linux-gnu-freedom.html (16713B)
1 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/linux-gnu-freedom.en.html" --> 2 3 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> 4 <!-- Parent-Version: 1.96 --> 5 <!-- This page is derived from /server/standards/boilerplate.html --> 6 <!--#set var="TAGS" value="essays aboutfs free-open" --> 7 <!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="yes" --> 8 9 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> 10 <title>Linux, GNU a svoboda – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> 11 <meta http-equiv="Keywords" 12 content="GNU, FSF, Nadace pro svobodný software, Linux, svoboda, software, moc, 13 práva, Richard Stallman, rms, SIGLINUX, Joe Barr" /> 14 <meta http-equiv="Description" content="V eseji Linux, GNU a svoboda odpovídá Richard M. Stallman na článek Joe 15 Barra týkající se jednání Nadace pro svobodný software s uživatelskou 16 skupinou Austin Linux." /> 17 18 <!--#include virtual="/philosophy/po/linux-gnu-freedom.translist" --> 19 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> 20 <!--#include virtual="/philosophy/ph-breadcrumb.cs.html" --> 21 <!--GNUN: OUT-OF-DATE NOTICE--> 22 <!--#include virtual="/server/top-addendum.cs.html" --> 23 <div class="article reduced-width"> 24 <h2>Linux, GNU a svoboda</h2> 25 26 <address class="byline">od Richarda Stallmana</address> 27 28 <p> 29 Protože <a 30 href="https://web.archive.org/web/20190404115541/http://linux.sys-con.com/node/32755">článek 31 Joe Barra</a> kritizoval mé jednání se SIGLINUXem, chtěl bych upřesnit, co 32 se vlastně stalo, a uvést své stanovisko.</p> 33 <p> 34 Když mě SIGLINUX pozval, abych pro něj přednášel, byl „skupinou uživatelů 35 Linuxu“; tj. skupinou uživatelů GNU/Linuxu, kteří nazývají celý systém 36 „Linux“. Proto jsem slušně odpověděl, že pokud chtějí, aby pro ně přednášel 37 někdo z projektu GNU, měli by s ním zacházet správně a nazývat celý systém 38 „GNU/Linux“. Takový systém je variantou GNU a lidé z GNU projektu jsou jeho 39 hlavními vývojáři, tudíž by měl být podle společenských zvyklostí nazýván 40 jménem, jež jsme vybrali my. Až na výjimky, k nimž jsou pádné důvody, 41 obvykle odmítám přednášet pro organizace, které tímto nepřiznávají GNU 42 příslušné zásluhy. Respektuji jejich svobodu projevu, ale i já mám svobodu, 43 a to svobodu nepřednášet pro ně.</p> 44 <p> 45 Jeff Strunk ze SIGLINUXu se následně pokusil změnit politiku této skupiny a 46 požádal FSF, aby ji uvedla na své stránce skupin používajících 47 GNU/Linux. Náš webmaster mu řekl, že ji tam pod jménem „SIGLINUX“ 48 nezařadíme, protože z názvu vyplývá, že se jedná o skupinu týkající se 49 Linuxu. Strunk navrhl změnu názvu na „SIGFREE“ a webmaster ji 50 schválil. (Podle Barrova článku tento návrh odmítl.) Nakonec se však tato 51 skupina rozhodla zůstat u původního názvu „SIGLINUX“.</p> 52 <p> 53 V tomto bodě se problém opět dostal ke mně a já jim navrhl, ať uvažují o 54 jiných možných názvech. Je mnoho jmen, která by si mohli vybrat a která by 55 přitom nenazývala systém „Linuxem“. Doufám, že naleznou nějaké, které by se 56 jim líbilo. Zde, pokud vím, problém zamrzl.</p> 57 <p> 58 Je pravda, jak Barr píše, že některým lidem připadá toto jednání jako 59 „uplatňování násilí“ srovnatelné s monopolem Microsoftu? Pravděpodobně 60 ano. Odmítnutí pozvání není násilí, ale lidé, kteří jsou rozhodnuti věřit 61 tomu, že celý systém je „Linux“, mají někdy podivuhodně zkreslený 62 pohled. Aby mohli toto jméno zdůvodnit, musí vidět komára jako velblouda a 63 velblouda jako komára. Pokud dokážete ignorovat fakta a věřit tomu, že celý 64 systém vyvinul Linus Torvalds počínaje rokem 1991, nebo pokud dokážete 65 ignorovat vaše principy spravedlnosti a věřit, že Torvalds by měl mít plnou 66 zásluhu, přestože to není jen jeho práce, odtud je již jen malý krůček k 67 tomu, abyste věřili, že vám dlužím přednášku, kdykoliv si o ni požádáte.</p> 68 <p> 69 Jen uvažte: projekt GNU začne vyvíjet operační systém a o mnoho let později 70 k němu přidá Linus Torvalds jednu důležitou část. GNU projekt říká: „Prosíme 71 o stejnou část zásluh pro každého,“ ale Linus říká, „Nedávejte jim ani část 72 zásluh; nazývejte vše jen mým jménem!“ Nyní se vžijte do myšlení člověka, 73 který takto vidí tyto události a obviňuje GNU projekt z egoismu. Je třeba 74 silného zaujetí, abyste soudili tak drasticky.</p> 75 <p> 76 Člověk, který je takto zaujatý, může říkat o GNU projektu mnoho 77 nespravedlivých věcí a myslet si, že jsou oprávněné; lidé na jeho straně ho 78 podpoří, protože se v udržování svého předsudku chtějí podpřit. Odpůrci 79 mohou být hanobeni; tudíž, pokud odmítnu účastnit se činnosti pod záhlavím 80 „Linuxu“, mohou se domnnívat, že to je neomluvitelné. Dávají mi pak 81 odpovědnost za následky. Když tolik lidí chce, abych nazýval systém „Linux“, 82 jak si mohu nestěžovat, když jsem „pouze“ začal s jeho vývojem? Když jim pak 83 odmítnu poskytnou přednášku, jsou z toho nešťastní. To je násilí, stejně 84 špatné jako Microsoft!</p> 85 <p> 86 Mohli byste se nyní divit, proč se tomuto problému nevyhnu a nevyvaruji se 87 tak všemu tomuhle trápení. Když mě SIGLINUX pozval, abych přednášel, stačilo 88 jen říct „Ne, promiňte“ a vše by tak skončilo. Proč jsem to neudělal? Jsem 89 ochotný riskovat, že se dostanu do potíží, když budu mít šanci napravit 90 chybu, která ničí úsilí projektu GNU.</p> 91 <p> 92 Když tuto variantu systému GNU nazýváme „Linux“, nahrává to do karet lidem, 93 kteří si si vybírají software pouze na základě technických 94 předností. Nezajímá je, zda respektuje jejich svobodu. Lidé, jako je Barr, 95 chtějí systém „bez ideologie“ a kritizují kohokoliv, kdo říká, že svoboda je 96 důležitá. Existují lidé jako Torvalds, kteří budou tlačit naši komunitu k 97 používání nesvobodného programu, a vyzývat kohokoli, kdo si stěžuje, aby 98 ihned poskytl (technicky) lepší program nebo zmlknul. A jsou lidé, kteří 99 říkají, že technická rozhodnutí by neměla být „politizována“ zkoumáním 100 jejich následků na společnost.</p> 101 <p> 102 V sedmdesátých letech ztratili uživatelé počítačů svobodu redistribuovat a 103 měnit software, protože si své svobody nevážili. Nabyli je až v 80. a 104 90. letech díky skupině idealistů, lidí z projektu GNU. Ti věřili, že 105 svoboda činí program lepším, a pro to, v co věřili, byli ochotni pracovat.</p> 106 <p> 107 Dnes sice částečnou svobodu máme, ale ta není jistá. Ohrožuje ji <abbr 108 title="Consumer Broadband and Digital Television Promotion 109 Act">CBDTPA</abbr> (původně <abbr title="Security Systems Standards and 110 Certification Act">SSSCA</abbr>), Diskusní skupina Broadcast „Protection“ 111 (podívejte se na <a href="https://www.eff.org/">www.eff.org/</a>), která 112 navrhuje zakázat svobodnému software přístup k přenosům digitální televize 113 či softwarové patenty (Evropa nyní zvažuje jejich zavedení). Jsou to i 114 non-disclosure agreements Microsoftu na důležité protokoly a také ti, kdo se 115 nás pokoušejí svést nesvobodným programem, který je „lepší“ (technicky) než 116 dostupné svobodné programy. Pokud si nebudeme svobodu dostatečně bránit, 117 můžeme ji znovu ztratit tak jako poprvé.</p> 118 <p> 119 Bude nás dost, kdo se tomu postaví? To záleží na mnoha věcech. Také na tom, 120 kolik vlivu má projekt GNU a kolik Linus Torvalds. GNU projekt říká „Važte 121 si svobody!“ Joe Barr říká, „Vybírejte si mezi nesvobodnými a svobodnými 122 programy pouze na technickém základě!“ Pokud lidé oceňují Torvaldse jako 123 hlavního vývojáře systému GNU/Linux, není to jen nepřesné. Dodává to 124 důležitost jeho poselství, které říká: „nesvobodný software je vpořádku; 125 používám ho a sám ho vyvíjím.“ Pokud si uvědomí naši úlohu, budou více 126 poslouchat nás. Zpráva, kterou šíříme my, je: „Tento systém existuje díky 127 lidem, pro které je svoboda důležitá. Připojte se k nám, važte si svobody a 128 společně ji uhájíme.“ Přečtěte si <a 129 href="/gnu/thegnuproject.html">gnu.org/gnu/thegnuproject.html</a> o historii 130 GNU projektu.</p> 131 <p> 132 Když žádám lidi, aby nazývali systém GNU/Linux, někteří z nich odpovídají <a 133 href="/gnu/gnu-linux-faq.html">hloupými výmluvami a kritikou</a>. Nic jsme 134 však pravděpodobně neztratili, nejspíše byli našimi nepřáteli již 135 tehdy. Jiní lidé však uznávají mé důvody a používají toto jméno. Pomáhají 136 tak ostatním uvědomit si důvody, proč GNU/Linux doopravdy existuje. To 137 zvyšuje naši schopnost šířit myšlenku, že svoboda je důležitou hodnotou.</p> 138 <p> 139 Proto se stavím proti zaujatosti, pomluvám a trápení. Zraňuje to mé 140 city. Kdykoliv je ale toto úsilí úspěšné, pomáhá kampani projektu GNU v boji 141 za svobodu.</p> 142 <p> 143 Protože se tento problém objevil v kontextu Linuxu (jádra) a Bitkeeperu, 144 nesvobodného systému pro správu verzí, který dnes používá Linus Torvalds, 145 rád bych se věnoval i tomuto problému.</p> 146 147 <h3 id="bitkeeper">Potíže s Bitkeeperem</h3> 148 <p> 149 (viz <a href="#update">aktualizace</a> níže)</p> 150 <p> 151 Použití Bitkeeperu pro linuxové kódy má vážný dopad na komunitu svobodného 152 software. Každý, kdo důkladně sleduje patche do Linuxu, je nucen 153 nainstalovat si nesvobodný program. Musely to udělat tucty nebo dokonce 154 stovky hackerů kernelu. Většina nich sama sebe postupně přesvědčuje, že je 155 vpořádku používat nesvobodný software, aby se vyhnuli špatnému pocitu z 156 toho, že mají na svých počítačích Bitkeeper. Co se s tím dá dělat?</p> 157 <p> 158 Jedním řešením je vytvořit pro kódy Linuxu jiný repozitář a za použití CVS 159 či jiného svobodného systému pro správu verzí do něj nahrát nové verze 160 automaticky. Bitkeeper bychom mohli použít k přístupu k posledním revizím a 161 ty převést do CVS repozitáře. Tento proces updatu by se mohl spouštět 162 automaticky často.</p> 163 <p> 164 FSF to udělat nemůže, protože nemůžeme nainstalovat Bitkeeper na naše 165 počítače. Nemáme na nich teď žádný nesvobodný software či aplikace a podle 166 našich zásad to tak má být. Práci s tímto repozitářem by měl dělat někdo 167 jiný, komu nevadí mít na svém počítači Bitkeeper – nenajde-li někdo způsob, 168 jak to udělat za použití svobodného software.</p> 169 <p> 170 Samotné zdrojové kódy Linuxu mají ještě závažnější problém s nesvobodným 171 software: vlastně nějaký obsahují. Několik ovladačů různých zařízení 172 obsahuje posloupnosti čísel představující firmwarové programy k instalování 173 na daném zařízení. Tyto programy nejsou svobodným software. Pár čísel k 174 uložení v registru zařízení je jedna věc, ale podstatné části programu v 175 binárním kódu jsou věc druhá.</p> 176 <p> 177 Přítomnost těchto programů pouze v jejich binární formě ve „zdrojových“ 178 souborech Linuxu vytváří druhotný problém: otázku, zda mohou být linuxové 179 binárky vůbec legálně distribuovány. GPL požaduje „úplný odpovídající 180 zdrojový kód“ a soubor čísel není zdrojovým kódem. Podle toho ohrožuje 181 přidání takovéto binárky ke zdrojovým kódům Linuxu GPL.</p> 182 <p> 183 Vývojáři Linuxu plánují přemístit tyto firmwarové programy do oddělených 184 souborů; bude trvat několik let, než tato myšlenka dozraje, ale až bude vše 185 hotové, vyřeší to tento druhotný problém. Mohli bychom vytvořit verzi 186 „svobodného Linuxu“ bez nesvobodných firmwarových souborů. Samo o sobě to 187 ale není příliš dobré, když většina lidí používá nesvobodnou „oficiální“ 188 verzi Linuxu. K tomu by mohlo snadno dojít, neboť svobodná verze nebude bez 189 nesvobodného firmware na mnoha platformách fungovat. Projekt „svobodný 190 Linux“ bude muset přijít na to, co firmware dělá a psát pro něj zdrojové 191 kódy, snad v assembleru pro jakýkoli zabudovaný procesor, na němž program 192 běží. Je to odrazující činnost. Bylo by lepší, kdybychom to dělali po 193 troškách v průběhu let než celé naráz. Až budeme shánět lidi na tuto práci, 194 budeme muset přebít myšlenku šířenou některými vývojáři Linuxu, že je 195 zbytečná.</p> 196 <p> 197 Linux, kernel, je často vnímán jako vlajková loď svobodného software, 198 software, přesto je jeho současná verze zčásti nesvobodná. Jak se to stalo? 199 Tento problém, stejně jako rozhodnutí používat Bitkeeper, odráží postoj 200 původního vývojáře Linuxu, člověka, který se domnívá, že technická vyspělost 201 je důležitější než svoboda.</p> 202 <p> 203 Historie nás učí, že si svobody máme vážit, jinak ji ztratíme. „Neobtěžujte 204 nás s politikou“, odpovídají ti, kdo se nechtějí učit.</p> 205 <div class="column-limit"></div> 206 207 <p id="update"> 208 <strong>Aktualizace:</strong> Již od roku 2005 se BitKeeper nepoužívá pro 209 správu zdrojových kódů linuxového jádra. Viz článek, <a 210 href="/philosophy/mcvoy.html">Díky, Larry McVoy</a>. Zdrojové kódy Linuxu 211 stále obsahují nesvobodné bloby (firmware, pozn. překl.), ale od ledna 2008 212 je k dispozici <a href="//directory.fsf.org/project/linux">svobodná verze 213 Linuxu</a> (nejen) pro svobodné GNU/Linuxové distribuce.</p> 214 </div> 215 216 <div class="translators-notes"> 217 218 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> 219 </div> 220 </div> 221 222 <!-- for id="content", starts in the include above --> 223 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> 224 <div id="footer" role="contentinfo"> 225 <div class="unprintable"> 226 227 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a 228 href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a 229 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně 230 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a 231 href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> 232 233 <p> 234 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, 235 replace it with the translation of these two: 236 237 We work hard and do our best to provide accurate, good quality 238 translations. However, we are not exempt from imperfection. 239 Please send your comments and general suggestions in this regard 240 to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 241 242 <web-translators@gnu.org></a>.</p> 243 244 <p>For information on coordinating and contributing translations of 245 our web pages, see <a 246 href="/server/standards/README.translations.html">Translations 247 README</a>. --> 248 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní 249 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na 250 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 251 <web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a 252 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, 253 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto 254 článku.</p> 255 </div> 256 257 <!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to 258 files generated as part of manuals) on the GNU web server should 259 be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this 260 without talking with the webmasters or licensing team first. 261 Please make sure the copyright date is consistent with the 262 document. For web pages, it is ok to list just the latest year the 263 document was modified, or published. 264 265 If you wish to list earlier years, that is ok too. 266 Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying 267 years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable 268 year, i.e., a year in which the document was published (including 269 being publicly visible on the web or in a revision control system). 270 271 There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers 272 Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> 273 <p>Copyright © 2002, 2021 Richard Stallman</p> 274 275 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" 276 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative 277 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní</a>.</p> 278 279 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> 280 <div class="translators-credits"> 281 282 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> 283 </div> 284 285 <p class="unprintable"><!-- timestamp start --> 286 Aktualizováno: 287 288 $Date: 2021/10/21 07:32:27 $ 289 290 <!-- timestamp end --> 291 </p> 292 </div> 293 </div> 294 <!-- for class="inner", starts in the banner include --> 295 </body> 296 </html>