taler-merchant-demos

Python-based Frontends for the Demonstration Web site
Log | Files | Refs | Submodules | README | LICENSE

free-software-for-freedom.html (20657B)


      1 <!--#set var="PO_FILE"
      2  value='<a href="/philosophy/po/free-software-for-freedom.cs.po">
      3  https://www.gnu.org/philosophy/po/free-software-for-freedom.cs.po</a>'
      4  --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/free-software-for-freedom.html"
      5  --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
      6  --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-08-26" -->
      7 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/free-software-for-freedom.en.html" -->
      8 
      9 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
     10 <!-- Parent-Version: 1.79 -->
     11 
     12 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
     13 <title>Proč je užívání pojmu „svobodný software” lepší než „Open Source” (otevřený
     14 zdrojový kód) – GNU projekt – Nadace pro svobodný software</title>
     15 
     16 <!--#include virtual="/philosophy/po/free-software-for-freedom.translist" -->
     17 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
     18 <!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
     19 <h2>Proč je užívání pojmu „svobodný software” lepší než „Open Source” (otevřený
     20 zdrojový kód)</h2>
     21 
     22 <p>
     23 Ačkoli vám svobodný software, ať se nazývá jakkoli, poskytuje stejnou
     24 svobodu, velký rozdíl činí, který pojem užíváme: různá slova <em>sdělují
     25 různé myšlenky</em>.</p>
     26 
     27 <p>
     28 V roce 1998 někteří lidé ze společenství svobodného softwaru začali užívat
     29 pojem „<a href="https://opensource.org/">open source software</a>” (software
     30 s otevřeným zdrojovým kódem) místo „<a href="/philosophy/free-sw.html">free
     31 software</a>” (svobodný software), aby popsali, co vytvářejí. Pojem „open
     32 source” (otevřený zdrojový kód) brzy začal být spojován s jiným přístupem,
     33 jinou filozofií, jinými hodnotami a zvláště jinými kritérii, pro které
     34 licence je přijatelný. Hnutí svobodný software a hnutí Open Source (otevřený
     35 zdrojový kód) jsou dnes fakticky <a href="#relationship">oddělená hnutí</a>,
     36 ačkoli společně můžeme pracovat a pracujeme na konkrétních projektech.</p>
     37 
     38 <h3 id="comparison"></h3>
     39 
     40 <p>
     41 Tento článek popisuje, proč používání pojmu „open source” neřeší žádné
     42 problémy, ale ve skutečnosti další vytváří. To je důvodem, proč je lepší
     43 zůstat u „svobodného software”.</p>
     44 
     45 <h3 id="ambiguity">Dvojznačnost</h3>
     46 
     47 <p>
     48 Pojem „free software” (svobodný software) je problematický kvůli své
     49 dvojznačnosti: Nezamýšlený význam, „software, který můžete získat za nulovou
     50 cenu”, se k pojmu hodí stejně jako zamýšlený význam, „software, který
     51 poskytuje uživateli určité svobody”. Věnovali jsme se tomuto problému a
     52 zveřejnili jsme <a href="/philosophy/free-sw.html">preciznější definici
     53 svobodného softwaru</a>, ale nejedná se o dokonalé řešení; nemůže úplně
     54 odstranit zmíněný problém. Jiný nedvojznačný pojem by byl lepší, kdyby
     55 nepřinášel další potíže.</p>
     56 
     57 <p>
     58 Posuzovali jsme mnoho alternativ, které lidé navrhovali, a ač některé se
     59 zmíněnému problému vyhýbají, přinášejí jiné potíže; žádná není ta úplně
     60 „pravá”, že by její přijetí bylo dobrý nápad. Každá navrhovaná náhrada za
     61 „free software” má podobný problém sémantického rázu anebo horší. A to se
     62 týká i „open source software”. <a href="#tf1">[1]</a></p>
     63 
     64 <p>
     65 Samozřejmým významem „open source software” je: „Můžete se podívat do
     66 zdrojového kódu.” To je mnohem slabší měřítko než svobodný software; tento
     67 význam zahrnuje svobodný software, ale také některé <a
     68 href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární
     69 programy</a> včetně Xv a Qt v rámci jeho originální licence (dříve QPL).</p>
     70 
     71 <p>
     72 Z tohoto samozřejmého významu „open source” neplyne, co jeho obhájci
     73 zamýšlejí. Výsledkem je, že většina lidí špatně rozumí tomu, čeho se
     74 zastávají. Neal Stephenson definoval „open source” takto:</p>
     75 
     76 <blockquote><p>
     77 Linux je „open source” software (software s otevřeným zdrojovým kódem) a to
     78 jednoduše znamená, že kdokoliv může získat kopie souborů s jeho zdrojovým
     79 kódem.
     80 </p></blockquote>
     81 
     82 <p>
     83 <!-- The <a href="http://da.state.ks.us/itec/TechArchPt6ver80.pdf">
     84  state of
     85 Kansas</a> published a similar definition: -->
     86 Nemyslím si, že by po zralé úvaze shledal, že zamítá nebo popírá
     87 „oficiální”definici. Myslím, že jednoduše uplatnil zvyklosti anglického
     88 jazyka, aby vyjádřil význam toho pojmu. Kansaský stát zveřejnil podobnou
     89 definici:
     90 </p>
     91 
     92 <blockquote><p>
     93 OSS (open-source software) je software, jehož zdrojový kód je volně a
     94 veřejně přístupný, ačkoli jednotlivá licenční ujednání se liší podle toho,
     95 co je povoleno  s takovým kódem dělat.
     96 </p></blockquote>
     97 
     98 <p>
     99 Samozřejmě že lidé kolem open source se s tím pokusili vyrovnat publikováním
    100 přesné definice pojmu, tak jak jsme to my udělali pro „svobodný software”.</p>
    101 
    102 <p>
    103 Ale vysvětlení svobodného softwaru je jednoduché -- ten, kdo slyšel „free
    104 speech, not free beer” (svoboda projevu, nikoli pivo zadarmo), to již špatně
    105 nechápe. Neexistuje stručné vysvětlení oficiální definice „open source”,
    106 které by jasně ukázalo, že „přirozená” definice je špatná.</p>
    107 
    108 <h3 id="fear">Strach ze svobody</h3>
    109 
    110 <p>
    111 Hlavním argumentem pro pojem „open source software” je, že „free software”
    112 (svobodný software) některé lidi znepokojuje. Je to pravda: Mluvení nejen o
    113 výhodách, ale i o svobodě, o etických otázkách, o odpovědnosti, nutí lidi,
    114 aby přemýšleli o věcech, kterých by raději nedbali. To může působit obtížně
    115 a někteří lidé proto tu myšlenku zavrhnou. Z toho však neplyne, že
    116 společnost bude lepší, když se přestaneme bavit o takových věcech.</p>
    117 
    118 <p>
    119 Před lety zaznamenali vývojáři svobodného softwaru tuto znepokojenou reakci
    120 a někteří začali hledat jiný přístup, aby se jí vyhnuli. Uvědomili si, že
    121 pokud budou mlčet o etice a svobodě a budou mluvit pouze o bezprostředních
    122 praktických výhodách určitého svobodného softwaru, budou asi schopni
    123 „prodávat” software efektivněji některým uživatelům, zejména těm z obchodní
    124 sféry. Pojem „open source” je nabízen jako způsob dělat víc než to, jako
    125 způsob, jak být „přijatelnější pro obchodní sféru”.</p>
    126 
    127 <p>
    128 Tento přístup se v rámci svých možností ukázal jako účinný. Mnoho lidí se
    129 dnes rozhoduje pro svobodný software z čistě praktických důvodů. To je jistě
    130 dobře, ale není to všechno, co bychom měli dělat! Přitahovat uživatele ke
    131 svobodnému softwaru není celá práce, ale jenom první krok.</p>
    132 
    133 <p>
    134 Dříve nebo později budou uživatelé pozváni, aby přešli zpátky na
    135 proprietární software kvůli nějaké praktické výhodě. Nesčetné firmy usilují,
    136 aby mohly nabídnout takové pokušení, a proč by je uživatelé odmítali? Jenom
    137 v případě, že by se naučili ocenit hodnotu svobody, kterou jim svobodný
    138 software nabízí, kvůli němu samému. Záleží na nás, jestli budeme šířit tuhle
    139 myšlenku - a v tom případě musíme hovořit o svobodě. Jistá míra mlčení vůči
    140 obchdodní sféře může být pro komunitu prospěšná, ale musíme také mnoho
    141 mluvit o svobodě.</p>
    142 
    143 <p>
    144 V současné době hodně mlčíme ale nemáme dosti svobody mluvit. Většina lidí
    145 spojených se svobodným softwarem hovoří málo o svobodě, obyčejně proto, že
    146 se snaží být „přijatelnější pro obchodní sféru”. Distributoři softwaru se
    147 často chovají právě takto. Některé distribuce operačního systému <a
    148 href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a> přidávají proprietární
    149 balíčky k základnímu systému, který je zadarmo, a vybízejí uživatele, aby
    150 to posuzovali jako výhodu spíše než krok zpátky od svobody.</p>
    151 
    152 <p>
    153 Nedaří se nám držet krok s přílivem uživatelů svobodného softwaru, nedaří se
    154 nám učit lidi o svobodě a naší komunitě, pokud do ní nevstoupí. To je důvod,
    155 proč software, který není svobodný (jako byl Qt, když se stal populárním) a
    156 částečně „nesvobodné” distribuce operačních systémů, nacházejí tak úrodnou
    157 půdu. Přestat nyní užívat slovo „svobodný” by bylo chybou; potřebujeme více,
    158 ne méně, mluvit o svobodě.</p>
    159 
    160 <p>
    161 Doufejme, že užívání pojmu „open source” skutečně přitáhne více uživatelů do
    162 naší komunity; ale pokud se tak stane, ostatní z nás budou muset pracovat o
    163 to pilněji, aby předestřeli otázku svobody pozornosti uživatelů. Musíme
    164 říct: „Je to svobodný software a dává vám svobodu!” Více a hlasitěji než kdy
    165 předtím.</p>
    166 
    167 <h3 id="newinfeb">Pomohla by ochranná známka?</h3>
    168 
    169 <p>
    170 Zastánci „open source software” se pokusili z něho udělat ochrannou
    171 známku. Říkali, že jim to umožní zamezit zneužití. Pokus se nezdařil a
    172 žádost upadla do zapomenutí v roce 1999; a proto právní postavení „open
    173 source” je stejné jako „free software”: Neexistuje žádná závazná právní
    174 norma o užívání pojmu. Slyšel jsem zprávy o mnoha firmách, které nazvaly
    175 balíčky „open source”, ačkoli neodpovídaly oficiální definici; některých
    176 případů jsem si sám povšiml.</p>
    177 
    178 <p>
    179 Ale činilo by velký rozdíl užívat pojem, který je ochrannou známkou? Nikoliv
    180 nutně.</p>
    181 
    182 <p>
    183 Firmy také zveřejňují inzeráty, které působí dojmem, že program je „open
    184 source software”, aniž by to ovšem přímo řekly. Například jeden inzerát IBM
    185 na program, který neodpovídá oficiální definici, říká následující:</p>
    186 
    187 <blockquote><p>
    188  Jak je běžné ve společenství open source, uživatelé &hellip; technologie
    189 budou také schopni spolupracovat s IBM&hellip;
    190 </p></blockquote>
    191 
    192 <p>
    193 Tím skutečně <em>není řečeno</em>, že program je ”open source”, ale mnoho
    194 čtenářů si takového detailu nevšimne. (Měl jsem si všimnout, že IBM se
    195 upřímně snažilo udělat z tohoto programu svobodný software a později přijalo
    196 novou licenci, která jej nečiní svobodným softwarem a ”open source”; ale v
    197 době, kdy byl inzerát vytvořen, se program jako takový nevymezoval.)</p>
    198 
    199 <p>
    200 A jak Cygnus Solutions, která se formovala jako firma produkující osvobodný
    201 software a následně odběhla (pokud je to tak možné říct) k proprietárnímu
    202 softwaru, inzerovala některé proprietární softwarové produkty: </p>
    203 
    204 <blockquote><p>
    205 Cygnus Solutions je vedoucí na trhu s open source a rozběhl již dva produkty
    206 na trhu s GNU/Linuxem. 
    207 </p></blockquote>
    208 
    209 <p>
    210 Narozdíl od IBM, Cygnus se nesnažil udělat z těchto balíčků svobodný
    211 software a ty se nepřibližovaly vymezení pojmu. Ale Cygnus skutečně neřekl,
    212 že se jedná o „open source software”, jen ten pojem použil, aby učinil na
    213 nepozorné čtenáře takový dojem.</p>
    214 
    215 <p>
    216 Tato pozorování naznačují, že ochranná známka by opravdu nevyřešila problémy
    217 s pojmem „open source.”</p>
    218 
    219 <h3 id="newinnovember">Neporozumění ”Open Source”</h3>
    220 
    221 <p>
    222 Definice Open Source je dostatečně jasná a je nabíledni, že jí typický
    223 program, který nepatří do svobodného softwaru, nevyhovuje. Mysleli byste si
    224 tedy, že „Open Source firma” znamená, že jeden z jejích produktů je svobodný
    225 software (nebo se mu blíží), že? Běda, mnohé firmy se pokoušejí dát tomuto
    226 pojmu odlišný význam.</p>
    227 
    228 <p>
    229 Na setkání „Den vývojářů Open Source” v srpnu 1998 někteří z komerčních
    230 vývojářů uvedli, že zamýšlejí udělat jen z části své produkce svobodný
    231 software (nebo „open source”). Ohnisko jejich obchodních aktivit je ve
    232 vyvíjení proprietárních přídavků (software nebo <a
    233 href="/philosophy/free-doc.html">příruček</a>), jež prodávají uživatelům
    234 tohoto svobodného softwaru. Žádají nás, abychom to považovali za legitimní,
    235 jako to činí část naší komunity, protože část peněz je věnována na vývoj
    236 svobodného softwaru.</p>
    237 
    238 <p>
    239 Vskutku, tyto firmy se snaží získat příznivý punc „open source” pro své
    240 proprietární softwarové produkty, právě ač tyto nejsou „open source
    241 software”, protože mají nějaký vztah ke svobodnému softwaru nebo protože
    242 stejná firma také podporuje nějaký svobodný software. (Jeden zakladatel
    243 firmy řekl zcela otevřeně, že by vložili do svobodného balíčku, který
    244 podporují, tak málo své práce, jak by komunita zaručila.</p>
    245 
    246 <p>
    247 V průběhu let mnoho firem přispělo k vývoji svobodného softwaru. Některé z
    248 těchto firem v první řadě vyvíjely software, který není svobodný, ale tyto
    249 dvě aktivity byly oddělené. A proto můžeme pominout jejich „nesvobodné”
    250 produkty a spolupracovat s nimi na projektech svobodného softwaru. Posléze
    251 jim můžeme upřímně poděkovat za jejich přispění k vývoji svobodného
    252 softwaru, aniž bychom mluvili o tom, co dělají jinak.</p>
    253 
    254 <p>
    255 Stejný postup nemůžeme uplatňovat u těchto nových firem, protože ty o to
    256 nemají zájem. Takové firmy se aktivně snaží vést veřejnost k tomu, aby si
    257 všechny jejich aktivity dala dohromady; chtějí, abychom považovali jejich
    258 „nesvobodný” software za tak příznivý, jako by se jednalo o opravdový
    259 příspěvek, ačkoliv jím není. Představují se jako „open source firmy” a
    260 doufají, že z nich nabudeme příznivého dojmu a že budeme zmateni při
    261 používání tohoto pojmu.</p>
    262 
    263 <p>
    264 Tato manipulativní praxe by byla neméně škodlivá, kdyby se při tom užívalo
    265 pojmu svobodný software. Ale nezdá se, že firmy užívají termín svobodný
    266 software tímto způsobem. Nevhodný se jim zdá snad pro své spojení s
    267 idealismem. Pojem ”open source” této praxi otevřel dveře.</p>
    268 
    269 <p>
    270 Hlavní mluvčí na veletrhu věnovaném operačnímu systému označovanému jako „<a
    271 href="/gnu/linux-and-gnu.html">Linux</a>”, který se uskutečnil koncem roku
    272 1998, zastával rozhodující pozici v přední softwarové firmě. Byl
    273 pravděpodobně pozván kvůli rozhodnutí své firmy „podporovat” tento
    274 systém. Žel, jejich podoba „podpory” sestává z vydávání software, který není
    275 svobodný a pracuje s oním systémem, jinými slovy, naše komunita je používána
    276 jako trh, ale nepřispívá se k vývoji svobodného softwaru.</p>
    277 
    278 <p>
    279 Řekl: „Není možné, abychom z našeho produktu udělali open source, ale snad z
    280 něj uděláme „vnitřní” open source. Umožníme-li zaměstnancům naší uživatelské
    281 podpory přístup ke zdrojovému kódu, mohli by opravovat chyby pro zákazníky a
    282 my bychom mohli poskytovat lepší produkt a lepší služby.” (Není to přesná
    283 citace, protože jsem si jeho slova nezapsal, ale vystihuje to podstatu.)</p>
    284 
    285 <p>
    286 Lidé, kteří to slyšeli, mi potom řekli: „Nepochopil smysl.” Ale je to tak?
    287 Jaký smysl nepochopil?</p>
    288 
    289 <p>
    290 Nepominul smysl hnutí Open Source. Tento smysl neříká nic o svobodě, mluví
    291 jenom o možnosti pro více lidí, aby se podívali do zdrojového kódu a pomohli
    292 ho zlepšit, čímž je umožněn rychlejší a lepší vývoj. Ten člověk úplně
    293 pochopil smysl; jelikož nechtěl tento přístup zavést zcela, včetně
    294 uživatelů, zvažoval jeho částečné uplatnění v rámci firmy.</p>
    295 
    296 <p>
    297 Smysl, který pominul, je, že „open source” nebylo navrženo, aby se
    298 rozrůstalo: smysl, že uživatelé si <em>zaslouží</em> svobodu.</p>
    299 
    300 <p>
    301 Šíření myšlenky o svobodě je velký úkol - a ten potřebuje vaši
    302 pomoc. Projekt GNU se bude držet pojmu svobodný software. Pokud cítíte, že
    303 svoboda a společenství jsou důležité samy o sobě, nejen pro výhody, které
    304 přinášejí, prosím přidejte se k nám používáním pojmu svobodný software.</p>
    305 
    306 <h3 id="relationship">Vztah mezi hnutím Free Software a hnutím Open Source</h3>
    307 
    308 <p>
    309 Tato hnutí jsou podobná dvěma politickým táborům ve společenství svobodného
    310 softwaru.</p>
    311 
    312 <p>
    313 Radikální skupiny v 60. letech 20. století si získaly pověst pro
    314 frakcionářství; organizace se rozdělily kvůli neshodám o detailech strategie
    315 a vzájemně se nenáviděly. Souhlasily spolu v základních principech a
    316 nesouhlasily pouze v praktických doporučeních; ale vzájemně se považovaly za
    317 nepřátele a bojovaly zuby nehty. Nakonec, tohle je obrázek, který si lidé
    318 vytvořili, ať už je či není přesný.</p>
    319 
    320 <p>
    321 Vztah mezi hnutím svobodného softwaru a hnutím Open Source je právě opakem
    322 takové představy. Nesouhlasíme v základních principech, ale víceméně
    323 souhlasíme v praktických doporučeních. Proto můžeme spolupracovat a
    324 spolupracujeme na mnoha specifických projektech. Neuvažujeme o hnutí Open
    325 Source jako o nepříteli. Nepřítelem je <a
    326 href="/philosophy/categories.html#ProprietarySoftware">proprietární
    327 software</a>.</p>
    328 
    329 <p>
    330 Nejsme proti hnutí Open Source, ale nechceme s nimi být dáváni
    331 dohromady. Připouštíme, že přispělo našemu společenství, ale to jsme si sami
    332 založili. Chceme, aby se lidé setkávali s našimi vymoženostmi, s našimi
    333 hodnotami a naší filozofií. Chceme být slyšeni, a ne ukryti za jiný pohled
    334 na věc.</p>
    335 
    336 <p>
    337 Tedy, prosím, zmiňujte hnutí svobodného softwaru, když mluvíte o práci,
    338 kterou jsme vykonali, a o softwaru, který jsme vyvinuli, jako je například
    339 operační systém <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>.</p>
    340 
    341 <!-- The archived version is truncated.
    342 <p>
    343 
    344 Joe Barr wrote an article called
    345 <a href="http://web.archive.org/web/20080703140137/http://www.itworld.com/LWD010523vcontrol4">Live and
    346 let license [archived]</a> that gives his perspective on this issue.</p>
    347 -->
    348 
    349 <hr />
    350 <blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
    351 href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný
    352 software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda
    353 M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote>
    354 
    355 <hr />
    356 <div class="translators-notes">
    357 
    358 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
    359 <h4>Poznámky překladatele</h4> <ol> <li id="tf1"> V češtině, jak jste si
    360 jistě všimli, tento problém nemáme. Můžeme naprosto klidně používat termín
    361 „svobodný software” a nemusíme se bát nějaké nechtěné záměny významu. Proto
    362 vám také doporučuji jej používat a nevypůjčovat si anglické výrazy o kterých
    363 víme, že jsou problematické. </li>
    364 </ol></div>
    365 </div>
    366 
    367 <!-- for id="content", starts in the include above -->
    368 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
    369 <div id="footer">
    370 <div class="unprintable">
    371 
    372 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
    373 href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>.  Jsou tu i <a
    374 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
    375 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
    376 href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
    377 
    378 <p>
    379 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
    380         replace it with the translation of these two:
    381 
    382         We work hard and do our best to provide accurate, good quality
    383         translations.  However, we are not exempt from imperfection.
    384         Please send your comments and general suggestions in this regard
    385         to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
    386 
    387         &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
    388 
    389         <p>For information on coordinating and submitting translations of
    390         our web pages, see <a
    391         href="/server/standards/README.translations.html">Translations
    392         README</a>. -->
    393 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
    394 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
    395 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
    396 &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím  <a
    397 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
    398 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
    399 článku.</p>
    400 </div>
    401 
    402 <p>Copyright &copy; 1998, 1999, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p>
    403 
    404 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
    405 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
    406 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
    407 
    408 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
    409 <div class="translators-credits">
    410 
    411 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
    412  </div>
    413 
    414 <p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
    415 Aktualizováno:
    416 
    417 $Date: 2017/02/01 17:03:11 $
    418 
    419 <!-- timestamp end -->
    420 </p>
    421 </div>
    422 </div>
    423 </body>
    424 </html>