From 1ae0306a3cf2ea27f60b2d205789994d260c2cce Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Christian Grothoff Date: Sun, 11 Oct 2020 13:29:45 +0200 Subject: add i18n FSFS --- .../articles/cs/free-software-for-freedom.html | 424 +++++++++++++++++++++ 1 file changed, 424 insertions(+) create mode 100644 talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html') diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html new file mode 100644 index 0000000..387fcff --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/free-software-for-freedom.html @@ -0,0 +1,424 @@ + + + + + + + +Proč je užívání pojmu „svobodný software” lepší než „Open Source” (otevřený +zdrojový kód) – GNU projekt – Nadace pro svobodný software + + + + +

Proč je užívání pojmu „svobodný software” lepší než „Open Source” (otevřený +zdrojový kód)

+ +

+Ačkoli vám svobodný software, ať se nazývá jakkoli, poskytuje stejnou +svobodu, velký rozdíl činí, který pojem užíváme: různá slova sdělují +různé myšlenky.

+ +

+V roce 1998 někteří lidé ze společenství svobodného softwaru začali užívat +pojem „open source software” (software +s otevřeným zdrojovým kódem) místo „free +software” (svobodný software), aby popsali, co vytvářejí. Pojem „open +source” (otevřený zdrojový kód) brzy začal být spojován s jiným přístupem, +jinou filozofií, jinými hodnotami a zvláště jinými kritérii, pro které +licence je přijatelný. Hnutí svobodný software a hnutí Open Source (otevřený +zdrojový kód) jsou dnes fakticky oddělená hnutí, +ačkoli společně můžeme pracovat a pracujeme na konkrétních projektech.

+ +

+ +

+Tento článek popisuje, proč používání pojmu „open source” neřeší žádné +problémy, ale ve skutečnosti další vytváří. To je důvodem, proč je lepší +zůstat u „svobodného software”.

+ +

Dvojznačnost

+ +

+Pojem „free software” (svobodný software) je problematický kvůli své +dvojznačnosti: Nezamýšlený význam, „software, který můžete získat za nulovou +cenu”, se k pojmu hodí stejně jako zamýšlený význam, „software, který +poskytuje uživateli určité svobody”. Věnovali jsme se tomuto problému a +zveřejnili jsme preciznější definici +svobodného softwaru, ale nejedná se o dokonalé řešení; nemůže úplně +odstranit zmíněný problém. Jiný nedvojznačný pojem by byl lepší, kdyby +nepřinášel další potíže.

+ +

+Posuzovali jsme mnoho alternativ, které lidé navrhovali, a ač některé se +zmíněnému problému vyhýbají, přinášejí jiné potíže; žádná není ta úplně +„pravá”, že by její přijetí bylo dobrý nápad. Každá navrhovaná náhrada za +„free software” má podobný problém sémantického rázu anebo horší. A to se +týká i „open source software”. [1]

+ +

+Samozřejmým významem „open source software” je: „Můžete se podívat do +zdrojového kódu.” To je mnohem slabší měřítko než svobodný software; tento +význam zahrnuje svobodný software, ale také některé proprietární +programy včetně Xv a Qt v rámci jeho originální licence (dříve QPL).

+ +

+Z tohoto samozřejmého významu „open source” neplyne, co jeho obhájci +zamýšlejí. Výsledkem je, že většina lidí špatně rozumí tomu, čeho se +zastávají. Neal Stephenson definoval „open source” takto:

+ +

+Linux je „open source” software (software s otevřeným zdrojovým kódem) a to +jednoduše znamená, že kdokoliv může získat kopie souborů s jeho zdrojovým +kódem. +

+ +

+ +Nemyslím si, že by po zralé úvaze shledal, že zamítá nebo popírá +„oficiální”definici. Myslím, že jednoduše uplatnil zvyklosti anglického +jazyka, aby vyjádřil význam toho pojmu. Kansaský stát zveřejnil podobnou +definici: +

+ +

+OSS (open-source software) je software, jehož zdrojový kód je volně a +veřejně přístupný, ačkoli jednotlivá licenční ujednání se liší podle toho, +co je povoleno s takovým kódem dělat. +

+ +

+Samozřejmě že lidé kolem open source se s tím pokusili vyrovnat publikováním +přesné definice pojmu, tak jak jsme to my udělali pro „svobodný software”.

+ +

+Ale vysvětlení svobodného softwaru je jednoduché -- ten, kdo slyšel „free +speech, not free beer” (svoboda projevu, nikoli pivo zadarmo), to již špatně +nechápe. Neexistuje stručné vysvětlení oficiální definice „open source”, +které by jasně ukázalo, že „přirozená” definice je špatná.

+ +

Strach ze svobody

+ +

+Hlavním argumentem pro pojem „open source software” je, že „free software” +(svobodný software) některé lidi znepokojuje. Je to pravda: Mluvení nejen o +výhodách, ale i o svobodě, o etických otázkách, o odpovědnosti, nutí lidi, +aby přemýšleli o věcech, kterých by raději nedbali. To může působit obtížně +a někteří lidé proto tu myšlenku zavrhnou. Z toho však neplyne, že +společnost bude lepší, když se přestaneme bavit o takových věcech.

+ +

+Před lety zaznamenali vývojáři svobodného softwaru tuto znepokojenou reakci +a někteří začali hledat jiný přístup, aby se jí vyhnuli. Uvědomili si, že +pokud budou mlčet o etice a svobodě a budou mluvit pouze o bezprostředních +praktických výhodách určitého svobodného softwaru, budou asi schopni +„prodávat” software efektivněji některým uživatelům, zejména těm z obchodní +sféry. Pojem „open source” je nabízen jako způsob dělat víc než to, jako +způsob, jak být „přijatelnější pro obchodní sféru”.

+ +

+Tento přístup se v rámci svých možností ukázal jako účinný. Mnoho lidí se +dnes rozhoduje pro svobodný software z čistě praktických důvodů. To je jistě +dobře, ale není to všechno, co bychom měli dělat! Přitahovat uživatele ke +svobodnému softwaru není celá práce, ale jenom první krok.

+ +

+Dříve nebo později budou uživatelé pozváni, aby přešli zpátky na +proprietární software kvůli nějaké praktické výhodě. Nesčetné firmy usilují, +aby mohly nabídnout takové pokušení, a proč by je uživatelé odmítali? Jenom +v případě, že by se naučili ocenit hodnotu svobody, kterou jim svobodný +software nabízí, kvůli němu samému. Záleží na nás, jestli budeme šířit tuhle +myšlenku - a v tom případě musíme hovořit o svobodě. Jistá míra mlčení vůči +obchdodní sféře může být pro komunitu prospěšná, ale musíme také mnoho +mluvit o svobodě.

+ +

+V současné době hodně mlčíme ale nemáme dosti svobody mluvit. Většina lidí +spojených se svobodným softwarem hovoří málo o svobodě, obyčejně proto, že +se snaží být „přijatelnější pro obchodní sféru”. Distributoři softwaru se +často chovají právě takto. Některé distribuce operačního systému GNU/Linux přidávají proprietární +balíčky k základnímu systému, který je zadarmo, a vybízejí uživatele, aby +to posuzovali jako výhodu spíše než krok zpátky od svobody.

+ +

+Nedaří se nám držet krok s přílivem uživatelů svobodného softwaru, nedaří se +nám učit lidi o svobodě a naší komunitě, pokud do ní nevstoupí. To je důvod, +proč software, který není svobodný (jako byl Qt, když se stal populárním) a +částečně „nesvobodné” distribuce operačních systémů, nacházejí tak úrodnou +půdu. Přestat nyní užívat slovo „svobodný” by bylo chybou; potřebujeme více, +ne méně, mluvit o svobodě.

+ +

+Doufejme, že užívání pojmu „open source” skutečně přitáhne více uživatelů do +naší komunity; ale pokud se tak stane, ostatní z nás budou muset pracovat o +to pilněji, aby předestřeli otázku svobody pozornosti uživatelů. Musíme +říct: „Je to svobodný software a dává vám svobodu!” Více a hlasitěji než kdy +předtím.

+ +

Pomohla by ochranná známka?

+ +

+Zastánci „open source software” se pokusili z něho udělat ochrannou +známku. Říkali, že jim to umožní zamezit zneužití. Pokus se nezdařil a +žádost upadla do zapomenutí v roce 1999; a proto právní postavení „open +source” je stejné jako „free software”: Neexistuje žádná závazná právní +norma o užívání pojmu. Slyšel jsem zprávy o mnoha firmách, které nazvaly +balíčky „open source”, ačkoli neodpovídaly oficiální definici; některých +případů jsem si sám povšiml.

+ +

+Ale činilo by velký rozdíl užívat pojem, který je ochrannou známkou? Nikoliv +nutně.

+ +

+Firmy také zveřejňují inzeráty, které působí dojmem, že program je „open +source software”, aniž by to ovšem přímo řekly. Například jeden inzerát IBM +na program, který neodpovídá oficiální definici, říká následující:

+ +

+ Jak je běžné ve společenství open source, uživatelé … technologie +budou také schopni spolupracovat s IBM… +

+ +

+Tím skutečně není řečeno, že program je ”open source”, ale mnoho +čtenářů si takového detailu nevšimne. (Měl jsem si všimnout, že IBM se +upřímně snažilo udělat z tohoto programu svobodný software a později přijalo +novou licenci, která jej nečiní svobodným softwarem a ”open source”; ale v +době, kdy byl inzerát vytvořen, se program jako takový nevymezoval.)

+ +

+A jak Cygnus Solutions, která se formovala jako firma produkující osvobodný +software a následně odběhla (pokud je to tak možné říct) k proprietárnímu +softwaru, inzerovala některé proprietární softwarové produkty:

+ +

+Cygnus Solutions je vedoucí na trhu s open source a rozběhl již dva produkty +na trhu s GNU/Linuxem. +

+ +

+Narozdíl od IBM, Cygnus se nesnažil udělat z těchto balíčků svobodný +software a ty se nepřibližovaly vymezení pojmu. Ale Cygnus skutečně neřekl, +že se jedná o „open source software”, jen ten pojem použil, aby učinil na +nepozorné čtenáře takový dojem.

+ +

+Tato pozorování naznačují, že ochranná známka by opravdu nevyřešila problémy +s pojmem „open source.”

+ +

Neporozumění ”Open Source”

+ +

+Definice Open Source je dostatečně jasná a je nabíledni, že jí typický +program, který nepatří do svobodného softwaru, nevyhovuje. Mysleli byste si +tedy, že „Open Source firma” znamená, že jeden z jejích produktů je svobodný +software (nebo se mu blíží), že? Běda, mnohé firmy se pokoušejí dát tomuto +pojmu odlišný význam.

+ +

+Na setkání „Den vývojářů Open Source” v srpnu 1998 někteří z komerčních +vývojářů uvedli, že zamýšlejí udělat jen z části své produkce svobodný +software (nebo „open source”). Ohnisko jejich obchodních aktivit je ve +vyvíjení proprietárních přídavků (software nebo příruček), jež prodávají uživatelům +tohoto svobodného softwaru. Žádají nás, abychom to považovali za legitimní, +jako to činí část naší komunity, protože část peněz je věnována na vývoj +svobodného softwaru.

+ +

+Vskutku, tyto firmy se snaží získat příznivý punc „open source” pro své +proprietární softwarové produkty, právě ač tyto nejsou „open source +software”, protože mají nějaký vztah ke svobodnému softwaru nebo protože +stejná firma také podporuje nějaký svobodný software. (Jeden zakladatel +firmy řekl zcela otevřeně, že by vložili do svobodného balíčku, který +podporují, tak málo své práce, jak by komunita zaručila.

+ +

+V průběhu let mnoho firem přispělo k vývoji svobodného softwaru. Některé z +těchto firem v první řadě vyvíjely software, který není svobodný, ale tyto +dvě aktivity byly oddělené. A proto můžeme pominout jejich „nesvobodné” +produkty a spolupracovat s nimi na projektech svobodného softwaru. Posléze +jim můžeme upřímně poděkovat za jejich přispění k vývoji svobodného +softwaru, aniž bychom mluvili o tom, co dělají jinak.

+ +

+Stejný postup nemůžeme uplatňovat u těchto nových firem, protože ty o to +nemají zájem. Takové firmy se aktivně snaží vést veřejnost k tomu, aby si +všechny jejich aktivity dala dohromady; chtějí, abychom považovali jejich +„nesvobodný” software za tak příznivý, jako by se jednalo o opravdový +příspěvek, ačkoliv jím není. Představují se jako „open source firmy” a +doufají, že z nich nabudeme příznivého dojmu a že budeme zmateni při +používání tohoto pojmu.

+ +

+Tato manipulativní praxe by byla neméně škodlivá, kdyby se při tom užívalo +pojmu svobodný software. Ale nezdá se, že firmy užívají termín svobodný +software tímto způsobem. Nevhodný se jim zdá snad pro své spojení s +idealismem. Pojem ”open source” této praxi otevřel dveře.

+ +

+Hlavní mluvčí na veletrhu věnovaném operačnímu systému označovanému jako „Linux”, který se uskutečnil koncem roku +1998, zastával rozhodující pozici v přední softwarové firmě. Byl +pravděpodobně pozván kvůli rozhodnutí své firmy „podporovat” tento +systém. Žel, jejich podoba „podpory” sestává z vydávání software, který není +svobodný a pracuje s oním systémem, jinými slovy, naše komunita je používána +jako trh, ale nepřispívá se k vývoji svobodného softwaru.

+ +

+Řekl: „Není možné, abychom z našeho produktu udělali open source, ale snad z +něj uděláme „vnitřní” open source. Umožníme-li zaměstnancům naší uživatelské +podpory přístup ke zdrojovému kódu, mohli by opravovat chyby pro zákazníky a +my bychom mohli poskytovat lepší produkt a lepší služby.” (Není to přesná +citace, protože jsem si jeho slova nezapsal, ale vystihuje to podstatu.)

+ +

+Lidé, kteří to slyšeli, mi potom řekli: „Nepochopil smysl.” Ale je to tak? +Jaký smysl nepochopil?

+ +

+Nepominul smysl hnutí Open Source. Tento smysl neříká nic o svobodě, mluví +jenom o možnosti pro více lidí, aby se podívali do zdrojového kódu a pomohli +ho zlepšit, čímž je umožněn rychlejší a lepší vývoj. Ten člověk úplně +pochopil smysl; jelikož nechtěl tento přístup zavést zcela, včetně +uživatelů, zvažoval jeho částečné uplatnění v rámci firmy.

+ +

+Smysl, který pominul, je, že „open source” nebylo navrženo, aby se +rozrůstalo: smysl, že uživatelé si zaslouží svobodu.

+ +

+Šíření myšlenky o svobodě je velký úkol - a ten potřebuje vaši +pomoc. Projekt GNU se bude držet pojmu svobodný software. Pokud cítíte, že +svoboda a společenství jsou důležité samy o sobě, nejen pro výhody, které +přinášejí, prosím přidejte se k nám používáním pojmu svobodný software.

+ +

Vztah mezi hnutím Free Software a hnutím Open Source

+ +

+Tato hnutí jsou podobná dvěma politickým táborům ve společenství svobodného +softwaru.

+ +

+Radikální skupiny v 60. letech 20. století si získaly pověst pro +frakcionářství; organizace se rozdělily kvůli neshodám o detailech strategie +a vzájemně se nenáviděly. Souhlasily spolu v základních principech a +nesouhlasily pouze v praktických doporučeních; ale vzájemně se považovaly za +nepřátele a bojovaly zuby nehty. Nakonec, tohle je obrázek, který si lidé +vytvořili, ať už je či není přesný.

+ +

+Vztah mezi hnutím svobodného softwaru a hnutím Open Source je právě opakem +takové představy. Nesouhlasíme v základních principech, ale víceméně +souhlasíme v praktických doporučeních. Proto můžeme spolupracovat a +spolupracujeme na mnoha specifických projektech. Neuvažujeme o hnutí Open +Source jako o nepříteli. Nepřítelem je proprietární +software.

+ +

+Nejsme proti hnutí Open Source, ale nechceme s nimi být dáváni +dohromady. Připouštíme, že přispělo našemu společenství, ale to jsme si sami +založili. Chceme, aby se lidé setkávali s našimi vymoženostmi, s našimi +hodnotami a naší filozofií. Chceme být slyšeni, a ne ukryti za jiný pohled +na věc.

+ +

+Tedy, prosím, zmiňujte hnutí svobodného softwaru, když mluvíte o práci, +kterou jsme vykonali, a o softwaru, který jsme vyvinuli, jako je například +operační systém GNU/Linux.

+ + + +
+

Tato esej vyšla v knize Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana (anglicky).

+ +
+
+ + +

Poznámky překladatele

  1. V češtině, jak jste si +jistě všimli, tento problém nemáme. Můžeme naprosto klidně používat termín +„svobodný software” a nemusíme se bát nějaké nechtěné záměny významu. Proto +vám také doporučuji jej používat a nevypůjčovat si anglické výrazy o kterých +víme, že jsou problematické.
    2. +
+ + + + + + + + -- cgit v1.2.3