categories.html (23561B)
1 <!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/categories.en.html" --> 2 3 <!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> 4 <!-- Parent-Version: 1.96 --> 5 <!-- This page is derived from /server/standards/boilerplate.html --> 6 <!--#set var="TAGS" value="essays term" --> 7 <!--#set var="DISABLE_TOP_ADDENDUM" value="yes" --> 8 9 <!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> 10 <title>Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru – Projekt GNU – Nadace pro 11 svobodný software</title> 12 <style type="text/css" media="screen"><!-- 13 #diagram { width: 32em; max-width: 100%; margin: 2.5em auto 2em; } 14 #diagram img { width: 29.9em; height: auto; overflow: auto; } 15 #diagram p { font-size: .88em; text-align: justify; } 16 --> 17 </style> 18 19 <!--#include virtual="/philosophy/po/categories.translist" --> 20 <!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> 21 <!--#include virtual="/philosophy/ph-breadcrumb.cs.html" --> 22 <!--GNUN: OUT-OF-DATE NOTICE--> 23 <!--#include virtual="/server/top-addendum.cs.html" --> 24 <div class="article reduced-width"> 25 <h2>Kategorie svobodného a nesvobodného softwaru</h2> 26 27 <!-- GNUN: localize URL /philosophy/category.png --> 28 <div id="diagram" class="c" role="figure" aria-labelledby="caption"> 29 <img src="/philosophy/category.png" alt=" [Kategorie softwaru] " /> 30 <p id="caption"> 31 Tento diagram, který původně nakreslil Chao-Kuei a který byl od té doby 32 několikrát aktualizován, znázorňuje různé kategorie softwaru. Je dostupný ve 33 formátech <a href="/philosophy/category.svg">Scalable Vector Graphic</a> a 34 <a href="/philosophy/category.fig">XFig</a> a je šířen pod podmínkami 35 kterékoli z těchto licencí: GNU GPL v2 nebo novější, GNU FDL v1.2 nebo 36 novější a Creative Commons Attribution-Share Alike v2.0 nebo novější.</p> 37 </div> 38 39 <div class="announcement" role="complementary"> 40 <p>Také si přečtěte <a href="/philosophy/words-to-avoid.html">Matoucí slova, 41 kterým je lépe se vyhnout </a>.</p> 42 </div> 43 44 <h3 id="FreeSoftware">Svobodný software</h3> 45 46 <p>Svobodný software je software, který každému dovoluje jej používat, 47 kopírovat a rozšiřovat, buď přesně či se změnami, za poplatek nebo 48 zdarma. Zejména to znamená, že musí být dostupný zdrojový kód. „Není-li 49 zdrojový kód, není to svobodný software.“ To je zjednodušený popis; viz také 50 <a href="/philosophy/free-sw.html">plná definice</a>.</p> 51 52 <p>Jestliže je program svobodný, může být zahrnut do svobodného operačního 53 systému jako je GNU nebo do svobodné verze systému <a 54 href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>. </p> 55 56 <p>Je mnoho různých způsobů, jak udělat program svobodný – mnoho detailů může 57 být provedeno různými způsoby a stále je ještě program svobodný. Některé z 58 možných variací jsou popsány níže. Informace o specifických softwarových 59 licencích naleznete na stránce <a href="/licenses/license-list.html">seznam 60 licencí</a> .</p> 61 62 <p>Svobodný software je věcí svobody, nikoliv ceny. Ale společnosti produkující 63 proprietární software často užívají výraz „free software“ ve vztahu k 64 ceně. Někdy tím myslí, že můžete získat binární kopii zdarma, někdy že kopie 65 je přibalena k počítači, který kupujete, a je v ceně. Tak jako tak to ale 66 nemá nic společného s tím, co nazýváme svobodným softwarem v projektu GNU.</p> 67 68 <p>Kvůli těmto možným zmatkům vždy, když softwarová společnost říká, že její 69 produkt je „free software“, překontrolujte dané distribuční podmínky, zda 70 mají uživatelé opravdu všechna práva, která svobodný software 71 zahrnuje. Někdy to svobodný software skutečně je, někdy ne. </p> 72 73 <p>Mnoho jazyků má dvě odlišná slova pro „free“ jako svobodu a „free“ jako 74 nulovou cenu. Například francouzština má „libre“ a „gratuit“. V angličtině 75 tomu tak ale není; angličtina má slovo „gratis“ které se vztahuje 76 jednoznačně k ceně, ale žádné, které se vztahuje jednoznačně ke svobodě. 77 Pokud tedy mluvíte jiným jazykem, doporučujeme slovo „free“ překládat, aby 78 to bylo jednoznačnější. Podívejte se na náš seznam <a 79 href="/philosophy/fs-translations.html">překladů slova „free“</a> do různých 80 jazyků.</p> 81 82 <p>Svobodný software je často <a 83 href="/software/reliability.html">spolehlivější</a> než proprietární 84 software.</p> 85 86 <h3 id="OpenSource">Otevřený software (open source)</h3> 87 88 <p> 89 Pojem „otevřený software“ někteří lidé používají k označení víceméně stejné 90 kategorie jako svobodný software. Ale není to úplně přesně stejná kategorie: 91 akceptují některé licence, které my považujeme za příliš omezující, a jsou 92 tu i některé svobodné licence, které zase oni neuznávají. Nicméně rozdíl 93 mezi těmito množinami je malý: víme jen o velmi málo případech zdrojových 94 kódů, které jsou open source, ale ne svobodné. Teoreticky by mohl nastat i 95 případ, že nějaký svobodný program nebude přijat jako open source, ale 96 nevíme o tom, že by se to kdy stalo.</p> 97 <p>Dáváme přednost označení „<a 98 href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">svobodný software</a>“, 99 protože odkazuje na svobodu – což termín „otevřený software“ nedělá.</p> 100 101 <h3 id="PublicDomainSoftware">Public domain software</h3> 102 103 <p>Public domain software je software bez vyhrazených práv (copyrightu). Public 104 domain zdrojový kód je zvláštním druhem <a 105 href="#Non-CopyleftedFreeSoftware">necopyleftového svobodného softwaru</a>, 106 což znamená, že některé kopie nebo upravené verze nemusí být vůbec svobodné.</p> 107 108 <p>V některých případech může být spustitelný program public domain, ale jeho 109 zdrojový kód není k dispozici. Pak se nejedná o svobodný software, protože 110 svobodný software vyžaduje dostupnost zdrojového kódu. Oproti tomu, většina 111 svobodného softwaru není public domain; je chráněna copyrightem a vlastníci 112 autorských práv dali všem licenci dílo užívat svobodně – užívat jako 113 svobodný software.</p> 114 115 <p>Někdy lidé používají termín „public domain“ jako volné označení pro <a 116 href="#FreeSoftware">„svobodný“</a> nebo „dostupný zdarma“. Ovšem „public 117 domain“ je právnický termín a přesně vyjadřuje: „nechráněný autorským 118 právem“. Abychom předešli nedorozuměním, doporučujeme používat „public 119 domain“ pouze v tomto významu a v ostatních případech používat jiné termíny.</p> 120 121 <p>Podle Bernské úmluvy, kterou většina zemí podepsala, je cokoli napsaného 122 automaticky chráněno autorským právem. Včetně počítačových programů. Tudíž, 123 pokud chcete vámi napsaný program zpřístupnit jako public domain, musíte 124 učinit jisté právní kroky ke zřeknutí se copyrightu na dané dílo, jinak je 125 program chráněn autorským právem.</p> 126 127 <h3 id="CopyleftedSoftware">Copyleftovaný software</h3> 128 129 <p>Copyleftovaný software je svobodný software, jehož podmínky šíření (licence) 130 zaručují, že všechny kopie všech jeho verzí ponesou víceméně stejné podmínky 131 šíření. To např. znamená, že copyleftové licence obecně zakazují ostatním 132 přidávat jakékoli další požadavky k šířenému softwaru (ačkoli omezená 133 množina bezpečných dodatečných požadavků může být povolena) a vyžadují, aby 134 zdrojový kód byl k dispozici. Toto chrání program a jeho upravené verze před 135 některými běžnými způsoby, kterými lze učinit program proprietárním.</p> 136 137 <p>Některé copyleftové licence, jako např. GPL verze 3, chrání program před 138 dalšími způsoby, jako je <a 139 href="/licenses/rms-why-gplv3.html">tivoizace</a>.</p> 140 141 <p>V projektu GNU copyleftujeme takřka každý software, který napíšeme, protože 142 naším cílem je dát <em>každému</em> uživateli práva vyplývající z pojmu 143 „svobodný software“. Přečtěte si náš <a 144 href="/licenses/copyleft.html">článek o copyleftu</a> pro více informací o 145 tom, jak copyleft funguje a proč ho používáme.</p> 146 147 <p>Copyleft je obecný koncept; abyste skutečně copyleftovali program, musíte 148 užít specifickou sadu distribučních podmínek. Existuje mnoho možných 149 způsobů, jak sepsat tyto podmínky, takže tu může být teoreticky mnoho 150 copyleftových svobodných softwarových licencí. Nicméně v praxi téměř všechen 151 copyleftovaný svobodný software používá <a href="/licenses/gpl.html">GNU 152 General Public License</a>. Dvě různé copyleftové licence jsou obvykle 153 „nekompatibilní“, což znamená, že je nelegální spojit kód používající jednu 154 s kódem používající druhou; pro komunitu je tedy dobré, když lidé používají 155 jednu copyleftovou licenci.</p> 156 157 <h3 id="Non-CopyleftedFreeSoftware">Necopyleftovaný svobodný software</h3> 158 159 <p>U necopyleftovaného svobodného softwaru jeho autor povolil ho šířit a 160 upravovat a také přidávat dodatečná omezení.</p> 161 162 <p>Když je program svobodný ale necopyleftovaný, pak některé jeho kopie nebo 163 upravené verze nemusí být vůbec svobodné. Nějaká softwarová firma může 164 program zkompilovat – se změnami nebo bez – a šířit ho ve spustitelném tvaru 165 jako <a href="#ProprietarySoftware">proprietární</a> softwarový produkt.</p> 166 167 <p>To dokládá např. <a href="https://www.x.org/wiki/">X Window 168 System</a>. Sdružení „The X Consortium“ vydalo X11 s distribučními 169 podmínkami, které z něj udělaly necopyleftovaný svobodný software. Pokud 170 chcete, můžete získat kopii, která má tyto distribuční podmínky a je 171 svobodná. Ovšem jsou tu také nesvobodné verze a jsou tu (nebo minimálně 172 byly) populární pracovní stanice a grafické karty pro PC se kterými 173 fungovaly pouze tyto nesvobodné verze X11. V případě, že používáte tento 174 hardware, X11 pro vás není svobodným softwarem. <a 175 href="/philosophy/x.html">Vývojáři X11 dokonce učinili X11 nesvobodným</a> 176 na nějakou dobu; což mohli, protože ostatní, kteří přispěli svým kódem, ho 177 vydali pod stejnou necopyleftovou licencí.</p> 178 179 <h3 id="LaxPermissiveLicensedSoftware">Software s laxně permisivní licencí</h3> 180 181 <p>Laxně permisivní licence zahrnují licenci X11 a <a 182 href="/licenses/bsd.html">dvě BSD licence</a>. Tyto licence dovolují téměř 183 libovolné použití kódu – včetně distribuce proprietárních binárek vzniklých 184 z upraveného nebo neupraveného zdrojového kódu.</p> 185 186 <h3 id="GPL-CoveredSoftware">Software s GPL licencí</h3> 187 188 <p> <a href="/licenses/gpl.html">GNU GPL (Obecná veřejná licence GNU)</a> je 189 jednou specifickou sadou distribučních podmínek sloužící ke copyleftování 190 počítačového programu. Projekt GNU ji používá jako distribuční podmínky pro 191 většinu GNU softwaru.</p> 192 193 <p>Je tedy chybou považovat svobodný software a software pod GPL licencí za 194 ekvivalentní.</p> 195 196 <h3 id="TheGNUsystem">Operační systém GNU</h3> 197 198 <p><a href="/gnu/gnu-history.html">Operační systém GNU</a> je operační systém 199 unixového typu, který je kompletně svobodným softwarem a který v rámci 200 projektu GNU vyvíjíme od roku 1984.</p> 201 202 <p>Unixové operační systémy se skládají z mnoha programů. Systém GNU zahrnuje 203 všechny <a href="#GNUsoftware">oficiální GNU balíčky</a>. A také mnoho 204 dalších balíčků, jako je X Window System nebo TeX, které nejsou GNU 205 softwarem.</p> 206 207 <p>První testovací vydání kompletního systému GNU bylo bylo v roce 208 1996. Zahrnovalo GNU Hurd, naše jádro, vyvíjené od roku 1990. V roce 2001 209 začal systém GNU (včetně GNU Hurd) pracovat poměrně spolehlivě, nicméně 210 jádru Hurd stále chybí některé důležité vlastnosti, takže není široce 211 používaný. Mezitím v 90. letech zaznamenal velký úspěch systém <a 212 href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>, což je odnož operačního 213 systému GNU používající jádro Linux místo jádra GNU Hurd. Jak je vidět, 214 systém GNU není statickou sadou programů; uživatelé a distributoři si můžou 215 vybrat různé balíčky podle svých potřeb a přání. Výsledek je stále variantou 216 systému GNU.</p> 217 218 <p>Protože cílem GNU je být svobodný, každá jednotlivá komponenta v operačním 219 systému GNU je svobodný software. Nemusí být ovšem všechny copyleftované; 220 jakýkoli druh svobodného softwaru je právně způsobilý k zařazení, pokud to 221 pomůže splnit technické cíle.</p> 222 223 <h3 id="GNUprograms">GNU programy</h3> 224 225 <p>„GNU programy“ jsou ekvivalentem <a href="#GNUsoftware">GNU softwaru</a>. 226 Např. program Foo je GNU programem, pokud je GNU softwarem. Také někdy 227 říkáme, že je to „balíček GNU“.</p> 228 229 <h3 id="GNUsoftware">GNU software</h3> 230 231 <p><a href="/software/software.html">GNU software</a> je software, který je 232 vydaný pod záštitou <a href= "/gnu/gnu-history.html">projektu GNU</a>. Pokud 233 je program GNU software, nazýváme ho také GNU programem nebo GNU 234 balíčkem. Soubor README nebo příručka daného GNU balíčku by měly říkat, že 235 jím je; Také adresář <a href="/directory">Free Software Directory</a> 236 identifikuje všechny balíčky GNU.</p> 237 238 <p>Většina GNU softwaru je <a href= 239 "/licenses/copyleft.html">copyleftovaná</a>, i když ne všechen; nicméně 240 všechen GNU software musí být <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodným 241 softwarem</a>.</p> 242 243 <p>Některý software GNU byl napsán <a 244 href="https://www.fsf.org/about/staff/">zaměstnanci</a> <a 245 href="https://www.fsf.org/">Nadace pro svobodný software</a> (FSF), ale 246 většina GNU softwaru pochází od velkého množství <a 247 href="/people/people.html">dobrovolníků</a>. (Někteří z těchto dobrovolníků 248 jsou placeni společnostmi nebo universitami, ale pracují dobrovolně pro 249 nás.) K některému přijatému softwaru má autorská práva Nadace pro svobodný 250 software; k některému přispěvatelé, kteří ho napsali.</p> 251 252 <h3 id="FSF-CopyrightedGNUSoftware">GNU software s autorskými právy FSF</h3> 253 254 <p>Vývojáři GNU balíčků můžou převést autorské právo (copyright) na FSF nebo si 255 ho můžou nechat. Je to jejich volba.</p> 256 257 <p>Pokud přenesli autorské právo na FSF, program je GNU softwarem s FSF 258 copyrightem a FSF může vynucovat dodržování jeho licence. Pokud si autorská 259 práva nechali, vynucovat dodržování dané licence je jejich zodpovědnost.</p> 260 261 <p>FSF na sebe zpravidla nenechá převádět autorská práva k softwaru, který není 262 oficiálním GNU balíčkem.</p> 263 264 <h3 id="non-freeSoftware">Nesvobodný software</h3> 265 266 <p>Nesvobodný software je každý software, který není svobodný. Jeho použití, 267 šíření nebo úpravy jsou zakázané nebo vyžadují, abyste žádali o povolení, 268 nebo jsou omezené natolik, že to efektivně nemůžete dělat svobodně.</p> 269 270 <h3 id="ProprietarySoftware">Proprietární software</h3> 271 272 <p>Proprietární software je jiný název pro nesvobodný software. V minulosti 273 jsme rozlišovali nesvobodný software na „částečně svobodný“, který by bylo 274 možno šířit a upravovat za nekomerčními účely, a „proprietární software“, u 275 kterého to nebylo možné vůbec. Ale od tohoto dělení jsme upustili a dnes 276 používáme označení „proprietární software“ jako synonymum k nesvobodnému 277 softwaru.</p> 278 279 <p>V Nadaci pro svobodný software ctíme pravidlo, že neinstalujeme žádný 280 proprietární software na naše počítače s výjimkou specifických dočasných 281 instalací za účelem napsání svobodné náhrady daného programu. Mimo tyto 282 případy nevidíme žádnou možnou omluvu pro instalaci proprietárních programů.</p> 283 284 <p>Např. v 80. letech jsme považovali za oprávněné instalovat na počítač Unix, 285 protože jsme ho používali k napsání jeho svobodné náhrady. V dnešní době, 286 kdy máme svobodný operační systém, už tato omluva neplatí; nepoužíváme žádné 287 nesvobodné operační systémy a každý nový počítač, který instalujeme, musí 288 být vybaven plně svobodným operačním systémem.</p> 289 290 <p>Netrváme na tom, že by se uživatelé GNU nebo přispěvatelé do GNU museli 291 řídit tímto pravidlem. Je to pravidlo, které jsme si stanovili pro nás 292 samotné. Ale doufáme, že ho budete dodržovat také, v zájmu své vlastní 293 svobody.</p> 294 295 296 <h3 id="freeware">Freeware</h3> 297 298 <p>Pojem „freeware“ nemá žádnou jednoznačnou definici, ale obvykle se používá 299 pro balíčky, které dovolují šíření, ale ne úpravy (a jejich zdrojový kód 300 není dostupný). Tyto balíčky <em>nejsou</em> svobodným softwarem, 301 nepoužívejte proto tedy slovo „freeware“ ve vztahu ke svobodnému softwaru.</p> 302 303 <h3 id="shareware">Shareware</h3> 304 305 <p>Shareware je software s povolením šířit kopie, ale každý, kdo se rozhodne 306 jej trvale používat, <em>má povinnost</em> zaplatit licenční poplatek.</p> 307 308 <p>Shareware není svobodný ani částečně svobodný software ze dvou důvodů:</p> 309 310 <ul> 311 <li>Většinou není dostupný zdrojový kód, takže nemůžete program měnit.</li> 312 <li>Shareware obecně nedovoluje kopírování a instalace bez placení licenčního 313 poplatku a to ani těm, kteří se zabývají nevýdělečnou činností. (V praxi to 314 lidé často porušují, ale podmínky to nedovolují.)</li> 315 </ul> 316 317 <h3 id="PrivateSoftware">Soukromý software</h3> 318 <p>Soukromý nebo zakázkový software je software vyvinutý pro jednoho uživatele 319 (typicky nějaká organizace nebo společnost). Tento uživatel software udržuje 320 a používá a nešíří ho veřejně a to ani ve tvaru zdrojového kódu, ani 321 spustitelných binárek.</p> 322 <p>Soukromý software je (v obecném smyslu) svobodným softwarem za předpokladu, 323 že tento jediný uživatel má k programu všechny čtyři svobody. Zejména pokud 324 má uživatel k soukromému programu plná práva, program je svobodný. Ovšem 325 když uživatel šíří kopie ostatním a neposkytuje jim ty čtyři svobody, tyto 326 kopie už nejsou svobodným softwarem.</p> 327 328 <p>Svobodný software je věcí svobody, nikoli veřejné dostupnosti. V zásadě 329 nepovažujeme za špatné vyvíjet program a nezveřejnit ho. Jsou případy, kdy 330 je program tak užitečný, že neuvolnit ho by bylo ošklivé vůči 331 lidstvu. Nicméně takové případy jsou vzácné. Většina programů není tak 332 důležitá, takže jejich nezveřejnění není žádná zvláštní škoda. Není tu tedy 333 žádný rozpor mezi vývojem soukromého či zakázkového softwaru a principy 334 hnutí svobodného softwaru.</p> 335 336 <p>Skoro každé zaměstnání programátorů je v oblasti vývoje zakázkového 337 softwaru; proto většina programátorských prací může být činěna způsobem 338 slučitelným s hnutím svobodného softwaru.</p> 339 340 <h3 id="commercialSoftware">Komerční software</h3> 341 342 <p> „Komerční“ a „proprietární“ není totéž! Komerční software je vyvíjen firmou 343 jako součást jejího byznysu. Většina komerčního softwaru je <a 344 href="#ProprietarySoftware">proprietárním</a>, ale existuje i komerční 345 svobodný software. Samozřejmě existuje i nekomerční proprietární software.</p> 346 347 <p>Např. GNU Ada je vyvíjena firmou. Je vždy šířena pod licencí GNU GPL a každá 348 její kopie je svobodným softwarem; ale její vývojáři k ní prodávají 349 podporu. Když jejich prodejce hovoří k potenciálním zákazníkům, ti někdy 350 říkají: „Cítili bychom se bezpečněji s komerčním kompilátorem.“ A prodejce 351 jim odpovídá: „GNU Ada <em>je</em> komerční kompilátor; mimochodem je také 352 svobodný.“</p> 353 <p>Projekt GNU má priority v opačném pořadí: důležité je, že GNU Ada je 354 svobodný software; zatímco jeho komerčnost je pouhý detail. Nicméně další 355 vývoj GNU Ada, který pramení této komerčnosti, je jednoznačně prospěšný.</p> 356 <p>Prosíme pomáhejte šířit povědomí, že existuje i komerční svobodný 357 software. Můžete tak činit tím, že si dáte záležet na tom, abyste neříkali 358 „komerční“, máte-li na mysli „proprietární“. </p> 359 </div> 360 361 <div class="translators-notes"> 362 363 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> 364 </div> 365 </div> 366 367 <!-- for id="content", starts in the include above --> 368 <!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> 369 <div id="footer" role="contentinfo"> 370 <div class="unprintable"> 371 372 <p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a 373 href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a 374 href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně 375 nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a 376 href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> 377 378 <p> 379 <!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, 380 replace it with the translation of these two: 381 382 We work hard and do our best to provide accurate, good quality 383 translations. However, we are not exempt from imperfection. 384 Please send your comments and general suggestions in this regard 385 to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 386 387 <web-translators@gnu.org></a>.</p> 388 389 <p>For information on coordinating and contributing translations of 390 our web pages, see <a 391 href="/server/standards/README.translations.html">Translations 392 README</a>. --> 393 Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní 394 překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na 395 vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> 396 <web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a 397 href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, 398 kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto 399 článku.</p> 400 </div> 401 402 <!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to 403 files generated as part of manuals) on the GNU web server should 404 be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this 405 without talking with the webmasters or licensing team first. 406 Please make sure the copyright date is consistent with the 407 document. For web pages, it is ok to list just the latest year the 408 document was modified, or published. 409 410 If you wish to list earlier years, that is ok too. 411 Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying 412 years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable 413 year, i.e., a year in which the document was published (including 414 being publicly visible on the web or in a revision control system). 415 416 There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers 417 Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> 418 <p>Copyright © 1996-1998, 2001-2005, 2007, 2009-2012, 2015, 2019, 2021 419 Free Software Foundation, Inc.</p> 420 421 <p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" 422 href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative 423 Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní</a>.</p> 424 425 <!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> 426 <div class="translators-credits"> 427 428 <!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> 429 Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> 430 431 <p class="unprintable"><!-- timestamp start --> 432 Aktualizováno: 433 434 $Date: 2021/10/21 07:32:26 $ 435 436 <!-- timestamp end --> 437 </p> 438 </div> 439 </div> 440 <!-- for class="inner", starts in the banner include --> 441 </body> 442 </html>