copyright-and-globalization.html (76442B)
1 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/copyright-and-globalization.en.html" --> 2 3 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> 4 <!-- Parent-Version: 1.96 --> 5 <!-- This page is derived from /server/standards/boilerplate.html --> 6 <!--#set var="TAGS" value="speeches" --> 7 <!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="yes" --> 8 9 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> 10 <title>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí – Projekt GNU – 11 Nadace pro svobodný software</title> 12 13 <!--#include virtual="/philosophy/po/copyright-and-globalization.translist" --> 14 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> 15 <!--#include virtual="/philosophy/ph-breadcrumb.cs.html" --> 16 <!--GNUN: OUT-OF-DATE NOTICE--> 17 <!--#include virtual="/server/top-addendum.cs.html" --> 18 <div class="article reduced-width"> 19 <h2>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí</h2> 20 21 <div class="infobox"> 22 <p>Následující text je upravený přepis projevu, předneseného v Komunikačním 23 Fóru na <abbr title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</abbr> ve 24 čtvrtek, 19. dubna 2001.</p> 25 </div> 26 <hr class="thin" /> 27 28 <p> 29 <b>DAVID THORBURN, moderátor</b>: Náš dnešní řečník, Richard Stallman, je 30 legendární postavou ve světě počítačů a má zkušenost s hledáním odpůrce, 31 který by s ním sdílel pódium, byla poučná. Jeden význačný profesor z MIT mi 32 řekl, že Stallmana je třeba chápat jako charismatickou postavu v biblickém 33 podobenství – něco na způsob poučného příběhu ze Starého zákona. „Představte 34 si,“ řekl mi, „Mojžíše nebo Jeremiáše – lépe Jeremiáše.“ A já povídám, 35 „Dobrá, to je opravdu velkolepé.“ To zní úžasně. Potvrzuje to můj dojem z 36 příspěvku, který učinil pro svět. Proč se tedy zdráháte sdílet s ním pódium? 37 Jeho odpověď: „Jako Jeremiáš nebo Mojžíš, jednoduše by mě 38 rozdrtil. Neobjevím se s ním ve stejné debatě, ale pokud byste mě požádal, 39 abych jmenoval pět žijících lidí z celého světa, kteří nám skutečně všem 40 pomohli, Richard Stallman by byl jedním z nich.“</p> 41 <p> 42 <b>RICHARD STALLMAN</b>: Měl bych začít vysvětlením, proč jsem odmítl 43 dovolit, aby se toto fórum vysílalo přes web, v případě že by nebylo zcela 44 jasné, v čem je onen spor: Program, který používají pro vysílání po webu, 45 vyžaduje, aby si uživatel stáhl určitý program, chce-li vysílání 46 přijímat. Tento program není svobodný software. Je dostupný za nulovou cenu, 47 ale pouze jako spustitelný soubor, což je tajemná hromádka čísel.</p> 48 <p> 49 Co dělá, je tajné. Nemůžete to studovat; nemůžete to změnit; a zcela určitě 50 to nemůžete publikovat ve své vlastní pozměněné verzi. A tato práva patří 51 mezi ta, která jsou základem definice „software s otevřeným zrdojovým 52 kódem.“ </p> 53 <p> 54 Tedy pokud chci být upřímným obhájcem svobodného software, stěží mohu chodit 55 okolo a pronášet projevy, a potom nutit lidi, aby používali nesvobodný 56 software. Tím bych podkopával své vlastní úsilí. A pokud já neukáži, že beru 57 své principy vážně, nemohu od nikoho jiného čekat, že je bude také brát 58 vážně.</p> 59 <p> 60 Nicméně, tato řeč není o svobodném software. Poté, co jsem pracoval ve Free 61 Software Movement po několik let a lidé začali používat některé části 62 operačního systému GNU, byl jsem zván, abych přednášel projevy [na kterých] 63 … lidé se mě začali ptát: „Dobrá, jak se tyto myšlenky ohledně svobod 64 pro uživatele software zobecní na ostatní druhy věcí?“ </p> 65 <p> 66 A, samozřejmě, kladli hloupé otázky jako například „měl by být hardware 67 svobodný?“ „Měl by tento mikrofon být svobodný?“</p> 68 <p> 69 Dobře, co to znamená? Měli byste být svobodní ho kopírovat a měnit? Dobře, 70 co se měnění týká, koupíte-li si mikrofon, nikdo vám nemůže zabránit ho 71 změnit. A k tomu kopírování, nikdo nemá kopírku na mikrofony. Mimo 72 <cite>Star Trek</cite> takové věci neexistují. Možná jednou budou 73 nanotechnologické analyzátory a montéři, a bude doopravdy možné zkopírovat 74 fyzický objekt, a potom tyto otázky, zda jste svobodní to udělat začnou být 75 opravdu důležité. Uvidíme zemědělské společnosti, jak se snaží zastavit lidi 76 kopírovat jídlo, a to se stane důležitým politickým problémem, pokud taková 77 technologická možnost bude někdy existovat. Nevím zda ano; nyní je to pouze 78 spekulace. </p> 79 <p> 80 Pro ostatní druhy informací ale můžete nadhodit tento problém, protože 81 jakýkoli druh informací, který lze uložit do počítače, může být případně 82 kopírován a upravován. Tedy etické problémy kolem svobodného software, 83 otázky práv uživatele kopírovat a upravovat software, jsou stejné jako tyto 84 otázky pro ostatní druhy publikovaných informací. Teď nemluvím o soukromých 85 informacích, řekněme osobních informacích, u kterých se nezamýšlí, aby byly 86 vůbec veřejně dostupné. Mluvím o právech, která byste měli mít, pokud 87 získáte kopie publikovaných věcí, kde není žádná snaha udržet je tajné.</p> 88 <p> 89 Abych vysvětlil své myšlenky k tomuto tématu, rád bych shrnul dějiny 90 rozšiřování informací a autorských práv. Ve starověku byly knihy psány 91 perem, a kdo uměl číst a psát, mohl zkopírovat knihu zhruba stejně 92 efektivně, jako kdokoli jiný. Někdo, kdo to dělal celé dny, se nejspíš 93 naučil být v tom trochu lepší, ale nebyl zde strašlivý rozdíl. A protože se 94 kopie dělaly po jedné, nebyly zde žádné ekonomické úspory z rozsahu. Udělat 95 deset kopií zabralo desetkrát více času než udělat jednu kopii. Nebylo zde 96 ani nic vnucující nějakou centralizaci; kniha se dala zkopírovat kdekoli.</p> 97 <p> 98 Teď kvůli této technologii, protože nevynucovala, aby kopie byly shodné, 99 nebylo ve starověku ostré dělítko mezi kopírováním knihy a napsáním 100 knihy. Jsou věci mezi tím, které dávají smysl. Oni chápali myšlenku 101 autora. Oni věděli, řekněme, že tuto hru napsal Sofokles, ale mezi napsáním 102 knihy a zkopírováním knihy byly další užitečné věci, které mohli 103 dělat. Například, mohli jste zkopírovat část knihy, dopsat nějaká nová 104 slova, zkopírovat něco víc a dopsat nějaká nová slova a tak dál a dál. Tomu 105 se říkalo „napsat komentář“ – to byla častá věc, kterou dělali – a tyto 106 komentáře byly ceněny.</p> 107 <p> 108 Mohli jste také zkopírovat pasáž z jedné knihy, pak dopsat nějaká další 109 slova, zkopírovat pasáž z jiné knihy a dopsat něco dalšího a tak dál, a tomu 110 se říkalo vytvořit přehled. Přehledy byly také velice užitečné. Jsou 111 ztracená díla, jejichž části přežily, když byly citovány v jiných knihách, 112 které se staly populárnějšími než původní díla. Možná zkopírovali 113 nejzajímavější místa, a tak lidé vytvořili mnoho kopií těchto děl, ale 114 nezatěžovali se kopírováním originál, protože nebyl dostatečně zajímavý. </p> 115 <p> 116 Nyní, jak dalece mohu říci, ve starověkém světě nebylo nic jako autorská 117 práva. Kdokoli chtěl kopii knihy si mohl tu knihu zkopírovat. Později byl 118 vynalezen knihtisk a knihy začaly být kopírovány v tiskárnách. Tiskárny 119 nebyly pouze kvantitativní pokrok ve snadnosti kopírování. Ovlivnily různé 120 druhy kopírování nerovnoměrně, neboť přinesly neoddělitelnou úsporu z 121 rozsahu. Dalo hodně práce něco vysázet a mnohem méně práce udělat mnoho 122 stejných kopií stránky. Takže výsledek byl, že kopírování knih začala být 123 centralizovaná, hromadná výroba.</p> 124 <p> 125 Také to znamenalo, že obyčejní čtenáři nemohli kopírovat knihy 126 efektivně. Pouze měl-li jste tiskárnu, mohl jste to dělat. Byla to tedy 127 průmyslová činnost. </p> 128 <p> 129 Po prvních několik století tisku tištěné knihy zcela nenahradily ruční 130 kopírování. Ručně psané knihy se stále dělaly, někdy bohatými a někdy i 131 chudými lidmi. Bohatí je dělali, aby získali obzvláště krásnou kopii knihy, 132 která by ukazovala, jak jsou bohatí, a chudí je dělali, protože třeba neměli 133 dost peněz na tištěnou kopii, ale měli čas zkopírovat knihu ručně. Jak říká 134 písnička, „Čas nejsou peníze, pokud všechno co máš je čas.“</p> 135 <p> 136 Takže ruční kopírování se stále ještě do určité míry dělalo. Myslím, že to 137 bylo v letech 1800, kdy se tisk stal natolik levným, že si dokonce i chudí 138 lidé mohli pořídit tištěné knihy, pokud byli gramotní.</p> 139 <p> 140 Autorská práva se rozvíjela spolu s používáním knihtisku a v závislosti na 141 technologii knihtisku působila jako průmyslová regulace. Nevymezovala, co 142 mohou dělat čtenáři; vymezovala, co mohou dělat vydavatelé a 143 autoři. Autorská práva v Anglii byla původně formou cenzury. Museli jste 144 získat vládní povolení k publikaci knihy. Tato myšlenka se ale změnila. V 145 době vzniku ústavy Spojených států přišli lidé s odlišnou myšlenkou účelu 146 autorských práv a myslím, že tato myšlenka byla přijata i v Anglii. </p> 147 <p> 148 Pro americkou ústavu bylo navrženo, že by autorům měla být udělena autorská 149 práva, monopol na kopírování jejich knih. Tento návrh byl zamítnut. Místo 150 toho byl přijat zásadně odlišný návrh a to ten, že v zájmu podpory pokroku, 151 Kongres může případně zavést systém autorských práv, který vytvoří tyto 152 monopoly. Tedy tyto monopoly, podle ústavy Spojených států, neexistují v 153 zájmu těch, kdo je vlastní; existují v zájmu podpory pokroku vědy. Tyto 154 monopoly se přenechávají autorům jako způsob, jak změnit jejich chování tak, 155 aby dělali něco, co slouží veřejnosti. </p> 156 <p> 157 Tedy cílem je více napsaných a vydaných knih, které si pak mohou ostatní 158 lidé přečíst. Věří se, že to přispívá ke zvýšené literární činnosti, 159 zvýšenému psaní o vědě a dalších oborech, a společnost se z toho nakonec 160 učí. To je účel, kterému to má sloužit. Vytvoření soukromých monopolů byl 161 pouze prostředek k cíli, a ten cíl je veřejný cíl.</p> 162 <p> 163 Autorská práva v době knihtisku byla celkem bezbolestná, protože to byla 164 průmyslová regulace. Omezovala pouze činnost vydavatelů a autorů. Jistě, v 165 určitém přísném smyslu, chudí lidé ručně kopírující knihy mohli také 166 porušovat autorská práva. Nikdo ale ani nezkoušel je na nich vynucovat, 167 protože se to chápalo jako průmyslová regulace.</p> 168 <p> 169 Autorská práva ve věku knihtisku byla také snadno vynutitelná, protože 170 stačilo vynucovat je pouze na vydavatelích, a vydavatelé, svou povahou, o 171 sobě dávají vědět. Pokud se pokoušíte prodávat knihy, musíte lidem říct, kam 172 mají přijít si je koupit. Nemusíte chodit do každého domu, abyste si 173 vynutili autorská práva. </p> 174 <p> 175 A nakonec, autorská práva mohou být výhodný systém v tomto 176 kontextu. Autorská práva ve Spojených státech jsou právníky považována za 177 obchod, dohodu mezi veřejností a autory. Veřejnost se vzdá některých svých 178 přirozených práv vytvářet kopie a výměnou dostane zisk ve více napsaných a 179 vydaných knihách. </p> 180 <p> 181 Je tento obchod výhodný? Dobře, pokud široká veřejnost nemůže vytvářet 182 kopie, protože účinně je možné je vytvářet pouze v tiskárnách – a většina 183 lidí nevlastní tiskárny – výsledek je, že široká veřejnost se vzdává 184 svobody, kterou nemůže využívat, svobody, která nemá praktickou 185 hodnotu. Tedy pokud máte něco, co je vedlejším produktem vašeho života a je 186 to zbytečné a máte příležitost to vyměnit za něco jiného, co má nějakou 187 hodnotu, získáváte. To je důvod, proč autorská práva mohla být v té době pro 188 veřejnost výhodným obchodem.</p> 189 <p> 190 Kontext se ale mění, a to musí změnit naše etické hodnocení autorských 191 práv. Základní etické principy se nemění pokrokem v technologii; jsou příliš 192 zásadní, aby se jich dotkly takové eventuality. Naše rozhodnutí o libovolné 193 konkrétní otázce je ale záležitost důsledků dostupných alternativ, a 194 následky dané volby se mohou změnit, pokud se změní kontext. To je to, co se 195 děje v oblasti autorského zákona, protože věk knihtisku se blíží ke konci, a 196 postupně ustupuje věku počítačových sítí. </p> 197 <p> 198 Počítačové sítě a digitální informační technologie nás přivádějí zpátky do 199 světa spíše podobného starověku, kde kdokoli kdo umí číst a využívat 200 informace je může také kopírovat a může dělat kopie zhruba stejně snadno, 201 jako je může dělat kdokoli jiný. Jsou to perfektní kopie a jsou stejně dobré 202 jako kopie, které může udělat kdokoli jiný. Tedy centralizace a úspory z 203 rozsahu, které představuje knihtisk a podobné technologie, mizí. </p> 204 <p> 205 A tento měnící se kontext mění způsob, jakým fungují autorská práva. Jak 206 vidíte, autorská práva už nepůsobí jako průmyslová regulace; nyní je to 207 drakonické omezení široké veřejnosti. Bývalo to omezení vydavatelů v zájmu 208 autorů. Nyní, z praktických důvodů, je to omezení veřejnosti v zájmu 209 vydavatelů. Autorská práva bývala celkem bezbolestná a 210 nekontroverzní. Neomezovala širokou veřejnost. Nyní to není pravda. Máte-li 211 počítač, vydavatelé považují za svou nejvyšší prioritu omezit vás. Autorská 212 práva byla snadno vynutitelná, protože to bylo omezení pouze na vydavatele, 213 kteří se dali snadno najít a bylo vidět, co publikují. Nyní jsou autorská 214 práva omezení na každého z vás. K vynutitelnosti to vyžaduje dohled – 215 neoprávněné vniknutí – a tvrdé tresty, a vidíme, že tyto začínají být ve 216 Spojených státech a dalších zemích příjímány do zákonů.</p> 217 <p> 218 Autorská práva bývala, pravděpodobně, výhodným obchodem pro veřejnost, 219 protože veřejnost prodala svobody, které nemohla vykonávat. Dobře, ale nyní 220 může tyto svobody vykonávat. Co uděláte, pokud vytváříte vedlejší produkt, 221 který pro vás neměl žádné využití a měli jste ve zvyku ho odprodat, a pak, 222 zničeho nic, pro něj naleznete využití? Ve skutečnosti ho můžete 223 zkonzumovat, použít. Co uděláte? Všechen ho neprodáte; něco si necháte. A to 224 je to, co by většina veřejnosti přirozeně chtěla. 225 To je to, co veřejnost dělá, kdykoli má šanci vyjádřit, čemu dává přednost; 226 ponechává si některé svobody a vykonává je. Napster je toho velkým 227 příkladem, veřejnosti, která se rozhodla vykonávat svobodu kopírování místo 228 toho, aby se jí vzdala. Tedy přirozená věc, kterou bychom měli udělat, 229 abychom přizpůsobili autorská práva dnešním podmínkám. Snížit množství moci, 230 kterou získávají vlastníci autorských práv, abychom snížili množství 231 omezení, které kladou na veřejnost a zvýšili svobodu, kterou si veřejnost 232 zachová.</p> 233 <p> 234 To není ale tím, co vydavatelé chtějí udělat. To, co chtějí udělat, je pravý 235 opak. Chtějí posílit autorská práva až k bodu, kde jim může veškeré 236 využívání informací zůstat pod pevnou kontrolou. To vedlo k zákonům, které 237 nebývale zvýšily moc autorských práv. Svobody, které veřejnost mívala v době 238 knihtisku, jsou odebírány.</p> 239 <p> 240 Například, podívejte se na e-knihy (elektronické knihy, pozn. překl.). Je 241 zde obrovské nadšení kolem e-knih; stěží se mu můžete vyhnout. Letěl jsem do 242 Brazílie a v časopise v letadle byl článek, který tvrdil, že to bude 243 nějakých 10 nebo 20 let, než všichni přejdeme na e-knihy. Zjevně, taková 244 kampaň pochází od někoho, kdo za to platí. A teď: proč to dělají? Myslím, že 245 to vím. Důvod je, že e-knihy jsou příležitost, jak sebrat některé zbytkové 246 svobody, které čtenáři tištěných knih vždy měli a stále mají – svobodu, 247 například, půjčit knihu příteli nebo si ji půjčit ve veřejné knihovně nebo 248 prodat výtisk do antikvariátu nebo koupit si výtisk anonymně, aniž by se 249 uložil do nějaké databáze záznam o tom, kdo si koupil tu kterou knihu. A 250 možná dokonce svobodu přečíst si ji dvakrát.</p> 251 <p> 252 Toto jsou svobody, které by vydavatelé rádi odebrali, ale nemohou to udělat 253 pro tištěné knihy, protože by to bylo příliš nápadné sáhnutí po moci a 254 zvedlo by odpor. Tak našli nepřímou strategii: Nejdřív získají zákony, které 255 odeberou tyto svobody pro e-knihy, dokud zde žádné e-knihy nejsou; takže zde 256 není žádný spor. Nejsou zde žádní již existující uživatelé e-knih, kteří 257 jsou zvyklí na své svobody a budou je bránit. Toto získali s přijetím 258 Digital Millennium Copyright Act v roce 1998. Potom uvedou e-knihy a 259 postupně všechny donutí přejít z tištěných knih na e-knihy, a konečný 260 výsledek bude, že čtenáři ztratili tyto svobody aniž by existoval okamžik, 261 kdy jim byly odebrány a kdy mohli bojovat, aby si je udrželi.</p> 262 <p> 263 Ve stejnou dobu vidíme úsilí odebrat lidské svobody v užívání ostatních 264 druhů publikovaných děl. Například, filmy na DVD jsou publikovány v 265 zašifrovaném formátu, který býval tajný – byl zamýšlen jako tajný – a jediný 266 způsob, aby vám filmové společnosti sdělily ten formát, abyste mohli vyrábět 267 DVD přehrávač, bylo podepsat smlouvu, že do přehrávače zabudujete nějaká 268 omezení. Jejich výsledkem bude, že veřejnosti bude zamezeno dokonce plně 269 využívat svých legálních práv. Pak pár chytrých programátorů v Evropě 270 porozumělo formátu DVD a napsali svobodný softwarový balíček, který přečte 271 DVD. To umožnilo používat svobodný software v operačním systému GNU/Linux ke 272 sledování DVD, které jste si koupili, a to je naprosto legitimní věc. Měli 273 byste toho být schopni se svobodným softwarem. </p> 274 <p> 275 Ovšem filmové společnosti se ohradily a šly k soudu. Pochopte, filmové 276 společnosti vyráběly mnoho filmů, kde byl šílený vědec a někdo říkal, „Ale, 277 doktore, jsou určité věci, které by lidstvo nemělo znát.“ Museli se příliš 278 mnoho dívat na svoje filmy, protože došli k přesvědčení, že formát DVD je 279 něco, co by lidstvo nemělo znát. A tak získali rozhodnutí o úplné cenzuře 280 software na přehrávání DVD. Dokonce i udělat odkaz na místo mimo Spojené 281 státy, kde je tato informace legální, bylo zakázáno. Proti tomuto rozhodnutí 282 bylo podáno odvolání. Musím hrdě říci, podepsal jsem přímluvný dopis v tomto 283 odvolání, ačkoliv hraji jen docela malou roli v této konkrétní bitvě.</p> 284 <p> 285 Vláda Spojených států zasáhla přímo na opačné straně. Toto není překvapivé, 286 pokud uvážíte, proč byl Digital Millennium Copyright Act přijat na první 287 pokus. Důvod je v systému financování předvolební kampaně, který máme ve 288 Spojených státech, a který je v zásadě legalizovaná korupce, kde jsou 289 kandidáti koupeni firmami dokonce ještě dříve, než jsou zvoleni. A, 290 samozřejmě, vědí, kdo je jejich pánem – vědí pro koho pracují – a přijímají 291 zákony, které dávají firmám větší moc. </p> 292 <p> 293 Jak dopadne tato konkrétní bitva, nevíme. Ale mezitím Austrálie přijala 294 podobný zákon a Evropa je téměř připravena ho také přijmout; takže plán je 295 nezanechat na Zemi jediné místo, kde by tato informace byla lidem 296 dostupná. Spojené státy ale zůstávají ve světě na vedoucí pozici ve snaze 297 zamezit veřejnosti šířit publikované informace.</p> 298 <p> 299 Ačkoliv Spojené státy nejsou první zemí, která toto činí prvořadým. Sovětský 300 svaz to považoval také za velice důležité. Tam bylo toto neautorizované 301 kopírování a šíření známo jako samizdat a k jeho potlačení vyvinuli řadu 302 metod: Za prvé, stráž hlídající každý kus kopírovacího zařízení ke kontrole 303 toho, co lidé kopírují, aby se zabránilo zakázanému kopírování. Za druhé, 304 kruté tresty pro každého chyceného při zakázaném kopírování. Mohli jste být 305 posláni na Sibiř. Za třetí, získáváním informátorů, vyžadováním na každém, 306 aby udával své sousedy a spolupracovníky informační policii. Za čtvrté, 307 kolektivní odpovědnost – Ty! Ty budeš sledovat tu skupinu! A jestli chytím 308 někoho z nich při zakázaném kopírování, půjdeš do vězení. Takže je koukej 309 sledovat pořádně. A za páté, propaganda, začínající v dětství, aby 310 přesvědčila každého, že pouze strašlivý nepřítel lidu by někdy dělal toto 311 zakázané kopírování.</p> 312 <p> 313 Spojené státy nyní využívají všech těchto opatření. Za prvé, stráže 314 sledující kopírovací zařízení. Tedy, v kopírovacích obchodech jsou lidé, 315 kteří kontrolují, co kopírujete. Lidská stráž ke sledování toho, co 316 kopírujete ve svém počítači, by ale byla příliš drahá; lidská práce je 317 příliš drahá. Proto mají robotické stráže. To je účel Digital Millennium 318 Copyright Act. Tento software přijde do vašeho počítače; je to jediný 319 způsob, jak můžete přistupovat k určitým datům a to vám zabrání v 320 kopírování.</p> 321 <p> 322 Nyní existuje plán vložit tento software do každého pevného disku, takže pak 323 mohou být soubory na vašem disku, ke kterým nemůžete ani přistoupit, pokud 324 nedostanete od nějakého síťového serveru povolení k přístupu k souboru. A 325 obejít tento software nebo dokonce říct jiným lidem, jak ho obejít, je 326 zločin.</p> 327 <p> 328 Za druhé, tvrdé tresty. Před pár lety, pokud jste dělali kopie něčeho a 329 rozdávali je svým přátelům jen jako pomoc, nebyl to zločin; to nikdy nebyl 330 zločin ve Spojených státech. Potom z toho udělali hrdelní zločin, takže vás 331 mohou dát na roky do vězení za sdílení s vaším sousedem.</p> 332 <p> 333 Za třetí, informátoři. Tedy, možná jste viděli reklamy v televizi, reklamy v 334 bostonském metru žádající lidi, aby donášeli na své spolupracovníky 335 informační policii, která se oficiálně nazývá Software Publishers 336 Association.</p> 337 <p> 338 A za čtvrté, kolektivní odpovědnost. Ve Spojených státech bylo toto 339 provedeno povoláním poskytovatelů internetových služeb, učiněním je legálně 340 odpovědnými za to, co jejich zákazníci posílají. Jediný způsob, jak se mohou 341 vyhnout tomu, být pokaždé odpovědnými, je, mají-li neměnný postup na 342 odpojení nebo vymazání informace do dvou týdnů po stížnosti. Zrovna před pár 343 dny jsem slyšel, že nějaký chytrý protestní server kritizující City Bank pro 344 její odporné metody byl tímto způsobem odpojen. V dnešní době ani 345 nedostanete svou příležitost u soudu; vaše stránky jsou prostě odpojeny. </p> 346 <p> 347 A, nakonec, propaganda, začínající v dětství. To je k čemu se používá slovo 348 „pirát.“ Pokud si vzpomenete pár let zpátky, termínem „pirátská“ byla dříve 349 označována vydavatelství, která neplatila autorovi. Ale teď se to úplně 350 obrátilo. Nyní se tak označují členové veřejnosti, kteří uniknou kontrole 351 vydavatele. Používá se to k přesvědčování lidí, že pouze skutečně odporný 352 nepřítel lidu by někdy prováděl zakázané kopírování. Říká, že „sdílet něco s 353 vaším sousedem je morálně ekvivalentní útoku na loď.“ Doufám, že s tím 354 nesouhlasíte a pokud ne, doufám, že odmítnete to slovo používat tímto 355 způsobem. </p> 356 <p> 357 Vydavatelé si tedy kupují zákony, aby získali větší moc. Navíc prodlužují 358 dobu, po kterou autorská práva platí. Ústava Spojených států říká, že 359 autorská práva mohou trvat jen omezenou dobu, ale vydavatelé chtějí, aby 360 trvala navždy. Ačkoliv získat dodatek k ústavě by bylo celkem obtížné, 361 vynašli jiný způsob, jak dosáhnout téhož výsledku. Každých 20 let zpětně 362 prodlouží platnost autorských práv o 20 let. Výsledek je, že v libovolném 363 čase autorská práva formálně trvají po určitou dobu a daná autorská práva 364 formálně zaniknou v určitou dobu. Zániku ale nebude nikdy dosaženo, protože 365 všechna autorská práva budou každých 20 let prodloužena o 20 let; žádné dílo 366 se tedy už nedostane zpět do veřejné sféry. Toto bylo nazváno „věčná 367 autorská práva na splátky.“</p> 368 <p> 369 Zákon z roku 1998 prodlužující autorská práva o 20 let je známý jako „zákon 370 o prodloužení autorských práv na Mickey Mouse“, protože jedním z hlavních 371 sponzorů tohoto zákona byl Disney. V Disney si uvědomili, že autorská práva 372 na Mickey Mouse brzy zaniknou, a nechtěli, aby se to někdy stalo, protože na 373 těchto autorských právech vydělávají spoustu peněz.</p> 374 <p> 375 Původní název tohoto proslovu měl být „Autorská práva a globalizace.“ 376 Podíváte-li se na globalizaci, to, co vidíte, je způsobeno mnoha politikami, 377 prováděnými ve jménu ekonomické efektivity nebo takzvaných dohod o svobodném 378 obchodu, které jsou ve skutečnosti navrženy, aby daly moc firmám místo 379 zákonům a policiím. Ve skutečnosti nejsou o svobodném obchodu. Jsou o 380 přenosu moci: odebrání moci rozhodovat o zákonech od občanů kterékoli země, 381 kteří by případně mohli prosazovat své zájmy, a předání této moci firmám, 382 které se nebudou řídit zájmy těchto občanů.</p> 383 <p> 384 Z jejich pohledu je demokracie problém, a tyto dohody jsou navrženy k 385 ukončení tohoto problému. Například já mám za to, že <abbr title="North 386 American Free Trade Agreement">NAFTA</abbr> (Severoamerická dohoda o volném 387 obchodu, pozn. překl.) ve skutečnosti obsahuje ustanovení umožňující 388 společnostem žalovat vládu v cizí zemi, aby se zbavily zákona, o kterém si 389 myslí, že narušuje jejich zisky v té zemi. Takže cizí společnosti mají větší 390 moc než občané té země.</p> 391 <p> 392 Existují pokusy toto rozšířit i mimo NAFTA. Například, toto je jeden z cílů 393 takzvané zóny volného obchodu Ameriky, rozšíření tohoto principu na všechny 394 státy Jižní Ameriky a Karibiku, a mnohostranná dohoda o investování měla 395 toto rozšířit na celý svět.</p> 396 <p> 397 Jednou věcí, kterou jsme viděli v 90. letech, je, že tyto smlouvy začínají 398 vynucovat autorská práva po celém světě, a to tvrdším a více omezujícím 399 způsobem. Tyto dohody nejsou dohody o volném obchodu. Ve skutečnosti jsou to 400 obchodní dohody řízené korporacemi, které předávají korporacím kontrolu nad 401 světovým obchodem, aby se tak eliminoval volný obchod.</p> 402 <p> 403 Na začátku 19. století, kdy Spojené státy byly rozvojovou zemí, neuznávaly 404 zahraniční autorská práva. To bylo uvážlivé rozhodnutí a inteligentní 405 rozhodnutí. Bylo všeobecně přijímáno, že by uznávání zahraničních autorských 406 práv bylo prostě nevýhodné, že by vysávalo peníze a nenadělalo mnoho 407 dobrého.</p> 408 <p> 409 Stejná logika by se dnes vztahovala na rozvojové země, avšak Spojené státy 410 mají dostatečnou sílu donutit je jít proti jejich zájmům. Je to vlastně 411 chyba mluvit o zájmu zemí v tomto kontextu. Po pravdě jsem si jist, že 412 většina z vás již slyšela o omylu pokoušet se posoudit veřejný zájem 413 sečtením majetku všech. Kdyby pracující Američané ztratili miliardu dolarů a 414 Bill Gates získal dvě miliardy dolarů, byli by na tom Američané obecně lépe? 415 Bylo by to dobré pro Ameriku? Neboli pokud se podíváte pouze na ten součet, 416 vypadá to, že je to dobré. Nicméně, tento příklad ukazuje, že součet je 417 špatný způsob, jak to posuzovat, neboť Bill Gates opravdu nepotřebuje další 418 dvě miliardy, ale ztráta jedné miliardy může být bolestná pro ostatní lidi, 419 kteří nemají tolik. 420 V diskusi o kterékoli z těchto obchodních smluv, pokud uslyšíte, jak lidé 421 mluví o zájmech té země a oné země, tak to, co vlastně dělají, je sčítání 422 příjmů všech. Bohatí a chudí lidé se sčítají. Používání tohoto omylu je 423 záminka, abyste ignorovali vliv rozdělení bohatství v rámci země a fakt, zda 424 ho ta smlouva učiní více nestejnoměrným, jako tomu bylo ve Spojených 425 Státech.</p> 426 <p> 427 Opravdu to tedy není zájem Spojených států, čemu slouží vynucování 428 autorských práv na celém světě. Je to zájem jistých firemních vlastníků, z 429 nichž mnozí jsou ve Spojených státech a někteří v dalších zemích. Neslouží, 430 v žádném smyslu, veřejnému zájmu.</p> 431 <p> 432 Co by ale mělo smysl udělat? Věříme-li účelu autorských práv, jak byl 433 uveden, například v Ústavě Spojených států, účelu podporovat pokrok, jaké 434 rozumné zásady použít ve věku počítačových sítí? Zjevně místo posílení moci 435 autorských práv, je musíme stáhnout zpět tak, abychom široké veřejnosti 436 nechali určitou oblast svobody, kde mohou využívat výhod digitální 437 technologie, využívat své počítačové sítě. Jak daleko by to ale mělo jít? To 438 je zajímavá otázka, protože já si nemyslím, že bychom nutně měli úplně 439 skoncovat s autorskými právy. 440 Myšlenka vyměnit některé svobody za více pokroku může být stále výhodný 441 obchod na jisté úrovni, i kdyby nám tradiční autorská práva dávala příliš 442 mnoho svobody. Abychom ale mohli o tom inteligentně uvažovat, první věcí, 443 kterou si musíme uvědomit, je, že není žádný důvod udělat to naprosto 444 rovnocenně. Není žádný důvod trvat na tom, aby se stejná dohoda vztahovala 445 na všechny druhy děl.</p> 446 <p> 447 Ve skutečnosti toto již není náš případ, protože již existuje mnoho výjimek 448 pro hudbu. Autorský zákon zachází s hudbou velmi rozdílně. Možný důraz na 449 rovnocennost ale využívají vydavatelé jistým chytrým způsobem. Vyberou si 450 nějaký podivný speciální případ a vytvoří argument, že, v tomto speciálním 451 případě, by bylo výhodné mít tak a tak silná autorská práva. A pak řeknou, 452 že v zájmu rovnocennosti musí být tak a tak silná u všeho. Samozřejmě si 453 vyberou speciální případ, kde mohou vytvořit nejsilnější argument, i když je 454 to spíše speciální případ a ve skutečnosti není celkově příliš důležitý.</p> 455 <p> 456 Možná bychom ale měli mít tak silná autorská práva pro ten příslušný 457 speciální případ. Nemusíme platit stejnou cenu za všechno, co si 458 kupujeme. Tisíc dolarů za nové auto může být velmi dobrý obchod. Tisíc 459 dolarů za láhev mléka je hrozný obchod. Neplatili byste stejnou cenu za 460 všechno, co si kupujete v jiných oblastech života. Proč to dělat zde?</p> 461 <p> 462 Potřebujeme se tedy podívat na různé druhy děl, a chtěli bychom navrhnout 463 způsob, jak to udělat.</p> 464 <p> 465 První zahrnuje recepty, počítačové programy, manuály a učebnice, referenční 466 díla jako slovníky a encyklopedie. U všech těchto funkčních děl, jak já 467 věřím, jsou v podstatě stejné problémy jako u programů a vztahují se na ně 468 stejné závěry. Lidé by měli mít dokonce svobodu zveřejnit upravenou verzi, 469 protože je velice užitečné upravovat funkční díla. Potřeby lidí nejsou 470 stejné. Napsal-li jsem toto dílo kvůli práci, kterou bylo třeba udělat, vaše 471 představa o práci, kterou chcete dělat, může být poněkud rozdílná. Chcete 472 tedy změnit toto dílo tak, abyste mohli dělat, co je pro vás dobré. 473 Mohou tady být další lidé, kteří mají stejné potřeby jako Vy, a vaše 474 pozměněná verze pro ně může být dobrá. Každý, kdo vaří, tohle ví a věděl to 475 po stovky let. Je normální dělat si kopie receptů a rozdávat je ostatním 476 lidem, je také normální změnit recept. Pokud změníte recept a uvaříte to pro 477 své přátele a jim to chutná, mohou se vás zeptat, „Můžeš mi dát ten recept?“ 478 Pak možná napíšete svojí verzi a dáte jim kopie. Toto je přesně to, co jsme 479 mnohem později začali dělat v komunitě kolem svobodného software.</p> 480 <p id="opinions"> 481 To je jedna třída děl. Druhá třída děl jsou díla, jejichž smyslem je sdělit, 482 co si určití lidé myslí. Jejich účelem je výpověď o těchto lidech. Toto 483 zahrnuje paměti, názory, eseje, vědecké články, nabídky ke koupi a prodeji, 484 katalogy zboží. Smysl těchto děl je, že vám sdělují, co si někdo myslí, nebo 485 co někdo viděl eventuálně čemu někdo věří. Změnit je by znamenalo překroutit 486 autory; takže úprava těchto děl není sociálně užitečná činnost. Doslovné 487 kopírování je doopravdy jediná věc, která lidem musí být umožněna. </p> 488 <p> 489 Další otázka je: Měli by lidé mít právo dělat komerční doslovné kopírování? 490 Nebo stačí nekomerční? Jistě chápete, jsou zde dvě rozdílné aktivity, které 491 můžeme rozlišit, takže je můžeme považovat za oddělené otázky – právo na 492 nekomerční doslovné kopírování a právo na doslovné komerční 493 kopírování. Třeba, dobrý kompromisní způsob může být mít autorská práva 494 pokrývající komerční doslovné kopírování, ale ponechat všem právo na 495 nekomerční doslovné kopírování. Tento způsob, autorská práva na komerční 496 doslovné kopírování, stejně jako na upravené verze – pouze autor by mohl 497 schválit upravenou verzi – by stále poskytoval stejný příjem zisků jako 498 poskytuje nyní na podporu napsání těchto děl, ať už je její rozsah jakýkoli.</p> 499 <p> 500 Povolení nekomerčního doslovného kopírování by znamenalo, že autorská práva 501 by se už dále nemusela vtírat do všech domovů. Opět by se z nich stala 502 průmyslová regulace, snadno vynutitelná a bezbolestná, již déle nevyžadující 503 drakonické tresty a informátory v zájmu vynutitelnosti. Tak získáme nejvíc 504 zisku – a vyhneme se nejvíce hrůzám – ze současného systému.</p> 505 <p> 506 Třetí kategorie děl jsou estetická nebo zábavná díla, kde nejdůležitější 507 věcí je právě ten pocit z pohledu na dílo. Pro tato díla je problém změny 508 velmi obtížný, protože na jednu stranu je zde názor, že tato díla odrážejí 509 pohled autora a změnit je by znamenalo zkazit tento pohled. Na druhou stranu 510 máte fakt, že je zde lidová tvorba, kdy posloupnost lidí měnících dílo může 511 někdy vyprodukovat velice pestrý výsledek. Dokonce i když máte umělce 512 produkující díla, vypůjčování si z předchozích děl je často velmi 513 užitečné. Některé ze Shakespearových her mají příběh, který byl převzat z 514 nějaké jiné hry. Kdyby tehdy platily dnešní autorské zákony, tyto hry by 515 byly ilegální. 516 Je to obtížná otázka, co bychom měli dělat s publikováním upravených verzí 517 estetických nebo výtvarných děl, a nejspíš se musíme podívat na další 518 rozdělení této kategorie, abychom vyřešili tento problém. Například se 519 scénáři počítačových her by se mělo zacházet jedním způsobem; třeba by měl 520 mít každý svobodu zveřejnit jejich modifikovanou verzi. Dejme tomu s romány 521 by se mělo zacházet jinak; u nich by třeba komerční vydání mělo vyžadovat 522 dohodu s původním autorem.</p> 523 <p> 524 Budou-li autorská práva zahrnovat komerční vydávání estetických děl, stále 525 se většina dnešních zisků dostane na podporu autorů a hudebníků, do té 526 omezené míry do jaké je podporuje současný systém, protože to dělá velmi 527 špatně. Může to být rozumný kompromis, stejně jako v případě děl, která 528 reprezentují určité lidi.</p> 529 <p> 530 Podíváme-li se kupředu do doby, kdy naplno vypukne věk počítačových sítí, až 531 budeme za tímto přechodným stavem, můžeme nastínit další způsoby, jak mohou 532 autoři získat peníze za svou práci. Představte si, že máme digitální peněžní 533 systém, který vám umožňuje dostat peníze za vaši práci. 534 Představte si, že máme digitální peněžní systém, který umožňuje poslat 535 někomu jinému peníze přes Internet; to se dá udělat různými způsoby, 536 například pomocí šifrování. A představte si, že doslovné kopírování všech 537 těchto uměleckých děl je povoleno. Jsou ale napsána tak, že kdykoli je 538 přehráváte nebo čtete nebo sledujete, objeví se vedle nápis, který říká, 539 „Klikněte zde a pošlete tak dolar autorovi,“ nebo hudebníkovi nebo komu. A 540 prostě tam zůstane. Nijak vás neruší, ale je tam, a připomíná vám, že je to 541 dobrá věc podporovat spisovatele a hudebníky.</p> 542 <p> 543 Takže pokud se vám líbí dílo, které čtete nebo posloucháte, možná si 544 řeknete, „Proč bych neměl dát těmto lidem dolar? Je to jen dolar. Kolik to 545 je? To mi ani nebude chybět.“ A lidé začnou posílat dolar. Dobrá věc je, že 546 tohle dělá autorská práva spojenci autorů a hudebníků. Když někdo pošle 547 emailem kopii příteli, ten může také poslat dolar. Pokud se vám to opravdu 548 líbí, můžete poslat dolar víc než jednou, a ten dolar je víc, než oni 549 dostanou dnes, koupíte-li si knihu nebo koupíte-li si CD, protože oni 550 dostanou jen nepatrný zlomek z ceny. Ti stejní vydavatelé, kteří žádají 551 úplnou kontrolu nad veřejností ve jménu autorů a hudebníků, berou přitom 552 tyto autory a hudebníky po celou dobu pěkně na hůl.</p> 553 <p> 554 Doporučuji vám k přečtení článek Courtney Loveové v časopise 555 <cite>Salon</cite>, článek o pirátech, kteří plánují využít dílo hudebníka 556 bez placení. Těmito piráty jsou hudební společnosti, které v průměru platí 557 hudebníkům 4% z prodeje. Samozřejmě, velmi úspěšní hudebníci mají větší 558 vliv. Získávají více než 4% ze svých obrovských prodejů a to znamená, že 559 velká řada hudebníků, kteří mají nahrávací smlouvu, dostane méně než 4% ze 560 svých prodejů.</p> 561 <p> 562 Tady je, jakým způsobem to funguje: Nahrávací společnost utratí peníze za 563 reklamu a považují tento výdaj za výhodný pro hudebníky, ačkoliv hudebníci 564 to nikdy tak nevidí. Takže nominálně, koupíte-li si CD, jistý zlomek z těch 565 peněz jde hudebníkům, ovšem takřka nic. Ve skutečnosti se tím zaplatí výdaje 566 za reklamu, a pouze velmi úspěšní hudebníci někdy uvidí něco z těch peněz.</p> 567 <p> 568 Hudebníci, samozřejmě, podepisují své nahrávací smlouvy, protože doufají, že 569 se dostanou mezi těch pár, co zbohatli. V zásadě se hudebníkům nabízí 570 loterie, která je má přivábit. Ačkoliv jsou v hudbě dobří, nemusejí být tak 571 dobří v pečlivém a logickém uvažování, aby prohlédli tuto past. Podepíší 572 smlouvu a nejspíš všechno, co dostanou, je publicita. Dobře, tak proč jim 573 nedat publicitu jiným způsobem, ne skrze systém průmyslového komplexu, který 574 nám hází na krk mizernou hudbu, co se dobře prodává. Proč místo toho 575 neudělat přirozené nutkání posluchače sdílet hudbu s těmi, které miluje, 576 spojencem hudebníků? Když už máme ten nápis, co se objeví na přehrávači, 577 jako způsob jak poslat dolar hudebníkům, potom počítačové sítě mohou být 578 mechanismus, jak udělat hudebníkům reklamu, úplně stejnou, jakou dnes 579 získají jako jedinou věc z nahrávacích smluv.</p> 580 <p> 581 Je třeba vidět, že současný systém autorských práv odvádí mizernou práci při 582 podpoře hudebníků, stejně mizernou, jako světový obchod odvádí při zvyšování 583 životních standardů na Filipínách a v Číně. Máte zde podnikatelské zóny, kde 584 každý pracuje v manufaktuře a všechny produkty se vyrábějí v 585 manufakturách. Věděl jsem, že globalizace je velmi neefektivní způsob, jak 586 zvýšit životní standard lidem v zámoří. Řekněme, Američan dostává 20 dolarů 587 na hodinu, aby něco udělal, a vy dáte jeho práci Mexičanovi, který dostane 588 možná 6 dolarů za den, a co se stalo je, že jste vzali velké množství peněz 589 americkému dělníkovi a dali nepatrný zlomek, něco jako pár procent, 590 mexickému dělníkovi a zbytek získala společnost. Takže je-li vaším cílem 591 zvýšit životní standard mexických dělníků, tohle je všivácký způsob, jak na 592 to.</p> 593 <p> 594 Je zajímavé vidět, že stejný jev probíhá i v průmyslu kolem autorských práv, 595 stejná je hlavní myšlenka. Ve jménu těchto dělníků, kteří si jistě něco 596 zasluhují, navrhujete opatření, která jim dají nepatrný kousek a ve 597 skutečnosti pouze pohánějí moc korporací ovládajících naše životy.</p> 598 <p> 599 Snažíte-li se nahradit velmi dobrý systém, musíte pracovat velice tvrdě, 600 abyste přišli s lepší alternativou. Pokud víte, že dnešní systém je mizerný, 601 není tak těžké najít lepší alternativu; srovnávací standard je dnes velmi 602 nízký. Musíme na to stále myslet, pokud se zabýváme otázkami autorských 603 práv. </p> 604 <p> 605 Myslím, že jsem řekl většinu toho, co jsem chtěl říci. Chtěl bych zmínit, že 606 zítra je Phone-In Sick Day v Kanadě (den, kdy lidé hromadně volají do práce, 607 že jsou nemocní – pozn. překl.). Zítra je také začátek sumitu k dokončení 608 jednání o zóně svobodného obchodu mezi Amerikami, aby se rozšířila moc 609 korporací na další státy, a velký protest se plánuje v Quebecu. Viděli jsme 610 extrémní metody použité k rozbití tohoto protestu. Mnoho Američanům je 611 znemožněno přejít hranice s Kanadou, kam mohou jinak vstoupit kdykoli. S nejchatrnějšími výmluvami byla postavena zeď kolem centra Quebecu jako 612 pevnost, která udrží protestující vně. Viděli jsme velké množství špinavých 613 triků použitých proti veřejným protestům proti těmto dohodám. Takže to, co 614 nám z demokracie zbyde poté, co vládní moc bude odebrána demokraticky 615 zvoleným vůdcům a dána firmám a nevoleným mezinárodním skupinám, nemusí 616 přežít potlačení veřejných protestů proti tomu.</p> 617 <p> 618 Věnoval jsem 17 let života práci na svobodném software a příbuzných 619 otázkách. Nedělal jsem to z toho důvodu, že si myslím, že to je 620 nejdůležitější politický problém na světě. Dělal jsem to, protože to bylo v 621 oblasti, kde jsem viděl, že mé dovednosti mohou udělat mnoho dobrého. Stalo 622 se ale, že se obecné politické otázky vyvinuly a největší politický problém 623 dnešního světa je odolat tendenci dát firmám moc nad veřejností a 624 vládami. Vidím svobodný software a příbuzné otázky pro ostatní druhy 625 informací, které jsem dnes rozebíral, jako jednu část tohoto velkého 626 problému. Nepřímo jsem tak zjistil, že sám pracuji na tomto 627 problému. Doufám, že něčím přispěji k tomuto úsilí.</p> 628 <p> 629 <b>ODEZVA</b>:</p> 630 <p> 631 <b>THORBURN</b>: Za okamžik necháme publikum klást otázky a 632 komentáře. Dovolte mi však, abych nabídl stručnou obecnou odezvu. Mám pocit, 633 že největší a nejdůležitější praktické rady, která nám Stallman nabízí, mají 634 dva klíčové prvky. Jedním je poznání, že dosavadní předpoklady o autorských 635 právech, dosavadní použití autorských práv jsou nevhodná; jsou zpochybněny a 636 podkopány nástupem počítačů a počítačových sítí. Může to být zřejmé, ale je 637 to důležitý bod.</p> 638 <p> 639 Druhým je poznání, že digitální éra nás nutí znovu zvážit, jak rozdělujeme a 640 vážíme si forem duševní a tvořivé práce. Stallman má jistě pravdu, že 641 některé druhy duševních počinů si zasluhují více ochrany autorskými právy 642 než ostatní. Snaha systematicky identifikovat různé druhy a úrovně ochrany 643 autorskými právy mi připadá jako cenný způsob, jak se vypořádat s problémy 644 duševních děl, před které nás staví příchod počítačů.</p> 645 <p> 646 Nicméně myslím, že cítím jiné téma, které leží pod tím, co Stallman říkal, a 647 že vlastně vůbec není přímo o počítačích, ale spíše o otázkách kolem 648 demokratické autority a moci, kterou vláda a korporace stále více ovlivňují 649 naše životy. Tato populistická a protikorporativní stránka Stallmanova 650 proslovu je podnětná, ale také redukující a potenciálně zjednodušující. A je 651 také možná příliš idealistická. Například, jak by romanopisec nebo básník 652 nebo textař nebo hudebník nebo autor vysokoškolské učebnice přežili v tomto 653 odvážném novém světě, kde jsou lidé platit výzýváni, nikoli nuceni. Jinak 654 řečeno, připadá mi, že propast mezi současnou praxí a vizionářskými 655 možnostmi, o kterých Stallman spekuluje, je ještě nesmírně široká.</p> 656 <p> 657 Uzavřu to žádostí, zda by Stallman nechtěl trochu rozvést jisté aspekty své 658 řeči a, specificky, zda má další myšlenky ohledně způsobu, jakým by ti, 659 které nazývejme „tradičními tvůrci“, byli chráněni v jeho systému autorských 660 práv. </p> 661 <p> 662 <b>STALLMAN</b>: Především, chtěl bych poukázat na to, že bychom neměli 663 používat výraz „ochrana“ k popisu toho, co dělají autorská práva. Autorská 664 práva omezují lidi. Výraz „ochrana“ je propagandistický termín firem 665 vlastnících autorská práva. Výraz „ochrana“ znamená zničení zabránit 666 něčeho. Tedy, já si nemyslím, že píseň se zničí, pokud se více hraje více 667 jejích kopií. Zrovna tak si nemyslím, že se román zničí, pokud více lidí čte 668 jeho kopie. Takže nepoužívejte tohle slovo. Myslím, že vede lidi k 669 identifikaci se se špatnou stranou.</p> 670 <p> 671 Je to také velmi špatný nápad uvažovat o duševním vlastnictví ze dvou 672 důvodů: za prvé, předem odsuzuje nejzákladnější otázku v oblasti, která je: 673 Jak by se s těmito věcmi mělo nakládat a měly by být brány jako druh 674 vlastnictví? Používat výraz „duševní vlastnictví“ k popisu této oblasti 675 znamená předpokládat, že odpověd je „ano“, že toto je způsob jak s těmi 676 věcmi nakládat a nijak jinak.</p> 677 <p> 678 Za druhé, podporuje to přílišné zobecňování. Duševní vlastnictví je 679 všeobecný termín pro několik různých právních systémů nezávislého původu, 680 jako třeba autorská práva, patenty, ochranné známky, obchodní tajemství a 681 některé další věci. Jsou téměř úplně odlišné; nemají nic společného. Lidé, 682 když slyší výraz „duševní vlastnictví“, jsou vedeni k falešnému obrazu, kde 683 si představují, že obecný princip duševního vlastnictví byl aplikován na 684 konkrétní oblasti, takže předpokládají, že tyto různé oblasti zákona jsou 685 podobné. To vede nejen ke zmatenému uvažování nad tím, co je správné dělat, 686 ale také k tomu, že lidé nedovedou pochopit, co zákon ve skutečnosti říká, 687 protože předpokládají, že autorský zákon a patentový zákon a zákon o 688 ochranných známkách jsou podobné. Ve skutečnosti jsou přitom zcela 689 rozdílné. </p> 690 <p> 691 Chcete-li tedy podporovat pečlivé uvažování a jasné pochopení toho, co zákon 692 říká, vyhýbejte se výrazu „duševní vlastnictví.“ Mluvte o autorských právech 693 nebo o patentech, o ochranných známkách nebo o jakémkoli tématu to chcete 694 mluvit. Nemluvte ale o duševním vlastnictví. Názor na duševní vlastnictví 695 bude skoro vždy pošetilý. Nemám názor na duševní vlastnictví. Mám názory na 696 autorská práva a patenty a ochranné známky, a jsou rozdílné. Přišel jsem k 697 nim rozdílnými myšlenkovými pochody, protože tyto systémy zákonů jsou zcela 698 rozdílné. </p> 699 <p> 700 Dobře, udělal jsem odbočku, ale je to strašlivě důležité. </p> 701 <p> 702 Dovolte tedy, abych šel k věci. Samozřejmě, nemůžeme nyní vidět, jak dobře 703 by to fungovalo, zda by fungovalo žádat lidi, aby zaplatili dobrovolně 704 autorům a hudebníkům, které milují. Jedna věc, která je zřejmá, je, že to, 705 jak dobře by systém fungoval je úměrné počtu lidí, kteří jsou součástí sítě, 706 a to číslo, jak víme, za pár let řádově vzroste. Kdybychom to zkusili dnes, 707 mohlo by to selhat, ale nic by to nedokazovalo, protože s desetkrát tolika 708 lidmi by to mohlo fungovat.</p> 709 <p> 710 Jiná věc je, že nemáme onen digitální platební systém; takže to vlastně dnes 711 vyzkoušet nemůžeme. Mohli byste zkusit něco tak trochu podobného. Jsou zde 712 služby, kde se můžete zaregistrovat a kde můžete někomu zaplatit peníze – 713 služby jako Pay Pal. Než ale můžete někomu zaplatit přes Pay Pal, musíte 714 projít spoustou cirátů a dát jim osobní informace, a oni sbírají záznamy 715 komu platíte. Můžete jim věřit, že je nezneužijí?</p> 716 <p> 717 Takže vás nemusí odradit dolar, ale mohou vás odradit problémy spojené s 718 placením. Celá myšlenka je, že by placení mělo být jednoduché jako hračka, 719 pokud chcete, takže by zde nebylo nic, co by vás odradilo, kromě toho 720 příslušného obnosu peněz. Kdyby to bylo dost málo, proč by vás to mělo 721 odrazovat. My však víme, že fanoušci opravdu milují hudebníky, a víme, že 722 některé skupiny, které byly a jsou celkem úspěšné, jako „Grateful Dead“, 723 povzbuzovaly své fanoušky, aby kopírovali a redistribuovali jejich 724 hudbu. Dokonce ani nepřišli o své rekordní tržby.</p> 725 <p> 726 Postupně se pohybujeme z věku knihtisku do věku počítačových sítí, ale 727 nestane se tak za den. Lidé si stále kupují mnoho nahrávek a bude to tak 728 pokračovat po mnoho let, možná navždy. Dokud to bude pokračovat, jednoduše 729 mít autorská práva, která se stále vztahují na komerční prodej nahrávek, by 730 mělo odvést stejně dobrou práci v podpoře hudebníků, jako tomu je 731 dnes. Samozřejmě, není to příliš dobré, avšak alespoň se to nezhorší. </p> 732 <p> 733 <b>DISKUSE</b>: </p> 734 <p> 735 <b>OTÁZKA</b>: [Komentář a otázka o volném stahování a pokusu Stephena Kinga 736 prodat jeden ze svých románů na díly přes web.]</p> 737 <p> 738 <b>STALLMAN</b>: Ano, to je zajímavé vědět, co udělal a co se stalo. Když 739 jsem o tom slyšel poprvé, byl jsem vzrušený. Myslel jsem si, možná dělá krok 740 vstříc světu, který není založen na snaze udržet veřejnost železným 741 stiskem. Pak jsem viděl, že ve skutečnosti psal, aby od lidí vyžadoval 742 zaplacení. Abych vysvětlil, co dělal, on vydával román jako seriál, na 743 splátky, a řekl, „Pokud dostanu dost peněz, vydám víc.“ Ale žádost, co 744 napsal, byla stěží žádost. Zastrašoval čtenáře. Říkala: „Nezaplatíte-li, 745 jste zlí. A je-li vás příliš mnoho zlých, potom prostě tohle přestanu psát.“ </p> 746 <p> 747 Tedy, zřejmě, toto není způsob, jak donutit veřejnost, aby vám chtěla poslat 748 peníze. Musíte je donutit, aby vás milovali, nikoli nenáviděli.</p> 749 <p> 750 <b>ŘEČNÍK</b>: Detaily byly, že on vyžadoval jisté procento – nevím to 751 procento přesně, ale 90% zní dobře – lidí, kteří pošlou určitý obnos, který 752 byl, tuším, dolar nebo dva, nebo nějak v tomto řádu. Musel jste napsat své 753 jméno a adresu a nějaké další informace, abyste si to mohl stáhnout, a pokud 754 se toho množství lidí nedosáhlo po první kapitole, řekl, že už další 755 nevydá. Šlo to velmi proti veřejnosti, která si to stahovala.</p> 756 <p> 757 <b>OTÁZKA</b>: Není schéma, kdy nejsou žádná autorská práva, ale lidé jsou 758 žádáni, aby činili dobrovolné příspěvky, otevřené vůči zneužití plagiátory?</p> 759 <p> 760 <b>STALLMAN</b>: Ne. To není to, co jsem navrhoval. Vzpomeňte si, já 761 navrhuji povolení pouze doslovného nekomerčního kopírování. Takže ten, kdo 762 by to změnil a dal tam odkaz na svou stránku, místo odkazu na stránku 763 skutečného autora, by stále porušil autorská práva a mohl by být souzen 764 přesně stejně, jako by byl souzen dnes.</p> 765 <p> 766 <b>OTÁZKA</b>: Chápu. Stále si tedy představujete svět, v kterém budou 767 autorská práva?</p> 768 <p> 769 <b>STALLMAN</b>: Ano. Jak jsem řekl, na tyto druhy děl. Neříkám, že všechno 770 by mělo být povoleno. Navrhuji omezit moc autorských práv, nikoli s nimi 771 skoncovat.</p> 772 <p> 773 <b>THORBURN</b>: Jedna otázka, která mě napadla, když jste mluvil, Richarde, 774 a teď znovu, když jste odpovídal na tuto otázku, je: proč neuvažujete nad 775 způsoby, jakými počítač, sám o sobě, eliminuje prostředníky – stejným 776 způsobem jako se to rozhodl udělat Stephen King – a může navázat osobní 777 kontakt.</p> 778 <p> 779 <b>STALLMAN</b>: Dobře, mohou, a ve skutečnosti, ten dobrovolný příspěvek je 780 jeden</p> 781 <p> 782 <b>THORBURN</b>: Vy o tom uvažujete tak, že to vůbec nezahrnuje jít přes 783 vydavatele?</p> 784 <p> 785 <b>STALLMAN</b>: Vůbec ne. Doufám že ne, chápete, protože vydavatelé z 786 autorů strašně těží. Pokud se na to zeptáte vydavatelů, řeknou, „Dobře, ano, 787 pokud autor nebo skupina nechce jít přes nás, neměli by být tak právně 788 vázáni.“ Ve skutečnosti ale dělají vše, co je v jejich silách, aby to bylo 789 nastaveno tak, že to nebude proveditelné. Například navrhují formáty médií s 790 omezenou možností kopírování, aby, pokud chcete vydávat v těchto formátech, 791 jste museli projít přes velké vydavatele, protože nikomu jinému neřeknou, 792 jak na to. Takže doufají ve svět, kde přehrávače budou přehrávat tyto 793 formáty, a abyste mohli mít něco, co se dá přehrát na těchto přehrávačích, 794 bude to muset jít přes vydavatele. 795 Takže, fakticky, zatímco není žádný zákon proti autorům nebo hudebníkům 796 vydávajícím přímo, nebude to proveditelné. Také je zde ta návnada, že možná 797 budete bohatí. Řeknou, „Uděláme vám reklamu a možná budete bohatí jako 798 Beatles.“ Vyberte si nějakou velmi úspěšnou skupinu a, samozřejmě, pouze 799 nepatrnému zlomku hudebníků se něco takového stane. Mohou ale být vtaženi do 800 podepisování smluv, které je zablokují navždy.</p> 801 <p> 802 Vydavatelé mají tendenci velmi špatně respektovat své smlouvy s 803 autory. Například, smlouvy na knihy typicky říkaly, že pokud se všechny 804 výtisky knihy vyprodají, práva se vrací autorovi, a vydavatelé obecně nebyli 805 příliš poctiví ohledně dodržování této klauzule. Často museli být 806 donuceni. To, co začínají dělat teď je, že používají elektronické publikace 807 jako výmluvu, aby řekli, že se všechny výtisky nikdy nevyprodají; takže 808 nikdy nemusí vrátit práva. Jejich myšlenka je, pokud autor nemá žádný vliv, 809 donutit ho podepsat a od té chvíle nemá žádnou moc; je to jen vydavatel, kdo 810 má moc.</p> 811 <p> 812 <b>OTÁZKA</b>: Bylo by dobré mít svobodné licence na různé druhy děl, které 813 chrání svobodu každého uživatele kopírovat je způsobem, jaký je vhodný pro 814 ten druh díla?</p> 815 <p> 816 <b>STALLMAN</b>: Lidé na tom pracují, ale u nefunkčních děl jedna věc 817 nezastoupí druhou. Podívejme se na funkční dílo, řekněme, textový 818 editor. Pokud někdo udělá svobodný textový editor, můžete ho používat; 819 nepotřebujete textový editor, který není svobodný. Neřekl bych, že jedna 820 svobodná píseň nahradí všechny nesvobodné písně nebo jeden svobodný román 821 nahradí všechny nesvobodné romány. Pro tyto druhy děl je to odlišné. Co si 822 tedy myslím je, že my prostě musíme rozpoznat, že tyto zákony si nezasluhují 823 být respektovány. Není špatné sdílet s vaším sousedem, a pokud se někdo 824 pokouší říct vám, že to špatné je, neměli byste ho poslouchat.</p> 825 <p> 826 <b>OTÁZKA</b>: Ohledně funkčních děl, jak vy, ve vašem uvažování, vyvažujete 827 potřebu skoncovat s autorskými právy a potřebu ekonomických podnětů, aby 828 tato funkční díla vznikla?</p> 829 <p> 830 <b>STALLMAN</b>: Nejdřív ze všeho, co vidíme je, že tento ekonomický podnět 831 je mnohem méně potřebný, než si lidé mysleli. Podívejte se na hnutí 832 svobodného software, kde máme přes 100 000 dobrovolníků vyvíjejících 833 svobodný software. Také vidíme, že jsou zde jiné způsoby, jak pro toto 834 získat peníze, které nejsou založeny na zastavení kopírování a pozměňování 835 těchto dél veřejností. 836 To je zajímavá lekce hnutí svobodného software. Kromě faktu, že vám to dává 837 způsob, jak využívat počítač a ponechat si vaší svobodu sdílet a 838 spolupracovat s ostatními lidmi, nám to také ukazuje, že negativní 839 předpoklad, že lidé nebudou nikdy tyto věci dělat – pokud jim nebude dána 840 zvláštní moc donutit lidi zaplatit jim, je jednoduše nesprávný. Hodně lidí 841 tyto věci bude dělat. Pak, podíváte-li se na, řekněme, psaní monografií, 842 které slouží jako učebnice v mnoha vědeckých oborech, kromě těch naprosto 843 základních, jejich autoři na tom nevydělávají. 844 My teď máme projekt svobodné encyklopedie, který je vlastně nekomerčním 845 encyklopedickým projektem, a děláme pokroky. Měli jsme projekt na GNU 846 encyklopedii, ale sloučili jsme jej s komerčním projektem, když přijali naši 847 licenci. V lednu přešli na GNU-svobodnou dokumentační licenci na všechny 848 články v jejich encyklopedii. Tak jsme řekli, „Dobře, spojme s nimi síly a 849 vybídněme lidi, aby jim přispěli.“ Jmenuje se „NUPEDIA,“ a můžete na ni 850 najít odkaz, pokud se podíváte na http://www.gnu.org/encyclopedia. Tady jsme 851 rozšířili komunitní vývoj svobodné báze užitečného vědění ze software na 852 encyklopedii. Jsem teď přesvědčený, že v žádné z těchto oblastí funkčních 853 děl nepotřebujeme ten ekonomický podnět natolik, abychom si tím pokazili 854 použití těchto děl.</p> 855 <p> 856 <b>THORBURN</b>: Dobře, a co ty druhé dvě kategorie. </p> 857 <p> 858 <b>STALLMAN</b>: Pro ty další dvě třídy děl, nevím. Nevím, jestli budou 859 někdy lidé psát romány, aniž by se trápili tím, zda na tom vydělají 860 peníze. Hádám, že ve společnosti, která nemá problémy s nedostatkem, 861 budou. Možná, že to, co potřebujeme udělat, abychom dosáhli takové 862 společnosti, je zbavit se korporativní kontroly nad ekonomikou a 863 zákony. Takže výsledně je to problém slepice a vejce. Co uděláme dříve? Jak 864 získáme svět, kde lidé nemusejí zoufale získávat peníze, jinak, než 865 odstraněním kontroly podniky? A jak můžeme odstranit kontrolu podniky kromě 866 – tak jako tak nevím, a proto se snažím nejdřív navrhnout kompromisní systém 867 autorských práv, a za druhé, systém dobrovolných plateb podporovaný 868 kompromisním systémem autorských práv, jako způsob, jak poskytnout příjmy 869 lidem, kteří napsali tato díla.</p> 870 <p> 871 <b>OTÁZKA</b>: Jak můžete vážně očekávat, že implementujete tento 872 kompromisní systém autorských práv v situaci, kdy korporativní zájmy drží 873 pod krkem americké politiky díky jejich systému financování kampaně?</p> 874 <p> 875 <b>STALLMAN</b>: To mě trápí. Kéž bych to věděl. Je to strašně obtížný 876 problém. Kdybych věděl jak vyřešit tento problém, vyřešil bych ho a na nic 877 na světě bych nebyl pyšnější. </p> 878 <p> 879 <b>OTÁZKA</b>: Jak bojujete s korporativní kontrolou? Pokud se podíváte na 880 sumy peněz, které jdou do korporativního lobování u soudů, jsou 881 ohromné. Myslím, že případ kolem DECSS, o kterém mluvíte, stál něco kolem 882 miliónu a půl dolarů na straně obhajoby. Čert ví, kolik to stojí na straně 883 korporací. Máte nějaký nápad, jak se vypořádat s těmito obrovskými sumami 884 peněz?</p> 885 <p> 886 <b>STALLMAN</b>: Mám návrh. Kdybych navrhoval úplně bojkotovat filmy, lidé 887 by takový návrh ignorovali. Mohli by ho považovat za příliš radikální. Takže 888 bych rád udělal lehce odlišný návrh, který vede nakonec k téměř stejnému 889 důsledku, a to je, nejděte na film, pokud nemáte nějaký zásadní důvod myslet 890 si, že je dobrý. Tedy to prakticky povede ke stejnému důsledku jako úplný 891 bojkot hollywoodských filmů. V důsledku je to téměř stejné, ale úmysl je 892 velmi rozdílný. Všiml jsem si, že dnes mnoho lidí chodí do kina z důvodů, 893 které nemají nic společného s tím, zda si myslí, že je film dobrý nebo 894 špatný. Pokud to tedy změníte, pokud půjdete na film pouze tehdy, máte-li 895 nějaký podstatný důvod myslet si, že je dobrý, vezmete jim hodně peněz.</p> 896 <p> 897 THORBURN: Jeden způsob jak pochopit celý ten dnešní projev, je poznat, 898 myslím, že kdykoli se ve společnosti objeví radikální, potenciálně 899 transformující technologie, nastane boj o to, kdo je ovládá. Dnes opakujeme 900 to, co se stalo v minulosti. Takže z tohoto úhlu, nemusí zde být důvod k 901 beznaději, nebo dokonce pesimismu, o tom, co se stane v delším období, ale v 902 kratším období, boj o kontrolu nad textem a obrazem, nad všemi druhy 903 informací bude zřejmě bolestný a rozsáhlý. 904 Například, jako učiteli médií, můj přístup k obrázkům byl v nedávných letech 905 omezen způsobem jako nikdy předtím. Napíšu-li esej, ve které chci použít 906 obrázky, dokonce i z filmů, je mnohem těžší získat povolení k použití, a 907 ceny za použití těchto obrázků jsou mnohem vyšší – přestože argumentuji 908 intelektuální zvídavostí a právní kategorií „použití pro osobní potřebu.“ 909 (fair use – pozn. překl.) Myslím si tedy, že v tomto okamžiku prodloužené 910 transformace, dlouhodobé předpovědi nemusí být ve společnosti tak 911 znepokojivé jako to, co se děje krátkodobě. V každém případě ale musíme 912 chápat všechny naše současné zkušenosti jako novodobou verzi boje za 913 kontrolu nad technologickými zdroji, která je opakujícím se principem 914 západní společnosti.</p> 915 <p> 916 Je také důležité chápat, že historie starších technologií samotných je sama 917 o sobě komplikovaná záležitost. Dopad knihtisku na Španělsko je, například, 918 zcela odlišný od jeho dopadu na Anglii nebo Francii.</p> 919 <p> 920 <b>OTÁZKA</b>: Jedna z věcí, které mě rozčilují, když slyším diskuse o 921 autorských právech, je, že často začínají, „Chceme obrat o 180 922 stupňů. Chceme se zbavit všech druhů kontroly.“ Připadá mi, že v části o 923 tom, co dát do těch tří navrhovaných kategorií, se uznává, že je rozumné mít 924 autorská práva. Někteří kritici způsobu uplatňování autorských práv ve 925 skutečnosti věří, že by měla být podpořena a fungovat mnohem více jako 926 patenty a ochranné známky, co se týče jejich trvání. Byl bych rád, kdyby náš 927 řečník okomentoval tuto strategii.</p> 928 <p> 929 <b>STALLMAN</b>: Souhlasím, že zkrácení doby platnosti autorských práv je 930 dobrý nápad. Není vůbec potřeba, co se týká podpory publikování, aby 931 autorská práva mohla trvat až celých 150 let (podle současného zákona v 932 některých případech mohou). Dnes společnosti říkají, že 75 let pronájmu 933 autorských práv na dílo není dost dlouhá doba, aby byla možná produkce 934 jejich děl. Rád bych vyzval tyto společnosti, aby mi předvedly plánovaný 935 rozpočet na 75 let do budoucnosti na podporu tohoto tvrzení. Co opravdu 936 chtěly, bylo prodloužit autorská práva na stará díla, aby mohly dále 937 omezovat jejich používání. Jak ale můžete povzbudit vyšší produkci děl v 938 roce 1920 dnešním prodloužením autorských práv mi uniká, pokud tedy nemají 939 někde stroj času. Samozřejmě, v jednom z jejich filmů měli stroj času. Takže 940 to možná ovlivnilo jejich myšlení.</p> 941 <p> 942 <b>OTÁZKA</b>: Uvažoval jste někdy o rozšíření koncepce „použití pro osobní 943 potřebu“ a jsou zde nějaké nuance, na které byste nás chtěl upozornit?</p> 944 <p> 945 <b>STALLMAN</b>: Myšlenku dát každému povolení pro nekomerční doslovné 946 kopírování dvou druhů děl lze jistě chápat jako rozšíření používání pro 947 osobní potřebu. Je to víc než dnes. Máte-li představu, že veřejnost se vzdá 948 jisté svobody výměnou za více pokroku, pak můžete nakreslit dělící čáru na 949 různých, rozdílných místech. Jakých svobod se veřejnost vzdá a jaké si 950 ponechá?</p> 951 <p> 952 <b>OTÁZKA</b>: Abych na chvíli rozšířil náš rozhovor, v jistých oblastech 953 zábavy máme koncepci veřejného vystoupení. Například autorská práva nám 954 nezabraňují každoročně zpívat vánoční koledy, ale zabraňují nám ve veřejném 955 provozování. Zajímalo by mě, zda by nebylo užitečné, místo úvah o rozšíření 956 použití pro osobní potřebu na neomezené, nekomerční, doslovné kopírování, 957 uvažovat o něčem slabším, ale stále silnějším než je současná koncepce 958 použití pro osobní potřebu. </p> 959 <p> 960 <b>STALLMAN</b>: Kdysi jsem si myslel, že by to mohlo stačit, ale pak mě 961 Napster přesvědčil o opaku, protože Napster používají jeho uživatelé k 962 nekomerčnímu, doslovnému kopírování. Samotný Napster server je komerční 963 aktivita, ale lidé, kteří tam ve skutečnosti vkládají soubory, tak činí 964 nekomerčně, a mohli by to stejně snadno dělat i na svých webových 965 stránkách. Obrovské vzrušení kolem a zájem o využívání Napsteru ukazuje, že 966 je velmi užitečný. Nyní jsem tedy přesvědčen o tom, že lidé by měli mít 967 právo na veřejně dostupné, nekomerčně kopírovatelné, doslovné kopie všeho.</p> 968 <p> 969 <b>OTÁZKA</b>: Analogie s otázkou kolem Napsteru, která mě nedávno napadla, 970 je analogie s veřejnou knihovnou. Předpokládám, že ti, kdo slyšeli argumenty 971 Napsteru, slyšeli tuto analogii. Zajímalo by mě, zda byste to mohl 972 okomentovat. Zastánci lidí, kteří říkají, že Napster by měl pokračovat a 973 neměla by na něj být žádná omezení, občas říkají něco jako: „Když jde člověk 974 do veřejné knihovny a půjčí si knihu, neplatí za ni, a může si jí půjčit 975 tucetkrát, stokrát, aniž by musel platit něco navíc. Proč je Napster 976 rozdílný?“</p> 977 <p> 978 <b>STALLMAN</b>: Dobrá, není to přesně totéž. Mělo by se ale poukázat na to, 979 že vydavatelé chtějí transformovat veřejné knihovny na maloobchody, kde by 980 se platilo za každé použití. Takže jsou proti veřejným knihovnám. </p> 981 <p> 982 <b>OTÁZKA</b>: Mohou tyto nápady ohledně autorských práv inspirovat nějaké 983 nápady ohledně jistých problému s patentovým zákonem, jako třeba s výrobou 984 levných, všeobecně známých léků pro použití v Africe? </p> 985 <p> 986 <b>STALLMAN</b>: Ne, není zde vůbec žádná podobnost. Problémy patentů jsou 987 zcela odlišné od problémů autorských práv. Myšlenka, že jedno s druhým má 988 něco společného, je jedním z nešťastných důsledků používání výrazu „duševní 989 vlastnictví“ a podporováním lidí, aby tyto problémy házeli na jednu hromadu, 990 protože, jak jste slyšeli, mluvil jsem o otázkách, kdy cena kopírování není 991 zásadní věc. Jaká je ale zásadní věc v problému výroby léků na AIDS pro 992 Afriku? Je to cena, nic než cena.</p> 993 <p> 994 Teď problém, o kterém jsem mluvil, nastane, protože digitální informační 995 technologie dává každému uživateli možnost dělat kopie. Není tu nic, co by 996 nám dávalo schopnost dělat snadno kopie léků. Nemám schopnost zkopírovat 997 nějaký lék, který jsem dostal. Vlastně, nikdo nemá; takto je 998 nevyrábíme. Tyto léky mohou být vyrobeny pouze v drahých centralizovaných 999 továrnách, ať už jsou to všeobecně známé léky nebo dovážené ze Spojených 1000 států. Ať už je to jakkoli, budou se vyrábět v malém počtu továren a problém 1001 jednoduše je, kolik stojí a zda je jejich cena taková, že si to lidé v 1002 Africe mohou dovolit.</p> 1003 <p> 1004 Je to tedy nesmírně důležitý problém, ale je to úplně odlišný problém. Je 1005 však jedna oblast, kde je problém s patenty, který je skutečně podobný těmto 1006 problémům o svobodě kopírovat, a to je oblast zemědělství. Jsou zde jisté 1007 patentované věci, které mohou být víceméně kopiemi – konkrétně, živé 1008 věci. Kopírují se tím, že se rozmnožují. Není to nutně přesné kopírování; 1009 mísí si geny. Je ale pravda, že farmáři po tisíciletí využívali tuto 1010 schopnost kopírovat se u živých věcí, které pěstují. Zemědělství je v zásadě 1011 kopírování věcí, které rostou, a vy je necháte kopírovat se každý 1012 rok. Bude-li patentována odrůda rostliny nebo zvířete, budou-li patentovány 1013 geny a tyto odrůdy používány, výsledek je, že farmářům je zakázáno toto 1014 dělat. </p> 1015 <p> 1016 Je jeden farmář v Kanadě, kterému rostla patentovaná odrůda na poli, a 1017 říkal, „Neudělal jsem to úmyslně. Pyl se vysypal a vítr přivál tyto geny do 1018 mé zásoby rostlin.“ A bylo mu řečeno, že na tom nezáleží; musí je i tak 1019 zničit. To byl extrémní příklad, jak moc může vláda stranit monopolistovi. </p> 1020 <p> 1021 Věřím, že podle stejných principů, jaké se vztahují na kopírování věcí ve 1022 vašem počítači, farmáři by měli mít nezadatelné právo ponechat si svá semena 1023 a šlechtit si svá zvířata. Možná by měly existovat patenty pokrývající 1024 semenářské společnosti, ale neměly by pokrývat farmáře. </p> 1025 <p> 1026 <b>OTÁZKA</b>: Udělat úspěšný model znamená víc než jen licencování. Můžete 1027 to rozvést? </p> 1028 <p> 1029 <b>STALLMAN</b>: Rozhodně. Tedy, jak víte, neznám odpověď, ale část toho, o 1030 čem věřím, že je zásadní pro vývoj svobodných, funkčních informací, je 1031 idealismus. Lidé musí vědět, že je důležité, aby tyto informace byly 1032 svobodné, že pokud jsou informace svobodné, můžete je plně využívat. Jsou-li 1033 omezené, nemůžete. Musíte vědět, že nesvobodné informace jsou pokusem 1034 rozdělit je, ponechat si je a udržet vás bezmocnými. Pak můžou pochopit tu 1035 myšlenku, „Pracujme společně a vytvořme informace, které chceme používat, 1036 aby nebyli pod kontrolou nějaké mocné osoby, která by nám diktovala, co 1037 můžeme dělat.“</p> 1038 <p> 1039 To tomu ohromně pomáhá. Nevím, jak moc to bude fungovat v různých odlišných 1040 oblastech, ale myslím, že v oblasti výuky, podíváte-li se na učebnice, 1041 myslím, že vidím způsob, jak se to dá dokázat. Na světě je spousta učitelů, 1042 učitelů, kteří nejsou na prestižních univerzitách – jsou třeba na středních 1043 školách nebo třeba na vyšších odborných školách – kde nepíší a nepublikují 1044 tolik věcí a není o to taková poptávka. Mnoho jich je ale chytrých. Mnoho z 1045 nich zná svůj předmět dobře a mohli by psát učebnice o spoustě předmětů a 1046 sdílet je se světem, a získat obrovské ocenění od lidí, kteří se z nich 1047 budou učit.</p> 1048 <p> 1049 <b>OTÁZKA</b>: To je to, co jsem navrhoval. Ale směšná věc je, já znám 1050 historii vyučování. To je co dělám – výukové, elektronické mediální 1051 projekty. Nemohu najít žádný příklad. Znáte nějaký?</p> 1052 <p> 1053 <b>STALLMAN</b>: Ne, neznám. Začal jsem navrhovat tuto svobodnou 1054 encyklopedii jako výukový zdroj před pár lety, a myslel jsem, že to zabere 1055 možná dekádu, než se to rozjede. A teď už máme encyklopedii, která se 1056 rozjela. Takže věci jdou rychleji, než jsem doufal. Myslím, že je potřeba 1057 několik lidí, aby začali psát nějaké svobodné učebnice. Napište nějakou o 1058 kterémkoli vašem oblíbeném tématu, nebo napište část. Napište pár kapitol a 1059 vyzvěte ostatní lidi, aby napsali zbytek.</p> 1060 <p> 1061 <b>OTÁZKA</b>: Vlastně to, co jsem hledal, bylo ještě trochu víc než 1062 tohle. Ve vaší struktuře je důležitý někdo, kdo dělá infrastrukturu, do 1063 které mohou ostatní přispět. My ale nemáme žádnou infrastrukturu od školky 1064 až po střední školy, kam by mohl někdo přispět.</p> 1065 <p> 1066 Mohu získat informaci z mnoha míst, ale není uvolněna pod svobodnými 1067 licencemi, takže ji nemohu použít na tvorbu vlastní učebnice.</p> 1068 <p> 1069 <b>STALLMAN</b>: Ve skutečnosti autorská práva nezahrnují fakta. Zahrnují 1070 pouze způsob, jakým je to napsáno. Takže se můžete odkudkoli naučit obor a 1071 pak napsat učebnici a můžete tu učebnici udělat svobodnou, chcete-li. </p> 1072 <p> 1073 <b>OTÁZKA</b>: Nemohu ale sám napsat všechny učebnice, které potřebuje 1074 student během své školní docházky.</p> 1075 <p> 1076 <b>STALLMAN</b>: Dobrá, to je pravda. A já jsem také nenapsal celý svobodný 1077 operační systém. Napsal jsem nějaké části a pozval ostatní lidi, aby se 1078 připojili a napsali ostatní části. Tak jsem udělal příklad. Řekl jsem, „Jdu 1079 tímto směrem. Připojte se ke mně a dostaneme se tam.“ Dost lidí se 1080 připojilo,a tak jsme se tam dostali. Takže si myslím, že z pohledu, kde 1081 jsme, to může odrazovat. Podstata je, nedívejte se na to tímto 1082 způsobem. Uvažujte o tom, že uděláte krok a uvědomíte si, že poté, co jste 1083 ho udělali, další lidé udělají víc kroků, a nakonec, společně, tu práci 1084 uděláte. </p> 1085 <p> 1086 Za předpokladu, že lidstvo samo sebe nevyhladí, práce, kterou dnes děláme, 1087 abychom vytvořili svobodnou výukovou infrastrukturu, svobodný učební zdroj 1088 pro svět, bude užitečná po dobu, po kterou bude lidstvo existovat. Zabere-li 1089 to 20 let, abychom to udělali, tak co? Takže neuvažujte nad tím ve smyslu 1090 rozsahu celé práce. Uvažujte nad kouskem, který uděláte. To ukáže lidem, že 1091 se to dá udělat, a ostatní udělají další kousky. </p> 1092 1093 <hr class="no-display" /> 1094 <div class="edu-note c"><p id="fsfs">Tento text vyšel v knize <a 1095 href="https://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný 1096 software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda 1097 M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></div> 1098 </div> 1099 1100 <div class="translators-notes"> 1101 1102 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> 1103 </div> 1104 </div> 1105 1106 <!-- for id="content", starts in the include above --> 1107 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> 1108 <div id="footer" role="contentinfo"> 1109 <div class="unprintable"> 1110 1111 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a 1112 href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a 1113 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně 1114 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a 1115 href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> 1116 1117 <p> 1118 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, 1119 replace it with the translation of these two: 1120 1121 We work hard and do our best to provide accurate, good quality 1122 translations. However, we are not exempt from imperfection. 1123 Please send your comments and general suggestions in this regard 1124 to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 1125 1126 <web-translators@gnu.org></a>.</p> 1127 1128 <p>For information on coordinating and contributing translations of 1129 our web pages, see <a 1130 href="/server/standards/README.translations.html">Translations 1131 README</a>. --> 1132 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní 1133 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na 1134 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 1135 <web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a 1136 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, 1137 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto 1138 článku.</p> 1139 </div> 1140 1141 <!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to 1142 files generated as part of manuals) on the GNU web server should 1143 be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this 1144 without talking with the webmasters or licensing team first. 1145 Please make sure the copyright date is consistent with the 1146 document. For web pages, it is ok to list just the latest year the 1147 document was modified, or published. 1148 1149 If you wish to list earlier years, that is ok too. 1150 Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying 1151 years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable 1152 year, i.e., a year in which the document was published (including 1153 being publicly visible on the web or in a revision control system). 1154 1155 There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers 1156 Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> 1157 <p>Copyright © 2001, 2021 Free Software Foundation, Inc.</p> 1158 1159 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" 1160 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative 1161 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní</a>.</p> 1162 1163 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> 1164 <div class="translators-credits"> 1165 1166 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> 1167 </div> 1168 1169 <p class="unprintable"><!-- timestamp start --> 1170 Aktualizováno: 1171 1172 $Date: 2021/10/21 07:32:26 $ 1173 1174 <!-- timestamp end --> 1175 </p> 1176 </div> 1177 </div> 1178 <!-- for class="inner", starts in the banner include --> 1179 </body> 1180 </html>