summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html')
-rw-r--r--talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html1038
1 files changed, 1038 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html
new file mode 100644
index 0000000..2045922
--- /dev/null
+++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html
@@ -0,0 +1,1038 @@
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/thegnuproject.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.86 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>O projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title>
+<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, GNU projekt, FSF, Free Software, Nadace pro svobodný software, historie" />
+
+<!--#include virtual="/gnu/po/thegnuproject.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<h2>Projekt GNU</h2>
+
+<p>
+napsal <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richard
+Stallman</strong></a></p>
+
+<blockquote>
+<p>
+Původně vyšlo v knize <em>Open Sources</em>. Richard Stallman <a
+href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">nikdy nepodporoval
+„open source“</a>, ale přispěl tímto článkem, aby v této knize ideály hnutí
+svobodného softwaru úplně nechyběly.
+</p>
+<p>
+Proč je dnes, víc než kdy jindy, potřeba <a
+href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">trvat na tom, aby
+software, který používáme, byl svobodný</a>.
+</p>
+</blockquote>
+
+<h3>První komunita sdílející software</h3>
+<p>
+Když jsem v roce 1971 začal pracovat v <abbr title="Massachusetts Institute
+of Technology">MIT</abbr> v Laboratoři umělé inteligence (<abbr
+title="Artificial Intelligence">AI</abbr> Lab), stal jsem se součástí
+komunity sdílející software, která existovala již mnoho let. Sdílení
+software nebylo výsadou pouze naší komunity; je staré jako počítače samy,
+stejně jako sdílení receptů je staré jako vaření. Dělali jsme však více než
+toto. </p>
+<p>
+AI Lab používala operační systém pro sdílení času nazvaný <abbr
+title="Incompatible Timesharing System">ITS</abbr> (Nekompatibilní systém
+pro sdílení času) navržený hackery (1) pracujícími v laboratoři a psaný v
+assembleru pro Digital <abbr title="Programmed Data
+Processor">PDP</abbr>-10, jeden z velkých počítačů tehdejší doby. Jako člen
+komunity, systémový hacker laboratoře umělé inteligence, jsem měl za úkol
+vylepšovat tento systém. </p>
+<p>
+Nenazývali jsme náš software „svobodným software“, neboť tento termín ještě
+neexistoval, ale náš software jím byl. Kdykoliv lidé z jiné vysoké školy
+nebo firmy chtěli portovat a používat program, rádi jsme jim to
+umožnili. Pokud jste viděli někoho používat neznámý a zajímavý program,
+mohli jste ho vždy požádat, aby vám ukázal zdrojové kódy, abyste jej mohli
+studovat, měnit anebo demontovat některé z jeho částí a vytvořit nový
+program. </p>
+<p>
+(1) Užívání výrazu „hacker“ jako pojmenování někoho, kdo prolamuje
+bezpečnost systémů, je matení způsobené dnešními médii. My hackeři toto
+pojmenování odmítáme uznat a toto slovo stále používáme k označení někoho,
+kdo miluje programování nebo si užívá svůj důvtip s hravostí. Přečtěte si
+můj článek <a href="http://stallman.org/articles/on-hacking.html">O
+hackování</a>.</p>
+
+<h3>Rozpad komunity</h3>
+<p>
+Situace se dramaticky změnila na počátku osmdesátých let, když Digital
+přestal ukončil výrobu řady PDP-10. Jejich architektura, elegantní a výkonná
+v šedesátých letech, nemohla, přirozeně, pokrýt větší adresní prostory,
+které začaly nastupovat v osmdesátých letech. To znamenalo, že téměř všechny
+programy pro ITS byly zastaralé. </p>
+<p>
+Komunita hackerů AI Lab se nedlouho předtím rozpadla. Oddělující se firma
+Symbolics si v roce 1981 najala téměř všechny hackery z AI Lab a oslabená
+komunita byla neschopná se nadále sama udržet. (Kniha Hackeři od Steve
+Levyho popisuje tyto události, stejně jako vykresluje jasný obrázek komunity
+za jejího rozkvětu.) Když v roce 1982 nakoupila laboratoř AI nová PDP-10,
+její administrátoři se rozhodli používat nesvobodný systém pro sdílení času
+od Digitalu namísto našeho ITS. </p>
+<p>
+Moderní počítače té doby jako například VAX nebo 68020, měly své vlastní
+operační systémy, ale žádný z nich nebyl svobodným softwarem: museli jste
+podepsat tzv. non-disclosure agreement (NDA) dokonce i proto, abyste vůbec
+získali spustitelný program. </p>
+<p>
+Znamenalo to tedy, že první věc, kterou jste museli při používání počítače
+udělat, byl slib, že nebudeme pomáhat svým kolegům. Spolupráce komunity byla
+zakázána. Pravidlo vytvořené vlastníky proprietárního software znělo: „Pokud
+sdílíte software se svým kolegou, jste pirát. Pokud chcete provádět v našem
+software jakékoliv změny, musíte nás nejdříve poprosit.“</p>
+<p>
+Myšlenka, že společenský systém proprietárního softwaru – systém, v němž
+nesmíte sdílet nebo měnit software – škodí společnosti, je neetický, zkrátka
+a jednoduše špatný, by mohla být pro některé čtenáře překvapením. Co jiného
+se však dá říct o systému založeném na rozdělování veřejnosti, na systému
+nechávajícím své uživatele bezmocné? Lidé, jimž tato myšlenka připadá
+překvapující, mohli pokládat proprietární sociální systém za daný, nebo jej
+posuzovat podle slov lidí z oblasti obchodu s proprietárním
+software. Vydavatelé software dlouho a těžce pracovali na tom, aby
+přesvědčili veřejnost, že existuje pouze jediný způsob, jak pohlížet na
+tento problém.</p>
+<p>
+Když vydavatelé softwaru hovoří o „posilování“ svých „práv“ nebo „zastavení
+<a href="/philosophy/words-to-avoid.html#Piracy">pirátství</a>“, to, co
+vlastně <em>říkají</em> je druhotné. Opravdová podstata těchto tvrzení je v
+nevyslovených domněnkách, jež berou jako samozřejmé; předpokládá se, že je
+veřejnost bez kritiky přijme. Pojďme se tedy na ně podívat.</p>
+<p>
+Prvním předpokladem je, že softwarové firmy mají nesporné přirozené právo
+vlastnit software a mít tak moc nad všemi jeho uživateli. (Pokud by se
+jednalo o přirozené právo, potom bychom, bez ohledu na to, do jaké míry
+poškozuje veřejnost, nemohli nic namítat.) Je zajímavé, že americká ústava a
+právní zvyklosti tento pohled na věc odmítají; copyright není přirozené
+právo, ale vládou uměle vytvořený monopol, jež omezuje přirozené právo
+uživatelů na vytváření kopií.</p>
+<p>
+Dalším nevysloveným předpokladem je, že jedinou důležitou věcí týkající se
+software je, jaké úkoly nám umožňuje plnit – a že my, počítačoví uživatelé,
+bychom se neměli starat o to, v jaké společnosti je nám dovoleno žít. </p>
+<p>
+Třetí domněnkou je, že bychom neměli použitelný software (nebo programy na
+konkrétní věci), kdybychom nenabídli společnosti moc nad uživateli jejího
+programu. Předtím než hnutí svobodného software ukázalo, že jsme schopni
+vytvořit mnoho užitečného software bez zbytečných omezení, mohla být tato
+domněnka ještě i přijatelná.</p>
+<p>
+Jestliže odmítneme akceptovat tyto předpoklady a posoudíme dané problémy
+přirozeným smyslem pro etiku a dáme uživatele na první místo, dojdeme k
+závěrům velmi odlišným. Počítačoví uživatelé by měli mít svobodu modifikovat
+programy tak, aby splňovaly jejich potřeby, a svobodu sdílet
+software. Pomáhat ostatním lidem je základ společnosti. </p>
+<p>
+Není zde dostatek prostoru pro rozsáhlý dokument odůvodňující tento závěr,
+takže odkazuji čtenáře na webovou stránku <a
+href="/philosophy/why-free.html">Proč by software neměl mít majitele</a> a
+<a href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">
+http://www.gnu.org/philosophy/free-software-even-more-important.html</a>.
+</p>
+
+<h3>Důležitá morální volba</h3>
+<p>
+Po rozpadu mé komunity bylo nemožné pokračovat jako dříve. Místo toho jsem
+stál tváří v tvář morálnímu rozhodnutí.</p>
+<p>
+Bylo by snadnou volbou připojit se ke světu proprietárního software, spolu s
+podepsáním tzv. non-disclosure agreement a slibů, že nebudu pomáhat svým
+kolegům hackerům. Je velmi pravděpodobné, že bych rovněž vyvíjel software
+vydávaný pod non-disclosure agreement a naléhal na ostatní, ať rovněž
+zrazují své kolegy.</p>
+<p>
+Mohl jsem si tak vydělávat a možná se sám bavit psaním kódu. Věděl jsem
+však, že kdybych se na konci své kariéry ohlédl zpět a viděl roky strávené
+stavbou zdí oddělujících lidi, připadalo by mi, že jsem svůj život zasvětil
+činěním světa horším a horším. </p>
+<p>
+Sám jsem měl již zkušenosti s tím, jak dopadne přijetí non-disclosure
+agreement, a to když někdo odmítl dát mně a MIT AI laboratoři zdrojový kód
+na program pro řízení naší tiskárny. (Program trpěl některými nedostatky a
+to bylo pro uživatele tiskárny velmi frustrující.) Nemohl jsem si říct, že
+non-disclosure agreement je nevinný. Byl jsem velmi rozzlobený, když s námi
+odmítl sdílet kód; nemohl jsem se otočit zády a začít dělat ostatním totéž.</p>
+<p>
+Další možností, snadnou ale neradostnou, bylo opustit počítačové odvětví. Mé
+dovednosti by tak sice nebyly zneužity, ale stále by byly promrhávány. Nebyl
+bych vinen za rozdělování a omezování počítačových uživatelů, ale tak jako
+tak by k tomu došlo.</p>
+<p>
+Začal jsem se tedy poohlížet po způsobu, jak bych mohl vytvořit něco
+prospěšného. Ptal jsem se sám sebe: existuje nějaký program nebo programy,
+které bych mohl psát, aby mohla naše komunita opět existovat?</p>
+<p>
+Odpověď byla zřejmá: nejdříve byl potřeba operační systém. Jedná se o
+klíčový software pro používání počítače. S operačním systémem můžete dělat
+mnoho věcí, bez něj se však počítač nedá vůbec používat. Se svobodným
+operačním systémem bychom znovu mohli vytvořit komunitu spolupracujících
+hackerů – a pozvat kohokoliv, aby se k nám přidal. Kdokoliv by mohl používat
+počítač bez toho, aniž by se tak upisoval ke spiknutí proti svým přátelům. </p>
+<p>
+Jako vývojář operačních systémů jsem pro takovou práci měl dostatečné
+znalosti. Přestože jsem tehdy nemohl s jistotou předpokládat, že uspěji,
+uvědomil jsem si, že jsem byl pro tuto práci vybrán. Rozhodl jsem se
+vytvořit systém kompatibilní s Unixem, aby byl přenositelný a aby na něj
+mohli unixoví uživatelé snadno přejít. Jméno GNU bylo vybráno podle
+hackerské tradice, jako rekurzivní akronym „GNU's Not Unix“ a vyslovuje se
+jako <a href="/gnu/pronunciation.html">jedna slabika s tvrdým G</a>.</p>
+<p>
+Operační systém neznamená pouze jádro (kernel), plně dostačující ke
+spouštění jiných programů. V sedmdesátých letech v sobě již každý operační
+systém, který byl hoden svého jména, zahrnoval procesory, assemblery,
+kompilátory, překladače, debuggery, textové editory, mailery a mnohem
+více. ITS, Multics, VMS, Unix, všechny tyto systémy je měly. Operační systém
+GNU je zahrnoval také.</p>
+<p>
+Později jsem slyšel tato slova, připisovaná Hillelovi (1):</p>
+
+<blockquote><p>
+ Jestliže nejsem pro sebe, kdo bude pro mě?<br />
+ Jestliže jsem jen pro sebe, co jsem?<br />
+ Jestliže ne nyní, kdy?
+</p></blockquote>
+<p>
+V podobném duchu bylo i rozhodnutí začít s projektem GNU. </p>
+<p>
+(1) Coby ateista sice nenásleduji žádné náboženské vůdce, ale někdy se mi
+líbí, co někdo z nich prohlásí.</p>
+
+<h3>Svobodný jako ve slově svoboda</h3>
+<p>
+Pojem „svobodný software“ je někdy špatně vykládán – nijak nesouvisí s
+cenou. Je o svobodě. <a href="#tf1">[1]</a> Zde proto cituji definici
+svobodného softwaru.</p>
+
+<p>Program je svobodným softwarem pro vás, uživatele, jestliže máte tyto
+svobody: </p>
+
+<ul>
+ <li>Smíte spouštět program za jakýmkoliv účelem. </li>
+
+ <li>Smíte upravovat program tak, aby vyhovoval vašim potřebám. (Abyste tuto
+svobodu mohli realizovat v praxi, musíte mít přístup ke zdrojovému kódu,
+neboť vytváření změn v programu, je nesmírně obtížné, nemáte-li k dispozici
+zdrojový kód.)</li>
+
+ <li>Smíte šířit kopie a to jak zadarmo, tak za poplatek. </li>
+
+ <li>Smíte distribuovat upravené verze programu, aby vaše komunita mohla mít
+užitek z vašich vylepšení.</li>
+</ul>
+<p>
+Jelikož se „free“ vztahuje ke svobodě, nikoliv k ceně, není tu rozpor mezi
+prodejem kopií a svobodným softwarem. Svoboda prodávat kopie je ve
+skutečnosti velmi důležitá: sbírky svobodného softwaru prodávané na
+CD-ROMech jsou pro komunitu důležité a jejich prodej je jednou z cest, jak
+sehnat peníze na rozvoj svobodného softwaru. Z toho důvodu není svobodným
+softwarem program, jež nesmí být distribuován. </p>
+<p>
+Kvůli dvojznačnosti slova „free“ se lidé dlouho pokoušeli najít jiná
+označení, avšak žádné z nich nebylo shledáno jako vhodná
+alternativa. Angličtina má více slov a nuancí než kterýkoli jiný jazyk, ale
+chybí jí jednoduché, jednoznačné slovo pro „free“ jako v slově svoboda –
+„nespoutaný“ – slovo s nejbližším podobným významem. Alternativy
+„osvobozený“ (liberated), „svoboda“ (freedom) a „otevřený“ (open) nesou jiný
+význam nebo mají jiné nevýhody. </p>
+
+<h3>GNU software a GNU systém</h3>
+<p>
+Vývoj celého systému je velmi rozsáhlý projekt. Abych ho dotáhl do konce,
+rozhodl jsem se přizpůsobit a používat již existující části svobodného
+software všude tam, kde to bylo možné. Úplně na počátku jsem se například
+rozhodl používat TeX jako hlavní textový formátovač; o několik let později
+jsem se rozhodl používat X Window Systém – raději, než abych pro GNU psal
+další okenní systém. </p>
+<p>
+Díky tomuto a podobným rozhodnutím není GNU systém totéž jako souhrn
+veškerého GNU software. GNU systém v sobě zahrnuje i programy, které nejsou
+GNU software, programy, které byly vyvíjeny jinými lidmi pro jejich vlastní
+potřeby, ale které můžeme používat, protože jsou svobodným software.</p>
+
+<h3>Počátek projektu</h3>
+<p>
+V lednu 1984 jsem odešel z MIT a začal psát GNU software. Bylo nutné MIT
+opustit, aby se nevměšovala do distribuce GNU jako svobodného
+software. Kdybych zůstal zaměstnancem MIT, mohli by si chtít mou práci
+přivlastnit a uvalit na ni své distribuční podmínky, nebo ji dokonce
+přeměnit v proprietární software. Nechtěl jsem dělat tolik práce jen na to,
+abych pak vyděl jak se stává nepoužitelnou pro můj cíl: vytvoření nové
+software sdílející komunity.</p>
+<p>
+Přesto mi však profesor Winston, ředitel MIT AI Lab, laskavě dovolil i
+nadále používat vybavení laboratoře.</p>
+
+<h3>První kroky</h3>
+<p>
+Krátce před začátkem GNU projektu jsem se doslechl o Svobodném univerzitním
+kompilátoru, rovněž známého jako <abbr title="Free University Compiler
+Kit">VUCK</abbr>. (dánské slovo „svobodný“ se píše s V) Tento překladač byl
+navržen pro mnoho jazyků, včetně C a Pascalu a s podporou mnoha cílových
+strojů. Napsal jsem jeho autorovi, zda by ho GNU mohl používat.</p>
+<p>
+Posměšně mi odpověděl, že sice univerzita svobodná je, avšak překladač
+nikoliv. Rozhodl jsem se proto, že mým prvním programem pro projekt GNU bude
+mnohojazyčný a multiplatformní překladač (kompilátor).</p>
+<p>
+Doufal jsem, že se vyhnu tomu, abych vytvářel celý překladač sám. Získal
+jsem zdrojový kód Pastelu, multiplatformního překladače rozvíjeného v
+Lawrence Livermore Lab. Byl napsán v rozšířené verzi Pascalu a podporoval
+ji, byla navržena jako systémový programovací jazyk. Přidal jsem Céčkový
+front end a začal s portováním na počítač Motorola 68000. Musel jsem se však
+nakonec vzdát, když jsem přišel na to, že tento překladač potřebuje
+megabajty volného prostoru, a dostupný Unixový systém 68000 umožňoval použít
+pouze 64 kilobajtů.</p>
+<p>
+Poté jsem si uvědomil, že překladač Pastel fungoval na principu analýzy
+celého vstupního souboru do syntaxového stromu, přeměnil celý syntaxový
+strom v řetězec „instrukcí“ a potom generoval celý výstupní soubor. Dokonce
+bez uvolňování paměti. Tehdy mi došlo, že bych měl napsat nový
+překladač. Tento nový překladač je nyní znám jako <abbr title="GNU Compiler
+Collection">GCC</abbr>; není v něm využit ani jeden z překladačů Pastel, ale
+podařilo se mi přizpůsobit a použít front end C, který jsem již měl
+hotov. To ovšem bylo o několik let později; nejdříve jsem pracoval na GNU
+Emacsu.</p>
+
+<h3>GNU Emacs</h3>
+<p>
+Na GNU Emacs jsem začal pracovat v září 1984 a na počátku roku 1985 již
+začal být použitelným. To mi umožnilo začít používat na editaci unixové
+systémy; protože jsem neměl zájem učit se pracovat s vi nebo ed, musel jsem
+do té doby provádět editaci na jiných strojích.</p>
+<p>
+Lidé začali mít o používání GNU Emacsu zájem a tak vyvstala otázka, jak ho
+šířit. Samozřejmě jsem ho umístil na anonymní ftp server na počítač MIT, jež
+jsem používal. (Tento počítač, prep.ai.mit.edu, se tak stal hlavním FTP
+distribučním stanovištěm pro GNU; o několik let později jsme ho přemístili
+na náš nový FTP server.) V té době ovšem mnoho lidí, kteří se o to zajímali,
+nebylo připojeno k Internetu a nemohlo získat přes ftp. Otázka tedy zněla:
+„Co jim mám říct?“</p>
+<p>
+Mohl jsem říct: „Najděte si kamaráda, který na síti je, a ten vám udělá
+kopii.“ Také jsem mohl udělat to, co jsem udělal s původním PDP-10 Emacs:
+říct jim: „Pošlete mi pásku a obálku se známkou (<abbr
+title="Self-addressed Stamped Envelope">SASE</abbr>) a já vám ji pošlu
+zpátky s nahraným Emacsem.“ Neměl jsem však práci a hledal jsem způsob, jak
+si svobodným softwarem vydělat. Oznámil jsem tedy, že pásku pošlu každému za
+poplatek $150. Takto jsem začal s obchodním šířením svobodného software a
+byl jsem předchůdcem společností, které nyní distribuují GNU systémy
+založené na Linuxu.</p>
+
+<h3>Je program svobodný pro každého uživatele?</h3>
+<p>
+Jestliže je program v době, kdy opouští ruce svého autora, svobodným
+softwarem, nemusí to nutně znamenat, že pro každého vlastníka kopie tohoto
+programu to bude rovněž svobodný software. Například <a
+href="/philosophy/categories.html#PublicDomainSoftware">public domain
+software</a> (software, který není chráněn autorským právem) je svobodným
+software; ale kdokoliv si může vytvořit vlastní nesvobodnou upravenou
+verzi. Podobně je tomu v případě mnoha svobodných programů: jsou chráněny
+autorským právem, ale šířeny pod jednoduchými licencemi, které umožňují
+vytvářet proprietární modifikované verze.</p>
+<p>
+Příkladem tohoto problému je X Window systém vyvinutý na MIT a vydaný jako
+svobodný software s velmi volnou licencí. Brzy byl převzat různými
+počítačovými firmami. Ty přidaly X ke svým proprietárním unixovým systémům
+pouze v binární podobě a s týmž non-disclosure agreement. Tyto kopie X
+nebyly svobodným software o nic víc než Unix. </p>
+<p>
+Vývojáři X Window System to nepovažovali za problém – věděli , že k tomu
+dojde. Jejich cílem nebyla svoboda, jen úspěch definovaný slovy „mít hodně
+uživatelů“. Nestarali se o to, zda mají jejich uživatelé svobodu, šlo jim
+jen o to, aby jich bylo co nejvíc.</p>
+<p>
+To vedlo k paradoxní situaci, kde dva rozdílné pohledy na míru svobody
+poskytovaly odlišné odpovědi na otázku: „Je tento program svobodný?“ Pokud
+byste tento problém posuzovali na základě svobod poskytovaných distribučními
+podmínkami té verze z MIT, řekli byste, že X jsou svobodný
+software. Jestliže byste ovšem prověřovali svobodu průměrného uživatele X,
+museli byste říct, že se jedná o proprietární software. Většina uživatelů X
+používala proprietární verze, které dostali s unixovými systémy, ne
+svobodnou verzi.</p>
+
+<h3>Copyleft a GNU GPL</h3>
+<p>
+Cílem GNU je poskytnout uživatelům svobodu, ne být populární. Potřebovali
+jsme takové distribuční podmínky, abychom zabránili proměně GNU softwaru v
+software proprietární. Metoda, kterou používáme, se nazývá „copyleft“.(1) </p>
+<p>
+Copyleft používá autorského práva (copyrightu), ale „převrací“ jej tak, aby
+sloužilo k opačným účelům než obvykle: namísto prostředku ke spoutání
+software, se stává prostředkem k udržení software svobodným.</p>
+<p>
+Hlavní myšlenkou copyleftu je dát každému práva ke spouštění, kopírování,
+modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí – ne však povolení
+přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které
+definují „svobodný software“ zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se
+nezcizitelnými právy.</p>
+<p>
+Aby byl copyleft efektivní, musí být modifikované verze rovněž svobodné. To
+zajišťuje, že naše práce je, pokud je zveřejněna, dostupná naší komunitě. Co
+se týče programátorů, kteří pracují jako dobrovolníci na zlepšování GNU
+software, je to právě copyleft, jež nedovoluje jejich zaměstnavatelům říkat:
+„Nesmíte sdílet tyto změny, protože je použijeme k vytvoření naší
+proprietární verze programu.“</p>
+<p>
+Požadavek, že veškeré změny musí být „svobodné“ je nezbytný, pakliže chceme
+zajistit svobodu každému uživateli programu. Společnosti, jež učinili X
+Window systém proprietárním, většinou provedly několik změn, aby jej
+přizpůsobily jejich systémům a hardware. Tyto změny byly v porovnání s
+rozšířením X malé, ale nikoli bezvýznamné. Jestliže by vytváření změn bylo
+výmluvou k odepření svobody uživatelům, bylo by pro kohokoli velmi snadné z
+této výmluvy těžit.</p>
+<p>
+Související problém se týká kombinování svobodného programu s nesvobodným
+kódem. Takováto kombinace by pak nevyhnutelně byla nesvobodná; jakékoliv
+svobody chybějící nesvobodné části by pak chyběly i celku. Povolení takových
+kombinací by bylo zkázonosné. Z toho důvodu je rozhodujícím požadavkem pro
+copyleft „ucpat tuto díru“: jakýkoliv program, který je přidaný či
+kombinovaný s copyleftovaným programem, musí být takový, aby další
+kombinovaná verze byla rovněž svobodná a copyleftovaná.</p>
+<p>
+Specifická implementace copyleftu, kterou používáme ve většině GNU softwaru,
+je GNU General Public License, zkráceně GNU GPL. Máme ovšem i jiné druhy
+copyleftů, používané za zvláštních okolností. Příručky GNU jsou rovněž
+copyleftovány, ale používají mnohem jednodušší druh copyleftu, protože pro
+ně není třeba složitosti GNU GPL. (2)</p>
+<p>
+(1) V roce 1984 nebo 1985 mi poslal dopis Don Hopkins (nápady sršící
+člověk). Na obálku napsal pár vtipných poznámek, včetně této: „Copyleft –
+všechna práva vyhrazena“. Používal jsem výraz „copyleft“ k označení konceptu
+distribuce, který jsem v té době vyvíjel.</p>
+
+<p>
+(2) Pro dokumentaci teď používáme <a href="/licenses/fdl.html">GNU Free
+Documentation License</a>.</p>
+
+<h3>Nadace pro svobodný software</h3>
+
+<p>Jak vzrůstal zájem o používání Emacsu, do projektu GNU se začali zapojovat
+další lidé, a tak jsme se rozhodli, že je čas znovu se poohlédnout po
+nějakých financích. Proto jsme v roce 1985 vytvořili <a
+href="http://www.fsf.org/">Nadaci pro svobodný software</a>; organizaci pro
+rozvoj svobodného software, osvobozenou od platby daní. Nadace pro svobodný
+software rovněž převzala kontrolu nad prodejem pásek s Emacsem; později se
+obchod rozšířil díky tomu, že jsme na pásku přidali další svobodný software
+(jak GNU, tak ne-GNU) a také jsme začali prodávat manuály.</p>
+
+<p>Nadace pro svobodný software přijímá sponzorské dary, ale většina jejích
+příjmů vždy pocházela z prodeje kopií svobodného software a jiných služeb s
+tím spojených. Nyní prodává CD-ROMy se zdrojovými kódy, CD-ROMy s binárkami,
+přehledně tištěné příručky (vše se svobodou redistribuce a modifikace), a
+zajišťuje distribuce Deluxe (v nichž dodáváme celou sbírku software dle
+vašeho výběru platformy). FSF dodnes <a href="http://shop.fsf.org/">prodává
+manuály a další věci</a>, ale hlavní část příjmů tvoří členské příspěvky. K
+FSF se můžete připojit na <a href="http://fsf.org/join">fsf.org</a>.</p>
+
+<p>Zaměstnanci Nadace pro svobodný software napsali a udržovali mnoho balíčků
+GNU. Dva významné jsou knihovny pro C a shell. GNU C knihovna je tím, co
+každý program běžící na GNU/Linux systému používá ke komunikaci s
+Linuxem. Vyvinul ji člen Nadace pro svobodný software, Roland McGrath. Na
+většině GNU/Linux systémů je používaným shellem <abbr title="Bourne Again
+Shell">BASH</abbr> – Bourne Again Shell(1), vyvinutý zaměstnancem FSF,
+Brianem Foxem.</p>
+
+<p>Financovali jsme vývoj těchto programů, protože GNU projekt nebyl pouze o
+nástrojích či vývojovém prostředí. Naším cílem byl kompletní operační systém
+a tyto programy jsme pro dosažení cíle potřebovali.</p>
+
+<p>(1) „Bourne again Shell“ je parodií na jméno „Bourne Shell“, což byl shell
+obvykle používaný v Unixu.</p>
+
+<h3>Podpora svobodného software</h3>
+
+<p>Filosofie svobodného software odmítá určitou rozšířenou obchodní praxi, ale
+nestaví se proti komerci jako takové. Pokud obchod respektuje svobody
+uživatele, přejeme mu úspěch.</p>
+
+<p>Prodej kopií Emacsu ukazuje jeden druh obchodu se svobodným softwarem. Když
+Nadace pro svobodný software převzala tento obchod, potřeboval jsem najít
+jiný způsob vydělávání. Nalezl jsem jej v prodeji služeb spojených se
+svobodným software, který jsem vyvíjel. To zahrnovalo vyučování předmětů
+jako například jak programovat GNU Emacs a jak si přizpůsobit GCC, a vývoj
+softwaru, převážně portování GCC na nové platformy.</p>
+
+<p>V dnešní době provozuje každý z těchto typů obchodu se svobodným software
+řada korporací. Některé distribuují kolekce svobodného softwaru na CD-ROM;
+jiné nabízejí podporu uživatelů na různých úrovních: od zodpovídání
+uživatelských otázek přes opravy chyb až k přidávání nových
+funkcionalit. Dokonce se začínají objevovat firmy založené na vydávání
+nových svobodných softwarových produktů.</p>
+
+<p>Přesto však pozor – řada firem, které se samy zaštiťují termínem „open
+source“ ve skutečnosti zakládá svůj byznys na nesvobodném softwaru, který
+pracuje spolu se svobodným softwarem. Nejsou to firmy svobodného softwaru,
+jedná se o firmy proprietárního softwaru, o firmy, jež se pomocí svých
+produktů snaží odlákat uživatele od svobody. Nazývají je „přidanými
+hodnotami“, na které chtějí, abychom si zvykli: jedná se o volbu mezi
+výhodností a svobodou. Ceníme-li si svobody více, měli bychom je nazývat
+„produkty zbavené svobody“. </p>
+
+<h3>Technické cíle</h3>
+
+<p>Hlavním cílem GNU je, aby bylo svobodným softwarem. Dokonce ani kdyby GNU
+nebylo technicky vyspělejší než Unix, bylo by společenským přínosem, neboť
+by dovolovalo uživatelům spolupracovat, a etickým přínosem, neboť by
+respektovalo jejich svobody.</p>
+
+<p>Bylo ovšem přirozené při práci aplikovat známé standardy a dobré praktiky –
+například dynamickou alokaci datových struktur, abychom se vyhnuli jakýmkoli
+fixním limitům nebo používat veškeré možné osmibitové kódy všude tam, kde to
+mělo smysl.</p>
+
+<p>Navíc jsme se rozhodli odmítnout zaměření Unixu na malé velikosti paměti a
+to tak, že jsme se rozhodli nepodporovat 16-bitové počítače (bylo zřejmé, že
+v době, kdy bude GNU systém dokončen, budou normou 32-bitové stroje), a
+nesnažit se o snížení využití paměti, pokud nepřekročilo jeden megabyte. U
+programů, pro něž nebyly velmi rozsáhlé soubory rozhodující, jsme
+povzbuzovali programátory, aby načetli celé vstupní soubory do jádra a poté
+procházeli jejich obsah bez obav o I/O operace.</p>
+
+<p>Tato rozhodnutí umožnila mnoha GNU programům předčit jejich unixové
+protějšky ve spolehlivosti a rychlosti.</p>
+
+<h3>Darované počítače</h3>
+
+<p>Jak vzrůstala reputace projektu GNU, lidé nám začali nabízet stroje
+používající Unix. Bylo to velmi užitečné, protože nejsnazší cesta k rozvoji
+komponent GNU spočívala v nahrazování komponent jednoho systému komponenty
+druhého systému. Bohužel to však vyvolalo etický problém: jestli je vůbec
+správné mít kopii Unixu.</p>
+
+<p>Unix byl (a je) proprietární software a filozofie projektu GNU říká, že
+bychom proprietární software neměli používat. Když jsem však aplikoval táž
+odůvodnění, která vedla k závěru, že násilí v sebeobraně je
+ospravedlnitelné, došel jsem k tomu, že je etické používat proprietární
+software tam, kde je důležitým pro vývoj svobodných náhrad, které by pomohly
+ostatním přestat používat proprietární software.</p>
+
+<p>Ačkoliv se jednalo o ospravedlnitelnou špatnost, stále to byla
+špatnost. Nyní již nemáme žádné další kopie Unixu, protože jsme je nahradili
+svobodnými operačními systémy. Pokud bychom na nějakém počítači nemohli
+nahradit stávající počítačový systém systémem svobodným, nahradili bychom
+raději počítač.</p>
+
+<h3>Seznam úloh GNU</h3>
+
+<p>Jak projekt GNU pokračoval a přibývalo systémových komponent, rozhodli jsme
+se vytvořit seznam chybějících částí. Nabírali jsme vývojáře, aby napsali
+chybějící komponenty. Tento seznam se stal známý jako seznam úloh GNU. Kromě
+chybějících unixových komponent jsme přidali i jiný užitečný software a
+dokumentaci, kterou by podle nás měl opravdu kompletní systém mít.</p>
+
+<p>Nyní (1) jsou na seznamu úloh GNU stěží nějaké komponenty Unixu – všechno
+již bylo vytvořeno, kromě několika nepříliš důležitých. Seznam je však plný
+projektů, které by někteří mohli označit jako „aplikace“. Jakýkoliv program,
+jež se zamlouvá více lidem než úzké skupině uživatelů, by bylo užitečné
+přidat k operačnímu systému.</p>
+
+<p>Dokonce i hry jsou a již od počátku byly na seznamu úloh. Unix hry
+zahrnoval, a proto je mělo GNU přirozeně zahrnovat také. Ovšem kompatibilita
+nebyla pro hry důležitá, a tak jsme se neřídili seznamem her, které měl
+Unix. Namísto toho jsme sepsali řadu her různých typů, které by se
+uživatelům mohly zamlouvat.</p>
+
+<p>(1) Byl sepsán v roce 1998. Od roku 2009 už seznam úkolů
+neudržujeme. Komunita vyvíjí svobodný software tak rychle, že už ani
+nestíháme všechno sledovat. Místo toho máme Seznam vysoce důležitých
+projektů – mnohem kratší seznam programů, u kterých výrazně podporujeme, aby
+je lidé napsali.</p>
+
+<h3>GNU knihovní GPL (LGPL)</h3>
+
+<p>GNU knihovna pro C používá zvláštní druh copyleftu nazvaný GNU Library
+General Public License (1). Tento copyleft umožňuje spojit proprietární
+software s knihovnami. Proč jsme udělali tuto výjimku?</p>
+
+<p>Není to otázka principu; neexistuje princip, který by tvrdil, že produkty
+proprietárního software mají oprávnění zahrnovat náš kód. (Proč přispívat
+projektu založeném na tom, že s námi odmítne cokoliv sdílet?) Používání LGPL
+pro C knihovnu, či pro jakoukoliv knihovnu, je otázkou strategie.</p>
+
+<p>C knihovna má obecnou úlohu; každý proprietární systém nebo překladač má C
+knihovnu. Z toho důvodu by vytvoření naší C knihovny dostupné pouze
+svobodnému softwaru nemělo pro svobodný software žádné výhody – jen by
+odrazovalo od jejího používání.</p>
+
+<p>Jeden systém je ovšem výjimkou: v GNU systému (a ten zahrnuje GNU/Linux), je
+GNU C knihovna jedinou C knihovnou. Distribuční podmínky GNU C knihovny
+určují, zda je možné kompilovat proprietární program pro GNU
+systém. Neexistuje žádný morální důvod, který by povoloval proprietární
+aplikace na GNU systému, ale ze strategického hlediska to vypadá, že jejich
+zamítnutí by spíše odrazovalo od používání GNU systému než povzbuzovalo
+rozvoj svobodných aplikací.</p>
+
+<p>Proto je používání licence LGPL dobrou strategií pro knihovnu C. U ostatních
+knihoven se tyto strategické otázky rozhodují případ od případu. Jestliže se
+díky knihovně dají psát zvláštní typy programů, potom je její vydání pod GPL
+a omezení pouze na svobodné programy způsobem, jak pomoci ostatním vývojářům
+svobodného software, tím, že budou zvýhodněni oproti proprietárnímu
+software.</p>
+
+<p>Povšimněte si například GNU Readline, knihovny, která byla vyvinuta, aby
+poskytla editační příkazovou řádku pro BASH. Readline je vydáno pod
+obyčejnou GNU GPL, ne pod knihovní LGPL. To má pravděpodobně za následek
+snížení množství užití Readline, ale to pro nás není ztráta. Mezitím se
+přinejmenším jedna užitečná aplikace stala svobodnou, aby mohla používat
+Readline, a to je pro komunitu velkou výhrou.</p>
+
+<p>Vývojáři proprietárního softwaru mají výhody, které jim poskytují peníze;
+vývojáři svobodného software potřebují vytvářet výhody pro sebe
+navzájem. Doufám, že jednou budeme mít rozsáhlou sbírku knihoven krytých
+GPL, k nimž nebude mít proprietární software přístup a nebudeme mu tak
+poskytovat užitečné moduly sloužící jako stavební kameny nového svobodného
+software a získáme tak další výhodu pro jeho rozvoj.</p>
+
+<p>(1) Abychom předešli pocitu, že by pod ní měly být vydávány všechny
+knihovny, nazýváme teď tuto licenci GNU Lesser General Public License. Pro
+více informací se podívejte na: <a href="/philosophy/why-not-lgpl.html">Proč
+byste neměli použít Lesser GPL pro vaši příští knihovnu</a>.</p>
+
+<h3>Řešení problému?</h3>
+<p>
+Eric Raymond říká: „každý dobrý program je psán tak, aby vyřešil problém
+svého tvůrce“. Možná je to občas pravdou, ale mnoho důležitých součástí GNU
+software bylo rozvíjeno kvůli tomu, abychom měli kompletní svobodný operační
+systém. Byly vytvořeny na základě určité vize a plánu, ne z impulzu.</p>
+<p>
+Například jsme vyvíjeli GNU C knihovnu, protože systém podobný Unixu ji
+potřebuje, Bourne-Again Shell (bash), protože systém podobný Unixu potřebuje
+shell, a GNU tar, z toho samého důvodu jako tyto dvě předchozí. Totéž platí
+i pro mé vlastní programy – GNU C překladač, GNU Emacs, GDB a GNU Make.</p>
+<p>
+Některé GNU programy byly vyvíjeny, aby se utkaly s určitými překážkami
+kladenými vůči svobodě. Vyvíjeli jsme gzip, abychom nahradili program
+Compress, jež naše komunita ztratila kvůli LZW patentům. Našli jsme lidi,
+aby vyvinuli LessTif a později začali pracovat na GNOME a Harmony, zaměřené
+na potíže způsobené jistými proprietárními knihovnami (viz níže). Vyvíjíme
+GNU Privacy Guard, abychom nahradili populární nesvobodný šifrovací
+software, protože by si uživatelé neměli být nuceni vybírat mezi soukromím a
+svobodou.</p>
+<p>
+Samozřejmě mnoho lidí, kteří psali tyto programy, práce zaujala, a řadu
+součástí přidali lidé, kvůli svým potřebám a zájmům. To ale není důvod proč
+tyto programy existují.</p>
+
+<h3>Neočekávaný vývoj</h3>
+<p>
+Na počátku projektu GNU jsem si představoval, že vyvineme celý GNU systém a
+poté ho jako celek vydáme. To se však nestalo.</p>
+<p>
+Od té doby, kdy byly všechny části systému GNU implementovány na systému
+Unix, mohly být spouštěny na unixových systémech, což bylo dlouho předtím
+než existoval kompletní GNU systém. Některé z těchto programů si získaly
+oblibu, a uživatelé je začali šířit a portovat – na různé nekompatibilní
+verze Unixu a někdy též do jiných systémů.</p>
+<p>
+Programy se postupně staly daleko výkonnějšími a přitahovaly jak peněžní
+zdroje, tak přispěvatele, k projektu GNU. Pravděpodobně to však zpozdilo
+zkompletování projektu GNU o několik let, neboť vývojáři GNU vložili svůj
+čas do údržby portů a přidávání funkcionalit k existujícím součástem, raději
+než aby pokračovali v psaní chybějících částí, jedné po druhé.</p>
+
+<h3>GNU Hurd</h3>
+<p>
+V roce 1990 byl již GNU systém téměř hotov; jedinou větší chybějící
+komponentou bylo jádro (kernel). Rozhodli jsme se implementovat ho jako
+soubor serverových procesů nad Machem. Mach je mikrokernel vyvinutý na
+univerzitě Carnegie Mellon a univerzitě v Utahu; GNU HURD je sbírkou serverů
+(tj. „stádo pakoňů“ – „herd of GNUs“), který běží nad Machem, a vykonává
+různé činnosti unixového jádra. Zahájení vývoje se zpozdilo kvůli tomu, že
+jsme čekali, až uvolní Mach coby svobodný software, jak nám bylo slíbeno.</p>
+<p>
+Jedním z důvodů, proč jsme si vybrali tuto architekturu, bylo vyvarovat se
+nejobtížnější části práce: ladění (debuggování) kernelového programu bez
+debuggeru na úrovni zdrojového kódu. Tato práce byla již hotova, v Machu, a
+zamýšleli jsme ladit HURD servery jako uživatelské programy, s <abbr
+title="GNU Project debugger">GDB</abbr>. Trvalo to však velmi dlouho a
+ukázalo se, že je velmi obtížné odladit více-procesové servery, které si
+navzájem posílají zprávy. Trvalo mnoho let než HURD začal spolehlivě
+fungovat.</p>
+
+<h3>Alix</h3>
+<p>
+Nepředpokládali jsme, že se kernel bude jmenovat HURD. Jeho původní název
+byl Alix – podle jména mé tehdejší přítelkyně, systémové administrátorky,
+která poukázala na to, že by se její jméno hodilo do našeho systému
+pojmenovávání verzí unixových systémů; vtipkovala před svými přáteli, že by
+měl někdo pojmenovat kernel po ní. Nic jsem neříkal, ale rozhodl jsem se ji
+překvapit kernelem s názvem Alix.</p>
+<p>
+Nakonec to tak nezůstalo. Michael Bushnell (nyní Thomas), hlavní vývojář
+kernelu, upřednostňoval název HURD a z Alix udělal odkaz k určité části
+kernelu – konkrétně k té, co zachycuje systémová volání a posílá zprávy HURD
+serverům.</p>
+<p>
+Později jsme se s Alix rozešli a změnila si jméno; nezávisle na tom byl
+změněn design HURDu tak, aby C knihovna posílala zprávy přímo serverům, a
+díky tomu součást Alix zmizela z návrhu.</p>
+<p>
+Ještě předtím než se tohle všechno událo, se Alix setkala se svými přáteli a
+ti jí řekli o názvu Alix ve zdrojovém kódu HURDu, takže jméno odvedlo svou
+práci.</p>
+
+<h3>Linux a GNU/Linux</h3>
+<p>
+GNU Hurd není připravený pro produkční využití a ani nevíme, jestli někdy
+bude. Z flexibility návrhu pramení určité problémy a zatím není zřejmé, jak
+je vyřešit.</p>
+
+<p>
+Naštěstí je dostupné jiné jádro. V roce 1991 začal Linus Torvalds s vývojem
+jádra kompatibilního s Unixem a nazval ho Linux. Toto jádro bylo zpočátku
+proprietární, ale v roce 1992 z něj Linus udělal svobodný
+software. Zkompletováním Linuxu s ne zcela hotovým GNU systémem vznikl úplný
+svobodný operační systém. (Jejich zkombinování bylo samozřejmě samo o sobě
+podstatným úkolem.) Vlastně můžeme spouštět verze GNU systému díky Linuxu.</p>
+<p>
+Tento systém nazýváme <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>,
+abychom vyjádřili, že vznikl spojením systému GNU a Linuxu jakožto
+jádra. Prosíme, abyste nepropadali zlozvyku nazývat celý systém slovem
+&ldquo;Linux&rdquo;, protože tím byste přisuzovali zásluhy za naši práci
+někomu jinému. Přiznejte nám prosím zásluhy <a
+href="/gnu/gnu-linux-faq.html">rovným dílem</a>.</p>
+
+<h3>Výzvy v naší budoucnosti</h3>
+<p>
+Prokázali jsme naši schopnost vyvinout široké spektrum svobodného
+softwaru. To neznamená, že jsme neporazitelní a nezastavitelní. Díky
+několika obtížím je budoucnost svobodného softwaru nejistá; střet s nimi
+bude vyžadovat velké úsilí a vytrvalost, možná trvající roky. Bude vyžadovat
+takové odhodlání, v němž lidé dají najevo, že si své svobody váží a
+nenechají si ji od nikoho vzít.</p>
+<p>
+Následující čtyři oddíly popisují tyto výzvy.</p>
+
+<h3>Tajemný hardware</h3>
+<p>
+Výrobci hardwaru mají stále vzrůstající tendence udržovat hardwarové
+specifikace v tajnosti. Díky tomu je obtížné psát svobodné ovladače, aby
+Linux a XFree86 mohly podporovat nový hardware. Nyní máme kompletní svobodné
+systémy, ale nebudeme je mít později, pakliže nebudou schopny podporovat
+budoucí počítače.</p>
+<p>
+Existují dvě možnosti jak zvládnout tento problém. Programátoři se mohou
+použít tzv. zpětné inženýrství, aby vyzkoumali jak podporovat daný
+hardware. Zbylí z nás si mohou vybrat hardware, který je podporovaný
+svobodným softwarem; jak náš počet poroste, utajování specifikací se stane
+taktikou porážející sebe sama.</p>
+<p>
+Zpětné inženýrství je velký kus práce; budeme mít programátory s dostatečným
+odhodláním pustit se do toho? Ano – pokud budou lidé přesvědčeni, že
+svobodný software je otázkou principu a nesvobodné ovladače nemohou být
+tolerovány. A utratí mnoho z nás peníze navíc, či dokonce obětuje trochu víc
+času, abychom mohli používat svobodné ovladače? Ano, jestliže odhodlání mít
+svobodu bude rozšířené.</p>
+<p>
+(Poznámka z roku 2008: tato záležitost se týká i BIOSu. Máme k dispozici
+jeho svobodnou náhradu <a href="http://www.libreboot.org/">LibreBoot</a>,
+svobodnou distribuci corebootu, ale je tu problém se získáváním specifikací
+hardwaru, aby ho LibreBoot mohl podporovat i bez proprietárních „blobů“.)</p>
+
+<h3>Nesvobodné knihovny</h3>
+<p>
+Nesvobodné knihovny používané na svobodných operačních systémech jsou
+jakousi pastí na vývojáře svobodného softwaru. Lákavé rysy knihovny jsou
+návnady; pokud použijete tuto knihovnu, spadnete do pasti, protože váš
+program nebude moci být užitečnou částí svobodného operačního
+systému. (Stručně řečeno, můžeme zahrnout váš program, ale nebude
+<em>fungovat</em> bez dané knihovny.) Ještě hůře, pokud se program
+využívající proprietární knihovnu stane populární, může nalákat jiné nic
+netušící programátory do pasti. </p>
+<p>
+První ukázkou tohoto problému byla v osmdesátých letech sada nástrojů
+Motif. Přestože zde ještě nebyly svobodné operační systémy, bylo zřejmé,
+jakým problémem pro ně později Motif bude. GNU projekt na to reagoval dvěma
+způsoby: požádal jednotlivé projekty svobodného softwaru, aby podporovaly
+svobodné ovládací prvky X Toolkitu stejně jako ty z Motifu a požádal také,
+aby někdo napsal svobodnou náhradu za Motif. Trvalo to velmi dlouho;
+LessTif, vyvíjený skupinou Hungry Programmers („Hladoví programátoři“), se
+stal dostatečně výkonným aby podporoval většinu aplikací Motifu až v roce
+1997.</p>
+<p>
+V letech 1996 až 1998 se používala jiná nesvobodná <abbr title="Graphical
+User Interface">GUI</abbr> knihovna nazvaná Qt v důležité kolekci svobodného
+softwaru, desktopovém prostředí KDE.</p>
+<p>
+Svobodné GNU/Linux systémy nemohly použít KDE, protože jsme nemohli používat
+danou knihovnu (Qt). Avšak někteří komerční distributoři systémů GNU/Linux,
+ti kteří striktně nelpěli na svobodném softwaru, přidávali ke svým systémům
+KDE – vytvářeli tak schopnější systém, který byl však ošizen co se svobody
+týče. Skupina KDE aktivně povzbuzovala programátory, aby používali Qt, a
+milióny nových „linuxových uživatelů“ nebyly nikdy seznámeny s tím, že je s
+tím něco v nepořádku. Situace vypadala hrozivě.</p>
+<p>
+Komunita svobodného softwaru odpověděla na problém dvěma způsoby: GNOME a
+Harmony.</p>
+<p>
+GNOME, GNU Network Object Model Environment, je desktopovým projektem
+GNU. Zahájil ho Miguel de Icaza v roce 1997 a vyvíjel ho s podporou Red Hat
+Software. GNOME chtěl poskytnout podobná desktopová zázemí, které by však
+používalo pouze svobodný software. Měl rovněž technické výhody, jako
+například podporu mnoha jazyků, nikoliv jen C++. Hlavním důvodem však byla
+svoboda: aby nebylo třeba používat jakýkoliv nesvobodný software.</p>
+<p>
+Harmony je kompatibilní náhrada knihovny, navržená tak, aby umožňovala
+spustit KDE software bez použití Qt.</p>
+<p>
+V listopadu 1998 ohlásili vývojáři Qt změnu licence. Z Qt se tak měl stát
+svobodný software. Nejsem si zcela jistý, ale domnívám se, že se tak stalo
+zčásti kvůli neústupné reakci komunity na problém způsobený nesvobodností
+Qt. (Nová licence je nevýhodná a nespravedlivá, takže je stále žádoucí
+vyvarovat se použití Qt.)</p>
+<p>
+[Dodatečná poznámka: v září 2000 bylo Qt vydáno pod licencí GNU GPL, což
+tento problém vyřešilo]</p>
+<p>
+Jak zareagujeme na další lákavou nesvobodnou knihovnu? Porozumí celá
+komunita tomu, že je třeba nespadnout do pasti? Nebo se mnozí z nás vzdají
+svobody ve prospěch pohodlí a vznikne velký problém? Naše budoucnost závisí
+na naší filozofii.</p>
+
+<h3>Softwarové patenty</h3>
+<p>
+Největší hrozba, které čelíme, jsou softwarové patenty, které mohou
+odstranit algoritmy a hlavní části programu z dosahu svobodného softwaru až
+na dvacet let. Patenty na LZW kompresní algoritmy byly zavedeny v roce 1983
+a stále nesmíme vydávat svobodný software, který by vytvářel řádně
+komprimované <abbr title="Graphics Interchange Format">GIF</abbr>y. [V roce
+2009 tento patent vypršel.] V roce 1998 byl stažen z prodeje svobodný
+program na vytváření komprimovaných <abbr title="MPEG-1 Audio Layer
+3">MP3</abbr> souborů pod hrozbou soudního procesu. [patenty na MP3 vypršely
+v roce 2017 – zde je vidět, jak dlouho jsme museli čekat]
+</p>
+<p>
+Jsou různé způsoby jak si poradit s patenty: můžeme hledat důkaz, že patent
+je neplatný, anebo se můžeme hledat alternativní řešení, abychom mohli
+splnit požadovanou úlohu. Každá z těchto metod je však účinná pouze v
+některých případech; pokud obě dvě selžou, patent může přinutit všechen
+svobodný software, aby se vzdal některých částí, které uživatelé
+vyžadují. Po dlouhém čekání, patenty vyprší, ale co budeme dělat do té doby?</p>
+<p>
+Ti, kteří si cení svobodný software díky svobodě, kterou poskytuje, u něho
+zůstanou. Pokusíme se dělat naši práci bez patentovaných součástí. Ti, kteří
+si svobodného software cení kvůli předpokladům, že bude technicky
+vyspělejším, nazvou pravděpodobně zbrzdění kvůli patentu selháním. Ačkoli je
+tedy užitečné hovořit o praktické účinnosti vývojového modelu zvaného
+„tržiště“ a spolehlivosti a výkonnosti svobodného softwaru, nesmíme se v
+tomto bodě zastavit. Musíme hovořit o svobodě a principu.</p>
+
+<h3>Svobodná dokumentace</h3>
+<p>
+Největší nedostatek našich svobodných operačních systémů nespočívá v
+softwaru – je to nedostatek dobrých svobodných manuálů, které můžeme
+zahrnout do našich systémů. Dokumentace je nezbytnou součástí každého
+softwarového balíku; když sadě programů důležitého svobodného softwaru chybí
+dobrá svobodná příručka, je to velká mezera. V dnešní době máme mnoho
+takových mezer.</p>
+<p>
+Svobodná dokumentace, jako svobodný software, se vztahuje ke svobodě,
+nikoliv k ceně. Kritéria, která musí splňovat svobodná příručka, jsou
+prakticky totožná s kritérii pro svobodný software: jedná se o poskytnutí
+určitých svobod všem uživatelům. Musí být povolena redistribuce (včetně
+komerčního prodeje), a to jak v on-line, tak v tištěné podobě, aby manuál
+mohl doprovázet každou kopii programu.</p>
+<p>
+Právo k úpravám je rovněž zásadní. Nevěřím ale tomu, že je pro lidi nezbytné
+mít povolení k modifikaci všech druhů článků a knih. Myslím si například, že
+vy nebo já smíme omezovat modifikaci článků jako je tento, kde se popisují
+naše činy a názory.</p>
+<p>
+Je zde ovšem zvláštní důvod, proč je svoboda modifikace rozhodující pro
+dokumentaci svobodného softwaru. Pokud lidé uplatní svá práva modifikovat
+software a přidávat nebo měnit jeho části, jsou-li svědomití, změní také
+příručku – aby poskytli přesnou a použitelnou dokumentaci spolu s upraveným
+programem. Příručka, která programátorům nedovoluje svědomitě dokončit
+práci, nesplňuje potřeby komunity.</p>
+<p>
+Některá omezení modifikací jsou stanovena tak, aby nezpůsobovala
+potíže. Například požadavky na zachování poznámky o původním autorovi a
+copyrightu, distribučních podmínek nebo seznamu autorů jsou v pořádku. Není
+problémem požadovat, aby upravené verze v sobě zahrnovaly poznámku o své
+modifikaci, včetně označení částí, které byly smazány či změněny, dokud tyto
+oddíly pojednávají o netechnických tématech. Tato omezení nepředstavují
+žádnou potíž, protože neznemožňují svědomitému programátorovi přizpůsobení
+příručky tak, aby se hodila k modifikovanému programu. Jinými slovy,
+neznemožňují komunitě svobodného software plně využívat manuál. </p>
+<p>
+Nicméně musí být možné upravovat veškerý <em>technický</em> obsah manuálu a
+posléze redistribuovat výsledky přes běžná média, přes všechny běžné kanály;
+jinak jsou totiž omezení komunitě na obtíž, manuál není svobodný a je
+potřeba vytvořit jiný.</p>
+<p>
+Budou vývojáři svobodného softwaru odhodlaní vytvářet kompletní škálu
+svobodných příruček? Opět, naše budoucnost závisí na naší filozofii.</p>
+
+<h3>Musíme mluvit o svobodě</h3>
+<p>
+V dnešní době je přibližně deset miliónů uživatelů na systémech GNU/Linux
+jako například Debian GNU/Linux a Red Hat Linux. Svobodný software vyvinul
+několik praktických výhod, takže k němu uživatelé přecházejí již i z čistě
+praktických důvodů.</p>
+<p>
+Dobré následky jsou zřejmé: větší zájem o rozvoj svobodného softwaru, více
+zákazníků pro obchod se svobodným softwarem a větší schopnosti povzbuzovat
+společnosti, aby namísto proprietárních produktů vyvíjely komerční svobodný
+software. </p>
+<p>
+Zájem o software však narůstá rychleji než povědomí o filosofii, na níž je
+postaven, a to způsobuje potíže. Naše schopnost čelit výše popsaným výzvám a
+nebezpečím závisí na vůli pevně hájit svobodu. Abychom se ujistili, že naše
+komunita tuto vůli má, musíme předávat naše myšlenky a nápady všem nově
+příchozím členům v naší komunitě.</p>
+<p>
+Bohužel však v tomto selháváme: úsilí přilákat do naší komunity nové
+uživatele dalece předstihuje úsilí naučit je chování naší
+komunity. Potřebujeme dělat obojí a udržet tato úsilí v rovnováze. [Proto
+také vznikl tento překlad. Zmiňte se o českém překladu stránek projektu GNU
+kamarádům a kolegům, ať se také dozví o naší komunitě – poznámka původního
+korektora] </p>
+
+<h3>„Open Source“</h3>
+<p>
+Učení nových uživatelů svobodě se ztížilo v roce 1998, kdy se část komunity
+rozhodla přestat používat termín „svobodný software“ a namísto toho užívat
+termín „open source software“. </p>
+<p>
+Někteří z těch, co upřednostňovali tento výraz, si kladli za cíl, aby
+nedocházelo k záměně slov „svobodný“ se slovem „zdarma“ <a
+href="#tf1">[1]</a> – správný záměr. Jiní se naopak distancovali od ducha
+principu, jež motivoval hnutí svobodného software a uživatele GNU projektu,
+a aby se zalíbili vedoucím pracovníkům a firemním uživatelům, mnoho z nich
+následovalo ideologii, která staví zisk nad svobodu, nad komunitu, nad
+principy. Rétorika „open source“ se zaměřuje na možnost vytvářet vysoce
+kvalitní, silný software, ale vyhýbá se myšlenkám svobody, komunity a
+principu.</p>
+<p>
+Jasným příkladem tohoto jsou „linuxové“ magazíny – jsou plné inzerátů na
+proprietární software, který pracuje pod GNU/Linuxem. Až se objeví příští
+Motif či Qt, budou tyto magazíny před nimi programátory varovat, nebo na ně
+naopak otiskovat inzeráty?</p>
+<p>
+Podpora byznysu může být pro komunitu v mnoha ohledech přínosná; za jinak
+stejných okolností, je to užitečné. Ovšem získání jejich podpory tím, že
+budeme mluvit ještě méně o svobodě a principu, může být katastrofální;
+předchozí nevyváženost mezi rozsahem uživatelů a vzděláním se tak ještě
+zhoršuje.</p>
+<p>
+„Svobodný software“ a „open source“ popisují víceméně tutéž kategorii
+softwaru, ale říkají odlišné věci o softwaru a o hodnotách. GNU projekt
+pokračuje v užívání pojmu „svobodný software“, aby dal najevo, že nejen
+technologie, ale hlavně svoboda je důležitá. </p>
+
+<h3>Pokus se!</h3>
+<p>
+Yodův aforismus („Neexistuje ‚pokus‘“) zní hezky, ale pro mě je
+neplatná. Většinu své práce jsem dělal s úzkostí, zda na ní mám a v
+nejistotě, zda dosáhnu cíle, který jsem si vytyčil. Přesto jsem se pokusil,
+protože mezi mým městem a nepřítelem nebyl nikdo jiný než já. Ke svému
+překvapení jsem občas uspěl.</p>
+<p>
+Občas jsem neuspěl; některé z mých měst padly. Poté jsem našel další
+ohrožené město a připravil se na bitvu. Po čase jsem se naučil vyhledávat
+hrozby a stavět se mezi ně a mé město, vyzývaje ostatní hackery, aby přišli
+a připojili se ke mně.</p>
+<p>
+Nyní již často nejsem sám. Je to pro mě úleva a radost, když vidím zástupy
+hackerů, kteří se pouštějí do téhož, aby pokračovali, a uvědomuji si, že by
+toto město mohlo přežít – prozatím. Nebezpečí jsou však rok od roku větší a
+nyní se Microsoft explicitně zaměřil na naši komunitu. Nemůžeme pokládat
+budoucnost svobody za samozřejmou. Neberte to jako samozřejmost! Jestliže si
+chcete udržet svoji svobodu, musíte být připraveni ji bránit.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+<h3>Poznámky překladatele</h3> <ol> <li id="tf1"> Narážíme tu na rozdíl mezi
+angličtinou a češtinou. Zatímco angličtina má jedno slovo: „free“, v češtině
+tento problém řešit nemusíme – dokážeme oba významy jasně rozlišit, protože
+používáme dvě různá slova: „zdarma“ a „svobodný“. Proto se také někdy v
+angličtině používá slovo „libre“ (přejaté ze Španělštiny nebo
+Francouzštiny), pomocí nějž můžeme v anglických textech akcentovat právě
+význam svobody a není zaměnitelné se „zdarma“ (pro něj naopak můžeme použít
+„gratis“). </li> </ol></div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
+href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
+nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
+href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+
+ &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
+překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
+vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a
+href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
+kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
+článku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright &copy; 1998, 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2014, 2015,
+2017, 2018, 2020 Richard Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
+Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2020/07/12 05:29:38 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+<!-- for class="inner", starts in the banner include -->
+</body>
+</html>