summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html')
-rw-r--r--talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html408
1 files changed, 408 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html
new file mode 100644
index 0000000..fc702c9
--- /dev/null
+++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/reevaluating-copyright.html
@@ -0,0 +1,408 @@
+<!--#set var="PO_FILE"
+ value='<a href="/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po">
+ https://www.gnu.org/philosophy/po/reevaluating-copyright.cs.po</a>'
+ --><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.html"
+ --><!--#set var="DIFF_FILE" value=""
+ --><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2006-02-27" -->
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/reevaluating-copyright.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.79 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit – Projekt GNU – Nadace pro
+svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/reevaluating-copyright.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" -->
+<h2>Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit</h2>
+
+<pre>
+ Přehodnocení copyrightu: veřejnost musí zvítězit
+ [Publikováno v Oregon Law Review (Oregonský právní přehled), jaro 1996]
+
+ Richard Stallman
+</pre>
+
+<p>Právní svět se bojí, že digitální informační technologie přinášejí „problémy
+pro copyright,” ale již nesledoval tyto problémy k jejich hlavní příčině:
+základní konflikt mezi vydavateli copyrightovaných děl a uživateli těchto
+děl. Vydavatelé, hledíc si vlastních zájmů, protlačili skrz Clintonovu vládu
+návrh na vyřešení „problému” v jejich vlastní prospěch. Tento návrh,
+Lehmanův White Paper <a href="#ft2">[2]</a>, byl hlavním zaměřením
+konference „Inovace a informační prostředí (Innovation and the Information
+Environment Conference)” na Oregonské univerzitě (listopad 1995).</p>
+
+<p>John Perry Barlow <a href="#ft3">[3]</a>, hlavní řečník, začal konferenci
+tím, že nám sdělil, jak Greatful Dead tento konfliky poznali a zabývali se
+jím. Rozhodli se, že by bylo špatné plést se do kopírování jejich vystoupení
+na páskách, nebo do distribuce na Internetu, ale neviděli nic špatného na
+uplatnění copyrightu na CD s nahrávkami jejich hudby.</p>
+
+<p>Barlow neanalyzoval důvody rozdílného zacházení s těmito médii a Gary
+Glisson později <a href="#ft4">[4]</a> kritizoval jeho myšlenku, že Internet
+je nějak nevysvětlitelně unikátní a nepodobný ničemu jinému na
+světě. Argumentoval tím, že bychom měli být schopní určit důsledek Internetu
+na copyrightovou politiku stejným druhem analýz, jaké aplikujeme na jiné
+technologie. Tento dokument se pokouší právě toto provést.</p>
+
+<p>Barlow podotýkal, že naše intuice založená na fyzických objektech není
+přenositelná na informace, protože informace je „abstraktní”, a tudíž na ni
+nemůžeme jednoznačně aplikovat stejné „vlastnictví”. Jak poznamenal Steven
+Winter <a href="#ft5">[5]</a>, abstraktní majetek existoval po
+staletí. Akcie společností, komoditní termínované obchody a dokonce i
+papírové peníze, jsou formy majetku, který je více či méně
+abstraktní. Barlow a jiní, kteří argumentovali, že informace by měla být
+svobodná, ale neodmítali tyto jiné druhy abstraktního majetku. Podstatný
+rozdíl mezi informací a akceptovatelnými druhy majetku tedy není v
+abstraktnosti jako takové. Takže co je to? Předložím vám tu jednoduché a
+praktické vysvětlení.</p>
+
+<p>Zákon ve Spojených státech bere copyright jako dohodu mezi veřejností a
+„autory” (ačkoliv v praxi stojí v dohodě na straně autorů obvykle
+vydavatelé). Veřejnost většinou smění určité svobody výměnou za možnost
+vychutnat si větší množství publikovaných děl. Dokud neexistoval White
+Paper, naše vláda nikdy nenavrhovala, aby veřejnost mudela směnit
+<b>všechny</b> své svobody za použití publikovaných děl. Copyrightem se
+můžete vzdát určitých svobod a ponechat si jiné. To znamená, že existuje
+mnoho alternativních dohod, které by měla veřejnost nabídnout
+vydavatelům. Která dohoda je tedy ta nejlepší pro veřejnost? Jaké svobody
+stojí veřejnosti za to směnit a na jak dlouho? Odpovědi záleží na dvou
+věcech: kolik publikování navíc dostane veřejnost za směnu daných svobod a
+jak moc veřejnost získá, pokud si tyto svobody ponechá.</p>
+
+<p>Toto ukazuje, proč je zakládání rozhodnutí o <a
+href="/philosophy/not-ipr.html">intelektuálním vlastnictví</a> na podobnosti
+s vlastnictvím hmotných objektů, nebo dřívější politikou intelektuálního
+vlastnictví chybné. Winter přesvědčivě argumentoval, že je možné vzít jako
+základ takové analogie, překroutit naše staré koncepty a aplikovat je na
+naše nová rozhodnutí <a href="#ft6">[6]</a>. Zajisté se tím dosáhne nějakého
+řešení, ale ne dobrého řešení. Analogie není užitečný způsob pro rozhodování
+o tom, co koupit nebo za jakou cenu.</p>
+
+<p>Nerozhodujeme například zda postavit dálnici v New Yorku pomocí analogie s
+předchozím rozhodnutím o plánované dálnici v Iowě. V každém rozhodnutí o
+stavbě dálnice se pužívají stejné faktory (náklady, objem dopravy, zabrání
+půdy či domů); pokud bychom rozhodovali o dálnici pomocí analogie s
+předešlým rozhodnutím o dálnici, postavili bychom buď všechny navrhované
+dálnice, a nebo žádnou z nich. Místo toho posuzujeme každý návrh dálnice na
+základě přínosů a ztrát, jejichž velikost se liší případ od případu. V
+otázce copyrightu musíme rovněž zvážit náklady a přínosy pro dnešní situaci
+a dnešní média, a ne podle toho, jak se aplikovaly na jiná média v
+minulosti.</p>
+
+<p>Také to ukazuje, proč princip Laurence Tribea, že jazyk týkající se práva by
+neměl záviset na zvoleném médiu<a href="#ft7">[7]</a>, není aplikovatelný na
+rozhodnutí o copyrightu. Copyright je dohoda s veřejností, ne přirozené
+právo. Otázky copyrightové politiky jsou o tom, co přináší veřejnosti, ne o
+tom, jaká práva jsou přisuzována nakladatelům nebo čtenářům.</p>
+
+<p>Copyrightový systém se vyvinul souběžně s tiskařským lisem. V časech
+tiskařského lisu neměli běžní čtenáři možnost zkopírovat knihu. Kopírování
+knihy vyžadovalo tiskařský lis, a běžní čtenáři jej neměli. A co víc, pokud
+by se nedělalo mnoho kopií, bylo by kopírování tímto způsobem absurdně drahé
+– což prakticky znamená, že knihy mohli kopírovat v nějakém ekonomicky
+rozumném modelu jen vydavatelé.</p>
+
+<p>Takže když veřejnost prodala vydavatelům svobodu kopírovat knihy, prodávala
+něco, co by <b>nemohla využít</b>. Směna něčeho, co nemůžete použít, za něco
+užitečného a prospěšného je vždy dobrý obchod. V časech tiskařského lisu byl
+copyright nekontroverzní především proto, že neomezoval nic, co by čtenářská
+veřejnost jinak mohla běžně dělat.</p>
+
+<p>Ale věk tiskařského lisu se chýlí ke konci. Změnu započaly xeroxovací
+zařízení, audio a video kazety; digitální informační technologie ji
+dokončily. Tyto pokroky umožňují kopírování i běžným čtenářům, ne jen
+vydavatelům se speciálním vybavením. A čtenáři si opravdu sami kopírují!</p>
+
+<p>Jak se jednou pro obyčejné lidi stane kopírování užitečná a praktická
+aktivita, nepřejí si již vzdát se té svobody. Chtějí si tuto svobodu nechat,
+místo aby ji prodali. Copyrightová dohoda, tak jak ji známe, již není pro
+veřejnost dobrým obchodem, a je čas ji zrevidovat – přišel čas, kdy by měl
+začít zákon brát v úvahu veřejný přínos z výroby a sdílení kopií.</p>
+
+<p>Na této analýze vidíme, proč není odmítnutí staré copyrightové dohody
+založeno na předpokladu, že Internet je nevýslovně unikátní. Internet je
+důležitý, protože zprostředkuje kopírování a sdílení děl běžnými
+čtenáři. Čím jednodušší je kopírování a sdílení, tím více se stává
+užitečnějším, a tím více se copyright, tak jak ho známe, stává špatným
+obchodem.</p>
+
+<p>Tato analýza také vysvětluje, proč má pro Grateful Dead význam trvat na
+copyrightu u výroby CD, ale ne u individuálního kopírování. Produkce CD
+funguje podobně jako tiskařský lis; pro běžné lidi, dokonce ani pro majitele
+počítačů, není možné zkopírovat CD na jiné CD. Tudíž zůstává copyrihgt na
+vydávání hudebních CD pro hudební posluchače bezbolestný, tak jako byl
+bezbolestný veškerý copyright v časech tiskařského lisu. Avšak omezení
+kopírování stejné hudby na digitální audio pásky poškozuje posluchače, a ti
+mají právo toto omezení odmítnout. (pozn. z r. 1999: situace pro CD se
+změnila, mnoho běžných uživatelů počítačů na nich může nyní kopírovat CD. To
+znamená, že bychom měli nyní uvažovat o CD spíše jako o kazetách.)</p>
+
+<p>Vidíme také, proč není abstraktivita intelektuálního vlastnictví kritickým
+faktorem. Jiné formy abstraktního vlastnictví jsou reprezentovány sdílením
+nějaké věci. Kopírování jakéhokoliv druhu sdílené věci je vlastně aktivita s
+nulovým výsledkem. Osoba, která kopíruje, získává pouze odebráním bohatství
+všem ostatním. Zkopírování dolarové bankovky na barevné kopírce je účinkem
+ekvivalentví ořezání všech ostatních dolarů o malý kousek a spojení těchto
+kousků tak, aby daly jeden dolar. Přirozeně to bereme jako špatné.</p>
+
+<p>Oproti tomu, zkopírování užitečné, poučné, či zábavné informace, pro
+přátele, dělá svět šťastnějším a bohatším; přátelům to přispěje a vlastně
+nikomu to neublíží. Je to konstruktivní aktivita, která posiluje sociální
+vazby.</p>
+
+<p>Někteří čtenáři mohou o tomto odstavci pochybovat, protože vědí, že
+vydavatelé tvrdí, že ilegální kopírování jim způsobuje „ztráty”. Toto
+tvrzení je především nepřesné, částečně i zavádějíci.</p>
+
+<ul>
+ <li>Tvrzení je nepřesné především proto, protože předpokládá, že kamarád by si
+jinak koupil kopii od vydavatele. To je vzácně i pravda, ale častěji je to
+nesprávné; a když to není pravda, pak se proklamovaná ztráta nedostaví.</li>
+
+ <li>Tvrzení je částečně zavádějící, protože slovo „ztráta” naznačuje případy s
+velmi odlišnou podstatou – případy, ve kterých je jim odebráno něco, co
+mají. Jestliže, například, zásoba knížek v knihkupectví shoří, nebo jestli
+dojde ke ztátě peněz z pokladny, pak by to opravdu byla „ztráta.” Všichni
+souhlasíme, že dělat takové věci jiným lidem je špatné.
+
+ <p>Ale když se kamarád oprostí od potřeby koupit si kopii knihy, tak
+knihkupectví a vydavatel neztrácejí nic, co by měli. Výstižnější popis by
+byl, že knihkupectví a vydavatel budou mít menší příjem, než by mohli
+mít. Stejný důsledek by mělo, kdyby se váš kamarád rozhodl místo čtení knihy
+hrát bridž. V systému volného trhu nemá žádný obchod oprávo brečet nad
+„nepoctivostí” jen proto, že si potencionální zákazník vybral s nimi
+neobchodovat.</p>
+ </li>
+
+ <li>Tvrzení zkresluje otázku, protože myšlenka „ztráty” je založena na
+předpokladu, že vydavatel „by měl dostat” zaplaceno. To je založeno na
+předpokladu, že copyright existuje a zakazuje individuální kopírování. Ale
+vyvstává otázka: co by měl copyright pokrývat? Rozhodne-li se veřejnost, že
+může sdílet kopie, pak vydavatel není oprávněn k tomu, aby očekával
+zaplacení za každou kopii a tudíž nemůže tvrdit, že je zde „ztráta”, když
+není.
+
+ <p> Jinými slovy, přemýšlení o „ztrátě” vychází z copyrightového systému; není
+to neodmyslitelná část kopírování. Kopírování samo o sobě nepoškozuje
+nikoho.</p>
+ </li>
+</ul>
+
+<p>Nejvíce diskutované opatření tohoto White Paperu je systém kolektivní
+odpovědnosti, kde je po vlastníku počítače vyžadováno, aby monitoroval a
+kontroloval aktivity všech uživatelů pod možností trestu za akce, na kterých
+se nepodílel, ale pouze selhal při aktivní prevenci. Tim Sloan <a
+href="#ft8">[8]</a> poukázal na fakt, že to dává vlastníkům copyrightu
+privilegovaný status nepříslušící nikomu jinému, kdo může tvrdit, že je
+poškozen počítačovým uživatelem; například nikdo nemůže navrhnout ztrestat
+vlastníka počítače, pokud aktivně nezabrání uživateli někoho zhanobit. Pro
+vládu je přirozené obrátit se na kolektivní odpovědnost kvůli posílení
+zákona, o němž si mnoho občanů myslí, že se mu nemusí podrobovat. Čím více
+bude digitální technologie pomáhat občanům sdílet informace, tím více bude
+vláda potřebovat drakonické metody na posílení copyrightu proti běžným
+občanům. [V České republice je situace poněkud jiná a za porušení autorského
+zákona může být zodpovědná jen a pouze fyzická osoba, která ten akt
+provedla. Tudíž český právní systém nic jako „kolektivní odpovědnost”
+nepřipouští. Porušení autorského zákona nemůže tedy provést ani třeba firma,
+vždy se jedná o konkrétního člověka, který kopírovací zařízení
+obsluhoval. (samozřejmě že je možná spoluúčast, navádění k trestnému činu
+apod.) – pozn. korek.]</p>
+
+<p>Když byla navrhována ústava Spojených Států, byla navrženo, aby byli autoři
+oprávněni ke copyrightovému monopolu. Byla ovšem odmítnuta <a
+href="#ft9">[9]</a>. Místo toho zakladatelé naší země přijali odlišné pojetí
+copyrightu, která postavila na první místo veřejnost <a
+href="#ft10">[10]</a>. O copyrightu ve Spojených Státech se předpokládá, že
+existuje kvůli prospěchu uživatelů; přínosy pro vydavatele, a ani pro
+autory, nejsou dány jako důvod, ale pouze jako stimul ke změně jejich
+chování. Jak vynesl Vrchní soud v případu Fox Film Corp. versus Doyal:
+„Jediný zájem Spojených Států a primární cíl udělování [copyrightového]
+monopolu leží v obecných přínosech, z práce autorů, pro veřejnost.” <a
+href="#ft11">[11]</a></p>
+
+<p>Pohledem na copyright z hlediska ústavy, jestliže veřejnost dává přednost
+možnosti dělat v určitých případech kopie, i když by to znamenalo o něco
+méně publikovaných prací, pak je volba veřejnosti rozhodující. Není možné
+ospravedlnit zakázování kopírování toho, co chce veřejnost kopírovat.</p>
+
+<p>Od tohoto ústavního rozhodnutí, se vydavatelé vždy pokoušeli zvrátit situaci
+dezinformováním veřejnosti. Provádějí to opakováním argumentů, které
+předpokládají, že copyright je přirozené právo autorů (nezmiňujíce se, že
+autoři ho takřka vždy podstoupí vydavatelům). Pokud lidé slyší tyto
+argumenty a nemají hlubší povědomí o tom, že tento předpoklad je protikladem
+k základním premisám našeho právního systému, berou to jako samozřejmý
+základ takového systému.</p>
+
+<p>Tato chyba je dnes tak zakořeněná, že lidé, kteří čelí nové moci copyrightu,
+cítí potřebu provádět to argumentováním, že dokonce i autoři a vydavatelé jí
+mohou být poškozeni. A tak James Boyle <a href="#ft12">[12]</a> vysvětluje,
+jak může striktní systém intelektuálního vlastnictví zabraňovat psaní nových
+děl. Jessica Litman <a href="#ft13">[13]</a> cituje skrytá místa copyrightu,
+které v minulosti dovolily mnoha novým médiím stát se populární. Pamela
+Samuelson <a href="#ft14">[14]</a> varuje, že White Paper může blokovat
+vývoj „třetí vlny”, informačních průmyslových odvětví, uzamčením světa ve
+„druhé vlně”, ekonomickém modelu, který odpovídá éře tiskařského lisu.</p>
+
+<p>Tyto argumenty mohou být velmi účinné tam, kde jsou k dispozici, předně u
+Kongresu a vlády opanované myšlenkou, že „Co je dobré pro hlavní média, je
+dobré pro USA.” Selhávají však, pokud mají vyvrátit ty základní nepravdy, na
+kterých je toto opanování založeno; výsledkem je, že jsou v dlouhodobém
+měřítku neúčinné. Když tyto argumenty vyhrají jednu bitvu, učiní tak bez
+toho, aby vytvořily obecné povědomí, což by jim pomohlo vyhrát příští
+bitvu. Budeme-li se přivracet k němto argumentům příliš mnoho a příliš
+často, je zde nebezpečí, že můžeme dovolit vydavatelům bezkonkurenčně změnit
+ústavu.</p>
+
+<p>Například nedávno publikované prohlášení Digital Future Coalition (Koalice
+digitální budoucnosti), zastřešující organizace, vyjmenovává mnoho důvodů,
+proč čelit White Paperu, důvody pro autory, knihovny, vzdělávání, chudé
+Američany, technologický pokrok, ekonomickou flexibilitu a soukromé koncerny
+– všechny argumenty jsou platné, ale dotýkající se vedlejších otázek <a
+href="#ft15">[15]</a>. Nápadně chybějící je ve výčtu nejdůležitější důvod ze
+všech: že mnoho Američanů (možná většina) chce pokračovat v tvorbě
+kopií. DFC selhala při kritice vlastního cíle White Paperu, kterým je dát
+více moci vydavatelům a jeho ústředního rozhodnutí, odmítnout ústavu a
+postavit vydavatele nad uživatele. Toto mlčení může být bráno jako souhlas.</p>
+
+<p>Odpor vůči tlaku na větší moc vydavatelů závisí na rozšíření povědomí, že
+čtenářská a posluchačská veřejnost je nejdůležitější, že copyright existuje
+pro uživatele a ne naopak. Jestliže si veřejnost nepřeje akceptovat jisté
+nástroje copyrightu, je to ipso facto oprávnění proč je nenabízet. Zajistit,
+že veřejnost zvítězí, můžeme pouze tak, že upozorníme veřejnost a
+legislativu na účel copyrightu a možnosti otevřeného toku informací.</p>
+
+<h3>Poznámky na závěr</h3>
+
+<p id="ft2">[2] Informational Infrastructure Task Force, Intellectual Property and the
+National Information Infrastructure: The Report of the Working Group on
+Intellectual Property Rights (Intelektuální vlastnictví a národní informační
+infrastruktura: Zpráva pracovní skupiny pro práva intelektuálního
+vlastnictví) (1995).</p>
+
+<p id="ft3">[3] John Perry Barlow, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí
+(Innovation and the Information Environment Conference) (listopad 1995). Pan
+Barlow je jedním ze zakladatelů Electronic Frontier Foundation, organizace
+podporující svobodu vyjádření v digitálních médiích, a také bývalý textař
+Grateful Dead.</p>
+
+<p id="ft4">[4] Gary Glisson, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí
+(lis. 1995); pohlédněte také na Gary Glisson, A Practitioner's Defense of
+the NII White Paper, 75 Or. L. Rev. (1996) (podpora dokumentu White
+Paper). Pan Glisson je partner a předseda Intellectual Property Group
+(Skupina pro intelektuální vlastnictví) v Lane Powell Spears Lubersky v
+Portlandu, Oregon.</p>
+
+<p id="ft5">[5] Steven Winter, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí
+(lis. 1995). Pan Winter je profesorem na University of Miami School of Law
+(Miamská univerzita, práva)</p>
+
+<p id="ft6">[6] Winter, výše uvedená poznámka 5.</p>
+
+<p id="ft7">[7] Podívejte se na: Laurence H. Tribe, The Constitution in Cyberspace: Law
+and Liberty Beyond the Electronic Frontier, Humanist, Sept.-Oct. 1991, at
+15. (Ústava kyberprostoru: Zákon a svoboda za elektronickou hranicí,
+Humanist, zář.-říj. 1991, str. 15.</p>
+
+<p id="ft8">[8] Tim Sloan, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí
+(lis. 1995). Pan Sloan je členem National Telecommunication and Information
+Administration (Národní telekomunikační a informační úřad).</p>
+
+<p id="ft9">[9] Shlédněte Jane C. Ginsburg, A Tale of Two Copyrights: Liberary Property
+in Revolutionary France and America (Příběh dvou copyrightů: Svobodný
+majetek v revoluční Francii a Americe) v Of Authors and Origins: Essays on
+Copyright Law 131, 137-38 (Brad Sherman &amp; Alain Strowel, eds., 1994)
+(konstatující, že tvůrci ústavy nemysleli ani „podřídit[] zájmy autorů
+veřejnému prospěchu,” ani „zpracovat soukromé a veřejné
+zájmy&hellip;nestranně”).</p>
+
+<p id="ft10">[10] Ústava USA, čl. I, s. 8, odst. 8 („Kongres bude mít
+moc&hellip;podporovat Rozvoj vědy a užitečných umění dočasným zabezpečením
+výhradního práva autorům a vynálezcům k jejich dílům a objevům.”).</p>
+
+<p id="ft11">[11] 286 U.S. 123, 127 (1932).</p>
+
+<p id="ft12">[12] James Boyle, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí
+(lis. 1995). Pan Boyle je profesor práva na American University in
+Washington, D.C. (Americká washingtonská univerzita).</p>
+
+<p id="ft13">[13] Jessica Litman, Poznámky na konferenci Inovace a informační prostředí
+(lis. 1995). Slečna Litmanová je profesorkou na Wayne State University Law
+School (Waynova státní univerzita, práva) v Detroitu, Michigan.</p>
+
+<p id="ft14">[14] Pamela Samuelson, The Copyright Grab (Chapadlo copyrightu), Wired,
+led. 1996. Slečna Samuelsonová je profesorkou na Cornell Law School
+(Cornellova právní škola).</p>
+
+<p id="ft15"><!-- (available at URL:
+<a href="http://home.worldweb.net/dfc/press.html">
+http://home.worldweb.net/dfc/press.html</a>)-->
+[15] Digital Future Coalition, Broad-Based Coalition Expresses Concern Over
+Intellectual Property Proposals, 15. lis., 1995.</p>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
+href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
+nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
+href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+
+ &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
+překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
+vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a
+href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
+kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
+článku.</p>
+</div>
+
+<p>Copyright &copy; 1996, 1999 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
+Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2017/03/25 19:22:31 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>