summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html')
-rw-r--r--talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html881
1 files changed, 881 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html
new file mode 100644
index 0000000..0bd783e
--- /dev/null
+++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html
@@ -0,0 +1,881 @@
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/shouldbefree.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/shouldbefree.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/shouldbefree.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.86 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Proč by měl být software svobodný – Projekt GNU – Nadace pro svobodný
+software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/shouldbefree.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Proč by měl být software svobodný</h2>
+
+<p>
+od <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richarda
+Stallmana</strong></a></p>
+<h3 id="introduction">Úvod</h3>
+<p>
+Existence softwaru nevyhnutelně přináší otázku, jak by měla být činěna
+rozhodnutí o jeho použití. Například předpokládejme, že jedna osoba, která
+má kopii programu, potká jinou, která ji nemá a ráda by si ji pořídila. Mají
+možnost program zkopírovat; kdo by měl rozhodnout, zda to smí udělat?
+Zúčastněné osoby? Či jiná strana, nazývaná „vlastník”?</p>
+<p>
+ Softwaroví vývojáři obvykle zvažují tyto otázky za předpokladu, že kritérium
+pro odpověď je maximalizovat vývojářův zisk. Politická síla obchodu vedla k
+vládní adopci obou a vývojáři si vybrali: program má vlastníka, obvykle
+firmu spojenou s jeho vývojem.</p>
+<p>
+ Rád bych uvážil stejnou otázku za použití jiného kritéria: prosperity a
+svobody veřejnosti celkově.</p>
+<p>
+ Odpověď nemůže dát zákon – zákon by se měl přizpůsobit etice, ne naopak. Ani
+současná praxe neumí zodpovědět tuto otázku, ačkoliv může naznačit možné
+odpovědi. Jediná možnost posuzování je prozkoumat, kdo má prospěch a kdo je
+poškozen uznáním vlastníků softwaru; proč a jak moc. Jinými slovy, měli
+bychom provést analýzu nákladů a přínosů ve prospěch společnosti jako celku,
+s přihlédnutím na osobní svobodu stejně jako na produkci materiálních
+statků.</p>
+<p>
+ V tomto článku popíši účinek existence vlastníků software a ukážu, že
+následky jsou škodlivé. Můj závěr bude, že programátoři mají povinnost
+podněcovat ostatní ke sdílení, redistribuci, studování a vylepšování
+softwaru, který píšeme. Jinými slovy, mají právo psát <a
+href="/philosophy/free-sw.html">„svobodný” software</a>. <a
+href="#f1">(1)</a></p>
+
+<h3 id="owner-justification">Jak vlastníci ospravedlňují svou sílu</h3>
+<p>
+ Ti, kdo mají užitek ze současného systému, ve kterém jsou programy majetkem,
+nabízejí dva argumenty na podporu svých požadavků vlastnit programy: citový
+a ekonomický argument.</p>
+<p>
+ Citový argument vypadá takto: „Vložil jsem svůj pot, své srdce, svou duši do
+tohoto programu. Vychází ze <em>mne</em>, je <em>můj</em>!”</p>
+<p>
+ Tento argument nepotřebuje vážnějšího vyvracení. Pocit vazby je jediný,
+který si mohou programátoři pěstovat když jim to vyhovuje; není to
+nevyhnutelné. Uvažme, například, jak ochotně stejní programátoři obvykle
+převedou všechna práva velké korporaci výměnou za mzdu; citová vazba záhadně
+zmizí. Naproti tomu vezměme velké umělce a řemeslníky středověku, kteří se
+pod svá díla vůbec nepodepisovali. Pro ně nebylo jméno umělce důležité. Na
+čem záleželo, byla odvedená práce – a cíl kterému měla sloužit. Tento pohled
+převládal stovky let.</p>
+<p>
+ Ekonomický argument vypadá takto: „Chci zbohatnout (obvykle zkresleně
+popsáno jako ‚zajistit živobytí’), a jestli mi nedovolíte zbohatnout
+programováním, pak nebudu programovat. Všichni ostatní jsou jako já, takže
+nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mít vůbec žádné programy!”
+Tato výhrůžka se obvykle prezentuje jako moudrá rada.</p>
+<p>
+ Později vysvětlím, proč je tato výhrůžka „blafem”. Nejprve se chci zaměřit
+na fakt, který je viditelnější, pokud argument zformulujeme jinak.</p>
+<p>
+ Tato formulace začíná srovnáním společenské užitečnosti proprietárního
+programu a následků neexistence programů, a poté dospívá k poznatku, že
+vývoj proprietárního softwaru je, obecně vzato, přínosný a měl by být
+podporován. Klam je zde v porovnávání pouze dvou východisek – proprietární
+software oproti žádnému software – a předstírání, že zde nejsou jiné
+možnosti.</p>
+<p>
+ V systému intelektuálního vlastnictví, je vývoj software obvykle spojen s
+existencí vlastníka, který kontroluje jeho použití. Pokud platí tento
+pčedpoklad, musíme si vybrat mezi proprietárním software a žádným
+software. Avšak toto spojení není neodmyslitelné či nevyhnutelné; je to
+následek specifických sociálně-právních politických rozhodnutí. Měli bychom
+se spíše ptát: „mít či nemít vlastníky?” Formulovat otázku jako volbu mezi
+proprietárním softwarem a žádným software je špatný start.</p>
+
+<h3 id="against-having-owners">Argument proti existenci vlastníků</h3>
+<p>
+ Vyvstává otázka: „Měl by být vývoj software spojen s existencí vlastníků
+omezujících jeho použití?”</p>
+<p>
+ Abychom se mohli rozhodnout, musíme <em>nezávisle</em> posoudit následky
+obou těchto aktivit pro společnost: následeky vývoje software (nehledě na
+podmínky jeho distribuce), a následky omezení jeho použití (v případě, že
+byl již software vyvinut). Jestliže jedna z těchto aktivit je prospěšná a ta
+druhá je škodlivá, udělali bychom lépe jejich separováním a bylo by lepší
+provádět jen tu prospěšnou.</p>
+<p>
+ Ještě jinak řečeno, jestliže je omezení distribuce již vyvinutého software
+škodlivé pro celou společnost, pak eticky smýšlející vývojář tuto možnost
+odmítne.</p>
+<p>
+ K určení účinku omezení sdílení potřebujeme porovnat hodnotu, kterou
+společnosti dává omezený program (např. proprietární), s hodnotou programu,
+dostupného každému. To znamená porovnat dva možné světy.</p>
+<p>
+ Tato analýza také vynáší na světlo jednoduchý protiargument „prospěch
+bližního z kopie programu jemu nebo jí dané je vymazán škodou učiněnou
+vlastníkovi.” Tento protiargument předpokládá, že škoda a užitek mají
+stejnou hodnotu. Tato analýza zahrnuje porovnání těchto hodnot a ukazuje, že
+přínos je mnohem větší.</p>
+<p>
+ K objasnění použijme tento argument v jiné oblasti: stavbě silnic.</p>
+<p>
+ Bylo by možné financovat stavbu všech cest mýtným. To by vyžadovalo budku na
+výběr mýtného na rohu každé ulice. Takovýto systém by poskytoval velký
+stimul pro vylepšování cest a nutil všechny řidiče za takové cesty
+platit. Avšak budka na výběr mýtného je umělá překážka hladké jízdy. Umělá,
+protože to není důsledek toho, jak cesty nebo auta fungují.</p>
+<p>
+ Porovnáním bezplatných cest a placených cest dle jejich užitečnosti
+zjistíme, že (vše ostatní je stejné) výstavba cest bez poplatků je levnější,
+provoz je levnější, bezpečnější, a jsou vhodnější. <a href="#f2">(2)</a> V
+chudé zemi mohou poplatky znepřístupnit cesty mnoha občanům. Cesty bez bez
+budek pro výběr mýtného tak nabízejí společnosti více užitku při menších
+nákladech; jsou pro společnost výhodnější. Tudíž by měla společnost zvolit
+jiný způsob financování cest, než pomocí výběru mýtného. Každý by měl mít
+právo svobodně a bez poplatků používat cesty, které byly již jednou
+postaveny.</p>
+<p>
+ Když toto obhájci výběru mýtného předkládají jako <em>pouhý</em> způsob
+vybírání peněz, zkreslují realitu. Výběr poplatků zvyšuje kapitál, ale
+stejně tak dobře způsobuje i něco jiného: ve výsledku znehodnocuje
+cestu. Takto omezovaná cesta není tak dobrá jako bezplatná cesta: přijmutí
+více (a technicky vyspělejších) cest není vylepšení, pokud to znamená záměnu
+volných cest za omezené cesty.</p>
+<p>
+ Výstavba bezplatných cest samozřejmě stojí peníze, které musí veřejnost
+nějak zaplatit. Avšak to neznamená nevyhnutelně, že bychom museli omezovat
+silnice budkami na výběr mýtného. My, kdož stejně musíme platit, získáme za
+své peníze více, když za ně pořídíme volnou cestu.</p>
+<p>
+ Nesnažím se říci, že cesty s budkami pro výběr mýtného jsou horší než žádné
+cesty. To by byla pravda, kdyby byly polatky tak velké, že to bylo pro
+potenciální uživatele cesty neakceptovatelné – ale je nepravděpodobné, že by
+společnost vybírající poplatky zvolila takovou politiku. Dokud však placené
+cesty způsobují nazanedbatelné škody a obtíže, je lepší organizovat výběr
+peněz nějakou jednodušší cestou.</p>
+<p>
+ Použiji nyní stejného argumentu pro vývoj software a ukážu, že existence
+„mýtného” za užitečný software stojí společnost mnoho: zvyšuje to náklady
+potřebné na výrobu takového software a na distribuci. Takové programy pak
+jsou méně vhodné a výkonné. Budu tedy pokračovat tím, že výroba programů by
+měla být podporována nějakým jiným způsobem. Poté pokročím k vysvětlení
+jiných metod podpory a financování vývoje software.</p>
+
+<h4 id="harm-done">Škody způsobené svazováním softwarem</h4>
+<p>
+ Uvažujme pro tuto chvíli, že program byl vyvinut a jakékoliv potřebné platby
+za jeho vývoj byly splaceny; nyní si společnost musí vybrat mezi učiněním
+programu proprietárním, nebo povolením jeho svobodného užívání a
+sdílení. Předpokládejme, že existence programu a jeho dostupnost je
+žádoucí. <a href="#f3">(3)</a></p>
+<p>
+ Omezení distribuce a modifikace programu nemůže jeho použití usnadnit, může
+pouze překážet. Takže účinek může být pouze negativní. Ale jak moc? A jakým
+způsobem?</p>
+<p>
+ Takové blokování způsobuje tři druhy materiální škody:</p>
+
+<ul>
+<li>Program používá méně lidí.</li>
+
+<li>Nikdo z uživatelů nemůže program přizpůsobit svým potřebám nebo opravit.</li>
+
+<li>Ostatní vývojáři se nemohou z programu učit, nebo na něm založit svoji novou
+práci.</li>
+</ul>
+
+<p>
+ Každou úroveň materiální škody provází také škoda psycho-sociální. Poukazuji
+tím na účinek, který mají lidská rozhodnutí na jejich následující pocity,
+postoje a náchylnosti. Tyto změny v lidském způsobu myšlení budou mít
+pozdější vliv na jejich vztah s jejich bližními, a mohou mít materiální
+následky.</p>
+<p>
+ Tyto tři úrovně materiálních škod plýtvají částí hodnoty, kterou může
+program přinést, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestliže promarní
+většinu z hodnoty programu, pak napsání programu poškodí společnost nanejvýš
+s takovou intenzitou, jakou jsme věnovali do jeho vytvoření. (v takovém
+případě bude program sice perfektně bezcenný, ale nikoho nepoškodí –
+pozn. korek.) Každý program, který se úspěšně prodává, musí samozřejmě
+přinášet nějaký materiální užitek.</p>
+<p>
+ Avšak s přihlédnutím k průvodním psycho-sociálním škodám zde není žádná
+hranice, kolik škody může vývoj proprietárního software způsobit.</p>
+
+<h4 id="obstructing-use">Blokování používání programů</h4>
+<p>
+ První úroveň poškozování brání samotnému použití programu. Vytvoření kopie
+programu má téměř nulové náklady (a můžete si zaplatit tyto náklady tím, že
+uděláte práci sami), takže na volném trhu by měl téměř nulovou
+cenu. Licenční polatek je významná překážka používání programu. Je-li nějaký
+vysoce užitečný program proprietární, bude ho používat daleko méně lidí.</p>
+<p>
+ Je snadné ukázat, že celkový příspěvek programu pro společnost je snížen
+tím, že mu přiřadíme vlastníka. Každý potenciální uživatel programu,
+konfrontovaný s nutností zaplatit za jeho použití, může zvolit zaplacení,
+nebo se může použití programu vzdát. Když uživatel zvolí platbu, pak je to
+celkově nulový přesun bohatství mezi dvěma stranami. Ale pokaždé, když se
+někdo vzdá použití programu, tuto osobu to poškodí, aniž by měl někdo jiný
+užitek. Součet záporných čísel a nul musí být záporný.</p>
+<p>
+ Toto však nezmenší množství práce vynaložené na <em>vývoj</em>
+programu. Výsledkem je snížení účinnosti celého procesu v v přepočtu na
+jednu hodinu práce vývojáře.</p>
+<p>
+ Toto odráží rozhodující rozdíl mezi kopírováním programů a aut, židlí, nebo
+sendvičů. Mimo vědeckou fikci neexistuje žádný kopírovací stroj na hmotné
+objekty, ale je lehké kopírovat programy. Kdokoliv může velmi jednoduše
+vytvořit tolik kopií, kolik je potřeba. To není možné u hmotných objektů,
+protože platí zákon zachování hmoty: každá nová kopie musí být vytvořena
+stejným způsobem a se stejnou spotřebou surovin, jako ta první.</p>
+<p>
+ U hmotných věcí omezení na jejich použití dává smysl, protože méně koupených
+věcí znamená méně surovin a práce potřebné k jejich vytvoření. Je pravda, že
+jsou u nich obvykle také počáteční náklady, náklady na vývoj, které jsou
+rozloženy přes celý průběh výroby. Ale dokud jsou kritické náklady produkce
+někde jinde, rozložení nákladů na vývoj nezpůsobí kvalitativní rozdíl. A
+nevyžaduje to omezení svobody běžných uživatelů.</p>
+<p>
+ Avšak uložení ceny za něco, co by jinak bylo bezplatné, je kvalitativní
+změna. Centrální uvalení ceny na distribuci softwaru se stává silnou
+překážkou.</p>
+<p>
+ A co víc, centrální produkce, jak je nyní praktikována, je neúčinná dokonce
+i jako prostředek doručování kopií software. Tento systém zahrnuje uzavírání
+fyzických disků nebo pásek do nadbytečných balíků, přepravování jejich
+velkého množství po světě, a jejich uskladňování pro prodej. Tyto náklady
+jsou prezentovány jako výdaje na obchodování; ve skutečnosti je to část
+ztrát způsobených existencí vlastníků.</p>
+
+<h4 id="damaging-social-cohesion">Poškozování sociální soudržnosti</h4>
+<p>
+ Předpokládejme, že vy i váš bližní shledáte užitečným nějaký
+program. Vzhledem k etice vůči vašemu bližnímu by jste měli cítit, že pokud
+se zachováte správně, budete ho moci používat oba. Povolení k používání
+programu pouze jedním z vás a potlačením toho druhého, rozdělujuje
+společnost. Ani vy, ani váš bližní, byste si neměli myslet, že toto je
+normální a akceptovatelné.</p>
+<p>
+ Podepsání typické smlouvy o akceptování softwarové licence znamená zradu
+vašeho bližního: „Slibuji odepřít bližnímu tento program, abych mohl získat
+vlastní kopii.” Lidé, kteří dělají taková rozhodnutí, cítí vnitřní
+psychologický tlak ospravedlnit se – snížením důležitosti pomoci bližnímu –
+tak utrpí veřejný duch. Toto je psychologické poškození spojené s hmotným
+poškozením způsobeným odrazením od použití programu.</p>
+<p>
+ Mnoho uživatelů podvědomě rozpozná špatnost odmítnutí sdílení, a tak se
+rozhodnou ignorovat licence a zákony, a programy přesto sdílejí. Ale často
+se tímto konáním cítí vinni. Vědí, že musí porušit zákon, aby byli dobrými
+bližními, ale pořád si považují autoritu zákona, a usuzují, že být dobrým
+bližním (kterým jsou) je nemravné či hanebné. Toto je také druh
+psychosociálních škod, ale můžeme jim uniknout rozhodnutím, že takovéto
+licence a zákony nemají žádnou morální moc.</p>
+<p>
+ Programátoři také utrpí psychosociální škody pokud si uvědomí, že mnoha
+uživatelům nebude dovoleno používat jejich práci. Toto vede k postoji
+cynismu či odmítání. Programátor může s nadšením popisovat práci, kterou
+shledává technicky vzrušující, ale poté, když je dotázán „Bude mi povoleno
+to používat?”, povadne mu tvář a přizná, že odpověď je „ne”. Aby se vyhnul
+pocitu odrazení, buď většinou tento fakt ignoruje, nebo přijme cynický
+postoj navržený k minimalizaci jeho osobní důležitosti. [tím se zřejmě myslí
+postoj: „Stejně s tím nemohu nic dělat.” – pozn. korek.]</p>
+<p>
+ Od Reaganovy éry není největším nedostatkem ve Spojených Státech technická
+inovace, ale spíše neochota pracovat společně pro dobro veřejnosti.</p>
+
+<h4 id="custom-adaptation">Zamezení uživatelských přizpůsobení programů</h4>
+<p>
+ Druhou úrovní materiální škody je neschopnost upravovat
+programy. Jednoduchost modifikací softwaru je jednou z jeho velkých výhod
+před staršími technologiemi. Ale většinu komerčně dostupného softwaru
+nemůžeme modifikovat, dokonce ani poté, co si ho koupíme. Můžete ho vzít,
+nebo nechat být, jako černou skříňku – to je vše.</p>
+<p>
+ Spustitelný program se skládá ze série čísel, jejichž význam je
+utajen. Nikdo, dokonce ani dobrý programátor, nemůže jednoduše změnit čísla
+tak, aby program dělal něco jiného.</p>
+<p>
+ Programátoři normálně pracují se „zdrojovým kódem” programu, který je psán v
+programovacím jazyce jako Fortran nebo C. Používá názvy pro pojmenování
+použitých dat a částí programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+' pro
+sčítání a '-' pro odečítání. Je určen, aby pomohl programátorům číst a měnit
+programy. Zde je příklad; program na výpočet vzdálenosti mezi dvěma body v
+rovině:</p>
+
+<pre>
+ float
+ distance (p0, p1)
+ struct point p0, p1;
+ {
+ float xdist = p1.x - p0.x;
+ float ydist = p1.y - p0.y;
+ return sqrt (xdist * xdist + ydist * ydist);
+ }
+</pre>
+<p>
+ Zde je stejný program ve spustitelné podobě, na počítači, který normálně
+používám:
+</p>
+
+<pre>
+ 1314258944 -232267772 -231844864 1634862
+ 1411907592 -231844736 2159150 1420296208
+ -234880989 -234879837 -234879966 -232295424
+ 1644167167 -3214848 1090581031 1962942495
+ 572518958 -803143692 1314803317
+</pre>
+
+<p>
+ Zdrojový kód je užitečný (alespoň potenciálně) všem uživatelům programu. Ale
+většině uživatelů není dovoleno získat kopii zdrojového kódu. Zpravidla je
+zdrojový kód proprietárního programu tajemstvím vlastníka, aby se z něj
+nemohl nikdo jiný nic naučit. Uživatelé obdrží pouze soubory
+nesrozumitelných čísel, která počítač zpracuje. To znamená, že program může
+modifikovat pouze jeho vlastník.</p>
+<p>
+ Přítelkyně mi jednou řekla o své práci jako programátor v bance, kdy asi
+šest měsíců psala program podobný jinému komerčně dostupnému. Věřila, že
+kdyby získala zdrojový kód tohoto komerčně dostupného programu, mohla by ho
+jednoduše upravit pro jejich potřeby. Banka byla ochotna za něj zaplatit,
+ale nemohla – zdrojový kód byl tajemství. A tak musela strávit šest měsíců
+prací, prací která se započetla do hrubého národního produktu, ale která
+byla ve skutečnosti plýtváním.</p>
+<p>
+ Laboratoř Umělé Inteligence (laboratoř UI) na <abbr title="Massachusetts
+Institute of Technology">MIT</abbr> dostala kolem roku 1977 jako dárek
+grafickou tiskárnu od Xeroxu. Byla obsluhována svobodným softwarem, ke
+kterému jsme přidali mnoho pro nás výhodných vlastností. Například aby
+software upozornil uživatele bezprostředně po dokončení tisku. Kdykoliv by
+měla tiskárna problémy, jako zmačkaný papír nebo nedostatek papíru, software
+by okamžitě upozornil všechny uživatele, kteří by měli ve frontě nějakou
+tiskovou úlohu. [Pokud zadáte příkaz k tisku a někdo jiný právě něco tiskne,
+vaše úloha je prostě zařazena do fronty a čeká, až na ni přijde řada. V
+dobách, kdy byla tiskárna společná pro mnoho lidí z laboratoře, jste často
+byli až několikátí na pořadníku a tiskárna se mohla zaseknout klidně ještě
+předtím než vůbec začala zpracovávat vaši úlohu – pozn. korek.] Tyto
+vlastnosti napomáhaly hladké práci.</p>
+<p>
+ Později dal Xerox laboratoři UI novější, rychlejší tiskárnu, jednu z prvních
+laserových tiskáren. Byla řízena proprietárním softwarem, běžícím na
+separátním vyhrazeném počítači, takže jsme nemohli přidat naše oblíbená
+vylepšení. Mohli bychom zařídit zaslání upozornění, když byla tisková úloha
+poslána vyhrazenému počítači, ale ne když byla skutečně tištěna (a prodleva
+byla obvykle značná). Nebyl zde způsob, jak zjistit, kdy byla úloha skutečně
+vytištěna; mohli jste pouze hádat. A nikdo nebyl informován, když se
+zaseknul papír, takže tiskárna často třeba stála hodinu bez nápravy.</p>
+<p>
+ Systémoví programátoři byli schopní napravit takové problémy, pravděpodobně
+stejně schopní jako původní autoři programu. Xerox se ale o naše problémy
+nezajímal a zamezil nám v jejich nápravě, takže jsme byli donuceni problémy
+akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vyřešeny.</p>
+<p>
+ Většina dobrých programátorů má zkušenosti s takovou frustrací. Banka si
+může dovolit řešit problém napsáním nového programu od nuly, ale typický
+uživatel, nezáleží na tom jak dovedný, se může jen vzdát.</p>
+<p>
+ Taková rezignace způsobuje psychosociální škody – škody ducha sebedůvěry. Je
+demoralizující žít v domě, který si nemůžete upravit tak, aby vyhovoval
+vašim potřebám. To vede k rezignaci a ztrátě odvahy, což může rozšířit svou
+působnost i do jiných aspektů života. Lidé, kteří se takto cítí, jsou
+nešťastní a neodvádějí dobrou práci.</p>
+<p>
+ Představte si, jaké by to bylo, kdyby byly šířeny recepty na stejném
+podkladě, jako software. Můžete říct, „Jak změním ten recept, abych
+odstranil sůl?” A velký šéfkuchař by odpověděl, „Jak si troufáš urazit můj
+recept, dítě mé mysli a chuti, tím že s ním zkusíš zamíchat? Nemáš právo
+měnit můj recept, aby byl lepší!”</p>
+<p>
+ „Ale můj doktor říká, ať nejím sůl! Co mám dělat? Odebereš kvůli mě sůl?”</p>
+<p>
+ „Bude mi potěšením to udělat; můj poplatek je pouze 50 000 $.” Pokud má
+vlastník monopol na změny, poplatky bývají obrovské. „Avšak nyní nemám
+čas. Jsem zaměstnán úkolem navrhnout nový recept na lodní suchary pro
+Námořnictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.”</p>
+
+<h4 id="software-development">Blokování vývoje softwaru</h4>
+<p>
+ Třetí úroveň materiálních škod ovlivňuje vývoj softwaru. Tento vývoj byl
+obvykle evoluční proces, kde člověk vzal existující program a přepsal jeho
+části kvůli nějaké nové vlastnosti, a poté jiný člověk přepsal další části,
+aby přidal jiné vlastnosti; v některých případech toto pokračovalo po období
+až dvaceti let. Mezitím byly části programu „kanibalizovány” a přetvořeny
+základy jiných programů.</p>
+<p>
+ Existence vlastníků zabraňuje takovémuto druhu vývoje. V takovém systému je
+nutné začít s vývojem programu od nuly. Také to zabraňuje novým
+profesionálům studovat existující programy, aby se poučili z užitečných
+technik, nebo dokonce toho, jak mohou být strukturovány velké
+programy. [Velkým problémem nováčků v programování je při vstupu do reálného
+světa právě fakt, že sice skvěle ovládají syntaxi, algoritmizaci, možná že
+teoreticky i návrh struktury, ale ve skutečnosti nikdy neviděli design
+opravdu velkých projektů, na nichž chtě nechtě budou asi muset pracovat. Na
+škole nikdy nebudou tvořit tak komplexní projekt a pokud nemají přístup ke
+zdrojovým kódům projektů již existujících, nemají téměř žádnou šanci se s
+designem tak velkých projektů seznámit. – pozn. korek.]</p>
+<p>
+ Vlastníci rovněž zabraňují výuce. Potkal jsem bystré studenty počítačů,
+kteří nikdy neviděli zdrojový kód velkého programu. Mohou být dobří při
+psaní malých programů, ale nikdy se nemohou začít učit odlišným dovednostem
+psaní velkých programů, pokud neuvidí, jak to udělali jiní.</p>
+<p>
+ Na jakémkoliv intelektuálním poli člověk dosáhnout výšie tak, že si stoupne
+na ramena jiných. Ale toto již většinou není na softwarovém poli možné –
+můžete pouze stanout na ramenech ostatních lidí <em>ve vaší firmě</em>.</p>
+<p>
+ S tímto spojené psychosociální škody mají vliv na vědeckou spolupráci, která
+byla obvykle tak silná, že vědci spolupracovali dokonce i když jejich země
+byly ve válce. V tomto duchu např. opustili japonští oceánografové svou
+laboratoř na ostrově v Pacifiku, poté co pečlivě zakonzervovali svou práci
+pro přicházející námořníky z USA a zanechali jim zprávu s prosbou, ať s
+výsledky jejich práce dobře naloží.</p>
+<p>
+ Konflikty kvůli zisku zničily i to, co mezinárodní konflikty ušetřily. V
+dnešní době vědci v mnoha oblastech vědy nepublikují ve svých dokumentech
+dost na to, aby byl někdo schopen jejich experimenty zopakovat. Publikují
+pouze dost na to, aby dovolili čtenářům podivovat se, jak mnoho dokázali
+udělat. Toto je jistě pravda v počítačové vědě, kde jsou zdrojové kódy
+vydaných programů obvykle tajné.</p>
+
+<h4 id="does-not-matter-how">Nezáleží na tom, jak je sdílení omezováno</h4>
+<p>
+ Diskutoval jsem následky bránění lidem v kopírování, modifikování a tvorbě
+programů. Neupřesnil jsem ale, jak je toto bránění prováděno, protože to
+nemá žádný vliv na výsledek. Zda je to prováděno ochranou proti kopírování,
+nebo copyrightem, nebo licencemi, nebo šifrováním, nebo <abbr
+title="Read-only Memory">ROM</abbr> kartami, nebo hardwarovými sériovými
+čísly, je-li to <em>úspěšné</em> bránění v používání, pak to škodí.</p>
+<p>
+ Uživatelé považují některé z těchto metod za méně příjemné, než
+ostatní. Podotýkám, že nejvíce nenáviděné metody jsou ty, které dosáhnou
+svého cíle.</p>
+
+<h4 id="should-be-free">Software by měl být svobodný</h4>
+<p>
+ Ukázal jsem, jakou je vlastnictví programu (moc omezit jeho změny či
+kopírování) překážkou. Jeho negativní účinky jsou rozšířené a důležité. Z
+toho vyplývá, že společnost by neměla mít vlastníky programů.</p>
+<p>
+ Můžeme tomu porozumět také tak, že společnost potřebuje svobodný software, a
+proprietární software je jen jeho chabou náhražkou. Podporování náhražky
+není racionální způsob, jak dosáhnou toho, co potřebujeme.</p>
+<p>
+ Václav Havel nám radil: „Pracujte pro něco proto, že je to dobré, ne jen
+proto, že to má vyhlídku na úspěch.” Pro obchod jako takový s jeho
+specifickými cíli je proprietární software zřejmě výhodný, ale není výhodný
+pro společnost.</p>
+
+<h3 id="why-develop">Proč budou lidé vyvíjet software</h3>
+<p>
+ Jestliže eliminujeme intelektuální vlastnictví jako prostředek k podpoře
+lidí k vývoji softwaru, zpočátku bude vyvíjeno méně softwaru, ale tento
+software bude užitečnější. Není jasné, že celková spokojenost uživatelů bude
+menší; ale jestli bude, nebo budeme-li si přát jakkoliv ji zvýšit, jsou zde
+jiné způsoby podpory vývoje, tak jako jsou zde i jiné způsoby na shánění
+pěněz pro silnice než vybírání mítného. Předtím než ale budu mluvit o tom,
+jak to může být provedeno, chtěl bych položit otázku, kolik umělé podpory je
+opravdu potřeba.</p>
+
+<h4 id="fun">Programování je zábava</h4>
+<p>
+ Existují obory práce, do kterých vstoupí málokdo jinak než kvůli penězům,
+například stavba silnic. Jsou zde jiné oblasti studium a umění, ve kterých
+je malá šance zbohatnout, ale do kterých lidé vstupují z nadšení nebo jejich
+znatelnou hodnotu pro společnost. Příklady zahrnují matematickou logiku,
+klasickou hudbu a archeologii; a politické organizování mezi pracujícími
+lidmi. Lidé soutěží o pár dostupných prestižních pozic, z nichž žádná není
+financována příliš dobře. Mohou si dokonce i platit za možnost pracovat v
+dané oblasti, pokud si to mohou dovolit.</p>
+<p>
+ Taková oblast se může přes noc změnit, jestliže začne nabízet možnost
+zbohatnutí. Když jeden pracovník zbohatne, ostatní požadují stejnou
+příležitost. Brzy mohou všichni požadovat velké sumy peněz za práci, kterou
+předtím dělali pro radost. Když přejde pár let, všichni spojení s touto
+oblastí se budou vysmívat myšlence, že by práce v oblasti mohla být udělána
+bez velkých finančních výnosů. Budou radit sociálním plánovačům, aby
+zajistili možnost těchto výnosů nařízením speciálních privilegií, mocí a
+monopoly, jak jen je to potřebné.</p>
+<p>
+ Tato změna se stala v oblasti počítačového programování v uplynulé
+dekádě. Před patnácti lety zde byly články o „oddanosti počítačům”:
+uživatelé s nimi byli „spřaženi” a měli sto dolarů týdně. Obecně se to bralo
+tak, že lidé často milovali programování natolik, aby kvůli tomu rozbili svá
+manželství. Dnes se to bere tak, že nikdo by neprogramoval za nic jiného,
+než za vysoký plat. Lidé zapoměli, co věděli před patnácti lety.</p>
+<p>
+ I když je pravda, že v daném čase bude v jistém odvětví většina lidí
+pracovat jen za vysoké mzdy, nemusí to tak zůstat. Dynamika změn se může
+obrátit, pokud k tomu společnost dá popud. Pokud odstraníme možnost velkého
+zbohatnutí, pak po chvíli, kdy lidé přizpůsobí své postoje, budou jednou
+opět dychtit pracovat v dané oblasti pro radost z vykonané práce.</p>
+<p>
+ Otázka „Jak můžeme platit programátory?” se stane jednodušší otázkou, když
+si uvědomíme, že není důvod platit jim jmění. Opatřit jim živobytí je o
+mnoho jednodušší.</p>
+
+<h4 id="funding">Financování svobodného software</h4>
+<p>
+ Instituce, které platí programátory, nemusí být softwarové domy. Existuje
+již mnoho jiných institucí, které to mohou dělat.</p>
+<p>
+ Výrobci hardwaru shledali podstatným podporovat softwarový vývoj, i když
+nemohou kontrolovat použití softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru
+volného, poněvadž neuvažovali o jeho omezování. Jejich zvyšující se ochota
+spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich názor, že vlastnictví softwaru
+pro ně není opravdu důležité.</p>
+<p>
+ Mnoho programátorských projektů vedou univerzity. Výsledky dnes často
+prodávají, ale v 70. letech to nedělaly. Pochybujete o tom, zda by
+univerzity vyvíjely svobodný software, kdyby jej nemohly prodávat? Tyto
+projekty mohou být podporovány stejnými vládními kontrakty a granty, kterými
+je nyní podporován vývoj proprietárního software.</p>
+<p>
+ Dnes je pro univerzitní výzkumníky běžné dostat grant na vývoj systému,
+vyvinout ho takřka až do konce, nazvat ho „ukončeným”, a poté založit
+společnosti, kde projekt doopravdy dokončí a udělají ho použitelným. Někdy
+vyhlásí nedokončenou verzi „svobodnou”; jsou-li úplně zkažení, dostanou
+místo toho z univerzity exkluzivní licenci. To není tajemství; je to
+otevřeně přijímáno všemi, kterých se to týká. A přece kdyby nebyli
+výzkumníci vystaveni pokušení dělat takové věci, stále by prováděli svůj
+výzkum.</p>
+<p>
+ Programátoři píšící svobodný software si mohou udělat živobytí prodejem
+služeb spojených se softwarem. Já jsem byl např. najat, abych portoval <a
+href="/software/gcc/">kompilátor GNU C</a> na nový hardware, a udělal
+rozšíření uživatelského rozhraní pro <a href="/software/emacs/">GNU
+Emacs</a>. (Nabídnu tato vylepšení veřejnosti, jakmile budou hotová.) Také
+vyučuji a jsem za to placen.</p>
+<p>
+ Nejsem sám, kdo pracuje tímto způsobem; je zde nyní úspěšná, rozrůstající
+se, společnost, která jiný druh práce nepoužívá. Několik dalších společností
+také poskytuje komerční podporu svobodnému softwaru pro systém GNU. Toto je
+počátek průmyslu nezávislé podpory softwaru – průmyslu, který by se mohl
+docela rozrůst, pokud převládne svobodný software. Poskytuje uživatelům
+možnost obecně nedostupnou pro proprietární software, vyjma těch velmi
+bohatých.</p>
+<p>
+ I nové instituce jako <a href="/fsf/fsf.html">Nadace pro svobodný
+software</a> mohou financovat programátory. Většina financí Nadace pochází
+od uživatelů kupujících pásky prostřednictvím pošty. Software na páskách je
+svobodný, což znamená, že každý uživatel má svobodu k jeho kopírování nebo
+změně, ale mnozí zaplatí za dodání kopií. (Připomínám, že „svobodný
+software” odkazuje na svobodu, ne na cenu.) Někteří uživatelé, kteří již
+mají nějaké kopie, objednávají pásky jako způsob přispívání. Cítí, že si to
+zasloužíme. Nadace dostává značné dary i přímo od výrobců počítačů.</p>
+<p>
+ Nadace pro svobodný software je doboročinná a z jejích příjmů se snažíme
+najmout tolik programátorů, kolik je možné. Kdyby to bylo postaveno jako
+obchod, distribuce stejného svobodného software veřejnosti za stejný
+poplatek, tak by to jejímu zakladateli nyní poskytovalo velice dobré
+živobytí.</p>
+<p>
+ Protože je Nadace dobročinná, programátoři pro ni často pracují za polovinu
+toho, co by dostali někde jinde. Dělají to, protože jsme osvobozeni od
+byrokracie a protože pociťují zadostiučinění, když ví, že používání jejich
+práce nebude blokováno. Většina z nás to dělá, protože programování je
+zábava. Navíc pro nás dobrovolníci napsali mnoho užitečných programů. (Době
+se dokonce začali stávat dobrovolníky i tvůrci technických textů.)</p>
+<p>
+ Toto potvrzuje, že programování se řadí mezi nejzajímavější oblasti ze
+všech, spolu s hudbou a uměním. Nemusíme se bát, že nikdo nebude chtít
+programovat.</p>
+
+<h4 id="owe">Co dluží uživatelé vývojářům?</h4>
+<p>
+ Uživatelé softwaru mají dobrý důvod cítit morální závazek přispívat na jeho
+podporu. Vývojáři svobodného softwaru přispívají aktivitám uživatelů, a je
+jak spravedlivé, tak v dlouhodobém zájmu uživatelů, dát jim finance, aby
+mohli v práci pokračovat.</p>
+<p>
+ Toto se však netýká vývojářů proprietárního software, protože blokování si
+zaslouží spíše potrestání než odměnu.</p>
+<p>
+ Máme tak paradox: vývojář užitečného softwaru je oprávněn mít podporu
+uživatelů, ale jakýkoliv pokus zvrátit tento morální závazek v požadavek,
+zničí základy pro onen závazek. Vývojář si může buď zasloužit odměnu, nebo
+ji požadovat, ale nikoliv oboje najednou.</p>
+<p>
+ Věřím, že etický vývojář tváří v tvář tomuto paradoxu musí konat tak, aby si
+odměnu zasloužil, ale měl by také naléhavě žádat uživatele o dobrovolné
+příspěvky. Nakonec se uživatelé naučí podporovat vývojáře bez donucení,
+zrovna tak jak se naučili podporovat veřejné rozhlasové a televizní stanice.</p>
+
+<h3 id="productivity">Jaká je produktivita softwaru? </h3>
+<p>
+ Jestliže bude software svobodný, stále zde budou programátoři, ale možná
+jich bude méně. Bylo by to pro společnost špatné?</p>
+<p>
+ Ne nezbytně. Rozvinuté země mají dnes méně farmářů, něž v roce 1900, ale
+nemyslíme si, že je to pro společnost špatné, protože těch několik dodává
+spotřebidelům více jídla, něž dodávalo před sto lety těch mnoho. Nazýváme to
+zvýšenou produktivitou. Svobodný software by vyžadoval mnohem méně
+programátorů k uspokojení poptávky kvůli zvýšení produktivity software na
+všech úrovních:</p>
+
+<ul>
+<li> Širší možné využití každého vyvinutého programu.</li>
+<li> Schopnost adaptovat existující programy pro potřeby zákazníků místo
+opětovného vývoje od nuly.</li>
+<li> Lepší vzdělání programátorů.</li>
+<li> Eliminace duplicitního vývojářského úsilí.</li>
+</ul>
+
+<p>
+ Ti, kdo mají námitky proti spolupráci, protože by to vedlo k zaměstnání méně
+programátorů, mají ve skutečnosti námitky proti zvýšení produktivity. Přesto
+tito lidé obvykle zastávají rozšířený názor, že softwarový průmysl potřebuje
+zvýšení produktivity. Jak je to tedy?</p>
+<p>
+ „Softwarová produktivita” může znamenat dvě odlišné věci: celkovou
+produktivitu celého softwarového vývoje, nebo produktivitu jednotlivých
+projektů. Celková produktivita je to, co by společnost rády zvýšila, a
+nejpřímější cesta k tomu vede přes eliminaci umělých překážek spolupráce,
+které ji snižují. Ale výzkumníci, kteří studují oblast „softwarové
+produktivity”, se zaměřili pouze na druhý, omezený smysl termínu, kde
+zlepšení vyžaduje složité technologické postupy.</p>
+
+<h3 id="competition">Je soutěžení nevyhnutelné?</h3>
+<p>
+ Je lidská soutěživost v překonání svých rivalů ve společnosti nevyhnutelná?
+Snad ano. Ale soutěž samotná není škodlivá; škodlivá věc je <em>boj</em>.</p>
+<p>
+ Existuje mnoho způsobů jak soutěžit. Můžete zkoušet vždy uspět, překonat co
+udělali ostatní. Například za starých časů zde bylo soutěžení mezi
+programátory wizardy – soutěžení o to, kdo dokázal přimět počítač provádět
+ty nejúžasnější věci, nebo kdo dokázal pro danou úlohu udělat nejkratší či
+nejrychlejší program. Takový druh soutěže může prospět každému,
+<em>pokud</em> je udržován duch dobrého sportovního chování.</p>
+<p>
+ Konstruktivní soutěžení je postačující k tomu, aby motivovalo lidi k velkému
+úsilí. Hrstka lidí např. soutěží o to, kdo první navštíví všechny země na
+světě; někteří za tento pokus utratí celé jmění, ale nepodlácejí kapitány
+lodí, aby nechali jejich soupeře na pustých ostrovech. Jsou ochotni nechat
+vyhrát toho nejlepšího.</p>
+<p>
+ Soutěž se stane bojem, když soutěžící začnou zkoušet zdržovat ostatní, místo
+aby sami postupovali – když se místo „Nechat vyhrát nejlepšího” vydáte
+cestou „Nechat mě vyhrát, ať jsem nejlepší nebo ne.” Proprietární software
+není škodlivý proto, že je to forma soutěže, ale protože je to forma boje
+mezi občany naší společnosti.</p>
+<p>
+ Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály,
+jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat
+soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny
+oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by
+mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p>
+<p>
+ Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály,
+jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat
+soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny
+oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by
+mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p>
+
+<h3 id="communism">„Proč se nepřestěhujete do Ruska?”</h3>
+<p>
+ Ve Spojených Státech všichni obhájci jiných než nejextrémnějších forem
+tržního sobectví často slyšeli toto obvinění. Například se zvedlo proti
+podpůrcům systému národní zdravotnické péče, jaký funguje ve všech ostatních
+industriálních zemích svobodného světa. Zvedlo se proti obhájcům veřejné
+podpory umění, také běžné v rozvinutých zemích. Myšlenka, že občané mají
+jakékoliv závazky vůči veřejnému blahu, je v Americe spojována s
+komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobné?</p>
+<p>
+ Komunismus, tak jak byl praktikován v Sovětském svazu, byl sytémem centrální
+kontroly, kde všechny činnosti byly vládou řízené, jakoby pro veřejné blaho,
+ale ve skutečnosti pro členy blaho členů Komunistické strany. Všechna
+kopírovací zařízení byla pozorně střežena, aby se zabránilo ilegálnímu
+kopírování.</p>
+<p>
+ Americký systém intelektuálního vlastnictví používá centrální kontrolu pro
+distribuci programů, a hlídá kopírovací zařízení schématy automatické
+ochrany před kopírováním, aby zabránil ilegálním kopiím.</p>
+<p>
+ Já naproti tomu pracuji na tvorbě systému, kde se lidé budou mít svobodu
+rozhodovat o svých akcích; konkrétně svobodu pomoci svým bližním a svobodu
+měnit a vylepšovat nástroje, které používají v běžném životě. Systém
+založený na dobrovolné spolupráci a decentralizaci.</p>
+<p>
+ Pokud tedy soudíme úmysly dle jejich podoby ruskému komunismu, pak jsou to
+vlastníci softwaru, kdo jsou komunisté.</p>
+
+<h3 id="premises">Otázka předpokladů</h3>
+<p>
+ V tomto článku předpokládám, že uživatel softwaru není méně důležitý, než
+autor, nebo dokonce autorův zaměstnavatel. Jinými slovy, jejich zájmy a
+potřeby mají stejnou váhu, když se rozhodujeme, jaký směr činností je
+nejlepší.</p>
+<p>
+ Tento předpoklad není přijímán všeobecně. Mnozí zastávají názor, že autorův
+zaměstnavatel je podstatně důležitější, než kdokoliv jiný. Říkají například,
+že důvod k existenci vlastníků softwaru je dát autorovu zaměstnavateli
+výhodu, kterou si zaslouží – nehledě na to, jak to může působit na
+veřejnost.</p>
+<p>
+ Není potřebné zkoušet tyto předpoklady dokazovat či vyvracet. Důkazy
+potřebují sdílení předpokladů. Takže většina toho, co jsem řekl, je
+adresována pouze těm, kteří sdílejí předpoklady, které používám, nebo se
+alespoň zajímají, jaké jsou jejich důsledky. Pro ty, kteří věří, že
+vlastníci jsou důležitější, než kdokoliv jiný, je tento článek bezvýznamný.</p>
+<p>
+ Ale proč by značný počet Američanů přijal předpoklad, který povyšuje
+důležitost jistých lidí nad všechny ostatní? Částečně kvůli víře, že je
+tento předpoklad částí legálních tradic americké společnosti. Někteří lidé
+cítí, že pochybnosti o tomto předpokladu by znamenaly odmítání základů
+společnosti.</p>
+<p>
+ Pro tyto lidi je důležité vědět, že tento předpoklad není částí naší zákonné
+tradice. Nikdy nebyl.</p>
+<p>
+ Tedy, ústava praví, že účel copyrightu je „podporovat vědecký pokrok a
+užitečná umění.” Nejvyšší soud na tom pečlivě pracoval v případu <em>Fox
+Film v. Doyal</em> a stanovil, že „jediný zájem Spojených států a primární
+účel udělení monopolu (copyrightu) leží v obecném prospěchu odvozeném
+veřejností z práce autorů.”</p>
+<p>
+ Nejsme nuceni souhlasit s ústavou nebo Nejvyšším soudem. (kdysi oba
+přehlížely otroctví) Jejich postoje tedy nevyvrací svrchovanost předpokladu
+vlastníků. Ale doufám, že povědomí o tom, že toto je radikální pravicová
+domněnka a ne tradičně uznávaný fakt, oslabí její působnost.</p>
+
+<h3 id="conclusion">Závěr</h3>
+<p>
+ Býváme rádi, když můžeme myslet na to, že naše společnost podporuje pomoc
+našim bližním, ale pokaždé, když odměníme někoho za blokování, nebo je
+obdivujeme pro bohatství, kterého nabyli tímto způsobem, vysíláme přesně
+opačné poselství.</p>
+<p>
+ Vlastnictví softwaru je jedna z forem naší obecné neochoty brát na vědomí
+otázku blaha společnosti pro osobní prospěch. Toto odmítání můžeme
+vysledovat od Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k
+Exxonovi, od selhávajících bank k selhávajícím školám. Můžeme to změřit
+počtem populace bez domovů a populací ve věznicích. Antisociální duch se
+živí sám na sobě, protože čím víc vidíme, že nám ostatní lidé nepomohou, tím
+víc vypadá zbytečné pomáhat jim. Taková společnost se rozpadne v džungli.</p>
+<p>
+ Jestliže nechceme žít v džungli, musíme změnit své postoje. Musíme začít
+vysílat poselství, že dobrý občan je ten, který spolupracuje když je to
+potřeba, ne ten, kdo se ostatních úspěšně straní. Doufám, že hnutí za
+svobodný software k tomuto přispěje: alespoň v jedné oblasti nahradíme
+džungli účinnějším systémem, který vede a podporuje dobrovolnou spolupráci.</p>
+
+<h3 id="footnotes">Dodatky</h3>
+
+<ol>
+<li id="f1">Slovo „free” [svobodný] ve „free software” [svobodný software] se vztahuje
+ke svobodě, nikoliv k ceně [free znamená v angličtině i „zdarma”]; cena
+placená za kopii svobodných programů může být nulová, malá, nebo (vzácně) i
+dosti vysoká. [V České republice používáme pro anglický termín free software
+český překlad „svobodný software”. Prostudujte si např. dokument
+svobodnysoft.zde.cz a případně prosím poproste své kamarády a známé, kteří
+ještě používají zavádějící termín „free software”, od kterého se snažíme
+nyní upouštět, aby přešli k používání českého překladu. Není od věci vědět,
+že ve většině ostatních států je používání přeloženého termínu naprostou
+samozřejmostí. Děkuji. – pozn. korek.].</li>
+
+<li id="f2">Problém znečištění a dopravních zácp tyto závěry nezmění. Pokud si přejeme
+udělat ježdění autem nákladnějším, abychom lidi obecně odrazovali od řízení
+osobních automobilů, je nevýhodné dělat to právě výběrem mýtného, které
+prispívá k znečištění i k zácpám. Daň za benzín je mnohem lepší. Obdobně,
+žádost o zvýšení bezpečnosti omezením maximální rychlosti není odpovídající;
+volně přístupné cesty zvyšují průměrnou rychlost omezením zastávek a
+prostojů, pro jakékoliv rychlostní omezení. Někdo může pohlížet na
+jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, který by neměla být
+vůbec dostupná, jako.</li>
+
+<li id="f3">Někdo může pohlížet na jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc,
+který by neměla být vůbec dostupná, jako databáze osobních informací Lotus
+Marketplace, která byla stažena z prodeje kvůli nesouhlasu
+veřejnosti. Většina toho, co jsem řekl, se netýká tohoto případu, ale nedává
+moc smysl argumentovat pro existenci vlastníků tím, že vlastník může učinit
+program méně dostupným. Vlastník ho neudělá zcela nepřístupným, jak by si
+lidé přáli v případě programu, jehož použití je považováno za destruktivní.</li>
+</ol>
+
+<hr />
+<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
+href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free
+Software, Free Society: The Selected Essays of Richard
+M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+<hr /><p><b>Obecná poznámka korektora překladu</b></p>
+<p>Jak jste si jistě všimli, v textu se porůznu objevovaly moje
+poznámky. Nedělal jsem to proto, abych nějak zasahoval do původního
+autorského textu Richarda Stallmana, ale snažil jsem se vysvětlit lépe věci
+na místech, které se mi zdály jako méně srozumitelné pro lidi, kteří se v
+oboru svobodného software moc neorientují. Doufám tedy, že jsem nijak
+nenarušil původní text a aspoň zčásti pomohl lidem, pro které může být tento
+dokument právě prvním setkáním s úžasným světem svobodného software.</p>
+<p>Pokud přece budete pochybovat o smyslu nějaké věty či odstavce, prosím
+uvědomte si, že tento dokument byl sepsán 24.dubna 1992 a to je v době, kdy
+píši tuto poznámku, již téměř deset let. Byl psán v době před nástupem
+jednoho velmi známého operačního systému, krátce po zrození jádra Linuxu, v
+době, kdy mnoho z vás asi ještě nemělo doma osobní počítač. Projekt GNU
+tehdy zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Přesto ale téměř všechno z toho, co je
+zde popsáno, platí a nezdá se, že by mělo v nejbližší době přestat
+platit.<br />
+--korektor překladu</p></div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
+href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
+nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
+href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+
+ &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
+překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
+vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a
+href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
+kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
+článku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright &copy; 1991, 1992, 1998, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
+Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2020/07/05 14:10:26 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+<!-- for class="inner", starts in the banner include -->
+</body>
+</html>