diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html | 881 |
1 files changed, 881 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html new file mode 100644 index 0000000..0bd783e --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/shouldbefree.html @@ -0,0 +1,881 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/shouldbefree.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/shouldbefree.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/shouldbefree.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2002-06-12" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Proč by měl být software svobodný – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/shouldbefree.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Proč by měl být software svobodný</h2> + +<p> +od <a href="http://www.stallman.org/"><strong>Richarda +Stallmana</strong></a></p> +<h3 id="introduction">Úvod</h3> +<p> +Existence softwaru nevyhnutelně přináší otázku, jak by měla být činěna +rozhodnutí o jeho použití. Například předpokládejme, že jedna osoba, která +má kopii programu, potká jinou, která ji nemá a ráda by si ji pořídila. Mají +možnost program zkopírovat; kdo by měl rozhodnout, zda to smí udělat? +Zúčastněné osoby? Či jiná strana, nazývaná „vlastník”?</p> +<p> + Softwaroví vývojáři obvykle zvažují tyto otázky za předpokladu, že kritérium +pro odpověď je maximalizovat vývojářův zisk. Politická síla obchodu vedla k +vládní adopci obou a vývojáři si vybrali: program má vlastníka, obvykle +firmu spojenou s jeho vývojem.</p> +<p> + Rád bych uvážil stejnou otázku za použití jiného kritéria: prosperity a +svobody veřejnosti celkově.</p> +<p> + Odpověď nemůže dát zákon – zákon by se měl přizpůsobit etice, ne naopak. Ani +současná praxe neumí zodpovědět tuto otázku, ačkoliv může naznačit možné +odpovědi. Jediná možnost posuzování je prozkoumat, kdo má prospěch a kdo je +poškozen uznáním vlastníků softwaru; proč a jak moc. Jinými slovy, měli +bychom provést analýzu nákladů a přínosů ve prospěch společnosti jako celku, +s přihlédnutím na osobní svobodu stejně jako na produkci materiálních +statků.</p> +<p> + V tomto článku popíši účinek existence vlastníků software a ukážu, že +následky jsou škodlivé. Můj závěr bude, že programátoři mají povinnost +podněcovat ostatní ke sdílení, redistribuci, studování a vylepšování +softwaru, který píšeme. Jinými slovy, mají právo psát <a +href="/philosophy/free-sw.html">„svobodný” software</a>. <a +href="#f1">(1)</a></p> + +<h3 id="owner-justification">Jak vlastníci ospravedlňují svou sílu</h3> +<p> + Ti, kdo mají užitek ze současného systému, ve kterém jsou programy majetkem, +nabízejí dva argumenty na podporu svých požadavků vlastnit programy: citový +a ekonomický argument.</p> +<p> + Citový argument vypadá takto: „Vložil jsem svůj pot, své srdce, svou duši do +tohoto programu. Vychází ze <em>mne</em>, je <em>můj</em>!”</p> +<p> + Tento argument nepotřebuje vážnějšího vyvracení. Pocit vazby je jediný, +který si mohou programátoři pěstovat když jim to vyhovuje; není to +nevyhnutelné. Uvažme, například, jak ochotně stejní programátoři obvykle +převedou všechna práva velké korporaci výměnou za mzdu; citová vazba záhadně +zmizí. Naproti tomu vezměme velké umělce a řemeslníky středověku, kteří se +pod svá díla vůbec nepodepisovali. Pro ně nebylo jméno umělce důležité. Na +čem záleželo, byla odvedená práce – a cíl kterému měla sloužit. Tento pohled +převládal stovky let.</p> +<p> + Ekonomický argument vypadá takto: „Chci zbohatnout (obvykle zkresleně +popsáno jako ‚zajistit živobytí’), a jestli mi nedovolíte zbohatnout +programováním, pak nebudu programovat. Všichni ostatní jsou jako já, takže +nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mít vůbec žádné programy!” +Tato výhrůžka se obvykle prezentuje jako moudrá rada.</p> +<p> + Později vysvětlím, proč je tato výhrůžka „blafem”. Nejprve se chci zaměřit +na fakt, který je viditelnější, pokud argument zformulujeme jinak.</p> +<p> + Tato formulace začíná srovnáním společenské užitečnosti proprietárního +programu a následků neexistence programů, a poté dospívá k poznatku, že +vývoj proprietárního softwaru je, obecně vzato, přínosný a měl by být +podporován. Klam je zde v porovnávání pouze dvou východisek – proprietární +software oproti žádnému software – a předstírání, že zde nejsou jiné +možnosti.</p> +<p> + V systému intelektuálního vlastnictví, je vývoj software obvykle spojen s +existencí vlastníka, který kontroluje jeho použití. Pokud platí tento +pčedpoklad, musíme si vybrat mezi proprietárním software a žádným +software. Avšak toto spojení není neodmyslitelné či nevyhnutelné; je to +následek specifických sociálně-právních politických rozhodnutí. Měli bychom +se spíše ptát: „mít či nemít vlastníky?” Formulovat otázku jako volbu mezi +proprietárním softwarem a žádným software je špatný start.</p> + +<h3 id="against-having-owners">Argument proti existenci vlastníků</h3> +<p> + Vyvstává otázka: „Měl by být vývoj software spojen s existencí vlastníků +omezujících jeho použití?”</p> +<p> + Abychom se mohli rozhodnout, musíme <em>nezávisle</em> posoudit následky +obou těchto aktivit pro společnost: následeky vývoje software (nehledě na +podmínky jeho distribuce), a následky omezení jeho použití (v případě, že +byl již software vyvinut). Jestliže jedna z těchto aktivit je prospěšná a ta +druhá je škodlivá, udělali bychom lépe jejich separováním a bylo by lepší +provádět jen tu prospěšnou.</p> +<p> + Ještě jinak řečeno, jestliže je omezení distribuce již vyvinutého software +škodlivé pro celou společnost, pak eticky smýšlející vývojář tuto možnost +odmítne.</p> +<p> + K určení účinku omezení sdílení potřebujeme porovnat hodnotu, kterou +společnosti dává omezený program (např. proprietární), s hodnotou programu, +dostupného každému. To znamená porovnat dva možné světy.</p> +<p> + Tato analýza také vynáší na světlo jednoduchý protiargument „prospěch +bližního z kopie programu jemu nebo jí dané je vymazán škodou učiněnou +vlastníkovi.” Tento protiargument předpokládá, že škoda a užitek mají +stejnou hodnotu. Tato analýza zahrnuje porovnání těchto hodnot a ukazuje, že +přínos je mnohem větší.</p> +<p> + K objasnění použijme tento argument v jiné oblasti: stavbě silnic.</p> +<p> + Bylo by možné financovat stavbu všech cest mýtným. To by vyžadovalo budku na +výběr mýtného na rohu každé ulice. Takovýto systém by poskytoval velký +stimul pro vylepšování cest a nutil všechny řidiče za takové cesty +platit. Avšak budka na výběr mýtného je umělá překážka hladké jízdy. Umělá, +protože to není důsledek toho, jak cesty nebo auta fungují.</p> +<p> + Porovnáním bezplatných cest a placených cest dle jejich užitečnosti +zjistíme, že (vše ostatní je stejné) výstavba cest bez poplatků je levnější, +provoz je levnější, bezpečnější, a jsou vhodnější. <a href="#f2">(2)</a> V +chudé zemi mohou poplatky znepřístupnit cesty mnoha občanům. Cesty bez bez +budek pro výběr mýtného tak nabízejí společnosti více užitku při menších +nákladech; jsou pro společnost výhodnější. Tudíž by měla společnost zvolit +jiný způsob financování cest, než pomocí výběru mýtného. Každý by měl mít +právo svobodně a bez poplatků používat cesty, které byly již jednou +postaveny.</p> +<p> + Když toto obhájci výběru mýtného předkládají jako <em>pouhý</em> způsob +vybírání peněz, zkreslují realitu. Výběr poplatků zvyšuje kapitál, ale +stejně tak dobře způsobuje i něco jiného: ve výsledku znehodnocuje +cestu. Takto omezovaná cesta není tak dobrá jako bezplatná cesta: přijmutí +více (a technicky vyspělejších) cest není vylepšení, pokud to znamená záměnu +volných cest za omezené cesty.</p> +<p> + Výstavba bezplatných cest samozřejmě stojí peníze, které musí veřejnost +nějak zaplatit. Avšak to neznamená nevyhnutelně, že bychom museli omezovat +silnice budkami na výběr mýtného. My, kdož stejně musíme platit, získáme za +své peníze více, když za ně pořídíme volnou cestu.</p> +<p> + Nesnažím se říci, že cesty s budkami pro výběr mýtného jsou horší než žádné +cesty. To by byla pravda, kdyby byly polatky tak velké, že to bylo pro +potenciální uživatele cesty neakceptovatelné – ale je nepravděpodobné, že by +společnost vybírající poplatky zvolila takovou politiku. Dokud však placené +cesty způsobují nazanedbatelné škody a obtíže, je lepší organizovat výběr +peněz nějakou jednodušší cestou.</p> +<p> + Použiji nyní stejného argumentu pro vývoj software a ukážu, že existence +„mýtného” za užitečný software stojí společnost mnoho: zvyšuje to náklady +potřebné na výrobu takového software a na distribuci. Takové programy pak +jsou méně vhodné a výkonné. Budu tedy pokračovat tím, že výroba programů by +měla být podporována nějakým jiným způsobem. Poté pokročím k vysvětlení +jiných metod podpory a financování vývoje software.</p> + +<h4 id="harm-done">Škody způsobené svazováním softwarem</h4> +<p> + Uvažujme pro tuto chvíli, že program byl vyvinut a jakékoliv potřebné platby +za jeho vývoj byly splaceny; nyní si společnost musí vybrat mezi učiněním +programu proprietárním, nebo povolením jeho svobodného užívání a +sdílení. Předpokládejme, že existence programu a jeho dostupnost je +žádoucí. <a href="#f3">(3)</a></p> +<p> + Omezení distribuce a modifikace programu nemůže jeho použití usnadnit, může +pouze překážet. Takže účinek může být pouze negativní. Ale jak moc? A jakým +způsobem?</p> +<p> + Takové blokování způsobuje tři druhy materiální škody:</p> + +<ul> +<li>Program používá méně lidí.</li> + +<li>Nikdo z uživatelů nemůže program přizpůsobit svým potřebám nebo opravit.</li> + +<li>Ostatní vývojáři se nemohou z programu učit, nebo na něm založit svoji novou +práci.</li> +</ul> + +<p> + Každou úroveň materiální škody provází také škoda psycho-sociální. Poukazuji +tím na účinek, který mají lidská rozhodnutí na jejich následující pocity, +postoje a náchylnosti. Tyto změny v lidském způsobu myšlení budou mít +pozdější vliv na jejich vztah s jejich bližními, a mohou mít materiální +následky.</p> +<p> + Tyto tři úrovně materiálních škod plýtvají částí hodnoty, kterou může +program přinést, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestliže promarní +většinu z hodnoty programu, pak napsání programu poškodí společnost nanejvýš +s takovou intenzitou, jakou jsme věnovali do jeho vytvoření. (v takovém +případě bude program sice perfektně bezcenný, ale nikoho nepoškodí – +pozn. korek.) Každý program, který se úspěšně prodává, musí samozřejmě +přinášet nějaký materiální užitek.</p> +<p> + Avšak s přihlédnutím k průvodním psycho-sociálním škodám zde není žádná +hranice, kolik škody může vývoj proprietárního software způsobit.</p> + +<h4 id="obstructing-use">Blokování používání programů</h4> +<p> + První úroveň poškozování brání samotnému použití programu. Vytvoření kopie +programu má téměř nulové náklady (a můžete si zaplatit tyto náklady tím, že +uděláte práci sami), takže na volném trhu by měl téměř nulovou +cenu. Licenční polatek je významná překážka používání programu. Je-li nějaký +vysoce užitečný program proprietární, bude ho používat daleko méně lidí.</p> +<p> + Je snadné ukázat, že celkový příspěvek programu pro společnost je snížen +tím, že mu přiřadíme vlastníka. Každý potenciální uživatel programu, +konfrontovaný s nutností zaplatit za jeho použití, může zvolit zaplacení, +nebo se může použití programu vzdát. Když uživatel zvolí platbu, pak je to +celkově nulový přesun bohatství mezi dvěma stranami. Ale pokaždé, když se +někdo vzdá použití programu, tuto osobu to poškodí, aniž by měl někdo jiný +užitek. Součet záporných čísel a nul musí být záporný.</p> +<p> + Toto však nezmenší množství práce vynaložené na <em>vývoj</em> +programu. Výsledkem je snížení účinnosti celého procesu v v přepočtu na +jednu hodinu práce vývojáře.</p> +<p> + Toto odráží rozhodující rozdíl mezi kopírováním programů a aut, židlí, nebo +sendvičů. Mimo vědeckou fikci neexistuje žádný kopírovací stroj na hmotné +objekty, ale je lehké kopírovat programy. Kdokoliv může velmi jednoduše +vytvořit tolik kopií, kolik je potřeba. To není možné u hmotných objektů, +protože platí zákon zachování hmoty: každá nová kopie musí být vytvořena +stejným způsobem a se stejnou spotřebou surovin, jako ta první.</p> +<p> + U hmotných věcí omezení na jejich použití dává smysl, protože méně koupených +věcí znamená méně surovin a práce potřebné k jejich vytvoření. Je pravda, že +jsou u nich obvykle také počáteční náklady, náklady na vývoj, které jsou +rozloženy přes celý průběh výroby. Ale dokud jsou kritické náklady produkce +někde jinde, rozložení nákladů na vývoj nezpůsobí kvalitativní rozdíl. A +nevyžaduje to omezení svobody běžných uživatelů.</p> +<p> + Avšak uložení ceny za něco, co by jinak bylo bezplatné, je kvalitativní +změna. Centrální uvalení ceny na distribuci softwaru se stává silnou +překážkou.</p> +<p> + A co víc, centrální produkce, jak je nyní praktikována, je neúčinná dokonce +i jako prostředek doručování kopií software. Tento systém zahrnuje uzavírání +fyzických disků nebo pásek do nadbytečných balíků, přepravování jejich +velkého množství po světě, a jejich uskladňování pro prodej. Tyto náklady +jsou prezentovány jako výdaje na obchodování; ve skutečnosti je to část +ztrát způsobených existencí vlastníků.</p> + +<h4 id="damaging-social-cohesion">Poškozování sociální soudržnosti</h4> +<p> + Předpokládejme, že vy i váš bližní shledáte užitečným nějaký +program. Vzhledem k etice vůči vašemu bližnímu by jste měli cítit, že pokud +se zachováte správně, budete ho moci používat oba. Povolení k používání +programu pouze jedním z vás a potlačením toho druhého, rozdělujuje +společnost. Ani vy, ani váš bližní, byste si neměli myslet, že toto je +normální a akceptovatelné.</p> +<p> + Podepsání typické smlouvy o akceptování softwarové licence znamená zradu +vašeho bližního: „Slibuji odepřít bližnímu tento program, abych mohl získat +vlastní kopii.” Lidé, kteří dělají taková rozhodnutí, cítí vnitřní +psychologický tlak ospravedlnit se – snížením důležitosti pomoci bližnímu – +tak utrpí veřejný duch. Toto je psychologické poškození spojené s hmotným +poškozením způsobeným odrazením od použití programu.</p> +<p> + Mnoho uživatelů podvědomě rozpozná špatnost odmítnutí sdílení, a tak se +rozhodnou ignorovat licence a zákony, a programy přesto sdílejí. Ale často +se tímto konáním cítí vinni. Vědí, že musí porušit zákon, aby byli dobrými +bližními, ale pořád si považují autoritu zákona, a usuzují, že být dobrým +bližním (kterým jsou) je nemravné či hanebné. Toto je také druh +psychosociálních škod, ale můžeme jim uniknout rozhodnutím, že takovéto +licence a zákony nemají žádnou morální moc.</p> +<p> + Programátoři také utrpí psychosociální škody pokud si uvědomí, že mnoha +uživatelům nebude dovoleno používat jejich práci. Toto vede k postoji +cynismu či odmítání. Programátor může s nadšením popisovat práci, kterou +shledává technicky vzrušující, ale poté, když je dotázán „Bude mi povoleno +to používat?”, povadne mu tvář a přizná, že odpověď je „ne”. Aby se vyhnul +pocitu odrazení, buď většinou tento fakt ignoruje, nebo přijme cynický +postoj navržený k minimalizaci jeho osobní důležitosti. [tím se zřejmě myslí +postoj: „Stejně s tím nemohu nic dělat.” – pozn. korek.]</p> +<p> + Od Reaganovy éry není největším nedostatkem ve Spojených Státech technická +inovace, ale spíše neochota pracovat společně pro dobro veřejnosti.</p> + +<h4 id="custom-adaptation">Zamezení uživatelských přizpůsobení programů</h4> +<p> + Druhou úrovní materiální škody je neschopnost upravovat +programy. Jednoduchost modifikací softwaru je jednou z jeho velkých výhod +před staršími technologiemi. Ale většinu komerčně dostupného softwaru +nemůžeme modifikovat, dokonce ani poté, co si ho koupíme. Můžete ho vzít, +nebo nechat být, jako černou skříňku – to je vše.</p> +<p> + Spustitelný program se skládá ze série čísel, jejichž význam je +utajen. Nikdo, dokonce ani dobrý programátor, nemůže jednoduše změnit čísla +tak, aby program dělal něco jiného.</p> +<p> + Programátoři normálně pracují se „zdrojovým kódem” programu, který je psán v +programovacím jazyce jako Fortran nebo C. Používá názvy pro pojmenování +použitých dat a částí programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+' pro +sčítání a '-' pro odečítání. Je určen, aby pomohl programátorům číst a měnit +programy. Zde je příklad; program na výpočet vzdálenosti mezi dvěma body v +rovině:</p> + +<pre> + float + distance (p0, p1) + struct point p0, p1; + { + float xdist = p1.x - p0.x; + float ydist = p1.y - p0.y; + return sqrt (xdist * xdist + ydist * ydist); + } +</pre> +<p> + Zde je stejný program ve spustitelné podobě, na počítači, který normálně +používám: +</p> + +<pre> + 1314258944 -232267772 -231844864 1634862 + 1411907592 -231844736 2159150 1420296208 + -234880989 -234879837 -234879966 -232295424 + 1644167167 -3214848 1090581031 1962942495 + 572518958 -803143692 1314803317 +</pre> + +<p> + Zdrojový kód je užitečný (alespoň potenciálně) všem uživatelům programu. Ale +většině uživatelů není dovoleno získat kopii zdrojového kódu. Zpravidla je +zdrojový kód proprietárního programu tajemstvím vlastníka, aby se z něj +nemohl nikdo jiný nic naučit. Uživatelé obdrží pouze soubory +nesrozumitelných čísel, která počítač zpracuje. To znamená, že program může +modifikovat pouze jeho vlastník.</p> +<p> + Přítelkyně mi jednou řekla o své práci jako programátor v bance, kdy asi +šest měsíců psala program podobný jinému komerčně dostupnému. Věřila, že +kdyby získala zdrojový kód tohoto komerčně dostupného programu, mohla by ho +jednoduše upravit pro jejich potřeby. Banka byla ochotna za něj zaplatit, +ale nemohla – zdrojový kód byl tajemství. A tak musela strávit šest měsíců +prací, prací která se započetla do hrubého národního produktu, ale která +byla ve skutečnosti plýtváním.</p> +<p> + Laboratoř Umělé Inteligence (laboratoř UI) na <abbr title="Massachusetts +Institute of Technology">MIT</abbr> dostala kolem roku 1977 jako dárek +grafickou tiskárnu od Xeroxu. Byla obsluhována svobodným softwarem, ke +kterému jsme přidali mnoho pro nás výhodných vlastností. Například aby +software upozornil uživatele bezprostředně po dokončení tisku. Kdykoliv by +měla tiskárna problémy, jako zmačkaný papír nebo nedostatek papíru, software +by okamžitě upozornil všechny uživatele, kteří by měli ve frontě nějakou +tiskovou úlohu. [Pokud zadáte příkaz k tisku a někdo jiný právě něco tiskne, +vaše úloha je prostě zařazena do fronty a čeká, až na ni přijde řada. V +dobách, kdy byla tiskárna společná pro mnoho lidí z laboratoře, jste často +byli až několikátí na pořadníku a tiskárna se mohla zaseknout klidně ještě +předtím než vůbec začala zpracovávat vaši úlohu – pozn. korek.] Tyto +vlastnosti napomáhaly hladké práci.</p> +<p> + Později dal Xerox laboratoři UI novější, rychlejší tiskárnu, jednu z prvních +laserových tiskáren. Byla řízena proprietárním softwarem, běžícím na +separátním vyhrazeném počítači, takže jsme nemohli přidat naše oblíbená +vylepšení. Mohli bychom zařídit zaslání upozornění, když byla tisková úloha +poslána vyhrazenému počítači, ale ne když byla skutečně tištěna (a prodleva +byla obvykle značná). Nebyl zde způsob, jak zjistit, kdy byla úloha skutečně +vytištěna; mohli jste pouze hádat. A nikdo nebyl informován, když se +zaseknul papír, takže tiskárna často třeba stála hodinu bez nápravy.</p> +<p> + Systémoví programátoři byli schopní napravit takové problémy, pravděpodobně +stejně schopní jako původní autoři programu. Xerox se ale o naše problémy +nezajímal a zamezil nám v jejich nápravě, takže jsme byli donuceni problémy +akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vyřešeny.</p> +<p> + Většina dobrých programátorů má zkušenosti s takovou frustrací. Banka si +může dovolit řešit problém napsáním nového programu od nuly, ale typický +uživatel, nezáleží na tom jak dovedný, se může jen vzdát.</p> +<p> + Taková rezignace způsobuje psychosociální škody – škody ducha sebedůvěry. Je +demoralizující žít v domě, který si nemůžete upravit tak, aby vyhovoval +vašim potřebám. To vede k rezignaci a ztrátě odvahy, což může rozšířit svou +působnost i do jiných aspektů života. Lidé, kteří se takto cítí, jsou +nešťastní a neodvádějí dobrou práci.</p> +<p> + Představte si, jaké by to bylo, kdyby byly šířeny recepty na stejném +podkladě, jako software. Můžete říct, „Jak změním ten recept, abych +odstranil sůl?” A velký šéfkuchař by odpověděl, „Jak si troufáš urazit můj +recept, dítě mé mysli a chuti, tím že s ním zkusíš zamíchat? Nemáš právo +měnit můj recept, aby byl lepší!”</p> +<p> + „Ale můj doktor říká, ať nejím sůl! Co mám dělat? Odebereš kvůli mě sůl?”</p> +<p> + „Bude mi potěšením to udělat; můj poplatek je pouze 50 000 $.” Pokud má +vlastník monopol na změny, poplatky bývají obrovské. „Avšak nyní nemám +čas. Jsem zaměstnán úkolem navrhnout nový recept na lodní suchary pro +Námořnictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.”</p> + +<h4 id="software-development">Blokování vývoje softwaru</h4> +<p> + Třetí úroveň materiálních škod ovlivňuje vývoj softwaru. Tento vývoj byl +obvykle evoluční proces, kde člověk vzal existující program a přepsal jeho +části kvůli nějaké nové vlastnosti, a poté jiný člověk přepsal další části, +aby přidal jiné vlastnosti; v některých případech toto pokračovalo po období +až dvaceti let. Mezitím byly části programu „kanibalizovány” a přetvořeny +základy jiných programů.</p> +<p> + Existence vlastníků zabraňuje takovémuto druhu vývoje. V takovém systému je +nutné začít s vývojem programu od nuly. Také to zabraňuje novým +profesionálům studovat existující programy, aby se poučili z užitečných +technik, nebo dokonce toho, jak mohou být strukturovány velké +programy. [Velkým problémem nováčků v programování je při vstupu do reálného +světa právě fakt, že sice skvěle ovládají syntaxi, algoritmizaci, možná že +teoreticky i návrh struktury, ale ve skutečnosti nikdy neviděli design +opravdu velkých projektů, na nichž chtě nechtě budou asi muset pracovat. Na +škole nikdy nebudou tvořit tak komplexní projekt a pokud nemají přístup ke +zdrojovým kódům projektů již existujících, nemají téměř žádnou šanci se s +designem tak velkých projektů seznámit. – pozn. korek.]</p> +<p> + Vlastníci rovněž zabraňují výuce. Potkal jsem bystré studenty počítačů, +kteří nikdy neviděli zdrojový kód velkého programu. Mohou být dobří při +psaní malých programů, ale nikdy se nemohou začít učit odlišným dovednostem +psaní velkých programů, pokud neuvidí, jak to udělali jiní.</p> +<p> + Na jakémkoliv intelektuálním poli člověk dosáhnout výšie tak, že si stoupne +na ramena jiných. Ale toto již většinou není na softwarovém poli možné – +můžete pouze stanout na ramenech ostatních lidí <em>ve vaší firmě</em>.</p> +<p> + S tímto spojené psychosociální škody mají vliv na vědeckou spolupráci, která +byla obvykle tak silná, že vědci spolupracovali dokonce i když jejich země +byly ve válce. V tomto duchu např. opustili japonští oceánografové svou +laboratoř na ostrově v Pacifiku, poté co pečlivě zakonzervovali svou práci +pro přicházející námořníky z USA a zanechali jim zprávu s prosbou, ať s +výsledky jejich práce dobře naloží.</p> +<p> + Konflikty kvůli zisku zničily i to, co mezinárodní konflikty ušetřily. V +dnešní době vědci v mnoha oblastech vědy nepublikují ve svých dokumentech +dost na to, aby byl někdo schopen jejich experimenty zopakovat. Publikují +pouze dost na to, aby dovolili čtenářům podivovat se, jak mnoho dokázali +udělat. Toto je jistě pravda v počítačové vědě, kde jsou zdrojové kódy +vydaných programů obvykle tajné.</p> + +<h4 id="does-not-matter-how">Nezáleží na tom, jak je sdílení omezováno</h4> +<p> + Diskutoval jsem následky bránění lidem v kopírování, modifikování a tvorbě +programů. Neupřesnil jsem ale, jak je toto bránění prováděno, protože to +nemá žádný vliv na výsledek. Zda je to prováděno ochranou proti kopírování, +nebo copyrightem, nebo licencemi, nebo šifrováním, nebo <abbr +title="Read-only Memory">ROM</abbr> kartami, nebo hardwarovými sériovými +čísly, je-li to <em>úspěšné</em> bránění v používání, pak to škodí.</p> +<p> + Uživatelé považují některé z těchto metod za méně příjemné, než +ostatní. Podotýkám, že nejvíce nenáviděné metody jsou ty, které dosáhnou +svého cíle.</p> + +<h4 id="should-be-free">Software by měl být svobodný</h4> +<p> + Ukázal jsem, jakou je vlastnictví programu (moc omezit jeho změny či +kopírování) překážkou. Jeho negativní účinky jsou rozšířené a důležité. Z +toho vyplývá, že společnost by neměla mít vlastníky programů.</p> +<p> + Můžeme tomu porozumět také tak, že společnost potřebuje svobodný software, a +proprietární software je jen jeho chabou náhražkou. Podporování náhražky +není racionální způsob, jak dosáhnou toho, co potřebujeme.</p> +<p> + Václav Havel nám radil: „Pracujte pro něco proto, že je to dobré, ne jen +proto, že to má vyhlídku na úspěch.” Pro obchod jako takový s jeho +specifickými cíli je proprietární software zřejmě výhodný, ale není výhodný +pro společnost.</p> + +<h3 id="why-develop">Proč budou lidé vyvíjet software</h3> +<p> + Jestliže eliminujeme intelektuální vlastnictví jako prostředek k podpoře +lidí k vývoji softwaru, zpočátku bude vyvíjeno méně softwaru, ale tento +software bude užitečnější. Není jasné, že celková spokojenost uživatelů bude +menší; ale jestli bude, nebo budeme-li si přát jakkoliv ji zvýšit, jsou zde +jiné způsoby podpory vývoje, tak jako jsou zde i jiné způsoby na shánění +pěněz pro silnice než vybírání mítného. Předtím než ale budu mluvit o tom, +jak to může být provedeno, chtěl bych položit otázku, kolik umělé podpory je +opravdu potřeba.</p> + +<h4 id="fun">Programování je zábava</h4> +<p> + Existují obory práce, do kterých vstoupí málokdo jinak než kvůli penězům, +například stavba silnic. Jsou zde jiné oblasti studium a umění, ve kterých +je malá šance zbohatnout, ale do kterých lidé vstupují z nadšení nebo jejich +znatelnou hodnotu pro společnost. Příklady zahrnují matematickou logiku, +klasickou hudbu a archeologii; a politické organizování mezi pracujícími +lidmi. Lidé soutěží o pár dostupných prestižních pozic, z nichž žádná není +financována příliš dobře. Mohou si dokonce i platit za možnost pracovat v +dané oblasti, pokud si to mohou dovolit.</p> +<p> + Taková oblast se může přes noc změnit, jestliže začne nabízet možnost +zbohatnutí. Když jeden pracovník zbohatne, ostatní požadují stejnou +příležitost. Brzy mohou všichni požadovat velké sumy peněz za práci, kterou +předtím dělali pro radost. Když přejde pár let, všichni spojení s touto +oblastí se budou vysmívat myšlence, že by práce v oblasti mohla být udělána +bez velkých finančních výnosů. Budou radit sociálním plánovačům, aby +zajistili možnost těchto výnosů nařízením speciálních privilegií, mocí a +monopoly, jak jen je to potřebné.</p> +<p> + Tato změna se stala v oblasti počítačového programování v uplynulé +dekádě. Před patnácti lety zde byly články o „oddanosti počítačům”: +uživatelé s nimi byli „spřaženi” a měli sto dolarů týdně. Obecně se to bralo +tak, že lidé často milovali programování natolik, aby kvůli tomu rozbili svá +manželství. Dnes se to bere tak, že nikdo by neprogramoval za nic jiného, +než za vysoký plat. Lidé zapoměli, co věděli před patnácti lety.</p> +<p> + I když je pravda, že v daném čase bude v jistém odvětví většina lidí +pracovat jen za vysoké mzdy, nemusí to tak zůstat. Dynamika změn se může +obrátit, pokud k tomu společnost dá popud. Pokud odstraníme možnost velkého +zbohatnutí, pak po chvíli, kdy lidé přizpůsobí své postoje, budou jednou +opět dychtit pracovat v dané oblasti pro radost z vykonané práce.</p> +<p> + Otázka „Jak můžeme platit programátory?” se stane jednodušší otázkou, když +si uvědomíme, že není důvod platit jim jmění. Opatřit jim živobytí je o +mnoho jednodušší.</p> + +<h4 id="funding">Financování svobodného software</h4> +<p> + Instituce, které platí programátory, nemusí být softwarové domy. Existuje +již mnoho jiných institucí, které to mohou dělat.</p> +<p> + Výrobci hardwaru shledali podstatným podporovat softwarový vývoj, i když +nemohou kontrolovat použití softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru +volného, poněvadž neuvažovali o jeho omezování. Jejich zvyšující se ochota +spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich názor, že vlastnictví softwaru +pro ně není opravdu důležité.</p> +<p> + Mnoho programátorských projektů vedou univerzity. Výsledky dnes často +prodávají, ale v 70. letech to nedělaly. Pochybujete o tom, zda by +univerzity vyvíjely svobodný software, kdyby jej nemohly prodávat? Tyto +projekty mohou být podporovány stejnými vládními kontrakty a granty, kterými +je nyní podporován vývoj proprietárního software.</p> +<p> + Dnes je pro univerzitní výzkumníky běžné dostat grant na vývoj systému, +vyvinout ho takřka až do konce, nazvat ho „ukončeným”, a poté založit +společnosti, kde projekt doopravdy dokončí a udělají ho použitelným. Někdy +vyhlásí nedokončenou verzi „svobodnou”; jsou-li úplně zkažení, dostanou +místo toho z univerzity exkluzivní licenci. To není tajemství; je to +otevřeně přijímáno všemi, kterých se to týká. A přece kdyby nebyli +výzkumníci vystaveni pokušení dělat takové věci, stále by prováděli svůj +výzkum.</p> +<p> + Programátoři píšící svobodný software si mohou udělat živobytí prodejem +služeb spojených se softwarem. Já jsem byl např. najat, abych portoval <a +href="/software/gcc/">kompilátor GNU C</a> na nový hardware, a udělal +rozšíření uživatelského rozhraní pro <a href="/software/emacs/">GNU +Emacs</a>. (Nabídnu tato vylepšení veřejnosti, jakmile budou hotová.) Také +vyučuji a jsem za to placen.</p> +<p> + Nejsem sám, kdo pracuje tímto způsobem; je zde nyní úspěšná, rozrůstající +se, společnost, která jiný druh práce nepoužívá. Několik dalších společností +také poskytuje komerční podporu svobodnému softwaru pro systém GNU. Toto je +počátek průmyslu nezávislé podpory softwaru – průmyslu, který by se mohl +docela rozrůst, pokud převládne svobodný software. Poskytuje uživatelům +možnost obecně nedostupnou pro proprietární software, vyjma těch velmi +bohatých.</p> +<p> + I nové instituce jako <a href="/fsf/fsf.html">Nadace pro svobodný +software</a> mohou financovat programátory. Většina financí Nadace pochází +od uživatelů kupujících pásky prostřednictvím pošty. Software na páskách je +svobodný, což znamená, že každý uživatel má svobodu k jeho kopírování nebo +změně, ale mnozí zaplatí za dodání kopií. (Připomínám, že „svobodný +software” odkazuje na svobodu, ne na cenu.) Někteří uživatelé, kteří již +mají nějaké kopie, objednávají pásky jako způsob přispívání. Cítí, že si to +zasloužíme. Nadace dostává značné dary i přímo od výrobců počítačů.</p> +<p> + Nadace pro svobodný software je doboročinná a z jejích příjmů se snažíme +najmout tolik programátorů, kolik je možné. Kdyby to bylo postaveno jako +obchod, distribuce stejného svobodného software veřejnosti za stejný +poplatek, tak by to jejímu zakladateli nyní poskytovalo velice dobré +živobytí.</p> +<p> + Protože je Nadace dobročinná, programátoři pro ni často pracují za polovinu +toho, co by dostali někde jinde. Dělají to, protože jsme osvobozeni od +byrokracie a protože pociťují zadostiučinění, když ví, že používání jejich +práce nebude blokováno. Většina z nás to dělá, protože programování je +zábava. Navíc pro nás dobrovolníci napsali mnoho užitečných programů. (Době +se dokonce začali stávat dobrovolníky i tvůrci technických textů.)</p> +<p> + Toto potvrzuje, že programování se řadí mezi nejzajímavější oblasti ze +všech, spolu s hudbou a uměním. Nemusíme se bát, že nikdo nebude chtít +programovat.</p> + +<h4 id="owe">Co dluží uživatelé vývojářům?</h4> +<p> + Uživatelé softwaru mají dobrý důvod cítit morální závazek přispívat na jeho +podporu. Vývojáři svobodného softwaru přispívají aktivitám uživatelů, a je +jak spravedlivé, tak v dlouhodobém zájmu uživatelů, dát jim finance, aby +mohli v práci pokračovat.</p> +<p> + Toto se však netýká vývojářů proprietárního software, protože blokování si +zaslouží spíše potrestání než odměnu.</p> +<p> + Máme tak paradox: vývojář užitečného softwaru je oprávněn mít podporu +uživatelů, ale jakýkoliv pokus zvrátit tento morální závazek v požadavek, +zničí základy pro onen závazek. Vývojář si může buď zasloužit odměnu, nebo +ji požadovat, ale nikoliv oboje najednou.</p> +<p> + Věřím, že etický vývojář tváří v tvář tomuto paradoxu musí konat tak, aby si +odměnu zasloužil, ale měl by také naléhavě žádat uživatele o dobrovolné +příspěvky. Nakonec se uživatelé naučí podporovat vývojáře bez donucení, +zrovna tak jak se naučili podporovat veřejné rozhlasové a televizní stanice.</p> + +<h3 id="productivity">Jaká je produktivita softwaru? </h3> +<p> + Jestliže bude software svobodný, stále zde budou programátoři, ale možná +jich bude méně. Bylo by to pro společnost špatné?</p> +<p> + Ne nezbytně. Rozvinuté země mají dnes méně farmářů, něž v roce 1900, ale +nemyslíme si, že je to pro společnost špatné, protože těch několik dodává +spotřebidelům více jídla, něž dodávalo před sto lety těch mnoho. Nazýváme to +zvýšenou produktivitou. Svobodný software by vyžadoval mnohem méně +programátorů k uspokojení poptávky kvůli zvýšení produktivity software na +všech úrovních:</p> + +<ul> +<li> Širší možné využití každého vyvinutého programu.</li> +<li> Schopnost adaptovat existující programy pro potřeby zákazníků místo +opětovného vývoje od nuly.</li> +<li> Lepší vzdělání programátorů.</li> +<li> Eliminace duplicitního vývojářského úsilí.</li> +</ul> + +<p> + Ti, kdo mají námitky proti spolupráci, protože by to vedlo k zaměstnání méně +programátorů, mají ve skutečnosti námitky proti zvýšení produktivity. Přesto +tito lidé obvykle zastávají rozšířený názor, že softwarový průmysl potřebuje +zvýšení produktivity. Jak je to tedy?</p> +<p> + „Softwarová produktivita” může znamenat dvě odlišné věci: celkovou +produktivitu celého softwarového vývoje, nebo produktivitu jednotlivých +projektů. Celková produktivita je to, co by společnost rády zvýšila, a +nejpřímější cesta k tomu vede přes eliminaci umělých překážek spolupráce, +které ji snižují. Ale výzkumníci, kteří studují oblast „softwarové +produktivity”, se zaměřili pouze na druhý, omezený smysl termínu, kde +zlepšení vyžaduje složité technologické postupy.</p> + +<h3 id="competition">Je soutěžení nevyhnutelné?</h3> +<p> + Je lidská soutěživost v překonání svých rivalů ve společnosti nevyhnutelná? +Snad ano. Ale soutěž samotná není škodlivá; škodlivá věc je <em>boj</em>.</p> +<p> + Existuje mnoho způsobů jak soutěžit. Můžete zkoušet vždy uspět, překonat co +udělali ostatní. Například za starých časů zde bylo soutěžení mezi +programátory wizardy – soutěžení o to, kdo dokázal přimět počítač provádět +ty nejúžasnější věci, nebo kdo dokázal pro danou úlohu udělat nejkratší či +nejrychlejší program. Takový druh soutěže může prospět každému, +<em>pokud</em> je udržován duch dobrého sportovního chování.</p> +<p> + Konstruktivní soutěžení je postačující k tomu, aby motivovalo lidi k velkému +úsilí. Hrstka lidí např. soutěží o to, kdo první navštíví všechny země na +světě; někteří za tento pokus utratí celé jmění, ale nepodlácejí kapitány +lodí, aby nechali jejich soupeře na pustých ostrovech. Jsou ochotni nechat +vyhrát toho nejlepšího.</p> +<p> + Soutěž se stane bojem, když soutěžící začnou zkoušet zdržovat ostatní, místo +aby sami postupovali – když se místo „Nechat vyhrát nejlepšího” vydáte +cestou „Nechat mě vyhrát, ať jsem nejlepší nebo ne.” Proprietární software +není škodlivý proto, že je to forma soutěže, ale protože je to forma boje +mezi občany naší společnosti.</p> +<p> + Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály, +jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat +soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny +oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by +mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p> +<p> + Soutěžení v obchodu není nutně boj. Například když soutěží dva koloniály, +jejich veškeré úsilí je vylepšit své vlastní činnosti, ne sabotovat +soupeře. Ale toto nedemonstruje zvláštní vazby v obchodní etice. Ne všechny +oblasti obchodu sdílejí tuto charakteristiku. Odepření informací, které by +mohly pomoct komukoliv v postupu, je způsob boje.</p> + +<h3 id="communism">„Proč se nepřestěhujete do Ruska?”</h3> +<p> + Ve Spojených Státech všichni obhájci jiných než nejextrémnějších forem +tržního sobectví často slyšeli toto obvinění. Například se zvedlo proti +podpůrcům systému národní zdravotnické péče, jaký funguje ve všech ostatních +industriálních zemích svobodného světa. Zvedlo se proti obhájcům veřejné +podpory umění, také běžné v rozvinutých zemích. Myšlenka, že občané mají +jakékoliv závazky vůči veřejnému blahu, je v Americe spojována s +komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobné?</p> +<p> + Komunismus, tak jak byl praktikován v Sovětském svazu, byl sytémem centrální +kontroly, kde všechny činnosti byly vládou řízené, jakoby pro veřejné blaho, +ale ve skutečnosti pro členy blaho členů Komunistické strany. Všechna +kopírovací zařízení byla pozorně střežena, aby se zabránilo ilegálnímu +kopírování.</p> +<p> + Americký systém intelektuálního vlastnictví používá centrální kontrolu pro +distribuci programů, a hlídá kopírovací zařízení schématy automatické +ochrany před kopírováním, aby zabránil ilegálním kopiím.</p> +<p> + Já naproti tomu pracuji na tvorbě systému, kde se lidé budou mít svobodu +rozhodovat o svých akcích; konkrétně svobodu pomoci svým bližním a svobodu +měnit a vylepšovat nástroje, které používají v běžném životě. Systém +založený na dobrovolné spolupráci a decentralizaci.</p> +<p> + Pokud tedy soudíme úmysly dle jejich podoby ruskému komunismu, pak jsou to +vlastníci softwaru, kdo jsou komunisté.</p> + +<h3 id="premises">Otázka předpokladů</h3> +<p> + V tomto článku předpokládám, že uživatel softwaru není méně důležitý, než +autor, nebo dokonce autorův zaměstnavatel. Jinými slovy, jejich zájmy a +potřeby mají stejnou váhu, když se rozhodujeme, jaký směr činností je +nejlepší.</p> +<p> + Tento předpoklad není přijímán všeobecně. Mnozí zastávají názor, že autorův +zaměstnavatel je podstatně důležitější, než kdokoliv jiný. Říkají například, +že důvod k existenci vlastníků softwaru je dát autorovu zaměstnavateli +výhodu, kterou si zaslouží – nehledě na to, jak to může působit na +veřejnost.</p> +<p> + Není potřebné zkoušet tyto předpoklady dokazovat či vyvracet. Důkazy +potřebují sdílení předpokladů. Takže většina toho, co jsem řekl, je +adresována pouze těm, kteří sdílejí předpoklady, které používám, nebo se +alespoň zajímají, jaké jsou jejich důsledky. Pro ty, kteří věří, že +vlastníci jsou důležitější, než kdokoliv jiný, je tento článek bezvýznamný.</p> +<p> + Ale proč by značný počet Američanů přijal předpoklad, který povyšuje +důležitost jistých lidí nad všechny ostatní? Částečně kvůli víře, že je +tento předpoklad částí legálních tradic americké společnosti. Někteří lidé +cítí, že pochybnosti o tomto předpokladu by znamenaly odmítání základů +společnosti.</p> +<p> + Pro tyto lidi je důležité vědět, že tento předpoklad není částí naší zákonné +tradice. Nikdy nebyl.</p> +<p> + Tedy, ústava praví, že účel copyrightu je „podporovat vědecký pokrok a +užitečná umění.” Nejvyšší soud na tom pečlivě pracoval v případu <em>Fox +Film v. Doyal</em> a stanovil, že „jediný zájem Spojených států a primární +účel udělení monopolu (copyrightu) leží v obecném prospěchu odvozeném +veřejností z práce autorů.”</p> +<p> + Nejsme nuceni souhlasit s ústavou nebo Nejvyšším soudem. (kdysi oba +přehlížely otroctví) Jejich postoje tedy nevyvrací svrchovanost předpokladu +vlastníků. Ale doufám, že povědomí o tom, že toto je radikální pravicová +domněnka a ne tradičně uznávaný fakt, oslabí její působnost.</p> + +<h3 id="conclusion">Závěr</h3> +<p> + Býváme rádi, když můžeme myslet na to, že naše společnost podporuje pomoc +našim bližním, ale pokaždé, když odměníme někoho za blokování, nebo je +obdivujeme pro bohatství, kterého nabyli tímto způsobem, vysíláme přesně +opačné poselství.</p> +<p> + Vlastnictví softwaru je jedna z forem naší obecné neochoty brát na vědomí +otázku blaha společnosti pro osobní prospěch. Toto odmítání můžeme +vysledovat od Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k +Exxonovi, od selhávajících bank k selhávajícím školám. Můžeme to změřit +počtem populace bez domovů a populací ve věznicích. Antisociální duch se +živí sám na sobě, protože čím víc vidíme, že nám ostatní lidé nepomohou, tím +víc vypadá zbytečné pomáhat jim. Taková společnost se rozpadne v džungli.</p> +<p> + Jestliže nechceme žít v džungli, musíme změnit své postoje. Musíme začít +vysílat poselství, že dobrý občan je ten, který spolupracuje když je to +potřeba, ne ten, kdo se ostatních úspěšně straní. Doufám, že hnutí za +svobodný software k tomuto přispěje: alespoň v jedné oblasti nahradíme +džungli účinnějším systémem, který vede a podporuje dobrovolnou spolupráci.</p> + +<h3 id="footnotes">Dodatky</h3> + +<ol> +<li id="f1">Slovo „free” [svobodný] ve „free software” [svobodný software] se vztahuje +ke svobodě, nikoliv k ceně [free znamená v angličtině i „zdarma”]; cena +placená za kopii svobodných programů může být nulová, malá, nebo (vzácně) i +dosti vysoká. [V České republice používáme pro anglický termín free software +český překlad „svobodný software”. Prostudujte si např. dokument +svobodnysoft.zde.cz a případně prosím poproste své kamarády a známé, kteří +ještě používají zavádějící termín „free software”, od kterého se snažíme +nyní upouštět, aby přešli k používání českého překladu. Není od věci vědět, +že ve většině ostatních států je používání přeloženého termínu naprostou +samozřejmostí. Děkuji. – pozn. korek.].</li> + +<li id="f2">Problém znečištění a dopravních zácp tyto závěry nezmění. Pokud si přejeme +udělat ježdění autem nákladnějším, abychom lidi obecně odrazovali od řízení +osobních automobilů, je nevýhodné dělat to právě výběrem mýtného, které +prispívá k znečištění i k zácpám. Daň za benzín je mnohem lepší. Obdobně, +žádost o zvýšení bezpečnosti omezením maximální rychlosti není odpovídající; +volně přístupné cesty zvyšují průměrnou rychlost omezením zastávek a +prostojů, pro jakékoliv rychlostní omezení. Někdo může pohlížet na +jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, který by neměla být +vůbec dostupná, jako.</li> + +<li id="f3">Někdo může pohlížet na jednotlivé počítačové programy jako na škodlivou věc, +který by neměla být vůbec dostupná, jako databáze osobních informací Lotus +Marketplace, která byla stažena z prodeje kvůli nesouhlasu +veřejnosti. Většina toho, co jsem řekl, se netýká tohoto případu, ale nedává +moc smysl argumentovat pro existenci vlastníků tím, že vlastník může učinit +program méně dostupným. Vlastník ho neudělá zcela nepřístupným, jak by si +lidé přáli v případě programu, jehož použití je považováno za destruktivní.</li> +</ol> + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Free +Software, Free Society: The Selected Essays of Richard +M. Stallman</cite></a>.</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> +<hr /><p><b>Obecná poznámka korektora překladu</b></p> +<p>Jak jste si jistě všimli, v textu se porůznu objevovaly moje +poznámky. Nedělal jsem to proto, abych nějak zasahoval do původního +autorského textu Richarda Stallmana, ale snažil jsem se vysvětlit lépe věci +na místech, které se mi zdály jako méně srozumitelné pro lidi, kteří se v +oboru svobodného software moc neorientují. Doufám tedy, že jsem nijak +nenarušil původní text a aspoň zčásti pomohl lidem, pro které může být tento +dokument právě prvním setkáním s úžasným světem svobodného software.</p> +<p>Pokud přece budete pochybovat o smyslu nějaké věty či odstavce, prosím +uvědomte si, že tento dokument byl sepsán 24.dubna 1992 a to je v době, kdy +píši tuto poznámku, již téměř deset let. Byl psán v době před nástupem +jednoho velmi známého operačního systému, krátce po zrození jádra Linuxu, v +době, kdy mnoho z vás asi ještě nemělo doma osobní počítač. Projekt GNU +tehdy zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Přesto ale téměř všechno z toho, co je +zde popsáno, platí a nezdá se, že by mělo v nejbližší době přestat +platit.<br /> +--korektor překladu</p></div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1991, 1992, 1998, 2000, 2001 Free Software Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/05 14:10:26 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> |