summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html')
-rw-r--r--talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html1840
1 files changed, 1840 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html
new file mode 100644
index 0000000..bce91ca
--- /dev/null
+++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html
@@ -0,0 +1,1840 @@
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2001-10-27" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.79 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Svobodný software: Svoboda a spolupráce – Projekt GNU – Nadace pro svobodný
+software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Svobodný software: Svoboda a spolupráce</h2>
+
+<blockquote><p>Přepis přednášky Richarda M. Stallmana, <cite>Svobodný software: Svoboda a
+spolupráce</cite> – New York University v New Yorku, 29. května 2001</p></blockquote>
+
+<p><strong>URETSKY</strong>: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of
+Business. Jsem jedním z ředitelů Centra pro pokročilé technologie. Jménem
+nás všech v Oddělení pro výzkum počítačů bych vás zde chtěl přivítat. Než
+předám mikrofon Edovi, který představí řečníka, dovolil bych si několik
+poznámek.</p>
+
+<p>Úlohou univerzity je podporovat debaty a pořádat zajímavé diskuze A úlohou
+větší univerzity je pořádat zvláště zajímavé diskuze. A tato zvláštní
+přednáška dopadá na úrodnou půdu. Debata o open source mi připadá zvláště
+zajímavá. V jiném smyslu&hellip; <i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Já dělám svobodný software. Open source je
+odlišný směr. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p>
+
+<p><strong>URETSKY</strong>: Když jsem v tomto oboru začínal v šedesátých
+letech, software byl vpodstatě svobodný. A prošli jsme tím v cyklech. Začal
+svobodně a potom ho výrobci software ve snaze rozšířit obchod začali
+postrkávat jinými směry. Mnoho vývoje, který přišel s nástupem PC, prošlo
+tím samým cyklem.</p>
+
+<p>Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof, Pierre Levy, který mluví
+o pohybu tímto směrem a který mluví o pohybu směrem ke kybersvětu a to nejen
+v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální restrukturalizací,
+politickou restrukturalizací, skrze změny ve vztazích mezi námi, které mohou
+zlepšit blahobyt lidstva. A my doufáme, že tato debata se bude ubírat tímto
+směrem. Tato debata se týká mnoha oborů naší univerzity, které normálně
+vystupují samostatně. Těšíme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?</p>
+
+<p><strong>SCHONBERG</strong>: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science
+Department na Courant Institute. Dovolte mi přivítat vás tu dnes. Lidé,
+kteří pouze představují jiné, jsou většinou jen neužitečným rysem veřejných
+konferencí, ale v tomto případě jsou vlastně docela užiteční, <i>[Smích]</i>
+jak nám dokázal Mike.</p>
+
+<p>Dovolte mi tedy krátce představit někoho, kdo vlastně vůbec žádné
+představení nepotřebuje. Richard je perfektní příklad člověka, který při
+řešení lokálních problémů začal přemýšlet globálně. Před mnoha lety začal
+přemýšlet o problémech spojených s nedostupností zdrojového kódu k ovladačům
+tiskárny. Vytvořil filosofii, která nás všechny donutila přehodnotit naše
+myšlenky o vývoji software, o tom, co to vlastně je intelektuální
+vlastnictví a kdo to je softwarová komunita. Přivítejme Richarda
+Stallmana. <i>[Potlesk]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Může mi někdo půjčit hodinky? <i>[Smích]</i>
+Díky. Rád bych poděkoval Microsoftu za to, že mi poskytl možnost
+<i>[Smích]</i> stát na tomto podiu. V posledních týdnech jsem se cítil jako
+autor, jehož kniha byla bez jeho zavinění někde zakazována. <i>[Smích]</i>
+Pomiňme, že všechny články věc špatně pojmenovávají, jelikož Microsoft
+popisuje GNU GPL jako open source licenci a tisk ho následuje. Většina lidí
+si prostě neuvědomuje, že naše práce s open source nijak nesouvisí; ve
+skutečnosti jsme udělali většinu z toho, ještě než byl termín „open source”
+vytvořen.</p>
+
+<p>Budu dnes mluvit o free software Movement, co to je, co to znamená, co jsme
+již udělali a protože je to částečně sponzorované School of Business, řeknu
+také pár věcí navíc o tom, jak se svobodný software spojuje s obchodem a
+některými dalšími oblastmi sociálního života.</p>
+
+<p>Někteří z vás možná ještě nepsali počítačové programy, ale možná vaříte. A
+jestli vaříte, tak pokud nejste opravdu velmi dobří, asi používáte
+recepty. A pokud používáte recepty, pravděpodobně již máte zkušenost s tím,
+že jste si pořídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste
+úplný začátečník, zkušenost s obměnou receptu. Jistě, recept vám radí určité
+kroky, ale vy ve skutečnosti nemusíte dělat přesně to. Můžete vynechat
+některé přísady, nebo můžete přidat nějaké houby, jestli je máte rádi, dát
+méně soli, protože vám doktor řekl, že byste měli sůl omezit –
+cokoliv. Pokud máte zkušenosti, můžete udělat dokonce ještě větší změny. A
+poté třeba přijdou přátelé, kterým to bude chutnat a jeden z nich vám může
+říci: „Hej, nemohl bys mi dát recept?” Co tedy uděláte? Můžete si zapsat tu
+modifikovanou verzi receptu a opsat ho kamarádovi. To jsou přirozené věci,
+které můžete dělat se všemi recepty.</p>
+
+<p>Recept je hodně podobný počítačovému programu a počítačový program je hodně
+podobný receptu. Série kroků, které musíte jeden po druhém vykonat, abyste
+se dostali k požadovanému výsledku. Takže je také tak přirozené dělat tyto
+věci s počítačovými programy. Dát kopii kamarádovi, dělat v něm změny,
+protože to, co dělá, není přesně to, co bychom chtěli, aby dělal. Program
+možná odváděl perfektní práci pro někoho jiného, ale vaše práce je
+odlišná. Po tom, co ho změníte, je možné, že takto bude užitečný i pro
+někoho jiného. Možná dělají práci, která je velmi podobná té vaší. Takže
+přijdou a zeptají se: „Hej, dal bys mi kopii?” Samozřejmě, pokud jste
+ohleduplný člověk, dáte jim ji – budete slušný.</p>
+
+<p>A teď si představte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístěny v
+černých skříňkách. Nemohl byste se podívat jaké přísady používají, ani je
+měnit. A představte si, že pokud byste udělal kamarádovi kopii, nazývali by
+vás pirátem a snažili se vás na roky uvěznit. To by vyvolalo v lidech
+zvyklých sdílet recepty strašné rozhořčení. Ale takto přesně vypadá svět
+propietárního software. Svět, ve kterém je slušnost k ostatním lidem
+zakázána a je vám v ní bráněno.</p>
+
+<p>Kdy jsem to zpozoroval? Všiml jsem si toho díky tomu, že jsem v sedmdesátých
+letech měl to štěstí být součástí komunity programátorů, kteří sdíleli
+software. Minulost téhle komunity sahá vpodstatě až k úplným začátkům
+počítačů. V 70. letech to bylo trošku zvláštní být komunita, kde lidé
+sdíleli software. Ve skutečnosti to byl extrémní případ, protože v
+laboratoři, kde jsem pracoval, byl celý náš operační systém napsaný lidmi z
+naší komunity a my bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Každý byl vítán. Ať již se
+chtěl pouze podívat, odnést si kopii, nebo udělat cokoliv jiného, co se mu
+zachtělo. Na programech nebyla žádná upozornění o copyrightu. Náš způsob
+života byla spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém způsobu
+života. Nebojovali jsme za něj. Nemuseli jsme za něj bojovat. Prostě jsme
+tak žili. A pokud vím, prostě bychom tak žili i dále. Takže svobodný
+software tu již byl, ale nebyl tu žádný free software Movement.</p>
+
+<p>Pak se přes nás ale přehnala série kalamit a naše komunita byla v troskách,
+nakonec byla úplně zničena. Museli jsme přestat používat PDP-10, náš
+počítač. A jak víte, náš systém, Nekompatibilní systém pro sdílení času [The
+Incompatibile Time Sharing Machine – to byl název systému – pozn. překl.],
+byl psán v šedesátých letech, takže byl celý v assembleru. Tak se to prostě
+v šedesátýchy letech dělalo. Assembler je samozřejmě vždy pouze pro jednu
+architekturu. Když ta zastará, všechna vaše práce se změní v odpad. A přesně
+to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nějak, naší práce bylo vyhozeno do
+koše.</p>
+
+<p>Ještě než se to stalo, měl jsem zkušenost, která mě připravila, pomohla mi
+rozhodnout se co dělat, pomohla mi připravit se na to, abych věděl co dělat,
+až se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoři umělé inteligence, kde jsem
+pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvělý dárek, bylo to poprvé co
+získal laserovou tiskárnu někdo mimo Xerox. Byla velmi rychlá, vytiskla
+stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha ohledech, ale bylo to
+nespolehlivé. Ve skutečnosti to byla vysokorychlostní kopírka přeměněná v
+tiskárnu. Znáte to, kopírky mačkají papír a zablokují se, ale vždy je tam
+někdo, kdo to spraví. Tiskárna se zasekla, ale nikdo to neviděl, takže
+zůstala mimo provoz dlouho.</p>
+
+<p>Dobře, napadlo nás, jak ten problém vyřešit. Chtěli jsme pozměnit program
+tak, aby to vždy, když se tiskárna zasekne, počítač, co ji obsluhuje oznámil
+našemu hlavnímu počítači a ten informoval uživatele, kteří čekají na
+výstupy. Šli by to spravit. Jenom aby věděli. Když čekáte na výtisk a víte,
+že tiskárna je zablokovaná, nebudete sedět a čekat na Vánoce, půjdete to
+spravit.</p>
+
+<p>Ale to jsme tvrdě narazili, protože software, který ovládal tiskárnu nebyl
+svobodný software. Dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze
+binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód – Xerox nám ho nedal, takže napříč
+tomu, že jsme měli velké zkušenosti – po tom všem, napsali jsme vlastní
+operační systém&hellip; – jsme nebyli schopni přidat tohle rozšíření do
+software naší tiskárny.</p>
+
+<p>A tak jsme museli jen trpět a čekat. Trvalo i hodinu či dvě dostat své
+výtisky, protože stroj byl většinu času zablokovaný. A tak jste si
+říkali. „Vím, že se to zasekne, počkám hodinu a pak si půjdu pro výstup” a
+pak jste přišli a zjistili, že to bylo zaseklé celou dobu a nikdo jiný to
+mezitím nespravil. Takže jste to spravili a čekali další půlhodinu. A pak
+jste přišli a viděli, že se to zas zaseklo dříve, než se to dostalo k vaší
+úloze. Tisklo to tři minuty a třicet nečinně stálo zablokované. Šílená
+otrava. Ale ještě horší bylo vědět, že jsme to mohli opravit, ale někdo
+jiný, kvůli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraňoval nám vylepšit
+ten software. Samozřejmě, že jsme cítili vztek.</p>
+
+<p>Jednou jsem se doslechl, že někdo na univerzitě Carnagie Mellon měl kopii
+toho software. Šel jsem tedy do jeho kanceláře a řekl: „Ahoj, já jsem z MIT,
+mohl bys mi dát kopii zdrojových kódů té tiskárny?” A on řekl: „Ne, slíbil
+jsem, že ti nedám kopii.” <i>[Smích]</i> Pokoušely se o mne mrákoty. Byl
+jsem tak&hellip; byl jsem naštvaný, a nenapadalo mě jak to
+ospravedlnit. Vše, na co jsem mohl pomyslet, bylo otočit se na podpatku a
+odejít z jeho místnosti. Možná jsem práskl dvěřmi. <i>[Smích]</i> A později
+jsem na to musel myslet, protože jsem si uvědomil, že to, co jsem pozoroval,
+nebyl pouze ojedinělý případ, ale důležitý sociální fenomén, který ovlivnil
+mnoho lidí.</p>
+
+<p>Bylo to&hellip; pro mne&hellip; já měl štěstí. Jen jsem to ochutnal, ale
+někteří lidé v tom museli žít celou dobu. Podívejte, on slíbil odmítnout s
+námi spolupracovat – se svými kolegy na MIT. Zradil nás. Ale neudělal to jen
+nám. Je možné, že to udělal i vám. <i>[Smích]</i> A myslím, že to nejspíš
+udělal i vám. Udělal to většině lidí, kteří jsou teď v této místnosti, s
+výjimkou těch pár, kteří ještě nebyli v roce 1980 na světě, protože on
+odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí. Podepsal non-disclosure
+agreement. [do češtiny volně přeloženo jako dohoda o neodhalení, ale i v
+Čechách se běžně používá tento anglický termín a jelikož jsem na žádný moc
+chytrý překlad nepřišel, budu non-disclosure agreement používat také –
+pozn. překl.]</p>
+
+<p>To bylo moje první přímé setkání s non-disclosure agreement a to mě naučilo
+něčemu důležitému. Důležitému proto, že většina programátorů se tomu
+nenaučila. Vidíte, že toto bylo moje první setkání s non-disclosure
+agreement a byl jsem oběť, já a celá moje laboratoř jsme byli oběťmi. A tak
+jsem viděl, že non-disclosure agreements má oběti. Non-disclosure agreements
+nejsou nevinné. Nejsou neškodné. Většina programátorů se poprvé setká s
+non-disclosure agreement, když je někdo pozve k podepsání. A vždy je tu
+nějaké lákání – nějaký bonbon, který dostanou, pokud podepíší. Dělají si
+omluvy. Říkají: „Stejně bych nikdy kopii nedostal, tak proč bych se nemohl k
+tomuhle spinkutí proti němu připojit?” Říkají, že takhle se to dělá
+vždy. „Kdo jsem, abych se proti tomu stavěl?” Říkají „Když to nepodepíšu,
+tak někdo jiný to podepíše za mě.” Mají různé omluvy, aby si vyléčili
+svědomí.</p>
+
+<p>Ale když mě někdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement, moje
+svědomí již bylo ve střehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl naštvaný, když
+někdo slíbil nepomoci mně a mé laboratoři vyřešit náš problém. A nemohl jsem
+to jen tak přejít a udělat tu samou věc někomu jinému, kdo mi nikdy nijak
+neublížil. Víte, kdyby mně někdo požádal o slib, že nebudu sdílet užitečné
+informace s nenáviděným nepřítelem, vyhověl bych mu. Když někdo udělal něco
+špatného, zaslouží si to. Ale cizinci – nic zlého mi neudělali. Proč bych s
+nimi měl zacházet tak špatně? Zaslouží si to? Nemůžete s každým, s kýmkoliv,
+jednat špatně. Stanete se tak škůdce společnosti. Odvětil jsem: „Díky moc,
+že mi nabízíte tenhle pěkný softwarový balík, ale nemohu s čistým svědomím
+přistoupit na podmínky, které požadujete, takže se radši obejdu bez
+něj. Díky moc.” Nikdy jsem úmyslně nepodepsal non-disclosure agreement na
+obecně užitečnou technickou informaci, jako například software.</p>
+
+<p>Existují i jiné typy informací, které mohou vznášet podobné etické
+otázky. Například osobní informace. Kdybyste se mnou chtěli mluvit o tom, co
+se děje mezi vámi a vaší holkou, a poprosili byste mne, abych o tom nikomu
+neříkal, abych si to nechal&hellip; souhlasil bych s tím, že si to nechám
+pro sebe, protože to není obecně užitečná technická informace. Přinejmenším
+to pravděpodobně není obecně užitečné. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Je tu malá šance – a to je samozřejmě také možnost – že jste odhalili
+nějakou úžasnou novou sexuální techniku <i>[Smích]</i> a já bych potom cítil
+jako svoji morální povinnost předat tu informaci zbytku lidstva, aby z toho
+mohl také těžit. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku – však
+víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho naštvaný
+a takové věci – cajdák – tak si to nechám pro sebe, ale něco, z čeho by
+mohla společnost obrovsky těžit, prostě musím zveřejnit. Účel vědy a
+technologie je objevovat užitečné informace pro lidstvo, které by pomohly
+lidem žít lépe své životy. Když slíbíme neposkytnout takovou informaci –
+když si ji ponecháme v tajnosti – tak zrazujeme misi svého odvětví. A já
+jsem se rozhodl, že bych to neměl dělat.</p>
+
+<p>Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mě zanechal v
+těžké situaci. Jak jsem již řekl, náš systém byl zastaralý, protože PDP-10
+bylo zastaralé, a proto již nebylo možné, abych pokračoval jako vývojář
+operačního systému stejným způsobem jako předtím. To záviselo na tom, že
+jsem byl součástí komunity, která používala software a vylepšovala ho. To
+již od té doby nebylo možné a to mi připravilo morální dilema. Co budu
+dělat? Nejjednodušší možnost znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem
+učinil. [zde myslí RMS rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement
+– pozn. překl] Nejjednodušší možnost znamenala přizpůsobit se změně
+světa. Akceptovat, že věci se změnily a že budu muset obětovat moje principy
+a začít podpisem non-disclosure agreement na operační systém. A nejspíš také
+psát proprietární software. Ale uvědomil jsem si, že touhle cestou bych mohl
+mít nadále zábavu z kódování a mohl jsem mít peníze – hlavně kdybych to
+dělal někde jinde, než na MIT – ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout
+za svojí kariérou a říct si: „Strávil jsem život budováním zdí k oddělení
+lidí,” a mohl bych být znechucen svým životem.</p>
+
+<p>Tak jsem se poohlížel po jiné alternativě. Byla tu jedna zřejmá. Mohl jsem
+opustit softwarové odvětví a dělat něco jiného. Neměl jsem žádné pozoruhodné
+schopnosti, ale jsem si jistý, že jsem se mohl stát číšníkem. <i>[Smích]</i>
+Ne v nějaké fantastické restauraci, nezaměstnali by mě, <i>[Smích]</i> ale
+prostě jsem mohl být číšník. Někde. Mnoho programátorů říká, „lidé, kteří
+najímají programátory, požadují to a to a to, a když to nebudu akceptovat,
+budu hladovět.” Hladovět, to je přesně to slovo, které používají. Ok, jako
+číšník hladovět nebudete. <i>[Smích]</i> Opravdu tu není žádné nebezpečí. To
+je důležité, občas můžete ospravedlnit to, že provedete ostatním lidem něco,
+co je zraní, tím, že řeknete: „když to neudělám, stane se mi ještě něco
+horšího.” Samozřejmě, kdybyste opravdu měli hladovět, ospravedlňovalo by vás
+to psát proprietární software. <i>[Smích]</i> Když na vás někdo míří
+pistolí, tak bych řekl, že je to omluvitelné. <i>[Smích]</i> Ale já jsem
+našel cestu jak přežít bez toho, abych dělal něco neetického, takže jsem
+tuto omluvu nemohl použít. Uvědomil jsem si, že být číšník by pro mne nebyla
+žádná zábava a zbytečně bych tak plýtval mými zkušenostmi systémového
+vývojáře. To, co budu dělat, by nemělo být zneužívání mých
+zkušeností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneužíváním mých
+zkušeností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby žili ve světě
+proprietárního software, by bylo zneužívání mých zkušeností. To už by bylo
+lepší s nimi plýtvat, než je zneužívat, ale to stále není příliš dobré.</p>
+
+<p>Z těchto důvodů jsem se tedy začal rozhlížet po nějaké alternativě. Co by
+mohl udělat vývojář operačních systémů k tomu, aby zlepšil situaci, aby
+udělal svět lepším místem? Uvědomil jsem si, že operační systém bylo přesně
+to, co bylo třeba. Ten problém, to dilema, existovalo pro mě i pro všechny
+ostatní, protože všechny dostupné operační systémy pro moderní počítače byly
+proprietární. Ten náš svobodný operační systém byl pro staré, vysloužilé
+počítače, že? Když jste si chtěli pořídit nový počítač a používat ho, byli
+jste nuceni použít proprietární systém. Kdyby nějaký vývojář napsal jiný
+systém a potom řekl, že ho může každý sdílet a on bude rád, pokud to budou
+lidé dělat, tak by to každého vyvedlo z těžkého rozhodování, byla by tu
+alternativa. Uvědomil jsem si, že bych s tím mohl něco dělat. Zrovna já jsem
+měl ty pravé zkušenosti, abych to byl schopen udělat. To bylo prostě to
+nejužitečnější co jsem si dokázal představit, jak bych mohl se svým životem
+naložit. Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesnažil
+vyřešit. Prostě jsme tu jen seděli a ono se to mezitím ještě víc zhoršovalo
+a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyřešil, jen já. Cítil jsem, že jsem
+ten pravý, že na tom musím pracovat. Když ne já, tak kdo? Takže jsem se
+rozhodl, že vyvinu svobodný operační systém – nebo umřu při tom, jak se
+stále budu snažit vyvinout svobodný operační systém. Myslel jsem umřít
+stářím, samozřejmě. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Stál jsem tedy před rozhodnutím, jaký operační systém by to měl být. Musel
+jsem si upřesnit nějaké technické otázky týkající se designu
+systému. Několik důvodů mne přesvědčilo udělat ho kompatibilní s
+Unixem. Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem viděl, jak operační systém,
+který jsem opravdu miloval, zastaral, protože byl napsaný pro jeden
+konkrétní typ počítače a ten se přestal používat. Nechtěl jsem, aby se to
+opakovalo. Potřeboval jsem nějaký portovatelný systém. Unix byl portovatelný
+systém. Kdybych tedy následoval design Unixu, měl jsem docela dobrou šanci
+vytvořit systém, který by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu ještě
+jeden podstatný důvod, proč být přesně kompatibilní s Unixem. Tím důvodem
+je, že uživatelé nesnášejí nekompatibilní změny. Kdybych navrhl systém podle
+sebe – což bych byl dělal strašně rád, tím jsem si jist – vyrobil bych něco
+nekompatibilního. Jistě chápete, detaily by byly odlišné. Kdybych to tak
+udělal, lidé by mi řekli: „Ok, je to velmi dobré, ale není to
+kompatibilní. Dalo by moc práce na něj přejít. Nemůžeme si dovolit tolik
+starostí jen proto, abysme přešli na tvůj systém místo Unixu.” [V té době –
+v druhé polovině osmdesátých let – ještě nemohl Richard vědět, že přesně
+toto se mu později stane. Jen mezitím byl Unix vyměněn za MS Windows. Ve
+skutečnosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svůj účel a na
+serverech i v high-end sféře ho plní pořád. Zpětně řečeno, bylo to dobré
+rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy Richard
+nepočítal a tak se dnes částečně dostal do situace, kterou popisuje. –
+pozn. překl.]</p>
+
+<p>Když jsem chtěl vybudovat komunitu, ve které by byli vůbec nějací lidé –
+lidé používající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a spolupráce –
+musel jsem vytvořit systém, který by lidé používali, na který by mohli
+jednoduše přejít, který by neměl žádnou překážku, která by to zastavila hned
+na začátku. Rozhodnutí udělat systém kompatibilní s Unixem za mě vlastně
+vyřešilo všechny technické otázky ohledně designu, protože Unix se skládá z
+malých částí, které spolu komunikují přes rozhraní, která jsou víceméně
+dokumentovaná. Z toho plyne, že když chcete být kompatibilní s Unixem,
+musíte nahradit každý kousek jeden po druhém nějakým kompatibilním kouskem
+software. Ty zbývající otázky designu se vztahují každá pouze na vnitřek
+těch malých součástí a rozhodnutí může udělat ten, kdo bude zrovna ten
+kousek programovat a to vpodstatě kdykoliv. Nemusel jsem to vše rozhodnout
+hned na začátku.</p>
+
+<p>Vše, co jsme potřebovali k tomu, abychom mohli začít pracovat, bylo najít
+nějaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeři vždy hledáme pro program
+nějaký žertovný, nezbedný název, protože představovat si, jak to lidi
+pobaví, až se o názvu dozvědí, je skoro polovina zábavy, kterou máte s
+psaním programu. <i>[Smích]</i> Měli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky,
+kdykoliv jsme chtěli vyjádřit, že program, který píšeme, je podobný nějakému
+jinému programu. Můžete dát programu rekurzivní jméno, které říká: „tenhle
+není tamten.´´ Například tu bylo v šedesátých a sedmdesátých letech mnoho
+textových editorů Tico a všeobecně se jmenovali nějak jinak než Tico. Potom
+jeden vynalézavý hacker pojmenoval ten svůj Tint, což znamenalo Tint Is Not
+Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka. V roce 1975 jsem
+vyvinul první textový editor Emacs. Měli jsme taky spoustu jiných imitací
+Emacsu a většina se jmenovala nějak jinak, ale jeden z nich se jmenoval
+Fine, což znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky tu byl Sine –
+Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Měli jsme i Eine – Ina Is Not Emacs
+(Ina není Emacs) a také MINCE – Mince Is Not Complete Emacs (Mince není
+úplný Emacs). <i>[Smích]</i> To byla okleštěná imitace. A pak někdo Eine
+skoro celý přepsal a svoji novou verzi pojmenoval Zwei, což mělo být Zwei
+Was Eine Initially (Zwei bylo původně Eine). <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix (Něco není
+Unix) a vyzkoušel jsem všech 26 písmenek, ale zjistil jsem, že žádná z těch
+zkratek nedávala slovo. <i>[Smích]</i> Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil
+jsem to, tím bych získal třípísmennou zkratku Something's not Unix
+[neangličtinářům se omlouvám, ale toto asi nepochopíte – pozn. překl.]
+Zkoušel jsem tedy zase písmenka až jsem došel ke slovu „GNU” – GNU je
+nejlegračnější slovo v angličtině. <i>[Smích]</i> To bylo ono. Je to
+legrační proto, že se to slovo vyslovuje jako slovo „new´´. Lidé ho proto
+používají v různých slovních hrách. Je to jméno jednoho zvířete žijícího v
+Africe. [Jedná se o pakoně – pozn. překl.] Africká výslovnost v sobě měla
+jakési mlasknutí. <i>[Smích]</i> Možná ještě má. Když přišli kolonisti z
+Evropy, nezatěžovali se učením toho mlasknutí. Prostě ho tedy vypustili a
+napsali tam místo něj G, což mělo znamenat „měl by tu být ještě nějaký zvuk,
+který my nevyslovujeme.” <i>[Smích]</i> Dnes v noci letím do jižní Afriky,
+prosil jsem je už. Doufám, že najdou někoho, kdo mne bude moci naučit
+vyslovovat to mlasknutí. <i>[Smích]</i> Abych věděl, jak bych měl správně
+vyslovovat GNU, když budu mluvit o tom zvířeti.</p>
+
+<p>Pokud ovšem nemáte na mysli zvíře, ale náš systém, správná výslovnost je
+„guh-NEW” – vyslovte to těžké G. Kdybyste místo toho mluvili o „new”
+operačním systému, velmi byste lidi popletli, protože už na něm pracujeme 17
+let, takže už nikdy nový nebude. <i>[Smích]</i> Ale pořád je to GNU – i přes
+to, kolik lidí to nesprávně nazývá Linux. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a začal psát ty jednotlivé části
+GNU. Nicméně byli hodní, že mi dovolili i nadále využívat jejich
+vybavení. Tehdy jsem si myslel, že napíšeme všechny tyhle součásti a uděláme
+kompletní GNU systém a pak řekneme lidem: „pojďte a vemte si to” a ildi to
+začnou používat. Ale to se nestalo. TY první části, které jsem psal, byly
+jen přibližně stejné náhrady s méně chybami, ale nebylo to nic
+ohromujícího. Vpodstatě nikdo nechtěl je získávat a instalovat. Zvrat přišel
+v září 1984, když jsem začal psát GNU Emacs, moji druhou implementaci
+Emacsu. Začátkem roku 1985 již fungovala, mohl jsem ho používat pro
+editování, což byla velká úleva, protože jsem se nechtěl učit používat VI,
+Unixový editor. <i>[Smích]</i> Proto jsem až do té doby dělal editování na
+jiném stroji a soubory jsem si posílal přes síť, abych je mohl testovat
+[myšleno na Unixu – pozn. překl.] Když už ale Emacs fungoval natolik, že
+jsem ho mohl používat já, byl již také dost dobrý pro ostatní – ostatní ho
+chtěli používat také.</p>
+
+<p>Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozřejmě, umístil jsem kopii na
+anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, že k němu může přistupovat
+každý. Můžete z něj stahovat data, aniž byste potřebovali znát heslo. –
+pozn. překl.] a to bylo skvělé pro lidi na síti, mohli si prostě stáhnout
+soubor .tar a nainstalovat, ale hodně programátorů tehdy v roce 1985 ještě
+přístup k síti nemělo. Posílali mi maily: „Jak můžu získat kopii?” Musel
+jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem říci, že chci
+trávit svůj čas děláním GNU software, ne děláním pásek, tak ať poprosí
+přítele, který je na síti, aby jim to stáhl na pásku. Jsem si jist, že lidé
+by našli takové přátele. Dříve, či později. Získali by ty kopie, ale já v té
+době neměl žádné zaměstnání. Ve skutečnosti jsem nikdy neměl žádné
+zaměstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil MIT. Hledal jsem tedy
+nějakou cestu, jak bych si mohl vydělat nějaké peníze prací na svobodném
+software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným software. Oznámil
+jsem: „Pošli mi 150 dolarů a já ti pošlu pásku s Emacsem.” A tak mi začaly
+chodit první objednávky a v polovině roku už jich bylo docela dost.</p>
+
+<p>Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za měsíc. Kdyby to bylo nutné,
+mohl jsem vyžít jen s tímto příjmem, protože já jsem vždy žil levně;
+vpodstatě žiju jako student. Mám to rád, protože to znamená, že vám peníze
+nerozkazují, co máte dělat. Mohu dělat to, o čem si myslím, že je pro mě
+důležité. To je pro mě velké uvolnění a mohu dělat to, co opravdu dělat
+chci. Snažte se zabránit tomu, abyste se nechali vcucnout do toho drahého
+koloběhu života typických Američanů. Když to uděláte, tak vám lidé, kteří
+mají peníze, budou diktovat, co máte dělat. Nebudete schopni dělat to, co je
+pro vás opravdu důležité.</p>
+
+<p>Bylo to dobré, ale lidé se mě ptali: „Co jsi tím myslel, že to je free
+software, když to stojí 150 dolarů?” <i>[Smích]</i> Ptali se prostě proto,
+že je zmýlila víceznačnost slova „free”. Jeden význam se odkazuje na cenu a
+druhý na svobodu. Když mluvím o free software, odkazuji se na svobodu, ne na
+cenu. Myslím na free speech, ne na free beer. [svoboda projevu, nikoliv pivo
+zdarma – pozn. překl.] <i>[Smích]</i> Nestrávil bych tolik let svého života
+tím, že bych nutil programátory vydělávat méně peněz. To není můj cíl. Jsem
+sám programátor a nevadí mi dostávat peníze. Nevěnoval bych získávání peněz
+celý život, ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali
+jiní programátoři. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá
+nic společného. Tohle je o svobodě. O svobodě pro každého, kdo používá
+software, ať již je programátor, nebo ne.</p>
+
+<p>Nyní bych měl definovat svobodný software. Radši budu mluvit konkrétně,
+protože pouhé tlachání o víře ve svobodu je o ničem. Existuje tolik různých
+svobod, ve které můžete věřit a často se také mezi sebou vylučují, takže
+správná politická otázka by byla: „Jaké jsou tedy ty důležité svobody,
+svobody které musí mít každý?”</p>
+
+<p>Já se ji pokusím zodpovědět v oboru používání software. Program je pro vás
+svobodný software, pokud máte následující svobody:</p>
+
+<ul>
+<li>Zaprvé, svoboda nula je svoboda spouštět program za jakýmkoliv účelem a
+jakýmkoliv způsobem.</li>
+<li>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho
+pozměníte.</li>
+<li>Svoboda dvě je svoboda pomoci svému kolegovi tím, že mu dáte kopii programu.</li>
+<li>A svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu lidí užívajících tento
+software tak, aby také ostatní mohli získat výhody vaší práce.</li>
+</ul>
+
+<p>Pokud máte všechny tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný
+software. To je velmi důležité, vysvětlím to později, až budu mluvit o GNU
+General Public License, ale teď vysvětluji, co to je svobodný software.</p>
+
+<p>Svoboda nula je naprosto zřejmá. Když nemáte ani právo program spustit, je
+to docela omezující program. Ve skutečnosti vám většina programů poskytne
+alespoň svobodu nula. Svoboda nula je logickým důsledkem svobod jedna, dvě a
+tři – tak funguje copyrightový systém. Svobody, které odlišují svobodný
+software od typického software jsou svobody jedna, dvě a tři. Řekněme si o
+nich tedy něco více a vysvětleme si, proč jsou důležité.</p>
+
+<p>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho
+pozměníte. To mohlo znamenat třeba opravování chyb. Mohlo to znamenat
+přidávání nových vylepšení. Mohlo to znamenat portování na jiný
+systém. Mohlo to znamenat přeložení všech chybových hlášení do jazyku
+Navajo. Měli byste mít právo provést jakoukoliv změnu budete chtít.</p>
+
+<p>Je zřejmé, že pro profesionální programátory je to velmi užitečné, ale nejen
+pro ně. Každý člověk s rozumnou inteligencí se zvládne alespoň trošku naučit
+programovat. Samozřejmě, existují těžké práce a lehké práce a většina lidí
+se nebude učit dělat ty těžké. Ale mnoho lidí se může naučit dělat lehkou
+práci stejně tak, jako se před padesáti lety mnoho a mnoho američanů naučilo
+spravovat auta, což Americe umožnilo mít ve druhé světové válce
+motorizovanou armádu a vyhrát.</p>
+
+<p>A pokud jste společenská osobnost a opravdu se nechcete učit technologie, to
+znamená, že pravděpodobně máte spoustu přátel a umíte je přesvědčit, aby vám
+pomohli. Někteří z nich jsou pravděpodobně programátoři. Můžete se jich tedy
+zeptat: „Změnil bys prosím tě pro mě tohle?” Je vidět, že ze svobody jedna
+může těžit opravdu hodně lidí.</p>
+
+<p>Když tu svobodu nemáte, je to skutečná, materiální škoda pro
+společnost. Dělá to z vás vězně svého software. Pokusím se to přirovnat k té
+laserové tiskárně. Víte, že to fungovalo pro naše potřeby špatně a že jsme
+to nemohli opravit, protože jsme byli vězni svého software.</p>
+
+<p>Ovlivňuje to ale také morálku lidí. Když máte z používání počítače stále
+pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Vaše práce se
+stane otravnou – budete nenávidět svoji práci. A když lidi deprimuje jejich
+práce, rozhodnou se nestarat se o ni. Nakonec to dospěje do stadia, kdy máte
+lidi s přístupem „Přišel jsem dnes do práce. To je vše co musím
+udělat. Pokud nemohu udělat pokrok, není to můj problém, je to problém mého
+šéfa.” Když se toto stane, je to špatné jak pro tyto lidi, tak pro celou
+společnost. To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobě.</p>
+
+<p>Svoboda dvě je svoboda pomáhat příteli tím, že mu zkopírujete program. Pro
+ty, kteří umějí přemýšlet a učit se, je sdílení užitečných znalostí naprosto
+základním projevem přátelství. Když takoví lidé používají počítače, tak se
+sdílení software stává tímto základním projevem přátelství. Přátelé sdílejí
+mezi sebou. Přátelé si pomáhají. To je podstata přátelství. A ve skutečnosti
+je právě tenhle princip dobrého ducha – princip pomáhání svým bližním,
+dobrovolně – tím nejdůležitějším zdrojem každé společnosti. To je ten rozdíl
+mezi životaschopnou společností a bezohlednou džunglí. Tato důležitost byla
+rozeznána největšími světovými náboženstvími již před tisícemi let a ta se
+explicitně snaží posilovat tento přístup.</p>
+
+<p>Když jsem chodil do mateřské školky, tak se nás tomu snažily učitelky naučit
+– sdílení – tím, že nás to nechali dělat. Řekly prostě: „Když si do školy
+přineseš bonbóny, nemůžeš si je nechat všechny pro sebe, musíš se podělit s
+ostatními.” Tím, že nás to učily&hellip; společnost se naučila duchu
+spolupráce. A proč byste to měli dělat? Protože lidé nejsou úplně
+kooperativní. To je jedna z částí lidské povahy, ale existují i jiné
+části. Je mnoho částí lidské povahy. Když chcete lepší společnost, musíte se
+snažit posilovat v lidech principy sdílení. Jistě, nikdy to nebude na 100%,
+to je pochopitelné. Lidé se musí také starat o sebe. Pokud se nám to nějak
+přeci jen o kousek povede, budeme bohatší.</p>
+
+<p>Dnes, podle vlády Spojených států amerických, mají učitelé dělat přesný
+opak. „Ach, Johnny, přinesl jsi si do školy software. Dobře, nesdílej
+jej. Ne, ne. Sdílení je špatné. Sdílení znamená, že bys byl pirát.”</p>
+
+<p>Co tím myslí, když říkají „pirát”? Tvrdí, že pomáhání blízkým je morální
+ekvivalent napadání lodí? <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Co by o tom řekl Budha nebo Ježíš? Vezměte si svého náboženského
+vůdce. Nevím, možná by Manson řekl něco jiného. <i>[Smích]</i> Kdo ví, co by
+řekl L. Ron Hubbard. Ale, &hellip;</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Jistě, je mrtvý. Ale oni si to nepřipouští. Cože?</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. <i>[Smích]
+[Neslyšitelné]</i> Charles Manson je také mrtvý. <i>[Smích]</i> Ježíš je
+mrtvý, Budha je mrtvý&hellip;</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, to je pravda. <i>[Smích]</i> Takže hádám, že
+v tomto ohledu není L. Ron Hubbard horší než ti ostatní. <i>[Smích]</i> Tak
+jako tak – <i>[Neslyšitelné]</i></p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: L. Ron vždy používal svobodný software – uvolnilo
+ho to od Zanu. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Myslím, že toto je vlastně ten nejdůležitější
+důvod, proč by měl být software svobodný. Nemůžeme si dovolit špinit
+největší zdroj společnosti. Je pravda, že to není fyzický zdroj, jako čistý
+vzuch, čistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj, ale je tak opravdový
+jako ty ostatní a může zapříčinit obrovskou změnu v našich životech. To, jak
+se chováme, ovlivňuje myšlení ostatních lidí. Když chodíme kolem a říkáme
+„nesdílej s ostatními”, když nás poslouchají, ovlivňujeme ostatní a
+neovlivňujeme je dobře. To je svoboda druhá. Svoboda pomoci příteli.</p>
+
+<p>No a mimochodem, když nemáte tuto svobodu, není to jen újma pro společnost,
+je to také újma pro lidi – opravdová, materiální újma. Když má program svého
+vlastníka a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí každý platit, aby
+mohl software používat, někteří lidé budou říkat: „Nevadí, já se bez něj
+obejdu.” Zajímavé na software je, že méně uživatelů neznamená, že toho
+musíte udělat méně. Znáte to, když si auto koupí méně lidí, můžete dělat
+méně aut. Můžete ušetřit. K vytoření kopie auta potřebujete určité
+zdroje. Můžete říci, že mít cenu na auta je dobrá věc. Zabraňuje to plýtvání
+surovinami na auta, která nejsou ve skutečnosti potřeba. Ale kdyby další
+auta již nepotřebovala žádné suroviny, nebylo by k ničemu dobré šetřit na
+výrobě nových kusů. Fyzické věci, jako auta, vždy potřebují nějaké suroviny
+k výrobě kopií, k výrobě každého dalšího exempláře.</p>
+
+<p>U software tomu tak není. Každý může vytvořit kopii a je to velmi
+jednoduché. Nepotřebuje k tomu žádné suroviny s výjimkou trošky elektrické
+energie. Není tu nic, co bychom mohli ušetřit; tím, že použijeme tuto
+finanční brzdu, nemůžeme žádné zdroje ušetřit pro lepší využití. Lidé často
+mluví o ekonomii, ale je třeba si uvědomit, že se na software snaží
+aplikovat ekonomické zdůvodňování založené na premisách, které pro software
+neplatí. Snaží se přenést je z jiných oblastí života, kde možná platí, na
+software, a potom výsledky takové úvahy považují za platné. Prostě vezmou
+své závěry a předpokládají, že platí i pro software, i když argumenty nejsou
+v případě software na ničem založené. V takové situaci je velmi důležité
+prozkoumat, jakou cestou dosahujete výsledku a na jakých předpokladech
+stavíte.</p>
+
+<p>Svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylepšených
+verzí software. Lidé mi říkali: „že když je software <cite>free</cite>, tak
+nebude nikdo za práci na něm placen, proč by se tedy měl připojovat?” Ok,
+samozřejmě si pletli dva významy slova <cite>free</cite>, takže bylo jejich
+myšlení založeno na nepochopení. V každém případě to byla jejich
+teorie. Dnes již můžeme srovnat jejich teorii s empirickým faktem a
+zjistíme, že stovky lidí jsou placeny za psaní svobodného software a že více
+než 100 000 lidí jsou dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí
+a mají různé motivy.</p>
+
+<p>Když jsem poprvé vydal GNU Emacs – vlastně první kousek GNU software, který
+lidé chtěli používat – a když začal projekt nabírat uživatele, za chvíli
+jsem dostal zprávu „Myslím, že jsem viděl v zdrojovém kódu chybu a tady je
+oprava.” Potom jsem dostal další zprávu „Tady ti posílám kód pro přidání
+nového vylepšení.” A další opravu chyby a další zlepšení a další a další –
+až se to na mě začalo hrnout tak rychle, že dalo mnoho práce jen využívat to
+všechno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech si spousta z nás
+myslela, že svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako nesvobodný
+software, protože jsme neměli tolik peněz na placení lidí. Lidé jako já
+samozřejmě říkali „Dobře, stejně ale používejte svobodný software.” Je lepší
+učinit malou oběť v technické dokonalosti a mít svobodu, než opačně. Kolem
+roku 1990 si ale lidé začali uvědomovat, že svobodný software se vlastně
+stává lepším. Bylo to rychlejší a spolehlivější než proprietární
+alternativy.</p>
+
+<p>Začátkem devadesátých let někdo vynalezl způsob, jak vědecky měřit
+spolehlivost software. Vzal několik sad srovnatelných programů, které dělaly
+tu samou věc – přesně tu samou věc – na různých systémech. Existovalo mnoho
+Unixových systémů. Různé utility dělaly to samé, neboť vyhovovaly
+specifikacím POSIX. Prostě svým chováním se nelišily, ale lišily se tím, kdo
+je spravoval, byly psány odděleně; zdrojový kód byl jiný. Ten způsob měření
+spolehlivosti tedy spočíval v tom, že se vzaly tyhle programy a na vstup jim
+byly posílána náhodná data. Měřilo se, jak často spadnou či skončí
+chybou. Zjistili tehdy, že GNU programy byly nejspolehlivější. Všechny
+komerční proprietární alternativy byly spolehlivé méně. Tyhle výsledky byly
+publikovány a vývojáři s nimi byli seznámeni a za pár let později se
+experiment opakoval s novějšími verzemi. Výsledek byl stejný, GNU verze byla
+nejspolehlivější. Však víte, že některé kliniky specializované na rakovinu,
+které používají GNU systém, protože je tak spolehlivý a právě spolehlivost
+je pro ně velmi důležitá.</p>
+
+<p>Mluvil jsem tu o etických záležitostech a nyní mluvím o praktických
+výhodách. Oba tyto body jsou důležité. To je free software movement.</p>
+
+<p>Je znám i jiný myšlenkový proud – open source movement – ten se zaměřuje
+pouze na ty praktické výhody. Popírají, že by to byla záležitost
+principu. Popírají, že by lidé měli být oprávněni mít svobodu sdílet se svým
+bližním, sledovat co program dělá a měnit ho, pokud se jim nelíbí. Říkají,
+že je užitečná věc toto lidem dovolit. Jdou tedy do firmy a říkají: „Víte,
+mohl byste vydělat více peněz, pokud lidem dovolíte tohle.” V určité míře
+tak vedou lidi ke stejnému cíli, ale s využitím úplně odlišných
+filosofických důvodů.</p>
+
+<p>V hlubším kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free software movement
+říká „Máte právo mít tyto svobody. Nikdo by vám v tomto neměl bránit.” Open
+source movement říká „Dobře, mohou tě zastavit, pokud chtějí, ale zkusíme je
+radši přesvědčit, aby tě nechali dělat tyhle věci.” Také přispěli svobodnému
+software – přesvědčili nějaké společnosti, aby vydaly určité části software
+jako svobodný software a tím přispěli naší komunitě. Open source movement
+výrazně přispěl k rozvoji naší komunity a pracujeme spolu na různých
+projektech, ale v naší a jejich filosofii je obrovský rozdíl.</p>
+
+<p>Naneštěstí získává nejvíce podpory businessu open source a proto většina
+článků nazývá naši práci open source a mnoho lidí si začne myslet, že jsme
+prostě částí open source movement. Proto tu vysvětluji ten rozdíl. Chtěl
+bych, abyste si uvědomili, že free software movement, který umožnil
+existenci naší komunity a umožnil vyvinout svobodný operační systém je pořád
+tady – a my pořád stojíme za jeho etickou filosofií. Je třeba si to
+uvědomit, abyste příště nepletli lidi vlastní neznalostí.</p>
+
+<p>Ale měli byste to vědět také proto, abyste vůbec věděli, kde jste.</p>
+
+<p>Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Můžete souhlasit s
+free software movement a s mými názory. Můžete souhlasit s open source
+movement. Můžete nesouhlasit s oběma. Každý si vybírá sám, na jakou stranu
+politických záležitostí se postaví.</p>
+
+<p>Když ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, že to také řeknete,
+že souhlasíte s free software movement, a jedna z cest, jak to můžete říci
+je používání termínu „svobodný software.” Tím budete lidem alespoň pomáhat
+poznat, že vůbec existujeme.</p>
+
+<p>Svoboda 3 je velmi důležitá jak prakticky, tak psycho-sociálně. Když tuto
+svobodu nemáte, způsobuje to praktickou a materiální škodu, protože není-li
+tento software vyvíjen v komunitě, nebude výkonný a spolehlivý. Způsobuje
+ale také psycho-sociální újmu, která ovlivňuje ducha vědecké spolupráce –
+myšlenku, že pracujeme společně na zlepšení lidských poznatků. Pozorujeme,
+že pokrok ve vědě velmi zásadně závisí na tom, jak jsou lidé schopni
+pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vědců chovajících se jakoby
+to byl boj s ostatními skupinami vědců a vývojářů. A když spolu nesdílejí
+informace, tak se všichni brzdí.</p>
+
+<p>Toto jsou tři základní svobody, které odlišují svobodný software od
+typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobě, dělat změny
+pro svoje potřeby. Svoboda dvě je svoboda pomoci kolegovi distribucí
+kopií. A svoboda tři je svoboda pomáhat svojí komunitě tím, že provádíte
+změny a publikujete, aby je mohli využívat i ostatní. Když máte všechny tyto
+svobody, tak je pro vás ten program svobodným software. Proč o tom mluvím
+vzhledem k jednomu konkrétnímu uživateli? Je to pro vás svobodný software?
+Je to svobodný software pro někoho jiného? Ano?</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete vysvětlit rozdíl mezi svobodou dvě a tři?
+[neslyšitelné]</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Určitě spolu souvisí, protože pokud nemáte vůbec
+ani svobodu redistribuovat, tak určitě nemáte ani svobodu distribuovat
+modifikovanou verzi, ale jsou to rozdílné činnosti.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Oh.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Svoboda dvě je, přečtěte si to, uděláte přesnou
+kopii a dáte ji kamarádům, takže oni ji teď mohou využívat. Nebo třeba
+uděláte přesné kopie a potom je prodáváte nějaké skupině lidí a tak oni je
+budou moci používat.</p>
+
+<p>Svoboda tři je o vylepšování – nebo alespoň vy si myslíte, že to jsou
+zlepšení, někteří lidé s vámi možná budou souhlasit. To je ten rozdíl. A
+mimochodem, jeden velmi podstatný bod. Svoboda jedna a svoboda tři závisí na
+tom, zda máte přístup ke zdrojovému kódu, protože měnit program v binární
+podobě je extrémně těžké. <i>[Smích]</i> Dokonce tak triviální věci jako
+užití čtyř číslic pro datum <i>[Smích]</i>&hellip; když nemáte zdrojový
+kód. Takže je zřejmé, že z praktických důvodů je dostupnost zdrojového kódu
+podmínkou pro svobodný software.</p>
+
+<p>Proč to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro <em>tebe</em>?
+Nějaké programy mohou být někdy totiž svobodné pro někoho a nesvobodné pro
+jiné. To teď může vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám příklad, jak
+se tohle stává. Velký příklad, možná ten úplně největší příklad tohoto
+problému je systém X Window , který byl vyvinut na MIT a uvolněn pod
+licencí, která z něj dělá svobodný software. Když si pořídíte tu verzi z MIT
+s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvě i tři. Je to pro vás svobodný
+software. Mezi těmi, kdo získali kopie, byli ale i různí velcí výrobci,
+kteří distribuovali Unixové systémy, a ti v X udělali všechny potřebné změny
+tak, aby byla použitelná i na jejich systémech. Samozřejmě, že to bylo
+většinou jen několik málo tisíc řádků z několika set tisíc celkově. Potom
+program zkompilovali, zařadili ho do svého systému a distribuovali pod tou
+samou licencí jako celý systém. Miliony lidí tedy dostali takové kopie. Měli
+X Window, ale neměli žádné z těch svobod. Nebyl to pro ně svobodný software.</p>
+
+<p>Paradox byl v tom, že jestli jsou X svobodné záleželo na tom, kde to budeme
+měřit. Když to budete měřit mezi vývojáři, řekli byste: „Mají všechny ty
+svobody, je to svobodný software”, ale když to budete měřit mezi uživateli,
+řeknete: „Hmm, většina uživatelů nemá ty svobody. Není to svobodný
+software.” Lidé, kteří vyvíjeli X tohle nebrali jako problém, protože oni
+chtěli v podstatě jen popularitu – ego. Chtěli velký profesní úspěch. Chtěli
+cítit „ach, náš software používá hodně lidí.” A to byla pravda. Hodně lidí
+používalo jejich software, ale neměli svobodu.</p>
+
+<p> Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba, protože naším cílem
+nebylo jen být populární, naším cílem bylo rozdávat svobodu a posilovat
+spolupráci, dát lidem možnost spolupracovat. Zapamatujte si, nikdy nikoho
+nenuťte spolupracovat s někým jiným, ale zajistěte, aby měl každý možnost
+spolupracovat. Kdyby miliony lidi používali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by
+to úspěch. Hlavní cíl by se úplně zhroutil.</p>
+
+<p>Snažil jsem se najít nějaký způsob, jak tomu zabránit. Přišel jsem s metodou
+nazývanou „copyleft”. Nazývá se to copyleft, protože je to jako bychom vzali
+copyright a převrátili ho naruby. <i>[Smích]</i> Právně je copyleft založen
+na copyrightu. Používáme platné copyrightové právo, ale používáme ho k
+dosažení velmi odlišných cílů. Řekneme „Tenhle program je
+copyrightovaný”. To implicitně znamená, že je zakázané ho kopírovat,
+distribuovat, modifikovat. Ale potom řekneme „Máte povolení distribuovat
+kopie, můžete program měnit. Také můžete distribuovat modifikované a
+rozšířené verze. Měňte si jej jak chcete.”</p>
+
+<p>Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proč jsme vlastně
+použili systém copyrightu a všechno tohle kolem. Ta podmínka říká – kdykoliv
+distribuuješ cokoliv, co obsahuje nějakou část našeho programu, tak celý ten
+program musí být distribuovaný pod těmi samými podmínkami. Můžete tedy
+program změnit a distribuovat ho dále, ale kdykoliv to uděláte, tak lidé,
+kterým ho dáváte, musí dostat ty samé svobody jako jste dostal vy. A nejen
+na ten kousek programu, který je původní, ale na celý program, který
+distribujete. Ten program pro ně musí být svobodný software.</p>
+
+<p> Svoboda k modifikování a redistribuci se tak stává nezcizitelným právem –
+to je představa z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si můžete
+být jisti, že vás o ně nikdo nobere. Licence, která ztělesňuje tuto
+myšleanku, je samozřejmě GNU General Public License. GPL je kontroverzní
+licence, protože má sílu říci rezolutní „ne” lidem, kteří by chtěli
+parazitovat na naší komunitě.</p>
+
+<p>Na světě je mnoho lidí, kteří si ideálů svobody necení. Byli bychom velmi
+hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udělali, někomu, kdo by
+na ní postavil svůj nesvobodný program a začal lidi přesvědčovat, aby se
+vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, že bychom my tyto programy vyvíjeli
+a pořád bychom museli soupeřit s vylepšenymi verzemi našich vlastních
+programů. To není zábava.</p>
+
+<p>Mnoho lidí si také myslí, že rád obětuji svůj čas, abych nějak přispěl
+veřejnosti, ale proč bych měl přispívat ve svém volném čase společnostem k
+tomu, aby vylepšili svůj proprietární program? Někteří lidi si ani nemyslí,
+že to je špatné, ale když to dělají, tak za to chtějí dostat zaplaceno. Já
+osobně bych to radši nedělal vůbec.</p>
+
+<p>Obě tyto skupiny, jak ti co smýšlí podobně jako já, že nechci pomáhat v naší
+komunitě proprietárnímu software, tak ti, co říkají spíše: „jasně, jasně,
+pracoval bych pro ně, ale museli by mne lépe platit,” mají dobrý důvod, proč
+použít GNU GPL. Ta totiž říká firmě, „nemůžete si prostě vzít moji práci a
+distribuovat ji bez oné svobody.” Necopyleftové licence svobodného software
+to ale dovolují. To je třeba případ licence X Window.</p>
+
+<p>Existuje velký rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi svobodného
+software. Existují copyleftované programy, takže licence ochraňuje to, aby
+získal svobodu každý uživatel. Oproti tomu necopyleftované programy mají
+dovolenu i nesvobodnou distribuci.</p>
+
+<p>A dnes na ten problém narážíme, Pořád existují nesvobodné verze X Window a
+jsou používány na našem svobodném operačním systému.Existuje dokonce i
+hardware, který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného
+software. A to je v naší komunitě velký problém. Mohl bych říci, že jsou X
+Window špatná věc, že vývojáři neudělali to nejlepší, co mohli udělat, ale
+oni ve skutečnosti napsali spoustu software, který jsme mohli všichni
+používat.</p>
+
+<p>Znáte to, je velký rozdíl mezi méně dokonalým a špatným. Existuje mnoho
+stupňů mezi dobrým a špatným. Musíme odolat pokušení říci „neudělali jste to
+úplně nejlepší, tak nejste dobří.” Lidé, kteří vyvinuli X Window, naší
+komunitě přispěli velkým dílem. Něco ale mohli udělat i lépe. Mohli
+copyleftovat části progamu a tak zabránit těm svobodu-odepírajícím verzím v
+distribuování ostatními.</p>
+
+<p>Fakt, že GNU GPL ochraňuje vaši svobodu s využitím copyrightu, je také
+příčinou toho, proč na ni Microsoft dnes útočí. Podívejte, Microsoft by byl
+velmi rád, pokud by měl možnost vzít všechen kód a zařadit ho do svého
+proprietárního software. Potřebují jen to, aby někdo vytvořil pár změn a
+„nekompatibilních vylepšení.” <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>S jejich marketingem nepotřebují naši verzi převýšit technicky, aby ji s ní
+nahradili. Stačí jim udělat ji jinou a nekompatibilní. Pak ji rozšíří na
+desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, protože ta jim to nedovolí. GPL
+nedovoluje „svázat a rozšířit.” Říká, že pokud chcete sdílet kód našich
+programů, můžete. Ale musíte sdílet a sdílet stejně. Vylepšení, která
+vytvoříte, se musejí dát šířit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová
+spolupráce.</p>
+
+<p>Mnoho společností, i těch velkých jako IBM a HP, chce náš software používat
+i za těchto podmínek. IBM i HP podstatně přispívají do GNU software a
+vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft ale nechce, takže tvrdí, že
+obchod se nemůže s GNU GPL vypořádat. Jestli business nezahrnuje IBM, HP a
+Sun, tak možná mají pravdu. Microsoft to ale nechce. <i>[Smích]</i> O tom si
+povíme ještě později.</p>
+
+<p>Měl bych dokončit tu historii. Nechtěli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát
+nějaký svobodný software, ale něco mnohem kompletnějšího. Chtěli jsme
+vyvinout celý svobodný operační systém. To znamená, že jsme museli
+postupovat kousek po kousku. Vždycky jsme samozřejmě hledali zkratky. Bylo
+to tolik práce, že lidé pochybovali, zda to budeme někdy schopni
+dokončit. Říkal jsem si, že tu byla minimálně šance na dokončení, ale je
+samozřejmě vždy lepší hledat zkratky. Rozhlíželi jsme se tedy, zda již
+neexistují nějaké programy od někoho jiného, které bychom mohli zapojit do
+GNU, nebo nějak přizpůsobit, abychom to nemuseli psát celé znovu. Našli jsme
+například X Window systém. Je pravda, že nebyl copyleftovaný, ale byl to
+svobodný software a tak jsme jej mohli použít.</p>
+
+<p>Vložit do GNU nějaký okenní systém jsem chtěl od prvních chvil. Ještě než
+jsem začal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal několik. A proto i
+přes skutečnost, že Unix tehdy žádný neměl, jsem se rozhodl, že GNU by
+nějaký mít mělo. Nikdy jsme ale náš GNU Windows System nedokončili, protože
+přišly X Window. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké úloze a tak jsme
+vzali X Window a zařadili je do GNU. Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní
+části GNU pracovaly s X. Našli jsme i jiný software, třeba sázecí systém
+TeX, nějaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix, ale nebyl
+svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny z Berkley, která tehdy prováděla
+nějaký výzkum na plovoucí desetinné čárce. Tak jsme se dohodli, že tyto
+části použijeme.</p>
+
+<p>V říjnu 1985 jsme založili Nadaci pro svobodný software (Free Software
+Foundation). Všimněte si prosím, že projekt GNU tu byl dříve, než se na
+scéně objevila nadace. Skoro dva roky po oznámení projektu. Nadace pro
+svobodný software je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostředky
+za účelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software. V osmdesátých
+letech bylo jednou z hlavních věcí, kterou jsme financovali, najímání lidí
+na psaní částí GNU. Takto byly vytvořeny jak části různých programů, tak
+také základní programy jako Shell a knihovna pro C. Program
+<code>tar</code>, který je naprosto podstatný, ač ne příliš vzrušující, byl
+také napsán takto. Myslím, že i GNU grep byl takto vytvořen. Blížíme se tak
+našemu cíli.</p>
+
+<p>V roce 1991 již chyběla jen jedna velká část a to byl kernel. Proč jsem
+kernel odložil? Protože ve skutečnosti není podstatné, v jakém pořadí věci
+děláte. Minimálně technicky to podstatné není. Tak jako tak je musíte udělat
+všechny. Částečně také proto, že jsem doufal, že budeme moci použít něco, co
+najdeme někde jinde. A také jsme našli. Našli jsme Mach, který byl vyvíjen
+na Carnegie Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu – souborový systém,
+síťový kód a tak dále. Pokud jsou ale spouštěny nad Machem, chovají se skoro
+jako uživatelské progamy, které se většinou lépe ladí. Můžete je debugovat s
+opravdovým debugerem na úrovni kódu v reálném čase. Říkal jsem si tedy, že
+takto se nám podaří získat vyšší části jádra v poměrně krátkém čase. Ale
+nefungovalo to tak, jak jsme očekávali. Tyto asynchronní vícevláknové
+procesy posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi těžko
+laditelné. Systém založený na Machu, který jsme používali jako zavaděč, měl
+příšerné debugovací prostředí, byl nespolehlivý a trpěl ještě dalšími
+problémy. Zabralo nám roky, než jsme jej zprovoznili.</p>
+
+<p>Naše komunita ale naštěstí nemusela čekat na GNU kernel, protože v roce 1991
+vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel, nazývaný Linux. Použil
+zastaralý monolitický design, který se nakonec osvědčil a tak měl hotov svůj
+kernel mnohem dříve, než my ten náš. Možná je to jedna z chyb, kterou jsem
+udělal, chyba v designu. Na začátku jsme o Linuxu nevěděli, protože nás
+nikdy nekontaktoval a neřekl nám o tom i přesto, že o projektu GNU
+věděl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných místech v síti a tak
+zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé. Vpodstatě tak vytvořili kombinaci GNU
+plus Linux.</p>
+
+<p>Neuvědomili si ale, co vlastně dělali. Řekli si, že mají kernel a dívali se
+kolem po nějakých věcech, které by s ním mohli dát dohromady. Spatřili, že
+všechno co potřebují již existuje. Jaká náhoda, zvolali. [Laughter] Už to tu
+všechno je. Máme tu všechno co potřebujeme. Vezmeme všechny tyhle věci, dáme
+je dohromady a máme systém. </p>
+
+<p>Nevěděli, že většina toho co našli, byly části GNU. Neuvědomovali si tedy,
+že zasouvají Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, že berou Linux a staví
+na něm systém. Nazvali ho tedy Linux.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Neslyším vás – prosím?</p>
+<p>[Pravděpodobně otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU stejně, když
+si bral X a Mach. Zda také nezměnil jméno na GNU bez nějakého odkazu na tyto
+projekty – pozn. prekl.]</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ne, to prostě není&hellip; přišlo to zvenku.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ale bylo to lepší, než najít X a Mach?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Dobře. Rozdíl je v tom, že lidé, kteří vyvíjeli X
+a Mach to nedělali proto, aby vyvinuli kompletní operační systém. To jsme
+dělali pouze my. A stálo za tím ohromně moc práce. Vyvinuli jsme větší část
+systému než jakýkoliv jiný projekt. Není to to samé, protože tihle lidé
+vyvinuli užitečné součásti systému. Ale nedělali to proto, aby vyvinuli
+kompletní systém. Měli jiné důvody.</p>
+
+<p>Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, že by bylo dobré implementovat okenní
+systém pracující po síti a že by to mohlo mít úspěch. A mělo. Nakonec to
+dopadlo tak, že nám to pomohlo v tvorbě svobodného operačního systému. Ale
+to nebyl původní účel. Byla to spíše náhoda. Nechci tím říci, že to co
+udělali bylo špatné. Udělali velký svobodný projekt. To je dobrá věc. Ale
+nehleděli až nakonec, jak to dělal projekt GNU.</p>
+
+<p> A tak jsme to byli my, kdo musel udělat každý kousek, který neudělal nikdo
+jiný, protože jsme věděli, že bez toho bychom neměli kompletní systém. A
+dokonce i když to bylo úplně nudné a neromantické jako například
+<code>ld</code> nebo <code>mv</code>. <i>[Smích]</i> Udělali jsme to. Nebo
+ld, však víte, že na <code>ld</code> není nic moc zajímavého – ale napsal
+jsem jej. <i>[Smích]</i> A dal jsem si práci s tím, aby potřeboval co
+nejmenší počet I/O operací, aby mohl pracovat rychleji a s většími
+programy. Ale znáte mě, rád dělám dobrou práci. Rád do programu přidám různá
+zlepšení, když na něm dělám, ale důvod, proč jsem to dělal nebyl v tom, že
+jsem měl nějaký geniální nápad na lepší <code>ld</code>. Potřebovali jsme
+nějaké svobodné ld a nemohli jsme očekávat, že to udělá někdo jiný. Museli
+jsme to tedy udělat my nebo najít někoho, kdo to udělá.</p>
+
+<p>Do systému přispěly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je důvodem, proč
+systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatě to <em>je</em> systém GNU,
+společně s ostatními věcmi, které do něj byly přidány.</p>
+
+<p>Systém se ale začal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU velkou ránou,
+protože takto lidé ani neví, co jsme udělali. Myslím si, že Linux, kernel,
+je velmi užitečný svobodný software. Mohu o něm mluvit jen v dobrém. No,
+vlastně&hellip; napadá mně pouze velmi málo špatných věcí, které bych o něm
+mohl říci. <i>[Smích]</i> Ale v podstatě o něm mohu říkat jen dobré věci. Na
+druhou stranu, nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás,
+dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux a pomozte nám k tomu,
+abychom za něj mohli sdílet kredit.</p>
+
+<p> <strong>OTÁZKA</strong>: Potřebujete maskota! Najděte si nějaké zvíře!
+<i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: My jej máme.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Máte?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Máme zvíře – gnu [gnu v angličtině znamená
+„pakůň” – pozn. překl.]. <i>[Smích]</i> V každém případě, pokud budete
+kreslit tučňáka, nakreslete vedle něj pakoně. <i>[Smích]</i> Nechme si ale
+otázky na konec. Mám tu ještě něco, co bych chtěl vysvětlit.</p>
+
+<p>Proč mi o to tolik jde? Proč si myslím, že stojí za to vás zde otravovat a
+možná zhoršovat váš názor na mě <i>[Smích]</i> s tím, že zde se zabývám
+touto otázkou, kdo by měl dostat uznání za projekt? Protože, však to znáte,
+když to dělám, tak někteří lidé říkají, že jen chci nasytit svoje
+ego. Samořejmě, neříkám, nevyzývám vás, neprosím vás, abyste systém nazývali
+„Stallmanix,” ok? <i>[Smích] [potlesk]</i></p>
+
+<p>Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, protože chci, aby projekt GNU získal
+uznání. Existuje jeden velmi dobrý důvod, který je o hodně důležitější než
+to, zda bude nějakému jednotlivci připsáno uznání. Když se dnes rozhlédnete,
+většina lidí, kteří o tom mluví a píší vůbec nezmiňuje GNU, ani jeho cíle,
+svobodu – tyto politické a sociální myšlenky. Místo odkud vzešly je GNU.</p>
+
+<p>Myšlenky spojené s Linuxem, jeho filosofie, jsou velmi odlišné. Je to hlavně
+apolitická filosofie Linuse Torvaldse. Když si lidé myslí, že ten systém je
+Linux, většinou si myslí: „Jasně, musel to odstartovat Linus Torvalds. Měli
+bychom se zabývat jeho filosofií.” A když pak slyší o filosofii GNU, tak
+říkají: „Hochu, to je strašně idealistické, to musí být ohromně
+nepraktické. Já používám Linux, ne GNU.” <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Ta ironie. Kdyby věděli! Kdyby jen věděli, že ten systém, který se jim tak
+líbí, je naše idealistická, politická filosofie převedená do reality.</p>
+
+<p>I tak by s námi nemuseli souhlasit, ale aspoň by měli důvod bár nás vážně,
+pořádně o tom přemýšlet, dát tomu šanci. Aspoň by viděli, jak se to vztahuje
+k jejich životům. Kdyby přemýšleli „Používám systém GNU. Tady je filosofie
+GNU. Ta filosofie je <em>důvod</em>, proč systém, který mám tak rád,
+existuje,” tak by se k našim myšlenkám aspoň stavěli s mnohem otevřenější
+myslí. To neznamená, že bude každý souhlasit. Lidé si myslí různé věci. To
+je vpořádku. Lidé by si měli sami vytvářet názory. Ale chci, aby tato
+filosofie měla výhodu z uznání výsledků práce, kterých dosáhla.</p>
+
+<p>Pokud se rozhlédnete, uvidíte, že skoro všude to instituce nazývají Linux,
+stejně jako novináři. Není to správně, ale oni to dělají. Společnosti ten
+balík také nazývají systémem. Ani většina novinářů, když píší články, se na
+to nedívá jako na politickou a sociální otázku. Většinou se na věc dívají
+jako na čistě obchodní otázku, což je pro společnost o dost méně podstatná
+věc. Když se podíváte na společnosti, které prodávají distribuce GNU/Linuxu
+lidem, většina z nich je také nazývá Linuxem. A <em>všechny</em> k němu
+přidávají nesvobodný software.</p>
+
+<p>GNU GPL sice tvrdí, že pokud si vezmete nějaký kód z GPL programů a přidáte
+k němu nějaký svůj vlastní kód, musíte tento program také vydat pod GNU
+GPL. Můžete ale dát na jeden disk (jakýkoliv, ať již CD-ROM, harddisk či
+jiný) více oddělených programů s různými licencemi. Je to pouhé
+seskupování. Distribuce dvou programů jednomu člověku v tom samém čase není
+něco, do čeho bychom mi mohli mluvit. Občas bych si přál, aby byla pravda,
+že pokud společnost distribuuje nějaký produkt společně s GPL software, musí
+i tento produkt být svobodným software. Není to ale tak. Největší možná šíře
+je samotný program. Pokud existují dva programy, které spolu pracují „na
+dosah ruky,” např. zasíláním zpráv, jsou právně naprosto
+samostatné. Přidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce předávají
+uživatelům velmi špatné filosofické a politické myšlenky. Říkají uživatelům:
+„Je vpořádku používat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.”</p>
+
+<p>Když se podíváte na časopisy o GNU/Linuxu, stěží uvidíte nějaký s názvem
+GNU/Linux, většinou mají v názvu Linux-něco. Většinou tedy nazývají systém
+Linux. Bývají přeplněné reklamami na nesvobodný software běžící na
+GNU/Linuxu. Tyto reklamy se většinou zaměřují na stejné poselství. Říkají:
+„Nesvobodný software je pro vás dobrý. Je tak dobrý, že byste za něj měli
+dokonce <em>platit</em>.” <i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Nazývají tento software „balíčky s přidanou hodnotou.” Říkají: „Važte si
+vhodnosti pro praxi, ne svobody.” Já s těmito hodnotami nesouhlasím, takže
+je nazývám „o svobodu obrané balíčky.” <i>[Smích]</i> Jestli jste si
+instalovali svobodný operační systém, žijete ve svodoném světě. Můžete si
+užívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali. Tyto balíčky vám
+dávají možnost utáhnout si kolem sebe řetězy.</p>
+
+<p>A konečně, pokud se podíváte na nějaké obchodní show věnované používání
+systému GNU-Linux, všechny se nazývají „Linux show.” Ukazují jak svobodný
+software, tak nesvobodný software, a tak vlastně spečeťují správnost užívání
+nesvobodného software. Téměř kamkoliv se v naší komunitě podíváte, instituce
+schvalují nesvobodný software, čímž úplně negují myšlenky na svobodu, kvůli
+kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zřejmě lidé přijdou do styku s
+našimi ideemi a svobodou, je projekt GNU – ve spojení se svobodným
+software. Proto vás žádám: prosím, nazývejte systém „GNU/Linux.” Vysvětlete
+takto těm lidem, odkud systém vzešel a proč.</p>
+
+<p>Pouhým používáním toho jména samozřejmě nebudete automaticky vysvětlovat
+historii. Můžete napsat o čtyři znaky více, vyslovit o dvě slabiky
+více. GNU/Linux je ale pořád ještě méně slabik než Windows
+2000. <i>[Smích]</i> Neříkáte jim tím moc, ale připravujete je, takže když
+příště uslyší o GNU – a o tom to je – budou vědět, jak se jich to týká. A v
+tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám tedy.</p>
+
+<p>Určitě jste zaznamenali, že Microsoft nazval GPL „open source licencí.”
+Nechtějí, aby o tom lidé přemýšleli v souvislosti se svobodou. Snaží se
+přesvědčit uživatele, aby o tom přemýšleli v omezených souvislostech, jen
+jako konzumenti. (A samozřejmě ani konzumenti nepřemýšlejí příliš
+racionálně, když si vyberou produkty Microsoftu.) Nechtějí, aby o věci lidé
+přemýšleli jako občané či politici. To se jim nehodí. Přinejmenším je to
+nepřátelské jejich obchodnímu modelu.</p>
+
+<p>A teď jak svobodný software&hellip; ok, mohu vám říci jak souvisí svobodný
+software s naší společností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je, jak
+souvisí svobodný software s obchodem. Ve skutečnosti je totiž svobodný
+software pro obchod <em>ohromně</em> užitečný. Konec konců, většina
+obchodníků ve vyspělých zemích svobodný software používá. Pouze malý zlomek
+software také vyvíjí.</p>
+
+<p>A svobodný software je velmi výhodný pro společnost, která software používá,
+protože má nad ním kontrolu. Uživatelé mají kontrolu nad tím, co program
+dělá. Buď individuálně, pokud chtějí, či kolektivně, pokud chtějí. Každý,
+koho to zajímá, může uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte
+to. Budete používat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá, máte
+jistý hlas. U proprietárního software skoro žádný hlas nemáte.</p>
+
+<p>U svobodného software si můžete změnit, co chcete změnit. Nevadí, že ve vaší
+společnosti nemáte žádné programátory, to je vpořádku. Kdybyste chtěli
+předělat stěny vaší budovy, nemusíte být truhlářská společnost, musíte mít
+možnost jít, najít nějakou truhlářskou společnost a říct jim, aby to pro vás
+udělali. Když potřebujete nějakou změnu ve vašem software, nemusíte být
+programátorská společnost, stačí vám do nějaké zajít a říct: „Kolik chcete
+za implementování téhle věci a kdy by to bylo hotovo?” A pokud by to
+odmítli, můžete si najít někoho jiného.</p>
+
+<p>Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu, najde ve
+svobodném software velkou výhodu. S proprietárním software jste odkázáni s
+podporou na monopol. Pouze jedna společnost má zdrojový kód a možná pár
+jiných si ho ještě koupilo za obrovské peníze, pokud se jedná o Microsoft
+shared source. Ale těch je velmi málo. Nemáte moc na výběr u koho si
+zajistit podporu. To znamená, že pokud nejste opravdový gigant, tak je
+nezajímáte. Vaše společnost pro ně většinou není dostatečně významná, aby je
+zajímalo, zda vás neztratí. Jak jednou používáte nějaký program, je jim
+jasné, že nemáte jinou možnost, než získávat podporu od nich, protože přejít
+na jiný software by přineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za
+privilegium oznámit chybu. <i>[Smích]</i> A když si zaplatíte, řeknou vám:
+„Dobře, ok, zaznamenali jsme vaše oznámení chyby v našem produktu. Za pár
+měsíců si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to opravili.”
+<i>[Smích]</i></p>
+
+<p>Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto nevystačí. Musí se o
+zákazníky starat. Samozřejmě můžete získat mnoho dobré podpory i zdarma,
+zasláním dotazu na internet. Možná dostanete odpověď příští den, ale to není
+samozřejmě jisté. Pokud chcete mít jistotu, měli byste se spíš dohodnout s
+nějakou společností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak může
+pracovat obchod založený na svobodném software.</p>
+
+<p>Další výhodou svobodného software pro obchod je bezpečnost a soukromí. To
+platí samozřejmě i pro jednotlivce, ale teď o tom budu hovořit v souvislosti
+s obchodem. Když je program proprietární, tak nemůžete ani s jistotou říci
+co vlastně dělá.</p>
+
+<p> Může mít vlastnosti, které byste opravdu neměli rádi, kdybyste o nich
+věděli. Program by mohl mít třeba backdoor, který dovolí vývojáři dostat se
+do vašeho stroje. Byl by třeba schopen sledovat vaši činnost a odesílat
+informace zpět. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dělá, ale není to
+pouze Microsoft. Dělají to i jiné programy. Nemůžete ani říci, jestli to
+dělá tohle. A nemůžete ani spoléhat na to, že programátor je naprosto
+poctivý, každý programátor dělá chyby. V programu se mohou vyskytovat chyby,
+které ohrozí vaši bezpečnost, ale nikdo je úmyslně nezavinil. Podstatné ale
+je, že pokud to není svobodný software, nemůžete je najít a nemůžete je ani
+opravit.</p>
+
+<p>Nikdo nemá čas, aby si prověřoval zdrojové kódy každého programu, který
+používá. Nebudete to dělat. Ale svobodný software je větší komunita a jsou v
+ní i lidé, kteří věci kontrolují. A vy můžete z té jejich kontroly
+těžit. Když se vyskytne nějaká nechtěná chyba (a ona se čas od času vyskytne
+v každém programu), mohou ji najít a opravit. Je mnohem méně
+pravděpodobnější, že by lidé dali do svého software trojského koně či nějaký
+odposlouchávací kód, když si myslí, že mohou být chyceni. Vývojáři
+proprietárního software ví, že chyceni nebudou. Projde jim to, nikdo to
+nezjistí. Ale vývojář svobodného software musí počítat s tím, že lidé se
+budou koukat a uvidí, jestli to tam je. Ve svobodném software nemůžeme do
+programů zabudovávat věci, které by se uživatelům nelíbily, protože pokud
+bychom to udělali, vytvořili by si verzi, ve které by to nebylo. Všichni by
+brzo začali používat tuto verzi.</p>
+
+<p>Když píšete svobodný program, chcete, aby měli lidé rádi vaši verzi.Nebudete
+do programu zabudovávat věc, o které si myslíte, že ji bude mnoho lidí
+nenávidět a budou si instalovat jiné verze místo té vaší. Prostě si jen
+uvědomíte, že ve světě svobodného software je králem uživatel. Ve světě
+proprietárního software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemůžete do
+vývoje nijak mluvit.</p>
+
+<p>V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je možné zavést
+demokracii. Profesor Lessig, který je teď ve Stanfordu, chytře poznamenal,
+že kód programů se chová podobně jako zákony. Ten, kdo vytváří software, jež
+používá většina lidí a to k různým účelům, ten vlastně píše zákony, podle
+kterých se budou řídit lidské životy. Se svobodným software mohou tyto
+zákony vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie,
+nebudou velké volby a referendum „jak by měla být implementována tahle věc?”
+<i>[Smích]</i> Místo toho dáme možnost všem, kteří by na implementaci této
+funkce chtěli pracovat. Když budete chtít tu funkci nějakým způsobem
+naprogramovat, udělejte to. Buď se to udělá tak, nebo nějak jinak, to není
+podstatné. Když to lidi budou chtít nějakým způsobem, udělá se to tak. Takto
+každý přispívá do veřejných rozhodnutí tím, že prostě dělá věci tak, jak je
+chce dělat on.</p>
+
+<p>Můžete učinit kolik kroků chcete. Obchod může také udělat tolik kroků, kolik
+pro něj bude užitečné. A až všechna tato vylepšení přidáte, určíte tím, jak
+by měl software dále pokračovat.</p>
+
+<p>Často je velmi užitečné mít možnost vzít si části z již existujících
+programů – většinou jsou to velké části – a potom dopsat zbytek kódu
+sám. Vytvoříte tak program, který dělá přesně to, co potřebujete, ale který
+byste vyvíjeli věky, kdybyste to museli dělat od začátku, kdybyste nemohli
+vykuchat již existující svobodné programy.</p>
+
+<p>Jiná výhoda plynoucí z toho, že králem je uživatel, je fakt, že software pak
+bývá velmi dobře kompatibilní a standardizovaný. Proč? Protože to mají rádi
+uživatelé. Uživatelé pravděpodobně zamítnou program, který by byl výrazně
+nekompatibilní. Občas se sice objeví skupinka lidí, která z nějakých
+specifických důvodů potřebuje nějaký druh nekompatibility, mají ji mít, to
+je vpořádku, ale pokud chtějí uživatelé následovat standardy, vývojáři to
+musí respektovat. A my to respektujeme. Na druhé straně vývojáři
+proprietárního software často úmyslně <em>ignorují</em> standardy proto,
+protože je to pro ně výhodné. Není to proto, že by tím nějak chtěli pomoci
+uživatelům, ale spíše proto, že je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve
+svém produktu. Dokonce čas od času i schválně mění formáty souborů, aby
+donutili uživatele zakoupit novější verzi.</p>
+
+<p>Archiváři se střetávají s problémem, protože soubory napsané na počítači
+před deseti lety již nejsou přístupné. Byly vytvořeny s proprietárním
+software, který je dnes již ztracen. Kdyby to bylo napsáno se svobodným
+software, mohli bychom jej oprášit a znovu spustit. Staré záznamy by tedy
+nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné. Stěžovali si na to dokonce NPR a
+zmiňovali svobodný software jako řešení. Pokud ukládáte svá data s
+proprietárním software, vpodstatě strkáte hlavu do oprátky.</p>
+
+<p>Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s většinou obchodních
+činností. Jak se ale dotýká úzké oblasti softwarového businessu? Většinou
+vůbec nijak. Důvodem je, že 90% softwarového průmyslu (aspoň tak mi to bylo
+řečeno) tvoří vývoj na zakázku. Software, který není vůbec určen k
+zveřejnění. Takového software se vůbec etické otázky svobody či vlastnictví
+software netýkají. Jak jsem již řekl, ta otázka je, zda mají uživatelé
+svobodu modifikovat a redistribuovat program. Pokud existuje jenom jeden
+uživatel a ten má tato práva, žádný problém v tom není. Ten uživatel
+<em>má</em> svobodu dělat tyto věci. Ve skutečnosti je <em>jakýkoliv</em>
+program vyvinutý softwarovou společností pro nějaké konkrétní použití ve
+firmě svobodným software. Samozřejmě za předpokladu, že tato firma trvala na
+předání zdrojových kódů a všech práv.</p>
+
+<p>Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné
+troubě či software, který ovládá elektroniku motoru v autě. To jsou případy,
+kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu uživatele se nejedná o
+opravdový počítač. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném kontextu tak
+důležité. Největší část softwarového průmyslu bude tedy nedotčeně pokračovat
+dále tak jako dříve. Zajímavé na tom je, že jelikož je velký zlomek
+zaměstnání v softwarovém průmyslu právě v těchto odvětvích, tak i kdyby
+neexistovalo nic jako business založený na svobodném software, mohli by si
+programátoři vydělávat takto, psaním software na zakázku. <i>[Smích]</i> Je
+jich mnoho, ten poměr je velký.</p>
+
+<p>Ale je tomu tak, že existuje obchod založený na svobodném
+software. Společnosti se svobodným software existují. Na následující tiskové
+konferenci se objeví lidé z několika takových společností. Existují
+samozřejmě také společnosti, které nejsou <em>na</em> svobodném software
+založené, ale vyvíjejí i užitečný svobodný software.</p>
+
+<p>Jak to chodí v obchodě založeném na svobodném software? No někdo třeba
+prodává kopie. Máte možnost si program zkopírovat, ale i tak mohou prodat
+tisíce kopií měsíčně. Jiné zase zprostředkovávají různé služby. Já jsem v
+druhé polovině osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému
+software. Vpodstatě jsem řekl, že za 200 dolarů za hodinu změním v GNU
+software, který jsem napsal, co budete chtít. To byla velmi tvrdá taxa, ale
+to se vztahovalo k programům, které jsem já sám napsal a lidé si
+uvědomovali, že já tu práci mohu udělat podstatně rychleji. <i>[Smích]</i>
+Vydělával jsem si tak na živobytí. Ve skutečnosti jsem si vydělal více než
+kdykoliv předtím. Také jsem učil. To jsem dělal až do roku 1990, kdy jsem
+dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím již zabývat.</p>
+
+<p>V roce 1990 také vznikla první společnost, která měla obchodovat v oblasti
+svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support. Náplní práce bylo přesně
+to, co jsem do té doby dělal já. Kdybych to potřeboval, mohl jsem pro ně
+pracovat, ale uvědomil jsem si, že by bylo pro toto hnutí bylo lepší, abych
+zůstal nezávislý na společnostech. Tím pádem mohu o různých společnostech se
+svobodným či proprietárním software říkat dobré či špatné věci bez rizika
+konfliktu zájmů. Cítil jsem, že bych se mohl věnovat svobodnému software
+více. Samozřejmě bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zajištění peněz pro
+život musel. Byl to etický business a neexistoval žádný důvod, proč bych se
+měl kvůli práci pro ně cítit zahanbený. Společnost v prvních letech
+existence profitovala. Byla vytvořena s velmi malým kapitálem, muselo stačit
+to, co měli její tři zakladatelé. Každým rokem rostla a každý rok
+vydělávala, až doplatili na chamtivost, začali hledat vnější investory. Na
+to doplatili. Tomu ale předcházelo několik úspěšných let.</p>
+
+<p>To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software
+nepotřebujete mít kapitál. Nechci říci, že to je k ničemu, <em>může</em> vám
+to pomoci. Pokud máte kapitál, můžete najmou t lidi a nechat je napsat kopu
+svobodného software. Hodně toho ale můžete docílit i jako malá skupinka
+lidí. Tato obrovská efektivita vývoje je jedním z důvodů, proč by se měl
+svět obrátit ke svobodnému software. Je lež, když Microsoft říká: „GNU GPL
+je špatná, protože jim stěžuje shromažďování kapitálu k vývoji nesvobodného
+software.” My totiž nepotřebujeme, aby nám ten software zvyšoval
+kapitál. Jsme schopni tu práci dělat i bez něj. Děláme to i bez něj.</p>
+
+<p>Lidé říkali, že se nám nikdy nepovede dokončit kompletní operační
+systém. Dokončili jsme jej a udělali jsme toho ještě mnohem více. A řekl
+bych, že nám neschází již tak mnoho k tomu, abychom poskytli všechen obecný
+software, který veřejnost potřebuje. A to ve světě, kde více jak 90% lidí
+ještě náš svobodný software nepoužívá! A to ve světě, kde&hellip; Ačkoliv v
+určitých oborech obchodní činnosti, však víte&hellip; více jak polovina
+webových serverů na světě funguje na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: [Neslyšitelné] &hellip; Co jste to řekl před slovem
+Linux?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Řekl jsem GNU/Linux.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, pokud mluvím o jádře, nazývám jej
+Linux. Však víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem a
+měli bychom jej z respektu k němu nazývat jménem, které vybral.</p>
+
+<p>Ale všeobecně vzato, v businessu ho většina lidí nepoužívá. Většina
+domácností jej ještě nepoužívá. Až začnou, měli bychom automaticky dostat
+desetkrát více dobrovolníků a desetkrát více zákazníků pro obchod. To pro
+nás bude důležitým skokem. V tomto bodě jsem docela rád, že jsme
+<em>schopni</em> dělat naši práci.</p>
+
+<p>To je velmi důležité, protože Microsoft se nás snaží zastrašit: „Jediná
+cesta jak můžete vyvíjet software, jediný způsob, jak zajistit inovaci je
+dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás ovládli. Ponechte nám kontrolu nad
+tím, co budete moci se software dělat, abychom z vás mohli vyždímat mnoho
+peněz a použít část z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme
+jako zisk.”</p>
+
+<p>Nikdy byste se neměli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí svobody. To
+by bylo velmi nebezpečné.</p>
+
+<p>Jiná věc, kterou Microsoft (dobře, nejen Microsoft, lidé obecně, kteří
+nepodporují svobodný software) mají žebříček hodnot, ve kterém je zajímají
+pouze krátkodobé výhody. „Kolik peněz letos vydělám?” Krátkodobé a omezené
+myšlení. Nedovedou si představit, že by někdo mohl něco obětovat pro získání
+či udržení si svobody.</p>
+
+<p>Včera vedlo mnoho lidí projevy o Američanech, kteří se obětovali pro svobodu
+svých krajanů. Někteří učinili i velké oběti. Obětovali dokonce své životy
+pro svobody, o kterých každý v naši zemi určitě alespoň
+slyšel. (Přinejmenším v některých případech; Asi budeme muset ignorovat
+válku ve Vietnamu.)</p>
+
+<p>[Poznámka editora: Předchozí den byl v USA Memorial Day. Memorial Day (Den
+vzpomínky) je dnem vzpomínky na válečné hrdiny.]</p>
+
+<p>Udržet svobodu v používání software naštěstí nevyžaduje žádné velké oběti,
+jen malé, malé oběti stačí. Oběti jako naučit se ovládat příkazovou řádku,
+pokud ještě nemáme hotové grafické uživatelské rozhraní. Nebo jako zaplatit
+nějaké softwarové společnosti, aby mohla během několika let vyvinout nějaký
+software, který potřebujeme. Existují různé malé oběti, které můžeme všichni
+udělat. V dlouhodobém měřítku to budeme my, kdo z nich bude
+profitovat. Vidíte, že je to spíš investice, než oběť! Potřebujeme pouze
+pohlížet na věc dlouhodobě, abychom si uvědomili, že je pro nás výhodné
+investovat do zlepšování naší společnosti a nesmíme počítat nikláky a centy
+krátkodobého zisku z takových investicí.</p>
+
+<p>Zde moje přednáška vpodstatě končí.</p>
+
+<p>Rád bych ještě zmínil, že Tony Stanco navrhuje nový způsob přístupu k
+obchodu se svobodným software, který on nazývá „Free Developers” (svobodní
+vývojáři). Má to být určitá obchodní struktura, kde by, jak doufáme, měly
+být výtěžky distribuovány všem programátorům svobodného software, kteří zde
+pracují. Mají vyhlídky na získání rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního
+software v Indii. Protože chtějí jako základ použít svobodný software, mohou
+tím ušetřit obrovské částky.</p>
+
+<p>Takže teď prosím otázky.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohl byste prosím mluvit trošku více nahlas?
+Neslyším vás.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jak by mohla společnost jako třeba Microsoft
+aplikovat smlouvu svobodného software?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Microsoft ve skutečnosti plánuje přesunout hodně
+svých aktivit do oblasti služeb. To, co plánují udělat, je špinavé a
+nebezpečné. Chtějí totiž svázat služby s programy, jedno k druhému. K tomu,
+abyste mohli použít nějakou službu, budete muset mít program od Microsoftu,
+a pokud budete naopak k programu potřebovat nějakou službu, musí být od
+Microsoftu. Bude to všechno provázané dohromady, to je jejich plán.</p>
+
+<p>Zajímavé je na tom to, že tyto služby nevznáší otázku etiky svobodného a
+nesvobodného software. Bylo by absolutně vpořádku, kdyby použili tento
+business k tomu, aby si zajišťovali zisk jejich prodáváním. Microsoft ale
+plánuje udělat to tak, aby dosáhl ještě většího uzamknutí uživatelů – a
+ještě většího monopolu – na software i na služby. Vyšel o tom nedávno jeden
+článek&hellip; myslím, že v Business Weeku. Ostatní říkají, že to přemění
+Net v město Microsoftu.</p>
+
+<p>To je důležité, protože, jak víte, soud doporučil rozdělení Microsoftu na
+část vyrábějící operační systémy a aplikace. To by ale nemělo žádný smysl,
+nebylo by to k ničemu dobré.</p>
+
+<p>Po tom, co jsem shlédl ten článek, myslím, že by bylo užitečné a efektivní
+rozdělit Microsoft na část poskytující software a na část poskytující služby
+a požadovat, aby spolu neměly přiliš úzké vztahy. Oddělení služeb by muselo
+publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové službě každý napsat
+klienta. Asi musí za ty služby platit, ale to je vpořádku. To je zas úplně
+jiný problém.</p>
+
+<p>Kdyby byl Microsoft takto rozdělen [&hellip;], služby a software, neměli by
+příležitost využívat služby k rozdrcení konkurence svým software. My bychom
+měli možnost vyvinout příslušný svobodný software a vy byste se s ním třeba
+mohli připojovat na služby Microsoftu. Nám by to nevadilo.</p>
+
+<p>Konec konců protože Microsoft si podrobil většinu uživatelů, ostatní si jich
+podrobili méně, problémem tedy není Microsoft a jenom Microsoft. Microsoft
+je pouze největším příkladem problému, který se snažíme vyřešit. Je to
+problém proprietárního softwre, který uživatelům bere svobody spolupráce a
+tvoření etické společnosti. Neměli bychom se tak moc zaměřovat na
+Microsoft. I přes to, že mi dali možnost zde vystoupit, nejsou ti jediní
+důležití. Nejsou začátkem a koncem všeho.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Předtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi
+open source software a svobodným software. Jak se díváte na současný trend
+distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze platformu Intel? Čím dál tím méně
+programátorů programuje korektně a produkuje software, který se bude dát
+zkompilovat kdekoliv. Dělají software, který prostě funguje na platformě
+Intel.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Já si nemyslím, že by to byla nějaká otázka
+etiky. Ve skutečnosti ale občas portují GNU/Linux na nový počítač
+společnosti, které ten počíta vyrobí. Toto zřejmě nedávno udělal Hewlett
+Packard. Neplatili si port Windows, protože by je to stálo příliš. Ale
+myslím, že portování GNU/Linuxu je stálo pět inženýrů na pár měsíců. Bylo to
+lehké.</p>
+
+<p>Samozřejmě, že lidi povzbuzuji, aby používali <code>autoconf</code>, GNU
+program, který usnadňuje portování programů. Nebo když někdo zašle autorovi
+bug, který není na autorově verzi systému chybou, měl by jej také zahrnout
+do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Dva komentáře. Prvním je: nedávno jste měl
+přednášku na MIT. Četl jstem přepis. Někdo se ptal na patenty a vy jste řekl
+„Patenty jsou úplně jiný problém. Nemám k tomu žádné komentáře.”</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. Vlastně mám k patentům hodně co říci, ale to
+zabere tak hodinu. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Chtěl jsem jen říci, že dle mého názoru zde je
+problém. Myslím, že existuje důvod, proč společnosti shrnují patenty i
+copyrighty pod společnou střechu těžkého vlastnictví. Chtějí využít sílu
+státu, aby si zajistili monopol. Stejná věc je na těchto záležitostech ne
+to, že se týkají podobného problému. Ta motivace nespočívá ve službách
+veřejnosti, ale v tvorbě monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co
+záležitosti shrnované pod „intelektuální vlastnictví” spojuje.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Rozumím. Ale chci již odpovědět, protože nám
+nezbývá moc času. Odpovím tedy na tohle.</p>
+
+<p>Máte pravdu v tom, že to je opravdu to, co chtějí. Je ale i jiný důvod, proč
+chtějí používat termín „intelektuální vlastnictví.” Nechtějí totiž
+povzbuzovat lidi, aby příliš detailně přemýšleli o otázkách copyrightu a
+patentů. Copyrightové a patentové právo je úplně odlišné a y účinek
+copyrightu a patentů na software je úpně odlišný.</p>
+
+<p>Softwarové patenty jsou omezením programátorů, zakazují jim vytvářet určité
+typy programů. Zatímco copyright tohle nedělá. Copyright říká, že pokud něco
+napíšete, můžete to distribuovat.</p>
+
+<p>Mají toho velmi málo společného, na velmi nízké úrovni. A vše ostatní je
+jiné. Takže, prosím, abyste podporovali jasné myšlení, diskutujte o
+copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o „intelektuálním
+vlastnictví.” Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na
+copyrighty, patenty a software.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Na začátku jste zmínil, že funkční jazyk, jako
+třeba recepty, je počítačový program. Tady je ale trochu rozdíl mezi tímto a
+jinými typy jazyka. To také způsobuje problém v případu DVD.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Tyto body jsou pro věci z přírody částečně
+podobné, ale částečně také odlišné. Nějaká část problému se přenáší, ale ne
+celý. To je bohužel další hodinová přednáška, já nemám čas to zde
+vysvětlovat. Řeknu ale, že všechny normální věci jsou od přírody svobodné
+stejným způsobem, jako software. Víte o čem mluvím: knihy, manuály,
+slovníky, recepty atd.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mě zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale
+i odlišnosti.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. Řekl bych, že minimální svobodou, jež
+bychom měli mít pro jakýkoliv typ zveřejněné informace, je svoboda ji to
+nekomerčně redistribuovat, doslovně. Pro funkční díla potřebujeme svobodu
+komerčně zveřejnit modifikovanou verzi, protože je to pro společnost
+strašlivě užitečné. Pro nefunkční díla, jako například věci sloužící k
+zábavě, nebo, abych byl estetický, která představují pohled určité osoby, ta
+by možná neměla být modifikována. A ono možná znamená, že je vpořádku mít
+copyright pokrývající jejich veškerá komerční využití.</p>
+
+<p>Prosím, mějte na vědomí, že podle Ústavy USA je účelem copyrightu prospět
+veřejnosti. Slouží k modifikaci jednání určitých soukromých stran parties,
+aby vydali více knih. A přínosem je, že společnost diskutuje o různých
+problémech a učí se a, jak víte máme literaturu. Máme vědecká díla. Účelem
+je povzbuzovat to. Copyrighty neexistují kvůli autorům, natožpak kvůli
+vydavtelům. Existují kvůli čtenářům a a těm, co mají prospěch ze sdělování
+informací, ke kterému dochází, když lidé píší nebo čtou. A já s tímto cílem
+souhlasím.</p>
+
+<p>Ale, ve věku počítačových sítí, není tato metoda déle udržitelná, protože
+nyní vyžaduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce a
+každého terorizují. Roky ve vězení za sdílení s kolegou. Nebylo to jako v
+době tiskařského lisu. Tehdy byl copyright průmyslovou regulací. Omezoval
+vydavatele! Nyní je to omezení uvalené vydavateli na veřejnost. Takže,
+ačkoliv se jedná o stejný zákon, právní vztah je otočený o 180 stupňů.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Takže můžete mít tutéž věc – ale je to jako,
+kdybyste tvořil hudbu z jiné hudby.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. To je zajímavé.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: A jedinečné, u nových děl, existuje stále velká
+spolupráce.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. A myslím si, že to pravděpodobně vyžaduje
+nějakou koncepci spravedlivého využití. Samozřejmě vytvoření
+několikavteřinového samplu a jeho použití pro vytvoření nějakého hudebního
+díla: samozřejmě by toto bylo spravedlivé využití. Dokonce i standardní
+myšlenka ohledně spravedlivého využití to zahrnuje, pomyslíte-li na
+to. Whether courts agree, I'm not sure, but they should. That wouldn't be a
+real change in the system as it has existed.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Co si myslíte o publikování veřejných informací v
+proprietárních formátech?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: No, nemělo by to být. Myslím tím, že vláda by
+nikdy neměla nutit občany, aby používali ne svobodné programy k přístupu k
+informacím a při komunikaci s ní.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Byl jsem uživatelem, teď řeknu, GNU/Linuxu.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Děkuji. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: &hellip; několik posledních let. Chyběla mi ale
+jedna základní věc, a to se myslím týká všech, totiž webový browser.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jedna z věcí, která byla rozhodně slabinou v
+používání systému GNU/Linux bylo prohlížení webovýsh stránek, protože
+hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape&hellip;</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: &hellip; který nebyl svobodným software. </p>
+
+<p>Nechte mě odpovědět na toto. Chtěl bych nejprve vyřešit toto, abychom se
+mohli lépe orientovat v celém problému. Ano. Na lidi působil strašný tlak,
+aby na GNU/Linuxových systémech používali Netscape Navigator. Vlastně ho
+měly v sobě úplně všechny komerční distribuce. To je ironická situace: tak
+těžce jsme pracovali na tom, abychom vytvořili svobodný operačná systém a
+když se teď vydáte do obchodu, najdete zde různé verze GNU/Linuxu (většina
+nese název Linux), ale žádná z nich není svobodná. Samozřejmě některé části
+svobodné jsou, ale je zde i Netscape Navigator a možná také další nesvobodné
+věci. Ve skutečnosti je velmi těžké najít svobodný systém, pokud nevíte
+úplně přesně, co děláte. Nebo můžete si Netscape Navigator neinstalovat.</p>
+
+<p>Ve skutečnosti existovaly svobodné prohlížeče po mnoho let. Já jsem byl
+např. zvyklý používat webový browser s názvem „Lynx.” Je to svobodný
+negrafický browser; pouze textový. Má jednu ohromnou výhodu a to, že
+nevidíte reklamy. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p>
+
+<p>Existuje však i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává do
+stavu, kdy ho již můžete používat. Občas ho také používám.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě. To je další svobodný grafický
+browser. Já myslím, že už konečně ten problém s browsery bude vyřešen.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete mi říci něco o filosofickém a etickém
+rozdělení mezi svobodným software a open source? Myslíte, že jsou
+nesmiřitelné? &hellip;</p>
+
+<p><i>[mění se páska v nahrávacím zařízení, konec otázky a začátek odpovědi
+chybí]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: &hellip; ke svobodě a etice. Nebo kdykoliv prostě
+řeknete: „Doufám, že se vy společnosti rozhodnete, že je pro vás výhodnější
+dovolit nám dělat tyto věci.”</p>
+
+<p>Ale jak jsem řekl, v mnoha praktických úkolech ani nezáleží, jaká je
+politika dané osoby. Když někdo nabídne pomoc projektu GNU, tak neříkáme
+„Musíš souhlasit s naší politikou.” Řekneme, že v balíčcích GNU musíte
+nazývat systém GNU/Linux a musíte to nazývat svobodný software. Co říkáte,
+když nemluvíte s projektem GNU, je na vás.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Společnost IBM odstartovala nedávno kampaň pro
+vládní úřady, kterým chtějí prodat své velké stroje a jako systém si vybrali
+Linux, říkají mu Linux.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě, ve skutečnosti je to systém
+GNU/Linux. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Právě! Řekněte to hlavnímu obchodnímu
+manažerovi. Vůbec o GNU neví.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Komu že bych měl říci?</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hlavnímu obchodnímu manažerovi.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Aha, jasně. Problém je v tom, že oni si už dříve
+pečlivě vybrali, co budou říkat, aby to pro ně bylo co
+nejvýhodnější. Důležité totiž je, že otázka toho co je správnější či
+spravedlivější není pro takové firmy to nejdůležitější. U malých společností
+bychom mohli najít ředitele, který by přemýšlel o takových věcech, mohl by
+se rozhodnout používat správný název. Ne ale takové obrovské společnosti. Je
+to ostuda.</p>
+
+<p>S tím co dělá IBM souvisí ještě jeden důležitý a podstatný problém a to, že
+oni říkají, že vkládají do „Linuxu” miliardu dolarů. Možná bych ale měl také
+dát uvozovky kolem slova „do”, protože část z toho sice je placení lidí,
+kteří píší svobodný software, ale druhá část slouží k placení lidí, kteří
+píší proprietární software, nebo proprietární software portují, aby běžel na
+GNU/Linuxu. To <em>není</em> příspěvek naší komunitě. IBM to ale všechno
+strká na jednu hromadu. Část z toho může být reklama, což pro nás může být
+částečně přínostné, ačkoliv by to bylo také částečně špatné. Je to
+komplikovaná situace. Něco z toho, co oni dělají, je pomocí, něco není a
+něco je také částečná pomoc, ale ne přesně. Nemůžete to prostě všechno
+smíchat dohromady a myslet si „Wow! Bomba! Miliarda dolarů od IBM.”
+<i>[Smích]</i> To je strašné zjednodušení.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete se trošku více zmínit o důvodech, které vás
+vedly k navržení něčeho jako je General Public License.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ok, to je – omlouvám se, ale já teď odpovídám na
+jeho otázku. <i>[Smích]</i></p>
+
+<p><strong>SCHONBERG</strong>: Chcete si nechat nějaký čas na tiskovou
+konferenci, nebo budete radši pokračovat tady?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc
+tisku. Aha, tři – dobře. Nebude vám vadit, když budeme – když budu
+pokračovat v zodpovídání otázek všech ještě tak deset minut? OK. Tak budeme
+pokračovat v otázkách z publika.</p>
+
+<p>Ptáte se tedy na myšlení, z kterého vzešla GNU GPL? Část je v tom, že jsem
+chtěl ochránit svobodu komunity od takových věcí, jaké jsem popisoval u
+projektu X Windows a které se přihodily i ostatním svobodným programům. Ve
+skutečnosti nebyly X Windows ještě vydány, když jsem o GPL přemýšlel, ale
+viděl jsem, jak se tohle stávalo jiným svobodným programům. Stalo se to
+třeba TeXu. Chtěl jsem zajistit, aby měli svobodu všichni uživatelé. Jinak
+by se mi mohlo stát, že napíšu program a možná ho bude používat mnoho lidí,
+ale ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mělo účel?</p>
+
+<p>Říkal jsem si ale také, chci dát veřejnosti pocit, že to není kořist pro
+nějaké parazity, kteří zrovna bloudí kolem. Když nepoužíváte copyleft, tak
+vpodstatě říkáte <i>[Stallman mluví mírně]</i>: „Vezmi si můj kód a dělej si
+s ním co chceš. Já neříkám ne.” Každý může přijít a říci <i>[nyní mluví
+přísně]</i> „Ah, chci vytvořit nesvobodnou verzi tohohle. Prostě si to
+vezmu.” Pravděpodobně udělají nějaká vylepšení. Tyto nesvobodné verze se pak
+mohou zalíbit uživatelům a nahradit svobodné verze. Čeho jste tak dosáhli?
+Pouze jste přispěli nějakému vlastnickému projektu!</p>
+
+<p>Když pak lidé vidí, co se děje, když vidí „ostatní mi vezmou co jsem udělal
+a ani mi to nevrátí”, může to být pro ně velmi demoralizující. To není jen
+spekulace. Já jsem viděl, jak se to opravdu stalo. Byla to část toho, co se
+přihodilo naší komunitě, ke které jsem patřil v sedmdesátých letech. Někteří
+lidé s námi přestávali spolupracovat. Předpokládali jsme, že z toho
+profitují. Chovali se tak, jako by si mysleli, že profitují. Uvědomili jsme
+si, že se mohou prostě vzdát spolupráce a nic nám nedají zpět. Neexistovalo
+nic, co bychom s tím mohli dělat. To bylo velmi odrazující. My, kterým se to
+nelíbilo, jsme dokonce diskutovali o možnostech, jak to zastavit, ale žádnou
+jsme nenašli.</p>
+
+<p>GPL je tedy navržena k tomu, aby to zastavila. Říká: „Pokud se k naší
+komunitě připojíte, jste vítáni a můžete používat náš kód. Můžete jej
+používat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi, musíte
+ji uveřejnit v naší komunitě, jako součást naší komunity, jako součást
+svobodného světa.”</p>
+
+<p>Vlastně existuje i mnoho různých cest, jak mohou lidé těžit z výhod našeho
+software a nijak nám nepřispívat; nemusíte třeba psát software, abyste mohli
+používat náš systém. Nepožadujeme po vás, abyste pro nás cokoliv
+dělali. Pokud ale děláte určitý typ věcí, musíte nám s nimi přispět. Takže
+to znamená, že naše komunita není jen tak nějaká rohožka u dveří. A myslím,
+že to dodalo lidem sílu cítit: „Jen tak někdo si po nás nebude dupat. My se
+mu postavíme.”</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale
+necopyleftovaného software. Když ho může každý vzít a udělat z něj
+vlastnický, není také možné vzít ho, udělat nějaké změny a vydat to celé pod
+GPL?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, je to možné.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: To by udělalo ze všech budoucích kopií GPL
+software.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Kopií z té určité větve. Vysvětlím ale, proč
+tohle neděláme.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hmm?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Vysvětlím, proč to neděláme. Nechte mě to
+vysvětlit.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: OK, ano.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohli bychom to udělat, pokud bychom
+chtěli. Mohli bychom vzít X Window, udělat kopii krytou GPL a udělat v ní
+nějaké změny. Existuje ale mnohem větší skupina lidí, kteří vylepšují X
+Window, a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udělali, oddělovali
+bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni <em>jsou</em> část
+naší komunity a přispívají do naší komunity.</p>
+
+<p>Za druhé, neměli bychom šanci, protože oni na X dělají mnohem více práce než
+bychom mohli dělat my. Naše verze by tedy byla podřadná té jejich a lidé by
+ji nepoužívali. To znamená: proč podstupovat všechny tyhle nesnáze?</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mmm hmm.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Když tedy někdo napíše nějaké vylepšení do X
+Windows, řeknu mu, aby spolupracoval s vývojáři X Windows, ať jim to pošle a
+nechá je to použít tak, jak to oni uznají za vhodné. Oni vyvíjejí velmi
+důležitou část svobodného software. Pro nás je dobré s nimi spolupracovat!</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: S výjimkou, co se týče X, přibližně před dvěma
+roky, dokonce X Konsorcium vydalo svůj software jako omezený open
+source&hellip;</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Oni jej <em>nikdy</em> nevydali jako open
+source. Nakonec to nebylo open source. Možná říkali, že bylo. Nevzpomínám
+si. Ale nebylo to open source. Bylo to omezené. Myslím, že jste to nemohli
+komerčně redistribuovat. Nebo jste možná nemohli komerčně distribuovat
+modifikovanou verzi, nebo něco takvého. Bylo v tom nějaké omezení, které jak
+Hnutí svobodného software, tak hnutí open source pokládá za nepřijatelné.</p>
+
+<p>Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skutečnosti mělo X Konsorcium
+velm izvláštní politiku. Říkají: „Pokud je váš program alespoň trošku
+copyleftovaný, nemůžeme jej do naší distribuce zahrnout. Nebudeme jej vůbec
+distribuovat.”</p>
+
+<p>Hodně lidí tak bylo nuceno nepoužívat copyleft. Všechen software byl
+naprosto otevřený. Ti samí lidé, kteří předtím tlačili lidi, aby dovolovali
+s jejich kódem dělat vše, později prohlásili: „Vpořádku. Teď si můžeme
+přidat omezení.” To od nich nebylo příliš etické.</p>
+
+<p>Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojů na udržování
+alternativní verze X, kryté GPL? Nemělo by to žádný smysl. Máme na práci
+spoustu jiných věcí. Pojdmě dělat radši tyto. Je lepší s vývojáři X
+spolupracovat.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná
+ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, ta přece povoluje
+ochranné známky?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ve skutečnosti máme momentálně podanou žádost o
+regisrtaci ochranné známky GNU. Je to ale z jiných důvodů. Bylo by na dlouho
+to tu vše vysvětlovat.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mohli byste požadovat zobrazení této ochranné
+známky ve všech programech krytých GPL.</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a
+pokud je nějaký program část projektu GNU, nikdo se nesnaží to
+překroutit. Jméno systému jako celku je ale jiná záležitost. To je jen
+taková poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.</p>
+
+<p><strong>OTÁZKA</strong>: Kdyby existovalo tlačítko, které byste mohl
+zmáčknout a donutit tak všechny společnosti, aby udělali svůj software
+svobodným, zmáčkl byste?</p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: No, použil bych ho na publikovaný software. Víte,
+já myslím, že lidé mají právo psát program soukromě, a používat ho
+soukromě. To se týká i společností. Je to otázka soukromí. Je sice pravda,
+že mohou nastat situace, kdy by daný program byl veřejnosti ohromně užitečný
+a vy byste zabraňovali jeho využití, což by bylo špatné. To je ale jiný druh
+špatnosti. To by byla jiná otázka, ačkoliv v tom samém oboru.</p>
+
+<p>Ale ano, já si myslím, že by všechen publikovaný software měl být
+svobodný. A pamatujme si, že pokud tomu tak není, je to kvůli zásahu
+vlády. Vláda zasahuje, aby jej učinila nesvobodným. Vláda vytváří speciální
+právní možnosti a rozdává je vlastníkům programů, aby mohli využít policii k
+tomu, aby nám zabránila určitými způsoby užívat jejich program. To bych
+určitě chtěl ukončit. </p>
+
+<p><strong>SCHONBERG</strong>: Richardova přednáška bez pochyb vyvolala
+obrovské množství intelektuální energie. Rád bych doporučil, aby část z té
+energie byla využita k používání a možná i vývoji svobodného software.</p>
+
+<p>Měli bychom to tu nějak rychle ukončit. Chci jen říci, že Richard nechal do
+profese, která je veřejnosti známá především svým apolitickým a nerdovským
+přístupem, proniknout i určitou rovinu politické a etické polemiky, což je
+dle mého názoru v tomto oboru bezprecedentní. Chtěl bych oznámit, že nyní je
+přestávka.</p>
+
+<p><i>[Potlesk]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Můžete odejít kdy chcete, však
+víte. <i>[Smích]</i> Já vás tu nedržím jako ve vězení.</p>
+
+<p><i>[Publikum se zvedá a odchází&hellip;]</i></p>
+
+<p><i>[překrývající se konverzace]</i></p>
+
+<p><strong>STALLMAN</strong>: Ještě něco. Náš web: www.gnu.org .</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
+href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
+nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
+href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+
+ &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
+překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
+vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a
+href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
+kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
+článku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright &copy; 2001 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
+Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/02/01 17:03:11 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>