diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html | 314 |
1 files changed, 314 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html new file mode 100644 index 0000000..c2001d1 --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html @@ -0,0 +1,314 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/linux-and-gnu.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.90 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Linux a GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title> +<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, FSF, Free Software Foundation, Linux, Emacs, GCC, Unix, Free Software, +Operating System, GNU Kernel, HURD, GNU HURD, Hurd" /> +<meta http-equiv="Description" content="Od roku 1983 vyvíjíme svobodný operační systém unixového typu, aby uživatelé +počítačů měli svobodu sdílet a vylepšovat software, který používají." /> + +<!--#include virtual="/gnu/po/linux-and-gnu.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Linux a systém GNU</h2> + +<p><strong>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard +Stallman</a></strong></p> + +<div class="announcement"> + <blockquote><p>Pro více informací se podívejte také na <a +href="/gnu/gnu-linux-faq.html">GNU/Linux FAQ</a> a <a +href="/gnu/why-gnu-linux.html">Proč GNU/Linux?</a></p> + </blockquote> +</div> + +<p> +Mnoho uživatelů počítačů používá modifikovanou verzi <a +href="/philosophy/categories.html#TheGNUsystem">systému GNU</a> každý den, +aniž by si to uvědomovali. Díky zvláštnímu zvratu událostí je nyní hojně +používaná verze GNU známější pod názvem „Linux“ a mnoho uživatelů <a +href="/gnu/gnu-users-never-heard-of-gnu.html">si neuvědomuje</a>, že je to v +základu systém GNU vyvinutý v rámci <a href="/gnu/gnu-history.html">projektu +GNU</a>.</p> + +<p> +Linux tu skutečně je a lidé ho používají, ale je to pouze část systému, +který používají. Linux je jádro: program v systému, který alokuje prostředky +počítače ostatním programům, které spouštíte. Jádro (kernel) je základní +součástí operačního systému, ale sám o sobě by byl k ničemu; má smysl pouze +jako součást kompletního operačního systému. Linux se obvykle používá v +kombinaci s operačním systémem GNU: celý systém je v podstatě GNU doplněné o +Linux nebo GNU/Linux. Všechny tzv. „linuxové“ distribuce jsou ve skutečnosti +distribuce GNU/Linuxu.</p> + +<p> +Mnoho lidí nerozumí rozdílu mezi jádrem, což je Linux, a celým systémem, což +také nazývají „Linux“. Dvojsmyslné používání tohoto názvu nepomáhá lidem v +pochopení. Tito uživatelé si často myslí, že Linus Torvalds vyvinul celý +operační systém v roce 1991 s trochou pomoci.</p> + +<p> +Programátoři zpravidla vědí, že Linux je jádro. Ale protože slýchali, jak +se obecně také celému systému říká „Linux“ považovali to často za normální, +že se celý systém nazývá podle svého jádra. Mnoho lidí se například domnívá, +že když Linus Torvalds dopsal Linux, jádro, jeho uživatelé se začali +poohlížet po dalším svobodném softwaru, který by s ním pracoval a zjistili, +že valná většina součástí potřebných k vytvoření unixového systému již je (z +nějaké blíže nespecifikované příčiny) hotová.</p> + +<p> +To, co nalezli, nebyla žádná náhoda – byl to ne-zcela-kompletní systém GNU. +Dostupný <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a>, jehož +připojením vznikl kompletní systém, protože v projektu GNU se na vytvoření +takového systému pracovalo od roku 1984. V <a +href="/gnu/manifesto.html">GNU manifestu</a> jsme si vytyčili za cíl vývoj +svobodného systému unixového typu zvaného GNU. <a +href="/gnu/initial-announcement.html">Původní oznámení</a> o projektu GNU +také nastiňuje některé z původních záměrů tohoto systému. V době, kdy byl +napsán Linux, byl již tento systém téměř hotov.</p> + +<p> +Většina projektů spojených se svobodným softwarem si klade za cíl vyvinout +určitý program pro určitou činnost. Například Linus Torvalds se rozhodl +napsat jádro (Linux) podobné unixovému jádru; Donald Knuth napsal textový +formátovač (TeX); Bob Scheifler se rozhodl vyvinout okenní systém (X Window +System). Je přirozené poměřovat příspěvky takovéhoto projektu podle +specifických programů, které z projektu vzešly.</p> + +<p> +Pokud bychom se pokusili takto poměřovat příspěvky do GNU projektu, k čemu +bychom došli? Jeden prodejce CD-ROM zjistil, že v jejich „linuxové +distribuci“, zabíral <a href="/philosophy/categories.html#GNUsoftware">GNU +software</a> největší část, přibližně 28 % z celkového zdrojového kódu a to +zahrnovalo některé z větších a velmi důležitých komponent, bez nichž by +systém nemohl existovat. Linux sám o sobě představuje zhruba 3 %. (proporce +v roce 2008 jsou podobné: v „hlavním“ úložišti gNewSense zabírá Linux 1,5 % +a GNU balíčky 15 %) Pokud byste tedy vybírali název systému podle toho, kdo +napsal jeho programy, nejvhodnější volbou by byl název „GNU“. </p> + +<p> +Nemyslíme si, že to je správný způsob jak o této otázce uvažovat. Projekt +GNU nebyl a není projektem sloužícím k vývoji specifických softwarových +balíků. Nebyl projektem pro vývoj <a href="/software/gcc/">překladače C</a>, +ačkoliv se tak stalo. Nebyl ani projektem pro vývoj textového editoru a +přesto jsme jej vyvinuli. Cílem GNU projektu bylo vyvinout <em>kompletní +svobodný systém podobný Unixu</em>: GNU. </p> + +<p> +Mnoho lidí významně přispělo svobodnému software v systému a všichni si +zasluhují uznání. Ale důvodem, díky kterému je to <em>integrovaný +systém</em> – a ne jen sbírka užitečných programů – je, že projekt GNU si +jako cíl vytyčil právě toto. Vytvořili jsme seznam programů, které byly +třeba k vytvoření <em>kompletního</em> svobodného systému a systematicky +jsme je psali, nebo nacházeli lidi, kteří je psali. Napsali jsme důležité, +byť nezábavné <a href="#unexciting">(1)</a>, komponenty, protože bez nich +se systém neobejde. Některé z našich systémových komponent, programátorských +nástrojů, si samy získaly oblibu mezi programátory, ale napsali jsme i řadu +komponent, které nejsou nástroji <a href="#nottools">(2)</a>. Vyvinuli jsme +dokonce šachovou hru GNU Chess, protože kompletní systém potřebuje i hry.</p> + +<p> +Na začátku 90. let jsme již měli celý systém kromě jádra. Začali jsme +pracovat i na jádře, <a href="/software/hurd/hurd.html">GNU Hurd</a>, které +je postaveno na Machu. Vývoj tohoto jádra byl mnohem těžší, než jsme +očekávali; <a href="/software/hurd/hurd-and-linux.html">GNU Hurd začal +spolehlivě pracovat v roce 2001</a>, ale má před sebou ještě dlouhou cestu, +než bude připraven na běžné používání.</p> + +<p> +Naštěstí nemusíme čekat, až bude Hurd hotový, protože je tu Linux. Když +Torvalds v roce 1992 uvolnil Linux, zaplnil tak poslední velkou mezeru v GNU +systému. Lidé tak mohli <a +href="http://ftp.funet.fi/pub/linux/historical/kernel/old-versions/RELNOTES-0.01"> +Linux a systém GNU spojit</a>, aby vytvořili kompletní svobodný systém – +verzi systému GNU, která obsahuje i Linux; nebo jinými slovy: systém +GNU/Linux.</p> + +<p> +Dát je dohromady zní jednoduše, ale nebylo to tak snadné. Některé součásti +GNU <a href="#somecomponents">(3)</a> potřebovaly značné úpravy, aby +fungovaly s Linuxem. Integrace kompletního systému jako distribuce, která by +fungovala hned po „vybalení z krabice“ byla také velkým úkolem. Bylo třeba +vyřešit jak instalovat a bootovat systém – problém, do jehož řešení jsme se +nepustili, protože jsme se k tomuto bodu ještě nedostali. Lidé, jenž +vyvinuli různé distribuce tedy udělali významný kus práce. Ale byla to +práce, která, z principu věci, musela být někým udělána.</p> + +<p> +Projekt GNU podporuje GNU/Linuxové systémy stejně jako systém GNU. <a +href="http://fsf.org/">FSF</a> financovala přepsání rozšíření GNU C knihovny +týkajících se Linuxu, takže jsou teď dobře integrované a nejnovější +GNU/Linuxové systémy používají aktuální vydání knihovny bez dodatečných +změn. FSF také financovala počáteční fáze vývoje distribuce Debian +GNU/Linux.</p> + +<p> +Dnes tu máme velké množství variant systému GNU/Linux (často nazývané +„distribuce“). Většina z nich obsahuje i nesvobodný software – jejich +vývojáři následují spíš <a +href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">filosofii „open +source“</a> spojovanou s Linuxem než <a +href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">filosofii +„svobodného softwaru“</a> GNU. Ale jsou tu i <a +href="/distros/distros.html">kompletně svobodné distribuce +GNU/Linuxu</a>. FSF poskytuje technické zázemí pro některé z nich.</p> + +<p>Dělat svobodnou distribuci GNU/Linuxu není jen o odstraňování různých +nesvobodných aplikací. V současnosti i obvyklé verze Linuxu obsahují +nesvobodný kód. Ten slouží k nahrání do I/O zařízení (hardwaru) při startu +systému a je zapsán v podobě dlouhých posloupností čísel (pozn. překl.: +tzv. binární bloby) ve „zdrojovém kódu“ Linuxu. Tudíž udržování svobodné +GNU/Linuxové distribuce zahrnuje i udržování <a +href="http://directory.fsf.org/project/linux">svobodné verze Linuxu</a>.</p> + +<p>Ať už používáte GNU/Linux nebo ne, nepleťte prosím veřejnost dvojsmyslným +používáním termínu „Linux“. Linux je jádro, jedna ze základních součástí +systému. Systém jako celkem je víceméně GNU systém s přidaným Linuxem. Když +mluvíte o této kombinaci, nazývejte ji prosím „GNU/Linux“.</p> + +<p> +Pokud chcete odkazovat na další informace o „GNU/Linuxu“, tato stránka a <a +href="/gnu/the-gnu-project.html">http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html</a> +jsou dobrou volbou. Pokud píšete o Linuxu, jádru, a chcete přidat odkaz, <a +href="http://foldoc.org/linux">http://foldoc.org/linux</a> je dobrá adresa.</p> + +<h3>Dodatky</h3> + +<p> +Vedle GNU ještě jeden další projekt vytvořil svobodný unixový systém. Tento +systém je známý jako BSD a byl vyvinut na universitě UC Berkeley. Tento +systém byl nesvobodný v 80. letech, ale začátkem 90. let byl uvolněn jako +svobodný. Téměř všechny svobodné operační systémy, které dnes existují, <a +href="#newersystems">(4)</a> jsou variantou systému GNU nebo odrůdou BSD +systému.</p> + +<p> +Lidé se někdy ptají, jestli je BSD také verzí GNU podobně jako +GNU/Linux. Vývojáři BSD se inspirovali projektem GNU a také svůj systém +učinili svobodným a výzvy příznivců GNU je pomohli přemluvit, ale zdrojový +kód obou systémů se překrývá jen málo. BSD systémy dnes používají některé +programy z GNU, stejně jako GNU systém a jeho varianty používají některé +programy z BSD; ovšem celkově vzato se jedná o dva odlišné systémy, které se +vyvíjely odděleně. Vývojáři BSD nenapsali jádro a nepřidali ho ke GNU +systému, takže označení GNU/BSD tuto situaci nevystihuje. <a +href="#gnubsd">(5)</a></p> + +<h3>Poznámky:</h3> +<ol> +<li> +<a id="unexciting"></a>Tyto nezábavné, ale zásadní, komponenty zahrnují GNU +assembler (GAS) a spojovací program (GLD), které jsou součástí balíčku <a +href="/software/binutils/">GNU Binutils</a>, balíček <a +href="/software/tar/">GNU tar</a> a další.</li> + +<li> +<a id="nottools"></a>Např. Bourne Again SHell (BASH), interpret PostScriptu +<a href="/software/ghostscript/ghostscript.html">Ghostscript</a> a knihovna +<a href="/software/libc/libc.html">GNU C library</a> nejsou programátorské +nástroje. Stejně jako GNUCash, GNOME nebo GNU Chess.</li> + +<li> +<a id="somecomponents"></a>Např. knihovna <a +href="/software/libc/libc.html">GNU C library</a>.</li> + +<li> +<a id="newersystems"></a>Od dob, co bylo toto napsáno, vznikl +téměř-zcela-svobodný systém windowsového typu, ale technicky je to něco +úplně jiného než GNU nebo Unix, takže to není tento případ. Většina částí +jádra Solarisu je nyní svobodná, ale kdybyste na něm chtěli postavit +svobodný systém, vedle doplnění chybějících částí jádra byste museli toto +jádro začlenit do GNU nebo BSD.</li> + +<li> +<a id="gnubsd"></a>Na druhou stranu, od doby vydání tohoto článku byla +knihovna GNU C Library portována na řadu verzí BSD jádra, což umožnilo +přímočaré kombinování systému GNU s tímto jádrem. Stejně jako v případě +GNU/Linuxu se jedná o varianty GNU a také se jim tak říká – +např. GNU/kFreeBSD nebo GNU/kNetBSD podle daného jádra. Běžní uživatelé +typického desktopu sotva poznají, zda pracují na GNU/Linuxu nebo GNU/*BSD.</li> + +</ol> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2007, 2014, 2015, 2016, +2017, 2019 Richard M. Stallman</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative +Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> +Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2020/07/13 19:30:24 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +</body> +</html> |