p> 859 860 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" 861 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative 862 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> 863 864 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> 865 <div class="translators-credits"> 866 867 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> 868 </div> 869 870 <p class="unprintable"><!-- timestamp start --> 871 Aktualizováno: 872 873 $Date: 2020/07/05 14:10:26 $ 874 875 <!-- timestamp end --> 876 </p> 877 </div> 878 </div> 879 <!-- for class="inner", starts in the banner include --> 880 </body> 881 </html>