diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html | 1038 |
1 files changed, 1038 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html new file mode 100644 index 0000000..2045922 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/thegnuproject.html @@ -0,0 +1,1038 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/thegnuproject.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>O projektu GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, GNU projekt, FSF, Free Software, Nadace pro svobodný software, historie" /> + +<!--#include virtual="/gnu/po/thegnuproject.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Projekt GNU</h2> + +<p> +napsal <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richard +Stallman</strong></a></p> + +<blockquote> +<p> +Původně vyšlo v knize <em>Open Sources</em>. Richard Stallman <a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">nikdy nepodporoval +„open source“</a>, ale přispěl tímto článkem, aby v této knize ideály hnutí +svobodného softwaru úplně nechyběly. +</p> +<p> +Proč je dnes, víc než kdy jindy, potřeba <a +href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">trvat na tom, aby +software, který používáme, byl svobodný</a>. +</p> +</blockquote> + +<h3>První komunita sdílející software</h3> +<p> +Když jsem v roce 1971 začal pracovat v <abbr title="Massachusetts Institute +of Technology">MIT</abbr> v Laboratoři umělé inteligence (<abbr +title="Artificial Intelligence">AI</abbr> Lab), stal jsem se součástí +komunity sdílející software, která existovala již mnoho let. Sdílení +software nebylo výsadou pouze naší komunity; je staré jako počítače samy, +stejně jako sdílení receptů je staré jako vaření. Dělali jsme však více než +toto. </p> +<p> +AI Lab používala operační systém pro sdílení času nazvaný <abbr +title="Incompatible Timesharing System">ITS</abbr> (Nekompatibilní systém +pro sdílení času) navržený hackery (1) pracujícími v laboratoři a psaný v +assembleru pro Digital <abbr title="Programmed Data +Processor">PDP</abbr>-10, jeden z velkých počítačů tehdejší doby. Jako člen +komunity, systémový hacker laboratoře umělé inteligence, jsem měl za úkol +vylepšovat tento systém. </p> +<p> +Nenazývali jsme náš software „svobodným software“, neboť tento termín ještě +neexistoval, ale náš software jím byl. Kdykoliv lidé z jiné vysoké školy +nebo firmy chtěli portovat a používat program, rádi jsme jim to +umožnili. Pokud jste viděli někoho používat neznámý a zajímavý program, +mohli jste ho vždy požádat, aby vám ukázal zdrojové kódy, abyste jej mohli +studovat, měnit anebo demontovat některé z jeho částí a vytvořit nový +program. </p> +<p> +(1) Užívání výrazu „hacker“ jako pojmenování někoho, kdo prolamuje +bezpečnost systémů, je matení způsobené dnešními médii. My hackeři toto +pojmenování odmítáme uznat a toto slovo stále používáme k označení někoho, +kdo miluje programování nebo si užívá svůj důvtip s hravostí. Přečtěte si +můj článek <a href="http://stallman.org/articles/on-hacking.html">O +hackování</a>.</p> + +<h3>Rozpad komunity</h3> +<p> +Situace se dramaticky změnila na počátku osmdesátých let, když Digital +přestal ukončil výrobu řady PDP-10. Jejich architektura, elegantní a výkonná +v šedesátých letech, nemohla, přirozeně, pokrýt větší adresní prostory, +které začaly nastupovat v osmdesátých letech. To znamenalo, že téměř všechny +programy pro ITS byly zastaralé. </p> +<p> +Komunita hackerů AI Lab se nedlouho předtím rozpadla. Oddělující se firma +Symbolics si v roce 1981 najala téměř všechny hackery z AI Lab a oslabená +komunita byla neschopná se nadále sama udržet. (Kniha Hackeři od Steve +Levyho popisuje tyto události, stejně jako vykresluje jasný obrázek komunity +za jejího rozkvětu.) Když v roce 1982 nakoupila laboratoř AI nová PDP-10, +její administrátoři se rozhodli používat nesvobodný systém pro sdílení času +od Digitalu namísto našeho ITS. </p> +<p> +Moderní počítače té doby jako například VAX nebo 68020, měly své vlastní +operační systémy, ale žádný z nich nebyl svobodným softwarem: museli jste +podepsat tzv. non-disclosure agreement (NDA) dokonce i proto, abyste vůbec +získali spustitelný program. </p> +<p> +Znamenalo to tedy, že první věc, kterou jste museli při používání počítače +udělat, byl slib, že nebudeme pomáhat svým kolegům. Spolupráce komunity byla +zakázána. Pravidlo vytvořené vlastníky proprietárního software znělo: „Pokud +sdílíte software se svým kolegou, jste pirát. Pokud chcete provádět v našem +software jakékoliv změny, musíte nás nejdříve poprosit.“</p> +<p> +Myšlenka, že společenský systém proprietárního softwaru – systém, v němž +nesmíte sdílet nebo měnit software – škodí společnosti, je neetický, zkrátka +a jednoduše špatný, by mohla být pro některé čtenáře překvapením. Co jiného +se však dá říct o systému založeném na rozdělování veřejnosti, na systému +nechávajícím své uživatele bezmocné? Lidé, jimž tato myšlenka připadá +překvapující, mohli pokládat proprietární sociální systém za daný, nebo jej +posuzovat podle slov lidí z oblasti obchodu s proprietárním +software. Vydavatelé software dlouho a těžce pracovali na tom, aby +přesvědčili veřejnost, že existuje pouze jediný způsob, jak pohlížet na +tento problém.</p> +<p> +Když vydavatelé softwaru hovoří o „posilování“ svých „práv“ nebo „zastavení +<a href="/philosophy/words-to-avoid.html#Piracy">pirátství</a>“, to, co +vlastně <em>říkají</em> je druhotné. Opravdová podstata těchto tvrzení je v +nevyslovených domněnkách, jež berou jako samozřejmé; předpokládá se, že je +veřejnost bez kritiky přijme. Pojďme se tedy na ně podívat.</p> +<p> +Prvním předpokladem je, že softwarové firmy mají nesporné přirozené právo +vlastnit software a mít tak moc nad všemi jeho uživateli. (Pokud by se +jednalo o přirozené právo, potom bychom, bez ohledu na to, do jaké míry +poškozuje veřejnost, nemohli nic namítat.) Je zajímavé, že americká ústava a +právní zvyklosti tento pohled na věc odmítají; copyright není přirozené +právo, ale vládou uměle vytvořený monopol, jež omezuje přirozené právo +uživatelů na vytváření kopií.</p> +<p> +Dalším nevysloveným předpokladem je, že jedinou důležitou věcí týkající se +software je, jaké úkoly nám umožňuje plnit – a že my, počítačoví uživatelé, +bychom se neměli starat o to, v jaké společnosti je nám dovoleno žít. </p> +<p> +Třetí domněnkou je, že bychom neměli použitelný software (nebo programy na +konkrétní věci), kdybychom nenabídli společnosti moc nad uživateli jejího +programu. Předtím než hnutí svobodného software ukázalo, že jsme schopni +vytvořit mnoho užitečného software bez zbytečných omezení, mohla být tato +domněnka ještě i přijatelná.</p> +<p> +Jestliže odmítneme akceptovat tyto předpoklady a posoudíme dané problémy +přirozeným smyslem pro etiku a dáme uživatele na první místo, dojdeme k +závěrům velmi odlišným. Počítačoví uživatelé by měli mít svobodu modifikovat +programy tak, aby splňovaly jejich potřeby, a svobodu sdílet +software. Pomáhat ostatním lidem je základ společnosti. </p> +<p> +Není zde dostatek prostoru pro rozsáhlý dokument odůvodňující tento závěr, +takže odkazuji čtenáře na webovou stránku <a +href="/philosophy/why-free.html">Proč by software neměl mít majitele</a> a +<a href="/philosophy/free-software-even-more-important.html"> +http://www.gnu.org/philosophy/free-software-even-more-important.html</a>. +</p> + +<h3>Důležitá morální volba</h3> +<p> +Po rozpadu mé komunity bylo nemožné pokračovat jako dříve. Místo toho jsem +stál tváří v tvář morálnímu rozhodnutí.</p> +<p> +Bylo by snadnou volbou připojit se ke světu proprietárního software, spolu s +podepsáním tzv. non-disclosure agreement a slibů, že nebudu pomáhat svým +kolegům hackerům. Je velmi pravděpodobné, že bych rovněž vyvíjel software +vydávaný pod non-disclosure agreement a naléhal na ostatní, ať rovněž +zrazují své kolegy.</p> +<p> +Mohl jsem si tak vydělávat a možná se sám bavit psaním kódu. Věděl jsem +však, že kdybych se na konci své kariéry ohlédl zpět a viděl roky strávené +stavbou zdí oddělujících lidi, připadalo by mi, že jsem svůj život zasvětil +činěním světa horším a horším. </p> +<p> +Sám jsem měl již zkušenosti s tím, jak dopadne přijetí non-disclosure +agreement, a to když někdo odmítl dát mně a MIT AI laboratoři zdrojový kód +na program pro řízení naší tiskárny. (Program trpěl některými nedostatky a +to bylo pro uživatele tiskárny velmi frustrující.) Nemohl jsem si říct, že +non-disclosure agreement je nevinný. Byl jsem velmi rozzlobený, když s námi +odmítl sdílet kód; nemohl jsem se otočit zády a začít dělat ostatním totéž.</p> +<p> +Další možností, snadnou ale neradostnou, bylo opustit počítačové odvětví. Mé +dovednosti by tak sice nebyly zneužity, ale stále by byly promrhávány. Nebyl +bych vinen za rozdělování a omezování počítačových uživatelů, ale tak jako +tak by k tomu došlo.</p> +<p> +Začal jsem se tedy poohlížet po způsobu, jak bych mohl vytvořit něco +prospěšného. Ptal jsem se sám sebe: existuje nějaký program nebo programy, +které bych mohl psát, aby mohla naše komunita opět existovat?</p> +<p> +Odpověď byla zřejmá: nejdříve byl potřeba operační systém. Jedná se o +klíčový software pro používání počítače. S operačním systémem můžete dělat +mnoho věcí, bez něj se však počítač nedá vůbec používat. Se svobodným +operačním systémem bychom znovu mohli vytvořit komunitu spolupracujících +hackerů – a pozvat kohokoliv, aby se k nám přidal. Kdokoliv by mohl používat +počítač bez toho, aniž by se tak upisoval ke spiknutí proti svým přátelům. </p> +<p> +Jako vývojář operačních systémů jsem pro takovou práci měl dostatečné +znalosti. Přestože jsem tehdy nemohl s jistotou předpokládat, že uspěji, +uvědomil jsem si, že jsem byl pro tuto práci vybrán. Rozhodl jsem se +vytvořit systém kompatibilní s Unixem, aby byl přenositelný a aby na něj +mohli unixoví uživatelé snadno přejít. Jméno GNU bylo vybráno podle +hackerské tradice, jako rekurzivní akronym „GNU's Not Unix“ a vyslovuje se +jako <a href="/gnu/pronunciation.html">jedna slabika s tvrdým G</a>.</p> +<p> +Operační systém neznamená pouze jádro (kernel), plně dostačující ke +spouštění jiných programů. V sedmdesátých letech v sobě již každý operační +systém, který byl hoden svého jména, zahrnoval procesory, assemblery, +kompilátory, překladače, debuggery, textové editory, mailery a mnohem +více. ITS, Multics, VMS, Unix, všechny tyto systémy je měly. Operační systém +GNU je zahrnoval také.</p> +<p> +Později jsem slyšel tato slova, připisovaná Hillelovi (1):</p> + +<blockquote><p> + Jestliže nejsem pro sebe, kdo bude pro mě?<br /> + Jestliže jsem jen pro sebe, co jsem?<br /> + Jestliže ne nyní, kdy? +</p></blockquote> +<p> +V podobném duchu bylo i rozhodnutí začít s projektem GNU. </p> +<p> +(1) Coby ateista sice nenásleduji žádné náboženské vůdce, ale někdy se mi +líbí, co někdo z nich prohlásí.</p> + +<h3>Svobodný jako ve slově svoboda</h3> +<p> +Pojem „svobodný software“ je někdy špatně vykládán – nijak nesouvisí s +cenou. Je o svobodě. <a href="#tf1">[1]</a> Zde proto cituji definici +svobodného softwaru.</p> + +<p>Program je svobodným softwarem pro vás, uživatele, jestliže máte tyto +svobody: </p> + +<ul> + <li>Smíte spouštět program za jakýmkoliv účelem. </li> + + <li>Smíte upravovat program tak, aby vyhovoval vašim potřebám. (Abyste tuto +svobodu mohli realizovat v praxi, musíte mít přístup ke zdrojovému kódu, +neboť vytváření změn v programu, je nesmírně obtížné, nemáte-li k dispozici +zdrojový kód.)</li> + + <li>Smíte šířit kopie a to jak zadarmo, tak za poplatek. </li> + + <li>Smíte distribuovat upravené verze programu, aby vaše komunita mohla mít +užitek z vašich vylepšení.</li> +</ul> +<p> +Jelikož se „free“ vztahuje ke svobodě, nikoliv k ceně, není tu rozpor mezi +prodejem kopií a svobodným softwarem. Svoboda prodávat kopie je ve +skutečnosti velmi důležitá: sbírky svobodného softwaru prodávané na +CD-ROMech jsou pro komunitu důležité a jejich prodej je jednou z cest, jak +sehnat peníze na rozvoj svobodného softwaru. Z toho důvodu není svobodným +softwarem program, jež nesmí být distribuován. </p> +<p> +Kvůli dvojznačnosti slova „free“ se lidé dlouho pokoušeli najít jiná +označení, avšak žádné z nich nebylo shledáno jako vhodná +alternativa. Angličtina má více slov a nuancí než kterýkoli jiný jazyk, ale +chybí jí jednoduché, jednoznačné slovo pro „free“ jako v slově svoboda – +„nespoutaný“ – slovo s nejbližším podobným významem. Alternativy +„osvobozený“ (liberated), „svoboda“ (freedom) a „otevřený“ (open) nesou jiný +význam nebo mají jiné nevýhody. </p> + +<h3>GNU software a GNU systém</h3> +<p> +Vývoj celého systému je velmi rozsáhlý projekt. Abych ho dotáhl do konce, +rozhodl jsem se přizpůsobit a používat již existující části svobodného +software všude tam, kde to bylo možné. Úplně na počátku jsem se například +rozhodl používat TeX jako hlavní textový formátovač; o několik let později +jsem se rozhodl používat X Window Systém – raději, než abych pro GNU psal +další okenní systém. </p> +<p> +Díky tomuto a podobným rozhodnutím není GNU systém totéž jako souhrn +veškerého GNU software. GNU systém v sobě zahrnuje i programy, které nejsou +GNU software, programy, které byly vyvíjeny jinými lidmi pro jejich vlastní +potřeby, ale které můžeme používat, protože jsou svobodným software.</p> + +<h3>Počátek projektu</h3> +<p> +V lednu 1984 jsem odešel z MIT a začal psát GNU software. Bylo nutné MIT +opustit, aby se nevměšovala do distribuce GNU jako svobodného +software. Kdybych zůstal zaměstnancem MIT, mohli by si chtít mou práci +přivlastnit a uvalit na ni své distribuční podmínky, nebo ji dokonce +přeměnit v proprietární software. Nechtěl jsem dělat tolik práce jen na to, +abych pak vyděl jak se stává nepoužitelnou pro můj cíl: vytvoření nové +software sdílející komunity.</p> +<p> +Přesto mi však profesor Winston, ředitel MIT AI Lab, laskavě dovolil i +nadále používat vybavení laboratoře.</p> + +<h3>První kroky</h3> +<p> +Krátce před začátkem GNU projektu jsem se doslechl o Svobodném univerzitním +kompilátoru, rovněž známého jako <abbr title="Free University Compiler +Kit">VUCK</abbr>. (dánské slovo „svobodný“ se píše s V) Tento překladač byl +navržen pro mnoho jazyků, včetně C a Pascalu a s podporou mnoha cílových +strojů. Napsal jsem jeho autorovi, zda by ho GNU mohl používat.</p> +<p> +Posměšně mi odpověděl, že sice univerzita svobodná je, avšak překladač +nikoliv. Rozhodl jsem se proto, že mým prvním programem pro projekt GNU bude +mnohojazyčný a multiplatformní překladač (kompilátor).</p> +<p> +Doufal jsem, že se vyhnu tomu, abych vytvářel celý překladač sám. Získal +jsem zdrojový kód Pastelu, multiplatformního překladače rozvíjeného v +Lawrence Livermore Lab. Byl napsán v rozšířené verzi Pascalu a podporoval +ji, byla navržena jako systémový programovací jazyk. Přidal jsem Céčkový +front end a začal s portováním na počítač Motorola 68000. Musel jsem se však +nakonec vzdát, když jsem přišel na to, že tento překladač potřebuje +megabajty volného prostoru, a dostupný Unixový systém 68000 umožňoval použít +pouze 64 kilobajtů.</p> +<p> +Poté jsem si uvědomil, že překladač Pastel fungoval na principu analýzy +celého vstupního souboru do syntaxového stromu, přeměnil celý syntaxový +strom v řetězec „instrukcí“ a potom generoval celý výstupní soubor. Dokonce +bez uvolňování paměti. Tehdy mi došlo, že bych měl napsat nový +překladač. Tento nový překladač je nyní znám jako <abbr title="GNU Compiler +Collection">GCC</abbr>; není v něm využit ani jeden z překladačů Pastel, ale +podařilo se mi přizpůsobit a použít front end C, který jsem již měl +hotov. To ovšem bylo o několik let později; nejdříve jsem pracoval na GNU +Emacsu.</p> + +<h3>GNU Emacs</h3> +<p> +Na GNU Emacs jsem začal pracovat v září 1984 a na počátku roku 1985 již +začal být použitelným. To mi umožnilo začít používat na editaci unixové +systémy; protože jsem neměl zájem učit se pracovat s vi nebo ed, musel jsem +do té doby provádět editaci na jiných strojích.</p> +<p> +Lidé začali mít o používání GNU Emacsu zájem a tak vyvstala otázka, jak ho +šířit. Samozřejmě jsem ho umístil na anonymní ftp server na počítač MIT, jež +jsem používal. (Tento počítač, prep.ai.mit.edu, se tak stal hlavním FTP +distribučním stanovištěm pro GNU; o několik let později jsme ho přemístili +na náš nový FTP server.) V té době ovšem mnoho lidí, kteří se o to zajímali, +nebylo připojeno k Internetu a nemohlo získat přes ftp. Otázka tedy zněla: +„Co jim mám říct?“</p> +<p> +Mohl jsem říct: „Najděte si kamaráda, který na síti je, a ten vám udělá +kopii.“ Také jsem mohl udělat to, co jsem udělal s původním PDP-10 Emacs: +říct jim: „Pošlete mi pásku a obálku se známkou (<abbr +title="Self-addressed Stamped Envelope">SASE</abbr>) a já vám ji pošlu +zpátky s nahraným Emacsem.“ Neměl jsem však práci a hledal jsem způsob, jak +si svobodným softwarem vydělat. Oznámil jsem tedy, že pásku pošlu každému za +poplatek $150. Takto jsem začal s obchodním šířením svobodného software a +byl jsem předchůdcem společností, které nyní distribuují GNU systémy +založené na Linuxu.</p> + +<h3>Je program svobodný pro každého uživatele?</h3> +<p> +Jestliže je program v době, kdy opouští ruce svého autora, svobodným +softwarem, nemusí to nutně znamenat, že pro každého vlastníka kopie tohoto +programu to bude rovněž svobodný software. Například <a +href="/philosophy/categories.html#PublicDomainSoftware">public domain +software</a> (software, který není chráněn autorským právem) je svobodným +software; ale kdokoliv si může vytvořit vlastní nesvobodnou upravenou +verzi. Podobně je tomu v případě mnoha svobodných programů: jsou chráněny +autorským právem, ale šířeny pod jednoduchými licencemi, které umožňují +vytvářet proprietární modifikované verze.</p> +<p> +Příkladem tohoto problému je X Window systém vyvinutý na MIT a vydaný jako +svobodný software s velmi volnou licencí. Brzy byl převzat různými +počítačovými firmami. Ty přidaly X ke svým proprietárním unixovým systémům +pouze v binární podobě a s týmž non-disclosure agreement. Tyto kopie X +nebyly svobodným software o nic víc než Unix. </p> +<p> +Vývojáři X Window System to nepovažovali za problém – věděli , že k tomu +dojde. Jejich cílem nebyla svoboda, jen úspěch definovaný slovy „mít hodně +uživatelů“. Nestarali se o to, zda mají jejich uživatelé svobodu, šlo jim +jen o to, aby jich bylo co nejvíc.</p> +<p> +To vedlo k paradoxní situaci, kde dva rozdílné pohledy na míru svobody +poskytovaly odlišné odpovědi na otázku: „Je tento program svobodný?“ Pokud +byste tento problém posuzovali na základě svobod poskytovaných distribučními +podmínkami té verze z MIT, řekli byste, že X jsou svobodný +software. Jestliže byste ovšem prověřovali svobodu průměrného uživatele X, +museli byste říct, že se jedná o proprietární software. Většina uživatelů X +používala proprietární verze, které dostali s unixovými systémy, ne +svobodnou verzi.</p> + +<h3>Copyleft a GNU GPL</h3> +<p> +Cílem GNU je poskytnout uživatelům svobodu, ne být populární. Potřebovali +jsme takové distribuční podmínky, abychom zabránili proměně GNU softwaru v +software proprietární. Metoda, kterou používáme, se nazývá „copyleft“.(1) </p> +<p> +Copyleft používá autorského práva (copyrightu), ale „převrací“ jej tak, aby +sloužilo k opačným účelům než obvykle: namísto prostředku ke spoutání +software, se stává prostředkem k udržení software svobodným.</p> +<p> +Hlavní myšlenkou copyleftu je dát každému práva ke spouštění, kopírování, +modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí – ne však povolení +přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které +definují „svobodný software“ zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se +nezcizitelnými právy.</p> +<p> +Aby byl copyleft efektivní, musí být modifikované verze rovněž svobodné. To +zajišťuje, že naše práce je, pokud je zveřejněna, dostupná naší komunitě. Co +se týče programátorů, kteří pracují jako dobrovolníci na zlepšování GNU +software, je to právě copyleft, jež nedovoluje jejich zaměstnavatelům říkat: +„Nesmíte sdílet tyto změny, protože je použijeme k vytvoření naší +proprietární verze programu.“</p> +<p> +Požadavek, že veškeré změny musí být „svobodné“ je nezbytný, pakliže chceme +zajistit svobodu každému uživateli programu. Společnosti, jež učinili X +Window systém proprietárním, většinou provedly několik změn, aby jej +přizpůsobily jejich systémům a hardware. Tyto změny byly v porovnání s +rozšířením X malé, ale nikoli bezvýznamné. Jestliže by vytváření změn bylo +výmluvou k odepření svobody uživatelům, bylo by pro kohokoli velmi snadné z +této výmluvy těžit.</p> +<p> +Související problém se týká kombinování svobodného programu s nesvobodným +kódem. Takováto kombinace by pak nevyhnutelně byla nesvobodná; jakékoliv +svobody chybějící nesvobodné části by pak chyběly i celku. Povolení takových +kombinací by bylo zkázonosné. Z toho důvodu je rozhodujícím požadavkem pro +copyleft „ucpat tuto díru“: jakýkoliv program, který je přidaný či +kombinovaný s copyleftovaným programem, musí být takový, aby další +kombinovaná verze byla rovněž svobodná a copyleftovaná.</p> +<p> +Specifická implementace copyleftu, kterou používáme ve většině GNU softwaru, +je GNU General Public License, zkráceně GNU GPL. Máme ovšem i jiné druhy +copyleftů, používané za zvláštních okolností. Příručky GNU jsou rovněž +copyleftovány, ale používají mnohem jednodušší druh copyleftu, protože pro +ně není třeba složitosti GNU GPL. (2)</p> +<p> +(1) V roce 1984 nebo 1985 mi poslal dopis Don Hopkins (nápady sršící +člověk). Na obálku napsal pár vtipných poznámek, včetně této: „Copyleft – +všechna práva vyhrazena“. Používal jsem výraz „copyleft“ k označení konceptu +distribuce, který jsem v té době vyvíjel.</p> + +<p> +(2) Pro dokumentaci teď používáme <a href="/licenses/fdl.html">GNU Free +Documentation License</a>.</p> + +<h3>Nadace pro svobodný software</h3> + +<p>Jak vzrůstal zájem o používání Emacsu, do projektu GNU se začali zapojovat +další lidé, a tak jsme se rozhodli, že je čas znovu se poohlédnout po +nějakých financích. Proto jsme v roce 1985 vytvořili <a +href="http://www.fsf.org/">Nadaci pro svobodný software</a>; organizaci pro +rozvoj svobodného software, osvobozenou od platby daní. Nadace pro svobodný +software rovněž převzala kontrolu nad prodejem pásek s Emacsem; později se +obchod rozšířil díky tomu, že jsme na pásku přidali další svobodný software +(jak GNU, tak ne-GNU) a také jsme začali prodávat manuály.</p> + +<p>Nadace pro svobodný software přijímá sponzorské dary, ale většina jejích +příjmů vždy pocházela z prodeje kopií svobodného software a jiných služeb s +tím spojených. Nyní prodává CD-ROMy se zdrojovými kódy, CD-ROMy s binárkami, +přehledně tištěné příručky (vše se svobodou redistribuce a modifikace), a +zajišťuje distribuce Deluxe (v nichž dodáváme celou sbírku software dle +vašeho výběru platformy). FSF dodnes <a href="http://shop.fsf.org/">prodává +manuály a další věci</a>, ale hlavní část příjmů tvoří členské příspěvky. K +FSF se můžete připojit na <a href="http://fsf.org/join">fsf.org</a>.</p> + +<p>Zaměstnanci Nadace pro svobodný software napsali a udržovali mnoho balíčků +GNU. Dva významné jsou knihovny pro C a shell. GNU C knihovna je tím, co +každý program běžící na GNU/Linux systému používá ke komunikaci s +Linuxem. Vyvinul ji člen Nadace pro svobodný software, Roland McGrath. Na +většině GNU/Linux systémů je používaným shellem <abbr title="Bourne Again +Shell">BASH</abbr> – Bourne Again Shell(1), vyvinutý zaměstnancem FSF, +Brianem Foxem.</p> + +<p>Financovali jsme vývoj těchto programů, protože GNU projekt nebyl pouze o +nástrojích či vývojovém prostředí. Naším cílem byl kompletní operační systém +a tyto programy jsme pro dosažení cíle potřebovali.</p> + +<p>(1) „Bourne again Shell“ je parodií na jméno „Bourne Shell“, což byl shell +obvykle používaný v Unixu.</p> + +<h3>Podpora svobodného software</h3> + +<p>Filosofie svobodného software odmítá určitou rozšířenou obchodní praxi, ale +nestaví se proti komerci jako takové. Pokud obchod respektuje svobody +uživatele, přejeme mu úspěch.</p> + +<p>Prodej kopií Emacsu ukazuje jeden druh obchodu se svobodným softwarem. Když +Nadace pro svobodný software převzala tento obchod, potřeboval jsem najít +jiný způsob vydělávání. Nalezl jsem jej v prodeji služeb spojených se +svobodným software, který jsem vyvíjel. To zahrnovalo vyučování předmětů +jako například jak programovat GNU Emacs a jak si přizpůsobit GCC, a vývoj +softwaru, převážně portování GCC na nové platformy.</p> + +<p>V dnešní době provozuje každý z těchto typů obchodu se svobodným software +řada korporací. Některé distribuují kolekce svobodného softwaru na CD-ROM; +jiné nabízejí podporu uživatelů na různých úrovních: od zodpovídání +uživatelských otázek přes opravy chyb až k přidávání nových +funkcionalit. Dokonce se začínají objevovat firmy založené na vydávání +nových svobodných softwarových produktů.</p> + +<p>Přesto však pozor – řada firem, které se samy zaštiťují termínem „open +source“ ve skutečnosti zakládá svůj byznys na nesvobodném softwaru, který +pracuje spolu se svobodným softwarem. Nejsou to firmy svobodného softwaru, +jedná se o firmy proprietárního softwaru, o firmy, jež se pomocí svých +produktů snaží odlákat uživatele od svobody. Nazývají je „přidanými +hodnotami“, na které chtějí, abychom si zvykli: jedná se o volbu mezi +výhodností a svobodou. Ceníme-li si svobody více, měli bychom je nazývat +„produkty zbavené svobody“. </p> + +<h3>Technické cíle</h3> + +<p>Hlavním cílem GNU je, aby bylo svobodným softwarem. Dokonce ani kdyby GNU +nebylo technicky vyspělejší než Unix, bylo by společenským přínosem, neboť +by dovolovalo uživatelům spolupracovat, a etickým přínosem, neboť by +respektovalo jejich svobody.</p> + +<p>Bylo ovšem přirozené při práci aplikovat známé standardy a dobré praktiky – +například dynamickou alokaci datových struktur, abychom se vyhnuli jakýmkoli +fixním limitům nebo používat veškeré možné osmibitové kódy všude tam, kde to +mělo smysl.</p> + +<p>Navíc jsme se rozhodli odmítnout zaměření Unixu na malé velikosti paměti a +to tak, že jsme se rozhodli nepodporovat 16-bitové počítače (bylo zřejmé, že +v době, kdy bude GNU systém dokončen, budou normou 32-bitové stroje), a +nesnažit se o snížení využití paměti, pokud nepřekročilo jeden megabyte. U +programů, pro něž nebyly velmi rozsáhlé soubory rozhodující, jsme +povzbuzovali programátory, aby načetli celé vstupní soubory do jádra a poté +procházeli jejich obsah bez obav o I/O operace.</p> + +<p>Tato rozhodnutí umožnila mnoha GNU programům předčit jejich unixové +protějšky ve spolehlivosti a rychlosti.</p> + +<h3>Darované počítače</h3> + +<p>Jak vzrůstala reputace projektu GNU, lidé nám začali nabízet stroje +používající Unix. Bylo to velmi užitečné, protože nejsnazší cesta k rozvoji +komponent GNU spočívala v nahrazování komponent jednoho systému komponenty +druhého systému. Bohužel to však vyvolalo etický problém: jestli je vůbec +správné mít kopii Unixu.</p> + +<p>Unix byl (a je) proprietární software a filozofie projektu GNU říká, že +bychom proprietární software neměli používat. Když jsem však aplikoval táž +odůvodnění, která vedla k závěru, že násilí v sebeobraně je +ospravedlnitelné, došel jsem k tomu, že je etické používat proprietární +software tam, kde je důležitým pro vývoj svobodných náhrad, které by pomohly +ostatním přestat používat proprietární software.</p> + +<p>Ačkoliv se jednalo o ospravedlnitelnou špatnost, stále to byla +špatnost. Nyní již nemáme žádné další kopie Unixu, protože jsme je nahradili +svobodnými operačními systémy. Pokud bychom na nějakém počítači nemohli +nahradit stávající počítačový systém systémem svobodným, nahradili bychom +raději počítač.</p> + +<h3>Seznam úloh GNU</h3> + +<p>Jak projekt GNU pokračoval a přibývalo systémových komponent, rozhodli jsme +se vytvořit seznam chybějících částí. Nabírali jsme vývojáře, aby napsali +chybějící komponenty. Tento seznam se stal známý jako seznam úloh GNU. Kromě +chybějících unixových komponent jsme přidali i jiný užitečný software a +dokumentaci, kterou by podle nás měl opravdu kompletní systém mít.</p> + +<p>Nyní (1) jsou na seznamu úloh GNU stěží nějaké komponenty Unixu – všechno +již bylo vytvořeno, kromě několika nepříliš důležitých. Seznam je však plný +projektů, které by někteří mohli označit jako „aplikace“. Jakýkoliv program, +jež se zamlouvá více lidem než úzké skupině uživatelů, by bylo užitečné +přidat k operačnímu systému.</p> + +<p>Dokonce i hry jsou a již od počátku byly na seznamu úloh. Unix hry +zahrnoval, a proto je mělo GNU přirozeně zahrnovat také. Ovšem kompatibilita +nebyla pro hry důležitá, a tak jsme se neřídili seznamem her, které měl +Unix. Namísto toho jsme sepsali řadu her různých typů, které by se +uživatelům mohly zamlouvat.</p> + +<p>(1) Byl sepsán v roce 1998. Od roku 2009 už seznam úkolů +neudržujeme. Komunita vyvíjí svobodný software tak rychle, že už ani +nestíháme všechno sledovat. Místo toho máme Seznam vysoce důležitých +projektů – mnohem kratší seznam programů, u kterých výrazně podporujeme, aby +je lidé napsali.</p> + +<h3>GNU knihovní GPL (LGPL)</h3> + +<p>GNU knihovna pro C používá zvláštní druh copyleftu nazvaný GNU Library +General Public License (1). Tento copyleft umožňuje spojit proprietární +software s knihovnami. Proč jsme udělali tuto výjimku?</p> + +<p>Není to otázka principu; neexistuje princip, který by tvrdil, že produkty +proprietárního software mají oprávnění zahrnovat náš kód. (Proč přispívat +projektu založeném na tom, že s námi odmítne cokoliv sdílet?) Používání LGPL +pro C knihovnu, či pro jakoukoliv knihovnu, je otázkou strategie.</p> + +<p>C knihovna má obecnou úlohu; každý proprietární systém nebo překladač má C +knihovnu. Z toho důvodu by vytvoření naší C knihovny dostupné pouze +svobodnému softwaru nemělo pro svobodný software žádné výhody – jen by +odrazovalo od jejího používání.</p> + +<p>Jeden systém je ovšem výjimkou: v GNU systému (a ten zahrnuje GNU/Linux), je +GNU C knihovna jedinou C knihovnou. Distribuční podmínky GNU C knihovny +určují, zda je možné kompilovat proprietární program pro GNU +systém. Neexistuje žádný morální důvod, který by povoloval proprietární +aplikace na GNU systému, ale ze strategického hlediska to vypadá, že jejich +zamítnutí by spíše odrazovalo od používání GNU systému než povzbuzovalo +rozvoj svobodných aplikací.</p> + +<p>Proto je používání licence LGPL dobrou strategií pro knihovnu C. U ostatních +knihoven se tyto strategické otázky rozhodují případ od případu. Jestliže se +díky knihovně dají psát zvláštní typy programů, potom je její vydání pod GPL +a omezení pouze na svobodné programy způsobem, jak pomoci ostatním vývojářům +svobodného software, tím, že budou zvýhodněni oproti proprietárnímu +software.</p> + +<p>Povšimněte si například GNU Readline, knihovny, která byla vyvinuta, aby +poskytla editační příkazovou řádku pro BASH. Readline je vydáno pod +obyčejnou GNU GPL, ne pod knihovní LGPL. To má pravděpodobně za následek +snížení množství užití Readline, ale to pro nás není ztráta. Mezitím se +přinejmenším jedna užitečná aplikace stala svobodnou, aby mohla používat +Readline, a to je pro komunitu velkou výhrou.</p> + +<p>Vývojáři proprietárního softwaru mají výhody, které jim poskytují peníze; +vývojáři svobodného software potřebují vytvářet výhody pro sebe +navzájem. Doufám, že jednou budeme mít rozsáhlou sbírku knihoven krytých +GPL, k nimž nebude mít proprietární software přístup a nebudeme mu tak +poskytovat užitečné moduly sloužící jako stavební kameny nového svobodného +software a získáme tak další výhodu pro jeho rozvoj.</p> + +<p>(1) Abychom předešli pocitu, že by pod ní měly být vydávány všechny +knihovny, nazýváme teď tuto licenci GNU Lesser General Public License. Pro +více informací se podívejte na: <a href="/philosophy/why-not-lgpl.html">Proč +byste neměli použít Lesser GPL pro vaši příští knihovnu</a>.</p> + +<h3>Řešení problému?</h3> +<p> +Eric Raymond říká: „každý dobrý program je psán tak, aby vyřešil problém +svého tvůrce“. Možná je to občas pravdou, ale mnoho důležitých součástí GNU +software bylo rozvíjeno kvůli tomu, abychom měli kompletní svobodný operační +systém. Byly vytvořeny na základě určité vize a plánu, ne z impulzu.</p> +<p> +Například jsme vyvíjeli GNU C knihovnu, protože systém podobný Unixu ji +potřebuje, Bourne-Again Shell (bash), protože systém podobný Unixu potřebuje +shell, a GNU tar, z toho samého důvodu jako tyto dvě předchozí. Totéž platí +i pro mé vlastní programy – GNU C překladač, GNU Emacs, GDB a GNU Make.</p> +<p> +Některé GNU programy byly vyvíjeny, aby se utkaly s určitými překážkami +kladenými vůči svobodě. Vyvíjeli jsme gzip, abychom nahradili program +Compress, jež naše komunita ztratila kvůli LZW patentům. Našli jsme lidi, +aby vyvinuli LessTif a později začali pracovat na GNOME a Harmony, zaměřené +na potíže způsobené jistými proprietárními knihovnami (viz níže). Vyvíjíme +GNU Privacy Guard, abychom nahradili populární nesvobodný šifrovací +software, protože by si uživatelé neměli být nuceni vybírat mezi soukromím a +svobodou.</p> +<p> +Samozřejmě mnoho lidí, kteří psali tyto programy, práce zaujala, a řadu +součástí přidali lidé, kvůli svým potřebám a zájmům. To ale není důvod proč +tyto programy existují.</p> + +<h3>Neočekávaný vývoj</h3> +<p> +Na počátku projektu GNU jsem si představoval, že vyvineme celý GNU systém a +poté ho jako celek vydáme. To se však nestalo.</p> +<p> +Od té doby, kdy byly všechny části systému GNU implementovány na systému +Unix, mohly být spouštěny na unixových systémech, což bylo dlouho předtím +než existoval kompletní GNU systém. Některé z těchto programů si získaly +oblibu, a uživatelé je začali šířit a portovat – na různé nekompatibilní +verze Unixu a někdy též do jiných systémů.</p> +<p> +Programy se postupně staly daleko výkonnějšími a přitahovaly jak peněžní +zdroje, tak přispěvatele, k projektu GNU. Pravděpodobně to však zpozdilo +zkompletování projektu GNU o několik let, neboť vývojáři GNU vložili svůj +čas do údržby portů a přidávání funkcionalit k existujícím součástem, raději +než aby pokračovali v psaní chybějících částí, jedné po druhé.</p> + +<h3>GNU Hurd</h3> +<p> +V roce 1990 byl již GNU systém téměř hotov; jedinou větší chybějící +komponentou bylo jádro (kernel). Rozhodli jsme se implementovat ho jako +soubor serverových procesů nad Machem. Mach je mikrokernel vyvinutý na +univerzitě Carnegie Mellon a univerzitě v Utahu; GNU HURD je sbírkou serverů +(tj. „stádo pakoňů“ – „herd of GNUs“), který běží nad Machem, a vykonává +různé činnosti unixového jádra. Zahájení vývoje se zpozdilo kvůli tomu, že +jsme čekali, až uvolní Mach coby svobodný software, jak nám bylo slíbeno.</p> +<p> +Jedním z důvodů, proč jsme si vybrali tuto architekturu, bylo vyvarovat se +nejobtížnější části práce: ladění (debuggování) kernelového programu bez +debuggeru na úrovni zdrojového kódu. Tato práce byla již hotova, v Machu, a +zamýšleli jsme ladit HURD servery jako uživatelské programy, s <abbr +title="GNU Project debugger">GDB</abbr>. Trvalo to však velmi dlouho a +ukázalo se, že je velmi obtížné odladit více-procesové servery, které si +navzájem posílají zprávy. Trvalo mnoho let než HURD začal spolehlivě +fungovat.</p> + +<h3>Alix</h3> +<p> +Nepředpokládali jsme, že se kernel bude jmenovat HURD. Jeho původní název +byl Alix – podle jména mé tehdejší přítelkyně, systémové administrátorky, +která poukázala na to, že by se její jméno hodilo do našeho systému +pojmenovávání verzí unixových systémů; vtipkovala před svými přáteli, že by +měl někdo pojmenovat kernel po ní. Nic jsem neříkal, ale rozhodl jsem se ji +překvapit kernelem s názvem Alix.</p> +<p> +Nakonec to tak nezůstalo. Michael Bushnell (nyní Thomas), hlavní vývojář +kernelu, upřednostňoval název HURD a z Alix udělal odkaz k určité části +kernelu – konkrétně k té, co zachycuje systémová volání a posílá zprávy HURD +serverům.</p> +<p> +Později jsme se s Alix rozešli a změnila si jméno; nezávisle na tom byl +změněn design HURDu tak, aby C knihovna posílala zprávy přímo serverům, a +díky tomu součást Alix zmizela z návrhu.</p> +<p> +Ještě předtím než se tohle všechno událo, se Alix setkala se svými přáteli a +ti jí řekli o názvu Alix ve zdrojovém kódu HURDu, takže jméno odvedlo svou +práci.</p> + +<h3>Linux a GNU/Linux</h3> +<p> +GNU Hurd není připravený pro produkční využití a ani nevíme, jestli někdy +bude. Z flexibility návrhu pramení určité problémy a zatím není zřejmé, jak +je vyřešit.</p> + +<p> +Naštěstí je dostupné jiné jádro. V roce 1991 začal Linus Torvalds s vývojem +jádra kompatibilního s Unixem a nazval ho Linux. Toto jádro bylo zpočátku +proprietární, ale v roce 1992 z něj Linus udělal svobodný +software. Zkompletováním Linuxu s ne zcela hotovým GNU systémem vznikl úplný +svobodný operační systém. (Jejich zkombinování bylo samozřejmě samo o sobě +podstatným úkolem.) Vlastně můžeme spouštět verze GNU systému díky Linuxu.</p> +<p> +Tento systém nazýváme <a href="/gnu/linux-and-gnu.html">GNU/Linux</a>, +abychom vyjádřili, že vznikl spojením systému GNU a Linuxu jakožto +jádra. Prosíme, abyste nepropadali zlozvyku nazývat celý systém slovem +“Linux”, protože tím byste přisuzovali zásluhy za naši práci +někomu jinému. Přiznejte nám prosím zásluhy <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">rovným dílem</a>.</p> + +<h3>Výzvy v naší budoucnosti</h3> +<p> +Prokázali jsme naši schopnost vyvinout široké spektrum svobodného +softwaru. To neznamená, že jsme neporazitelní a nezastavitelní. Díky +několika obtížím je budoucnost svobodného softwaru nejistá; střet s nimi +bude vyžadovat velké úsilí a vytrvalost, možná trvající roky. Bude vyžadovat +takové odhodlání, v němž lidé dají najevo, že si své svobody váží a +nenechají si ji od nikoho vzít.</p> +<p> +Následující čtyři oddíly popisují tyto výzvy.</p> + +<h3>Tajemný hardware</h3> +<p> +Výrobci hardwaru mají stále vzrůstající tendence udržovat hardwarové +specifikace v tajnosti. Díky tomu je obtížné psát svobodné ovladače, aby +Linux a XFree86 mohly podporovat nový hardware. Nyní máme kompletní svobodné +systémy, ale nebudeme je mít později, pakliže nebudou schopny podporovat +budoucí počítače.</p> +<p> +Existují dvě možnosti jak zvládnout tento problém. Programátoři se mohou +použít tzv. zpětné inženýrství, aby vyzkoumali jak podporovat daný +hardware. Zbylí z nás si mohou vybrat hardware, který je podporovaný +svobodným softwarem; jak náš počet poroste, utajování specifikací se stane +taktikou porážející sebe sama.</p> +<p> +Zpětné inženýrství je velký kus práce; budeme mít programátory s dostatečným +odhodláním pustit se do toho? Ano – pokud budou lidé přesvědčeni, že +svobodný software je otázkou principu a nesvobodné ovladače nemohou být +tolerovány. A utratí mnoho z nás peníze navíc, či dokonce obětuje trochu víc +času, abychom mohli používat svobodné ovladače? Ano, jestliže odhodlání mít +svobodu bude rozšířené.</p> +<p> +(Poznámka z roku 2008: tato záležitost se týká i BIOSu. Máme k dispozici +jeho svobodnou náhradu <a href="http://www.libreboot.org/">LibreBoot</a>, +svobodnou distribuci corebootu, ale je tu problém se získáváním specifikací +hardwaru, aby ho LibreBoot mohl podporovat i bez proprietárních „blobů“.)</p> + +<h3>Nesvobodné knihovny</h3> +<p> +Nesvobodné knihovny používané na svobodných operačních systémech jsou +jakousi pastí na vývojáře svobodného softwaru. Lákavé rysy knihovny jsou +návnady; pokud použijete tuto knihovnu, spadnete do pasti, protože váš +program nebude moci být užitečnou částí svobodného operačního +systému. (Stručně řečeno, můžeme zahrnout váš program, ale nebude +<em>fungovat</em> bez dané knihovny.) Ještě hůře, pokud se program +využívající proprietární knihovnu stane populární, může nalákat jiné nic +netušící programátory do pasti. </p> +<p> +První ukázkou tohoto problému byla v osmdesátých letech sada nástrojů +Motif. Přestože zde ještě nebyly svobodné operační systémy, bylo zřejmé, +jakým problémem pro ně později Motif bude. GNU projekt na to reagoval dvěma +způsoby: požádal jednotlivé projekty svobodného softwaru, aby podporovaly +svobodné ovládací prvky X Toolkitu stejně jako ty z Motifu a požádal také, +aby někdo napsal svobodnou náhradu za Motif. Trvalo to velmi dlouho; +LessTif, vyvíjený skupinou Hungry Programmers („Hladoví programátoři“), se +stal dostatečně výkonným aby podporoval většinu aplikací Motifu až v roce +1997.</p> +<p> +V letech 1996 až 1998 se používala jiná nesvobodná <abbr title="Graphical +User Interface">GUI</abbr> knihovna nazvaná Qt v důležité kolekci svobodného +softwaru, desktopovém prostředí KDE.</p> +<p> +Svobodné GNU/Linux systémy nemohly použít KDE, protože jsme nemohli používat +danou knihovnu (Qt). Avšak někteří komerční distributoři systémů GNU/Linux, +ti kteří striktně nelpěli na svobodném softwaru, přidávali ke svým systémům +KDE – vytvářeli tak schopnější systém, který byl však ošizen co se svobody +týče. Skupina KDE aktivně povzbuzovala programátory, aby používali Qt, a +milióny nových „linuxových uživatelů“ nebyly nikdy seznámeny s tím, že je s +tím něco v nepořádku. Situace vypadala hrozivě.</p> +<p> +Komunita svobodného softwaru odpověděla na problém dvěma způsoby: GNOME a +Harmony.</p> +<p> +GNOME, GNU Network Object Model Environment, je desktopovým projektem +GNU. Zahájil ho Miguel de Icaza v roce 1997 a vyvíjel ho s podporou Red Hat +Software. GNOME chtěl poskytnout podobná desktopová zázemí, které by však +používalo pouze svobodný software. Měl rovněž technické výhody, jako +například podporu mnoha jazyků, nikoliv jen C++. Hlavním důvodem však byla +svoboda: aby nebylo třeba používat jakýkoliv nesvobodný software.</p> +<p> +Harmony je kompatibilní náhrada knihovny, navržená tak, aby umožňovala +spustit KDE software bez použití Qt.</p> +<p> +V listopadu 1998 ohlásili vývojáři Qt změnu licence. Z Qt se tak měl stát +svobodný software. Nejsem si zcela jistý, ale domnívám se, že se tak stalo +zčásti kvůli neústupné reakci komunity na problém způsobený nesvobodností +Qt. (Nová licence je nevýhodná a nespravedlivá, takže je stále žádoucí +vyvarovat se použití Qt.)</p> +<p> +[Dodatečná poznámka: v září 2000 bylo Qt vydáno pod licencí GNU GPL, což +tento problém vyřešilo]</p> +<p> +Jak zareagujeme na další lákavou nesvobodnou knihovnu? Porozumí celá +komunita tomu, že je třeba nespadnout do pasti? Nebo se mnozí z nás vzdají +svobody ve prospěch pohodlí a vznikne velký problém? Naše budoucnost závisí +na naší filozofii.</p> + +<h3>Softwarové patenty</h3> +<p> +Největší hrozba, které čelíme, jsou softwarové patenty, které mohou +odstranit algoritmy a hlavní části programu z dosahu svobodného softwaru až +na dvacet let. Patenty na LZW kompresní algoritmy byly zavedeny v roce 1983 +a stále nesmíme vydávat svobodný software, který by vytvářel řádně +komprimované <abbr title="Graphics Interchange Format">GIF</abbr>y. [V roce +2009 tento patent vypršel.] V roce 1998 byl stažen z prodeje svobodný +program na vytváření komprimovaných <abbr title="MPEG-1 Audio Layer +3">MP3</abbr> souborů pod hrozbou soudního procesu. [patenty na MP3 vypršely +v roce 2017 – zde je vidět, jak dlouho jsme museli čekat] +</p> +<p> +Jsou různé způsoby jak si poradit s patenty: můžeme hledat důkaz, že patent +je neplatný, anebo se můžeme hledat alternativní řešení, abychom mohli +splnit požadovanou úlohu. Každá z těchto metod je však účinná pouze v +některých případech; pokud obě dvě selžou, patent může přinutit všechen +svobodný software, aby se vzdal některých částí, které uživatelé +vyžadují. Po dlouhém čekání, patenty vyprší, ale co budeme dělat do té doby?</p> +<p> +Ti, kteří si cení svobodný software díky svobodě, kterou poskytuje, u něho +zůstanou. Pokusíme se dělat naši práci bez patentovaných součástí. Ti, kteří +si svobodného software cení kvůli předpokladům, že bude technicky +vyspělejším, nazvou pravděpodobně zbrzdění kvůli patentu selháním. Ačkoli je +tedy užitečné hovořit o praktické účinnosti vývojového modelu zvaného +„tržiště“ a spolehlivosti a výkonnosti svobodného softwaru, nesmíme se v +tomto bodě zastavit. Musíme hovořit o svobodě a principu.</p> + +<h3>Svobodná dokumentace</h3> +<p> +Největší nedostatek našich svobodných operačních systémů nespočívá v +softwaru – je to nedostatek dobrých svobodných manuálů, které můžeme +zahrnout do našich systémů. Dokumentace je nezbytnou součástí každého +softwarového balíku; když sadě programů důležitého svobodného softwaru chybí +dobrá svobodná příručka, je to velká mezera. V dnešní době máme mnoho +takových mezer.</p> +<p> +Svobodná dokumentace, jako svobodný software, se vztahuje ke svobodě, +nikoliv k ceně. Kritéria, která musí splňovat svobodná příručka, jsou +prakticky totožná s kritérii pro svobodný software: jedná se o poskytnutí +určitých svobod všem uživatelům. Musí být povolena redistribuce (včetně +komerčního prodeje), a to jak v on-line, tak v tištěné podobě, aby manuál +mohl doprovázet každou kopii programu.</p> +<p> +Právo k úpravám je rovněž zásadní. Nevěřím ale tomu, že je pro lidi nezbytné +mít povolení k modifikaci všech druhů článků a knih. Myslím si například, že +vy nebo já smíme omezovat modifikaci článků jako je tento, kde se popisují +naše činy a názory.</p> +<p> +Je zde ovšem zvláštní důvod, proč je svoboda modifikace rozhodující pro +dokumentaci svobodného softwaru. Pokud lidé uplatní svá práva modifikovat +software a přidávat nebo měnit jeho části, jsou-li svědomití, změní také +příručku – aby poskytli přesnou a použitelnou dokumentaci spolu s upraveným +programem. Příručka, která programátorům nedovoluje svědomitě dokončit +práci, nesplňuje potřeby komunity.</p> +<p> +Některá omezení modifikací jsou stanovena tak, aby nezpůsobovala +potíže. Například požadavky na zachování poznámky o původním autorovi a +copyrightu, distribučních podmínek nebo seznamu autorů jsou v pořádku. Není +problémem požadovat, aby upravené verze v sobě zahrnovaly poznámku o své +modifikaci, včetně označení částí, které byly smazány či změněny, dokud tyto +oddíly pojednávají o netechnických tématech. Tato omezení nepředstavují +žádnou potíž, protože neznemožňují svědomitému programátorovi přizpůsobení +příručky tak, aby se hodila k modifikovanému programu. Jinými slovy, +neznemožňují komunitě svobodného software plně využívat manuál. </p> +<p> +Nicméně musí být možné upravovat veškerý <em>technický</em> obsah manuálu a +posléze redistribuovat výsledky přes běžná média, přes všechny běžné kanály; +jinak jsou totiž omezení komunitě na obtíž, manuál není svobodný a je +potřeba vytvořit jiný.</p> +<p> +Budou vývojáři svobodného softwaru odhodlaní vytvářet kompletní škálu +svobodných příruček? Opět, naše budoucnost závisí na naší filozofii.</p> + +<h3>Musíme mluvit o svobodě</h3> +<p> +V dnešní době je přibližně deset miliónů uživatelů na systémech GNU/Linux +jako například Debian GNU/Linux a Red Hat Linux. Svobodný software vyvinul +několik praktických výhod, takže k němu uživatelé přecházejí již i z čistě +praktických důvodů.</p> +<p> +Dobré následky jsou zřejmé: větší zájem o rozvoj svobodného softwaru, více +zákazníků pro obchod se svobodným softwarem a větší schopnosti povzbuzovat +společnosti, aby namísto proprietárních produktů vyvíjely komerční svobodný +software. </p> +<p> +Zájem o software však narůstá rychleji než povědomí o filosofii, na níž je +postaven, a to způsobuje potíže. Naše schopnost čelit výše popsaným výzvám a +nebezpečím závisí na vůli pevně hájit svobodu. Abychom se ujistili, že naše +komunita tuto vůli má, musíme předávat naše myšlenky a nápady všem nově +příchozím členům v naší komunitě.</p> +<p> +Bohužel však v tomto selháváme: úsilí přilákat do naší komunity nové +uživatele dalece předstihuje úsilí naučit je chování naší +komunity. Potřebujeme dělat obojí a udržet tato úsilí v rovnováze. [Proto +také vznikl tento překlad. Zmiňte se o českém překladu stránek projektu GNU +kamarádům a kolegům, ať se také dozví o naší komunitě – poznámka původního +korektora] </p> + +<h3>„Open Source“</h3> +<p> +Učení nových uživatelů svobodě se ztížilo v roce 1998, kdy se část komunity +rozhodla přestat používat termín „svobodný software“ a namísto toho užívat +termín „open source software“. </p> +<p> +Někteří z těch, co upřednostňovali tento výraz, si kladli za cíl, aby +nedocházelo k záměně slov „svobodný“ se slovem „zdarma“ <a +href="#tf1">[1]</a> – správný záměr. Jiní se naopak distancovali od ducha +principu, jež motivoval hnutí svobodného software a uživatele GNU projektu, +a aby se zalíbili vedoucím pracovníkům a firemním uživatelům, mnoho z nich +následovalo ideologii, která staví zisk nad svobodu, nad komunitu, nad +principy. Rétorika „open source“ se zaměřuje na možnost vytvářet vysoce +kvalitní, silný software, ale vyhýbá se myšlenkám svobody, komunity a +principu.</p> +<p> +Jasným příkladem tohoto jsou „linuxové“ magazíny – jsou plné inzerátů na +proprietární software, který pracuje pod GNU/Linuxem. Až se objeví příští +Motif či Qt, budou tyto magazíny před nimi programátory varovat, nebo na ně +naopak otiskovat inzeráty?</p> +<p> +Podpora byznysu může být pro komunitu v mnoha ohledech přínosná; za jinak +stejných okolností, je to užitečné. Ovšem získání jejich podpory tím, že +budeme mluvit ještě méně o svobodě a principu, může být katastrofální; +předchozí nevyváženost mezi rozsahem uživatelů a vzděláním se tak ještě +zhoršuje.</p> +<p> +„Svobodný software“ a „open source“ popisují víceméně tutéž kategorii +softwaru, ale říkají odlišné věci o softwaru a o hodnotách. GNU projekt +pokračuje v užívání pojmu „svobodný software“, aby dal najevo, že nejen +technologie, ale hlavně svoboda je důležitá. </p> + +<h3>Pokus se!</h3> +<p> +Yodův aforismus („Neexistuje ‚pokus‘“) zní hezky, ale pro mě je +neplatná. Většinu své práce jsem dělal s úzkostí, zda na ní mám a v +nejistotě, zda dosáhnu cíle, který jsem si vytyčil. Přesto jsem se pokusil, +protože mezi mým městem a nepřítelem nebyl nikdo jiný než já. Ke svému +překvapení jsem občas uspěl.</p> +<p> +Občas jsem neuspěl; některé z mých měst padly. Poté jsem našel další +ohrožené město a připravil se na bitvu. Po čase jsem se naučil vyhledávat +hrozby a stavět se mezi ně a mé město, vyzývaje ostatní hackery, aby přišli +a připojili se ke mně.</p> +<p> +Nyní již často nejsem sám. Je to pro mě úleva a radost, když vidím zástupy +hackerů, kteří se pouštějí do téhož, aby pokračovali, a uvědomuji si, že by +toto město mohlo přežít – prozatím. Nebezpečí jsou však rok od roku větší a +nyní se Microsoft explicitně zaměřil na naši komunitu. Nemůžeme pokládat +budoucnost svobody za samozřejmou. Neberte to jako samozřejmost! Jestliže si +chcete udržet svoji svobodu, musíte být připraveni ji bránit.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<h3>Poznámky překladatele</h3> <ol> <li id="tf1"> Narážíme tu na rozdíl mezi +angličtinou a češtinou. Zatímco angličtina má jedno slovo: „free“, v češtině +tento problém řešit nemusíme – dokážeme oba významy jasně rozlišit, protože +používáme dvě různá slova: „zdarma“ a „svobodný“. Proto se také někdy v +angličtině používá slovo „libre“ (přejaté ze Španělštiny nebo +Francouzštiny), pomocí nějž můžeme v anglických textech akcentovat právě +význam svobody a není zaměnitelné se „zdarma“ (pro něj naopak můžeme použít +„gratis“). </li> </ol></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1998, 2001, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2014, 2015, +2017, 2018, 2020 Richard Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/12 05:29:38 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> |