From 1ae0306a3cf2ea27f60b2d205789994d260c2cce Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Christian Grothoff Date: Sun, 11 Oct 2020 13:29:45 +0200 Subject: add i18n FSFS --- .../blog/articles/cs/thegnuproject.html | 1038 ++++++++++++++++++++ 1 file changed, 1038 insertions(+) create mode 100644 talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html') diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html new file mode 100644 index 0000000..2045922 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html @@ -0,0 +1,1038 @@ + + + + + + +O projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software + + + + +

Projekt GNU

+ +

+napsal Richard +Stallman

+ +
+

+Původně vyšlo v knize Open Sources. Richard Stallman nikdy nepodporoval +„open source“, ale přispěl tímto článkem, aby v této knize ideály hnutí +svobodného softwaru úplně nechyběly. +

+

+Proč je dnes, víc než kdy jindy, potřeba trvat na tom, aby +software, který používáme, byl svobodný. +

+
+ +

První komunita sdílející software

+

+Když jsem v roce 1971 začal pracovat v MIT v Laboratoři umělé inteligence (AI Lab), stal jsem se součástí +komunity sdílející software, která existovala již mnoho let. Sdílení +software nebylo výsadou pouze naší komunity; je staré jako počítače samy, +stejně jako sdílení receptů je staré jako vaření. Dělali jsme však více než +toto.

+

+AI Lab používala operační systém pro sdílení času nazvaný ITS (Nekompatibilní systém +pro sdílení času) navržený hackery (1) pracujícími v laboratoři a psaný v +assembleru pro Digital PDP-10, jeden z velkých počítačů tehdejší doby. Jako člen +komunity, systémový hacker laboratoře umělé inteligence, jsem měl za úkol +vylepšovat tento systém.

+

+Nenazývali jsme náš software „svobodným software“, neboť tento termín ještě +neexistoval, ale náš software jím byl. Kdykoliv lidé z jiné vysoké školy +nebo firmy chtěli portovat a používat program, rádi jsme jim to +umožnili. Pokud jste viděli někoho používat neznámý a zajímavý program, +mohli jste ho vždy požádat, aby vám ukázal zdrojové kódy, abyste jej mohli +studovat, měnit anebo demontovat některé z jeho částí a vytvořit nový +program.

+

+(1) Užívání výrazu „hacker“ jako pojmenování někoho, kdo prolamuje +bezpečnost systémů, je matení způsobené dnešními médii. My hackeři toto +pojmenování odmítáme uznat a toto slovo stále používáme k označení někoho, +kdo miluje programování nebo si užívá svůj důvtip s hravostí. Přečtěte si +můj článek O +hackování.

+ +

Rozpad komunity

+

+Situace se dramaticky změnila na počátku osmdesátých let, když Digital +přestal ukončil výrobu řady PDP-10. Jejich architektura, elegantní a výkonná +v šedesátých letech, nemohla, přirozeně, pokrýt větší adresní prostory, +které začaly nastupovat v osmdesátých letech. To znamenalo, že téměř všechny +programy pro ITS byly zastaralé.

+

+Komunita hackerů AI Lab se nedlouho předtím rozpadla. Oddělující se firma +Symbolics si v roce 1981 najala téměř všechny hackery z AI Lab a oslabená +komunita byla neschopná se nadále sama udržet. (Kniha Hackeři od Steve +Levyho popisuje tyto události, stejně jako vykresluje jasný obrázek komunity +za jejího rozkvětu.) Když v roce 1982 nakoupila laboratoř AI nová PDP-10, +její administrátoři se rozhodli používat nesvobodný systém pro sdílení času +od Digitalu namísto našeho ITS.

+

+Moderní počítače té doby jako například VAX nebo 68020, měly své vlastní +operační systémy, ale žádný z nich nebyl svobodným softwarem: museli jste +podepsat tzv. non-disclosure agreement (NDA) dokonce i proto, abyste vůbec +získali spustitelný program.

+

+Znamenalo to tedy, že první věc, kterou jste museli při používání počítače +udělat, byl slib, že nebudeme pomáhat svým kolegům. Spolupráce komunity byla +zakázána. Pravidlo vytvořené vlastníky proprietárního software znělo: „Pokud +sdílíte software se svým kolegou, jste pirát. Pokud chcete provádět v našem +software jakékoliv změny, musíte nás nejdříve poprosit.“

+

+Myšlenka, že společenský systém proprietárního softwaru – systém, v němž +nesmíte sdílet nebo měnit software – škodí společnosti, je neetický, zkrátka +a jednoduše špatný, by mohla být pro některé čtenáře překvapením. Co jiného +se však dá říct o systému založeném na rozdělování veřejnosti, na systému +nechávajícím své uživatele bezmocné? Lidé, jimž tato myšlenka připadá +překvapující, mohli pokládat proprietární sociální systém za daný, nebo jej +posuzovat podle slov lidí z oblasti obchodu s proprietárním +software. Vydavatelé software dlouho a těžce pracovali na tom, aby +přesvědčili veřejnost, že existuje pouze jediný způsob, jak pohlížet na +tento problém.

+

+Když vydavatelé softwaru hovoří o „posilování“ svých „práv“ nebo „zastavení +pirátství“, to, co +vlastně říkají je druhotné. Opravdová podstata těchto tvrzení je v +nevyslovených domněnkách, jež berou jako samozřejmé; předpokládá se, že je +veřejnost bez kritiky přijme. Pojďme se tedy na ně podívat.

+

+Prvním předpokladem je, že softwarové firmy mají nesporné přirozené právo +vlastnit software a mít tak moc nad všemi jeho uživateli. (Pokud by se +jednalo o přirozené právo, potom bychom, bez ohledu na to, do jaké míry +poškozuje veřejnost, nemohli nic namítat.) Je zajímavé, že americká ústava a +právní zvyklosti tento pohled na věc odmítají; copyright není přirozené +právo, ale vládou uměle vytvořený monopol, jež omezuje přirozené právo +uživatelů na vytváření kopií.

+

+Dalším nevysloveným předpokladem je, že jedinou důležitou věcí týkající se +software je, jaké úkoly nám umožňuje plnit – a že my, počítačoví uživatelé, +bychom se neměli starat o to, v jaké společnosti je nám dovoleno žít.

+

+Třetí domněnkou je, že bychom neměli použitelný software (nebo programy na +konkrétní věci), kdybychom nenabídli společnosti moc nad uživateli jejího +programu. Předtím než hnutí svobodného software ukázalo, že jsme schopni +vytvořit mnoho užitečného software bez zbytečných omezení, mohla být tato +domněnka ještě i přijatelná.

+

+Jestliže odmítneme akceptovat tyto předpoklady a posoudíme dané problémy +přirozeným smyslem pro etiku a dáme uživatele na první místo, dojdeme k +závěrům velmi odlišným. Počítačoví uživatelé by měli mít svobodu modifikovat +programy tak, aby splňovaly jejich potřeby, a svobodu sdílet +software. Pomáhat ostatním lidem je základ společnosti.

+

+Není zde dostatek prostoru pro rozsáhlý dokument odůvodňující tento závěr, +takže odkazuji čtenáře na webovou stránku Proč by software neměl mít majitele a + +http://www.gnu.org/philosophy/free-software-even-more-important.html. +

+ +

Důležitá morální volba

+

+Po rozpadu mé komunity bylo nemožné pokračovat jako dříve. Místo toho jsem +stál tváří v tvář morálnímu rozhodnutí.

+

+Bylo by snadnou volbou připojit se ke světu proprietárního software, spolu s +podepsáním tzv. non-disclosure agreement a slibů, že nebudu pomáhat svým +kolegům hackerům. Je velmi pravděpodobné, že bych rovněž vyvíjel software +vydávaný pod non-disclosure agreement a naléhal na ostatní, ať rovněž +zrazují své kolegy.

+

+Mohl jsem si tak vydělávat a možná se sám bavit psaním kódu. Věděl jsem +však, že kdybych se na konci své kariéry ohlédl zpět a viděl roky strávené +stavbou zdí oddělujících lidi, připadalo by mi, že jsem svůj život zasvětil +činěním světa horším a horším.

+

+Sám jsem měl již zkušenosti s tím, jak dopadne přijetí non-disclosure +agreement, a to když někdo odmítl dát mně a MIT AI laboratoři zdrojový kód +na program pro řízení naší tiskárny. (Program trpěl některými nedostatky a +to bylo pro uživatele tiskárny velmi frustrující.) Nemohl jsem si říct, že +non-disclosure agreement je nevinný. Byl jsem velmi rozzlobený, když s námi +odmítl sdílet kód; nemohl jsem se otočit zády a začít dělat ostatním totéž.

+

+Další možností, snadnou ale neradostnou, bylo opustit počítačové odvětví. Mé +dovednosti by tak sice nebyly zneužity, ale stále by byly promrhávány. Nebyl +bych vinen za rozdělování a omezování počítačových uživatelů, ale tak jako +tak by k tomu došlo.

+

+Začal jsem se tedy poohlížet po způsobu, jak bych mohl vytvořit něco +prospěšného. Ptal jsem se sám sebe: existuje nějaký program nebo programy, +které bych mohl psát, aby mohla naše komunita opět existovat?

+

+Odpověď byla zřejmá: nejdříve byl potřeba operační systém. Jedná se o +klíčový software pro používání počítače. S operačním systémem můžete dělat +mnoho věcí, bez něj se však počítač nedá vůbec používat. Se svobodným +operačním systémem bychom znovu mohli vytvořit komunitu spolupracujících +hackerů – a pozvat kohokoliv, aby se k nám přidal. Kdokoliv by mohl používat +počítač bez toho, aniž by se tak upisoval ke spiknutí proti svým přátelům.

+

+Jako vývojář operačních systémů jsem pro takovou práci měl dostatečné +znalosti. Přestože jsem tehdy nemohl s jistotou předpokládat, že uspěji, +uvědomil jsem si, že jsem byl pro tuto práci vybrán. Rozhodl jsem se +vytvořit systém kompatibilní s Unixem, aby byl přenositelný a aby na něj +mohli unixoví uživatelé snadno přejít. Jméno GNU bylo vybráno podle +hackerské tradice, jako rekurzivní akronym „GNU's Not Unix“ a vyslovuje se +jako jedna slabika s tvrdým G.

+

+Operační systém neznamená pouze jádro (kernel), plně dostačující ke +spouštění jiných programů. V sedmdesátých letech v sobě již každý operační +systém, který byl hoden svého jména, zahrnoval procesory, assemblery, +kompilátory, překladače, debuggery, textové editory, mailery a mnohem +více. ITS, Multics, VMS, Unix, všechny tyto systémy je měly. Operační systém +GNU je zahrnoval také.

+

+Později jsem slyšel tato slova, připisovaná Hillelovi (1):

+ +

+ Jestliže nejsem pro sebe, kdo bude pro mě?
+ Jestliže jsem jen pro sebe, co jsem?
+ Jestliže ne nyní, kdy? +

+

+V podobném duchu bylo i rozhodnutí začít s projektem GNU.

+

+(1) Coby ateista sice nenásleduji žádné náboženské vůdce, ale někdy se mi +líbí, co někdo z nich prohlásí.

+ +

Svobodný jako ve slově svoboda

+

+Pojem „svobodný software“ je někdy špatně vykládán – nijak nesouvisí s +cenou. Je o svobodě. [1] Zde proto cituji definici +svobodného softwaru.

+ +

Program je svobodným softwarem pro vás, uživatele, jestliže máte tyto +svobody:

+ + +

+Jelikož se „free“ vztahuje ke svobodě, nikoliv k ceně, není tu rozpor mezi +prodejem kopií a svobodným softwarem. Svoboda prodávat kopie je ve +skutečnosti velmi důležitá: sbírky svobodného softwaru prodávané na +CD-ROMech jsou pro komunitu důležité a jejich prodej je jednou z cest, jak +sehnat peníze na rozvoj svobodného softwaru. Z toho důvodu není svobodným +softwarem program, jež nesmí být distribuován.

+

+Kvůli dvojznačnosti slova „free“ se lidé dlouho pokoušeli najít jiná +označení, avšak žádné z nich nebylo shledáno jako vhodná +alternativa. Angličtina má více slov a nuancí než kterýkoli jiný jazyk, ale +chybí jí jednoduché, jednoznačné slovo pro „free“ jako v slově svoboda – +„nespoutaný“ – slovo s nejbližším podobným významem. Alternativy +„osvobozený“ (liberated), „svoboda“ (freedom) a „otevřený“ (open) nesou jiný +význam nebo mají jiné nevýhody.

+ +

GNU software a GNU systém

+

+Vývoj celého systému je velmi rozsáhlý projekt. Abych ho dotáhl do konce, +rozhodl jsem se přizpůsobit a používat již existující části svobodného +software všude tam, kde to bylo možné. Úplně na počátku jsem se například +rozhodl používat TeX jako hlavní textový formátovač; o několik let později +jsem se rozhodl používat X Window Systém – raději, než abych pro GNU psal +další okenní systém.

+

+Díky tomuto a podobným rozhodnutím není GNU systém totéž jako souhrn +veškerého GNU software. GNU systém v sobě zahrnuje i programy, které nejsou +GNU software, programy, které byly vyvíjeny jinými lidmi pro jejich vlastní +potřeby, ale které můžeme používat, protože jsou svobodným software.

+ +

Počátek projektu

+

+V lednu 1984 jsem odešel z MIT a začal psát GNU software. Bylo nutné MIT +opustit, aby se nevměšovala do distribuce GNU jako svobodného +software. Kdybych zůstal zaměstnancem MIT, mohli by si chtít mou práci +přivlastnit a uvalit na ni své distribuční podmínky, nebo ji dokonce +přeměnit v proprietární software. Nechtěl jsem dělat tolik práce jen na to, +abych pak vyděl jak se stává nepoužitelnou pro můj cíl: vytvoření nové +software sdílející komunity.

+

+Přesto mi však profesor Winston, ředitel MIT AI Lab, laskavě dovolil i +nadále používat vybavení laboratoře.

+ +

První kroky

+

+Krátce před začátkem GNU projektu jsem se doslechl o Svobodném univerzitním +kompilátoru, rovněž známého jako VUCK. (dánské slovo „svobodný“ se píše s V) Tento překladač byl +navržen pro mnoho jazyků, včetně C a Pascalu a s podporou mnoha cílových +strojů. Napsal jsem jeho autorovi, zda by ho GNU mohl používat.

+

+Posměšně mi odpověděl, že sice univerzita svobodná je, avšak překladač +nikoliv. Rozhodl jsem se proto, že mým prvním programem pro projekt GNU bude +mnohojazyčný a multiplatformní překladač (kompilátor).

+

+Doufal jsem, že se vyhnu tomu, abych vytvářel celý překladač sám. Získal +jsem zdrojový kód Pastelu, multiplatformního překladače rozvíjeného v +Lawrence Livermore Lab. Byl napsán v rozšířené verzi Pascalu a podporoval +ji, byla navržena jako systémový programovací jazyk. Přidal jsem Céčkový +front end a začal s portováním na počítač Motorola 68000. Musel jsem se však +nakonec vzdát, když jsem přišel na to, že tento překladač potřebuje +megabajty volného prostoru, a dostupný Unixový systém 68000 umožňoval použít +pouze 64 kilobajtů.

+

+Poté jsem si uvědomil, že překladač Pastel fungoval na principu analýzy +celého vstupního souboru do syntaxového stromu, přeměnil celý syntaxový +strom v řetězec „instrukcí“ a potom generoval celý výstupní soubor. Dokonce +bez uvolňování paměti. Tehdy mi došlo, že bych měl napsat nový +překladač. Tento nový překladač je nyní znám jako GCC; není v něm využit ani jeden z překladačů Pastel, ale +podařilo se mi přizpůsobit a použít front end C, který jsem již měl +hotov. To ovšem bylo o několik let později; nejdříve jsem pracoval na GNU +Emacsu.

+ +

GNU Emacs

+

+Na GNU Emacs jsem začal pracovat v září 1984 a na počátku roku 1985 již +začal být použitelným. To mi umožnilo začít používat na editaci unixové +systémy; protože jsem neměl zájem učit se pracovat s vi nebo ed, musel jsem +do té doby provádět editaci na jiných strojích.

+

+Lidé začali mít o používání GNU Emacsu zájem a tak vyvstala otázka, jak ho +šířit. Samozřejmě jsem ho umístil na anonymní ftp server na počítač MIT, jež +jsem používal. (Tento počítač, prep.ai.mit.edu, se tak stal hlavním FTP +distribučním stanovištěm pro GNU; o několik let později jsme ho přemístili +na náš nový FTP server.) V té době ovšem mnoho lidí, kteří se o to zajímali, +nebylo připojeno k Internetu a nemohlo získat přes ftp. Otázka tedy zněla: +„Co jim mám říct?“

+

+Mohl jsem říct: „Najděte si kamaráda, který na síti je, a ten vám udělá +kopii.“ Také jsem mohl udělat to, co jsem udělal s původním PDP-10 Emacs: +říct jim: „Pošlete mi pásku a obálku se známkou (SASE) a já vám ji pošlu +zpátky s nahraným Emacsem.“ Neměl jsem však práci a hledal jsem způsob, jak +si svobodným softwarem vydělat. Oznámil jsem tedy, že pásku pošlu každému za +poplatek $150. Takto jsem začal s obchodním šířením svobodného software a +byl jsem předchůdcem společností, které nyní distribuují GNU systémy +založené na Linuxu.

+ +

Je program svobodný pro každého uživatele?

+

+Jestliže je program v době, kdy opouští ruce svého autora, svobodným +softwarem, nemusí to nutně znamenat, že pro každého vlastníka kopie tohoto +programu to bude rovněž svobodný software. Například public domain +software (software, který není chráněn autorským právem) je svobodným +software; ale kdokoliv si může vytvořit vlastní nesvobodnou upravenou +verzi. Podobně je tomu v případě mnoha svobodných programů: jsou chráněny +autorským právem, ale šířeny pod jednoduchými licencemi, které umožňují +vytvářet proprietární modifikované verze.

+

+Příkladem tohoto problému je X Window systém vyvinutý na MIT a vydaný jako +svobodný software s velmi volnou licencí. Brzy byl převzat různými +počítačovými firmami. Ty přidaly X ke svým proprietárním unixovým systémům +pouze v binární podobě a s týmž non-disclosure agreement. Tyto kopie X +nebyly svobodným software o nic víc než Unix.

+

+Vývojáři X Window System to nepovažovali za problém – věděli , že k tomu +dojde. Jejich cílem nebyla svoboda, jen úspěch definovaný slovy „mít hodně +uživatelů“. Nestarali se o to, zda mají jejich uživatelé svobodu, šlo jim +jen o to, aby jich bylo co nejvíc.

+

+To vedlo k paradoxní situaci, kde dva rozdílné pohledy na míru svobody +poskytovaly odlišné odpovědi na otázku: „Je tento program svobodný?“ Pokud +byste tento problém posuzovali na základě svobod poskytovaných distribučními +podmínkami té verze z MIT, řekli byste, že X jsou svobodný +software. Jestliže byste ovšem prověřovali svobodu průměrného uživatele X, +museli byste říct, že se jedná o proprietární software. Většina uživatelů X +používala proprietární verze, které dostali s unixovými systémy, ne +svobodnou verzi.

+ +

Copyleft a GNU GPL

+

+Cílem GNU je poskytnout uživatelům svobodu, ne být populární. Potřebovali +jsme takové distribuční podmínky, abychom zabránili proměně GNU softwaru v +software proprietární. Metoda, kterou používáme, se nazývá „copyleft“.(1)

+

+Copyleft používá autorského práva (copyrightu), ale „převrací“ jej tak, aby +sloužilo k opačným účelům než obvykle: namísto prostředku ke spoutání +software, se stává prostředkem k udržení software svobodným.

+

+Hlavní myšlenkou copyleftu je dát každému práva ke spouštění, kopírování, +modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí – ne však povolení +přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které +definují „svobodný software“ zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se +nezcizitelnými právy.

+

+Aby byl copyleft efektivní, musí být modifikované verze rovněž svobodné. To +zajišťuje, že naše práce je, pokud je zveřejněna, dostupná naší komunitě. Co +se týče programátorů, kteří pracují jako dobrovolníci na zlepšování GNU +software, je to právě copyleft, jež nedovoluje jejich zaměstnavatelům říkat: +„Nesmíte sdílet tyto změny, protože je použijeme k vytvoření naší +proprietární verze programu.“

+

+Požadavek, že veškeré změny musí být „svobodné“ je nezbytný, pakliže chceme +zajistit svobodu každému uživateli programu. Společnosti, jež učinili X +Window systém proprietárním, většinou provedly několik změn, aby jej +přizpůsobily jejich systémům a hardware. Tyto změny byly v porovnání s +rozšířením X malé, ale nikoli bezvýznamné. Jestliže by vytváření změn bylo +výmluvou k odepření svobody uživatelům, bylo by pro kohokoli velmi snadné z +této výmluvy těžit.

+

+Související problém se týká kombinování svobodného programu s nesvobodným +kódem. Takováto kombinace by pak nevyhnutelně byla nesvobodná; jakékoliv +svobody chybějící nesvobodné části by pak chyběly i celku. Povolení takových +kombinací by bylo zkázonosné. Z toho důvodu je rozhodujícím požadavkem pro +copyleft „ucpat tuto díru“: jakýkoliv program, který je přidaný či +kombinovaný s copyleftovaným programem, musí být takový, aby další +kombinovaná verze byla rovněž svobodná a copyleftovaná.

+

+Specifická implementace copyleftu, kterou používáme ve většině GNU softwaru, +je GNU General Public License, zkráceně GNU GPL. Máme ovšem i jiné druhy +copyleftů, používané za zvláštních okolností. Příručky GNU jsou rovněž +copyleftovány, ale používají mnohem jednodušší druh copyleftu, protože pro +ně není třeba složitosti GNU GPL. (2)

+

+(1) V roce 1984 nebo 1985 mi poslal dopis Don Hopkins (nápady sršící +člověk). Na obálku napsal pár vtipných poznámek, včetně této: „Copyleft – +všechna práva vyhrazena“. Používal jsem výraz „copyleft“ k označení konceptu +distribuce, který jsem v té době vyvíjel.

+ +

+(2) Pro dokumentaci teď používáme GNU Free +Documentation License.

+ +

Nadace pro svobodný software

+ +

Jak vzrůstal zájem o používání Emacsu, do projektu GNU se začali zapojovat +další lidé, a tak jsme se rozhodli, že je čas znovu se poohlédnout po +nějakých financích. Proto jsme v roce 1985 vytvořili Nadaci pro svobodný software; organizaci pro +rozvoj svobodného software, osvobozenou od platby daní. Nadace pro svobodný +software rovněž převzala kontrolu nad prodejem pásek s Emacsem; později se +obchod rozšířil díky tomu, že jsme na pásku přidali další svobodný software +(jak GNU, tak ne-GNU) a také jsme začali prodávat manuály.

+ +

Nadace pro svobodný software přijímá sponzorské dary, ale většina jejích +příjmů vždy pocházela z prodeje kopií svobodného software a jiných služeb s +tím spojených. Nyní prodává CD-ROMy se zdrojovými kódy, CD-ROMy s binárkami, +přehledně tištěné příručky (vše se svobodou redistribuce a modifikace), a +zajišťuje distribuce Deluxe (v nichž dodáváme celou sbírku software dle +vašeho výběru platformy). FSF dodnes prodává +manuály a další věci, ale hlavní část příjmů tvoří členské příspěvky. K +FSF se můžete připojit na fsf.org.

+ +

Zaměstnanci Nadace pro svobodný software napsali a udržovali mnoho balíčků +GNU. Dva významné jsou knihovny pro C a shell. GNU C knihovna je tím, co +každý program běžící na GNU/Linux systému používá ke komunikaci s +Linuxem. Vyvinul ji člen Nadace pro svobodný software, Roland McGrath. Na +většině GNU/Linux systémů je používaným shellem BASH – Bourne Again Shell(1), vyvinutý zaměstnancem FSF, +Brianem Foxem.

+ +

Financovali jsme vývoj těchto programů, protože GNU projekt nebyl pouze o +nástrojích či vývojovém prostředí. Naším cílem byl kompletní operační systém +a tyto programy jsme pro dosažení cíle potřebovali.

+ +

(1) „Bourne again Shell“ je parodií na jméno „Bourne Shell“, což byl shell +obvykle používaný v Unixu.

+ +

Podpora svobodného software

+ +

Filosofie svobodného software odmítá určitou rozšířenou obchodní praxi, ale +nestaví se proti komerci jako takové. Pokud obchod respektuje svobody +uživatele, přejeme mu úspěch.

+ +

Prodej kopií Emacsu ukazuje jeden druh obchodu se svobodným softwarem. Když +Nadace pro svobodný software převzala tento obchod, potřeboval jsem najít +jiný způsob vydělávání. Nalezl jsem jej v prodeji služeb spojených se +svobodným software, který jsem vyvíjel. To zahrnovalo vyučování předmětů +jako například jak programovat GNU Emacs a jak si přizpůsobit GCC, a vývoj +softwaru, převážně portování GCC na nové platformy.

+ +

V dnešní době provozuje každý z těchto typů obchodu se svobodným software +řada korporací. Některé distribuují kolekce svobodného softwaru na CD-ROM; +jiné nabízejí podporu uživatelů na různých úrovních: od zodpovídání +uživatelských otázek přes opravy chyb až k přidávání nových +funkcionalit. Dokonce se začínají objevovat firmy založené na vydávání +nových svobodných softwarových produktů.

+ +

Přesto však pozor – řada firem, které se samy zaštiťují termínem „open +source“ ve skutečnosti zakládá svůj byznys na nesvobodném softwaru, který +pracuje spolu se svobodným softwarem. Nejsou to firmy svobodného softwaru, +jedná se o firmy proprietárního softwaru, o firmy, jež se pomocí svých +produktů snaží odlákat uživatele od svobody. Nazývají je „přidanými +hodnotami“, na které chtějí, abychom si zvykli: jedná se o volbu mezi +výhodností a svobodou. Ceníme-li si svobody více, měli bychom je nazývat +„produkty zbavené svobody“.

+ +

Technické cíle

+ +

Hlavním cílem GNU je, aby bylo svobodným softwarem. Dokonce ani kdyby GNU +nebylo technicky vyspělejší než Unix, bylo by společenským přínosem, neboť +by dovolovalo uživatelům spolupracovat, a etickým přínosem, neboť by +respektovalo jejich svobody.

+ +

Bylo ovšem přirozené při práci aplikovat známé standardy a dobré praktiky – +například dynamickou alokaci datových struktur, abychom se vyhnuli jakýmkoli +fixním limitům nebo používat veškeré možné osmibitové kódy všude tam, kde to +mělo smysl.

+ +

Navíc jsme se rozhodli odmítnout zaměření Unixu na malé velikosti paměti a +to tak, že jsme se rozhodli nepodporovat 16-bitové počítače (bylo zřejmé, že +v době, kdy bude GNU systém dokončen, budou normou 32-bitové stroje), a +nesnažit se o snížení využití paměti, pokud nepřekročilo jeden megabyte. U +programů, pro něž nebyly velmi rozsáhlé soubory rozhodující, jsme +povzbuzovali programátory, aby načetli celé vstupní soubory do jádra a poté +procházeli jejich obsah bez obav o I/O operace.

+ +

Tato rozhodnutí umožnila mnoha GNU programům předčit jejich unixové +protějšky ve spolehlivosti a rychlosti.

+ +

Darované počítače

+ +

Jak vzrůstala reputace projektu GNU, lidé nám začali nabízet stroje +používající Unix. Bylo to velmi užitečné, protože nejsnazší cesta k rozvoji +komponent GNU spočívala v nahrazování komponent jednoho systému komponenty +druhého systému. Bohužel to však vyvolalo etický problém: jestli je vůbec +správné mít kopii Unixu.

+ +

Unix byl (a je) proprietární software a filozofie projektu GNU říká, že +bychom proprietární software neměli používat. Když jsem však aplikoval táž +odůvodnění, která vedla k závěru, že násilí v sebeobraně je +ospravedlnitelné, došel jsem k tomu, že je etické používat proprietární +software tam, kde je důležitým pro vývoj svobodných náhrad, které by pomohly +ostatním přestat používat proprietární software.

+ +

Ačkoliv se jednalo o ospravedlnitelnou špatnost, stále to byla +špatnost. Nyní již nemáme žádné další kopie Unixu, protože jsme je nahradili +svobodnými operačními systémy. Pokud bychom na nějakém počítači nemohli +nahradit stávající počítačový systém systémem svobodným, nahradili bychom +raději počítač.

+ +

Seznam úloh GNU

+ +

Jak projekt GNU pokračoval a přibývalo systémových komponent, rozhodli jsme +se vytvořit seznam chybějících částí. Nabírali jsme vývojáře, aby napsali +chybějící komponenty. Tento seznam se stal známý jako seznam úloh GNU. Kromě +chybějících unixových komponent jsme přidali i jiný užitečný software a +dokumentaci, kterou by podle nás měl opravdu kompletní systém mít.

+ +

Nyní (1) jsou na seznamu úloh GNU stěží nějaké komponenty Unixu – všechno +již bylo vytvořeno, kromě několika nepříliš důležitých. Seznam je však plný +projektů, které by někteří mohli označit jako „aplikace“. Jakýkoliv program, +jež se zamlouvá více lidem než úzké skupině uživatelů, by bylo užitečné +přidat k operačnímu systému.

+ +

Dokonce i hry jsou a již od počátku byly na seznamu úloh. Unix hry +zahrnoval, a proto je mělo GNU přirozeně zahrnovat také. Ovšem kompatibilita +nebyla pro hry důležitá, a tak jsme se neřídili seznamem her, které měl +Unix. Namísto toho jsme sepsali řadu her různých typů, které by se +uživatelům mohly zamlouvat.

+ +

(1) Byl sepsán v roce 1998. Od roku 2009 už seznam úkolů +neudržujeme. Komunita vyvíjí svobodný software tak rychle, že už ani +nestíháme všechno sledovat. Místo toho máme Seznam vysoce důležitých +projektů – mnohem kratší seznam programů, u kterých výrazně podporujeme, aby +je lidé napsali.

+ +

GNU knihovní GPL (LGPL)

+ +

GNU knihovna pro C používá zvláštní druh copyleftu nazvaný GNU Library +General Public License (1). Tento copyleft umožňuje spojit proprietární +software s knihovnami. Proč jsme udělali tuto výjimku?

+ +

Není to otázka principu; neexistuje princip, který by tvrdil, že produkty +proprietárního software mají oprávnění zahrnovat náš kód. (Proč přispívat +projektu založeném na tom, že s námi odmítne cokoliv sdílet?) Používání LGPL +pro C knihovnu, či pro jakoukoliv knihovnu, je otázkou strategie.

+ +

C knihovna má obecnou úlohu; každý proprietární systém nebo překladač má C +knihovnu. Z toho důvodu by vytvoření naší C knihovny dostupné pouze +svobodnému softwaru nemělo pro svobodný software žádné výhody – jen by +odrazovalo od jejího používání.

+ +

Jeden systém je ovšem výjimkou: v GNU systému (a ten zahrnuje GNU/Linux), je +GNU C knihovna jedinou C knihovnou. Distribuční podmínky GNU C knihovny +určují, zda je možné kompilovat proprietární program pro GNU +systém. Neexistuje žádný morální důvod, který by povoloval proprietární +aplikace na GNU systému, ale ze strategického hlediska to vypadá, že jejich +zamítnutí by spíše odrazovalo od používání GNU systému než povzbuzovalo +rozvoj svobodných aplikací.

+ +

Proto je používání licence LGPL dobrou strategií pro knihovnu C. U ostatních +knihoven se tyto strategické otázky rozhodují případ od případu. Jestliže se +díky knihovně dají psát zvláštní typy programů, potom je její vydání pod GPL +a omezení pouze na svobodné programy způsobem, jak pomoci ostatním vývojářům +svobodného software, tím, že budou zvýhodněni oproti proprietárnímu +software.

+ +

Povšimněte si například GNU Readline, knihovny, která byla vyvinuta, aby +poskytla editační příkazovou řádku pro BASH. Readline je vydáno pod +obyčejnou GNU GPL, ne pod knihovní LGPL. To má pravděpodobně za následek +snížení množství užití Readline, ale to pro nás není ztráta. Mezitím se +přinejmenším jedna užitečná aplikace stala svobodnou, aby mohla používat +Readline, a to je pro komunitu velkou výhrou.

+ +

Vývojáři proprietárního softwaru mají výhody, které jim poskytují peníze; +vývojáři svobodného software potřebují vytvářet výhody pro sebe +navzájem. Doufám, že jednou budeme mít rozsáhlou sbírku knihoven krytých +GPL, k nimž nebude mít proprietární software přístup a nebudeme mu tak +poskytovat užitečné moduly sloužící jako stavební kameny nového svobodného +software a získáme tak další výhodu pro jeho rozvoj.

+ +

(1) Abychom předešli pocitu, že by pod ní měly být vydávány všechny +knihovny, nazýváme teď tuto licenci GNU Lesser General Public License. Pro +více informací se podívejte na: Proč +byste neměli použít Lesser GPL pro vaši příští knihovnu.

+ +

Řešení problému?

+

+Eric Raymond říká: „každý dobrý program je psán tak, aby vyřešil problém +svého tvůrce“. Možná je to občas pravdou, ale mnoho důležitých součástí GNU +software bylo rozvíjeno kvůli tomu, abychom měli kompletní svobodný operační +systém. Byly vytvořeny na základě určité vize a plánu, ne z impulzu.

+

+Například jsme vyvíjeli GNU C knihovnu, protože systém podobný Unixu ji +potřebuje, Bourne-Again Shell (bash), protože systém podobný Unixu potřebuje +shell, a GNU tar, z toho samého důvodu jako tyto dvě předchozí. Totéž platí +i pro mé vlastní programy – GNU C překladač, GNU Emacs, GDB a GNU Make.

+

+Některé GNU programy byly vyvíjeny, aby se utkaly s určitými překážkami +kladenými vůči svobodě. Vyvíjeli jsme gzip, abychom nahradili program +Compress, jež naše komunita ztratila kvůli LZW patentům. Našli jsme lidi, +aby vyvinuli LessTif a později začali pracovat na GNOME a Harmony, zaměřené +na potíže způsobené jistými proprietárními knihovnami (viz níže). Vyvíjíme +GNU Privacy Guard, abychom nahradili populární nesvobodný šifrovací +software, protože by si uživatelé neměli být nuceni vybírat mezi soukromím a +svobodou.

+

+Samozřejmě mnoho lidí, kteří psali tyto programy, práce zaujala, a řadu +součástí přidali lidé, kvůli svým potřebám a zájmům. To ale není důvod proč +tyto programy existují.

+ +

Neočekávaný vývoj

+

+Na počátku projektu GNU jsem si představoval, že vyvineme celý GNU systém a +poté ho jako celek vydáme. To se však nestalo.

+

+Od té doby, kdy byly všechny části systému GNU implementovány na systému +Unix, mohly být spouštěny na unixových systémech, což bylo dlouho předtím +než existoval kompletní GNU systém. Některé z těchto programů si získaly +oblibu, a uživatelé je začali šířit a portovat – na různé nekompatibilní +verze Unixu a někdy též do jiných systémů.

+

+Programy se postupně staly daleko výkonnějšími a přitahovaly jak peněžní +zdroje, tak přispěvatele, k projektu GNU. Pravděpodobně to však zpozdilo +zkompletování projektu GNU o několik let, neboť vývojáři GNU vložili svůj +čas do údržby portů a přidávání funkcionalit k existujícím součástem, raději +než aby pokračovali v psaní chybějících částí, jedné po druhé.

+ +

GNU Hurd

+

+V roce 1990 byl již GNU systém téměř hotov; jedinou větší chybějící +komponentou bylo jádro (kernel). Rozhodli jsme se implementovat ho jako +soubor serverových procesů nad Machem. Mach je mikrokernel vyvinutý na +univerzitě Carnegie Mellon a univerzitě v Utahu; GNU HURD je sbírkou serverů +(tj. „stádo pakoňů“ – „herd of GNUs“), který běží nad Machem, a vykonává +různé činnosti unixového jádra. Zahájení vývoje se zpozdilo kvůli tomu, že +jsme čekali, až uvolní Mach coby svobodný software, jak nám bylo slíbeno.

+

+Jedním z důvodů, proč jsme si vybrali tuto architekturu, bylo vyvarovat se +nejobtížnější části práce: ladění (debuggování) kernelového programu bez +debuggeru na úrovni zdrojového kódu. Tato práce byla již hotova, v Machu, a +zamýšleli jsme ladit HURD servery jako uživatelské programy, s GDB. Trvalo to však velmi dlouho a +ukázalo se, že je velmi obtížné odladit více-procesové servery, které si +navzájem posílají zprávy. Trvalo mnoho let než HURD začal spolehlivě +fungovat.

+ +

Alix

+

+Nepředpokládali jsme, že se kernel bude jmenovat HURD. Jeho původní název +byl Alix – podle jména mé tehdejší přítelkyně, systémové administrátorky, +která poukázala na to, že by se její jméno hodilo do našeho systému +pojmenovávání verzí unixových systémů; vtipkovala před svými přáteli, že by +měl někdo pojmenovat kernel po ní. Nic jsem neříkal, ale rozhodl jsem se ji +překvapit kernelem s názvem Alix.

+

+Nakonec to tak nezůstalo. Michael Bushnell (nyní Thomas), hlavní vývojář +kernelu, upřednostňoval název HURD a z Alix udělal odkaz k určité části +kernelu – konkrétně k té, co zachycuje systémová volání a posílá zprávy HURD +serverům.

+

+Později jsme se s Alix rozešli a změnila si jméno; nezávisle na tom byl +změněn design HURDu tak, aby C knihovna posílala zprávy přímo serverům, a +díky tomu součást Alix zmizela z návrhu.

+

+Ještě předtím než se tohle všechno událo, se Alix setkala se svými přáteli a +ti jí řekli o názvu Alix ve zdrojovém kódu HURDu, takže jméno odvedlo svou +práci.

+ +

Linux a GNU/Linux

+

+GNU Hurd není připravený pro produkční využití a ani nevíme, jestli někdy +bude. Z flexibility návrhu pramení určité problémy a zatím není zřejmé, jak +je vyřešit.

+ +

+Naštěstí je dostupné jiné jádro. V roce 1991 začal Linus Torvalds s vývojem +jádra kompatibilního s Unixem a nazval ho Linux. Toto jádro bylo zpočátku +proprietární, ale v roce 1992 z něj Linus udělal svobodný +software. Zkompletováním Linuxu s ne zcela hotovým GNU systémem vznikl úplný +svobodný operační systém. (Jejich zkombinování bylo samozřejmě samo o sobě +podstatným úkolem.) Vlastně můžeme spouštět verze GNU systému díky Linuxu.

+

+Tento systém nazýváme GNU/Linux, +abychom vyjádřili, že vznikl spojením systému GNU a Linuxu jakožto +jádra. Prosíme, abyste nepropadali zlozvyku nazývat celý systém slovem +“Linux”, protože tím byste přisuzovali zásluhy za naši práci +někomu jinému. Přiznejte nám prosím zásluhy rovným dílem.

+ +

Výzvy v naší budoucnosti

+

+Prokázali jsme naši schopnost vyvinout široké spektrum svobodného +softwaru. To neznamená, že jsme neporazitelní a nezastavitelní. Díky +několika obtížím je budoucnost svobodného softwaru nejistá; střet s nimi +bude vyžadovat velké úsilí a vytrvalost, možná trvající roky. Bude vyžadovat +takové odhodlání, v němž lidé dají najevo, že si své svobody váží a +nenechají si ji od nikoho vzít.

+

+Následující čtyři oddíly popisují tyto výzvy.

+ +

Tajemný hardware

+

+Výrobci hardwaru mají stále vzrůstající tendence udržovat hardwarové +specifikace v tajnosti. Díky tomu je obtížné psát svobodné ovladače, aby +Linux a XFree86 mohly podporovat nový hardware. Nyní máme kompletní svobodné +systémy, ale nebudeme je mít později, pakliže nebudou schopny podporovat +budoucí počítače.

+

+Existují dvě možnosti jak zvládnout tento problém. Programátoři se mohou +použít tzv. zpětné inženýrství, aby vyzkoumali jak podporovat daný +hardware. Zbylí z nás si mohou vybrat hardware, který je podporovaný +svobodným softwarem; jak náš počet poroste, utajování specifikací se stane +taktikou porážející sebe sama.

+

+Zpětné inženýrství je velký kus práce; budeme mít programátory s dostatečným +odhodláním pustit se do toho? Ano – pokud budou lidé přesvědčeni, že +svobodný software je otázkou principu a nesvobodné ovladače nemohou být +tolerovány. A utratí mnoho z nás peníze navíc, či dokonce obětuje trochu víc +času, abychom mohli používat svobodné ovladače? Ano, jestliže odhodlání mít +svobodu bude rozšířené.

+

+(Poznámka z roku 2008: tato záležitost se týká i BIOSu. Máme k dispozici +jeho svobodnou náhradu LibreBoot, +svobodnou distribuci corebootu, ale je tu problém se získáváním specifikací +hardwaru, aby ho LibreBoot mohl podporovat i bez proprietárních „blobů“.)

+ +

Nesvobodné knihovny

+

+Nesvobodné knihovny používané na svobodných operačních systémech jsou +jakousi pastí na vývojáře svobodného softwaru. Lákavé rysy knihovny jsou +návnady; pokud použijete tuto knihovnu, spadnete do pasti, protože váš +program nebude moci být užitečnou částí svobodného operačního +systému. (Stručně řečeno, můžeme zahrnout váš program, ale nebude +fungovat bez dané knihovny.) Ještě hůře, pokud se program +využívající proprietární knihovnu stane populární, může nalákat jiné nic +netušící programátory do pasti.

+

+První ukázkou tohoto problému byla v osmdesátých letech sada nástrojů +Motif. Přestože zde ještě nebyly svobodné operační systémy, bylo zřejmé, +jakým problémem pro ně později Motif bude. GNU projekt na to reagoval dvěma +způsoby: požádal jednotlivé projekty svobodného softwaru, aby podporovaly +svobodné ovládací prvky X Toolkitu stejně jako ty z Motifu a požádal také, +aby někdo napsal svobodnou náhradu za Motif. Trvalo to velmi dlouho; +LessTif, vyvíjený skupinou Hungry Programmers („Hladoví programátoři“), se +stal dostatečně výkonným aby podporoval většinu aplikací Motifu až v roce +1997.

+

+V letech 1996 až 1998 se používala jiná nesvobodná GUI knihovna nazvaná Qt v důležité kolekci svobodného +softwaru, desktopovém prostředí KDE.

+

+Svobodné GNU/Linux systémy nemohly použít KDE, protože jsme nemohli používat +danou knihovnu (Qt). Avšak někteří komerční distributoři systémů GNU/Linux, +ti kteří striktně nelpěli na svobodném softwaru, přidávali ke svým systémům +KDE – vytvářeli tak schopnější systém, který byl však ošizen co se svobody +týče. Skupina KDE aktivně povzbuzovala programátory, aby používali Qt, a +milióny nových „linuxových uživatelů“ nebyly nikdy seznámeny s tím, že je s +tím něco v nepořádku. Situace vypadala hrozivě.

+

+Komunita svobodného softwaru odpověděla na problém dvěma způsoby: GNOME a +Harmony.

+

+GNOME, GNU Network Object Model Environment, je desktopovým projektem +GNU. Zahájil ho Miguel de Icaza v roce 1997 a vyvíjel ho s podporou Red Hat +Software. GNOME chtěl poskytnout podobná desktopová zázemí, které by však +používalo pouze svobodný software. Měl rovněž technické výhody, jako +například podporu mnoha jazyků, nikoliv jen C++. Hlavním důvodem však byla +svoboda: aby nebylo třeba používat jakýkoliv nesvobodný software.

+

+Harmony je kompatibilní náhrada knihovny, navržená tak, aby umožňovala +spustit KDE software bez použití Qt.

+

+V listopadu 1998 ohlásili vývojáři Qt změnu licence. Z Qt se tak měl stát +svobodný software. Nejsem si zcela jistý, ale domnívám se, že se tak stalo +zčásti kvůli neústupné reakci komunity na problém způsobený nesvobodností +Qt. (Nová licence je nevýhodná a nespravedlivá, takže je stále žádoucí +vyvarovat se použití Qt.)

+

+[Dodatečná poznámka: v září 2000 bylo Qt vydáno pod licencí GNU GPL, což +tento problém vyřešilo]

+

+Jak zareagujeme na další lákavou nesvobodnou knihovnu? Porozumí celá +komunita tomu, že je třeba nespadnout do pasti? Nebo se mnozí z nás vzdají +svobody ve prospěch pohodlí a vznikne velký problém? Naše budoucnost závisí +na naší filozofii.

+ +

Softwarové patenty

+

+Největší hrozba, které čelíme, jsou softwarové patenty, které mohou +odstranit algoritmy a hlavní části programu z dosahu svobodného softwaru až +na dvacet let. Patenty na LZW kompresní algoritmy byly zavedeny v roce 1983 +a stále nesmíme vydávat svobodný software, který by vytvářel řádně +komprimované GIFy. [V roce +2009 tento patent vypršel.] V roce 1998 byl stažen z prodeje svobodný +program na vytváření komprimovaných MP3 souborů pod hrozbou soudního procesu. [patenty na MP3 vypršely +v roce 2017 – zde je vidět, jak dlouho jsme museli čekat] +

+

+Jsou různé způsoby jak si poradit s patenty: můžeme hledat důkaz, že patent +je neplatný, anebo se můžeme hledat alternativní řešení, abychom mohli +splnit požadovanou úlohu. Každá z těchto metod je však účinná pouze v +některých případech; pokud obě dvě selžou, patent může přinutit všechen +svobodný software, aby se vzdal některých částí, které uživatelé +vyžadují. Po dlouhém čekání, patenty vyprší, ale co budeme dělat do té doby?

+

+Ti, kteří si cení svobodný software díky svobodě, kterou poskytuje, u něho +zůstanou. Pokusíme se dělat naši práci bez patentovaných součástí. Ti, kteří +si svobodného software cení kvůli předpokladům, že bude technicky +vyspělejším, nazvou pravděpodobně zbrzdění kvůli patentu selháním. Ačkoli je +tedy užitečné hovořit o praktické účinnosti vývojového modelu zvaného +„tržiště“ a spolehlivosti a výkonnosti svobodného softwaru, nesmíme se v +tomto bodě zastavit. Musíme hovořit o svobodě a principu.

+ +

Svobodná dokumentace

+

+Největší nedostatek našich svobodných operačních systémů nespočívá v +softwaru – je to nedostatek dobrých svobodných manuálů, které můžeme +zahrnout do našich systémů. Dokumentace je nezbytnou součástí každého +softwarového balíku; když sadě programů důležitého svobodného softwaru chybí +dobrá svobodná příručka, je to velká mezera. V dnešní době máme mnoho +takových mezer.

+

+Svobodná dokumentace, jako svobodný software, se vztahuje ke svobodě, +nikoliv k ceně. Kritéria, která musí splňovat svobodná příručka, jsou +prakticky totožná s kritérii pro svobodný software: jedná se o poskytnutí +určitých svobod všem uživatelům. Musí být povolena redistribuce (včetně +komerčního prodeje), a to jak v on-line, tak v tištěné podobě, aby manuál +mohl doprovázet každou kopii programu.

+

+Právo k úpravám je rovněž zásadní. Nevěřím ale tomu, že je pro lidi nezbytné +mít povolení k modifikaci všech druhů článků a knih. Myslím si například, že +vy nebo já smíme omezovat modifikaci článků jako je tento, kde se popisují +naše činy a názory.

+

+Je zde ovšem zvláštní důvod, proč je svoboda modifikace rozhodující pro +dokumentaci svobodného softwaru. Pokud lidé uplatní svá práva modifikovat +software a přidávat nebo měnit jeho části, jsou-li svědomití, změní také +příručku – aby poskytli přesnou a použitelnou dokumentaci spolu s upraveným +programem. Příručka, která programátorům nedovoluje svědomitě dokončit +práci, nesplňuje potřeby komunity.

+

+Některá omezení modifikací jsou stanovena tak, aby nezpůsobovala +potíže. Například požadavky na zachování poznámky o původním autorovi a +copyrightu, distribučních podmínek nebo seznamu autorů jsou v pořádku. Není +problémem požadovat, aby upravené verze v sobě zahrnovaly poznámku o své +modifikaci, včetně označení částí, které byly smazány či změněny, dokud tyto +oddíly pojednávají o netechnických tématech. Tato omezení nepředstavují +žádnou potíž, protože neznemožňují svědomitému programátorovi přizpůsobení +příručky tak, aby se hodila k modifikovanému programu. Jinými slovy, +neznemožňují komunitě svobodného software plně využívat manuál.

+

+Nicméně musí být možné upravovat veškerý technický obsah manuálu a +posléze redistribuovat výsledky přes běžná média, přes všechny běžné kanály; +jinak jsou totiž omezení komunitě na obtíž, manuál není svobodný a je +potřeba vytvořit jiný.

+

+Budou vývojáři svobodného softwaru odhodlaní vytvářet kompletní škálu +svobodných příruček? Opět, naše budoucnost závisí na naší filozofii.

+ +

Musíme mluvit o svobodě

+

+V dnešní době je přibližně deset miliónů uživatelů na systémech GNU/Linux +jako například Debian GNU/Linux a Red Hat Linux. Svobodný software vyvinul +několik praktických výhod, takže k němu uživatelé přecházejí již i z čistě +praktických důvodů.

+

+Dobré následky jsou zřejmé: větší zájem o rozvoj svobodného softwaru, více +zákazníků pro obchod se svobodným softwarem a větší schopnosti povzbuzovat +společnosti, aby namísto proprietárních produktů vyvíjely komerční svobodný +software.

+

+Zájem o software však narůstá rychleji než povědomí o filosofii, na níž je +postaven, a to způsobuje potíže. Naše schopnost čelit výše popsaným výzvám a +nebezpečím závisí na vůli pevně hájit svobodu. Abychom se ujistili, že naše +komunita tuto vůli má, musíme předávat naše myšlenky a nápady všem nově +příchozím členům v naší komunitě.

+

+Bohužel však v tomto selháváme: úsilí přilákat do naší komunity nové +uživatele dalece předstihuje úsilí naučit je chování naší +komunity. Potřebujeme dělat obojí a udržet tato úsilí v rovnováze. [Proto +také vznikl tento překlad. Zmiňte se o českém překladu stránek projektu GNU +kamarádům a kolegům, ať se také dozví o naší komunitě – poznámka původního +korektora]

+ +

„Open Source“

+

+Učení nových uživatelů svobodě se ztížilo v roce 1998, kdy se část komunity +rozhodla přestat používat termín „svobodný software“ a namísto toho užívat +termín „open source software“.

+

+Někteří z těch, co upřednostňovali tento výraz, si kladli za cíl, aby +nedocházelo k záměně slov „svobodný“ se slovem „zdarma“ [1] – správný záměr. Jiní se naopak distancovali od ducha +principu, jež motivoval hnutí svobodného software a uživatele GNU projektu, +a aby se zalíbili vedoucím pracovníkům a firemním uživatelům, mnoho z nich +následovalo ideologii, která staví zisk nad svobodu, nad komunitu, nad +principy. Rétorika „open source“ se zaměřuje na možnost vytvářet vysoce +kvalitní, silný software, ale vyhýbá se myšlenkám svobody, komunity a +principu.

+

+Jasným příkladem tohoto jsou „linuxové“ magazíny – jsou plné inzerátů na +proprietární software, který pracuje pod GNU/Linuxem. Až se objeví příští +Motif či Qt, budou tyto magazíny před nimi programátory varovat, nebo na ně +naopak otiskovat inzeráty?

+

+Podpora byznysu může být pro komunitu v mnoha ohledech přínosná; za jinak +stejných okolností, je to užitečné. Ovšem získání jejich podpory tím, že +budeme mluvit ještě méně o svobodě a principu, může být katastrofální; +předchozí nevyváženost mezi rozsahem uživatelů a vzděláním se tak ještě +zhoršuje.

+

+„Svobodný software“ a „open source“ popisují víceméně tutéž kategorii +softwaru, ale říkají odlišné věci o softwaru a o hodnotách. GNU projekt +pokračuje v užívání pojmu „svobodný software“, aby dal najevo, že nejen +technologie, ale hlavně svoboda je důležitá.

+ +

Pokus se!

+

+Yodův aforismus („Neexistuje ‚pokus‘“) zní hezky, ale pro mě je +neplatná. Většinu své práce jsem dělal s úzkostí, zda na ní mám a v +nejistotě, zda dosáhnu cíle, který jsem si vytyčil. Přesto jsem se pokusil, +protože mezi mým městem a nepřítelem nebyl nikdo jiný než já. Ke svému +překvapení jsem občas uspěl.

+

+Občas jsem neuspěl; některé z mých měst padly. Poté jsem našel další +ohrožené město a připravil se na bitvu. Po čase jsem se naučil vyhledávat +hrozby a stavět se mezi ně a mé město, vyzývaje ostatní hackery, aby přišli +a připojili se ke mně.

+

+Nyní již často nejsem sám. Je to pro mě úleva a radost, když vidím zástupy +hackerů, kteří se pouštějí do téhož, aby pokračovali, a uvědomuji si, že by +toto město mohlo přežít – prozatím. Nebezpečí jsou však rok od roku větší a +nyní se Microsoft explicitně zaměřil na naši komunitu. Nemůžeme pokládat +budoucnost svobody za samozřejmou. Neberte to jako samozřejmost! Jestliže si +chcete udržet svoji svobodu, musíte být připraveni ji bránit.

+ +
+ + +

Poznámky překladatele

  1. Narážíme tu na rozdíl mezi +angličtinou a češtinou. Zatímco angličtina má jedno slovo: „free“, v češtině +tento problém řešit nemusíme – dokážeme oba významy jasně rozlišit, protože +používáme dvě různá slova: „zdarma“ a „svobodný“. Proto se také někdy v +angličtině používá slovo „libre“ (přejaté ze Španělštiny nebo +Francouzštiny), pomocí nějž můžeme v anglických textech akcentovat právě +význam svobody a není zaměnitelné se „zdarma“ (pro něj naopak můžeme použít +„gratis“).
+ + + + + + + + + -- cgit v1.2.3