diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html | 1840 |
1 files changed, 1840 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html new file mode 100644 index 0000000..bce91ca --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/rms-nyu-2001-transcript.html @@ -0,0 +1,1840 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2001-10-27" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Svobodný software: Svoboda a spolupráce – Projekt GNU – Nadace pro svobodný +software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Svobodný software: Svoboda a spolupráce</h2> + +<blockquote><p>Přepis přednášky Richarda M. Stallmana, <cite>Svobodný software: Svoboda a +spolupráce</cite> – New York University v New Yorku, 29. května 2001</p></blockquote> + +<p><strong>URETSKY</strong>: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of +Business. Jsem jedním z ředitelů Centra pro pokročilé technologie. Jménem +nás všech v Oddělení pro výzkum počítačů bych vás zde chtěl přivítat. Než +předám mikrofon Edovi, který představí řečníka, dovolil bych si několik +poznámek.</p> + +<p>Úlohou univerzity je podporovat debaty a pořádat zajímavé diskuze A úlohou +větší univerzity je pořádat zvláště zajímavé diskuze. A tato zvláštní +přednáška dopadá na úrodnou půdu. Debata o open source mi připadá zvláště +zajímavá. V jiném smyslu… <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Já dělám svobodný software. Open source je +odlišný směr. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p> + +<p><strong>URETSKY</strong>: Když jsem v tomto oboru začínal v šedesátých +letech, software byl vpodstatě svobodný. A prošli jsme tím v cyklech. Začal +svobodně a potom ho výrobci software ve snaze rozšířit obchod začali +postrkávat jinými směry. Mnoho vývoje, který přišel s nástupem PC, prošlo +tím samým cyklem.</p> + +<p>Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof, Pierre Levy, který mluví +o pohybu tímto směrem a který mluví o pohybu směrem ke kybersvětu a to nejen +v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální restrukturalizací, +politickou restrukturalizací, skrze změny ve vztazích mezi námi, které mohou +zlepšit blahobyt lidstva. A my doufáme, že tato debata se bude ubírat tímto +směrem. Tato debata se týká mnoha oborů naší univerzity, které normálně +vystupují samostatně. Těšíme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?</p> + +<p><strong>SCHONBERG</strong>: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science +Department na Courant Institute. Dovolte mi přivítat vás tu dnes. Lidé, +kteří pouze představují jiné, jsou většinou jen neužitečným rysem veřejných +konferencí, ale v tomto případě jsou vlastně docela užiteční, <i>[Smích]</i> +jak nám dokázal Mike.</p> + +<p>Dovolte mi tedy krátce představit někoho, kdo vlastně vůbec žádné +představení nepotřebuje. Richard je perfektní příklad člověka, který při +řešení lokálních problémů začal přemýšlet globálně. Před mnoha lety začal +přemýšlet o problémech spojených s nedostupností zdrojového kódu k ovladačům +tiskárny. Vytvořil filosofii, která nás všechny donutila přehodnotit naše +myšlenky o vývoji software, o tom, co to vlastně je intelektuální +vlastnictví a kdo to je softwarová komunita. Přivítejme Richarda +Stallmana. <i>[Potlesk]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Může mi někdo půjčit hodinky? <i>[Smích]</i> +Díky. Rád bych poděkoval Microsoftu za to, že mi poskytl možnost +<i>[Smích]</i> stát na tomto podiu. V posledních týdnech jsem se cítil jako +autor, jehož kniha byla bez jeho zavinění někde zakazována. <i>[Smích]</i> +Pomiňme, že všechny články věc špatně pojmenovávají, jelikož Microsoft +popisuje GNU GPL jako open source licenci a tisk ho následuje. Většina lidí +si prostě neuvědomuje, že naše práce s open source nijak nesouvisí; ve +skutečnosti jsme udělali většinu z toho, ještě než byl termín „open source” +vytvořen.</p> + +<p>Budu dnes mluvit o free software Movement, co to je, co to znamená, co jsme +již udělali a protože je to částečně sponzorované School of Business, řeknu +také pár věcí navíc o tom, jak se svobodný software spojuje s obchodem a +některými dalšími oblastmi sociálního života.</p> + +<p>Někteří z vás možná ještě nepsali počítačové programy, ale možná vaříte. A +jestli vaříte, tak pokud nejste opravdu velmi dobří, asi používáte +recepty. A pokud používáte recepty, pravděpodobně již máte zkušenost s tím, +že jste si pořídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste +úplný začátečník, zkušenost s obměnou receptu. Jistě, recept vám radí určité +kroky, ale vy ve skutečnosti nemusíte dělat přesně to. Můžete vynechat +některé přísady, nebo můžete přidat nějaké houby, jestli je máte rádi, dát +méně soli, protože vám doktor řekl, že byste měli sůl omezit – +cokoliv. Pokud máte zkušenosti, můžete udělat dokonce ještě větší změny. A +poté třeba přijdou přátelé, kterým to bude chutnat a jeden z nich vám může +říci: „Hej, nemohl bys mi dát recept?” Co tedy uděláte? Můžete si zapsat tu +modifikovanou verzi receptu a opsat ho kamarádovi. To jsou přirozené věci, +které můžete dělat se všemi recepty.</p> + +<p>Recept je hodně podobný počítačovému programu a počítačový program je hodně +podobný receptu. Série kroků, které musíte jeden po druhém vykonat, abyste +se dostali k požadovanému výsledku. Takže je také tak přirozené dělat tyto +věci s počítačovými programy. Dát kopii kamarádovi, dělat v něm změny, +protože to, co dělá, není přesně to, co bychom chtěli, aby dělal. Program +možná odváděl perfektní práci pro někoho jiného, ale vaše práce je +odlišná. Po tom, co ho změníte, je možné, že takto bude užitečný i pro +někoho jiného. Možná dělají práci, která je velmi podobná té vaší. Takže +přijdou a zeptají se: „Hej, dal bys mi kopii?” Samozřejmě, pokud jste +ohleduplný člověk, dáte jim ji – budete slušný.</p> + +<p>A teď si představte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístěny v +černých skříňkách. Nemohl byste se podívat jaké přísady používají, ani je +měnit. A představte si, že pokud byste udělal kamarádovi kopii, nazývali by +vás pirátem a snažili se vás na roky uvěznit. To by vyvolalo v lidech +zvyklých sdílet recepty strašné rozhořčení. Ale takto přesně vypadá svět +propietárního software. Svět, ve kterém je slušnost k ostatním lidem +zakázána a je vám v ní bráněno.</p> + +<p>Kdy jsem to zpozoroval? Všiml jsem si toho díky tomu, že jsem v sedmdesátých +letech měl to štěstí být součástí komunity programátorů, kteří sdíleli +software. Minulost téhle komunity sahá vpodstatě až k úplným začátkům +počítačů. V 70. letech to bylo trošku zvláštní být komunita, kde lidé +sdíleli software. Ve skutečnosti to byl extrémní případ, protože v +laboratoři, kde jsem pracoval, byl celý náš operační systém napsaný lidmi z +naší komunity a my bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Každý byl vítán. Ať již se +chtěl pouze podívat, odnést si kopii, nebo udělat cokoliv jiného, co se mu +zachtělo. Na programech nebyla žádná upozornění o copyrightu. Náš způsob +života byla spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém způsobu +života. Nebojovali jsme za něj. Nemuseli jsme za něj bojovat. Prostě jsme +tak žili. A pokud vím, prostě bychom tak žili i dále. Takže svobodný +software tu již byl, ale nebyl tu žádný free software Movement.</p> + +<p>Pak se přes nás ale přehnala série kalamit a naše komunita byla v troskách, +nakonec byla úplně zničena. Museli jsme přestat používat PDP-10, náš +počítač. A jak víte, náš systém, Nekompatibilní systém pro sdílení času [The +Incompatibile Time Sharing Machine – to byl název systému – pozn. překl.], +byl psán v šedesátých letech, takže byl celý v assembleru. Tak se to prostě +v šedesátýchy letech dělalo. Assembler je samozřejmě vždy pouze pro jednu +architekturu. Když ta zastará, všechna vaše práce se změní v odpad. A přesně +to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nějak, naší práce bylo vyhozeno do +koše.</p> + +<p>Ještě než se to stalo, měl jsem zkušenost, která mě připravila, pomohla mi +rozhodnout se co dělat, pomohla mi připravit se na to, abych věděl co dělat, +až se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoři umělé inteligence, kde jsem +pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvělý dárek, bylo to poprvé co +získal laserovou tiskárnu někdo mimo Xerox. Byla velmi rychlá, vytiskla +stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha ohledech, ale bylo to +nespolehlivé. Ve skutečnosti to byla vysokorychlostní kopírka přeměněná v +tiskárnu. Znáte to, kopírky mačkají papír a zablokují se, ale vždy je tam +někdo, kdo to spraví. Tiskárna se zasekla, ale nikdo to neviděl, takže +zůstala mimo provoz dlouho.</p> + +<p>Dobře, napadlo nás, jak ten problém vyřešit. Chtěli jsme pozměnit program +tak, aby to vždy, když se tiskárna zasekne, počítač, co ji obsluhuje oznámil +našemu hlavnímu počítači a ten informoval uživatele, kteří čekají na +výstupy. Šli by to spravit. Jenom aby věděli. Když čekáte na výtisk a víte, +že tiskárna je zablokovaná, nebudete sedět a čekat na Vánoce, půjdete to +spravit.</p> + +<p>Ale to jsme tvrdě narazili, protože software, který ovládal tiskárnu nebyl +svobodný software. Dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze +binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód – Xerox nám ho nedal, takže napříč +tomu, že jsme měli velké zkušenosti – po tom všem, napsali jsme vlastní +operační systém… – jsme nebyli schopni přidat tohle rozšíření do +software naší tiskárny.</p> + +<p>A tak jsme museli jen trpět a čekat. Trvalo i hodinu či dvě dostat své +výtisky, protože stroj byl většinu času zablokovaný. A tak jste si +říkali. „Vím, že se to zasekne, počkám hodinu a pak si půjdu pro výstup” a +pak jste přišli a zjistili, že to bylo zaseklé celou dobu a nikdo jiný to +mezitím nespravil. Takže jste to spravili a čekali další půlhodinu. A pak +jste přišli a viděli, že se to zas zaseklo dříve, než se to dostalo k vaší +úloze. Tisklo to tři minuty a třicet nečinně stálo zablokované. Šílená +otrava. Ale ještě horší bylo vědět, že jsme to mohli opravit, ale někdo +jiný, kvůli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraňoval nám vylepšit +ten software. Samozřejmě, že jsme cítili vztek.</p> + +<p>Jednou jsem se doslechl, že někdo na univerzitě Carnagie Mellon měl kopii +toho software. Šel jsem tedy do jeho kanceláře a řekl: „Ahoj, já jsem z MIT, +mohl bys mi dát kopii zdrojových kódů té tiskárny?” A on řekl: „Ne, slíbil +jsem, že ti nedám kopii.” <i>[Smích]</i> Pokoušely se o mne mrákoty. Byl +jsem tak… byl jsem naštvaný, a nenapadalo mě jak to +ospravedlnit. Vše, na co jsem mohl pomyslet, bylo otočit se na podpatku a +odejít z jeho místnosti. Možná jsem práskl dvěřmi. <i>[Smích]</i> A později +jsem na to musel myslet, protože jsem si uvědomil, že to, co jsem pozoroval, +nebyl pouze ojedinělý případ, ale důležitý sociální fenomén, který ovlivnil +mnoho lidí.</p> + +<p>Bylo to… pro mne… já měl štěstí. Jen jsem to ochutnal, ale +někteří lidé v tom museli žít celou dobu. Podívejte, on slíbil odmítnout s +námi spolupracovat – se svými kolegy na MIT. Zradil nás. Ale neudělal to jen +nám. Je možné, že to udělal i vám. <i>[Smích]</i> A myslím, že to nejspíš +udělal i vám. Udělal to většině lidí, kteří jsou teď v této místnosti, s +výjimkou těch pár, kteří ještě nebyli v roce 1980 na světě, protože on +odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí. Podepsal non-disclosure +agreement. [do češtiny volně přeloženo jako dohoda o neodhalení, ale i v +Čechách se běžně používá tento anglický termín a jelikož jsem na žádný moc +chytrý překlad nepřišel, budu non-disclosure agreement používat také – +pozn. překl.]</p> + +<p>To bylo moje první přímé setkání s non-disclosure agreement a to mě naučilo +něčemu důležitému. Důležitému proto, že většina programátorů se tomu +nenaučila. Vidíte, že toto bylo moje první setkání s non-disclosure +agreement a byl jsem oběť, já a celá moje laboratoř jsme byli oběťmi. A tak +jsem viděl, že non-disclosure agreements má oběti. Non-disclosure agreements +nejsou nevinné. Nejsou neškodné. Většina programátorů se poprvé setká s +non-disclosure agreement, když je někdo pozve k podepsání. A vždy je tu +nějaké lákání – nějaký bonbon, který dostanou, pokud podepíší. Dělají si +omluvy. Říkají: „Stejně bych nikdy kopii nedostal, tak proč bych se nemohl k +tomuhle spinkutí proti němu připojit?” Říkají, že takhle se to dělá +vždy. „Kdo jsem, abych se proti tomu stavěl?” Říkají „Když to nepodepíšu, +tak někdo jiný to podepíše za mě.” Mají různé omluvy, aby si vyléčili +svědomí.</p> + +<p>Ale když mě někdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement, moje +svědomí již bylo ve střehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl naštvaný, když +někdo slíbil nepomoci mně a mé laboratoři vyřešit náš problém. A nemohl jsem +to jen tak přejít a udělat tu samou věc někomu jinému, kdo mi nikdy nijak +neublížil. Víte, kdyby mně někdo požádal o slib, že nebudu sdílet užitečné +informace s nenáviděným nepřítelem, vyhověl bych mu. Když někdo udělal něco +špatného, zaslouží si to. Ale cizinci – nic zlého mi neudělali. Proč bych s +nimi měl zacházet tak špatně? Zaslouží si to? Nemůžete s každým, s kýmkoliv, +jednat špatně. Stanete se tak škůdce společnosti. Odvětil jsem: „Díky moc, +že mi nabízíte tenhle pěkný softwarový balík, ale nemohu s čistým svědomím +přistoupit na podmínky, které požadujete, takže se radši obejdu bez +něj. Díky moc.” Nikdy jsem úmyslně nepodepsal non-disclosure agreement na +obecně užitečnou technickou informaci, jako například software.</p> + +<p>Existují i jiné typy informací, které mohou vznášet podobné etické +otázky. Například osobní informace. Kdybyste se mnou chtěli mluvit o tom, co +se děje mezi vámi a vaší holkou, a poprosili byste mne, abych o tom nikomu +neříkal, abych si to nechal… souhlasil bych s tím, že si to nechám +pro sebe, protože to není obecně užitečná technická informace. Přinejmenším +to pravděpodobně není obecně užitečné. <i>[Smích]</i></p> + +<p>Je tu malá šance – a to je samozřejmě také možnost – že jste odhalili +nějakou úžasnou novou sexuální techniku <i>[Smích]</i> a já bych potom cítil +jako svoji morální povinnost předat tu informaci zbytku lidstva, aby z toho +mohl také těžit. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku – však +víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho naštvaný +a takové věci – cajdák – tak si to nechám pro sebe, ale něco, z čeho by +mohla společnost obrovsky těžit, prostě musím zveřejnit. Účel vědy a +technologie je objevovat užitečné informace pro lidstvo, které by pomohly +lidem žít lépe své životy. Když slíbíme neposkytnout takovou informaci – +když si ji ponecháme v tajnosti – tak zrazujeme misi svého odvětví. A já +jsem se rozhodl, že bych to neměl dělat.</p> + +<p>Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mě zanechal v +těžké situaci. Jak jsem již řekl, náš systém byl zastaralý, protože PDP-10 +bylo zastaralé, a proto již nebylo možné, abych pokračoval jako vývojář +operačního systému stejným způsobem jako předtím. To záviselo na tom, že +jsem byl součástí komunity, která používala software a vylepšovala ho. To +již od té doby nebylo možné a to mi připravilo morální dilema. Co budu +dělat? Nejjednodušší možnost znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem +učinil. [zde myslí RMS rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement +– pozn. překl] Nejjednodušší možnost znamenala přizpůsobit se změně +světa. Akceptovat, že věci se změnily a že budu muset obětovat moje principy +a začít podpisem non-disclosure agreement na operační systém. A nejspíš také +psát proprietární software. Ale uvědomil jsem si, že touhle cestou bych mohl +mít nadále zábavu z kódování a mohl jsem mít peníze – hlavně kdybych to +dělal někde jinde, než na MIT – ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout +za svojí kariérou a říct si: „Strávil jsem život budováním zdí k oddělení +lidí,” a mohl bych být znechucen svým životem.</p> + +<p>Tak jsem se poohlížel po jiné alternativě. Byla tu jedna zřejmá. Mohl jsem +opustit softwarové odvětví a dělat něco jiného. Neměl jsem žádné pozoruhodné +schopnosti, ale jsem si jistý, že jsem se mohl stát číšníkem. <i>[Smích]</i> +Ne v nějaké fantastické restauraci, nezaměstnali by mě, <i>[Smích]</i> ale +prostě jsem mohl být číšník. Někde. Mnoho programátorů říká, „lidé, kteří +najímají programátory, požadují to a to a to, a když to nebudu akceptovat, +budu hladovět.” Hladovět, to je přesně to slovo, které používají. Ok, jako +číšník hladovět nebudete. <i>[Smích]</i> Opravdu tu není žádné nebezpečí. To +je důležité, občas můžete ospravedlnit to, že provedete ostatním lidem něco, +co je zraní, tím, že řeknete: „když to neudělám, stane se mi ještě něco +horšího.” Samozřejmě, kdybyste opravdu měli hladovět, ospravedlňovalo by vás +to psát proprietární software. <i>[Smích]</i> Když na vás někdo míří +pistolí, tak bych řekl, že je to omluvitelné. <i>[Smích]</i> Ale já jsem +našel cestu jak přežít bez toho, abych dělal něco neetického, takže jsem +tuto omluvu nemohl použít. Uvědomil jsem si, že být číšník by pro mne nebyla +žádná zábava a zbytečně bych tak plýtval mými zkušenostmi systémového +vývojáře. To, co budu dělat, by nemělo být zneužívání mých +zkušeností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneužíváním mých +zkušeností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby žili ve světě +proprietárního software, by bylo zneužívání mých zkušeností. To už by bylo +lepší s nimi plýtvat, než je zneužívat, ale to stále není příliš dobré.</p> + +<p>Z těchto důvodů jsem se tedy začal rozhlížet po nějaké alternativě. Co by +mohl udělat vývojář operačních systémů k tomu, aby zlepšil situaci, aby +udělal svět lepším místem? Uvědomil jsem si, že operační systém bylo přesně +to, co bylo třeba. Ten problém, to dilema, existovalo pro mě i pro všechny +ostatní, protože všechny dostupné operační systémy pro moderní počítače byly +proprietární. Ten náš svobodný operační systém byl pro staré, vysloužilé +počítače, že? Když jste si chtěli pořídit nový počítač a používat ho, byli +jste nuceni použít proprietární systém. Kdyby nějaký vývojář napsal jiný +systém a potom řekl, že ho může každý sdílet a on bude rád, pokud to budou +lidé dělat, tak by to každého vyvedlo z těžkého rozhodování, byla by tu +alternativa. Uvědomil jsem si, že bych s tím mohl něco dělat. Zrovna já jsem +měl ty pravé zkušenosti, abych to byl schopen udělat. To bylo prostě to +nejužitečnější co jsem si dokázal představit, jak bych mohl se svým životem +naložit. Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesnažil +vyřešit. Prostě jsme tu jen seděli a ono se to mezitím ještě víc zhoršovalo +a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyřešil, jen já. Cítil jsem, že jsem +ten pravý, že na tom musím pracovat. Když ne já, tak kdo? Takže jsem se +rozhodl, že vyvinu svobodný operační systém – nebo umřu při tom, jak se +stále budu snažit vyvinout svobodný operační systém. Myslel jsem umřít +stářím, samozřejmě. <i>[Smích]</i></p> + +<p>Stál jsem tedy před rozhodnutím, jaký operační systém by to měl být. Musel +jsem si upřesnit nějaké technické otázky týkající se designu +systému. Několik důvodů mne přesvědčilo udělat ho kompatibilní s +Unixem. Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem viděl, jak operační systém, +který jsem opravdu miloval, zastaral, protože byl napsaný pro jeden +konkrétní typ počítače a ten se přestal používat. Nechtěl jsem, aby se to +opakovalo. Potřeboval jsem nějaký portovatelný systém. Unix byl portovatelný +systém. Kdybych tedy následoval design Unixu, měl jsem docela dobrou šanci +vytvořit systém, který by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu ještě +jeden podstatný důvod, proč být přesně kompatibilní s Unixem. Tím důvodem +je, že uživatelé nesnášejí nekompatibilní změny. Kdybych navrhl systém podle +sebe – což bych byl dělal strašně rád, tím jsem si jist – vyrobil bych něco +nekompatibilního. Jistě chápete, detaily by byly odlišné. Kdybych to tak +udělal, lidé by mi řekli: „Ok, je to velmi dobré, ale není to +kompatibilní. Dalo by moc práce na něj přejít. Nemůžeme si dovolit tolik +starostí jen proto, abysme přešli na tvůj systém místo Unixu.” [V té době – +v druhé polovině osmdesátých let – ještě nemohl Richard vědět, že přesně +toto se mu později stane. Jen mezitím byl Unix vyměněn za MS Windows. Ve +skutečnosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svůj účel a na +serverech i v high-end sféře ho plní pořád. Zpětně řečeno, bylo to dobré +rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy Richard +nepočítal a tak se dnes částečně dostal do situace, kterou popisuje. – +pozn. překl.]</p> + +<p>Když jsem chtěl vybudovat komunitu, ve které by byli vůbec nějací lidé – +lidé používající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a spolupráce – +musel jsem vytvořit systém, který by lidé používali, na který by mohli +jednoduše přejít, který by neměl žádnou překážku, která by to zastavila hned +na začátku. Rozhodnutí udělat systém kompatibilní s Unixem za mě vlastně +vyřešilo všechny technické otázky ohledně designu, protože Unix se skládá z +malých částí, které spolu komunikují přes rozhraní, která jsou víceméně +dokumentovaná. Z toho plyne, že když chcete být kompatibilní s Unixem, +musíte nahradit každý kousek jeden po druhém nějakým kompatibilním kouskem +software. Ty zbývající otázky designu se vztahují každá pouze na vnitřek +těch malých součástí a rozhodnutí může udělat ten, kdo bude zrovna ten +kousek programovat a to vpodstatě kdykoliv. Nemusel jsem to vše rozhodnout +hned na začátku.</p> + +<p>Vše, co jsme potřebovali k tomu, abychom mohli začít pracovat, bylo najít +nějaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeři vždy hledáme pro program +nějaký žertovný, nezbedný název, protože představovat si, jak to lidi +pobaví, až se o názvu dozvědí, je skoro polovina zábavy, kterou máte s +psaním programu. <i>[Smích]</i> Měli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky, +kdykoliv jsme chtěli vyjádřit, že program, který píšeme, je podobný nějakému +jinému programu. Můžete dát programu rekurzivní jméno, které říká: „tenhle +není tamten.´´ Například tu bylo v šedesátých a sedmdesátých letech mnoho +textových editorů Tico a všeobecně se jmenovali nějak jinak než Tico. Potom +jeden vynalézavý hacker pojmenoval ten svůj Tint, což znamenalo Tint Is Not +Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka. V roce 1975 jsem +vyvinul první textový editor Emacs. Měli jsme taky spoustu jiných imitací +Emacsu a většina se jmenovala nějak jinak, ale jeden z nich se jmenoval +Fine, což znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky tu byl Sine – +Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Měli jsme i Eine – Ina Is Not Emacs +(Ina není Emacs) a také MINCE – Mince Is Not Complete Emacs (Mince není +úplný Emacs). <i>[Smích]</i> To byla okleštěná imitace. A pak někdo Eine +skoro celý přepsal a svoji novou verzi pojmenoval Zwei, což mělo být Zwei +Was Eine Initially (Zwei bylo původně Eine). <i>[Smích]</i></p> + +<p>Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix (Něco není +Unix) a vyzkoušel jsem všech 26 písmenek, ale zjistil jsem, že žádná z těch +zkratek nedávala slovo. <i>[Smích]</i> Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil +jsem to, tím bych získal třípísmennou zkratku Something's not Unix +[neangličtinářům se omlouvám, ale toto asi nepochopíte – pozn. překl.] +Zkoušel jsem tedy zase písmenka až jsem došel ke slovu „GNU” – GNU je +nejlegračnější slovo v angličtině. <i>[Smích]</i> To bylo ono. Je to +legrační proto, že se to slovo vyslovuje jako slovo „new´´. Lidé ho proto +používají v různých slovních hrách. Je to jméno jednoho zvířete žijícího v +Africe. [Jedná se o pakoně – pozn. překl.] Africká výslovnost v sobě měla +jakési mlasknutí. <i>[Smích]</i> Možná ještě má. Když přišli kolonisti z +Evropy, nezatěžovali se učením toho mlasknutí. Prostě ho tedy vypustili a +napsali tam místo něj G, což mělo znamenat „měl by tu být ještě nějaký zvuk, +který my nevyslovujeme.” <i>[Smích]</i> Dnes v noci letím do jižní Afriky, +prosil jsem je už. Doufám, že najdou někoho, kdo mne bude moci naučit +vyslovovat to mlasknutí. <i>[Smích]</i> Abych věděl, jak bych měl správně +vyslovovat GNU, když budu mluvit o tom zvířeti.</p> + +<p>Pokud ovšem nemáte na mysli zvíře, ale náš systém, správná výslovnost je +„guh-NEW” – vyslovte to těžké G. Kdybyste místo toho mluvili o „new” +operačním systému, velmi byste lidi popletli, protože už na něm pracujeme 17 +let, takže už nikdy nový nebude. <i>[Smích]</i> Ale pořád je to GNU – i přes +to, kolik lidí to nesprávně nazývá Linux. <i>[Smích]</i></p> + +<p>V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a začal psát ty jednotlivé části +GNU. Nicméně byli hodní, že mi dovolili i nadále využívat jejich +vybavení. Tehdy jsem si myslel, že napíšeme všechny tyhle součásti a uděláme +kompletní GNU systém a pak řekneme lidem: „pojďte a vemte si to” a ildi to +začnou používat. Ale to se nestalo. TY první části, které jsem psal, byly +jen přibližně stejné náhrady s méně chybami, ale nebylo to nic +ohromujícího. Vpodstatě nikdo nechtěl je získávat a instalovat. Zvrat přišel +v září 1984, když jsem začal psát GNU Emacs, moji druhou implementaci +Emacsu. Začátkem roku 1985 již fungovala, mohl jsem ho používat pro +editování, což byla velká úleva, protože jsem se nechtěl učit používat VI, +Unixový editor. <i>[Smích]</i> Proto jsem až do té doby dělal editování na +jiném stroji a soubory jsem si posílal přes síť, abych je mohl testovat +[myšleno na Unixu – pozn. překl.] Když už ale Emacs fungoval natolik, že +jsem ho mohl používat já, byl již také dost dobrý pro ostatní – ostatní ho +chtěli používat také.</p> + +<p>Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozřejmě, umístil jsem kopii na +anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, že k němu může přistupovat +každý. Můžete z něj stahovat data, aniž byste potřebovali znát heslo. – +pozn. překl.] a to bylo skvělé pro lidi na síti, mohli si prostě stáhnout +soubor .tar a nainstalovat, ale hodně programátorů tehdy v roce 1985 ještě +přístup k síti nemělo. Posílali mi maily: „Jak můžu získat kopii?” Musel +jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem říci, že chci +trávit svůj čas děláním GNU software, ne děláním pásek, tak ať poprosí +přítele, který je na síti, aby jim to stáhl na pásku. Jsem si jist, že lidé +by našli takové přátele. Dříve, či později. Získali by ty kopie, ale já v té +době neměl žádné zaměstnání. Ve skutečnosti jsem nikdy neměl žádné +zaměstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil MIT. Hledal jsem tedy +nějakou cestu, jak bych si mohl vydělat nějaké peníze prací na svobodném +software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným software. Oznámil +jsem: „Pošli mi 150 dolarů a já ti pošlu pásku s Emacsem.” A tak mi začaly +chodit první objednávky a v polovině roku už jich bylo docela dost.</p> + +<p>Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za měsíc. Kdyby to bylo nutné, +mohl jsem vyžít jen s tímto příjmem, protože já jsem vždy žil levně; +vpodstatě žiju jako student. Mám to rád, protože to znamená, že vám peníze +nerozkazují, co máte dělat. Mohu dělat to, o čem si myslím, že je pro mě +důležité. To je pro mě velké uvolnění a mohu dělat to, co opravdu dělat +chci. Snažte se zabránit tomu, abyste se nechali vcucnout do toho drahého +koloběhu života typických Američanů. Když to uděláte, tak vám lidé, kteří +mají peníze, budou diktovat, co máte dělat. Nebudete schopni dělat to, co je +pro vás opravdu důležité.</p> + +<p>Bylo to dobré, ale lidé se mě ptali: „Co jsi tím myslel, že to je free +software, když to stojí 150 dolarů?” <i>[Smích]</i> Ptali se prostě proto, +že je zmýlila víceznačnost slova „free”. Jeden význam se odkazuje na cenu a +druhý na svobodu. Když mluvím o free software, odkazuji se na svobodu, ne na +cenu. Myslím na free speech, ne na free beer. [svoboda projevu, nikoliv pivo +zdarma – pozn. překl.] <i>[Smích]</i> Nestrávil bych tolik let svého života +tím, že bych nutil programátory vydělávat méně peněz. To není můj cíl. Jsem +sám programátor a nevadí mi dostávat peníze. Nevěnoval bych získávání peněz +celý život, ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali +jiní programátoři. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá +nic společného. Tohle je o svobodě. O svobodě pro každého, kdo používá +software, ať již je programátor, nebo ne.</p> + +<p>Nyní bych měl definovat svobodný software. Radši budu mluvit konkrétně, +protože pouhé tlachání o víře ve svobodu je o ničem. Existuje tolik různých +svobod, ve které můžete věřit a často se také mezi sebou vylučují, takže +správná politická otázka by byla: „Jaké jsou tedy ty důležité svobody, +svobody které musí mít každý?”</p> + +<p>Já se ji pokusím zodpovědět v oboru používání software. Program je pro vás +svobodný software, pokud máte následující svobody:</p> + +<ul> +<li>Zaprvé, svoboda nula je svoboda spouštět program za jakýmkoliv účelem a +jakýmkoliv způsobem.</li> +<li>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho +pozměníte.</li> +<li>Svoboda dvě je svoboda pomoci svému kolegovi tím, že mu dáte kopii programu.</li> +<li>A svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu lidí užívajících tento +software tak, aby také ostatní mohli získat výhody vaší práce.</li> +</ul> + +<p>Pokud máte všechny tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný +software. To je velmi důležité, vysvětlím to později, až budu mluvit o GNU +General Public License, ale teď vysvětluji, co to je svobodný software.</p> + +<p>Svoboda nula je naprosto zřejmá. Když nemáte ani právo program spustit, je +to docela omezující program. Ve skutečnosti vám většina programů poskytne +alespoň svobodu nula. Svoboda nula je logickým důsledkem svobod jedna, dvě a +tři – tak funguje copyrightový systém. Svobody, které odlišují svobodný +software od typického software jsou svobody jedna, dvě a tři. Řekněme si o +nich tedy něco více a vysvětleme si, proč jsou důležité.</p> + +<p>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho +pozměníte. To mohlo znamenat třeba opravování chyb. Mohlo to znamenat +přidávání nových vylepšení. Mohlo to znamenat portování na jiný +systém. Mohlo to znamenat přeložení všech chybových hlášení do jazyku +Navajo. Měli byste mít právo provést jakoukoliv změnu budete chtít.</p> + +<p>Je zřejmé, že pro profesionální programátory je to velmi užitečné, ale nejen +pro ně. Každý člověk s rozumnou inteligencí se zvládne alespoň trošku naučit +programovat. Samozřejmě, existují těžké práce a lehké práce a většina lidí +se nebude učit dělat ty těžké. Ale mnoho lidí se může naučit dělat lehkou +práci stejně tak, jako se před padesáti lety mnoho a mnoho američanů naučilo +spravovat auta, což Americe umožnilo mít ve druhé světové válce +motorizovanou armádu a vyhrát.</p> + +<p>A pokud jste společenská osobnost a opravdu se nechcete učit technologie, to +znamená, že pravděpodobně máte spoustu přátel a umíte je přesvědčit, aby vám +pomohli. Někteří z nich jsou pravděpodobně programátoři. Můžete se jich tedy +zeptat: „Změnil bys prosím tě pro mě tohle?” Je vidět, že ze svobody jedna +může těžit opravdu hodně lidí.</p> + +<p>Když tu svobodu nemáte, je to skutečná, materiální škoda pro +společnost. Dělá to z vás vězně svého software. Pokusím se to přirovnat k té +laserové tiskárně. Víte, že to fungovalo pro naše potřeby špatně a že jsme +to nemohli opravit, protože jsme byli vězni svého software.</p> + +<p>Ovlivňuje to ale také morálku lidí. Když máte z používání počítače stále +pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Vaše práce se +stane otravnou – budete nenávidět svoji práci. A když lidi deprimuje jejich +práce, rozhodnou se nestarat se o ni. Nakonec to dospěje do stadia, kdy máte +lidi s přístupem „Přišel jsem dnes do práce. To je vše co musím +udělat. Pokud nemohu udělat pokrok, není to můj problém, je to problém mého +šéfa.” Když se toto stane, je to špatné jak pro tyto lidi, tak pro celou +společnost. To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobě.</p> + +<p>Svoboda dvě je svoboda pomáhat příteli tím, že mu zkopírujete program. Pro +ty, kteří umějí přemýšlet a učit se, je sdílení užitečných znalostí naprosto +základním projevem přátelství. Když takoví lidé používají počítače, tak se +sdílení software stává tímto základním projevem přátelství. Přátelé sdílejí +mezi sebou. Přátelé si pomáhají. To je podstata přátelství. A ve skutečnosti +je právě tenhle princip dobrého ducha – princip pomáhání svým bližním, +dobrovolně – tím nejdůležitějším zdrojem každé společnosti. To je ten rozdíl +mezi životaschopnou společností a bezohlednou džunglí. Tato důležitost byla +rozeznána největšími světovými náboženstvími již před tisícemi let a ta se +explicitně snaží posilovat tento přístup.</p> + +<p>Když jsem chodil do mateřské školky, tak se nás tomu snažily učitelky naučit +– sdílení – tím, že nás to nechali dělat. Řekly prostě: „Když si do školy +přineseš bonbóny, nemůžeš si je nechat všechny pro sebe, musíš se podělit s +ostatními.” Tím, že nás to učily… společnost se naučila duchu +spolupráce. A proč byste to měli dělat? Protože lidé nejsou úplně +kooperativní. To je jedna z částí lidské povahy, ale existují i jiné +části. Je mnoho částí lidské povahy. Když chcete lepší společnost, musíte se +snažit posilovat v lidech principy sdílení. Jistě, nikdy to nebude na 100%, +to je pochopitelné. Lidé se musí také starat o sebe. Pokud se nám to nějak +přeci jen o kousek povede, budeme bohatší.</p> + +<p>Dnes, podle vlády Spojených států amerických, mají učitelé dělat přesný +opak. „Ach, Johnny, přinesl jsi si do školy software. Dobře, nesdílej +jej. Ne, ne. Sdílení je špatné. Sdílení znamená, že bys byl pirát.”</p> + +<p>Co tím myslí, když říkají „pirát”? Tvrdí, že pomáhání blízkým je morální +ekvivalent napadání lodí? <i>[Smích]</i></p> + +<p>Co by o tom řekl Budha nebo Ježíš? Vezměte si svého náboženského +vůdce. Nevím, možná by Manson řekl něco jiného. <i>[Smích]</i> Kdo ví, co by +řekl L. Ron Hubbard. Ale, …</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Jistě, je mrtvý. Ale oni si to nepřipouští. Cože?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. <i>[Smích] +[Neslyšitelné]</i> Charles Manson je také mrtvý. <i>[Smích]</i> Ježíš je +mrtvý, Budha je mrtvý…</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, to je pravda. <i>[Smích]</i> Takže hádám, že +v tomto ohledu není L. Ron Hubbard horší než ti ostatní. <i>[Smích]</i> Tak +jako tak – <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: L. Ron vždy používal svobodný software – uvolnilo +ho to od Zanu. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Myslím, že toto je vlastně ten nejdůležitější +důvod, proč by měl být software svobodný. Nemůžeme si dovolit špinit +největší zdroj společnosti. Je pravda, že to není fyzický zdroj, jako čistý +vzuch, čistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj, ale je tak opravdový +jako ty ostatní a může zapříčinit obrovskou změnu v našich životech. To, jak +se chováme, ovlivňuje myšlení ostatních lidí. Když chodíme kolem a říkáme +„nesdílej s ostatními”, když nás poslouchají, ovlivňujeme ostatní a +neovlivňujeme je dobře. To je svoboda druhá. Svoboda pomoci příteli.</p> + +<p>No a mimochodem, když nemáte tuto svobodu, není to jen újma pro společnost, +je to také újma pro lidi – opravdová, materiální újma. Když má program svého +vlastníka a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí každý platit, aby +mohl software používat, někteří lidé budou říkat: „Nevadí, já se bez něj +obejdu.” Zajímavé na software je, že méně uživatelů neznamená, že toho +musíte udělat méně. Znáte to, když si auto koupí méně lidí, můžete dělat +méně aut. Můžete ušetřit. K vytoření kopie auta potřebujete určité +zdroje. Můžete říci, že mít cenu na auta je dobrá věc. Zabraňuje to plýtvání +surovinami na auta, která nejsou ve skutečnosti potřeba. Ale kdyby další +auta již nepotřebovala žádné suroviny, nebylo by k ničemu dobré šetřit na +výrobě nových kusů. Fyzické věci, jako auta, vždy potřebují nějaké suroviny +k výrobě kopií, k výrobě každého dalšího exempláře.</p> + +<p>U software tomu tak není. Každý může vytvořit kopii a je to velmi +jednoduché. Nepotřebuje k tomu žádné suroviny s výjimkou trošky elektrické +energie. Není tu nic, co bychom mohli ušetřit; tím, že použijeme tuto +finanční brzdu, nemůžeme žádné zdroje ušetřit pro lepší využití. Lidé často +mluví o ekonomii, ale je třeba si uvědomit, že se na software snaží +aplikovat ekonomické zdůvodňování založené na premisách, které pro software +neplatí. Snaží se přenést je z jiných oblastí života, kde možná platí, na +software, a potom výsledky takové úvahy považují za platné. Prostě vezmou +své závěry a předpokládají, že platí i pro software, i když argumenty nejsou +v případě software na ničem založené. V takové situaci je velmi důležité +prozkoumat, jakou cestou dosahujete výsledku a na jakých předpokladech +stavíte.</p> + +<p>Svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylepšených +verzí software. Lidé mi říkali: „že když je software <cite>free</cite>, tak +nebude nikdo za práci na něm placen, proč by se tedy měl připojovat?” Ok, +samozřejmě si pletli dva významy slova <cite>free</cite>, takže bylo jejich +myšlení založeno na nepochopení. V každém případě to byla jejich +teorie. Dnes již můžeme srovnat jejich teorii s empirickým faktem a +zjistíme, že stovky lidí jsou placeny za psaní svobodného software a že více +než 100 000 lidí jsou dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí +a mají různé motivy.</p> + +<p>Když jsem poprvé vydal GNU Emacs – vlastně první kousek GNU software, který +lidé chtěli používat – a když začal projekt nabírat uživatele, za chvíli +jsem dostal zprávu „Myslím, že jsem viděl v zdrojovém kódu chybu a tady je +oprava.” Potom jsem dostal další zprávu „Tady ti posílám kód pro přidání +nového vylepšení.” A další opravu chyby a další zlepšení a další a další – +až se to na mě začalo hrnout tak rychle, že dalo mnoho práce jen využívat to +všechno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. <i>[Smích]</i></p> + +<p>Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech si spousta z nás +myslela, že svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako nesvobodný +software, protože jsme neměli tolik peněz na placení lidí. Lidé jako já +samozřejmě říkali „Dobře, stejně ale používejte svobodný software.” Je lepší +učinit malou oběť v technické dokonalosti a mít svobodu, než opačně. Kolem +roku 1990 si ale lidé začali uvědomovat, že svobodný software se vlastně +stává lepším. Bylo to rychlejší a spolehlivější než proprietární +alternativy.</p> + +<p>Začátkem devadesátých let někdo vynalezl způsob, jak vědecky měřit +spolehlivost software. Vzal několik sad srovnatelných programů, které dělaly +tu samou věc – přesně tu samou věc – na různých systémech. Existovalo mnoho +Unixových systémů. Různé utility dělaly to samé, neboť vyhovovaly +specifikacím POSIX. Prostě svým chováním se nelišily, ale lišily se tím, kdo +je spravoval, byly psány odděleně; zdrojový kód byl jiný. Ten způsob měření +spolehlivosti tedy spočíval v tom, že se vzaly tyhle programy a na vstup jim +byly posílána náhodná data. Měřilo se, jak často spadnou či skončí +chybou. Zjistili tehdy, že GNU programy byly nejspolehlivější. Všechny +komerční proprietární alternativy byly spolehlivé méně. Tyhle výsledky byly +publikovány a vývojáři s nimi byli seznámeni a za pár let později se +experiment opakoval s novějšími verzemi. Výsledek byl stejný, GNU verze byla +nejspolehlivější. Však víte, že některé kliniky specializované na rakovinu, +které používají GNU systém, protože je tak spolehlivý a právě spolehlivost +je pro ně velmi důležitá.</p> + +<p>Mluvil jsem tu o etických záležitostech a nyní mluvím o praktických +výhodách. Oba tyto body jsou důležité. To je free software movement.</p> + +<p>Je znám i jiný myšlenkový proud – open source movement – ten se zaměřuje +pouze na ty praktické výhody. Popírají, že by to byla záležitost +principu. Popírají, že by lidé měli být oprávněni mít svobodu sdílet se svým +bližním, sledovat co program dělá a měnit ho, pokud se jim nelíbí. Říkají, +že je užitečná věc toto lidem dovolit. Jdou tedy do firmy a říkají: „Víte, +mohl byste vydělat více peněz, pokud lidem dovolíte tohle.” V určité míře +tak vedou lidi ke stejnému cíli, ale s využitím úplně odlišných +filosofických důvodů.</p> + +<p>V hlubším kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free software movement +říká „Máte právo mít tyto svobody. Nikdo by vám v tomto neměl bránit.” Open +source movement říká „Dobře, mohou tě zastavit, pokud chtějí, ale zkusíme je +radši přesvědčit, aby tě nechali dělat tyhle věci.” Také přispěli svobodnému +software – přesvědčili nějaké společnosti, aby vydaly určité části software +jako svobodný software a tím přispěli naší komunitě. Open source movement +výrazně přispěl k rozvoji naší komunity a pracujeme spolu na různých +projektech, ale v naší a jejich filosofii je obrovský rozdíl.</p> + +<p>Naneštěstí získává nejvíce podpory businessu open source a proto většina +článků nazývá naši práci open source a mnoho lidí si začne myslet, že jsme +prostě částí open source movement. Proto tu vysvětluji ten rozdíl. Chtěl +bych, abyste si uvědomili, že free software movement, který umožnil +existenci naší komunity a umožnil vyvinout svobodný operační systém je pořád +tady – a my pořád stojíme za jeho etickou filosofií. Je třeba si to +uvědomit, abyste příště nepletli lidi vlastní neznalostí.</p> + +<p>Ale měli byste to vědět také proto, abyste vůbec věděli, kde jste.</p> + +<p>Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Můžete souhlasit s +free software movement a s mými názory. Můžete souhlasit s open source +movement. Můžete nesouhlasit s oběma. Každý si vybírá sám, na jakou stranu +politických záležitostí se postaví.</p> + +<p>Když ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, že to také řeknete, +že souhlasíte s free software movement, a jedna z cest, jak to můžete říci +je používání termínu „svobodný software.” Tím budete lidem alespoň pomáhat +poznat, že vůbec existujeme.</p> + +<p>Svoboda 3 je velmi důležitá jak prakticky, tak psycho-sociálně. Když tuto +svobodu nemáte, způsobuje to praktickou a materiální škodu, protože není-li +tento software vyvíjen v komunitě, nebude výkonný a spolehlivý. Způsobuje +ale také psycho-sociální újmu, která ovlivňuje ducha vědecké spolupráce – +myšlenku, že pracujeme společně na zlepšení lidských poznatků. Pozorujeme, +že pokrok ve vědě velmi zásadně závisí na tom, jak jsou lidé schopni +pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vědců chovajících se jakoby +to byl boj s ostatními skupinami vědců a vývojářů. A když spolu nesdílejí +informace, tak se všichni brzdí.</p> + +<p>Toto jsou tři základní svobody, které odlišují svobodný software od +typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobě, dělat změny +pro svoje potřeby. Svoboda dvě je svoboda pomoci kolegovi distribucí +kopií. A svoboda tři je svoboda pomáhat svojí komunitě tím, že provádíte +změny a publikujete, aby je mohli využívat i ostatní. Když máte všechny tyto +svobody, tak je pro vás ten program svobodným software. Proč o tom mluvím +vzhledem k jednomu konkrétnímu uživateli? Je to pro vás svobodný software? +Je to svobodný software pro někoho jiného? Ano?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete vysvětlit rozdíl mezi svobodou dvě a tři? +[neslyšitelné]</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Určitě spolu souvisí, protože pokud nemáte vůbec +ani svobodu redistribuovat, tak určitě nemáte ani svobodu distribuovat +modifikovanou verzi, ale jsou to rozdílné činnosti.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Oh.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Svoboda dvě je, přečtěte si to, uděláte přesnou +kopii a dáte ji kamarádům, takže oni ji teď mohou využívat. Nebo třeba +uděláte přesné kopie a potom je prodáváte nějaké skupině lidí a tak oni je +budou moci používat.</p> + +<p>Svoboda tři je o vylepšování – nebo alespoň vy si myslíte, že to jsou +zlepšení, někteří lidé s vámi možná budou souhlasit. To je ten rozdíl. A +mimochodem, jeden velmi podstatný bod. Svoboda jedna a svoboda tři závisí na +tom, zda máte přístup ke zdrojovému kódu, protože měnit program v binární +podobě je extrémně těžké. <i>[Smích]</i> Dokonce tak triviální věci jako +užití čtyř číslic pro datum <i>[Smích]</i>… když nemáte zdrojový +kód. Takže je zřejmé, že z praktických důvodů je dostupnost zdrojového kódu +podmínkou pro svobodný software.</p> + +<p>Proč to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro <em>tebe</em>? +Nějaké programy mohou být někdy totiž svobodné pro někoho a nesvobodné pro +jiné. To teď může vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám příklad, jak +se tohle stává. Velký příklad, možná ten úplně největší příklad tohoto +problému je systém X Window , který byl vyvinut na MIT a uvolněn pod +licencí, která z něj dělá svobodný software. Když si pořídíte tu verzi z MIT +s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvě i tři. Je to pro vás svobodný +software. Mezi těmi, kdo získali kopie, byli ale i různí velcí výrobci, +kteří distribuovali Unixové systémy, a ti v X udělali všechny potřebné změny +tak, aby byla použitelná i na jejich systémech. Samozřejmě, že to bylo +většinou jen několik málo tisíc řádků z několika set tisíc celkově. Potom +program zkompilovali, zařadili ho do svého systému a distribuovali pod tou +samou licencí jako celý systém. Miliony lidí tedy dostali takové kopie. Měli +X Window, ale neměli žádné z těch svobod. Nebyl to pro ně svobodný software.</p> + +<p>Paradox byl v tom, že jestli jsou X svobodné záleželo na tom, kde to budeme +měřit. Když to budete měřit mezi vývojáři, řekli byste: „Mají všechny ty +svobody, je to svobodný software”, ale když to budete měřit mezi uživateli, +řeknete: „Hmm, většina uživatelů nemá ty svobody. Není to svobodný +software.” Lidé, kteří vyvíjeli X tohle nebrali jako problém, protože oni +chtěli v podstatě jen popularitu – ego. Chtěli velký profesní úspěch. Chtěli +cítit „ach, náš software používá hodně lidí.” A to byla pravda. Hodně lidí +používalo jejich software, ale neměli svobodu.</p> + +<p> Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba, protože naším cílem +nebylo jen být populární, naším cílem bylo rozdávat svobodu a posilovat +spolupráci, dát lidem možnost spolupracovat. Zapamatujte si, nikdy nikoho +nenuťte spolupracovat s někým jiným, ale zajistěte, aby měl každý možnost +spolupracovat. Kdyby miliony lidi používali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by +to úspěch. Hlavní cíl by se úplně zhroutil.</p> + +<p>Snažil jsem se najít nějaký způsob, jak tomu zabránit. Přišel jsem s metodou +nazývanou „copyleft”. Nazývá se to copyleft, protože je to jako bychom vzali +copyright a převrátili ho naruby. <i>[Smích]</i> Právně je copyleft založen +na copyrightu. Používáme platné copyrightové právo, ale používáme ho k +dosažení velmi odlišných cílů. Řekneme „Tenhle program je +copyrightovaný”. To implicitně znamená, že je zakázané ho kopírovat, +distribuovat, modifikovat. Ale potom řekneme „Máte povolení distribuovat +kopie, můžete program měnit. Také můžete distribuovat modifikované a +rozšířené verze. Měňte si jej jak chcete.”</p> + +<p>Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proč jsme vlastně +použili systém copyrightu a všechno tohle kolem. Ta podmínka říká – kdykoliv +distribuuješ cokoliv, co obsahuje nějakou část našeho programu, tak celý ten +program musí být distribuovaný pod těmi samými podmínkami. Můžete tedy +program změnit a distribuovat ho dále, ale kdykoliv to uděláte, tak lidé, +kterým ho dáváte, musí dostat ty samé svobody jako jste dostal vy. A nejen +na ten kousek programu, který je původní, ale na celý program, který +distribujete. Ten program pro ně musí být svobodný software.</p> + +<p> Svoboda k modifikování a redistribuci se tak stává nezcizitelným právem – +to je představa z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si můžete +být jisti, že vás o ně nikdo nobere. Licence, která ztělesňuje tuto +myšleanku, je samozřejmě GNU General Public License. GPL je kontroverzní +licence, protože má sílu říci rezolutní „ne” lidem, kteří by chtěli +parazitovat na naší komunitě.</p> + +<p>Na světě je mnoho lidí, kteří si ideálů svobody necení. Byli bychom velmi +hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udělali, někomu, kdo by +na ní postavil svůj nesvobodný program a začal lidi přesvědčovat, aby se +vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, že bychom my tyto programy vyvíjeli +a pořád bychom museli soupeřit s vylepšenymi verzemi našich vlastních +programů. To není zábava.</p> + +<p>Mnoho lidí si také myslí, že rád obětuji svůj čas, abych nějak přispěl +veřejnosti, ale proč bych měl přispívat ve svém volném čase společnostem k +tomu, aby vylepšili svůj proprietární program? Někteří lidi si ani nemyslí, +že to je špatné, ale když to dělají, tak za to chtějí dostat zaplaceno. Já +osobně bych to radši nedělal vůbec.</p> + +<p>Obě tyto skupiny, jak ti co smýšlí podobně jako já, že nechci pomáhat v naší +komunitě proprietárnímu software, tak ti, co říkají spíše: „jasně, jasně, +pracoval bych pro ně, ale museli by mne lépe platit,” mají dobrý důvod, proč +použít GNU GPL. Ta totiž říká firmě, „nemůžete si prostě vzít moji práci a +distribuovat ji bez oné svobody.” Necopyleftové licence svobodného software +to ale dovolují. To je třeba případ licence X Window.</p> + +<p>Existuje velký rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi svobodného +software. Existují copyleftované programy, takže licence ochraňuje to, aby +získal svobodu každý uživatel. Oproti tomu necopyleftované programy mají +dovolenu i nesvobodnou distribuci.</p> + +<p>A dnes na ten problém narážíme, Pořád existují nesvobodné verze X Window a +jsou používány na našem svobodném operačním systému.Existuje dokonce i +hardware, který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného +software. A to je v naší komunitě velký problém. Mohl bych říci, že jsou X +Window špatná věc, že vývojáři neudělali to nejlepší, co mohli udělat, ale +oni ve skutečnosti napsali spoustu software, který jsme mohli všichni +používat.</p> + +<p>Znáte to, je velký rozdíl mezi méně dokonalým a špatným. Existuje mnoho +stupňů mezi dobrým a špatným. Musíme odolat pokušení říci „neudělali jste to +úplně nejlepší, tak nejste dobří.” Lidé, kteří vyvinuli X Window, naší +komunitě přispěli velkým dílem. Něco ale mohli udělat i lépe. Mohli +copyleftovat části progamu a tak zabránit těm svobodu-odepírajícím verzím v +distribuování ostatními.</p> + +<p>Fakt, že GNU GPL ochraňuje vaši svobodu s využitím copyrightu, je také +příčinou toho, proč na ni Microsoft dnes útočí. Podívejte, Microsoft by byl +velmi rád, pokud by měl možnost vzít všechen kód a zařadit ho do svého +proprietárního software. Potřebují jen to, aby někdo vytvořil pár změn a +„nekompatibilních vylepšení.” <i>[Smích]</i></p> + +<p>S jejich marketingem nepotřebují naši verzi převýšit technicky, aby ji s ní +nahradili. Stačí jim udělat ji jinou a nekompatibilní. Pak ji rozšíří na +desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, protože ta jim to nedovolí. GPL +nedovoluje „svázat a rozšířit.” Říká, že pokud chcete sdílet kód našich +programů, můžete. Ale musíte sdílet a sdílet stejně. Vylepšení, která +vytvoříte, se musejí dát šířit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová +spolupráce.</p> + +<p>Mnoho společností, i těch velkých jako IBM a HP, chce náš software používat +i za těchto podmínek. IBM i HP podstatně přispívají do GNU software a +vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft ale nechce, takže tvrdí, že +obchod se nemůže s GNU GPL vypořádat. Jestli business nezahrnuje IBM, HP a +Sun, tak možná mají pravdu. Microsoft to ale nechce. <i>[Smích]</i> O tom si +povíme ještě později.</p> + +<p>Měl bych dokončit tu historii. Nechtěli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát +nějaký svobodný software, ale něco mnohem kompletnějšího. Chtěli jsme +vyvinout celý svobodný operační systém. To znamená, že jsme museli +postupovat kousek po kousku. Vždycky jsme samozřejmě hledali zkratky. Bylo +to tolik práce, že lidé pochybovali, zda to budeme někdy schopni +dokončit. Říkal jsem si, že tu byla minimálně šance na dokončení, ale je +samozřejmě vždy lepší hledat zkratky. Rozhlíželi jsme se tedy, zda již +neexistují nějaké programy od někoho jiného, které bychom mohli zapojit do +GNU, nebo nějak přizpůsobit, abychom to nemuseli psát celé znovu. Našli jsme +například X Window systém. Je pravda, že nebyl copyleftovaný, ale byl to +svobodný software a tak jsme jej mohli použít.</p> + +<p>Vložit do GNU nějaký okenní systém jsem chtěl od prvních chvil. Ještě než +jsem začal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal několik. A proto i +přes skutečnost, že Unix tehdy žádný neměl, jsem se rozhodl, že GNU by +nějaký mít mělo. Nikdy jsme ale náš GNU Windows System nedokončili, protože +přišly X Window. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké úloze a tak jsme +vzali X Window a zařadili je do GNU. Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní +části GNU pracovaly s X. Našli jsme i jiný software, třeba sázecí systém +TeX, nějaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix, ale nebyl +svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny z Berkley, která tehdy prováděla +nějaký výzkum na plovoucí desetinné čárce. Tak jsme se dohodli, že tyto +části použijeme.</p> + +<p>V říjnu 1985 jsme založili Nadaci pro svobodný software (Free Software +Foundation). Všimněte si prosím, že projekt GNU tu byl dříve, než se na +scéně objevila nadace. Skoro dva roky po oznámení projektu. Nadace pro +svobodný software je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostředky +za účelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software. V osmdesátých +letech bylo jednou z hlavních věcí, kterou jsme financovali, najímání lidí +na psaní částí GNU. Takto byly vytvořeny jak části různých programů, tak +také základní programy jako Shell a knihovna pro C. Program +<code>tar</code>, který je naprosto podstatný, ač ne příliš vzrušující, byl +také napsán takto. Myslím, že i GNU grep byl takto vytvořen. Blížíme se tak +našemu cíli.</p> + +<p>V roce 1991 již chyběla jen jedna velká část a to byl kernel. Proč jsem +kernel odložil? Protože ve skutečnosti není podstatné, v jakém pořadí věci +děláte. Minimálně technicky to podstatné není. Tak jako tak je musíte udělat +všechny. Částečně také proto, že jsem doufal, že budeme moci použít něco, co +najdeme někde jinde. A také jsme našli. Našli jsme Mach, který byl vyvíjen +na Carnegie Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu – souborový systém, +síťový kód a tak dále. Pokud jsou ale spouštěny nad Machem, chovají se skoro +jako uživatelské progamy, které se většinou lépe ladí. Můžete je debugovat s +opravdovým debugerem na úrovni kódu v reálném čase. Říkal jsem si tedy, že +takto se nám podaří získat vyšší části jádra v poměrně krátkém čase. Ale +nefungovalo to tak, jak jsme očekávali. Tyto asynchronní vícevláknové +procesy posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi těžko +laditelné. Systém založený na Machu, který jsme používali jako zavaděč, měl +příšerné debugovací prostředí, byl nespolehlivý a trpěl ještě dalšími +problémy. Zabralo nám roky, než jsme jej zprovoznili.</p> + +<p>Naše komunita ale naštěstí nemusela čekat na GNU kernel, protože v roce 1991 +vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel, nazývaný Linux. Použil +zastaralý monolitický design, který se nakonec osvědčil a tak měl hotov svůj +kernel mnohem dříve, než my ten náš. Možná je to jedna z chyb, kterou jsem +udělal, chyba v designu. Na začátku jsme o Linuxu nevěděli, protože nás +nikdy nekontaktoval a neřekl nám o tom i přesto, že o projektu GNU +věděl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných místech v síti a tak +zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé. Vpodstatě tak vytvořili kombinaci GNU +plus Linux.</p> + +<p>Neuvědomili si ale, co vlastně dělali. Řekli si, že mají kernel a dívali se +kolem po nějakých věcech, které by s ním mohli dát dohromady. Spatřili, že +všechno co potřebují již existuje. Jaká náhoda, zvolali. [Laughter] Už to tu +všechno je. Máme tu všechno co potřebujeme. Vezmeme všechny tyhle věci, dáme +je dohromady a máme systém. </p> + +<p>Nevěděli, že většina toho co našli, byly části GNU. Neuvědomovali si tedy, +že zasouvají Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, že berou Linux a staví +na něm systém. Nazvali ho tedy Linux.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Neslyším vás – prosím?</p> +<p>[Pravděpodobně otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU stejně, když +si bral X a Mach. Zda také nezměnil jméno na GNU bez nějakého odkazu na tyto +projekty – pozn. prekl.]</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ne, to prostě není… přišlo to zvenku.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ale bylo to lepší, než najít X a Mach?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Dobře. Rozdíl je v tom, že lidé, kteří vyvíjeli X +a Mach to nedělali proto, aby vyvinuli kompletní operační systém. To jsme +dělali pouze my. A stálo za tím ohromně moc práce. Vyvinuli jsme větší část +systému než jakýkoliv jiný projekt. Není to to samé, protože tihle lidé +vyvinuli užitečné součásti systému. Ale nedělali to proto, aby vyvinuli +kompletní systém. Měli jiné důvody.</p> + +<p>Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, že by bylo dobré implementovat okenní +systém pracující po síti a že by to mohlo mít úspěch. A mělo. Nakonec to +dopadlo tak, že nám to pomohlo v tvorbě svobodného operačního systému. Ale +to nebyl původní účel. Byla to spíše náhoda. Nechci tím říci, že to co +udělali bylo špatné. Udělali velký svobodný projekt. To je dobrá věc. Ale +nehleděli až nakonec, jak to dělal projekt GNU.</p> + +<p> A tak jsme to byli my, kdo musel udělat každý kousek, který neudělal nikdo +jiný, protože jsme věděli, že bez toho bychom neměli kompletní systém. A +dokonce i když to bylo úplně nudné a neromantické jako například +<code>ld</code> nebo <code>mv</code>. <i>[Smích]</i> Udělali jsme to. Nebo +ld, však víte, že na <code>ld</code> není nic moc zajímavého – ale napsal +jsem jej. <i>[Smích]</i> A dal jsem si práci s tím, aby potřeboval co +nejmenší počet I/O operací, aby mohl pracovat rychleji a s většími +programy. Ale znáte mě, rád dělám dobrou práci. Rád do programu přidám různá +zlepšení, když na něm dělám, ale důvod, proč jsem to dělal nebyl v tom, že +jsem měl nějaký geniální nápad na lepší <code>ld</code>. Potřebovali jsme +nějaké svobodné ld a nemohli jsme očekávat, že to udělá někdo jiný. Museli +jsme to tedy udělat my nebo najít někoho, kdo to udělá.</p> + +<p>Do systému přispěly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je důvodem, proč +systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatě to <em>je</em> systém GNU, +společně s ostatními věcmi, které do něj byly přidány.</p> + +<p>Systém se ale začal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU velkou ránou, +protože takto lidé ani neví, co jsme udělali. Myslím si, že Linux, kernel, +je velmi užitečný svobodný software. Mohu o něm mluvit jen v dobrém. No, +vlastně… napadá mně pouze velmi málo špatných věcí, které bych o něm +mohl říci. <i>[Smích]</i> Ale v podstatě o něm mohu říkat jen dobré věci. Na +druhou stranu, nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás, +dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux a pomozte nám k tomu, +abychom za něj mohli sdílet kredit.</p> + +<p> <strong>OTÁZKA</strong>: Potřebujete maskota! Najděte si nějaké zvíře! +<i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: My jej máme.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Máte?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Máme zvíře – gnu [gnu v angličtině znamená +„pakůň” – pozn. překl.]. <i>[Smích]</i> V každém případě, pokud budete +kreslit tučňáka, nakreslete vedle něj pakoně. <i>[Smích]</i> Nechme si ale +otázky na konec. Mám tu ještě něco, co bych chtěl vysvětlit.</p> + +<p>Proč mi o to tolik jde? Proč si myslím, že stojí za to vás zde otravovat a +možná zhoršovat váš názor na mě <i>[Smích]</i> s tím, že zde se zabývám +touto otázkou, kdo by měl dostat uznání za projekt? Protože, však to znáte, +když to dělám, tak někteří lidé říkají, že jen chci nasytit svoje +ego. Samořejmě, neříkám, nevyzývám vás, neprosím vás, abyste systém nazývali +„Stallmanix,” ok? <i>[Smích] [potlesk]</i></p> + +<p>Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, protože chci, aby projekt GNU získal +uznání. Existuje jeden velmi dobrý důvod, který je o hodně důležitější než +to, zda bude nějakému jednotlivci připsáno uznání. Když se dnes rozhlédnete, +většina lidí, kteří o tom mluví a píší vůbec nezmiňuje GNU, ani jeho cíle, +svobodu – tyto politické a sociální myšlenky. Místo odkud vzešly je GNU.</p> + +<p>Myšlenky spojené s Linuxem, jeho filosofie, jsou velmi odlišné. Je to hlavně +apolitická filosofie Linuse Torvaldse. Když si lidé myslí, že ten systém je +Linux, většinou si myslí: „Jasně, musel to odstartovat Linus Torvalds. Měli +bychom se zabývat jeho filosofií.” A když pak slyší o filosofii GNU, tak +říkají: „Hochu, to je strašně idealistické, to musí být ohromně +nepraktické. Já používám Linux, ne GNU.” <i>[Smích]</i></p> + +<p>Ta ironie. Kdyby věděli! Kdyby jen věděli, že ten systém, který se jim tak +líbí, je naše idealistická, politická filosofie převedená do reality.</p> + +<p>I tak by s námi nemuseli souhlasit, ale aspoň by měli důvod bár nás vážně, +pořádně o tom přemýšlet, dát tomu šanci. Aspoň by viděli, jak se to vztahuje +k jejich životům. Kdyby přemýšleli „Používám systém GNU. Tady je filosofie +GNU. Ta filosofie je <em>důvod</em>, proč systém, který mám tak rád, +existuje,” tak by se k našim myšlenkám aspoň stavěli s mnohem otevřenější +myslí. To neznamená, že bude každý souhlasit. Lidé si myslí různé věci. To +je vpořádku. Lidé by si měli sami vytvářet názory. Ale chci, aby tato +filosofie měla výhodu z uznání výsledků práce, kterých dosáhla.</p> + +<p>Pokud se rozhlédnete, uvidíte, že skoro všude to instituce nazývají Linux, +stejně jako novináři. Není to správně, ale oni to dělají. Společnosti ten +balík také nazývají systémem. Ani většina novinářů, když píší články, se na +to nedívá jako na politickou a sociální otázku. Většinou se na věc dívají +jako na čistě obchodní otázku, což je pro společnost o dost méně podstatná +věc. Když se podíváte na společnosti, které prodávají distribuce GNU/Linuxu +lidem, většina z nich je také nazývá Linuxem. A <em>všechny</em> k němu +přidávají nesvobodný software.</p> + +<p>GNU GPL sice tvrdí, že pokud si vezmete nějaký kód z GPL programů a přidáte +k němu nějaký svůj vlastní kód, musíte tento program také vydat pod GNU +GPL. Můžete ale dát na jeden disk (jakýkoliv, ať již CD-ROM, harddisk či +jiný) více oddělených programů s různými licencemi. Je to pouhé +seskupování. Distribuce dvou programů jednomu člověku v tom samém čase není +něco, do čeho bychom mi mohli mluvit. Občas bych si přál, aby byla pravda, +že pokud společnost distribuuje nějaký produkt společně s GPL software, musí +i tento produkt být svobodným software. Není to ale tak. Největší možná šíře +je samotný program. Pokud existují dva programy, které spolu pracují „na +dosah ruky,” např. zasíláním zpráv, jsou právně naprosto +samostatné. Přidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce předávají +uživatelům velmi špatné filosofické a politické myšlenky. Říkají uživatelům: +„Je vpořádku používat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.”</p> + +<p>Když se podíváte na časopisy o GNU/Linuxu, stěží uvidíte nějaký s názvem +GNU/Linux, většinou mají v názvu Linux-něco. Většinou tedy nazývají systém +Linux. Bývají přeplněné reklamami na nesvobodný software běžící na +GNU/Linuxu. Tyto reklamy se většinou zaměřují na stejné poselství. Říkají: +„Nesvobodný software je pro vás dobrý. Je tak dobrý, že byste za něj měli +dokonce <em>platit</em>.” <i>[Smích]</i></p> + +<p>Nazývají tento software „balíčky s přidanou hodnotou.” Říkají: „Važte si +vhodnosti pro praxi, ne svobody.” Já s těmito hodnotami nesouhlasím, takže +je nazývám „o svobodu obrané balíčky.” <i>[Smích]</i> Jestli jste si +instalovali svobodný operační systém, žijete ve svodoném světě. Můžete si +užívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali. Tyto balíčky vám +dávají možnost utáhnout si kolem sebe řetězy.</p> + +<p>A konečně, pokud se podíváte na nějaké obchodní show věnované používání +systému GNU-Linux, všechny se nazývají „Linux show.” Ukazují jak svobodný +software, tak nesvobodný software, a tak vlastně spečeťují správnost užívání +nesvobodného software. Téměř kamkoliv se v naší komunitě podíváte, instituce +schvalují nesvobodný software, čímž úplně negují myšlenky na svobodu, kvůli +kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zřejmě lidé přijdou do styku s +našimi ideemi a svobodou, je projekt GNU – ve spojení se svobodným +software. Proto vás žádám: prosím, nazývejte systém „GNU/Linux.” Vysvětlete +takto těm lidem, odkud systém vzešel a proč.</p> + +<p>Pouhým používáním toho jména samozřejmě nebudete automaticky vysvětlovat +historii. Můžete napsat o čtyři znaky více, vyslovit o dvě slabiky +více. GNU/Linux je ale pořád ještě méně slabik než Windows +2000. <i>[Smích]</i> Neříkáte jim tím moc, ale připravujete je, takže když +příště uslyší o GNU – a o tom to je – budou vědět, jak se jich to týká. A v +tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám tedy.</p> + +<p>Určitě jste zaznamenali, že Microsoft nazval GPL „open source licencí.” +Nechtějí, aby o tom lidé přemýšleli v souvislosti se svobodou. Snaží se +přesvědčit uživatele, aby o tom přemýšleli v omezených souvislostech, jen +jako konzumenti. (A samozřejmě ani konzumenti nepřemýšlejí příliš +racionálně, když si vyberou produkty Microsoftu.) Nechtějí, aby o věci lidé +přemýšleli jako občané či politici. To se jim nehodí. Přinejmenším je to +nepřátelské jejich obchodnímu modelu.</p> + +<p>A teď jak svobodný software… ok, mohu vám říci jak souvisí svobodný +software s naší společností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je, jak +souvisí svobodný software s obchodem. Ve skutečnosti je totiž svobodný +software pro obchod <em>ohromně</em> užitečný. Konec konců, většina +obchodníků ve vyspělých zemích svobodný software používá. Pouze malý zlomek +software také vyvíjí.</p> + +<p>A svobodný software je velmi výhodný pro společnost, která software používá, +protože má nad ním kontrolu. Uživatelé mají kontrolu nad tím, co program +dělá. Buď individuálně, pokud chtějí, či kolektivně, pokud chtějí. Každý, +koho to zajímá, může uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte +to. Budete používat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá, máte +jistý hlas. U proprietárního software skoro žádný hlas nemáte.</p> + +<p>U svobodného software si můžete změnit, co chcete změnit. Nevadí, že ve vaší +společnosti nemáte žádné programátory, to je vpořádku. Kdybyste chtěli +předělat stěny vaší budovy, nemusíte být truhlářská společnost, musíte mít +možnost jít, najít nějakou truhlářskou společnost a říct jim, aby to pro vás +udělali. Když potřebujete nějakou změnu ve vašem software, nemusíte být +programátorská společnost, stačí vám do nějaké zajít a říct: „Kolik chcete +za implementování téhle věci a kdy by to bylo hotovo?” A pokud by to +odmítli, můžete si najít někoho jiného.</p> + +<p>Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu, najde ve +svobodném software velkou výhodu. S proprietárním software jste odkázáni s +podporou na monopol. Pouze jedna společnost má zdrojový kód a možná pár +jiných si ho ještě koupilo za obrovské peníze, pokud se jedná o Microsoft +shared source. Ale těch je velmi málo. Nemáte moc na výběr u koho si +zajistit podporu. To znamená, že pokud nejste opravdový gigant, tak je +nezajímáte. Vaše společnost pro ně většinou není dostatečně významná, aby je +zajímalo, zda vás neztratí. Jak jednou používáte nějaký program, je jim +jasné, že nemáte jinou možnost, než získávat podporu od nich, protože přejít +na jiný software by přineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za +privilegium oznámit chybu. <i>[Smích]</i> A když si zaplatíte, řeknou vám: +„Dobře, ok, zaznamenali jsme vaše oznámení chyby v našem produktu. Za pár +měsíců si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to opravili.” +<i>[Smích]</i></p> + +<p>Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto nevystačí. Musí se o +zákazníky starat. Samozřejmě můžete získat mnoho dobré podpory i zdarma, +zasláním dotazu na internet. Možná dostanete odpověď příští den, ale to není +samozřejmě jisté. Pokud chcete mít jistotu, měli byste se spíš dohodnout s +nějakou společností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak může +pracovat obchod založený na svobodném software.</p> + +<p>Další výhodou svobodného software pro obchod je bezpečnost a soukromí. To +platí samozřejmě i pro jednotlivce, ale teď o tom budu hovořit v souvislosti +s obchodem. Když je program proprietární, tak nemůžete ani s jistotou říci +co vlastně dělá.</p> + +<p> Může mít vlastnosti, které byste opravdu neměli rádi, kdybyste o nich +věděli. Program by mohl mít třeba backdoor, který dovolí vývojáři dostat se +do vašeho stroje. Byl by třeba schopen sledovat vaši činnost a odesílat +informace zpět. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dělá, ale není to +pouze Microsoft. Dělají to i jiné programy. Nemůžete ani říci, jestli to +dělá tohle. A nemůžete ani spoléhat na to, že programátor je naprosto +poctivý, každý programátor dělá chyby. V programu se mohou vyskytovat chyby, +které ohrozí vaši bezpečnost, ale nikdo je úmyslně nezavinil. Podstatné ale +je, že pokud to není svobodný software, nemůžete je najít a nemůžete je ani +opravit.</p> + +<p>Nikdo nemá čas, aby si prověřoval zdrojové kódy každého programu, který +používá. Nebudete to dělat. Ale svobodný software je větší komunita a jsou v +ní i lidé, kteří věci kontrolují. A vy můžete z té jejich kontroly +těžit. Když se vyskytne nějaká nechtěná chyba (a ona se čas od času vyskytne +v každém programu), mohou ji najít a opravit. Je mnohem méně +pravděpodobnější, že by lidé dali do svého software trojského koně či nějaký +odposlouchávací kód, když si myslí, že mohou být chyceni. Vývojáři +proprietárního software ví, že chyceni nebudou. Projde jim to, nikdo to +nezjistí. Ale vývojář svobodného software musí počítat s tím, že lidé se +budou koukat a uvidí, jestli to tam je. Ve svobodném software nemůžeme do +programů zabudovávat věci, které by se uživatelům nelíbily, protože pokud +bychom to udělali, vytvořili by si verzi, ve které by to nebylo. Všichni by +brzo začali používat tuto verzi.</p> + +<p>Když píšete svobodný program, chcete, aby měli lidé rádi vaši verzi.Nebudete +do programu zabudovávat věc, o které si myslíte, že ji bude mnoho lidí +nenávidět a budou si instalovat jiné verze místo té vaší. Prostě si jen +uvědomíte, že ve světě svobodného software je králem uživatel. Ve světě +proprietárního software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemůžete do +vývoje nijak mluvit.</p> + +<p>V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je možné zavést +demokracii. Profesor Lessig, který je teď ve Stanfordu, chytře poznamenal, +že kód programů se chová podobně jako zákony. Ten, kdo vytváří software, jež +používá většina lidí a to k různým účelům, ten vlastně píše zákony, podle +kterých se budou řídit lidské životy. Se svobodným software mohou tyto +zákony vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie, +nebudou velké volby a referendum „jak by měla být implementována tahle věc?” +<i>[Smích]</i> Místo toho dáme možnost všem, kteří by na implementaci této +funkce chtěli pracovat. Když budete chtít tu funkci nějakým způsobem +naprogramovat, udělejte to. Buď se to udělá tak, nebo nějak jinak, to není +podstatné. Když to lidi budou chtít nějakým způsobem, udělá se to tak. Takto +každý přispívá do veřejných rozhodnutí tím, že prostě dělá věci tak, jak je +chce dělat on.</p> + +<p>Můžete učinit kolik kroků chcete. Obchod může také udělat tolik kroků, kolik +pro něj bude užitečné. A až všechna tato vylepšení přidáte, určíte tím, jak +by měl software dále pokračovat.</p> + +<p>Často je velmi užitečné mít možnost vzít si části z již existujících +programů – většinou jsou to velké části – a potom dopsat zbytek kódu +sám. Vytvoříte tak program, který dělá přesně to, co potřebujete, ale který +byste vyvíjeli věky, kdybyste to museli dělat od začátku, kdybyste nemohli +vykuchat již existující svobodné programy.</p> + +<p>Jiná výhoda plynoucí z toho, že králem je uživatel, je fakt, že software pak +bývá velmi dobře kompatibilní a standardizovaný. Proč? Protože to mají rádi +uživatelé. Uživatelé pravděpodobně zamítnou program, který by byl výrazně +nekompatibilní. Občas se sice objeví skupinka lidí, která z nějakých +specifických důvodů potřebuje nějaký druh nekompatibility, mají ji mít, to +je vpořádku, ale pokud chtějí uživatelé následovat standardy, vývojáři to +musí respektovat. A my to respektujeme. Na druhé straně vývojáři +proprietárního software často úmyslně <em>ignorují</em> standardy proto, +protože je to pro ně výhodné. Není to proto, že by tím nějak chtěli pomoci +uživatelům, ale spíše proto, že je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve +svém produktu. Dokonce čas od času i schválně mění formáty souborů, aby +donutili uživatele zakoupit novější verzi.</p> + +<p>Archiváři se střetávají s problémem, protože soubory napsané na počítači +před deseti lety již nejsou přístupné. Byly vytvořeny s proprietárním +software, který je dnes již ztracen. Kdyby to bylo napsáno se svobodným +software, mohli bychom jej oprášit a znovu spustit. Staré záznamy by tedy +nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné. Stěžovali si na to dokonce NPR a +zmiňovali svobodný software jako řešení. Pokud ukládáte svá data s +proprietárním software, vpodstatě strkáte hlavu do oprátky.</p> + +<p>Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s většinou obchodních +činností. Jak se ale dotýká úzké oblasti softwarového businessu? Většinou +vůbec nijak. Důvodem je, že 90% softwarového průmyslu (aspoň tak mi to bylo +řečeno) tvoří vývoj na zakázku. Software, který není vůbec určen k +zveřejnění. Takového software se vůbec etické otázky svobody či vlastnictví +software netýkají. Jak jsem již řekl, ta otázka je, zda mají uživatelé +svobodu modifikovat a redistribuovat program. Pokud existuje jenom jeden +uživatel a ten má tato práva, žádný problém v tom není. Ten uživatel +<em>má</em> svobodu dělat tyto věci. Ve skutečnosti je <em>jakýkoliv</em> +program vyvinutý softwarovou společností pro nějaké konkrétní použití ve +firmě svobodným software. Samozřejmě za předpokladu, že tato firma trvala na +předání zdrojových kódů a všech práv.</p> + +<p>Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné +troubě či software, který ovládá elektroniku motoru v autě. To jsou případy, +kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu uživatele se nejedná o +opravdový počítač. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném kontextu tak +důležité. Největší část softwarového průmyslu bude tedy nedotčeně pokračovat +dále tak jako dříve. Zajímavé na tom je, že jelikož je velký zlomek +zaměstnání v softwarovém průmyslu právě v těchto odvětvích, tak i kdyby +neexistovalo nic jako business založený na svobodném software, mohli by si +programátoři vydělávat takto, psaním software na zakázku. <i>[Smích]</i> Je +jich mnoho, ten poměr je velký.</p> + +<p>Ale je tomu tak, že existuje obchod založený na svobodném +software. Společnosti se svobodným software existují. Na následující tiskové +konferenci se objeví lidé z několika takových společností. Existují +samozřejmě také společnosti, které nejsou <em>na</em> svobodném software +založené, ale vyvíjejí i užitečný svobodný software.</p> + +<p>Jak to chodí v obchodě založeném na svobodném software? No někdo třeba +prodává kopie. Máte možnost si program zkopírovat, ale i tak mohou prodat +tisíce kopií měsíčně. Jiné zase zprostředkovávají různé služby. Já jsem v +druhé polovině osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému +software. Vpodstatě jsem řekl, že za 200 dolarů za hodinu změním v GNU +software, který jsem napsal, co budete chtít. To byla velmi tvrdá taxa, ale +to se vztahovalo k programům, které jsem já sám napsal a lidé si +uvědomovali, že já tu práci mohu udělat podstatně rychleji. <i>[Smích]</i> +Vydělával jsem si tak na živobytí. Ve skutečnosti jsem si vydělal více než +kdykoliv předtím. Také jsem učil. To jsem dělal až do roku 1990, kdy jsem +dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím již zabývat.</p> + +<p>V roce 1990 také vznikla první společnost, která měla obchodovat v oblasti +svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support. Náplní práce bylo přesně +to, co jsem do té doby dělal já. Kdybych to potřeboval, mohl jsem pro ně +pracovat, ale uvědomil jsem si, že by bylo pro toto hnutí bylo lepší, abych +zůstal nezávislý na společnostech. Tím pádem mohu o různých společnostech se +svobodným či proprietárním software říkat dobré či špatné věci bez rizika +konfliktu zájmů. Cítil jsem, že bych se mohl věnovat svobodnému software +více. Samozřejmě bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zajištění peněz pro +život musel. Byl to etický business a neexistoval žádný důvod, proč bych se +měl kvůli práci pro ně cítit zahanbený. Společnost v prvních letech +existence profitovala. Byla vytvořena s velmi malým kapitálem, muselo stačit +to, co měli její tři zakladatelé. Každým rokem rostla a každý rok +vydělávala, až doplatili na chamtivost, začali hledat vnější investory. Na +to doplatili. Tomu ale předcházelo několik úspěšných let.</p> + +<p>To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software +nepotřebujete mít kapitál. Nechci říci, že to je k ničemu, <em>může</em> vám +to pomoci. Pokud máte kapitál, můžete najmou t lidi a nechat je napsat kopu +svobodného software. Hodně toho ale můžete docílit i jako malá skupinka +lidí. Tato obrovská efektivita vývoje je jedním z důvodů, proč by se měl +svět obrátit ke svobodnému software. Je lež, když Microsoft říká: „GNU GPL +je špatná, protože jim stěžuje shromažďování kapitálu k vývoji nesvobodného +software.” My totiž nepotřebujeme, aby nám ten software zvyšoval +kapitál. Jsme schopni tu práci dělat i bez něj. Děláme to i bez něj.</p> + +<p>Lidé říkali, že se nám nikdy nepovede dokončit kompletní operační +systém. Dokončili jsme jej a udělali jsme toho ještě mnohem více. A řekl +bych, že nám neschází již tak mnoho k tomu, abychom poskytli všechen obecný +software, který veřejnost potřebuje. A to ve světě, kde více jak 90% lidí +ještě náš svobodný software nepoužívá! A to ve světě, kde… Ačkoliv v +určitých oborech obchodní činnosti, však víte… více jak polovina +webových serverů na světě funguje na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: [Neslyšitelné] … Co jste to řekl před slovem +Linux?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Řekl jsem GNU/Linux.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, pokud mluvím o jádře, nazývám jej +Linux. Však víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem a +měli bychom jej z respektu k němu nazývat jménem, které vybral.</p> + +<p>Ale všeobecně vzato, v businessu ho většina lidí nepoužívá. Většina +domácností jej ještě nepoužívá. Až začnou, měli bychom automaticky dostat +desetkrát více dobrovolníků a desetkrát více zákazníků pro obchod. To pro +nás bude důležitým skokem. V tomto bodě jsem docela rád, že jsme +<em>schopni</em> dělat naši práci.</p> + +<p>To je velmi důležité, protože Microsoft se nás snaží zastrašit: „Jediná +cesta jak můžete vyvíjet software, jediný způsob, jak zajistit inovaci je +dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás ovládli. Ponechte nám kontrolu nad +tím, co budete moci se software dělat, abychom z vás mohli vyždímat mnoho +peněz a použít část z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme +jako zisk.”</p> + +<p>Nikdy byste se neměli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí svobody. To +by bylo velmi nebezpečné.</p> + +<p>Jiná věc, kterou Microsoft (dobře, nejen Microsoft, lidé obecně, kteří +nepodporují svobodný software) mají žebříček hodnot, ve kterém je zajímají +pouze krátkodobé výhody. „Kolik peněz letos vydělám?” Krátkodobé a omezené +myšlení. Nedovedou si představit, že by někdo mohl něco obětovat pro získání +či udržení si svobody.</p> + +<p>Včera vedlo mnoho lidí projevy o Američanech, kteří se obětovali pro svobodu +svých krajanů. Někteří učinili i velké oběti. Obětovali dokonce své životy +pro svobody, o kterých každý v naši zemi určitě alespoň +slyšel. (Přinejmenším v některých případech; Asi budeme muset ignorovat +válku ve Vietnamu.)</p> + +<p>[Poznámka editora: Předchozí den byl v USA Memorial Day. Memorial Day (Den +vzpomínky) je dnem vzpomínky na válečné hrdiny.]</p> + +<p>Udržet svobodu v používání software naštěstí nevyžaduje žádné velké oběti, +jen malé, malé oběti stačí. Oběti jako naučit se ovládat příkazovou řádku, +pokud ještě nemáme hotové grafické uživatelské rozhraní. Nebo jako zaplatit +nějaké softwarové společnosti, aby mohla během několika let vyvinout nějaký +software, který potřebujeme. Existují různé malé oběti, které můžeme všichni +udělat. V dlouhodobém měřítku to budeme my, kdo z nich bude +profitovat. Vidíte, že je to spíš investice, než oběť! Potřebujeme pouze +pohlížet na věc dlouhodobě, abychom si uvědomili, že je pro nás výhodné +investovat do zlepšování naší společnosti a nesmíme počítat nikláky a centy +krátkodobého zisku z takových investicí.</p> + +<p>Zde moje přednáška vpodstatě končí.</p> + +<p>Rád bych ještě zmínil, že Tony Stanco navrhuje nový způsob přístupu k +obchodu se svobodným software, který on nazývá „Free Developers” (svobodní +vývojáři). Má to být určitá obchodní struktura, kde by, jak doufáme, měly +být výtěžky distribuovány všem programátorům svobodného software, kteří zde +pracují. Mají vyhlídky na získání rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního +software v Indii. Protože chtějí jako základ použít svobodný software, mohou +tím ušetřit obrovské částky.</p> + +<p>Takže teď prosím otázky.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohl byste prosím mluvit trošku více nahlas? +Neslyším vás.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jak by mohla společnost jako třeba Microsoft +aplikovat smlouvu svobodného software?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Microsoft ve skutečnosti plánuje přesunout hodně +svých aktivit do oblasti služeb. To, co plánují udělat, je špinavé a +nebezpečné. Chtějí totiž svázat služby s programy, jedno k druhému. K tomu, +abyste mohli použít nějakou službu, budete muset mít program od Microsoftu, +a pokud budete naopak k programu potřebovat nějakou službu, musí být od +Microsoftu. Bude to všechno provázané dohromady, to je jejich plán.</p> + +<p>Zajímavé je na tom to, že tyto služby nevznáší otázku etiky svobodného a +nesvobodného software. Bylo by absolutně vpořádku, kdyby použili tento +business k tomu, aby si zajišťovali zisk jejich prodáváním. Microsoft ale +plánuje udělat to tak, aby dosáhl ještě většího uzamknutí uživatelů – a +ještě většího monopolu – na software i na služby. Vyšel o tom nedávno jeden +článek… myslím, že v Business Weeku. Ostatní říkají, že to přemění +Net v město Microsoftu.</p> + +<p>To je důležité, protože, jak víte, soud doporučil rozdělení Microsoftu na +část vyrábějící operační systémy a aplikace. To by ale nemělo žádný smysl, +nebylo by to k ničemu dobré.</p> + +<p>Po tom, co jsem shlédl ten článek, myslím, že by bylo užitečné a efektivní +rozdělit Microsoft na část poskytující software a na část poskytující služby +a požadovat, aby spolu neměly přiliš úzké vztahy. Oddělení služeb by muselo +publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové službě každý napsat +klienta. Asi musí za ty služby platit, ale to je vpořádku. To je zas úplně +jiný problém.</p> + +<p>Kdyby byl Microsoft takto rozdělen […], služby a software, neměli by +příležitost využívat služby k rozdrcení konkurence svým software. My bychom +měli možnost vyvinout příslušný svobodný software a vy byste se s ním třeba +mohli připojovat na služby Microsoftu. Nám by to nevadilo.</p> + +<p>Konec konců protože Microsoft si podrobil většinu uživatelů, ostatní si jich +podrobili méně, problémem tedy není Microsoft a jenom Microsoft. Microsoft +je pouze největším příkladem problému, který se snažíme vyřešit. Je to +problém proprietárního softwre, který uživatelům bere svobody spolupráce a +tvoření etické společnosti. Neměli bychom se tak moc zaměřovat na +Microsoft. I přes to, že mi dali možnost zde vystoupit, nejsou ti jediní +důležití. Nejsou začátkem a koncem všeho.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Předtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi +open source software a svobodným software. Jak se díváte na současný trend +distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze platformu Intel? Čím dál tím méně +programátorů programuje korektně a produkuje software, který se bude dát +zkompilovat kdekoliv. Dělají software, který prostě funguje na platformě +Intel.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Já si nemyslím, že by to byla nějaká otázka +etiky. Ve skutečnosti ale občas portují GNU/Linux na nový počítač +společnosti, které ten počíta vyrobí. Toto zřejmě nedávno udělal Hewlett +Packard. Neplatili si port Windows, protože by je to stálo příliš. Ale +myslím, že portování GNU/Linuxu je stálo pět inženýrů na pár měsíců. Bylo to +lehké.</p> + +<p>Samozřejmě, že lidi povzbuzuji, aby používali <code>autoconf</code>, GNU +program, který usnadňuje portování programů. Nebo když někdo zašle autorovi +bug, který není na autorově verzi systému chybou, měl by jej také zahrnout +do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Dva komentáře. Prvním je: nedávno jste měl +přednášku na MIT. Četl jstem přepis. Někdo se ptal na patenty a vy jste řekl +„Patenty jsou úplně jiný problém. Nemám k tomu žádné komentáře.”</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. Vlastně mám k patentům hodně co říci, ale to +zabere tak hodinu. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Chtěl jsem jen říci, že dle mého názoru zde je +problém. Myslím, že existuje důvod, proč společnosti shrnují patenty i +copyrighty pod společnou střechu těžkého vlastnictví. Chtějí využít sílu +státu, aby si zajistili monopol. Stejná věc je na těchto záležitostech ne +to, že se týkají podobného problému. Ta motivace nespočívá ve službách +veřejnosti, ale v tvorbě monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co +záležitosti shrnované pod „intelektuální vlastnictví” spojuje.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Rozumím. Ale chci již odpovědět, protože nám +nezbývá moc času. Odpovím tedy na tohle.</p> + +<p>Máte pravdu v tom, že to je opravdu to, co chtějí. Je ale i jiný důvod, proč +chtějí používat termín „intelektuální vlastnictví.” Nechtějí totiž +povzbuzovat lidi, aby příliš detailně přemýšleli o otázkách copyrightu a +patentů. Copyrightové a patentové právo je úplně odlišné a y účinek +copyrightu a patentů na software je úpně odlišný.</p> + +<p>Softwarové patenty jsou omezením programátorů, zakazují jim vytvářet určité +typy programů. Zatímco copyright tohle nedělá. Copyright říká, že pokud něco +napíšete, můžete to distribuovat.</p> + +<p>Mají toho velmi málo společného, na velmi nízké úrovni. A vše ostatní je +jiné. Takže, prosím, abyste podporovali jasné myšlení, diskutujte o +copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o „intelektuálním +vlastnictví.” Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na +copyrighty, patenty a software.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Na začátku jste zmínil, že funkční jazyk, jako +třeba recepty, je počítačový program. Tady je ale trochu rozdíl mezi tímto a +jinými typy jazyka. To také způsobuje problém v případu DVD.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Tyto body jsou pro věci z přírody částečně +podobné, ale částečně také odlišné. Nějaká část problému se přenáší, ale ne +celý. To je bohužel další hodinová přednáška, já nemám čas to zde +vysvětlovat. Řeknu ale, že všechny normální věci jsou od přírody svobodné +stejným způsobem, jako software. Víte o čem mluvím: knihy, manuály, +slovníky, recepty atd.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mě zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale +i odlišnosti.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. Řekl bych, že minimální svobodou, jež +bychom měli mít pro jakýkoliv typ zveřejněné informace, je svoboda ji to +nekomerčně redistribuovat, doslovně. Pro funkční díla potřebujeme svobodu +komerčně zveřejnit modifikovanou verzi, protože je to pro společnost +strašlivě užitečné. Pro nefunkční díla, jako například věci sloužící k +zábavě, nebo, abych byl estetický, která představují pohled určité osoby, ta +by možná neměla být modifikována. A ono možná znamená, že je vpořádku mít +copyright pokrývající jejich veškerá komerční využití.</p> + +<p>Prosím, mějte na vědomí, že podle Ústavy USA je účelem copyrightu prospět +veřejnosti. Slouží k modifikaci jednání určitých soukromých stran parties, +aby vydali více knih. A přínosem je, že společnost diskutuje o různých +problémech a učí se a, jak víte máme literaturu. Máme vědecká díla. Účelem +je povzbuzovat to. Copyrighty neexistují kvůli autorům, natožpak kvůli +vydavtelům. Existují kvůli čtenářům a a těm, co mají prospěch ze sdělování +informací, ke kterému dochází, když lidé píší nebo čtou. A já s tímto cílem +souhlasím.</p> + +<p>Ale, ve věku počítačových sítí, není tato metoda déle udržitelná, protože +nyní vyžaduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce a +každého terorizují. Roky ve vězení za sdílení s kolegou. Nebylo to jako v +době tiskařského lisu. Tehdy byl copyright průmyslovou regulací. Omezoval +vydavatele! Nyní je to omezení uvalené vydavateli na veřejnost. Takže, +ačkoliv se jedná o stejný zákon, právní vztah je otočený o 180 stupňů.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Takže můžete mít tutéž věc – ale je to jako, +kdybyste tvořil hudbu z jiné hudby.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. To je zajímavé.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: A jedinečné, u nových děl, existuje stále velká +spolupráce.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. A myslím si, že to pravděpodobně vyžaduje +nějakou koncepci spravedlivého využití. Samozřejmě vytvoření +několikavteřinového samplu a jeho použití pro vytvoření nějakého hudebního +díla: samozřejmě by toto bylo spravedlivé využití. Dokonce i standardní +myšlenka ohledně spravedlivého využití to zahrnuje, pomyslíte-li na +to. Whether courts agree, I'm not sure, but they should. That wouldn't be a +real change in the system as it has existed.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Co si myslíte o publikování veřejných informací v +proprietárních formátech?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: No, nemělo by to být. Myslím tím, že vláda by +nikdy neměla nutit občany, aby používali ne svobodné programy k přístupu k +informacím a při komunikaci s ní.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Byl jsem uživatelem, teď řeknu, GNU/Linuxu.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Děkuji. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: … několik posledních let. Chyběla mi ale +jedna základní věc, a to se myslím týká všech, totiž webový browser.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jedna z věcí, která byla rozhodně slabinou v +používání systému GNU/Linux bylo prohlížení webovýsh stránek, protože +hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape…</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: … který nebyl svobodným software. </p> + +<p>Nechte mě odpovědět na toto. Chtěl bych nejprve vyřešit toto, abychom se +mohli lépe orientovat v celém problému. Ano. Na lidi působil strašný tlak, +aby na GNU/Linuxových systémech používali Netscape Navigator. Vlastně ho +měly v sobě úplně všechny komerční distribuce. To je ironická situace: tak +těžce jsme pracovali na tom, abychom vytvořili svobodný operačná systém a +když se teď vydáte do obchodu, najdete zde různé verze GNU/Linuxu (většina +nese název Linux), ale žádná z nich není svobodná. Samozřejmě některé části +svobodné jsou, ale je zde i Netscape Navigator a možná také další nesvobodné +věci. Ve skutečnosti je velmi těžké najít svobodný systém, pokud nevíte +úplně přesně, co děláte. Nebo můžete si Netscape Navigator neinstalovat.</p> + +<p>Ve skutečnosti existovaly svobodné prohlížeče po mnoho let. Já jsem byl +např. zvyklý používat webový browser s názvem „Lynx.” Je to svobodný +negrafický browser; pouze textový. Má jednu ohromnou výhodu a to, že +nevidíte reklamy. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p> + +<p>Existuje však i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává do +stavu, kdy ho již můžete používat. Občas ho také používám.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě. To je další svobodný grafický +browser. Já myslím, že už konečně ten problém s browsery bude vyřešen.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete mi říci něco o filosofickém a etickém +rozdělení mezi svobodným software a open source? Myslíte, že jsou +nesmiřitelné? …</p> + +<p><i>[mění se páska v nahrávacím zařízení, konec otázky a začátek odpovědi +chybí]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: … ke svobodě a etice. Nebo kdykoliv prostě +řeknete: „Doufám, že se vy společnosti rozhodnete, že je pro vás výhodnější +dovolit nám dělat tyto věci.”</p> + +<p>Ale jak jsem řekl, v mnoha praktických úkolech ani nezáleží, jaká je +politika dané osoby. Když někdo nabídne pomoc projektu GNU, tak neříkáme +„Musíš souhlasit s naší politikou.” Řekneme, že v balíčcích GNU musíte +nazývat systém GNU/Linux a musíte to nazývat svobodný software. Co říkáte, +když nemluvíte s projektem GNU, je na vás.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Společnost IBM odstartovala nedávno kampaň pro +vládní úřady, kterým chtějí prodat své velké stroje a jako systém si vybrali +Linux, říkají mu Linux.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě, ve skutečnosti je to systém +GNU/Linux. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Právě! Řekněte to hlavnímu obchodnímu +manažerovi. Vůbec o GNU neví.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Komu že bych měl říci?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hlavnímu obchodnímu manažerovi.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Aha, jasně. Problém je v tom, že oni si už dříve +pečlivě vybrali, co budou říkat, aby to pro ně bylo co +nejvýhodnější. Důležité totiž je, že otázka toho co je správnější či +spravedlivější není pro takové firmy to nejdůležitější. U malých společností +bychom mohli najít ředitele, který by přemýšlel o takových věcech, mohl by +se rozhodnout používat správný název. Ne ale takové obrovské společnosti. Je +to ostuda.</p> + +<p>S tím co dělá IBM souvisí ještě jeden důležitý a podstatný problém a to, že +oni říkají, že vkládají do „Linuxu” miliardu dolarů. Možná bych ale měl také +dát uvozovky kolem slova „do”, protože část z toho sice je placení lidí, +kteří píší svobodný software, ale druhá část slouží k placení lidí, kteří +píší proprietární software, nebo proprietární software portují, aby běžel na +GNU/Linuxu. To <em>není</em> příspěvek naší komunitě. IBM to ale všechno +strká na jednu hromadu. Část z toho může být reklama, což pro nás může být +částečně přínostné, ačkoliv by to bylo také částečně špatné. Je to +komplikovaná situace. Něco z toho, co oni dělají, je pomocí, něco není a +něco je také částečná pomoc, ale ne přesně. Nemůžete to prostě všechno +smíchat dohromady a myslet si „Wow! Bomba! Miliarda dolarů od IBM.” +<i>[Smích]</i> To je strašné zjednodušení.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete se trošku více zmínit o důvodech, které vás +vedly k navržení něčeho jako je General Public License.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ok, to je – omlouvám se, ale já teď odpovídám na +jeho otázku. <i>[Smích]</i></p> + +<p><strong>SCHONBERG</strong>: Chcete si nechat nějaký čas na tiskovou +konferenci, nebo budete radši pokračovat tady?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc +tisku. Aha, tři – dobře. Nebude vám vadit, když budeme – když budu +pokračovat v zodpovídání otázek všech ještě tak deset minut? OK. Tak budeme +pokračovat v otázkách z publika.</p> + +<p>Ptáte se tedy na myšlení, z kterého vzešla GNU GPL? Část je v tom, že jsem +chtěl ochránit svobodu komunity od takových věcí, jaké jsem popisoval u +projektu X Windows a které se přihodily i ostatním svobodným programům. Ve +skutečnosti nebyly X Windows ještě vydány, když jsem o GPL přemýšlel, ale +viděl jsem, jak se tohle stávalo jiným svobodným programům. Stalo se to +třeba TeXu. Chtěl jsem zajistit, aby měli svobodu všichni uživatelé. Jinak +by se mi mohlo stát, že napíšu program a možná ho bude používat mnoho lidí, +ale ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mělo účel?</p> + +<p>Říkal jsem si ale také, chci dát veřejnosti pocit, že to není kořist pro +nějaké parazity, kteří zrovna bloudí kolem. Když nepoužíváte copyleft, tak +vpodstatě říkáte <i>[Stallman mluví mírně]</i>: „Vezmi si můj kód a dělej si +s ním co chceš. Já neříkám ne.” Každý může přijít a říci <i>[nyní mluví +přísně]</i> „Ah, chci vytvořit nesvobodnou verzi tohohle. Prostě si to +vezmu.” Pravděpodobně udělají nějaká vylepšení. Tyto nesvobodné verze se pak +mohou zalíbit uživatelům a nahradit svobodné verze. Čeho jste tak dosáhli? +Pouze jste přispěli nějakému vlastnickému projektu!</p> + +<p>Když pak lidé vidí, co se děje, když vidí „ostatní mi vezmou co jsem udělal +a ani mi to nevrátí”, může to být pro ně velmi demoralizující. To není jen +spekulace. Já jsem viděl, jak se to opravdu stalo. Byla to část toho, co se +přihodilo naší komunitě, ke které jsem patřil v sedmdesátých letech. Někteří +lidé s námi přestávali spolupracovat. Předpokládali jsme, že z toho +profitují. Chovali se tak, jako by si mysleli, že profitují. Uvědomili jsme +si, že se mohou prostě vzdát spolupráce a nic nám nedají zpět. Neexistovalo +nic, co bychom s tím mohli dělat. To bylo velmi odrazující. My, kterým se to +nelíbilo, jsme dokonce diskutovali o možnostech, jak to zastavit, ale žádnou +jsme nenašli.</p> + +<p>GPL je tedy navržena k tomu, aby to zastavila. Říká: „Pokud se k naší +komunitě připojíte, jste vítáni a můžete používat náš kód. Můžete jej +používat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi, musíte +ji uveřejnit v naší komunitě, jako součást naší komunity, jako součást +svobodného světa.”</p> + +<p>Vlastně existuje i mnoho různých cest, jak mohou lidé těžit z výhod našeho +software a nijak nám nepřispívat; nemusíte třeba psát software, abyste mohli +používat náš systém. Nepožadujeme po vás, abyste pro nás cokoliv +dělali. Pokud ale děláte určitý typ věcí, musíte nám s nimi přispět. Takže +to znamená, že naše komunita není jen tak nějaká rohožka u dveří. A myslím, +že to dodalo lidem sílu cítit: „Jen tak někdo si po nás nebude dupat. My se +mu postavíme.”</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale +necopyleftovaného software. Když ho může každý vzít a udělat z něj +vlastnický, není také možné vzít ho, udělat nějaké změny a vydat to celé pod +GPL?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, je to možné.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: To by udělalo ze všech budoucích kopií GPL +software.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Kopií z té určité větve. Vysvětlím ale, proč +tohle neděláme.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hmm?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Vysvětlím, proč to neděláme. Nechte mě to +vysvětlit.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: OK, ano.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohli bychom to udělat, pokud bychom +chtěli. Mohli bychom vzít X Window, udělat kopii krytou GPL a udělat v ní +nějaké změny. Existuje ale mnohem větší skupina lidí, kteří vylepšují X +Window, a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udělali, oddělovali +bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni <em>jsou</em> část +naší komunity a přispívají do naší komunity.</p> + +<p>Za druhé, neměli bychom šanci, protože oni na X dělají mnohem více práce než +bychom mohli dělat my. Naše verze by tedy byla podřadná té jejich a lidé by +ji nepoužívali. To znamená: proč podstupovat všechny tyhle nesnáze?</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mmm hmm.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Když tedy někdo napíše nějaké vylepšení do X +Windows, řeknu mu, aby spolupracoval s vývojáři X Windows, ať jim to pošle a +nechá je to použít tak, jak to oni uznají za vhodné. Oni vyvíjejí velmi +důležitou část svobodného software. Pro nás je dobré s nimi spolupracovat!</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: S výjimkou, co se týče X, přibližně před dvěma +roky, dokonce X Konsorcium vydalo svůj software jako omezený open +source…</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Oni jej <em>nikdy</em> nevydali jako open +source. Nakonec to nebylo open source. Možná říkali, že bylo. Nevzpomínám +si. Ale nebylo to open source. Bylo to omezené. Myslím, že jste to nemohli +komerčně redistribuovat. Nebo jste možná nemohli komerčně distribuovat +modifikovanou verzi, nebo něco takvého. Bylo v tom nějaké omezení, které jak +Hnutí svobodného software, tak hnutí open source pokládá za nepřijatelné.</p> + +<p>Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skutečnosti mělo X Konsorcium +velm izvláštní politiku. Říkají: „Pokud je váš program alespoň trošku +copyleftovaný, nemůžeme jej do naší distribuce zahrnout. Nebudeme jej vůbec +distribuovat.”</p> + +<p>Hodně lidí tak bylo nuceno nepoužívat copyleft. Všechen software byl +naprosto otevřený. Ti samí lidé, kteří předtím tlačili lidi, aby dovolovali +s jejich kódem dělat vše, později prohlásili: „Vpořádku. Teď si můžeme +přidat omezení.” To od nich nebylo příliš etické.</p> + +<p>Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojů na udržování +alternativní verze X, kryté GPL? Nemělo by to žádný smysl. Máme na práci +spoustu jiných věcí. Pojdmě dělat radši tyto. Je lepší s vývojáři X +spolupracovat.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná +ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, ta přece povoluje +ochranné známky?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ve skutečnosti máme momentálně podanou žádost o +regisrtaci ochranné známky GNU. Je to ale z jiných důvodů. Bylo by na dlouho +to tu vše vysvětlovat.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mohli byste požadovat zobrazení této ochranné +známky ve všech programech krytých GPL.</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a +pokud je nějaký program část projektu GNU, nikdo se nesnaží to +překroutit. Jméno systému jako celku je ale jiná záležitost. To je jen +taková poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.</p> + +<p><strong>OTÁZKA</strong>: Kdyby existovalo tlačítko, které byste mohl +zmáčknout a donutit tak všechny společnosti, aby udělali svůj software +svobodným, zmáčkl byste?</p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: No, použil bych ho na publikovaný software. Víte, +já myslím, že lidé mají právo psát program soukromě, a používat ho +soukromě. To se týká i společností. Je to otázka soukromí. Je sice pravda, +že mohou nastat situace, kdy by daný program byl veřejnosti ohromně užitečný +a vy byste zabraňovali jeho využití, což by bylo špatné. To je ale jiný druh +špatnosti. To by byla jiná otázka, ačkoliv v tom samém oboru.</p> + +<p>Ale ano, já si myslím, že by všechen publikovaný software měl být +svobodný. A pamatujme si, že pokud tomu tak není, je to kvůli zásahu +vlády. Vláda zasahuje, aby jej učinila nesvobodným. Vláda vytváří speciální +právní možnosti a rozdává je vlastníkům programů, aby mohli využít policii k +tomu, aby nám zabránila určitými způsoby užívat jejich program. To bych +určitě chtěl ukončit. </p> + +<p><strong>SCHONBERG</strong>: Richardova přednáška bez pochyb vyvolala +obrovské množství intelektuální energie. Rád bych doporučil, aby část z té +energie byla využita k používání a možná i vývoji svobodného software.</p> + +<p>Měli bychom to tu nějak rychle ukončit. Chci jen říci, že Richard nechal do +profese, která je veřejnosti známá především svým apolitickým a nerdovským +přístupem, proniknout i určitou rovinu politické a etické polemiky, což je +dle mého názoru v tomto oboru bezprecedentní. Chtěl bych oznámit, že nyní je +přestávka.</p> + +<p><i>[Potlesk]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Můžete odejít kdy chcete, však +víte. <i>[Smích]</i> Já vás tu nedržím jako ve vězení.</p> + +<p><i>[Publikum se zvedá a odchází…]</i></p> + +<p><i>[překrývající se konverzace]</i></p> + +<p><strong>STALLMAN</strong>: Ještě něco. Náš web: www.gnu.org .</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2001 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/02/01 17:03:11 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> |