summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html')
-rw-r--r--talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html314
1 files changed, 314 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html
new file mode 100644
index 0000000..c2001d1
--- /dev/null
+++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/linux-and-gnu.html
@@ -0,0 +1,314 @@
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/gnu/linux-and-gnu.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.90 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Linux a GNU – Projekt GNU – Nadace pro svobodný software</title>
+<meta http-equiv="Keywords" content="GNU, FSF, Free Software Foundation, Linux, Emacs, GCC, Unix, Free Software,
+Operating System, GNU Kernel, HURD, GNU HURD, Hurd" />
+<meta http-equiv="Description" content="Od roku 1983 vyvíjíme svobodný operační systém unixového typu, aby uživatelé
+počítačů měli svobodu sdílet a vylepšovat software, který používají." />
+
+<!--#include virtual="/gnu/po/linux-and-gnu.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<h2>Linux a systém GNU</h2>
+
+<p><strong>napsal <a href="http://www.stallman.org/">Richard
+Stallman</a></strong></p>
+
+<div class="announcement">
+ <blockquote><p>Pro více informací se podívejte také na <a
+href="/gnu/gnu-linux-faq.html">GNU/Linux FAQ</a> a <a
+href="/gnu/why-gnu-linux.html">Proč GNU/Linux?</a></p>
+ </blockquote>
+</div>
+
+<p>
+Mnoho uživatelů počítačů používá modifikovanou verzi <a
+href="/philosophy/categories.html#TheGNUsystem">systému GNU</a> každý den,
+aniž by si to uvědomovali. Díky zvláštnímu zvratu událostí je nyní hojně
+používaná verze GNU známější pod názvem „Linux“ a mnoho uživatelů <a
+href="/gnu/gnu-users-never-heard-of-gnu.html">si neuvědomuje</a>, že je to v
+základu systém GNU vyvinutý v rámci <a href="/gnu/gnu-history.html">projektu
+GNU</a>.</p>
+
+<p>
+Linux tu skutečně je a lidé ho používají, ale je to pouze část systému,
+který používají. Linux je jádro: program v systému, který alokuje prostředky
+počítače ostatním programům, které spouštíte. Jádro (kernel) je základní
+součástí operačního systému, ale sám o sobě by byl k ničemu; má smysl pouze
+jako součást kompletního operačního systému. Linux se obvykle používá v
+kombinaci s operačním systémem GNU: celý systém je v podstatě GNU doplněné o
+Linux nebo GNU/Linux. Všechny tzv. „linuxové“ distribuce jsou ve skutečnosti
+distribuce GNU/Linuxu.</p>
+
+<p>
+Mnoho lidí nerozumí rozdílu mezi jádrem, což je Linux, a celým systémem, což
+také nazývají „Linux“. Dvojsmyslné používání tohoto názvu nepomáhá lidem v
+pochopení. Tito uživatelé si často myslí, že Linus Torvalds vyvinul celý
+operační systém v roce 1991 s trochou pomoci.</p>
+
+<p>
+Programátoři zpravidla vědí, že Linux je jádro. Ale protože slýchali, jak
+se obecně také celému systému říká „Linux“ považovali to často za normální,
+že se celý systém nazývá podle svého jádra. Mnoho lidí se například domnívá,
+že když Linus Torvalds dopsal Linux, jádro, jeho uživatelé se začali
+poohlížet po dalším svobodném softwaru, který by s ním pracoval a zjistili,
+že valná většina součástí potřebných k vytvoření unixového systému již je (z
+nějaké blíže nespecifikované příčiny) hotová.</p>
+
+<p>
+To, co nalezli, nebyla žádná náhoda – byl to ne-zcela-kompletní systém GNU.
+Dostupný <a href="/philosophy/free-sw.html">svobodný software</a>, jehož
+připojením vznikl kompletní systém, protože v projektu GNU se na vytvoření
+takového systému pracovalo od roku 1984. V <a
+href="/gnu/manifesto.html">GNU manifestu</a> jsme si vytyčili za cíl vývoj
+svobodného systému unixového typu zvaného GNU. <a
+href="/gnu/initial-announcement.html">Původní oznámení</a> o projektu GNU
+také nastiňuje některé z původních záměrů tohoto systému. V době, kdy byl
+napsán Linux, byl již tento systém téměř hotov.</p>
+
+<p>
+Většina projektů spojených se svobodným softwarem si klade za cíl vyvinout
+určitý program pro určitou činnost. Například Linus Torvalds se rozhodl
+napsat jádro (Linux) podobné unixovému jádru; Donald Knuth napsal textový
+formátovač (TeX); Bob Scheifler se rozhodl vyvinout okenní systém (X Window
+System). Je přirozené poměřovat příspěvky takovéhoto projektu podle
+specifických programů, které z projektu vzešly.</p>
+
+<p>
+Pokud bychom se pokusili takto poměřovat příspěvky do GNU projektu, k čemu
+bychom došli? Jeden prodejce CD-ROM zjistil, že v jejich „linuxové
+distribuci“, zabíral <a href="/philosophy/categories.html#GNUsoftware">GNU
+software</a> největší část, přibližně 28 % z celkového zdrojového kódu a to
+zahrnovalo některé z větších a velmi důležitých komponent, bez nichž by
+systém nemohl existovat. Linux sám o sobě představuje zhruba 3 %. (proporce
+v roce 2008 jsou podobné: v „hlavním“ úložišti gNewSense zabírá Linux 1,5 %
+a GNU balíčky 15 %) Pokud byste tedy vybírali název systému podle toho, kdo
+napsal jeho programy, nejvhodnější volbou by byl název „GNU“. </p>
+
+<p>
+Nemyslíme si, že to je správný způsob jak o této otázce uvažovat. Projekt
+GNU nebyl a není projektem sloužícím k vývoji specifických softwarových
+balíků. Nebyl projektem pro vývoj <a href="/software/gcc/">překladače C</a>,
+ačkoliv se tak stalo. Nebyl ani projektem pro vývoj textového editoru a
+přesto jsme jej vyvinuli. Cílem GNU projektu bylo vyvinout <em>kompletní
+svobodný systém podobný Unixu</em>: GNU. </p>
+
+<p>
+Mnoho lidí významně přispělo svobodnému software v systému a všichni si
+zasluhují uznání. Ale důvodem, díky kterému je to <em>integrovaný
+systém</em> – a ne jen sbírka užitečných programů – je, že projekt GNU si
+jako cíl vytyčil právě toto. Vytvořili jsme seznam programů, které byly
+třeba k vytvoření <em>kompletního</em> svobodného systému a systematicky
+jsme je psali, nebo nacházeli lidi, kteří je psali. Napsali jsme důležité,
+byť nezábavné <a href="#unexciting">(1)</a>, komponenty, protože bez nich
+se systém neobejde. Některé z našich systémových komponent, programátorských
+nástrojů, si samy získaly oblibu mezi programátory, ale napsali jsme i řadu
+komponent, které nejsou nástroji <a href="#nottools">(2)</a>. Vyvinuli jsme
+dokonce šachovou hru GNU Chess, protože kompletní systém potřebuje i hry.</p>
+
+<p>
+Na začátku 90. let jsme již měli celý systém kromě jádra. Začali jsme
+pracovat i na jádře, <a href="/software/hurd/hurd.html">GNU Hurd</a>, které
+je postaveno na Machu. Vývoj tohoto jádra byl mnohem těžší, než jsme
+očekávali; <a href="/software/hurd/hurd-and-linux.html">GNU Hurd začal
+spolehlivě pracovat v roce 2001</a>, ale má před sebou ještě dlouhou cestu,
+než bude připraven na běžné používání.</p>
+
+<p>
+Naštěstí nemusíme čekat, až bude Hurd hotový, protože je tu Linux. Když
+Torvalds v roce 1992 uvolnil Linux, zaplnil tak poslední velkou mezeru v GNU
+systému. Lidé tak mohli <a
+href="http://ftp.funet.fi/pub/linux/historical/kernel/old-versions/RELNOTES-0.01">
+Linux a systém GNU spojit</a>, aby vytvořili kompletní svobodný systém –
+verzi systému GNU, která obsahuje i Linux; nebo jinými slovy: systém
+GNU/Linux.</p>
+
+<p>
+Dát je dohromady zní jednoduše, ale nebylo to tak snadné. Některé součásti
+GNU <a href="#somecomponents">(3)</a> potřebovaly značné úpravy, aby
+fungovaly s Linuxem. Integrace kompletního systému jako distribuce, která by
+fungovala hned po „vybalení z krabice“ byla také velkým úkolem. Bylo třeba
+vyřešit jak instalovat a bootovat systém – problém, do jehož řešení jsme se
+nepustili, protože jsme se k tomuto bodu ještě nedostali. Lidé, jenž
+vyvinuli různé distribuce tedy udělali významný kus práce. Ale byla to
+práce, která, z principu věci, musela být někým udělána.</p>
+
+<p>
+Projekt GNU podporuje GNU/Linuxové systémy stejně jako systém GNU. <a
+href="http://fsf.org/">FSF</a> financovala přepsání rozšíření GNU C knihovny
+týkajících se Linuxu, takže jsou teď dobře integrované a nejnovější
+GNU/Linuxové systémy používají aktuální vydání knihovny bez dodatečných
+změn. FSF také financovala počáteční fáze vývoje distribuce Debian
+GNU/Linux.</p>
+
+<p>
+Dnes tu máme velké množství variant systému GNU/Linux (často nazývané
+„distribuce“). Většina z nich obsahuje i nesvobodný software – jejich
+vývojáři následují spíš <a
+href="/philosophy/open-source-misses-the-point.html">filosofii „open
+source“</a> spojovanou s Linuxem než <a
+href="/philosophy/free-software-even-more-important.html">filosofii
+„svobodného softwaru“</a> GNU. Ale jsou tu i <a
+href="/distros/distros.html">kompletně svobodné distribuce
+GNU/Linuxu</a>. FSF poskytuje technické zázemí pro některé z nich.</p>
+
+<p>Dělat svobodnou distribuci GNU/Linuxu není jen o odstraňování různých
+nesvobodných aplikací. V současnosti i obvyklé verze Linuxu obsahují
+nesvobodný kód. Ten slouží k nahrání do I/O zařízení (hardwaru) při startu
+systému a je zapsán v podobě dlouhých posloupností čísel (pozn. překl.:
+tzv. binární bloby) ve „zdrojovém kódu“ Linuxu. Tudíž udržování svobodné
+GNU/Linuxové distribuce zahrnuje i udržování <a
+href="http://directory.fsf.org/project/linux">svobodné verze Linuxu</a>.</p>
+
+<p>Ať už používáte GNU/Linux nebo ne, nepleťte prosím veřejnost dvojsmyslným
+používáním termínu „Linux“. Linux je jádro, jedna ze základních součástí
+systému. Systém jako celkem je víceméně GNU systém s přidaným Linuxem. Když
+mluvíte o této kombinaci, nazývejte ji prosím „GNU/Linux“.</p>
+
+<p>
+Pokud chcete odkazovat na další informace o „GNU/Linuxu“, tato stránka a <a
+href="/gnu/the-gnu-project.html">http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html</a>
+jsou dobrou volbou. Pokud píšete o Linuxu, jádru, a chcete přidat odkaz, <a
+href="http://foldoc.org/linux">http://foldoc.org/linux</a> je dobrá adresa.</p>
+
+<h3>Dodatky</h3>
+
+<p>
+Vedle GNU ještě jeden další projekt vytvořil svobodný unixový systém. Tento
+systém je známý jako BSD a byl vyvinut na universitě UC Berkeley. Tento
+systém byl nesvobodný v 80. letech, ale začátkem 90. let byl uvolněn jako
+svobodný. Téměř všechny svobodné operační systémy, které dnes existují, <a
+href="#newersystems">(4)</a> jsou variantou systému GNU nebo odrůdou BSD
+systému.</p>
+
+<p>
+Lidé se někdy ptají, jestli je BSD také verzí GNU podobně jako
+GNU/Linux. Vývojáři BSD se inspirovali projektem GNU a také svůj systém
+učinili svobodným a výzvy příznivců GNU je pomohli přemluvit, ale zdrojový
+kód obou systémů se překrývá jen málo. BSD systémy dnes používají některé
+programy z GNU, stejně jako GNU systém a jeho varianty používají některé
+programy z BSD; ovšem celkově vzato se jedná o dva odlišné systémy, které se
+vyvíjely odděleně. Vývojáři BSD nenapsali jádro a nepřidali ho ke GNU
+systému, takže označení GNU/BSD tuto situaci nevystihuje. <a
+href="#gnubsd">(5)</a></p>
+
+<h3>Poznámky:</h3>
+<ol>
+<li>
+<a id="unexciting"></a>Tyto nezábavné, ale zásadní, komponenty zahrnují GNU
+assembler (GAS) a spojovací program (GLD), které jsou součástí balíčku <a
+href="/software/binutils/">GNU Binutils</a>, balíček <a
+href="/software/tar/">GNU tar</a> a další.</li>
+
+<li>
+<a id="nottools"></a>Např. Bourne Again SHell (BASH), interpret PostScriptu
+<a href="/software/ghostscript/ghostscript.html">Ghostscript</a> a knihovna
+<a href="/software/libc/libc.html">GNU C library</a> nejsou programátorské
+nástroje. Stejně jako GNUCash, GNOME nebo GNU Chess.</li>
+
+<li>
+<a id="somecomponents"></a>Např. knihovna <a
+href="/software/libc/libc.html">GNU C library</a>.</li>
+
+<li>
+<a id="newersystems"></a>Od dob, co bylo toto napsáno, vznikl
+téměř-zcela-svobodný systém windowsového typu, ale technicky je to něco
+úplně jiného než GNU nebo Unix, takže to není tento případ. Většina částí
+jádra Solarisu je nyní svobodná, ale kdybyste na něm chtěli postavit
+svobodný systém, vedle doplnění chybějících částí jádra byste museli toto
+jádro začlenit do GNU nebo BSD.</li>
+
+<li>
+<a id="gnubsd"></a>Na druhou stranu, od doby vydání tohoto článku byla
+knihovna GNU C Library portována na řadu verzí BSD jádra, což umožnilo
+přímočaré kombinování systému GNU s tímto jádrem. Stejně jako v případě
+GNU/Linuxu se jedná o varianty GNU a také se jim tak říká –
+např. GNU/kFreeBSD nebo GNU/kNetBSD podle daného jádra. Běžní uživatelé
+typického desktopu sotva poznají, zda pracují na GNU/Linuxu nebo GNU/*BSD.</li>
+
+</ol>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
+href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
+nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
+href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+
+ &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
+překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
+vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a
+href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
+kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
+článku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright &copy; 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2007, 2014, 2015, 2016,
+2017, 2019 Richard M. Stallman</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative
+Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+Editor a spoluautor překladu: František Kučera.</div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2020/07/13 19:30:24 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+</body>
+</html>