taler-merchant-demos

Python-based Frontends for the Demonstration Web site
Log | Files | Refs | Submodules | README | LICENSE

categories.html (23561B)


      1 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/categories.en.html" -->
      2 
      3 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
      4 <!-- Parent-Version: 1.96 -->
      5 <!-- This page is derived from /server/standards/boilerplate.html -->
      6 <!--#set var="TAGS" value="essays term" -->
      7 <!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="yes" -->
      8 
      9 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
     10 <title>Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru – Projekt GNU – Nadace pro
     11 svobodný software</title>
     12 <style type="text/css" media="screen"><!--
     13 #diagram { width: 32em; max-width: 100%; margin: 2.5em auto 2em; }
     14 #diagram img { width: 29.9em; height: auto; overflow: auto; }
     15 #diagram p { font-size: .88em; text-align: justify; }
     16 -->
     17 </style>
     18 
     19 <!--#include virtual="/philosophy/po/categories.translist" -->
     20 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
     21 <!--#include virtual="/philosophy/ph-breadcrumb.cs.html" -->
     22 <!--GNUN: OUT-OF-DATE NOTICE-->
     23 <!--#include virtual="/server/top-addendum.cs.html" -->
     24 <div class="article reduced-width">
     25 <h2>Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru</h2>
     26 
     27 <!-- GNUN: localize URL /philosophy/category.png -->
     28 <div id="diagram" class="c" role="figure" aria-labelledby="caption">
     29 <img src="/philosophy/category.png" alt=" [Kategorie softwaru] " />
     30       <p id="caption">
     31       Tento diagram, který původně nakreslil Chao-Kuei a který byl od té doby
     32 několikrát aktualizován, znázorňuje různé kategorie softwaru. Je dostupný ve
     33 formátech <a href="/philosophy/category.svg">Scalable Vector Graphic</a> a
     34 <a href="/philosophy/category.fig">XFig</a> a je šířen pod podmínkami
     35 kterékoli z těchto licencí: GNU GPL v2 nebo novější, GNU FDL v1.2 nebo
     36 novější a Creative Commons Attribution-Share Alike v2.0 nebo novější.</p>
     37 </div>
     38 
     39 <div class="announcement" role="complementary">
     40 <p>Také si přečtěte <a href="/philosophy/words-to-avoid.html">Matoucí slova,
     41 kterým je lépe se vyhnout </a>.</p>
     42 </div>
     43 
     44 <h3 id="FreeSoftware">Svobodný software</h3>
     45 
     46 	<p>Svobodný software je software, který každému dovoluje jej používat,
     47 kopírovat a rozšiřovat, buď přesně či se změnami, za poplatek nebo
     48 zdarma. Zejména to znamená, že musí být dostupný zdrojový kód. „Není-li
     49 zdrojový kód, není to svobodný software.“ To je zjednodušený popis; viz také
     50 <a href="/philosophy/free-sw.html">plná definice</a>.</p>
     51 
     52 	<p>Jestliže je program svobodný, může být zahrnut do svobodného operačního
     53 systému jako je GNU nebo do svobodné verze systému <a
     54 href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>. </p>
     55 
     56 	<p>Je mnoho různých způsobů, jak udělat program svobodný – mnoho detailů může
     57 být provedeno různými způsoby a stále je ještě program svobodný. Některé z
     58 možných variací jsou popsány níže. Informace o specifických softwarových
     59 licencích naleznete na stránce  <a href="/licenses/license-list.html">seznam
     60 licencí</a> .</p>
     61 
     62 	<p>Svobodný software je věcí svobody, nikoliv ceny. Ale společnosti produkující
     63 proprietární software často užívají výraz „free software“ ve vztahu k
     64 ceně. Někdy tím myslí, že můžete získat binární kopii zdarma, někdy že kopie
     65 je přibalena k počítači, který kupujete, a je v ceně. Tak jako tak to ale
     66 nemá nic společného s tím, co nazýváme svobodným softwarem v projektu GNU.</p>
     67 
     68 	<p>Kvůli těmto možným zmatkům vždy, když softwarová společnost říká, že její
     69 produkt je „free software“, překontrolujte dané distribuční podmínky, zda
     70 mají uživatelé opravdu všechna práva, která svobodný software
     71 zahrnuje. Někdy to svobodný software skutečně je, někdy ne. </p>
     72 
     73 	<p>Mnoho jazyků má dvě odlišná slova pro „free“ jako svobodu a „free“ jako
     74 nulovou cenu. Například francouzština má „libre“ a „gratuit“. V angličtině
     75 tomu tak ale není; angličtina má slovo „gratis“ které se vztahuje
     76 jednoznačně k ceně, ale žádné, které se vztahuje jednoznačně ke svobodě.
     77 Pokud tedy mluvíte jiným jazykem, doporučujeme slovo „free“ překládat, aby
     78 to bylo jednoznačnější. Podívejte se na náš seznam <a
     79 href="/philosophy/fs-translations.html">překladů slova „free“</a> do různých
     80 jazyků.</p>
     81 
     82 	<p>Svobodný software je často <a
     83 href="/software/reliability.html">spolehlivější</a> než proprietární
     84 software.</p>
     85 
     86 <h3 id="OpenSource">Otevřený software (open source)</h3>
     87 
     88 	<p>
     89 	Pojem „otevřený software“ někteří lidé používají k označení víceméně stejné
     90 kategorie jako svobodný software. Ale není to úplně přesně stejná kategorie:
     91 akceptují některé licence, které my považujeme za příliš omezující, a jsou
     92 tu i některé svobodné licence, které zase oni neuznávají. Nicméně rozdíl
     93 mezi těmito množinami je malý: víme jen o velmi málo případech zdrojových
     94 kódů, které jsou open source, ale ne svobodné. Teoreticky by mohl nastat i
     95 případ, že nějaký svobodný program nebude přijat jako open source, ale
     96 nevíme o tom, že by se to kdy stalo.</p>
     97 	<p>Dáváme přednost označení „<a
     98 href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">svobodný software</a>“,
     99 protože odkazuje na svobodu – což termín „otevřený software“ nedělá.</p>
    100 
    101 <h3 id="PublicDomainSoftware">Public domain software</h3>
    102 
    103 	<p>Public domain software je software bez vyhrazených práv (copyrightu). Public
    104 domain zdrojový kód je zvláštním druhem <a
    105 href="#Non-CopyleftedFreeSoftware">necopyleftového svobodného softwaru</a>,
    106 což znamená, že některé kopie nebo upravené verze nemusí být vůbec svobodné.</p>
    107 
    108 	<p>V některých případech může být spustitelný program public domain, ale jeho
    109 zdrojový kód není k dispozici. Pak se nejedná o svobodný software, protože
    110 svobodný software vyžaduje dostupnost zdrojového kódu. Oproti tomu, většina
    111 svobodného softwaru není public domain; je chráněna copyrightem a vlastníci
    112 autorských práv dali všem licenci dílo užívat svobodně – užívat jako
    113 svobodný software.</p>
    114 
    115 	<p>Někdy lidé používají termín „public domain“ jako volné označení pro <a
    116 href="#FreeSoftware">„svobodný“</a> nebo „dostupný zdarma“. Ovšem „public
    117 domain“ je právnický termín a přesně vyjadřuje: „nechráněný autorským
    118 právem“. Abychom předešli nedorozuměním, doporučujeme používat „public
    119 domain“ pouze v tomto významu a v ostatních případech používat jiné termíny.</p>
    120 
    121 	<p>Podle Bernské úmluvy, kterou většina zemí podepsala, je cokoli napsaného
    122 automaticky chráněno autorským právem. Včetně počítačových programů. Tudíž,
    123 pokud chcete vámi napsaný program zpřístupnit jako public domain, musíte
    124 učinit jisté právní kroky ke zřeknutí se copyrightu na dané dílo, jinak je
    125 program chráněn autorským právem.</p>
    126 
    127 <h3 id="CopyleftedSoftware">Copyleftovaný software</h3>
    128 
    129 	<p>Copyleftovaný software je svobodný software, jehož podmínky šíření (licence)
    130 zaručují, že všechny kopie všech jeho verzí ponesou víceméně stejné podmínky
    131 šíření. To např. znamená, že copyleftové licence obecně zakazují ostatním
    132 přidávat jakékoli další požadavky k šířenému softwaru (ačkoli omezená
    133 množina bezpečných dodatečných požadavků může být povolena) a vyžadují, aby
    134 zdrojový kód byl k dispozici. Toto chrání program a jeho upravené verze před
    135 některými běžnými způsoby, kterými lze učinit program proprietárním.</p>
    136 
    137         <p>Některé copyleftové licence, jako např. GPL verze 3, chrání program před
    138 dalšími způsoby, jako je <a
    139 href="/licenses/rms-why-gplv3.html">tivoizace</a>.</p> 
    140 
    141 	<p>V projektu GNU copyleftujeme takřka každý software, který napíšeme, protože
    142 naším cílem je dát <em>každému</em> uživateli práva vyplývající z pojmu
    143 „svobodný software“. Přečtěte si náš <a
    144 href="/licenses/copyleft.html">článek o copyleftu</a> pro více informací o
    145 tom, jak copyleft funguje a proč ho používáme.</p>
    146 
    147 	<p>Copyleft je obecný koncept; abyste skutečně copyleftovali program, musíte
    148 užít specifickou sadu distribučních podmínek. Existuje mnoho možných
    149 způsobů, jak sepsat tyto podmínky, takže tu může být teoreticky mnoho
    150 copyleftových svobodných softwarových licencí. Nicméně v praxi téměř všechen
    151 copyleftovaný svobodný software používá  <a href="/licenses/gpl.html">GNU
    152 General Public License</a>. Dvě různé copyleftové licence jsou obvykle
    153 „nekompatibilní“, což znamená, že je nelegální spojit kód používající jednu
    154 s kódem používající druhou; pro komunitu je tedy dobré, když lidé používají
    155 jednu copyleftovou licenci.</p>
    156 
    157 <h3 id="Non-CopyleftedFreeSoftware">Necopyleftovaný svobodný software</h3>
    158 
    159 	<p>U necopyleftovaného svobodného softwaru jeho autor povolil ho šířit a
    160 upravovat a také přidávat dodatečná omezení.</p>
    161 
    162 	<p>Když je program svobodný ale necopyleftovaný, pak některé jeho kopie nebo
    163 upravené verze nemusí být vůbec svobodné. Nějaká softwarová firma může
    164 program zkompilovat – se změnami nebo bez – a šířit ho ve spustitelném tvaru
    165 jako <a href="#ProprietarySoftware">proprietární</a> softwarový produkt.</p>
    166 
    167 	<p>To dokládá např. <a href="https://www.x.org/wiki/">X Window
    168 System</a>. Sdružení „The X Consortium“ vydalo X11 s distribučními
    169 podmínkami, které z něj udělaly necopyleftovaný svobodný software. Pokud
    170 chcete, můžete získat kopii, která má tyto distribuční podmínky a je
    171 svobodná. Ovšem jsou tu také nesvobodné verze a jsou tu (nebo minimálně
    172 byly) populární pracovní stanice a grafické karty pro PC se kterými
    173 fungovaly pouze tyto nesvobodné verze X11. V případě, že používáte tento
    174 hardware, X11 pro vás není svobodným softwarem. <a
    175 href="/philosophy/x.html">Vývojáři X11 dokonce učinili X11 nesvobodným</a>
    176 na nějakou dobu; což mohli, protože ostatní, kteří přispěli svým kódem, ho
    177 vydali pod stejnou necopyleftovou licencí.</p>
    178 
    179 <h3 id="LaxPermissiveLicensedSoftware">Software s laxně permisivní licencí</h3>
    180 
    181 	<p>Laxně permisivní licence zahrnují licenci X11 a <a
    182 href="/licenses/bsd.html">dvě BSD licence</a>. Tyto licence dovolují téměř
    183 libovolné použití kódu – včetně distribuce proprietárních binárek vzniklých
    184 z upraveného nebo neupraveného zdrojového kódu.</p>
    185 
    186 <h3 id="GPL-CoveredSoftware">Software s GPL licencí</h3>
    187 
    188 	<p> <a href="/licenses/gpl.html">GNU GPL (Obecná veřejná licence GNU)</a> je
    189 jednou specifickou sadou distribučních podmínek sloužící ke copyleftování
    190 počítačového programu. Projekt GNU ji používá jako distribuční podmínky pro
    191 většinu GNU softwaru.</p>
    192 
    193 	<p>Je tedy chybou považovat svobodný software a software pod GPL licencí za
    194 ekvivalentní.</p>
    195 
    196 <h3 id="TheGNUsystem">Operační systém GNU</h3>
    197 
    198 	<p><a href="/gnu/gnu-history.html">Operační systém GNU</a> je operační systém
    199 unixového typu, který je kompletně svobodným softwarem a který v rámci
    200 projektu GNU vyvíjíme od roku 1984.</p>
    201 
    202 	<p>Unixové operační systémy se skládají z mnoha programů. Systém GNU zahrnuje
    203 všechny <a href="#GNUsoftware">oficiální GNU balíčky</a>. A také mnoho
    204 dalších balíčků, jako je X Window System nebo TeX, které nejsou GNU
    205 softwarem.</p>
    206 
    207 	<p>První testovací vydání kompletního systému GNU bylo bylo v roce
    208 1996. Zahrnovalo GNU Hurd, naše jádro, vyvíjené od roku 1990. V roce 2001
    209 začal systém GNU (včetně GNU Hurd) pracovat poměrně spolehlivě, nicméně
    210 jádru Hurd stále chybí některé důležité vlastnosti, takže není široce
    211 používaný. Mezitím v 90. letech zaznamenal velký úspěch systém <a
    212 href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>, což je odnož operačního
    213 systému GNU používající jádro Linux místo jádra GNU Hurd. Jak je vidět,
    214 systém GNU není statickou sadou programů; uživatelé a distributoři si můžou
    215 vybrat různé balíčky podle svých potřeb a přání. Výsledek je stále variantou
    216 systému GNU.</p>
    217 
    218 	<p>Protože cílem GNU je být svobodný, každá jednotlivá komponenta v operačním
    219 systému GNU je svobodný software. Nemusí být ovšem všechny copyleftované;
    220 jakýkoli druh svobodného softwaru je právně způsobilý k zařazení, pokud to
    221 pomůže splnit technické cíle.</p>
    222 
    223 <h3 id="GNUprograms">GNU programy</h3>
    224 
    225 	<p>„GNU programy“ jsou ekvivalentem <a href="#GNUsoftware">GNU softwaru</a>.
    226 Např. program Foo je GNU programem, pokud je GNU softwarem. Také někdy
    227 říkáme, že je to „balíček GNU“.</p>
    228 
    229 <h3 id="GNUsoftware">GNU software</h3>
    230 
    231 	<p><a href="/software/software.html">GNU software</a> je software, který je
    232 vydaný pod záštitou <a href= "/gnu/gnu-history.html">projektu GNU</a>. Pokud
    233 je program GNU software, nazýváme ho také GNU programem nebo GNU
    234 balíčkem. Soubor README nebo příručka daného GNU balíčku by měly říkat, že
    235 jím je; Také adresář <a href="/directory">Free Software Directory</a>
    236 identifikuje všechny balíčky GNU.</p>
    237 
    238 	<p>Většina GNU softwaru je <a href=
    239 "/licenses/copyleft.html">copyleftovaná</a>, i když ne všechen; nicméně
    240 všechen GNU software musí být <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodným
    241 softwarem</a>.</p>
    242 
    243 	<p>Některý software GNU byl napsán  <a
    244 href="https://www.fsf.org/about/staff/">zaměstnanci</a> <a
    245 href="https://www.fsf.org/">Nadace pro svobodný software</a> (FSF), ale
    246 většina GNU softwaru pochází od velkého množství <a
    247 href="/people/people.html">dobrovolníků</a>.  (Někteří z těchto dobrovolníků
    248 jsou placeni společnostmi nebo universitami, ale pracují dobrovolně pro
    249 nás.) K některému přijatému softwaru má autorská práva Nadace pro svobodný
    250 software; k některému přispěvatelé, kteří ho napsali.</p>
    251 
    252 <h3 id="FSF-CopyrightedGNUSoftware">GNU software s autorskými právy FSF</h3>
    253 
    254         <p>Vývojáři GNU balíčků můžou převést autorské právo (copyright) na FSF nebo si
    255 ho můžou nechat. Je to jejich volba.</p>
    256 
    257         <p>Pokud přenesli autorské právo na FSF, program je GNU softwarem s FSF
    258 copyrightem a FSF může vynucovat dodržování jeho licence. Pokud si autorská
    259 práva nechali, vynucovat dodržování dané licence je jejich zodpovědnost.</p>
    260 	
    261 	<p>FSF na sebe zpravidla nenechá převádět autorská práva k softwaru, který není
    262 oficiálním GNU balíčkem.</p>
    263 
    264 <h3 id="non-freeSoftware">Nesvobodný software</h3>
    265 
    266 	<p>Nesvobodný software je každý software, který není svobodný. Jeho použití,
    267 šíření nebo úpravy jsou zakázané nebo vyžadují, abyste žádali o povolení,
    268 nebo jsou omezené natolik, že to efektivně nemůžete dělat svobodně.</p>
    269 
    270 <h3 id="ProprietarySoftware">Proprietární software</h3>
    271 
    272 	<p>Proprietární software je jiný název pro nesvobodný software. V minulosti
    273 jsme rozlišovali nesvobodný software na „částečně svobodný“, který by bylo
    274 možno šířit a upravovat za nekomerčními účely, a „proprietární software“, u
    275 kterého to nebylo možné vůbec. Ale od tohoto dělení jsme upustili a dnes
    276 používáme označení „proprietární software“ jako synonymum k nesvobodnému
    277 softwaru.</p>
    278 
    279 	<p>V Nadaci pro svobodný software ctíme pravidlo, že neinstalujeme žádný
    280 proprietární software na naše počítače s výjimkou specifických dočasných
    281 instalací za účelem napsání svobodné náhrady daného programu. Mimo tyto
    282 případy nevidíme žádnou možnou omluvu pro instalaci proprietárních programů.</p>
    283 
    284 	<p>Např. v 80. letech jsme považovali za oprávněné instalovat na počítač Unix,
    285 protože jsme ho používali k napsání jeho svobodné náhrady. V dnešní době,
    286 kdy máme svobodný operační systém, už tato omluva neplatí; nepoužíváme žádné
    287 nesvobodné operační systémy a každý nový počítač, který instalujeme, musí
    288 být vybaven plně svobodným operačním systémem.</p>
    289 
    290 	<p>Netrváme na tom, že by se uživatelé GNU nebo přispěvatelé do GNU museli
    291 řídit tímto pravidlem. Je to pravidlo, které jsme si stanovili pro nás
    292 samotné. Ale doufáme, že ho budete dodržovat také, v zájmu své vlastní
    293 svobody.</p>
    294 
    295 
    296 <h3 id="freeware">Freeware</h3>
    297 
    298 	<p>Pojem „freeware“ nemá žádnou jednoznačnou definici, ale obvykle se používá
    299 pro balíčky, které dovolují šíření, ale ne úpravy (a jejich zdrojový kód
    300 není dostupný). Tyto balíčky <em>nejsou</em> svobodným softwarem,
    301 nepoužívejte proto tedy slovo „freeware“ ve vztahu ke svobodnému softwaru.</p>
    302 
    303 <h3 id="shareware">Shareware</h3>
    304 
    305 	<p>Shareware je software s povolením šířit kopie, ale každý, kdo se rozhodne
    306 jej trvale používat, <em>má povinnost</em> zaplatit licenční poplatek.</p>
    307 
    308 	<p>Shareware není svobodný ani částečně svobodný software ze dvou důvodů:</p>
    309 
    310 	<ul>
    311 	<li>Většinou není dostupný zdrojový kód, takže nemůžete program měnit.</li>
    312 	<li>Shareware obecně nedovoluje kopírování a instalace bez placení licenčního
    313 poplatku a to ani těm, kteří se zabývají nevýdělečnou činností. (V praxi to
    314 lidé často porušují, ale podmínky to nedovolují.)</li>
    315 	</ul>
    316 
    317 <h3 id="PrivateSoftware">Soukromý software</h3>
    318 	<p>Soukromý nebo zakázkový software je software vyvinutý pro jednoho uživatele
    319 (typicky nějaká organizace nebo společnost). Tento uživatel software udržuje
    320 a používá a nešíří ho veřejně a to ani ve tvaru zdrojového kódu, ani
    321 spustitelných binárek.</p>
    322 	<p>Soukromý software je (v obecném smyslu) svobodným softwarem za předpokladu,
    323 že tento jediný uživatel má k programu všechny čtyři svobody. Zejména pokud
    324 má uživatel k soukromému programu plná práva, program je svobodný. Ovšem
    325 když uživatel šíří kopie ostatním a neposkytuje jim ty čtyři svobody, tyto
    326 kopie už nejsou svobodným softwarem.</p>
    327 
    328 	<p>Svobodný software je věcí svobody, nikoli veřejné dostupnosti. V zásadě
    329 nepovažujeme za špatné vyvíjet program a nezveřejnit ho. Jsou případy, kdy
    330 je program tak užitečný, že neuvolnit ho by bylo ošklivé vůči
    331 lidstvu. Nicméně takové případy jsou vzácné. Většina programů není tak
    332 důležitá, takže jejich nezveřejnění není žádná zvláštní škoda. Není tu tedy
    333 žádný rozpor mezi vývojem soukromého či zakázkového softwaru a principy
    334 hnutí svobodného softwaru.</p>
    335 
    336 	<p>Skoro každé zaměstnání programátorů je v oblasti vývoje zakázkového
    337 softwaru; proto většina programátorských prací může být činěna způsobem
    338 slučitelným s hnutím svobodného softwaru.</p>
    339 
    340 <h3 id="commercialSoftware">Komerční software</h3>
    341 
    342 	<p> „Komerční“ a „proprietární“ není totéž! Komerční software je vyvíjen firmou
    343 jako součást jejího byznysu. Většina komerčního softwaru je <a
    344 href="#ProprietarySoftware">proprietárním</a>, ale existuje i komerční
    345 svobodný software. Samozřejmě existuje i nekomerční proprietární software.</p>
    346 
    347 	<p>Např. GNU Ada je vyvíjena firmou. Je vždy šířena pod licencí GNU GPL a každá
    348 její kopie je svobodným softwarem; ale její vývojáři k ní prodávají
    349 podporu. Když jejich prodejce hovoří k potenciálním zákazníkům, ti někdy
    350 říkají: „Cítili bychom se bezpečněji s komerčním kompilátorem.“ A prodejce
    351 jim odpovídá: „GNU Ada <em>je</em> komerční kompilátor;  mimochodem je také
    352 svobodný.“</p>
    353 	<p>Projekt GNU má priority v opačném pořadí: důležité je, že GNU Ada je
    354 svobodný software; zatímco jeho komerčnost je pouhý detail. Nicméně další
    355 vývoj GNU Ada, který pramení této komerčnosti, je jednoznačně prospěšný.</p>
    356 	<p>Prosíme pomáhejte šířit povědomí, že existuje i komerční svobodný
    357 software. Můžete tak činit tím, že si dáte záležet na tom, abyste neříkali
    358 „komerční“, máte-li na mysli „proprietární“. </p>
    359 </div>
    360 
    361 <div class="translators-notes">
    362 
    363 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
    364  </div>
    365 </div>
    366 
    367 <!-- for id="content", starts in the include above -->
    368 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
    369 <div id="footer" role="contentinfo">
    370 <div class="unprintable">
    371 
    372 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
    373 href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>.  Jsou tu i <a
    374 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
    375 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
    376 href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
    377 
    378 <p>
    379 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
    380         replace it with the translation of these two:
    381 
    382         We work hard and do our best to provide accurate, good quality
    383         translations.  However, we are not exempt from imperfection.
    384         Please send your comments and general suggestions in this regard
    385         to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
    386 
    387         &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
    388 
    389         <p>For information on coordinating and contributing translations of
    390         our web pages, see <a
    391         href="/server/standards/README.translations.html">Translations
    392         README</a>. -->
    393 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
    394 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
    395 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
    396 &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím  <a
    397 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
    398 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
    399 článku.</p>
    400 </div>
    401 
    402 <!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
    403      files generated as part of manuals) on the GNU web server should
    404      be under CC BY-ND 4.0.  Please do NOT change or remove this
    405      without talking with the webmasters or licensing team first.
    406      Please make sure the copyright date is consistent with the
    407      document.  For web pages, it is ok to list just the latest year the
    408      document was modified, or published.
    409      
    410      If you wish to list earlier years, that is ok too.
    411      Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
    412      years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
    413      year, i.e., a year in which the document was published (including
    414      being publicly visible on the web or in a revision control system).
    415      
    416      There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
    417      Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
    418 <p>Copyright &copy; 1996-1998, 2001-2005, 2007, 2009-2012, 2015, 2019, 2021
    419 Free Software Foundation, Inc.</p>
    420 
    421 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
    422 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
    423 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní</a>.</p>
    424 
    425 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
    426 <div class="translators-credits">
    427 
    428 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
    429 Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div>
    430 
    431 <p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
    432 Aktualizováno:
    433 
    434 $Date: 2021/10/21 07:32:26 $
    435 
    436 <!-- timestamp end -->
    437 </p>
    438 </div>
    439 </div>
    440 <!-- for class="inner", starts in the banner include -->
    441 </body>
    442 </html>