taler-merchant-demos

manifesto.html (33011B)

---

 <!--#set var="PO_FILE"
  value='<a href="/gnu/po/manifesto.cs.po">
  https://www.gnu.org/gnu/po/manifesto.cs.po</a>'
  --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/gnu/manifesto.html"
  --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
  --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2004-01-17" -->
 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/manifesto.en.html" -->
 
 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
 <!-- Parent-Version: 1.77 -->
 
 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
 <title>GNU Manifest – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title>
 
 <!--#include virtual="/gnu/po/manifesto.translist" -->
 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
 <!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
 <h2>GNU Manifest</h2>
 
 <p> Následující GNU Manifest byl napsán <a
 href="http://www.stallman.org/">Richardem Stallmanem</a> na začátku projektu
 GNU jako žádost o pomoc a podporu. Několik prvních let byl obnovován tak,
 aby odpovídal vývoji, ale nyní se zdá nejlepší nechat jej nezměněný tak, jak
 jej zná většina lidí.</p>
 
 <p>Vyskytla se častá nedorozumění, kterým lze zabránit používáním odlišného
 názvosloví. Od roku 1993 byly přidány poznámky pod čarou, aby vysvětlily
 tyto problémy.</p>
 
 <p>Aktuání informace o dostupném GNU softwaru najdete na našem v <a
 href="/software/software.html">seznamu software</a>.</p>
 
 <h3 id="whats-gnu">Co je to GNU? GNU Není Unix!</h3>
 
 <p>
    Zkratka GNU znamená Gnu's Not Unix. Je to jméno kompletního softwarového
 systému kompatibilního s Unixem, který píši proto, abych ho dal svobodně k
 dispozici každému, kdo ho chce používat. <a href="#f1">[1]</a> Pomáhají mi
 také někteří další dobrovolníci. Příspěvky ve formě času, peněz, programů a
 vybavení jsou též vítány.</p>
 
 <p>
    Již máme textový editor Emacs s jazykem Lisp pro psaní příkazů editoru,
 debugger, parser generator kompatibilní s yacc a přibližně 35 utilit. Shell
 (interpreter příkazů) je téměř hotov. Nový přenositelný optimalizující
 překladač jazyka C již kompiluje sám sebe a může být zveřejněn ještě tento
 rok. Existuje i první verze jádra, bude však třeba ještě hodně práce, aby
 bylo možno emulovat Unix. V okamžiku kdy bude jádro s překladačem dokončeno,
 můžeme distribuovat GNU systém vhodný pro vývoj programů. Pro sázení textů
 budeme používat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Také chceme používat
 přenositelný, volně dostupný X Window System. Potom přidáme Common Lisp, hru
 Empire, tabulkový kalkulátor a stovky dalších věcí spolu s online
 dokumentací. Doufáme, že nakonec dodáme vše užitečné ze systému Unix a ještě
 více.</p>
 
 <p>
    GNU bude umožňovat používání programů pro Unix, nebude však shodné s
 Unixem. Na základě našich zkušeností s jinými operačnímy systémy se pokusíme
 vytvořit vhodná vylepšení. Plánujeme zejména čísla verzí a delší názvy u
 souborů, file system odolný proti chybám, doplňování jmen souborů, možná i
 zobrazování nezávislé na terminálu a případně okenní systém založený na
 jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixovými programy sdílet
 stejnou obrazovku. Oba jazyky &ndash; C a Lisp &ndash; budou použity jako
 systémové programovací jazyky. Pokusíme se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a
 internetové protokoly pro komunikaci.</p>
 
 <p>
    Zpočátku budeme GNU vyvíjet na počítačích třídy 68000/16000 s virtuální
 pamětí, protože pro ně je vývoj velmi jednoduchý. Snaha portovat GNU na
 menší počítače bude ponechána těm, kteří jej budou na dané platformě
 používat.</p>
 
 <p>
    Aby nedošlo k nedorozumění, vyslovujte prosím hlásku <em>g</em>,
 používáte-li slovo „GNU“ jako jméno tohoto projektu. (Výslovnost v češtině
 je tedy [gňú] &ndash; pozn. korek.)</p>
 
 <h3 id="why-write">Proč musím napsat GNU?</h3>
 
 <p>
    Za správné považuji pravidlo, které říká, že když se mi nějaký program líbí,
 musím jej sdílet s ostatnímí lidmi. Prodejci softwaru se ale snaží rozdělit
 uživatele a vládnout tak, že každý uživatel musí souhlasit s tím, že program
 sdílet nebude. Odmítám porušovat solidaritu s ostatními uživateli. Nemohu s
 čistým svědomím podepsat souhlas s takovou softwarovou licencí. Léta jsem
 pracoval v laboratoři pro výzkum umělé inteligence, abych se vyhnul těmto
 snahám. Tyto snahy však nakonec zašly přiliš daleko a já nemohl zůstat v
 instituci, kde se takové věci děly proti mé vůli.</p>
 
 <p>
    Abych mohl dál používat počítače a nemusel se stydět, rozhodl jsem se
 sestavit postačující základ svobodného softwaru tak, abych nemusel používat
 žádné programy, které svobodné nejsou. Opustil jsem laboratoř, abych zamezil
 všem případným legálním snahám MIT zabránit mi ve vývoji GNU.</p>
 
 <h3 id="compatible">Proč bude GNU kompatibilní s Unixem</h3>
 
 <p>
    Podle mého názoru Unix není zcela ideální systém, ale není tak
 špatný. Základní vlastnosti Unixu se zdají být spravné a myslím, že mohu
 odstranit slabiny Unixu, aniž bych tyto vlastnosti pokazil. Domnívám se
 také, že systém kompatibilní s Unixem může být pro mnoho lidí přijatelnější.</p>
 
 <h3 id="available">Jak bude GNU dostupné</h3>
 
 <p>
    GNU není public domain. Každý bude mít možnost modifikovat a redistribuovat
 GNU, ale nikdo nemůže omezit jeho další rozšiřování. To znamená, že žádné <a
 href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">vlastnické</a>
 modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesmí přivlastnit GNU tím, že by ho
 modifikoval, a proto považoval za vlastní majetek). Chci zajistit, aby
 všechny verze zůstaly svobodné.</p>
 
 <h3 id="why-help">Proč chtějí ostatní programátoři pomoci</h3>
 
 <p>
    Našel jsem mnoho dalších programátoru, kteří jsou GNU projektem nadšeni a
 chtějí pomoci.</p>
 
 <p>
    Mnoho programátorů je nespokojeno s komercializací systémového
 softwaru. Umožňuje jim sice vydělat více peněz, vyvolává však mezi nimi
 pocit konfliktu místo kolegiálního přátelství. Přitom základním počinem
 přátelství mezi programátory je sdílení programů. Obchodní dohody, jak jsou
 nyní běžně uzavírány, v podstatě zakazují programátorům vzájemný přátelský
 přístup. Zákazník kupující software si potom musí vybrat mezi přátelstvím a
 dodržováním zákonů. Mnoho z nich se přirozeně rozhodne, že přátelství je
 důležitější. Ale ti, co věří zákonům, nemají jednoduchý výběr. Zatrpknou a
 začnou považovat programování pouze za cestu jak vydělat peníze.</p>
 
 <p>
    Prací na a používáním GNU programů místo proprietárních programů můžeme být
 přátelští ke každému a přitom dodržovat zákony. GNU navíc poslouží jako
 inspirace a pokyn pro další, kteří se k nám chtějí připojit se sdílením. To
 nám může dát pocit harmonie, který není možný při používání chráněných
 komerčních programů. Přibližně pro polovinu programátorů, se kterými jsem
 mluvil, je to důležitý pocit, který nemůže být nahrazen penězi.</p>
 
 <h3 id="contribute">Jak můžete přispět</h3>
 
 <p>
    Žádám výrobce počítačů o věnování počítačů a peněz. Žádám jednotlivce, aby
 pomohli svými programy a prací.</p>
 
 <p>
    Pokud darujete počítače, můžete očekávat, že GNU tam bude brzo
 fungovat. Rádi bychom, aby počítače byly kompletní, připravené pro start
 systémových programů, rozumně velké k použití v obytných prostorách a aby
 nevyžadovaly komplikované chlazení nebo napájení.</p>
 
 <p>
    Našel jsem mnoho programátorů, kteří by chtěli pracovat pro GNU na částečný
 úvazek. Pro většinu projektů to může přinášet problémy při koordinaci,
 protože nezávisle napsané části nemusí společně pracovat. Ale při práci na
 náhradě Unixu se tento problém nevyskytuje, protože systém obsahuje stovky
 dílčích programů, kde každý je dokumentován odděleně. Většina specifikací je
 dána kompatibilitou s Unixem. Pokud každý napíše kompatibilní náhradu pro
 jednu Unixovou utilitu a udělá svoji práci správně v originálním Unixovém
 systému, budou potom utility společně fungovat. I pokud dovolíme Murphymu
 vytvořit několik neočekávaných problémů, spojování těchto komponent bude
 stále řešitelný úkol. (Jádro bude vyžadovat lepší komunikaci a bude
 vytvořeno malou skupinou.)</p>
 
 <p>
    Pokud získám peníze, budu moci přijmout několik lidí na plný nebo částečný
 úvazek. Plat nebude příliš vysoký vzhledem k běžnému programátorskému
 průměru. Hledám lidi, pro které je společné nadšení nejméně tak důležité,
 jako vydělávání peněz. Vidím to jako cestu, jak umožnit několika lidem
 nadšeným pro věc věnovat veškerý čas práci na GNU a ušetřit je nutnosti
 živit se jiným způsobem.</p>
 
 <h3 id="benefit">Proč budou mít všichni počítačoví uživatelé z GNU prospěch</h3>
 
 <p>
    Jakmile bude projekt dokončen, každý bude moci volně získat dobrý systém,
 stejně jako vzduch. <a href="#f2">[2]</a></p>
 
 <p>
    To znamená mnohem více, než jen ušetření peněz za licenci Unixu. Znamená to
 také, že bude zabráněno zbytečnému mrhání našeho úsilí, které by bylo
 způsobeno duplicitou při programování systémů. Toto úsilí může být místo
 toho zaměřeno na zdokonalování systému.</p>
 
 <p>
    Pro každého budou k dispozici kompletní zdrojové kódy. Uživatel, který bude
 potřebovat změny v systému, bude mít vždy možnost je provést sám, případně
 může najmout libovolného programátora nebo společnost, aby pro něj změny
 realizovala. Uživatelé nebudou závislí na jednom programátorovi nebo
 společnosti, která vlastní zdrojové kódy a jediná může změny provádět.</p>
 
 <p>
    Školy budou moci poskytnout mnohem lepší podmínky pro vzdělávání tím, že
 budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalování zdrojových
 kódů. Harvardská Počítačová laboratoř mívala pravidlo, které zakazovalo
 instalaci jakéhokoliv programu, u kterého nejsou k dispozici zdrojové
 kódy. Toto pravidlo dodržovala odmítáním instalace určitých programů. Byl
 jsem tím velmi inspirován.</p>
 
 <p>
    Konečně nebudeme muset zbytečně přemýšlet nad tím, kdo vlastní systémový
 software a kdo vlastně má či nemá právo jej měnit.</p>
 
 <p>
    Metody, jak donutit lidi platit za užívání programu včetně licencování
 kopií, přinášejí společnosti vždy zbytečně velké náklady, a to pro
 těžkopádný způsob, jakým je třeba zjistit, kolik kdo musí za co (tj. za
 které programy) zaplatit. Pouze policejní stát může každého donutit tato
 pravidla dodržovat. Považte vesmírnou stanici, na které se s velkými náklady
 vyrábí vzduch: účtovat každému obyvateli za litr vzduchu by mohlo být fér,
 ale nošení měřidla na plynové masce ve dne v noci není únosné ani v případě,
 že si každý může dovolit zaplatit „vzdušné“. Televizní kamery, které vás
 všude sledují, jestli si nesundáváte masku, jsou neúnosné. Je lepší platit
 továrnu na vzduch z daní a zahodit masky.</p>
 
 <p>
    Kopírování celého programu nebo jeho části je pro programátora stejně
 přirozené jako dýchání a je i stejně produktivní. Proto by mělo být také tak
 svobodné.</p>
 
 <h3 id="rebutted-objections">Některé snadno vyvratitelné námitky proti cílům GNU</h3>
 
 <p id="support">
 <strong>„Nikdo to nebude používat, když je to zdarma, protože to také
 znamená, že se nemůže spolehnout na technickou podporu.“</strong></p>
 
 <p>
 <strong>„Musíte účtovat za program, aby se vám zaplatilo poskytování
 podpory.“</strong></p>
 
 <p>
    Kdyby lidé raději platili za GNU se službami, než aby získali GNU zdarma,
 ale bez servisu, pak by měla pro lidi, kteří získali GNU zdarma, existovat
 výdělečná společnost poskytující technickou podporu <a href="#f3">[3]</a>.</p>
 
 <p>
    Musíme rozlišovat mezi podporou formou skutečné programátorské práce a mezi
 podporou uživateli při používání programu. V prvním případě není spolehnutí
 na žádného prodejce softwaru. Pokud nemá příslušný problém ještě dostatečný
 počet dalších lidí, máte smůlu.</p>
 
 <p>
    Pokud vaše podnikání vyžaduje spolehlivou technickou podporu, jediná cesta
 je mít všechny zdrojové kódy. Potom můžete najmout kohokoliv, kdo je schopen
 vaše problémy řešit; nejste závislí na žádném jednotlivci. U Unixu tuto
 možnost pro většinu podniků vylučuje cena zdrojových kódů. S GNU to bude
 jedodušší. Je sice stále možné, že neseženete nikoho schopného k řešení
 vašeho problému, to však nemůže být sváděno na distribuční metody GNU. GNU
 neodstraňuje všechny problémy světa, jenom některé.</p>
 
 <p>
    Na druhou stranu uživatelé, kteří o počítačích nic neví, potřebují být
 vedeni: dělají se pro ně věci, které by snadno mohli zvládnout sami, ale
 neví jak.</p>
 
 <p>
    Takové služby by mohly poskytovat společnosti, které obchodují pouze s
 podpůrnými a servisními službami. Jestli je pravda, že by uživatelé raději
 zaplatili, a získali tak program i s technickou podporou, pak by rádi
 zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, který získali
 zdarma. Servisní společnosti si budou konkurovat v ceně i kvalitě a
 uživatelé nebudou vydáni na milost a nemilost pouze jedné z nich. Ti, kteří
 servis nepotřebují, budou moci používat programy úplně zdarma.</p>
 
 <p id="advertising">
 <strong>„Nemůžete získat mnoho uživatelů bez reklamy, a proto musíte účtovat
 za program, abyste získali potřebné prostředky.“</strong></p>
 
 <p>
 <strong>„Nemá smysl propagovat program, který mohou lidé získat
 zdarma.“</strong></p>
 
 <p>
    Existuje několik velice levných prostředků jak informovat uživatele počítačů
 o věcech jako GNU. Ale možná je pravda, že jde oslovit více uživatelů
 mikropočítačů reklamou. Pokud je tomu skutečně tak, pak se reklama
 společnostem komerčně distribuujícím GNU vyplatí, ale platit za ni budou
 pouze uživatelé, kteří služeb takových společností využívají.</p>
 
 <p>
    Na druhou stranu, pokud vetšina lidí získá GNU od svých přátel, a tyto
 společnosti tedy neuspějí, pak se jen ukáže, že reklama pro rozšíření GNU
 důležitá nebyla. Proč nechtějí advokáti volného trhu o tomto nechat
 rozhodnout samotný volný trh? <a href="#f4">[4]</a></p>
 
 <p id="competitive">
 <strong>„Moje společnost potřebuje vlastní operační systém, aby byla
 konkurenceschopná.“</strong></p>
 
 <p>
    GNU odstraní operační systémy ze říše konkurenčního boje. Nebudete zde moci
 získat převahu, ale ani vaši konkurenti nebudou moci získat převahu nad
 vámi. Budete si konkurovat v jiných oblastech a v oblasti operačních systému
 budete společně se svými konkurenty užívat stejných výhod. Pokud obchodujete
 s operačními systémy, nebude se vám GNU zamlouvat; bude to pro Vás
 težké. Obchodujete-li s něčím jiným, GNU vás uchrání před nákladným
 obchodováním s operačními systémy.</p>
 
 <p>
    Byl bych rád, kdyby vývoj GNU byl podporován dary výrobců a uživatelů, které
 tak sniží cenu pro každého. <a href="#f5">[5]</a></p>
 
 <p id="deserve">
 <strong>„Nezaslouží si programátoři odměnu za svoji tvořivost?“</strong></p>
 
 <p>
    Pokud něco zasluhuje odměnu, je to příspěvek společnosti. Tvořivost může být
 takovým příspěvkem, ale pouze v případě, že společnost potom může svobodně
 využívat její výsledky. Pokud si programátoři zasluhují odměnu za vytváření
 nových programů, pak by si stejně měli zasloužit trest za omezování
 používání těchto programů.</p>
 
 <p id="reward">
 <strong>„Neměl by mít programátor možnost žádat odměnu za svou
 práci?“</strong></p>
 
 <p>
    Není nic špatného chtít peníze za práci nebo se snažit zvýšit své příjmy,
 pokud se k tomu nepoužívají ničivé prostředky. Ale prostředky, dnes obvykle
 používané v oblasti softwaru, jsou založeny na destrukci.</p>
 
 <p>
    Získávání peněz od uživatelů programů tím, že se omezí použití programů, je
 destruktivní, protože tato omezení snižují počet způsobů, kterými je program
 možno využít. To snižuje velikost bohatství, které lidstvo z programu
 získá. Škodlivým důsledkem záměrného omezování je záměrná destrukce.</p>
 
 <p>
    Důvodem, proč správný občan nepoužívá ke svému obohacení tyto destruktivní
 prostředky, je to, že kdyby tak učinil každý, tak bychom kvůli záměrnému
 ničení se zchudli všichni. Je to Kantovská etika; nebo zlaté
 pravidlo. Protože se mi nelíbí důsledky, které nastávají, když každý hromadí
 informace jen pro sebe, jsem nucen to považovat za špatné. Přesněji řečeno,
 touha být odměněn za svoji tvořivost, neospravedlňuje odmítnutí sdílet se
 světem všechny nebo jen část výsledků své tvořivosti.</p>
 
 <p id="starve">
 <strong>„Nebudou programátoři hladovět?“</strong></p>
 
 <p>
    Mohl bych odpovědět, že nikdo není nucen být programátorem. Většina z nás
 nedokáže vydělávat peníze žebráním na ulici. Ale nejsme odsouzeni k tomu,
 abychom žebrali po ulicích. My můžeme dělat něco jiného.</p>
 
 <p>
    To by ale byla špatná odpověď, protože nevyvrací tazatelův implicitní
 předpoklad, že bez vlastnictví softwaru nemohou být programátoři zaplaceni
 ani halířem. To je vlastně předpoklad typu: všechno nebo nic.</p>
 
 <p>
    Skutečným důvodem, proč programátoři nebudou hladovět, je to, že bude stále
 možno být za programování placen, jenom ne tolik jako nyní.</p>
 
 <p>
    Omezování kopírování není jediným základem obchodování se softwarem. Je
 nejběžnější, protože to přináší nejvíce peněz. Pokud by to bylo zakázáno
 nebo odmítnuto zákazníky, softwarový trh by přešel na jiný základ, který
 nyní není tak častý. Je mnoho cest jak organizovat jakékoliv obchodování.</p>
 
 <p>
    Programování na takovém novém zakladě asi nebude tak výdělečné, ale to není
 argument proti změně. Dnes se nepovažuje za nespravedlivé, jaké platy mají
 obchodní úřednící. Kdyby je programátoři měli také takové, tak by to též
 nebyla nespravedlnost. (Ve skutečnosti by stále ještě vydělali podstatně
 více.)</p>
 
 <p id="right-to-control">
 <strong>„Nemají lidé právo mít kontrolu nad tím, jak jsou jejich výtvory
 používány?“</strong></p>
 
 <p>
 „Kontrola nad používáním nečích nápadů“ ve skutečnosti znamená kontrolu nad
 životy ostatních lidí; obyčejně je využita tak, že činí život složitějším.</p>
 
 <p>
    Lidé, kteří pozorně sledovali záležitosti práv na intelektuální vlastnictví
 (jako např. právníci), říkají, že vlastně žádné takové právo
 neexistuje. Druhy předpokládaných práv na intelektuální vlastnictví, které
 vláda uznává, byly určeny specifickými rozhodnutími legislativy pro
 specifické účely.</p>
 
 <p>
    Například patentový systém byl zaveden k tomu, aby se vynálezci nemuseli bát
 zveřejnit detaily svých vynálezů. Jeho účelem bylo pomoci spíše společnosti
 než vynálezcům. Tehdy byla doba sedmnácti let pro ochranu patentu krátká ve
 srovnání s rychlostí pokroku. Jelikož patenty jsou záležitostí pouze mezi
 výrobci, pro které jsou náklady za licenční dohody malé ve srovnání s
 náklady na zavedení produkce, nepůsobí patenty příliš mnoho zla. Nejsou
 překážkou pro většinu jednotlivců, kteří používají patentované produkty.</p>
 
 <p>
    Myšlenka autorských práv neexistovala ve starověku, kdy autoři často
 kopírovali celá díla jiných autorů. Tyto postupy byly užitečné a byly
 jedinou cestou, díky níž se podařilo dílům mnoha autorů přežít. Autorská
 práva byla zavedena úmyslně za účelem podpory autorství. V oblasti, kde byla
 zavedena – pro knihy, které mohou být ekonomicky kopírovány pouze
 knihtiskem – nepůsobila škodlivě a neomezovala většinu jednotlivců, kteří
 knihy čtou.</p>
 
 <p>
    Všechna práva na intelektuální vlastnictví jsou jenom licence povolené
 společností, protože se domnívala, více či méně správně, že společnost jako
 celek z toho bude mít prospěch. Ale v každé konkrétní situaci je třeba se
 ptát: Jsme na tom opravdu lépe, když udílíme takové licence? Pro jaký druh
 činnosti je jednotlivec licencován?</p>
 
 <p>
    Případ programů v dnešní době je velmi odlišný od situace s knihami před sto
 lety. Dejte si dohromady skutečnost, že nejjednodušší cesta kopírování
 programu je od jednoho souseda ke druhému, dále skutečnost, že program má
 zdrojový a objektový kód, a nakonec skutečnost, že program je používán a ne
 čten, a představíte si tím situaci, ve které člověk prosazováním autorských
 práv, škodí společnosti jako celku jak hmotně, tak duchovně; v této situaci
 by tak člověk činit neměl, ať už mu to zákon umožňuje či nikoliv.</p>
 
 <p id="competition">
 <strong>„Soutěživost způsobuje, že se věci dělají lépe.“</strong></p>
 
 <p>
    Příkladem soutěže je třeba závod: odměnou vítězi motivujeme každého, aby
 běžel rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje tímto způsobem, je to
 správně; ale jeho obhájci nemají pravdu, když předpokládají, že vždy funguje
 tímto způsobem. Kdyby běžci zapomněli, proč je odměna nabízena, a snažili se
 vyhrát za každou cenu, mohli by najít i další taktiky – třeba útočit na
 ostatní běžce. Pokud se dostanou do pěstního zápasu, všichni doběhnou
 později.</p>
 
 <p>
    Proprietární a utajený software je morálním ekvivalentem pěstního souboje
 běžců. Smutné je, že jediný rozhodčí, kterého máme, nezabraňuje zápasu;
 pouze ho reguluje. (Každých deset metrů, které uběhneš, můžeš jednou
 vystřelit.) Správně by je měl rozehnat a pokutovat běžce za každý pokus o
 rvačku.</p>
 
 <p id="stop-programming">
 <strong>„Nepřestanou lidé programovat, pokud nebudou povzbuzováni peněžní
 odměnou?“</strong></p>
 
 <p>
    Ve skutečnosti mnoho lidí bude programovat i úplně bez peněžitého podnětu
 Programování má pro některé lidi neodolatelné kouzlo, obyčejně pro ty, kteří
 jsou v tom nejlepší. Není nedostatek profesionálních hudebníku, kteří se
 drží hudby, i když nemají naději se tím uživit.</p>
 
 <p>
    Ale tato otázka, ačkoliv je tak často kladena, neodpovídá
 situaci. Programátoři nepřestanou být placeni, pouze budou platy
 menší. Pravá otázka by tedy měla znít: „Bude někdo programovat se sníženou
 peněžní odměnou?“ Moje zkušenosti ukazují, že bude.</p>
 
 <p>
    Více než deset let pracovalo mnoho z nejlepších programátorů světa v
 laboratoři pro výzkum umělé inteligence za mnohem méně peněz, než mohli
 získat jinde. Obdrželi mnoho druhů nepeněžních odměn – například slávu a
 ocenění. Tvořivá práce je též ocenění, odměna sama za sebe.</p>
 
 <p>
    Mnoho z nich odešlo, když jim byla nabídnuta možnost dělat stejnou práci za
 více peněz.</p>
 
 <p>
    Tato fakta ukazují, že lidé budou programovat i z jiných důvodů, než je
 bohatství. Pokud jim ale bude nabídnuta možnost, jak si při tom vydělat
 mnoho peněz, začnou výdělek očekávat a vyžadovat. Špatně platící společnosti
 jsou na tom v soutěži s dobře platícími bídně, nemusely by však být, kdyby
 dobře platící společnosti byly zakázány.</p>
 
 <p id="desperate">
 <strong>„Potřebujeme nutně programátory. Pokud oni na nás chtějí, abychom
 přestali pomáhat sousedům, musíme poslechnout.“</strong></p>
 
 <p>
    Nikdy není člověk v takové situaci, aby musel uposlechnout takový druh
 příkazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani halíř na uctívání.</p>
 
 <p id="living">
 <strong>„Programátoři musí z něčeho žít.“</strong></p>
 
 <p>
    Pro kratší období to je pravda, ale je mnoho způsobů, jak si programátor
 může vydělat bez prodávání práv na používání programu. Tato cesta je
 nejběžnější, protože vynáší programátorům a obchodníkům nejvíce peněz, není
 to však cesta jediná. Je snadné najít jiné cesty, pokud máte snahu je
 hledat. Tady je několik příkladů.</p>
 
 <p>
    Výrobce, který vytvořil nový počítač, zaplatí za přenesení operačního
 systému na nový hardware.</p>
 
 <p>
    Firmy obchodující s výukovými, poradenskými a udržbářskými službami mohou
 zaměstnávat také programátory.</p>
 
 <p>
    Lidé s novými nápady mohou distribuovat programy jako freeware a žádat o
 dary od spokojených uživatelů nebo si nechat platit za poradenské
 služby. Poznal jsem se s lidmi, kteří si úspěšně tímto způsobem vydělávají.</p>
 
 <p>
    Uživatelé se stejnými potřebami mohou vytvořit skupiny uživatelů a platit
 členské příspěvky. Taková skupina potom může najmout programátorskou
 společnost, aby napsala program, který potřebuje.</p>
 
 <p>
    Všechen vývoj může být placen ze softwarové daně:</p>
 
 <p>
      Předpokládejme, že každý, kdo koupí počítač, zaplatí x procent z ceny na
 softwarovou daň. Vláda dá tyto protředky agentuře jako FSF, která je utratí
 za vývoj softwaru.</p>
 
 <p>
      Pokud člověk kupující počítač věnuje peníze na vývoj softwaru, může částku
 odepsat z daně. Může věnovat prostředky na projekt podle jeho vlastního
 výběru podle toho, jaké programy potřebuje. Z daně může odepsat libovolnou
 částku, kterou věnuje, až do celkové výše daně.</p>
 
 <p>
      Velikost daně může být rozhodnuta přímo volbami mezi plátci daně, přičemž
 váha každého hlasu by byla stanovena sumou, kterou plátce na dani odvedl.</p>
 
 <p>
      Důsledky:</p>
 
 <ul>
 <li>Uživatelé počítačů budou podporovat vývoj softwaru.</li>
 <li>Uživatelé sami rozhodnou, jaké úrovně podpory je třeba.</li>
 <li>Uživatelé budou moci rozhodnout, na které projekty bude použit jejich
 příspěvek.</li>
 </ul>
 <p>
    Psaní svobodných programů po delší časové období bude znamenat krok do
 světa, kde nebude ničeho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrdě pracovat,
 aby se uživil. Lidé budou svobodni a po strávení nutných deseti hodin týdně
 na požadovaných úkolech – zákonodárství, rodinné poradenství, oprava robotů
 a průzkum asteroidů – se budou moci věnovat aktivitám, které budou potěšením
 – jako třeba programování. Nebude třeba se živit programováním.</p>
 
 <p>
    Značně jsme již zredukovali množství práce, které celá společnost vynakládá
 na současnou produktivitu, ale jen málo z toho se proměnilo v pohodu
 pracujících, neboť je stále třeba mnoho neproduktivní činnosti, která
 doprovází činnost produktivní. Hlavními příčinami jsou byrokracie a vzájemný
 konkurenční boj. Volně dostupný software značně sníží tyto ztráty v oblasti
 softwarové produkce. Musíme to dělat proto, aby se technický nárůst v
 produktivitě odrazil v menším množství naší práce.</p>
 
 <h3 id="footnotes">Poznámky pod čarou</h3>
 
 <!-- The anchors do not match the actual footnote numbers because of
      revisions over time.  And if a new footnote is added, the references
      to existing footnotes that follow the new one must be changed.  -->
 <ol>
 <li id="f1"> Výběr slov zde byl neopatrný. Záměr byl, že nikdo nebude muset platit za
 <b>povolení</b> používat GNU systém, ale slovo <cite>free</cite> tuto
 skutečnost nevyjadřuje přesně a lidé si ho často vysvětlují tak, že GNU byde
 vždy distribuováno zdarma nebo za nízkou cenu. To nebyl záměr. Dále se v
 manifestu uvádí možnost společností, které budou poskytovat služby
 distribuce za úplatu. Později jsem se naučil důsledně rozlišovat mezi
 <cite>free</cite> ve smyslu <cite>freedom</cite> (svoboda) a
 <cite>free</cite> jako zdarma. Někteří uživatelé mohou získat kopie zdarma,
 jiní za ně mohou zaplatit, a pokud tyto peníze pomohou vývoji softwaru, tím
 lépe. Důležité je, že každý, kdo má kopii, může svobodně spolupracovat s
 ostatními při jejím používání. [Prosím věnujte v souvislosti s tímto
 pozornost dokumentu http://svobodnysoft.zde.cz a trošku úsilí používání
 jednoznačného termínu „svobodný software“ v českém jazyce. – pozn. korek.]</li>
 
 <li id="f2">Toto je druhé místo, kde jsem nerozlišil příslušné dva významy slova
 <cite>free</cite>. Tvrzení jako takové nelže – můžete získat kopie GNU
 softwaru zdarma, od kamarádů nebo přes síť. Je však přece jen poněkud
 zavádějící.</li>
 
 <li id="f3">Takové společnosti už existují.</li>
 
 <li id="f4">Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation) získala nejvíce
 peněz z <a href="/order/order.html">distribučních služeb</a> na 10 let, ale
 jedná se spíše o charitu, než o společnost.
 </li>
 
 <li id="f5">Skupina společností vytvořila fondy kolem roku 1991, k podpoře GNU C
 Compileru.</li>
 
 </ol>
 
 <div class="translators-notes">
 
 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
  </div>
 </div>
 
 <!-- for id="content", starts in the include above -->
 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
 <div id="footer">
 <div class="unprintable">
 
 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
 href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>.  Jsou tu i <a
 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
 href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
 
 <p>
 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
         replace it with the translation of these two:
 
         We work hard and do our best to provide accurate, good quality
         translations.  However, we are not exempt from imperfection.
         Please send your comments and general suggestions in this regard
         to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
 
         &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
 
         <p>For information on coordinating and submitting translations of
         our web pages, see <a
         href="/server/standards/README.translations.html">Translations
         README</a>. -->
 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
 &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím  <a
 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
 článku.</p>
 </div>
 
 <!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
      files generated as part of manuals) on the GNU web server should
      be under CC BY-ND 4.0.  Please do NOT change or remove this
      without talking with the webmasters or licensing team first.
      Please make sure the copyright date is consistent with the
      document.  For web pages, it is ok to list just the latest year the
      document was modified, or published.
      
      If you wish to list earlier years, that is ok too.
      Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
      years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
      year, i.e., a year in which the document was published (including
      being publicly visible on the web or in a revision control system).
      
      There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
      Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
 <p>Copyright &copy; 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.</p>
 
 <p>
 Komukoli se dává povolení vyhotovit nebo distribuovat doslovný opis tohoto
 dokumentu jakýmkoli médiem, za předpokladu, že bude zachováno oznámení o
 copyrightu a oznámení o povolení a že distributor příjemci poskytne povolení
 k dalšímu šíření, a to v téže podobě, jakou má toto oznámení.
 <br />
 Změny dokumentu nejsou povoleny.
 </p>
 
 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
 <div class="translators-credits">
 
 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
  </div>
 
 <p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
 Aktualizováno:
 
 $Date: 2017/02/01 17:03:11 $
 
 <!-- timestamp end -->
 </p>
 </div>
 </div>
 </body>
 </html>