reevaluating-copyright.html (23788B)
1 <!--#set var="PO_FILE" 2 value='<a href="/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po"> 3 https://www.gnu.org/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po</a>' 4 --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.html" 5 --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" 6 --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2006-02-27" --> 7 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html" --> 8 9 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> 10 <!-- Parent-Version: 1.79 --> 11 12 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> 13 <title>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit – Projekt GNU – Nadace pro 14 svobodný software</title> 15 16 <!--#include virtual="/philosophy/po/reevaluating-copyright.translist" --> 17 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> 18 <!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> 19 <h2>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit</h2> 20 21 <pre> 22 Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit 23 [Publikováno v Oregon Law Review (Oregonský právní přehled), jaro 1996] 24 25 Richard Stallman 26 </pre> 27 28 <p>Právní svět se bojí, že digitální informační technologie přinášejí „problémy 29 pro copyright,” ale již nesledoval tyto problémy k jejich hlavní příčině: 30 základní konflikt mezi vydavateli copyrightovaných děl a uživateli těchto 31 děl. Vydavatelé, hledíc si vlastních zájmů, protlačili skrz Clintonovu vládu 32 návrh na vyřešení „problému” v jejich vlastní prospěch. Tento návrh, 33 Lehmanův White Paper <a href="#ft2">[2]</a>, byl hlavním zaměřením 34 konference „Inovace a informační prostředí (Innovation and the Information 35 Environment Conference)” na Oregonské univerzitě (listopad 1995).</p> 36 37 <p>John Perry Barlow <a href="#ft3">[3]</a>, hlavní řečník, začal konferenci 38 tím, že nám sdělil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zabývali se 39 jím. Rozhodli se, že by bylo špatné plést se do kopírování jejich vystoupení 40 na páskách, nebo do distribuce na Internetu, ale neviděli nic špatného na 41 uplatnění copyrightu na CD s nahrávkami jejich hudby.</p> 42 43 <p>Barlow neanalyzoval důvody rozdílného zacházení s těmito médii a Gary 44 Glisson později <a href="#ft4">[4]</a> kritizoval jeho myšlenku, že Internet 45 je nějak nevysvětlitelně unikátní a nepodobný ničemu jinému na 46 světě. Argumentoval tím, že bychom měli být schopní určit důsledek Internetu 47 na copyrightovou politiku stejným druhem analýz, jaké aplikujeme na jiné 48 technologie. Tento dokument se pokouší právě toto provést.</p> 49 50 <p>Barlow podotýkal, že naše intuice založená na fyzických objektech není 51 přenositelná na informace, protože informace je „abstraktní”, a tudíž na ni 52 nemůžeme jednoznačně aplikovat stejné „vlastnictví”. Jak poznamenal Steven 53 Winter <a href="#ft5">[5]</a>, abstraktní majetek existoval po 54 staletí. Akcie společností, komoditní termínované obchody a dokonce i 55 papírové peníze, jsou formy majetku, který je více či méně 56 abstraktní. Barlow a jiní, kteří argumentovali, že informace by měla být 57 svobodná, ale neodmítali tyto jiné druhy abstraktního majetku. Podstatný 58 rozdíl mezi informací a akceptovatelnými druhy majetku tedy není v 59 abstraktnosti jako takové. Takže co je to? Předložím vám tu jednoduché a 60 praktické vysvětlení.</p> 61 62 <p>Zákon ve Spojených státech bere copyright jako dohodu mezi veřejností a 63 „autory” (ačkoliv v praxi stojí v dohodě na straně autorů obvykle 64 vydavatelé). Veřejnost většinou smění určité svobody výměnou za možnost 65 vychutnat si větší množství publikovaných děl. Dokud neexistoval White 66 Paper, naše vláda nikdy nenavrhovala, aby veřejnost mudela směnit 67 <b>všechny</b> své svobody za použití publikovaných děl. Copyrightem se 68 můžete vzdát určitých svobod a ponechat si jiné. To znamená, že existuje 69 mnoho alternativních dohod, které by měla veřejnost nabídnout 70 vydavatelům. Která dohoda je tedy ta nejlepší pro veřejnost? Jaké svobody 71 stojí veřejnosti za to směnit a na jak dlouho? Odpovědi záleží na dvou 72 věcech: kolik publikování navíc dostane veřejnost za směnu daných svobod a 73 jak moc veřejnost získá, pokud si tyto svobody ponechá.</p> 74 75 <p>Toto ukazuje, proč je zakládání rozhodnutí o <a 76 href="/philosophy/not-ipr.html">intelektuálním vlastnictví</a> na podobnosti 77 s vlastnictvím hmotných objektů, nebo dřívější politikou intelektuálního 78 vlastnictví chybné. Winter přesvědčivě argumentoval, že je možné vzít jako 79 základ takové analogie, překroutit naše staré koncepty a aplikovat je na 80 naše nová rozhodnutí <a href="#ft6">[6]</a>. Zajisté se tím dosáhne nějakého 81 řešení, ale ne dobrého řešení. Analogie není užitečný způsob pro rozhodování 82 o tom, co koupit nebo za jakou cenu.</p> 83 84 <p>Nerozhodujeme například zda postavit dálnici v New Yorku pomocí analogie s 85 předchozím rozhodnutím o plánované dálnici v Iowě. V každém rozhodnutí o 86 stavbě dálnice se pužívají stejné faktory (náklady, objem dopravy, zabrání 87 půdy či domů); pokud bychom rozhodovali o dálnici pomocí analogie s 88 předešlým rozhodnutím o dálnici, postavili bychom buď všechny navrhované 89 dálnice, a nebo žádnou z nich. Místo toho posuzujeme každý návrh dálnice na 90 základě přínosů a ztrát, jejichž velikost se liší případ od případu. V 91 otázce copyrightu musíme rovněž zvážit náklady a přínosy pro dnešní situaci 92 a dnešní média, a ne podle toho, jak se aplikovaly na jiná média v 93 minulosti.</p> 94 95 <p>Také to ukazuje, proč princip Laurence Tribea, že jazyk týkající se práva by 96 neměl záviset na zvoleném médiu<a href="#ft7">[7]</a>, není aplikovatelný na 97 rozhodnutí o copyrightu. Copyright je dohoda s veřejností, ne přirozené 98 právo. Otázky copyrightové politiky jsou o tom, co přináší veřejnosti, ne o 99 tom, jaká práva jsou přisuzována nakladatelům nebo čtenářům.</p> 100 101 <p>Copyrightový systém se vyvinul souběžně s tiskařským lisem. V časech 102 tiskařského lisu neměli běžní čtenáři možnost zkopírovat knihu. Kopírování 103 knihy vyžadovalo tiskařský lis, a běžní čtenáři jej neměli. A co víc, pokud 104 by se nedělalo mnoho kopií, bylo by kopírování tímto způsobem absurdně drahé 105 – což prakticky znamená, že knihy mohli kopírovat v nějakém ekonomicky 106 rozumném modelu jen vydavatelé.</p> 107 108 <p>Takže když veřejnost prodala vydavatelům svobodu kopírovat knihy, prodávala 109 něco, co by <b>nemohla využít</b>. Směna něčeho, co nemůžete použít, za něco 110 užitečného a prospěšného je vždy dobrý obchod. V časech tiskařského lisu byl 111 copyright nekontroverzní především proto, že neomezoval nic, co by čtenářská 112 veřejnost jinak mohla běžně dělat.</p> 113 114 <p>Ale věk tiskařského lisu se chýlí ke konci. Změnu započaly xeroxovací 115 zařízení, audio a video kazety; digitální informační technologie ji 116 dokončily. Tyto pokroky umožňují kopírování i běžným čtenářům, ne jen 117 vydavatelům se speciálním vybavením. A čtenáři si opravdu sami kopírují!</p> 118 119 <p>Jak se jednou pro obyčejné lidi stane kopírování užitečná a praktická 120 aktivita, nepřejí si již vzdát se té svobody. Chtějí si tuto svobodu nechat, 121 místo aby ji prodali. Copyrightová dohoda, tak jak ji známe, již není pro 122 veřejnost dobrým obchodem, a je čas ji zrevidovat – přišel čas, kdy by měl 123 začít zákon brát v úvahu veřejný přínos z výroby a sdílení kopií.</p> 124 125 <p>Na této analýze vidíme, proč není odmítnutí staré copyrightové dohody 126 založeno na předpokladu, že Internet je nevýslovně unikátní. Internet je 127 důležitý, protože zprostředkuje kopírování a sdílení děl běžnými 128 čtenáři. Čím jednodušší je kopírování a sdílení, tím více se stává 129 užitečnějším, a tím více se copyright, tak jak ho známe, stává špatným 130 obchodem.</p> 131 132 <p>Tato analýza také vysvětluje, proč má pro Grateful Dead význam trvat na 133 copyrightu u výroby CD, ale ne u individuálního kopírování. Produkce CD 134 funguje podobně jako tiskařský lis; pro běžné lidi, dokonce ani pro majitele 135 počítačů, není možné zkopírovat CD na jiné CD. Tudíž zůstává copyrihgt na 136 vydávání hudebních CD pro hudební posluchače bezbolestný, tak jako byl 137 bezbolestný veškerý copyright v časech tiskařského lisu. Avšak omezení 138 kopírování stejné hudby na digitální audio pásky poškozuje posluchače, a ti 139 mají právo toto omezení odmítnout. (pozn. z r. 1999: situace pro CD se 140 změnila, mnoho běžných uživatelů počítačů na nich může nyní kopírovat CD. To 141 znamená, že bychom měli nyní uvažovat o CD spíše jako o kazetách.)</p> 142 143 <p>Vidíme také, proč není abstraktivita intelektuálního vlastnictví kritickým 144 faktorem. Jiné formy abstraktního vlastnictví jsou reprezentovány sdílením 145 nějaké věci. Kopírování jakéhokoliv druhu sdílené věci je vlastně aktivita s 146 nulovým výsledkem. Osoba, která kopíruje, získává pouze odebráním bohatství 147 všem ostatním. Zkopírování dolarové bankovky na barevné kopírce je účinkem 148 ekvivalentví ořezání všech ostatních dolarů o malý kousek a spojení těchto 149 kousků tak, aby daly jeden dolar. Přirozeně to bereme jako špatné.</p> 150 151 <p>Oproti tomu, zkopírování užitečné, poučné, či zábavné informace, pro 152 přátele, dělá svět šťastnějším a bohatším; přátelům to přispěje a vlastně 153 nikomu to neublíží. Je to konstruktivní aktivita, která posiluje sociální 154 vazby.</p> 155 156 <p>Někteří čtenáři mohou o tomto odstavci pochybovat, protože vědí, že 157 vydavatelé tvrdí, že ilegální kopírování jim způsobuje „ztráty”. Toto 158 tvrzení je především nepřesné, částečně i zavádějíci.</p> 159 160 <ul> 161 <li>Tvrzení je nepřesné především proto, protože předpokládá, že kamarád by si 162 jinak koupil kopii od vydavatele. To je vzácně i pravda, ale častěji je to 163 nesprávné; a když to není pravda, pak se proklamovaná ztráta nedostaví.</li> 164 165 <li>Tvrzení je částečně zavádějící, protože slovo „ztráta” naznačuje případy s 166 velmi odlišnou podstatou – případy, ve kterých je jim odebráno něco, co 167 mají. Jestliže, například, zásoba knížek v knihkupectví shoří, nebo jestli 168 dojde ke ztátě peněz z pokladny, pak by to opravdu byla „ztráta.” Všichni 169 souhlasíme, že dělat takové věci jiným lidem je špatné. 170 171 <p>Ale když se kamarád oprostí od potřeby koupit si kopii knihy, tak 172 knihkupectví a vydavatel neztrácejí nic, co by měli. Výstižnější popis by 173 byl, že knihkupectví a vydavatel budou mít menší příjem, než by mohli 174 mít. Stejný důsledek by mělo, kdyby se váš kamarád rozhodl místo čtení knihy 175 hrát bridž. V systému volného trhu nemá žádný obchod oprávo brečet nad 176 „nepoctivostí” jen proto, že si potencionální zákazník vybral s nimi 177 neobchodovat.</p> 178 </li> 179 180 <li>Tvrzení zkresluje otázku, protože myšlenka „ztráty” je založena na 181 předpokladu, že vydavatel „by měl dostat” zaplaceno. To je založeno na 182 předpokladu, že copyright existuje a zakazuje individuální kopírování. Ale 183 vyvstává otázka: co by měl copyright pokrývat? Rozhodne-li se veřejnost, že 184 může sdílet kopie, pak vydavatel není oprávněn k tomu, aby očekával 185 zaplacení za každou kopii a tudíž nemůže tvrdit, že je zde „ztráta”, když 186 není. 187 188 <p> Jinými slovy, přemýšlení o „ztrátě” vychází z copyrightového systému; není 189 to neodmyslitelná část kopírování. Kopírování samo o sobě nepoškozuje 190 nikoho.</p> 191 </li> 192 </ul> 193 194 <p>Nejvíce diskutované opatření tohoto White Paperu je systém kolektivní 195 odpovědnosti, kde je po vlastníku počítače vyžadováno, aby monitoroval a 196 kontroloval aktivity všech uživatelů pod možností trestu za akce, na kterých 197 se nepodílel, ale pouze selhal při aktivní prevenci. Tim Sloan <a 198 href="#ft8">[8]</a> poukázal na fakt, že to dává vlastníkům copyrightu 199 privilegovaný status nepříslušící nikomu jinému, kdo může tvrdit, že je 200 poškozen počítačovým uživatelem; například nikdo nemůže navrhnout ztrestat 201 vlastníka počítače, pokud aktivně nezabrání uživateli někoho zhanobit. Pro 202 vládu je přirozené obrátit se na kolektivní odpovědnost kvůli posílení 203 zákona, o němž si mnoho občanů myslí, že se mu nemusí podrobovat. Čím více 204 bude digitální technologie pomáhat občanům sdílet informace, tím více bude 205 vláda potřebovat drakonické metody na posílení copyrightu proti běžným 206 občanům. [V České republice je situace poněkud jiná a za porušení autorského 207 zákona může být zodpovědná jen a pouze fyzická osoba, která ten akt 208 provedla. Tudíž český právní systém nic jako „kolektivní odpovědnost” 209 nepřipouští. Porušení autorského zákona nemůže tedy provést ani třeba firma, 210 vždy se jedná o konkrétního člověka, který kopírovací zařízení 211 obsluhoval. (samozřejmě že je možná spoluúčast, navádění k trestnému činu 212 apod.) – pozn. korek.]</p> 213 214 <p>Když byla navrhována ústava Spojených Států, byla navrženo, aby byli autoři 215 oprávněni ke copyrightovému monopolu. Byla ovšem odmítnuta <a 216 href="#ft9">[9]</a>. Místo toho zakladatelé naší země přijali odlišné pojetí 217 copyrightu, která postavila na první místo veřejnost <a 218 href="#ft10">[10]</a>. O copyrightu ve Spojených Státech se předpokládá, že 219 existuje kvůli prospěchu uživatelů; přínosy pro vydavatele, a ani pro 220 autory, nejsou dány jako důvod, ale pouze jako stimul ke změně jejich 221 chování. Jak vynesl Vrchní soud v případu Fox Film Corp. versus Doyal: 222 „Jediný zájem Spojených Států a primární cíl udělování [copyrightového] 223 monopolu leží v obecných přínosech, z práce autorů, pro veřejnost.” <a 224 href="#ft11">[11]</a></p> 225 226 <p>Pohledem na copyright z hlediska ústavy, jestliže veřejnost dává přednost 227 možnosti dělat v určitých případech kopie, i když by to znamenalo o něco 228 méně publikovaných prací, pak je volba veřejnosti rozhodující. Není možné 229 ospravedlnit zakázování kopírování toho, co chce veřejnost kopírovat.</p> 230 231 <p>Od tohoto ústavního rozhodnutí, se vydavatelé vždy pokoušeli zvrátit situaci 232 dezinformováním veřejnosti. Provádějí to opakováním argumentů, které 233 předpokládají, že copyright je přirozené právo autorů (nezmiňujíce se, že 234 autoři ho takřka vždy podstoupí vydavatelům). Pokud lidé slyší tyto 235 argumenty a nemají hlubší povědomí o tom, že tento předpoklad je protikladem 236 k základním premisám našeho právního systému, berou to jako samozřejmý 237 základ takového systému.</p> 238 239 <p>Tato chyba je dnes tak zakořeněná, že lidé, kteří čelí nové moci copyrightu, 240 cítí potřebu provádět to argumentováním, že dokonce i autoři a vydavatelé jí 241 mohou být poškozeni. A tak James Boyle <a href="#ft12">[12]</a> vysvětluje, 242 jak může striktní systém intelektuálního vlastnictví zabraňovat psaní nových 243 děl. Jessica Litman <a href="#ft13">[13]</a> cituje skrytá místa copyrightu, 244 které v minulosti dovolily mnoha novým médiím stát se populární. Pamela 245 Samuelson <a href="#ft14">[14]</a> varuje, že White Paper může blokovat 246 vývoj „třetí vlny”, informačních průmyslových odvětví, uzamčením světa ve 247 „druhé vlně”, ekonomickém modelu, který odpovídá éře tiskařského lisu.</p> 248 249 <p>Tyto argumenty mohou být velmi účinné tam, kde jsou k dispozici, předně u 250 Kongresu a vlády opanované myšlenkou, že „Co je dobré pro hlavní média, je 251 dobré pro USA.” Selhávají však, pokud mají vyvrátit ty základní nepravdy, na 252 kterých je toto opanování založeno; výsledkem je, že jsou v dlouhodobém 253 měřítku neúčinné. Když tyto argumenty vyhrají jednu bitvu, učiní tak bez 254 toho, aby vytvořily obecné povědomí, což by jim pomohlo vyhrát příští 255 bitvu. Budeme-li se přivracet k němto argumentům příliš mnoho a příliš 256 často, je zde nebezpečí, že můžeme dovolit vydavatelům bezkonkurenčně změnit 257 ústavu.</p> 258 259 <p>Například nedávno publikované prohlášení Digital Future Coalition (Koalice 260 digitální budoucnosti), zastřešující organizace, vyjmenovává mnoho důvodů, 261 proč čelit White Paperu, důvody pro autory, knihovny, vzdělávání, chudé 262 Američany, technologický pokrok, ekonomickou flexibilitu a soukromé koncerny 263 – všechny argumenty jsou platné, ale dotýkající se vedlejších otázek <a 264 href="#ft15">[15]</a>. Nápadně chybějící je ve výčtu nejdůležitější důvod ze 265 všech: že mnoho Američanů (možná většina) chce pokračovat v tvorbě 266 kopií. DFC selhala při kritice vlastního cíle White Paperu, kterým je dát 267 více moci vydavatelům a jeho ústředního rozhodnutí, odmítnout ústavu a 268 postavit vydavatele nad uživatele. Toto mlčení může být bráno jako souhlas.</p> 269 270 <p>Odpor vůči tlaku na větší moc vydavatelů závisí na rozšíření povědomí, že 271 čtenářská a posluchačská veřejnost je nejdůležitější, že copyright existuje 272 pro uživatele a ne naopak. Jestliže si veřejnost nepřeje akceptovat jisté 273 nástroje copyrightu, je to ipso facto oprávnění proč je nenabízet. Zajistit, 274 že veřejnost zvítězí, můžeme pouze tak, že upozorníme veřejnost a 275 legislativu na účel copyrightu a možnosti otevřeného toku informací.</p> 276 277 <h3>Poznámky na závěr</h3> 278 279 <p id="ft2">[2] Informational Infrastructure Task Force, Intellectual Property and the 280 National Information Infrastructure: The Report of the Working Group on 281 Intellectual Property Rights (Intelektuální vlastnictví a národní informační 282 infrastruktura: Zpráva pracovní skupiny pro práva intelektuálního 283 vlastnictví) (1995).</p> 284 285 <p id="ft3">[3] John Perry Barlow, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí 286 (Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995). Pan 287 Barlow je jedním ze zakladatelů Electronic Frontier Foundation, organizace 288 podporující svobodu vyjádření v digitálních médiích, a také bývalý textař 289 Grateful Dead.</p> 290 291 <p id="ft4">[4] Gary Glisson, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí 292 (lis. 1995); pohlédněte také na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of 293 the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White 294 Paper). Pan Glisson je partner a předseda Intellectual Property Group 295 (Skupina pro intelektuální vlastnictví) v Lane Powell Spears Lubersky v 296 Portlandu, Oregon.</p> 297 298 <p id="ft5">[5] Steven Winter, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí 299 (lis. 1995). Pan Winter je profesorem na University of Miami School of Law 300 (Miamská univerzita, práva)</p> 301 302 <p id="ft6">[6] Winter, výše uvedená poznámka 5.</p> 303 304 <p id="ft7">[7] Podívejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in Cyberspace: Law 305 and Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at 306 15. (Ústava kyberprostoru: Zákon a svoboda za elektronickou hranicí, 307 Humanist, zář.-říj. 1991, str. 15.</p> 308 309 <p id="ft8">[8] Tim Sloan, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí 310 (lis. 1995). Pan Sloan je členem National Telecommunication and Information 311 Administration (Národní telekomunikační a informační úřad).</p> 312 313 <p id="ft9">[9] Shlédněte Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights: Liberary Property 314 in Revolutionary France and America (Příběh dvou copyrightů: Svobodný 315 majetek v revoluční Francii a Americe) v Of Authors and Origins: Essays on 316 Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman & Alain Strowel, eds., 1994) 317 (konstatující, že tvůrci ústavy nemysleli ani „podřídit[] zájmy autorů 318 veřejnému prospěchu,” ani „zpracovat soukromé a veřejné 319 zájmy…nestranně”).</p> 320 321 <p id="ft10">[10] Ústava USA, čl. I, s. 8, odst. 8 („Kongres bude mít 322 moc…podporovat Rozvoj vědy a užitečných umění dočasným zabezpečením 323 výhradního práva autorům a vynálezcům k jejich dílům a objevům.”).</p> 324 325 <p id="ft11">[11] 286 U.S. 123, 127 (1932).</p> 326 327 <p id="ft12">[12] James Boyle, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí 328 (lis. 1995). Pan Boyle je profesor práva na American University in 329 Washington, D.C. (Americká washingtonská univerzita).</p> 330 331 <p id="ft13">[13] Jessica Litman, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí 332 (lis. 1995). Slečna Litmanová je profesorkou na Wayne State University Law 333 School (Waynova státní univerzita, práva) v Detroitu, Michigan.</p> 334 335 <p id="ft14">[14] Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu), Wired, 336 led. 1996. Slečna Samuelsonová je profesorkou na Cornell Law School 337 (Cornellova právní škola).</p> 338 339 <p id="ft15"><!-- (available at URL: 340 <a href="http://home.worldweb.net/dfc/press.html"> 341 http://home.worldweb.net/dfc/press.html</a>)--> 342 [15] Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern Over 343 Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995.</p> 344 345 <div class="translators-notes"> 346 347 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> 348 </div> 349 </div> 350 351 <!-- for id="content", starts in the include above --> 352 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> 353 <div id="footer"> 354 <div class="unprintable"> 355 356 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a 357 href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a 358 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně 359 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a 360 href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> 361 362 <p> 363 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, 364 replace it with the translation of these two: 365 366 We work hard and do our best to provide accurate, good quality 367 translations. However, we are not exempt from imperfection. 368 Please send your comments and general suggestions in this regard 369 to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 370 371 <web-translators@gnu.org></a>.</p> 372 373 <p>For information on coordinating and submitting translations of 374 our web pages, see <a 375 href="/server/standards/README.translations.html">Translations 376 README</a>. --> 377 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní 378 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na 379 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 380 <web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a 381 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, 382 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto 383 článku.</p> 384 </div> 385 386 <p>Copyright © 1996, 1999 Richard M. Stallman</p> 387 388 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" 389 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative 390 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> 391 392 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> 393 <div class="translators-credits"> 394 395 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> 396 </div> 397 398 <p class="unprintable"><!-- timestamp start --> 399 Aktualizováno: 400 401 $Date: 2017/03/25 19:22:31 $ 402 403 <!-- timestamp end --> 404 </p> 405 </div> 406 </div> 407 </body> 408 </html>