diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html | 408 |
1 files changed, 408 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html new file mode 100644 index 0000000..fc702c9 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html @@ -0,0 +1,408 @@ +<!--#set var="PO_FILE" + value='<a href="/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po"> + https://www.gnu.org/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po</a>' + --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.html" + --><!--#set var="DIFF_FILE" value="" + --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2006-02-27" --> +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.79 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit – Projekt GNU – Nadace pro +svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/reevaluating-copyright.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> +<h2>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit</h2> + +<pre> + Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit + [Publikováno v Oregon Law Review (Oregonský právní přehled), jaro 1996] + + Richard Stallman +</pre> + +<p>Právní svět se bojí, že digitální informační technologie přinášejí „problémy +pro copyright,” ale již nesledoval tyto problémy k jejich hlavní příčině: +základní konflikt mezi vydavateli copyrightovaných děl a uživateli těchto +děl. Vydavatelé, hledíc si vlastních zájmů, protlačili skrz Clintonovu vládu +návrh na vyřešení „problému” v jejich vlastní prospěch. Tento návrh, +Lehmanův White Paper <a href="#ft2">[2]</a>, byl hlavním zaměřením +konference „Inovace a informační prostředí (Innovation and the Information +Environment Conference)” na Oregonské univerzitě (listopad 1995).</p> + +<p>John Perry Barlow <a href="#ft3">[3]</a>, hlavní řečník, začal konferenci +tím, že nám sdělil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zabývali se +jím. Rozhodli se, že by bylo špatné plést se do kopírování jejich vystoupení +na páskách, nebo do distribuce na Internetu, ale neviděli nic špatného na +uplatnění copyrightu na CD s nahrávkami jejich hudby.</p> + +<p>Barlow neanalyzoval důvody rozdílného zacházení s těmito médii a Gary +Glisson později <a href="#ft4">[4]</a> kritizoval jeho myšlenku, že Internet +je nějak nevysvětlitelně unikátní a nepodobný ničemu jinému na +světě. Argumentoval tím, že bychom měli být schopní určit důsledek Internetu +na copyrightovou politiku stejným druhem analýz, jaké aplikujeme na jiné +technologie. Tento dokument se pokouší právě toto provést.</p> + +<p>Barlow podotýkal, že naše intuice založená na fyzických objektech není +přenositelná na informace, protože informace je „abstraktní”, a tudíž na ni +nemůžeme jednoznačně aplikovat stejné „vlastnictví”. Jak poznamenal Steven +Winter <a href="#ft5">[5]</a>, abstraktní majetek existoval po +staletí. Akcie společností, komoditní termínované obchody a dokonce i +papírové peníze, jsou formy majetku, který je více či méně +abstraktní. Barlow a jiní, kteří argumentovali, že informace by měla být +svobodná, ale neodmítali tyto jiné druhy abstraktního majetku. Podstatný +rozdíl mezi informací a akceptovatelnými druhy majetku tedy není v +abstraktnosti jako takové. Takže co je to? Předložím vám tu jednoduché a +praktické vysvětlení.</p> + +<p>Zákon ve Spojených státech bere copyright jako dohodu mezi veřejností a +„autory” (ačkoliv v praxi stojí v dohodě na straně autorů obvykle +vydavatelé). Veřejnost většinou smění určité svobody výměnou za možnost +vychutnat si větší množství publikovaných děl. Dokud neexistoval White +Paper, naše vláda nikdy nenavrhovala, aby veřejnost mudela směnit +<b>všechny</b> své svobody za použití publikovaných děl. Copyrightem se +můžete vzdát určitých svobod a ponechat si jiné. To znamená, že existuje +mnoho alternativních dohod, které by měla veřejnost nabídnout +vydavatelům. Která dohoda je tedy ta nejlepší pro veřejnost? Jaké svobody +stojí veřejnosti za to směnit a na jak dlouho? Odpovědi záleží na dvou +věcech: kolik publikování navíc dostane veřejnost za směnu daných svobod a +jak moc veřejnost získá, pokud si tyto svobody ponechá.</p> + +<p>Toto ukazuje, proč je zakládání rozhodnutí o <a +href="/philosophy/not-ipr.html">intelektuálním vlastnictví</a> na podobnosti +s vlastnictvím hmotných objektů, nebo dřívější politikou intelektuálního +vlastnictví chybné. Winter přesvědčivě argumentoval, že je možné vzít jako +základ takové analogie, překroutit naše staré koncepty a aplikovat je na +naše nová rozhodnutí <a href="#ft6">[6]</a>. Zajisté se tím dosáhne nějakého +řešení, ale ne dobrého řešení. Analogie není užitečný způsob pro rozhodování +o tom, co koupit nebo za jakou cenu.</p> + +<p>Nerozhodujeme například zda postavit dálnici v New Yorku pomocí analogie s +předchozím rozhodnutím o plánované dálnici v Iowě. V každém rozhodnutí o +stavbě dálnice se pužívají stejné faktory (náklady, objem dopravy, zabrání +půdy či domů); pokud bychom rozhodovali o dálnici pomocí analogie s +předešlým rozhodnutím o dálnici, postavili bychom buď všechny navrhované +dálnice, a nebo žádnou z nich. Místo toho posuzujeme každý návrh dálnice na +základě přínosů a ztrát, jejichž velikost se liší případ od případu. V +otázce copyrightu musíme rovněž zvážit náklady a přínosy pro dnešní situaci +a dnešní média, a ne podle toho, jak se aplikovaly na jiná média v +minulosti.</p> + +<p>Také to ukazuje, proč princip Laurence Tribea, že jazyk týkající se práva by +neměl záviset na zvoleném médiu<a href="#ft7">[7]</a>, není aplikovatelný na +rozhodnutí o copyrightu. Copyright je dohoda s veřejností, ne přirozené +právo. Otázky copyrightové politiky jsou o tom, co přináší veřejnosti, ne o +tom, jaká práva jsou přisuzována nakladatelům nebo čtenářům.</p> + +<p>Copyrightový systém se vyvinul souběžně s tiskařským lisem. V časech +tiskařského lisu neměli běžní čtenáři možnost zkopírovat knihu. Kopírování +knihy vyžadovalo tiskařský lis, a běžní čtenáři jej neměli. A co víc, pokud +by se nedělalo mnoho kopií, bylo by kopírování tímto způsobem absurdně drahé +– což prakticky znamená, že knihy mohli kopírovat v nějakém ekonomicky +rozumném modelu jen vydavatelé.</p> + +<p>Takže když veřejnost prodala vydavatelům svobodu kopírovat knihy, prodávala +něco, co by <b>nemohla využít</b>. Směna něčeho, co nemůžete použít, za něco +užitečného a prospěšného je vždy dobrý obchod. V časech tiskařského lisu byl +copyright nekontroverzní především proto, že neomezoval nic, co by čtenářská +veřejnost jinak mohla běžně dělat.</p> + +<p>Ale věk tiskařského lisu se chýlí ke konci. Změnu započaly xeroxovací +zařízení, audio a video kazety; digitální informační technologie ji +dokončily. Tyto pokroky umožňují kopírování i běžným čtenářům, ne jen +vydavatelům se speciálním vybavením. A čtenáři si opravdu sami kopírují!</p> + +<p>Jak se jednou pro obyčejné lidi stane kopírování užitečná a praktická +aktivita, nepřejí si již vzdát se té svobody. Chtějí si tuto svobodu nechat, +místo aby ji prodali. Copyrightová dohoda, tak jak ji známe, již není pro +veřejnost dobrým obchodem, a je čas ji zrevidovat – přišel čas, kdy by měl +začít zákon brát v úvahu veřejný přínos z výroby a sdílení kopií.</p> + +<p>Na této analýze vidíme, proč není odmítnutí staré copyrightové dohody +založeno na předpokladu, že Internet je nevýslovně unikátní. Internet je +důležitý, protože zprostředkuje kopírování a sdílení děl běžnými +čtenáři. Čím jednodušší je kopírování a sdílení, tím více se stává +užitečnějším, a tím více se copyright, tak jak ho známe, stává špatným +obchodem.</p> + +<p>Tato analýza také vysvětluje, proč má pro Grateful Dead význam trvat na +copyrightu u výroby CD, ale ne u individuálního kopírování. Produkce CD +funguje podobně jako tiskařský lis; pro běžné lidi, dokonce ani pro majitele +počítačů, není možné zkopírovat CD na jiné CD. Tudíž zůstává copyrihgt na +vydávání hudebních CD pro hudební posluchače bezbolestný, tak jako byl +bezbolestný veškerý copyright v časech tiskařského lisu. Avšak omezení +kopírování stejné hudby na digitální audio pásky poškozuje posluchače, a ti +mají právo toto omezení odmítnout. (pozn. z r. 1999: situace pro CD se +změnila, mnoho běžných uživatelů počítačů na nich může nyní kopírovat CD. To +znamená, že bychom měli nyní uvažovat o CD spíše jako o kazetách.)</p> + +<p>Vidíme také, proč není abstraktivita intelektuálního vlastnictví kritickým +faktorem. Jiné formy abstraktního vlastnictví jsou reprezentovány sdílením +nějaké věci. Kopírování jakéhokoliv druhu sdílené věci je vlastně aktivita s +nulovým výsledkem. Osoba, která kopíruje, získává pouze odebráním bohatství +všem ostatním. Zkopírování dolarové bankovky na barevné kopírce je účinkem +ekvivalentví ořezání všech ostatních dolarů o malý kousek a spojení těchto +kousků tak, aby daly jeden dolar. Přirozeně to bereme jako špatné.</p> + +<p>Oproti tomu, zkopírování užitečné, poučné, či zábavné informace, pro +přátele, dělá svět šťastnějším a bohatším; přátelům to přispěje a vlastně +nikomu to neublíží. Je to konstruktivní aktivita, která posiluje sociální +vazby.</p> + +<p>Někteří čtenáři mohou o tomto odstavci pochybovat, protože vědí, že +vydavatelé tvrdí, že ilegální kopírování jim způsobuje „ztráty”. Toto +tvrzení je především nepřesné, částečně i zavádějíci.</p> + +<ul> + <li>Tvrzení je nepřesné především proto, protože předpokládá, že kamarád by si +jinak koupil kopii od vydavatele. To je vzácně i pravda, ale častěji je to +nesprávné; a když to není pravda, pak se proklamovaná ztráta nedostaví.</li> + + <li>Tvrzení je částečně zavádějící, protože slovo „ztráta” naznačuje případy s +velmi odlišnou podstatou – případy, ve kterých je jim odebráno něco, co +mají. Jestliže, například, zásoba knížek v knihkupectví shoří, nebo jestli +dojde ke ztátě peněz z pokladny, pak by to opravdu byla „ztráta.” Všichni +souhlasíme, že dělat takové věci jiným lidem je špatné. + + <p>Ale když se kamarád oprostí od potřeby koupit si kopii knihy, tak +knihkupectví a vydavatel neztrácejí nic, co by měli. Výstižnější popis by +byl, že knihkupectví a vydavatel budou mít menší příjem, než by mohli +mít. Stejný důsledek by mělo, kdyby se váš kamarád rozhodl místo čtení knihy +hrát bridž. V systému volného trhu nemá žádný obchod oprávo brečet nad +„nepoctivostí” jen proto, že si potencionální zákazník vybral s nimi +neobchodovat.</p> + </li> + + <li>Tvrzení zkresluje otázku, protože myšlenka „ztráty” je založena na +předpokladu, že vydavatel „by měl dostat” zaplaceno. To je založeno na +předpokladu, že copyright existuje a zakazuje individuální kopírování. Ale +vyvstává otázka: co by měl copyright pokrývat? Rozhodne-li se veřejnost, že +může sdílet kopie, pak vydavatel není oprávněn k tomu, aby očekával +zaplacení za každou kopii a tudíž nemůže tvrdit, že je zde „ztráta”, když +není. + + <p> Jinými slovy, přemýšlení o „ztrátě” vychází z copyrightového systému; není +to neodmyslitelná část kopírování. Kopírování samo o sobě nepoškozuje +nikoho.</p> + </li> +</ul> + +<p>Nejvíce diskutované opatření tohoto White Paperu je systém kolektivní +odpovědnosti, kde je po vlastníku počítače vyžadováno, aby monitoroval a +kontroloval aktivity všech uživatelů pod možností trestu za akce, na kterých +se nepodílel, ale pouze selhal při aktivní prevenci. Tim Sloan <a +href="#ft8">[8]</a> poukázal na fakt, že to dává vlastníkům copyrightu +privilegovaný status nepříslušící nikomu jinému, kdo může tvrdit, že je +poškozen počítačovým uživatelem; například nikdo nemůže navrhnout ztrestat +vlastníka počítače, pokud aktivně nezabrání uživateli někoho zhanobit. Pro +vládu je přirozené obrátit se na kolektivní odpovědnost kvůli posílení +zákona, o němž si mnoho občanů myslí, že se mu nemusí podrobovat. Čím více +bude digitální technologie pomáhat občanům sdílet informace, tím více bude +vláda potřebovat drakonické metody na posílení copyrightu proti běžným +občanům. [V České republice je situace poněkud jiná a za porušení autorského +zákona může být zodpovědná jen a pouze fyzická osoba, která ten akt +provedla. Tudíž český právní systém nic jako „kolektivní odpovědnost” +nepřipouští. Porušení autorského zákona nemůže tedy provést ani třeba firma, +vždy se jedná o konkrétního člověka, který kopírovací zařízení +obsluhoval. (samozřejmě že je možná spoluúčast, navádění k trestnému činu +apod.) – pozn. korek.]</p> + +<p>Když byla navrhována ústava Spojených Států, byla navrženo, aby byli autoři +oprávněni ke copyrightovému monopolu. Byla ovšem odmítnuta <a +href="#ft9">[9]</a>. Místo toho zakladatelé naší země přijali odlišné pojetí +copyrightu, která postavila na první místo veřejnost <a +href="#ft10">[10]</a>. O copyrightu ve Spojených Státech se předpokládá, že +existuje kvůli prospěchu uživatelů; přínosy pro vydavatele, a ani pro +autory, nejsou dány jako důvod, ale pouze jako stimul ke změně jejich +chování. Jak vynesl Vrchní soud v případu Fox Film Corp. versus Doyal: +„Jediný zájem Spojených Států a primární cíl udělování [copyrightového] +monopolu leží v obecných přínosech, z práce autorů, pro veřejnost.” <a +href="#ft11">[11]</a></p> + +<p>Pohledem na copyright z hlediska ústavy, jestliže veřejnost dává přednost +možnosti dělat v určitých případech kopie, i když by to znamenalo o něco +méně publikovaných prací, pak je volba veřejnosti rozhodující. Není možné +ospravedlnit zakázování kopírování toho, co chce veřejnost kopírovat.</p> + +<p>Od tohoto ústavního rozhodnutí, se vydavatelé vždy pokoušeli zvrátit situaci +dezinformováním veřejnosti. Provádějí to opakováním argumentů, které +předpokládají, že copyright je přirozené právo autorů (nezmiňujíce se, že +autoři ho takřka vždy podstoupí vydavatelům). Pokud lidé slyší tyto +argumenty a nemají hlubší povědomí o tom, že tento předpoklad je protikladem +k základním premisám našeho právního systému, berou to jako samozřejmý +základ takového systému.</p> + +<p>Tato chyba je dnes tak zakořeněná, že lidé, kteří čelí nové moci copyrightu, +cítí potřebu provádět to argumentováním, že dokonce i autoři a vydavatelé jí +mohou být poškozeni. A tak James Boyle <a href="#ft12">[12]</a> vysvětluje, +jak může striktní systém intelektuálního vlastnictví zabraňovat psaní nových +děl. Jessica Litman <a href="#ft13">[13]</a> cituje skrytá místa copyrightu, +které v minulosti dovolily mnoha novým médiím stát se populární. Pamela +Samuelson <a href="#ft14">[14]</a> varuje, že White Paper může blokovat +vývoj „třetí vlny”, informačních průmyslových odvětví, uzamčením světa ve +„druhé vlně”, ekonomickém modelu, který odpovídá éře tiskařského lisu.</p> + +<p>Tyto argumenty mohou být velmi účinné tam, kde jsou k dispozici, předně u +Kongresu a vlády opanované myšlenkou, že „Co je dobré pro hlavní média, je +dobré pro USA.” Selhávají však, pokud mají vyvrátit ty základní nepravdy, na +kterých je toto opanování založeno; výsledkem je, že jsou v dlouhodobém +měřítku neúčinné. Když tyto argumenty vyhrají jednu bitvu, učiní tak bez +toho, aby vytvořily obecné povědomí, což by jim pomohlo vyhrát příští +bitvu. Budeme-li se přivracet k němto argumentům příliš mnoho a příliš +často, je zde nebezpečí, že můžeme dovolit vydavatelům bezkonkurenčně změnit +ústavu.</p> + +<p>Například nedávno publikované prohlášení Digital Future Coalition (Koalice +digitální budoucnosti), zastřešující organizace, vyjmenovává mnoho důvodů, +proč čelit White Paperu, důvody pro autory, knihovny, vzdělávání, chudé +Američany, technologický pokrok, ekonomickou flexibilitu a soukromé koncerny +– všechny argumenty jsou platné, ale dotýkající se vedlejších otázek <a +href="#ft15">[15]</a>. Nápadně chybějící je ve výčtu nejdůležitější důvod ze +všech: že mnoho Američanů (možná většina) chce pokračovat v tvorbě +kopií. DFC selhala při kritice vlastního cíle White Paperu, kterým je dát +více moci vydavatelům a jeho ústředního rozhodnutí, odmítnout ústavu a +postavit vydavatele nad uživatele. Toto mlčení může být bráno jako souhlas.</p> + +<p>Odpor vůči tlaku na větší moc vydavatelů závisí na rozšíření povědomí, že +čtenářská a posluchačská veřejnost je nejdůležitější, že copyright existuje +pro uživatele a ne naopak. Jestliže si veřejnost nepřeje akceptovat jisté +nástroje copyrightu, je to ipso facto oprávnění proč je nenabízet. Zajistit, +že veřejnost zvítězí, můžeme pouze tak, že upozorníme veřejnost a +legislativu na účel copyrightu a možnosti otevřeného toku informací.</p> + +<h3>Poznámky na závěr</h3> + +<p id="ft2">[2] Informational Infrastructure Task Force, Intellectual Property and the +National Information Infrastructure: The Report of the Working Group on +Intellectual Property Rights (Intelektuální vlastnictví a národní informační +infrastruktura: Zpráva pracovní skupiny pro práva intelektuálního +vlastnictví) (1995).</p> + +<p id="ft3">[3] John Perry Barlow, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995). Pan +Barlow je jedním ze zakladatelů Electronic Frontier Foundation, organizace +podporující svobodu vyjádření v digitálních médiích, a také bývalý textař +Grateful Dead.</p> + +<p id="ft4">[4] Gary Glisson, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995); pohlédněte také na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of +the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White +Paper). Pan Glisson je partner a předseda Intellectual Property Group +(Skupina pro intelektuální vlastnictví) v Lane Powell Spears Lubersky v +Portlandu, Oregon.</p> + +<p id="ft5">[5] Steven Winter, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Pan Winter je profesorem na University of Miami School of Law +(Miamská univerzita, práva)</p> + +<p id="ft6">[6] Winter, výše uvedená poznámka 5.</p> + +<p id="ft7">[7] Podívejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in Cyberspace: Law +and Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at +15. (Ústava kyberprostoru: Zákon a svoboda za elektronickou hranicí, +Humanist, zář.-říj. 1991, str. 15.</p> + +<p id="ft8">[8] Tim Sloan, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Pan Sloan je členem National Telecommunication and Information +Administration (Národní telekomunikační a informační úřad).</p> + +<p id="ft9">[9] Shlédněte Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights: Liberary Property +in Revolutionary France and America (Příběh dvou copyrightů: Svobodný +majetek v revoluční Francii a Americe) v Of Authors and Origins: Essays on +Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman & Alain Strowel, eds., 1994) +(konstatující, že tvůrci ústavy nemysleli ani „podřídit[] zájmy autorů +veřejnému prospěchu,” ani „zpracovat soukromé a veřejné +zájmy…nestranně”).</p> + +<p id="ft10">[10] Ústava USA, čl. I, s. 8, odst. 8 („Kongres bude mít +moc…podporovat Rozvoj vědy a užitečných umění dočasným zabezpečením +výhradního práva autorům a vynálezcům k jejich dílům a objevům.”).</p> + +<p id="ft11">[11] 286 U.S. 123, 127 (1932).</p> + +<p id="ft12">[12] James Boyle, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Pan Boyle je profesor práva na American University in +Washington, D.C. (Americká washingtonská univerzita).</p> + +<p id="ft13">[13] Jessica Litman, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí +(lis. 1995). Slečna Litmanová je profesorkou na Wayne State University Law +School (Waynova státní univerzita, práva) v Detroitu, Michigan.</p> + +<p id="ft14">[14] Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu), Wired, +led. 1996. Slečna Samuelsonová je profesorkou na Cornell Law School +(Cornellova právní škola).</p> + +<p id="ft15"><!-- (available at URL: +<a href="http://home.worldweb.net/dfc/press.html"> +http://home.worldweb.net/dfc/press.html</a>)--> +[15] Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern Over +Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995.</p> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<p>Copyright © 1996, 1999 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2017/03/25 19:22:31 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> |