summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html')
-rw-r--r--talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html1173
1 files changed, 1173 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html
new file mode 100644
index 0000000..cab71ef
--- /dev/null
+++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html
@@ -0,0 +1,1173 @@
+<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/copyright-and-globalization.en.html" -->
+
+<!--#include virtual="/server/header.cs.html" -->
+<!-- Parent-Version: 1.86 -->
+
+<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! -->
+<title>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí – Projekt GNU –
+Nadace pro svobodný software</title>
+
+<!--#include virtual="/philosophy/po/copyright-and-globalization.translist" -->
+<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" -->
+<h2>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí</h2>
+
+<p>
+<i>Následující text je upravený přepis projevu, předneseného v Komunikačním
+Fóru na <abbr title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</abbr> ve
+čtvrtek, 19. dubna 2001, v 17:00 až 19:00 hod.</i></p>
+
+<p>
+<b>DAVID THORBURN, moderátor</b>: Náš dnešní řečník, Richard Stallman, je
+legendární postavou ve světě počítačů a má zkušenost s hledáním odpůrce,
+který by s ním sdílel pódium, byla poučná. Jeden význačný profesor z MIT mi
+řekl, že Stallmana je třeba chápat jako charismatickou postavu v biblickém
+podobenství – něco na způsob poučného příběhu ze Starého zákona. „Představte
+si,“ řekl mi, „Mojžíše nebo Jeremiáše – lépe Jeremiáše.“ A já povídám,
+„Dobrá, to je opravdu velkolepé.“</p>
+<p>
+To zní úžasně. Potvrzuje to můj dojem z příspěvku, který učinil pro
+svět. Proč se tedy zdráháte sdílet s ním pódium? Jeho odpověď: „Jako
+Jeremiáš nebo Mojžíš, jednoduše by mě rozdrtil. Neobjevím se s ním ve stejné
+debatě, ale pokud byste mě požádal, abych jmenoval pět žijících lidí z
+celého světa, kteří nám skutečně všem pomohli, Richard Stallman by byl
+jedním z nich.“</p>
+<p>
+<b>RICHARD STALLMAN</b>: Měl bych začít vysvětlením, proč jsem odmítl
+dovolit, aby se toto fórum vysílalo přes web, v případě že by nebylo zcela
+jasné, v čem je onen spor: Program, který používají pro vysílání po webu,
+vyžaduje, aby si uživatel stáhl určitý program, chce-li vysílání
+přijímat. Tento program není svobodný software. Je dostupný za nulovou cenu,
+ale pouze jako spustitelný soubor, což je tajemná hromádka čísel.</p>
+<p>
+Co dělá, je tajné. Nemůžete to studovat; nemůžete to změnit; a zcela určitě
+to nemůžete publikovat ve své vlastní pozměněné verzi. A tato práva patří
+mezi ta, která jsou základem definice „software s otevřeným zrdojovým
+kódem.“ </p>
+<p>
+Tedy pokud chci být upřímným obhájcem svobodného software, stěží mohu chodit
+okolo a pronášet projevy, a potom nutit lidi, aby používali nesvobodný
+software. Tím bych podkopával své vlastní úsilí. A pokud já neukáži, že beru
+své principy vážně, nemohu od nikoho jiného čekat, že je bude také brát
+vážně.</p>
+<p>
+Nicméně, tato řeč není o svobodném software. Poté, co jsem pracoval ve Free
+Software Movement po několik let a lidé začali používat některé části
+operačního systému GNU, byl jsem zván, abych přednášel projevy [na kterých]
+&hellip; lidé se mě začali ptát: „Dobrá, jak se tyto myšlenky ohledně svobod
+pro uživatele software zobecní na ostatní druhy věcí?“ </p>
+<p>
+A, samozřejmě, kladli hloupé otázky jako například „měl by být hardware
+svobodný?“ „Měl by tento mikrofon být svobodný?“</p>
+<p>
+Dobře, co to znamená? Měli byste být svobodní ho kopírovat a měnit? Dobře,
+co se měnění týká, koupíte-li si mikrofon, nikdo vám nemůže zabránit ho
+změnit. A k tomu kopírování, nikdo nemá kopírku na mikrofony. Mimo „Star
+Trek“ takové věci neexistují. Možná jednou budou nanotechnologické
+analyzátory a montéři, a bude doopravdy možné zkopírovat fyzický objekt, a
+potom tyto otázky, zda jste svobodní to udělat začnou být opravdu
+důležité. Uvidíme zemědělské společnosti, jak se snaží zastavit lidi
+kopírovat jídlo, a to se stane důležitým politickým problémem, pokud taková
+technologická možnost bude někdy existovat. Nevím zda ano; nyní je to pouze
+spekulace. </p>
+<p>
+Pro ostatní druhy informací ale můžete nadhodit tento problém, protože
+jakýkoli druh informací, který lze uložit do počítače, může být případně
+kopírován a upravován. Tedy etické problémy kolem svobodného software,
+otázky práv uživatele kopírovat a upravovat software, jsou stejné jako tyto
+otázky pro ostatní druhy publikovaných informací. Teď nemluvím o soukromých
+informacích, řekněme osobních informacích, u kterých se nezamýšlí, aby byly
+vůbec veřejně dostupné. Mluvím o právech, která byste měli mít, pokud
+získáte kopie publikovaných věcí, kde není žádná snaha udržet je tajné.</p>
+<p>
+Abych vysvětlil své myšlenky k tomuto tématu, rád bych shrnul dějiny
+rozšiřování informací a autorských práv. Ve starověku byly knihy psány
+perem, a kdo uměl číst a psát, mohl zkopírovat knihu zhruba stejně
+efektivně, jako kdokoli jiný. Někdo, kdo to dělal celé dny, se nejspíš
+naučil být v tom trochu lepší, ale nebyl zde strašlivý rozdíl. A protože se
+kopie dělaly po jedné, nebyly zde žádné ekonomické úspory z rozsahu. Udělat
+deset kopií zabralo desetkrát více času než udělat jednu kopii. Nebylo zde
+ani nic vnucující nějakou centralizaci; kniha se dala zkopírovat kdekoli.</p>
+<p>
+Teď kvůli této technologii, protože nevynucovala, aby kopie byly shodné,
+nebylo ve starověku ostré dělítko mezi kopírováním knihy a napsáním
+knihy. Jsou věci mezi tím, které dávají smysl. Oni chápali myšlenku
+autora. Oni věděli, řekněme, že tuto hru napsal Sofokles, ale mezi napsáním
+knihy a zkopírováním knihy byly další užitečné věci, které mohli
+dělat. Například, mohli jste zkopírovat část knihy, dopsat nějaká nová
+slova, zkopírovat něco víc a dopsat nějaká nová slova a tak dál a dál. Tomu
+se říkalo „napsat komentář“ – to byla častá věc, kterou dělali – a tyto
+komentáře byly ceněny.</p>
+<p>
+Mohli jste také zkopírovat pasáž z jedné knihy, pak dopsat nějaká další
+slova, zkopírovat pasáž z jiné knihy a dopsat něco dalšího a tak dál, a tomu
+se říkalo vytvořit přehled. Přehledy byly také velice užitečné. Jsou
+ztracená díla, jejichž části přežily, když byly citovány v jiných knihách,
+které se staly populárnějšími než původní díla. Možná zkopírovali
+nejzajímavější místa, a tak lidé vytvořili mnoho kopií těchto děl, ale
+nezatěžovali se kopírováním originál, protože nebyl dostatečně zajímavý. </p>
+<p>
+Nyní, jak dalece mohu říci, ve starověkém světě nebylo nic jako autorská
+práva. Kdokoli chtěl kopii knihy si mohl tu knihu zkopírovat. Později byl
+vynalezen knihtisk a knihy začaly být kopírovány v tiskárnách. Tiskárny
+nebyly pouze kvantitativní pokrok ve snadnosti kopírování. Ovlivnily různé
+druhy kopírování nerovnoměrně, neboť přinesly neoddělitelnou úsporu z
+rozsahu. Dalo hodně práce něco vysázet a mnohem méně práce udělat mnoho
+stejných kopií stránky. Takže výsledek byl, že kopírování knih začala být
+centralizovaná, hromadná výroba.</p>
+<p>
+Také to znamenalo, že obyčejní čtenáři nemohli kopírovat knihy
+efektivně. Pouze měl-li jste tiskárnu, mohl jste to dělat. Byla to tedy
+průmyslová činnost. </p>
+<p>
+Po prvních několik století tisku tištěné knihy zcela nenahradily ruční
+kopírování. Ručně psané knihy se stále dělaly, někdy bohatými a někdy i
+chudými lidmi. Bohatí je dělali, aby získali obzvláště krásnou kopii knihy,
+která by ukazovala, jak jsou bohatí, a chudí je dělali, protože třeba neměli
+dost peněz na tištěnou kopii, ale měli čas zkopírovat knihu ručně. Jak říká
+písnička, „Čas nejsou peníze, pokud všechno co máš je čas.“</p>
+<p>
+Takže ruční kopírování se stále ještě do určité míry dělalo. Myslím, že to
+bylo v letech 1800, kdy se tisk stal natolik levným, že si dokonce i chudí
+lidé mohli pořídit tištěné knihy, pokud byli gramotní.</p>
+<p>
+Autorská práva se rozvíjela spolu s používáním knihtisku a v závislosti na
+technologii knihtisku působila jako průmyslová regulace. Nevymezovala, co
+mohou dělat čtenáři; vymezovala, co mohou dělat vydavatelé a
+autoři. Autorská práva v Anglii byla původně formou cenzury. Museli jste
+získat vládní povolení k publikaci knihy. Tato myšlenka se ale změnila. V
+době vzniku ústavy Spojených států přišli lidé s odlišnou myšlenkou účelu
+autorských práv a myslím, že tato myšlenka byla přijata i v Anglii. </p>
+<p>
+Pro americkou ústavu bylo navrženo, že by autorům měla být udělena autorská
+práva, monopol na kopírování jejich knih. Tento návrh byl zamítnut. Místo
+toho byl přijat zásadně odlišný návrh a to ten, že v zájmu podpory pokroku,
+Kongres může případně zavést systém autorských práv, který vytvoří tyto
+monopoly. Tedy tyto monopoly, podle ústavy Spojených států, neexistují v
+zájmu těch, kdo je vlastní; existují v zájmu podpory pokroku vědy. Tyto
+monopoly se přenechávají autorům jako způsob, jak změnit jejich chování tak,
+aby dělali něco, co slouží veřejnosti. </p>
+<p>
+Tedy cílem je více napsaných a vydaných knih, které si pak mohou ostatní
+lidé přečíst. Věří se, že to přispívá ke zvýšené literární činnosti,
+zvýšenému psaní o vědě a dalších oborech, a společnost se z toho nakonec
+učí. To je účel, kterému to má sloužit. Vytvoření soukromých monopolů byl
+pouze prostředek k cíli, a ten cíl je veřejný cíl.</p>
+<p>
+Autorská práva v době knihtisku byla celkem bezbolestná, protože to byla
+průmyslová regulace. Omezovala pouze činnost vydavatelů a autorů. Jistě, v
+určitém přísném smyslu, chudí lidé ručně kopírující knihy mohli také
+porušovat autorská práva. Nikdo ale ani nezkoušel je na nich vynucovat,
+protože se to chápalo jako průmyslová regulace.</p>
+<p>
+Autorská práva ve věku knihtisku byla také snadno vynutitelná, protože
+stačilo vynucovat je pouze na vydavatelích, a vydavatelé, svou povahou, o
+sobě dávají vědět. Pokud se pokoušíte prodávat knihy, musíte lidem říct, kam
+mají přijít si je koupit. Nemusíte chodit do každého domu, abyste si
+vynutili autorská práva. </p>
+<p>
+A nakonec, autorská práva mohou být výhodný systém v tomto
+kontextu. Autorská práva ve Spojených státech jsou právníky považována za
+obchod, dohodu mezi veřejností a autory. Veřejnost se vzdá některých svých
+přirozených práv vytvářet kopie a výměnou dostane zisk ve více napsaných a
+vydaných knihách. </p>
+<p>
+Je tento obchod výhodný? Dobře, pokud široká veřejnost nemůže vytvářet
+kopie, protože účinně je možné je vytvářet pouze v tiskárnách – a většina
+lidí nevlastní tiskárny – výsledek je, že široká veřejnost se vzdává
+svobody, kterou nemůže využívat, svobody, která nemá praktickou
+hodnotu. Tedy pokud máte něco, co je vedlejším produktem vašeho života a je
+to zbytečné a máte příležitost to vyměnit za něco jiného, co má nějakou
+hodnotu, získáváte. To je důvod, proč autorská práva mohla být v té době pro
+veřejnost výhodným obchodem.</p>
+<p>
+Kontext se ale mění, a to musí změnit naše etické hodnocení autorských
+práv. Základní etické principy se nemění pokrokem v technologii; jsou příliš
+zásadní, aby se jich dotkly takové eventuality. Naše rozhodnutí o libovolné
+konkrétní otázce je ale záležitost důsledků dostupných alternativ, a
+následky dané volby se mohou změnit, pokud se změní kontext. To je to, co se
+děje v oblasti autorského zákona, protože věk knihtisku se blíží ke konci, a
+postupně ustupuje věku počítačových sítí. </p>
+<p>
+Počítačové sítě a digitální informační technologie nás přivádějí zpátky do
+světa spíše podobného starověku, kde kdokoli kdo umí číst a využívat
+informace je může také kopírovat a může dělat kopie zhruba stejně snadno,
+jako je může dělat kdokoli jiný. Jsou to perfektní kopie a jsou stejně dobré
+jako kopie, které může udělat kdokoli jiný. Tedy centralizace a úspory z
+rozsahu, které představuje knihtisk a podobné technologie, mizí. </p>
+<p>
+A tento měnící se kontext mění způsob, jakým fungují autorská práva. Jak
+vidíte, autorská práva už nepůsobí jako průmyslová regulace; nyní je to
+drakonické omezení široké veřejnosti. Bývalo to omezení vydavatelů v zájmu
+autorů. Nyní, z praktických důvodů, je to omezení veřejnosti v zájmu
+vydavatelů. Autorská práva bývala celkem bezbolestná a
+nekontroverzní. Neomezovala širokou veřejnost. Nyní to není pravda. Máte-li
+počítač, vydavatelé považují za svou nejvyšší prioritu omezit vás. Autorská
+práva byla snadno vynutitelná, protože to bylo omezení pouze na vydavatele,
+kteří se dali snadno najít a bylo vidět, co publikují. Nyní jsou autorská
+práva omezení na každého z vás. K vynutitelnosti to vyžaduje dohled –
+neoprávněné vniknutí – a tvrdé tresty, a vidíme, že tyto začínají být ve
+Spojených státech a dalších zemích příjímány do zákonů.</p>
+<p>
+Autorská práva bývala, pravděpodobně, výhodným obchodem pro veřejnost,
+protože veřejnost prodala svobody, které nemohla vykonávat. Dobře, ale nyní
+může tyto svobody vykonávat. Co uděláte, pokud vytváříte vedlejší produkt,
+který pro vás neměl žádné využití a měli jste ve zvyku ho odprodat, a pak,
+zničeho nic, pro něj naleznete využití? Ve skutečnosti ho můžete
+zkonzumovat, použít. Co uděláte? Všechen ho neprodáte; něco si necháte. A to
+je to, co by většina veřejnosti přirozeně chtěla.
+To je to, co veřejnost dělá, kdykoli má šanci vyjádřit, čemu dává přednost;
+ponechává si některé svobody a vykonává je. Napster je toho velkým
+příkladem, veřejnosti, která se rozhodla vykonávat svobodu kopírování místo
+toho, aby se jí vzdala. Tedy přirozená věc, kterou bychom měli udělat,
+abychom přizpůsobili autorská práva dnešním podmínkám. Snížit množství moci,
+kterou získávají vlastníci autorských práv, abychom snížili množství
+omezení, které kladou na veřejnost a zvýšili svobodu, kterou si veřejnost
+zachová.</p>
+<p>
+To není ale tím, co vydavatelé chtějí udělat. To, co chtějí udělat, je pravý
+opak. Chtějí posílit autorská práva až k bodu, kde jim může veškeré
+využívání informací zůstat pod pevnou kontrolou. To vedlo k zákonům, které
+nebývale zvýšily moc autorských práv. Svobody, které veřejnost mívala v době
+knihtisku, jsou odebírány.</p>
+<p>
+Například, podívejte se na e-knihy (elektronické knihy, pozn. překl.). Je
+zde obrovské nadšení kolem e-knih; stěží se mu můžete vyhnout. Letěl jsem do
+Brazílie a v časopise v letadle byl článek, který tvrdil, že to bude
+nějakých 10 nebo 20 let, než všichni přejdeme na e-knihy. Zjevně, taková
+kampaň pochází od někoho, kdo za to platí. A teď: proč to dělají? Myslím, že
+to vím. Důvod je, že e-knihy jsou příležitost, jak sebrat některé zbytkové
+svobody, které čtenáři tištěných knih vždy měli a stále mají – svobodu,
+například, půjčit knihu příteli nebo si ji půjčit ve veřejné knihovně nebo
+prodat výtisk do antikvariátu nebo koupit si výtisk anonymně, aniž by se
+uložil do nějaké databáze záznam o tom, kdo si koupil tu kterou knihu. A
+možná dokonce svobodu přečíst si ji dvakrát.</p>
+<p>
+Toto jsou svobody, které by vydavatelé rádi odebrali, ale nemohou to udělat
+pro tištěné knihy, protože by to bylo příliš nápadné sáhnutí po moci a
+zvedlo by odpor. Tak našli nepřímou strategii: Nejdřív získají zákony, které
+odeberou tyto svobody pro e-knihy, dokud zde žádné e-knihy nejsou; takže zde
+není žádný spor. Nejsou zde žádní již existující uživatelé e-knih, kteří
+jsou zvyklí na své svobody a budou je bránit. Toto získali s přijetím
+Digital Millennium Copyright Act v roce 1998. Potom uvedou e-knihy a
+postupně všechny donutí přejít z tištěných knih na e-knihy, a konečný
+výsledek bude, že čtenáři ztratili tyto svobody aniž by existoval okamžik,
+kdy jim byly odebrány a kdy mohli bojovat, aby si je udrželi.</p>
+<p>
+Ve stejnou dobu vidíme úsilí odebrat lidské svobody v užívání ostatních
+druhů publikovaných děl. Například, filmy na DVD jsou publikovány v
+zašifrovaném formátu, který býval tajný – byl zamýšlen jako tajný – a jediný
+způsob, aby vám filmové společnosti sdělily ten formát, abyste mohli vyrábět
+DVD přehrávač, bylo podepsat smlouvu, že do přehrávače zabudujete nějaká
+omezení. Jejich výsledkem bude, že veřejnosti bude zamezeno dokonce plně
+využívat svých legálních práv. Pak pár chytrých programátorů v Evropě
+porozumělo formátu DVD a napsali svobodný softwarový balíček, který přečte
+DVD. To umožnilo používat svobodný software v operačním systému GNU/Linux ke
+sledování DVD, které jste si koupili, a to je naprosto legitimní věc. Měli
+byste toho být schopni se svobodným softwarem. </p>
+<p>
+Ovšem filmové společnosti se ohradily a šly k soudu. Pochopte, filmové
+společnosti vyráběly mnoho filmů, kde byl šílený vědec a někdo říkal, „Ale,
+doktore, jsou určité věci, které by lidstvo nemělo znát.“ Museli se příliš
+mnoho dívat na svoje filmy, protože došli k přesvědčení, že formát DVD je
+něco, co by lidstvo nemělo znát. A tak získali rozhodnutí o úplné cenzuře
+software na přehrávání DVD. Dokonce i udělat odkaz na místo mimo Spojené
+státy, kde je tato informace legální, bylo zakázáno. Proti tomuto rozhodnutí
+bylo podáno odvolání. Musím hrdě říci, podepsal jsem přímluvný dopis v tomto
+odvolání, ačkoliv hraji jen docela malou roli v této konkrétní bitvě.</p>
+<p>
+Vláda Spojených států zasáhla přímo na opačné straně. Toto není překvapivé,
+pokud uvážíte, proč byl Digital Millennium Copyright Act přijat na první
+pokus. Důvod je v systému financování předvolební kampaně, který máme ve
+Spojených státech, a který je v zásadě legalizovaná korupce, kde jsou
+kandidáti koupeni firmami dokonce ještě dříve, než jsou zvoleni. A,
+samozřejmě, vědí, kdo je jejich pánem – vědí pro koho pracují – a přijímají
+zákony, které dávají firmám větší moc. </p>
+<p>
+Jak dopadne tato konkrétní bitva, nevíme. Ale mezitím Austrálie přijala
+podobný zákon a Evropa je téměř připravena ho také přijmout; takže plán je
+nezanechat na Zemi jediné místo, kde by tato informace byla lidem
+dostupná. Spojené státy ale zůstávají ve světě na vedoucí pozici ve snaze
+zamezit veřejnosti šířit publikované informace.</p>
+<p>
+Ačkoliv Spojené státy nejsou první zemí, která toto činí prvořadým. Sovětský
+svaz to považoval také za velice důležité. Tam bylo toto neautorizované
+kopírování a šíření známo jako samizdat a k jeho potlačení vyvinuli řadu
+metod: Za prvé, stráž hlídající každý kus kopírovacího zařízení ke kontrole
+toho, co lidé kopírují, aby se zabránilo zakázanému kopírování. Za druhé,
+kruté tresty pro každého chyceného při zakázaném kopírování. Mohli jste být
+posláni na Sibiř. Za třetí, získáváním informátorů, vyžadováním na každém,
+aby udával své sousedy a spolupracovníky informační policii. Za čtvrté,
+kolektivní odpovědnost – Ty! Ty budeš sledovat tu skupinu! A jestli chytím
+někoho z nich při zakázaném kopírování, půjdeš do vězení. Takže je koukej
+sledovat pořádně. A za páté, propaganda, začínající v dětství, aby
+přesvědčila každého, že pouze strašlivý nepřítel lidu by někdy dělal toto
+zakázané kopírování.</p>
+<p>
+Spojené státy nyní využívají všech těchto opatření. Za prvé, stráže
+sledující kopírovací zařízení. Tedy, v kopírovacích obchodech jsou lidé,
+kteří kontrolují, co kopírujete. Lidská stráž ke sledování toho, co
+kopírujete ve svém počítači, by ale byla příliš drahá; lidská práce je
+příliš drahá. Proto mají robotické stráže. To je účel Digital Millennium
+Copyright Act. Tento software přijde do vašeho počítače; je to jediný
+způsob, jak můžete přistupovat k určitým datům a to vám zabrání v
+kopírování.</p>
+<p>
+Nyní existuje plán vložit tento software do každého pevného disku, takže pak
+mohou být soubory na vašem disku, ke kterým nemůžete ani přistoupit, pokud
+nedostanete od nějakého síťového serveru povolení k přístupu k souboru. A
+obejít tento software nebo dokonce říct jiným lidem, jak ho obejít, je
+zločin.</p>
+<p>
+Za druhé, tvrdé tresty. Před pár lety, pokud jste dělali kopie něčeho a
+rozdávali je svým přátelům jen jako pomoc, nebyl to zločin; to nikdy nebyl
+zločin ve Spojených státech. Potom z toho udělali hrdelní zločin, takže vás
+mohou dát na roky do vězení za sdílení s vaším sousedem.</p>
+<p>
+Za třetí, informátoři. Tedy, možná jste viděli reklamy v televizi, reklamy v
+bostonském metru žádající lidi, aby donášeli na své spolupracovníky
+informační policii, která se oficiálně nazývá Software Publishers
+Association.</p>
+<p>
+A za čtvrté, kolektivní odpovědnost. Ve Spojených státech bylo toto
+provedeno povoláním poskytovatelů internetových služeb, učiněním je legálně
+odpovědnými za to, co jejich zákazníci posílají. Jediný způsob, jak se mohou
+vyhnout tomu, být pokaždé odpovědnými, je, mají-li neměnný postup na
+odpojení nebo vymazání informace do dvou týdnů po stížnosti. Zrovna před pár
+dny jsem slyšel, že nějaký chytrý protestní server kritizující City Bank pro
+její odporné metody byl tímto způsobem odpojen. V dnešní době ani
+nedostanete svou příležitost u soudu; vaše stránky jsou prostě odpojeny. </p>
+<p>
+A, nakonec, propaganda, začínající v dětství. To je k čemu se používá slovo
+„pirát.“ Pokud si vzpomenete pár let zpátky, termínem „pirátská“ byla dříve
+označována vydavatelství, která neplatila autorovi. Ale teď se to úplně
+obrátilo. Nyní se tak označují členové veřejnosti, kteří uniknou kontrole
+vydavatele. Používá se to k přesvědčování lidí, že pouze skutečně odporný
+nepřítel lidu by někdy prováděl zakázané kopírování. Říká, že „sdílet něco s
+vaším sousedem je morálně ekvivalentní útoku na loď.“ Doufám, že s tím
+nesouhlasíte a pokud ne, doufám, že odmítnete to slovo používat tímto
+způsobem. </p>
+<p>
+Vydavatelé si tedy kupují zákony, aby získali větší moc. Navíc prodlužují
+dobu, po kterou autorská práva platí. Ústava Spojených států říká, že
+autorská práva mohou trvat jen omezenou dobu, ale vydavatelé chtějí, aby
+trvala navždy. Ačkoliv získat dodatek k ústavě by bylo celkem obtížné,
+vynašli jiný způsob, jak dosáhnout téhož výsledku. Každých 20 let zpětně
+prodlouží platnost autorských práv o 20 let. Výsledek je, že v libovolném
+čase autorská práva formálně trvají po určitou dobu a daná autorská práva
+formálně zaniknou v určitou dobu. Zániku ale nebude nikdy dosaženo, protože
+všechna autorská práva budou každých 20 let prodloužena o 20 let; žádné dílo
+se tedy už nedostane zpět do veřejné sféry. Toto bylo nazváno „věčná
+autorská práva na splátky.“</p>
+<p>
+Zákon z roku 1998 prodlužující autorská práva o 20 let je známý jako „zákon
+o prodloužení autorských práv na Mickey Mouse“, protože jedním z hlavních
+sponzorů tohoto zákona byl Disney. V Disney si uvědomili, že autorská práva
+na Mickey Mouse brzy zaniknou, a nechtěli, aby se to někdy stalo, protože na
+těchto autorských právech vydělávají spoustu peněz.</p>
+<p>
+Původní název tohoto proslovu měl být „Autorská práva a globalizace.“
+Podíváte-li se na globalizaci, to, co vidíte, je způsobeno mnoha politikami,
+prováděnými ve jménu ekonomické efektivity nebo takzvaných dohod o svobodném
+obchodu, které jsou ve skutečnosti navrženy, aby daly moc firmám místo
+zákonům a policiím. Ve skutečnosti nejsou o svobodném obchodu. Jsou o
+přenosu moci: odebrání moci rozhodovat o zákonech od občanů kterékoli země,
+kteří by případně mohli prosazovat své zájmy, a předání této moci firmám,
+které se nebudou řídit zájmy těchto občanů.</p>
+<p>
+Z jejich pohledu je demokracie problém, a tyto dohody jsou navrženy k
+ukončení tohoto problému. Například já mám za to, že <abbr title="North
+American Free Trade Agreement">NAFTA</abbr> (Severoamerická dohoda o volném
+obchodu, pozn. překl.) ve skutečnosti obsahuje ustanovení umožňující
+společnostem žalovat vládu v cizí zemi, aby se zbavily zákona, o kterém si
+myslí, že narušuje jejich zisky v té zemi. Takže cizí společnosti mají větší
+moc než občané té země.</p>
+<p>
+Existují pokusy toto rozšířit i mimo NAFTA. Například, toto je jeden z cílů
+takzvané zóny volného obchodu Ameriky, rozšíření tohoto principu na všechny
+státy Jižní Ameriky a Karibiku, a mnohostranná dohoda o investování měla
+toto rozšířit na celý svět.</p>
+<p>
+Jednou věcí, kterou jsme viděli v 90. letech, je, že tyto smlouvy začínají
+vynucovat autorská práva po celém světě, a to tvrdším a více omezujícím
+způsobem. Tyto dohody nejsou dohody o volném obchodu. Ve skutečnosti jsou to
+obchodní dohody řízené korporacemi, které předávají korporacím kontrolu nad
+světovým obchodem, aby se tak eliminoval volný obchod.</p>
+<p>
+Na začátku 19. století, kdy Spojené státy byly rozvojovou zemí, neuznávaly
+zahraniční autorská práva. To bylo uvážlivé rozhodnutí a inteligentní
+rozhodnutí. Bylo všeobecně přijímáno, že by uznávání zahraničních autorských
+práv bylo prostě nevýhodné, že by vysávalo peníze a nenadělalo mnoho
+dobrého.</p>
+<p>
+Stejná logika by se dnes vztahovala na rozvojové země, avšak Spojené státy
+mají dostatečnou sílu donutit je jít proti jejich zájmům. Je to vlastně
+chyba mluvit o zájmu zemí v tomto kontextu. Po pravdě jsem si jist, že
+většina z vás již slyšela o omylu pokoušet se posoudit veřejný zájem
+sečtením majetku všech. Kdyby pracující Američané ztratili miliardu dolarů a
+Bill Gates získal dvě miliardy dolarů, byli by na tom Američané obecně lépe?
+Bylo by to dobré pro Ameriku? Neboli pokud se podíváte pouze na ten součet,
+vypadá to, že je to dobré. Nicméně, tento příklad ukazuje, že součet je
+špatný způsob, jak to posuzovat, neboť Bill Gates opravdu nepotřebuje další
+dvě miliardy, ale ztráta jedné miliardy může být bolestná pro ostatní lidi,
+kteří nemají tolik.
+V diskusi o kterékoli z těchto obchodních smluv, pokud uslyšíte, jak lidé
+mluví o zájmech té země a oné země, tak to, co vlastně dělají, je sčítání
+příjmů všech. Bohatí a chudí lidé se sčítají. Používání tohoto omylu je
+záminka, abyste ignorovali vliv rozdělení bohatství v rámci země a fakt, zda
+ho ta smlouva učiní více nestejnoměrným, jako tomu bylo ve Spojených
+Státech.</p>
+<p>
+Opravdu to tedy není zájem Spojených států, čemu slouží vynucování
+autorských práv na celém světě. Je to zájem jistých firemních vlastníků, z
+nichž mnozí jsou ve Spojených státech a někteří v dalších zemích. Neslouží,
+v žádném smyslu, veřejnému zájmu.</p>
+<p>
+Co by ale mělo smysl udělat? Věříme-li účelu autorských práv, jak byl
+uveden, například v Ústavě Spojených států, účelu podporovat pokrok, jaké
+rozumné zásady použít ve věku počítačových sítí? Zjevně místo posílení moci
+autorských práv, je musíme stáhnout zpět tak, abychom široké veřejnosti
+nechali určitou oblast svobody, kde mohou využívat výhod digitální
+technologie, využívat své počítačové sítě. Jak daleko by to ale mělo jít? To
+je zajímavá otázka, protože já si nemyslím, že bychom nutně měli úplně
+skoncovat s autorskými právy.
+Myšlenka vyměnit některé svobody za více pokroku může být stále výhodný
+obchod na jisté úrovni, i kdyby nám tradiční autorská práva dávala příliš
+mnoho svobody. Abychom ale mohli o tom inteligentně uvažovat, první věcí,
+kterou si musíme uvědomit, je, že není žádný důvod udělat to naprosto
+rovnocenně. Není žádný důvod trvat na tom, aby se stejná dohoda vztahovala
+na všechny druhy děl.</p>
+<p>
+Ve skutečnosti toto již není náš případ, protože již existuje mnoho výjimek
+pro hudbu. Autorský zákon zachází s hudbou velmi rozdílně. Možný důraz na
+rovnocennost ale využívají vydavatelé jistým chytrým způsobem. Vyberou si
+nějaký podivný speciální případ a vytvoří argument, že, v tomto speciálním
+případě, by bylo výhodné mít tak a tak silná autorská práva. A pak řeknou,
+že v zájmu rovnocennosti musí být tak a tak silná u všeho. Samozřejmě si
+vyberou speciální případ, kde mohou vytvořit nejsilnější argument, i když je
+to spíše speciální případ a ve skutečnosti není celkově příliš důležitý.</p>
+<p>
+Možná bychom ale měli mít tak silná autorská práva pro ten příslušný
+speciální případ. Nemusíme platit stejnou cenu za všechno, co si
+kupujeme. Tisíc dolarů za nové auto může být velmi dobrý obchod. Tisíc
+dolarů za láhev mléka je hrozný obchod. Neplatili byste stejnou cenu za
+všechno, co si kupujete v jiných oblastech života. Proč to dělat zde?</p>
+<p>
+Potřebujeme se tedy podívat na různé druhy děl, a chtěli bychom navrhnout
+způsob, jak to udělat.</p>
+<p>
+První zahrnuje recepty, počítačové programy, manuály a učebnice, referenční
+díla jako slovníky a encyklopedie. U všech těchto funkčních děl, jak já
+věřím, jsou v podstatě stejné problémy jako u programů a vztahují se na ně
+stejné závěry. Lidé by měli mít dokonce svobodu zveřejnit upravenou verzi,
+protože je velice užitečné upravovat funkční díla. Potřeby lidí nejsou
+stejné. Napsal-li jsem toto dílo kvůli práci, kterou bylo třeba udělat, vaše
+představa o práci, kterou chcete dělat, může být poněkud rozdílná. Chcete
+tedy změnit toto dílo tak, abyste mohli dělat, co je pro vás dobré.
+Mohou tady být další lidé, kteří mají stejné potřeby jako Vy, a vaše
+pozměněná verze pro ně může být dobrá. Každý, kdo vaří, tohle ví a věděl to
+po stovky let. Je normální dělat si kopie receptů a rozdávat je ostatním
+lidem, je také normální změnit recept. Pokud změníte recept a uvaříte to pro
+své přátele a jim to chutná, mohou se vás zeptat, „Můžeš mi dát ten recept?“
+Pak možná napíšete svojí verzi a dáte jim kopie. Toto je přesně to, co jsme
+mnohem později začali dělat v komunitě kolem svobodného software.</p>
+<p><a name="opinions"></a> To je jedna třída děl. Druhá třída děl jsou díla,
+jejichž smyslem je sdělit, co si určití lidé myslí. Jejich účelem je výpověď
+o těchto lidech. Toto zahrnuje paměti, názory, eseje, vědecké články,
+nabídky ke koupi a prodeji, katalogy zboží. Smysl těchto děl je, že vám
+sdělují, co si někdo myslí, nebo co někdo viděl eventuálně čemu někdo
+věří. Změnit je by znamenalo překroutit autory; takže úprava těchto děl není
+sociálně užitečná činnost. Doslovné kopírování je doopravdy jediná věc,
+která lidem musí být umožněna. </p>
+<p>
+Další otázka je: Měli by lidé mít právo dělat komerční doslovné kopírování?
+Nebo stačí nekomerční? Jistě chápete, jsou zde dvě rozdílné aktivity, které
+můžeme rozlišit, takže je můžeme považovat za oddělené otázky – právo na
+nekomerční doslovné kopírování a právo na doslovné komerční
+kopírování. Třeba, dobrý kompromisní způsob může být mít autorská práva
+pokrývající komerční doslovné kopírování, ale ponechat všem právo na
+nekomerční doslovné kopírování. Tento způsob, autorská práva na komerční
+doslovné kopírování, stejně jako na upravené verze – pouze autor by mohl
+schválit upravenou verzi – by stále poskytoval stejný příjem zisků jako
+poskytuje nyní na podporu napsání těchto děl, ať už je její rozsah jakýkoli.</p>
+<p>
+Povolení nekomerčního doslovného kopírování by znamenalo, že autorská práva
+by se už dále nemusela vtírat do všech domovů. Opět by se z nich stala
+průmyslová regulace, snadno vynutitelná a bezbolestná, již déle nevyžadující
+drakonické tresty a informátory v zájmu vynutitelnosti. Tak získáme nejvíc
+zisku – a vyhneme se nejvíce hrůzám – ze současného systému.</p>
+<p>
+Třetí kategorie děl jsou estetická nebo zábavná díla, kde nejdůležitější
+věcí je právě ten pocit z pohledu na dílo. Pro tato díla je problém změny
+velmi obtížný, protože na jednu stranu je zde názor, že tato díla odrážejí
+pohled autora a změnit je by znamenalo zkazit tento pohled. Na druhou stranu
+máte fakt, že je zde lidová tvorba, kdy posloupnost lidí měnících dílo může
+někdy vyprodukovat velice pestrý výsledek. Dokonce i když máte umělce
+produkující díla, vypůjčování si z předchozích děl je často velmi
+užitečné. Některé ze Shakespearových her mají příběh, který byl převzat z
+nějaké jiné hry. Kdyby tehdy platily dnešní autorské zákony, tyto hry by
+byly ilegální.
+Je to obtížná otázka, co bychom měli dělat s publikováním upravených verzí
+estetických nebo výtvarných děl, a nejspíš se musíme podívat na další
+rozdělení této kategorie, abychom vyřešili tento problém. Například se
+scénáři počítačových her by se mělo zacházet jedním způsobem; třeba by měl
+mít každý svobodu zveřejnit jejich modifikovanou verzi. Dejme tomu s romány
+by se mělo zacházet jinak; u nich by třeba komerční vydání mělo vyžadovat
+dohodu s původním autorem.</p>
+<p>
+Budou-li autorská práva zahrnovat komerční vydávání estetických děl, stále
+se většina dnešních zisků dostane na podporu autorů a hudebníků, do té
+omezené míry do jaké je podporuje současný systém, protože to dělá velmi
+špatně. Může to být rozumný kompromis, stejně jako v případě děl, která
+reprezentují určité lidi.</p>
+<p>
+Podíváme-li se kupředu do doby, kdy naplno vypukne věk počítačových sítí, až
+budeme za tímto přechodným stavem, můžeme nastínit další způsoby, jak mohou
+autoři získat peníze za svou práci. Představte si, že máme digitální peněžní
+systém, který vám umožňuje dostat peníze za vaši práci.
+Představte si, že máme digitální peněžní systém, který umožňuje poslat
+někomu jinému peníze přes Internet; to se dá udělat různými způsoby,
+například pomocí šifrování. A představte si, že doslovné kopírování všech
+těchto uměleckých děl je povoleno. Jsou ale napsána tak, že kdykoli je
+přehráváte nebo čtete nebo sledujete, objeví se vedle nápis, který říká,
+„Klikněte zde a pošlete tak dolar autorovi,“ nebo hudebníkovi nebo komu. A
+prostě tam zůstane. Nijak vás neruší, ale je tam, a připomíná vám, že je to
+dobrá věc podporovat spisovatele a hudebníky.</p>
+<p>
+Takže pokud se vám líbí dílo, které čtete nebo posloucháte, možná si
+řeknete, „Proč bych neměl dát těmto lidem dolar? Je to jen dolar. Kolik to
+je? To mi ani nebude chybět.“ A lidé začnou posílat dolar. Dobrá věc je, že
+tohle dělá autorská práva spojenci autorů a hudebníků. Když někdo pošle
+emailem kopii příteli, ten může také poslat dolar. Pokud se vám to opravdu
+líbí, můžete poslat dolar víc než jednou, a ten dolar je víc, než oni
+dostanou dnes, koupíte-li si knihu nebo koupíte-li si CD, protože oni
+dostanou jen nepatrný zlomek z ceny. Ti stejní vydavatelé, kteří žádají
+úplnou kontrolu nad veřejností ve jménu autorů a hudebníků, berou přitom
+tyto autory a hudebníky po celou dobu pěkně na hůl.</p>
+<p>
+Doporučuji vám k přečtení článek Courtney Loveové v časopise Salon, článek o
+pirátech, kteří plánují využít dílo hudebníka bez placení. Těmito piráty
+jsou hudební společnosti, které v průměru platí hudebníkům 4% z
+prodeje. Samozřejmě, velmi úspěšní hudebníci mají větší vliv. Získávají více
+než 4% ze svých obrovských prodejů a to znamená, že velká řada hudebníků,
+kteří mají nahrávací smlouvu, dostane méně než 4% ze svých prodejů.</p>
+<p>
+Tady je, jakým způsobem to funguje: Nahrávací společnost utratí peníze za
+reklamu a považují tento výdaj za výhodný pro hudebníky, ačkoliv hudebníci
+to nikdy tak nevidí. Takže nominálně, koupíte-li si CD, jistý zlomek z těch
+peněz jde hudebníkům, ovšem takřka nic. Ve skutečnosti se tím zaplatí výdaje
+za reklamu, a pouze velmi úspěšní hudebníci někdy uvidí něco z těch peněz.</p>
+<p>
+Hudebníci, samozřejmě, podepisují své nahrávací smlouvy, protože doufají, že
+se dostanou mezi těch pár, co zbohatli. V zásadě se hudebníkům nabízí
+loterie, která je má přivábit. Ačkoliv jsou v hudbě dobří, nemusejí být tak
+dobří v pečlivém a logickém uvažování, aby prohlédli tuto past. Podepíší
+smlouvu a nejspíš všechno, co dostanou, je publicita. Dobře, tak proč jim
+nedat publicitu jiným způsobem, ne skrze systém průmyslového komplexu, který
+nám hází na krk mizernou hudbu, co se dobře prodává. Proč místo toho
+neudělat přirozené nutkání posluchače sdílet hudbu s těmi, které miluje,
+spojencem hudebníků? Když už máme ten nápis, co se objeví na přehrávači,
+jako způsob jak poslat dolar hudebníkům, potom počítačové sítě mohou být
+mechanismus, jak udělat hudebníkům reklamu, úplně stejnou, jakou dnes
+získají jako jedinou věc z nahrávacích smluv.</p>
+<p>
+Je třeba vidět, že současný systém autorských práv odvádí mizernou práci při
+podpoře hudebníků, stejně mizernou, jako světový obchod odvádí při zvyšování
+životních standardů na Filipínách a v Číně. Máte zde podnikatelské zóny, kde
+každý pracuje v manufaktuře a všechny produkty se vyrábějí v
+manufakturách. Věděl jsem, že globalizace je velmi neefektivní způsob, jak
+zvýšit životní standard lidem v zámoří. Řekněme, Američan dostává 20 dolarů
+na hodinu, aby něco udělal, a vy dáte jeho práci Mexičanovi, který dostane
+možná 6 dolarů za den, a co se stalo je, že jste vzali velké množství peněz
+americkému dělníkovi a dali nepatrný zlomek, něco jako pár procent,
+mexickému dělníkovi a zbytek získala společnost. Takže je-li vaším cílem
+zvýšit životní standard mexických dělníků, tohle je všivácký způsob, jak na
+to.</p>
+<p>
+Je zajímavé vidět, že stejný jev probíhá i v průmyslu kolem autorských práv,
+stejná je hlavní myšlenka. Ve jménu těchto dělníků, kteří si jistě něco
+zasluhují, navrhujete opatření, která jim dají nepatrný kousek a ve
+skutečnosti pouze pohánějí moc korporací ovládajících naše životy.</p>
+<p>
+Snažíte-li se nahradit velmi dobrý systém, musíte pracovat velice tvrdě,
+abyste přišli s lepší alternativou. Pokud víte, že dnešní systém je mizerný,
+není tak těžké najít lepší alternativu; srovnávací standard je dnes velmi
+nízký. Musíme na to stále myslet, pokud se zabýváme otázkami autorských
+práv. </p>
+<p>
+Myslím, že jsem řekl většinu toho, co jsem chtěl říci. Chtěl bych zmínit, že
+zítra je Phone-In Sick Day v Kanadě (den, kdy lidé hromadně volají do práce,
+že jsou nemocní – pozn. překl.). Zítra je také začátek sumitu k dokončení
+jednání o zóně svobodného obchodu mezi Amerikami, aby se rozšířila moc
+korporací na další státy, a velký protest se plánuje v Quebecu. Viděli jsme
+extrémní metody použité k rozbití tohoto protestu. Mnoho Američanům je
+znemožněno přejít hranice s Kanadou, kam mohou jinak vstoupit kdykoli. S nejchatrnějšími výmluvami byla postavena zeď kolem centra Quebecu jako
+pevnost, která udrží protestující vně. Viděli jsme velké množství špinavých
+triků použitých proti veřejným protestům proti těmto dohodám. Takže to, co
+nám z demokracie zbyde poté, co vládní moc bude odebrána demokraticky
+zvoleným vůdcům a dána firmám a nevoleným mezinárodním skupinám, nemusí
+přežít potlačení veřejných protestů proti tomu.</p>
+<p>
+Věnoval jsem 17 let života práci na svobodném software a příbuzných
+otázkách. Nedělal jsem to z toho důvodu, že si myslím, že to je
+nejdůležitější politický problém na světě. Dělal jsem to, protože to bylo v
+oblasti, kde jsem viděl, že mé dovednosti mohou udělat mnoho dobrého. Stalo
+se ale, že se obecné politické otázky vyvinuly a největší politický problém
+dnešního světa je odolat tendenci dát firmám moc nad veřejností a
+vládami. Vidím svobodný software a příbuzné otázky pro ostatní druhy
+informací, které jsem dnes rozebíral, jako jednu část tohoto velkého
+problému. Nepřímo jsem tak zjistil, že sám pracuji na tomto
+problému. Doufám, že něčím přispěji k tomuto úsilí.</p>
+<p>
+<b>ODEZVA</b>:</p>
+<p>
+<b>THORBURN</b>: Za okamžik necháme publikum klást otázky a
+komentáře. Dovolte mi však, abych nabídl stručnou obecnou odezvu. Mám pocit,
+že největší a nejdůležitější praktické rady, která nám Stallman nabízí, mají
+dva klíčové prvky. Jedním je poznání, že dosavadní předpoklady o autorských
+právech, dosavadní použití autorských práv jsou nevhodná; jsou zpochybněny a
+podkopány nástupem počítačů a počítačových sítí. Může to být zřejmé, ale je
+to důležitý bod.</p>
+<p>
+Druhým je poznání, že digitální éra nás nutí znovu zvážit, jak rozdělujeme a
+vážíme si forem duševní a tvořivé práce. Stallman má jistě pravdu, že
+některé druhy duševních počinů si zasluhují více ochrany autorskými právy
+než ostatní. Snaha systematicky identifikovat různé druhy a úrovně ochrany
+autorskými právy mi připadá jako cenný způsob, jak se vypořádat s problémy
+duševních děl, před které nás staví příchod počítačů.</p>
+<p>
+Nicméně myslím, že cítím jiné téma, které leží pod tím, co Stallman říkal, a
+že vlastně vůbec není přímo o počítačích, ale spíše o otázkách kolem
+demokratické autority a moci, kterou vláda a korporace stále více ovlivňují
+naše životy. Tato populistická a protikorporativní stránka Stallmanova
+proslovu je podnětná, ale také redukující a potenciálně zjednodušující. A je
+také možná příliš idealistická. Například, jak by romanopisec nebo básník
+nebo textař nebo hudebník nebo autor vysokoškolské učebnice přežili v tomto
+odvážném novém světě, kde jsou lidé platit výzýváni, nikoli nuceni. Jinak
+řečeno, připadá mi, že propast mezi současnou praxí a vizionářskými
+možnostmi, o kterých Stallman spekuluje, je ještě nesmírně široká.</p>
+<p>
+Uzavřu to žádostí, zda by Stallman nechtěl trochu rozvést jisté aspekty své
+řeči a, specificky, zda má další myšlenky ohledně způsobu, jakým by ti,
+které nazývejme „tradičními tvůrci“, byli chráněni v jeho systému autorských
+práv. </p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Především, chtěl bych poukázat na to, že bychom neměli
+používat výraz „ochrana“ k popisu toho, co dělají autorská práva. Autorská
+práva omezují lidi. Výraz „ochrana“ je propagandistický termín firem
+vlastnících autorská práva. Výraz „ochrana“ znamená zničení zabránit
+něčeho. Tedy, já si nemyslím, že píseň se zničí, pokud se více hraje více
+jejích kopií. Zrovna tak si nemyslím, že se román zničí, pokud více lidí čte
+jeho kopie. Takže nepoužívejte tohle slovo. Myslím, že vede lidi k
+identifikaci se se špatnou stranou.</p>
+<p>
+Je to také velmi špatný nápad uvažovat o duševním vlastnictví ze dvou
+důvodů: za prvé, předem odsuzuje nejzákladnější otázku v oblasti, která je:
+Jak by se s těmito věcmi mělo nakládat a měly by být brány jako druh
+vlastnictví? Používat výraz „duševní vlastnictví“ k popisu této oblasti
+znamená předpokládat, že odpověd je „ano“, že toto je způsob jak s těmi
+věcmi nakládat a nijak jinak.</p>
+<p>
+Za druhé, podporuje to přílišné zobecňování. Duševní vlastnictví je
+všeobecný termín pro několik různých právních systémů nezávislého původu,
+jako třeba autorská práva, patenty, ochranné známky, obchodní tajemství a
+některé další věci. Jsou téměř úplně odlišné; nemají nic společného. Lidé,
+když slyší výraz „duševní vlastnictví“, jsou vedeni k falešnému obrazu, kde
+si představují, že obecný princip duševního vlastnictví byl aplikován na
+konkrétní oblasti, takže předpokládají, že tyto různé oblasti zákona jsou
+podobné. To vede nejen ke zmatenému uvažování nad tím, co je správné dělat,
+ale také k tomu, že lidé nedovedou pochopit, co zákon ve skutečnosti říká,
+protože předpokládají, že autorský zákon a patentový zákon a zákon o
+ochranných známkách jsou podobné. Ve skutečnosti jsou přitom zcela
+rozdílné. </p>
+<p>
+Chcete-li tedy podporovat pečlivé uvažování a jasné pochopení toho, co zákon
+říká, vyhýbejte se výrazu „duševní vlastnictví.“ Mluvte o autorských právech
+nebo o patentech, o ochranných známkách nebo o jakémkoli tématu to chcete
+mluvit. Nemluvte ale o duševním vlastnictví. Názor na duševní vlastnictví
+bude skoro vždy pošetilý. Nemám názor na duševní vlastnictví. Mám názory na
+autorská práva a patenty a ochranné známky, a jsou rozdílné. Přišel jsem k
+nim rozdílnými myšlenkovými pochody, protože tyto systémy zákonů jsou zcela
+rozdílné. </p>
+<p>
+Dobře, udělal jsem odbočku, ale je to strašlivě důležité. </p>
+<p>
+Dovolte tedy, abych šel k věci. Samozřejmě, nemůžeme nyní vidět, jak dobře
+by to fungovalo, zda by fungovalo žádat lidi, aby zaplatili dobrovolně
+autorům a hudebníkům, které milují. Jedna věc, která je zřejmá, je, že to,
+jak dobře by systém fungoval je úměrné počtu lidí, kteří jsou součástí sítě,
+a to číslo, jak víme, za pár let řádově vzroste. Kdybychom to zkusili dnes,
+mohlo by to selhat, ale nic by to nedokazovalo, protože s desetkrát tolika
+lidmi by to mohlo fungovat.</p>
+<p>
+Jiná věc je, že nemáme onen digitální platební systém; takže to vlastně dnes
+vyzkoušet nemůžeme. Mohli byste zkusit něco tak trochu podobného. Jsou zde
+služby, kde se můžete zaregistrovat a kde můžete někomu zaplatit peníze –
+služby jako Pay Pal. Než ale můžete někomu zaplatit přes Pay Pal, musíte
+projít spoustou cirátů a dát jim osobní informace, a oni sbírají záznamy
+komu platíte. Můžete jim věřit, že je nezneužijí?</p>
+<p>
+Takže vás nemusí odradit dolar, ale mohou vás odradit problémy spojené s
+placením. Celá myšlenka je, že by placení mělo být jednoduché jako hračka,
+pokud chcete, takže by zde nebylo nic, co by vás odradilo, kromě toho
+příslušného obnosu peněz. Kdyby to bylo dost málo, proč by vás to mělo
+odrazovat. My však víme, že fanoušci opravdu milují hudebníky, a víme, že
+některé skupiny, které byly a jsou celkem úspěšné, jako „Grateful Dead“,
+povzbuzovaly své fanoušky, aby kopírovali a redistribuovali jejich
+hudbu. Dokonce ani nepřišli o své rekordní tržby.</p>
+<p>
+Postupně se pohybujeme z věku knihtisku do věku počítačových sítí, ale
+nestane se tak za den. Lidé si stále kupují mnoho nahrávek a bude to tak
+pokračovat po mnoho let, možná navždy. Dokud to bude pokračovat, jednoduše
+mít autorská práva, která se stále vztahují na komerční prodej nahrávek, by
+mělo odvést stejně dobrou práci v podpoře hudebníků, jako tomu je
+dnes. Samozřejmě, není to příliš dobré, avšak alespoň se to nezhorší. </p>
+<p>
+<b>DISKUSE</b>: </p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: [Komentář a otázka o volném stahování a pokusu Stephena Kinga
+prodat jeden ze svých románů na díly přes web.]</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Ano, to je zajímavé vědět, co udělal a co se stalo. Když
+jsem o tom slyšel poprvé, byl jsem vzrušený. Myslel jsem si, možná dělá krok
+vstříc světu, který není založen na snaze udržet veřejnost železným
+stiskem. Pak jsem viděl, že ve skutečnosti psal, aby od lidí vyžadoval
+zaplacení. Abych vysvětlil, co dělal, on vydával román jako seriál, na
+splátky, a řekl, „Pokud dostanu dost peněz, vydám víc.“ Ale žádost, co
+napsal, byla stěží žádost. Zastrašoval čtenáře. Říkala: „Nezaplatíte-li,
+jste zlí. A je-li vás příliš mnoho zlých, potom prostě tohle přestanu psát.“ </p>
+<p>
+Tedy, zřejmě, toto není způsob, jak donutit veřejnost, aby vám chtěla poslat
+peníze. Musíte je donutit, aby vás milovali, nikoli nenáviděli.</p>
+<p>
+<b>ŘEČNÍK</b>: Detaily byly, že on vyžadoval jisté procento – nevím to
+procento přesně, ale 90% zní dobře – lidí, kteří pošlou určitý obnos, který
+byl, tuším, dolar nebo dva, nebo nějak v tomto řádu. Musel jste napsat své
+jméno a adresu a nějaké další informace, abyste si to mohl stáhnout, a pokud
+se toho množství lidí nedosáhlo po první kapitole, řekl, že už další
+nevydá. Šlo to velmi proti veřejnosti, která si to stahovala.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Není schéma, kdy nejsou žádná autorská práva, ale lidé jsou
+žádáni, aby činili dobrovolné příspěvky, otevřené vůči zneužití plagiátory?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Ne. To není to, co jsem navrhoval. Vzpomeňte si, já
+navrhuji povolení pouze doslovného nekomerčního kopírování. Takže ten, kdo
+by to změnil a dal tam odkaz na svou stránku, místo odkazu na stránku
+skutečného autora, by stále porušil autorská práva a mohl by být souzen
+přesně stejně, jako by byl souzen dnes.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Chápu. Stále si tedy představujete svět, v kterém budou
+autorská práva?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Ano. Jak jsem řekl, na tyto druhy děl. Neříkám, že všechno
+by mělo být povoleno. Navrhuji omezit moc autorských práv, nikoli s nimi
+skoncovat.</p>
+<p>
+<b>THORBURN</b>: Jedna otázka, která mě napadla, když jste mluvil, Richarde,
+a teď znovu, když jste odpovídal na tuto otázku, je: proč neuvažujete nad
+způsoby, jakými počítač, sám o sobě, eliminuje prostředníky – stejným
+způsobem jako se to rozhodl udělat Stephen King – a může navázat osobní
+kontakt.</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Dobře, mohou, a ve skutečnosti, ten dobrovolný příspěvek je
+jeden</p>
+<p>
+<b>THORBURN</b>: Vy o tom uvažujete tak, že to vůbec nezahrnuje jít přes
+vydavatele?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Vůbec ne. Doufám že ne, chápete, protože vydavatelé z
+autorů strašně těží. Pokud se na to zeptáte vydavatelů, řeknou, „Dobře, ano,
+pokud autor nebo skupina nechce jít přes nás, neměli by být tak právně
+vázáni.“ Ve skutečnosti ale dělají vše, co je v jejich silách, aby to bylo
+nastaveno tak, že to nebude proveditelné. Například navrhují formáty médií s
+omezenou možností kopírování, aby, pokud chcete vydávat v těchto formátech,
+jste museli projít přes velké vydavatele, protože nikomu jinému neřeknou,
+jak na to. Takže doufají ve svět, kde přehrávače budou přehrávat tyto
+formáty, a abyste mohli mít něco, co se dá přehrát na těchto přehrávačích,
+bude to muset jít přes vydavatele.
+Takže, fakticky, zatímco není žádný zákon proti autorům nebo hudebníkům
+vydávajícím přímo, nebude to proveditelné. Také je zde ta návnada, že možná
+budete bohatí. Řeknou, „Uděláme vám reklamu a možná budete bohatí jako
+Beatles.“ Vyberte si nějakou velmi úspěšnou skupinu a, samozřejmě, pouze
+nepatrnému zlomku hudebníků se něco takového stane. Mohou ale být vtaženi do
+podepisování smluv, které je zablokují navždy.</p>
+<p>
+Vydavatelé mají tendenci velmi špatně respektovat své smlouvy s
+autory. Například, smlouvy na knihy typicky říkaly, že pokud se všechny
+výtisky knihy vyprodají, práva se vrací autorovi, a vydavatelé obecně nebyli
+příliš poctiví ohledně dodržování této klauzule. Často museli být
+donuceni. To, co začínají dělat teď je, že používají elektronické publikace
+jako výmluvu, aby řekli, že se všechny výtisky nikdy nevyprodají; takže
+nikdy nemusí vrátit práva. Jejich myšlenka je, pokud autor nemá žádný vliv,
+donutit ho podepsat a od té chvíle nemá žádnou moc; je to jen vydavatel, kdo
+má moc.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Bylo by dobré mít svobodné licence na různé druhy děl, které
+chrání svobodu každého uživatele kopírovat je způsobem, jaký je vhodný pro
+ten druh díla?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Lidé na tom pracují, ale u nefunkčních děl jedna věc
+nezastoupí druhou. Podívejme se na funkční dílo, řekněme, textový
+editor. Pokud někdo udělá svobodný textový editor, můžete ho používat;
+nepotřebujete textový editor, který není svobodný. Neřekl bych, že jedna
+svobodná píseň nahradí všechny nesvobodné písně nebo jeden svobodný román
+nahradí všechny nesvobodné romány. Pro tyto druhy děl je to odlišné. Co si
+tedy myslím je, že my prostě musíme rozpoznat, že tyto zákony si nezasluhují
+být respektovány. Není špatné sdílet s vaším sousedem, a pokud se někdo
+pokouší říct vám, že to špatné je, neměli byste ho poslouchat.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Ohledně funkčních děl, jak vy, ve vašem uvažování, vyvažujete
+potřebu skoncovat s autorskými právy a potřebu ekonomických podnětů, aby
+tato funkční díla vznikla?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Nejdřív ze všeho, co vidíme je, že tento ekonomický podnět
+je mnohem méně potřebný, než si lidé mysleli. Podívejte se na hnutí
+svobodného software, kde máme přes 100 000 dobrovolníků vyvíjejících
+svobodný software. Také vidíme, že jsou zde jiné způsoby, jak pro toto
+získat peníze, které nejsou založeny na zastavení kopírování a pozměňování
+těchto dél veřejností.
+To je zajímavá lekce hnutí svobodného software. Kromě faktu, že vám to dává
+způsob, jak využívat počítač a ponechat si vaší svobodu sdílet a
+spolupracovat s ostatními lidmi, nám to také ukazuje, že negativní
+předpoklad, že lidé nebudou nikdy tyto věci dělat – pokud jim nebude dána
+zvláštní moc donutit lidi zaplatit jim, je jednoduše nesprávný. Hodně lidí
+tyto věci bude dělat. Pak, podíváte-li se na, řekněme, psaní monografií,
+které slouží jako učebnice v mnoha vědeckých oborech, kromě těch naprosto
+základních, jejich autoři na tom nevydělávají.
+My teď máme projekt svobodné encyklopedie, který je vlastně nekomerčním
+encyklopedickým projektem, a děláme pokroky. Měli jsme projekt na GNU
+encyklopedii, ale sloučili jsme jej s komerčním projektem, když přijali naši
+licenci. V lednu přešli na GNU-svobodnou dokumentační licenci na všechny
+články v jejich encyklopedii. Tak jsme řekli, „Dobře, spojme s nimi síly a
+vybídněme lidi, aby jim přispěli.“ Jmenuje se „NUPEDIA,“ a můžete na ni
+najít odkaz, pokud se podíváte na http://www.gnu.org/encyclopedia. Tady jsme
+rozšířili komunitní vývoj svobodné báze užitečného vědění ze software na
+encyklopedii. Jsem teď přesvědčený, že v žádné z těchto oblastí funkčních
+děl nepotřebujeme ten ekonomický podnět natolik, abychom si tím pokazili
+použití těchto děl.</p>
+<p>
+<b>THORBURN</b>: Dobře, a co ty druhé dvě kategorie. </p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Pro ty další dvě třídy děl, nevím. Nevím, jestli budou
+někdy lidé psát romány, aniž by se trápili tím, zda na tom vydělají
+peníze. Hádám, že ve společnosti, která nemá problémy s nedostatkem,
+budou. Možná, že to, co potřebujeme udělat, abychom dosáhli takové
+společnosti, je zbavit se korporativní kontroly nad ekonomikou a
+zákony. Takže výsledně je to problém slepice a vejce. Co uděláme dříve? Jak
+získáme svět, kde lidé nemusejí zoufale získávat peníze, jinak, než
+odstraněním kontroly podniky? A jak můžeme odstranit kontrolu podniky kromě
+– tak jako tak nevím, a proto se snažím nejdřív navrhnout kompromisní systém
+autorských práv, a za druhé, systém dobrovolných plateb podporovaný
+kompromisním systémem autorských práv, jako způsob, jak poskytnout příjmy
+lidem, kteří napsali tato díla.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Jak můžete vážně očekávat, že implementujete tento
+kompromisní systém autorských práv v situaci, kdy korporativní zájmy drží
+pod krkem americké politiky díky jejich systému financování kampaně?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: To mě trápí. Kéž bych to věděl. Je to strašně obtížný
+problém. Kdybych věděl jak vyřešit tento problém, vyřešil bych ho a na nic
+na světě bych nebyl pyšnější. </p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Jak bojujete s korporativní kontrolou? Pokud se podíváte na
+sumy peněz, které jdou do korporativního lobování u soudů, jsou
+ohromné. Myslím, že případ kolem DECSS, o kterém mluvíte, stál něco kolem
+miliónu a půl dolarů na straně obhajoby. Čert ví, kolik to stojí na straně
+korporací. Máte nějaký nápad, jak se vypořádat s těmito obrovskými sumami
+peněz?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Mám návrh. Kdybych navrhoval úplně bojkotovat filmy, lidé
+by takový návrh ignorovali. Mohli by ho považovat za příliš radikální. Takže
+bych rád udělal lehce odlišný návrh, který vede nakonec k téměř stejnému
+důsledku, a to je, nejděte na film, pokud nemáte nějaký zásadní důvod myslet
+si, že je dobrý. Tedy to prakticky povede ke stejnému důsledku jako úplný
+bojkot hollywoodských filmů. V důsledku je to téměř stejné, ale úmysl je
+velmi rozdílný. Všiml jsem si, že dnes mnoho lidí chodí do kina z důvodů,
+které nemají nic společného s tím, zda si myslí, že je film dobrý nebo
+špatný. Pokud to tedy změníte, pokud půjdete na film pouze tehdy, máte-li
+nějaký podstatný důvod myslet si, že je dobrý, vezmete jim hodně peněz.</p>
+<p>
+THORBURN: Jeden způsob jak pochopit celý ten dnešní projev, je poznat,
+myslím, že kdykoli se ve společnosti objeví radikální, potenciálně
+transformující technologie, nastane boj o to, kdo je ovládá. Dnes opakujeme
+to, co se stalo v minulosti. Takže z tohoto úhlu, nemusí zde být důvod k
+beznaději, nebo dokonce pesimismu, o tom, co se stane v delším období, ale v
+kratším období, boj o kontrolu nad textem a obrazem, nad všemi druhy
+informací bude zřejmě bolestný a rozsáhlý.
+Například, jako učiteli médií, můj přístup k obrázkům byl v nedávných letech
+omezen způsobem jako nikdy předtím. Napíšu-li esej, ve které chci použít
+obrázky, dokonce i z filmů, je mnohem těžší získat povolení k použití, a
+ceny za použití těchto obrázků jsou mnohem vyšší – přestože argumentuji
+intelektuální zvídavostí a právní kategorií „použití pro osobní potřebu.“
+(fair use – pozn. překl.) Myslím si tedy, že v tomto okamžiku prodloužené
+transformace, dlouhodobé předpovědi nemusí být ve společnosti tak
+znepokojivé jako to, co se děje krátkodobě. V každém případě ale musíme
+chápat všechny naše současné zkušenosti jako novodobou verzi boje za
+kontrolu nad technologickými zdroji, která je opakujícím se principem
+západní společnosti.</p>
+<p>
+Je také důležité chápat, že historie starších technologií samotných je sama
+o sobě komplikovaná záležitost. Dopad knihtisku na Španělsko je, například,
+zcela odlišný od jeho dopadu na Anglii nebo Francii.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Jedna z věcí, které mě rozčilují, když slyším diskuse o
+autorských právech, je, že často začínají, „Chceme obrat o 180
+stupňů. Chceme se zbavit všech druhů kontroly.“ Připadá mi, že v části o
+tom, co dát do těch tří navrhovaných kategorií, se uznává, že je rozumné mít
+autorská práva. Někteří kritici způsobu uplatňování autorských práv ve
+skutečnosti věří, že by měla být podpořena a fungovat mnohem více jako
+patenty a ochranné známky, co se týče jejich trvání. Byl bych rád, kdyby náš
+řečník okomentoval tuto strategii.</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Souhlasím, že zkrácení doby platnosti autorských práv je
+dobrý nápad. Není vůbec potřeba, co se týká podpory publikování, aby
+autorská práva mohla trvat až celých 150 let (podle současného zákona v
+některých případech mohou). Dnes společnosti říkají, že 75 let pronájmu
+autorských práv na dílo není dost dlouhá doba, aby byla možná produkce
+jejich děl. Rád bych vyzval tyto společnosti, aby mi předvedly plánovaný
+rozpočet na 75 let do budoucnosti na podporu tohoto tvrzení. Co opravdu
+chtěly, bylo prodloužit autorská práva na stará díla, aby mohly dále
+omezovat jejich používání. Jak ale můžete povzbudit vyšší produkci děl v
+roce 1920 dnešním prodloužením autorských práv mi uniká, pokud tedy nemají
+někde stroj času. Samozřejmě, v jednom z jejich filmů měli stroj času. Takže
+to možná ovlivnilo jejich myšlení.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Uvažoval jste někdy o rozšíření koncepce „použití pro osobní
+potřebu“ a jsou zde nějaké nuance, na které byste nás chtěl upozornit?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Myšlenku dát každému povolení pro nekomerční doslovné
+kopírování dvou druhů děl lze jistě chápat jako rozšíření používání pro
+osobní potřebu. Je to víc než dnes. Máte-li představu, že veřejnost se vzdá
+jisté svobody výměnou za více pokroku, pak můžete nakreslit dělící čáru na
+různých, rozdílných místech. Jakých svobod se veřejnost vzdá a jaké si
+ponechá?</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Abych na chvíli rozšířil náš rozhovor, v jistých oblastech
+zábavy máme koncepci veřejného vystoupení. Například autorská práva nám
+nezabraňují každoročně zpívat vánoční koledy, ale zabraňují nám ve veřejném
+provozování. Zajímalo by mě, zda by nebylo užitečné, místo úvah o rozšíření
+použití pro osobní potřebu na neomezené, nekomerční, doslovné kopírování,
+uvažovat o něčem slabším, ale stále silnějším než je současná koncepce
+použití pro osobní potřebu. </p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Kdysi jsem si myslel, že by to mohlo stačit, ale pak mě
+Napster přesvědčil o opaku, protože Napster používají jeho uživatelé k
+nekomerčnímu, doslovnému kopírování. Samotný Napster server je komerční
+aktivita, ale lidé, kteří tam ve skutečnosti vkládají soubory, tak činí
+nekomerčně, a mohli by to stejně snadno dělat i na svých webových
+stránkách. Obrovské vzrušení kolem a zájem o využívání Napsteru ukazuje, že
+je velmi užitečný. Nyní jsem tedy přesvědčen o tom, že lidé by měli mít
+právo na veřejně dostupné, nekomerčně kopírovatelné, doslovné kopie všeho.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Analogie s otázkou kolem Napsteru, která mě nedávno napadla,
+je analogie s veřejnou knihovnou. Předpokládám, že ti, kdo slyšeli argumenty
+Napsteru, slyšeli tuto analogii. Zajímalo by mě, zda byste to mohl
+okomentovat. Zastánci lidí, kteří říkají, že Napster by měl pokračovat a
+neměla by na něj být žádná omezení, občas říkají něco jako: „Když jde člověk
+do veřejné knihovny a půjčí si knihu, neplatí za ni, a může si jí půjčit
+tucetkrát, stokrát, aniž by musel platit něco navíc. Proč je Napster
+rozdílný?“</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Dobrá, není to přesně totéž. Mělo by se ale poukázat na to,
+že vydavatelé chtějí transformovat veřejné knihovny na maloobchody, kde by
+se platilo za každé použití. Takže jsou proti veřejným knihovnám. </p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Mohou tyto nápady ohledně autorských práv inspirovat nějaké
+nápady ohledně jistých problému s patentovým zákonem, jako třeba s výrobou
+levných, všeobecně známých léků pro použití v Africe? </p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Ne, není zde vůbec žádná podobnost. Problémy patentů jsou
+zcela odlišné od problémů autorských práv. Myšlenka, že jedno s druhým má
+něco společného, je jedním z nešťastných důsledků používání výrazu „duševní
+vlastnictví“ a podporováním lidí, aby tyto problémy házeli na jednu hromadu,
+protože, jak jste slyšeli, mluvil jsem o otázkách, kdy cena kopírování není
+zásadní věc. Jaká je ale zásadní věc v problému výroby léků na AIDS pro
+Afriku? Je to cena, nic než cena.</p>
+<p>
+Teď problém, o kterém jsem mluvil, nastane, protože digitální informační
+technologie dává každému uživateli možnost dělat kopie. Není tu nic, co by
+nám dávalo schopnost dělat snadno kopie léků. Nemám schopnost zkopírovat
+nějaký lék, který jsem dostal. Vlastně, nikdo nemá; takto je
+nevyrábíme. Tyto léky mohou být vyrobeny pouze v drahých centralizovaných
+továrnách, ať už jsou to všeobecně známé léky nebo dovážené ze Spojených
+států. Ať už je to jakkoli, budou se vyrábět v malém počtu továren a problém
+jednoduše je, kolik stojí a zda je jejich cena taková, že si to lidé v
+Africe mohou dovolit.</p>
+<p>
+Je to tedy nesmírně důležitý problém, ale je to úplně odlišný problém. Je
+však jedna oblast, kde je problém s patenty, který je skutečně podobný těmto
+problémům o svobodě kopírovat, a to je oblast zemědělství. Jsou zde jisté
+patentované věci, které mohou být víceméně kopiemi – konkrétně, živé
+věci. Kopírují se tím, že se rozmnožují. Není to nutně přesné kopírování;
+mísí si geny. Je ale pravda, že farmáři po tisíciletí využívali tuto
+schopnost kopírovat se u živých věcí, které pěstují. Zemědělství je v zásadě
+kopírování věcí, které rostou, a vy je necháte kopírovat se každý
+rok. Bude-li patentována odrůda rostliny nebo zvířete, budou-li patentovány
+geny a tyto odrůdy používány, výsledek je, že farmářům je zakázáno toto
+dělat. </p>
+<p>
+Je jeden farmář v Kanadě, kterému rostla patentovaná odrůda na poli, a
+říkal, „Neudělal jsem to úmyslně. Pyl se vysypal a vítr přivál tyto geny do
+mé zásoby rostlin.“ A bylo mu řečeno, že na tom nezáleží; musí je i tak
+zničit. To byl extrémní příklad, jak moc může vláda stranit monopolistovi. </p>
+<p>
+Věřím, že podle stejných principů, jaké se vztahují na kopírování věcí ve
+vašem počítači, farmáři by měli mít nezadatelné právo ponechat si svá semena
+a šlechtit si svá zvířata. Možná by měly existovat patenty pokrývající
+semenářské společnosti, ale neměly by pokrývat farmáře. </p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Udělat úspěšný model znamená víc než jen licencování. Můžete
+to rozvést? </p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Rozhodně. Tedy, jak víte, neznám odpověď, ale část toho, o
+čem věřím, že je zásadní pro vývoj svobodných, funkčních informací, je
+idealismus. Lidé musí vědět, že je důležité, aby tyto informace byly
+svobodné, že pokud jsou informace svobodné, můžete je plně využívat. Jsou-li
+omezené, nemůžete. Musíte vědět, že nesvobodné informace jsou pokusem
+rozdělit je, ponechat si je a udržet vás bezmocnými. Pak můžou pochopit tu
+myšlenku, „Pracujme společně a vytvořme informace, které chceme používat,
+aby nebyli pod kontrolou nějaké mocné osoby, která by nám diktovala, co
+můžeme dělat.“</p>
+<p>
+To tomu ohromně pomáhá. Nevím, jak moc to bude fungovat v různých odlišných
+oblastech, ale myslím, že v oblasti výuky, podíváte-li se na učebnice,
+myslím, že vidím způsob, jak se to dá dokázat. Na světě je spousta učitelů,
+učitelů, kteří nejsou na prestižních univerzitách – jsou třeba na středních
+školách nebo třeba na vyšších odborných školách – kde nepíší a nepublikují
+tolik věcí a není o to taková poptávka. Mnoho jich je ale chytrých. Mnoho z
+nich zná svůj předmět dobře a mohli by psát učebnice o spoustě předmětů a
+sdílet je se světem, a získat obrovské ocenění od lidí, kteří se z nich
+budou učit.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: To je to, co jsem navrhoval. Ale směšná věc je, já znám
+historii vyučování. To je co dělám – výukové, elektronické mediální
+projekty. Nemohu najít žádný příklad. Znáte nějaký?</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Ne, neznám. Začal jsem navrhovat tuto svobodnou
+encyklopedii jako výukový zdroj před pár lety, a myslel jsem, že to zabere
+možná dekádu, než se to rozjede. A teď už máme encyklopedii, která se
+rozjela. Takže věci jdou rychleji, než jsem doufal. Myslím, že je potřeba
+několik lidí, aby začali psát nějaké svobodné učebnice. Napište nějakou o
+kterémkoli vašem oblíbeném tématu, nebo napište část. Napište pár kapitol a
+vyzvěte ostatní lidi, aby napsali zbytek.</p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Vlastně to, co jsem hledal, bylo ještě trochu víc než
+tohle. Ve vaší struktuře je důležitý někdo, kdo dělá infrastrukturu, do
+které mohou ostatní přispět. My ale nemáme žádnou infrastrukturu od školky
+až po střední školy, kam by mohl někdo přispět.</p>
+<p>
+Mohu získat informaci z mnoha míst, ale není uvolněna pod svobodnými
+licencemi, takže ji nemohu použít na tvorbu vlastní učebnice.</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Ve skutečnosti autorská práva nezahrnují fakta. Zahrnují
+pouze způsob, jakým je to napsáno. Takže se můžete odkudkoli naučit obor a
+pak napsat učebnici a můžete tu učebnici udělat svobodnou, chcete-li. </p>
+<p>
+<b>OTÁZKA</b>: Nemohu ale sám napsat všechny učebnice, které potřebuje
+student během své školní docházky.</p>
+<p>
+<b>STALLMAN</b>: Dobrá, to je pravda. A já jsem také nenapsal celý svobodný
+operační systém. Napsal jsem nějaké části a pozval ostatní lidi, aby se
+připojili a napsali ostatní části. Tak jsem udělal příklad. Řekl jsem, „Jdu
+tímto směrem. Připojte se ke mně a dostaneme se tam.“ Dost lidí se
+připojilo,a tak jsme se tam dostali. Takže si myslím, že z pohledu, kde
+jsme, to může odrazovat. Podstata je, nedívejte se na to tímto
+způsobem. Uvažujte o tom, že uděláte krok a uvědomíte si, že poté, co jste
+ho udělali, další lidé udělají víc kroků, a nakonec, společně, tu práci
+uděláte. </p>
+<p>
+Za předpokladu, že lidstvo samo sebe nevyhladí, práce, kterou dnes děláme,
+abychom vytvořili svobodnou výukovou infrastrukturu, svobodný učební zdroj
+pro svět, bude užitečná po dobu, po kterou bude lidstvo existovat. Zabere-li
+to 20 let, abychom to udělali, tak co? Takže neuvažujte nad tím ve smyslu
+rozsahu celé práce. Uvažujte nad kouskem, který uděláte. To ukáže lidem, že
+se to dá udělat, a ostatní udělají další kousky. </p>
+
+
+<hr />
+<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a
+href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný
+software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda
+M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote>
+
+<div class="translators-notes">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.-->
+ </div>
+</div>
+
+<!-- for id="content", starts in the include above -->
+<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" -->
+<div id="footer">
+<div class="unprintable">
+
+<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a
+href="mailto:gnu@gnu.org">&lt;gnu@gnu.org&gt;</a>. Jsou tu i <a
+href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně
+nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a
+href="mailto:webmasters@gnu.org">&lt;webmasters@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+<p>
+<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph,
+ replace it with the translation of these two:
+
+ We work hard and do our best to provide accurate, good quality
+ translations. However, we are not exempt from imperfection.
+ Please send your comments and general suggestions in this regard
+ to <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+
+ &lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p>
+
+ <p>For information on coordinating and submitting translations of
+ our web pages, see <a
+ href="/server/standards/README.translations.html">Translations
+ README</a>. -->
+Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní
+překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na
+vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org">
+&lt;web-translators@gnu.org&gt;</a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a
+href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>,
+kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto
+článku.</p>
+</div>
+
+<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to
+ files generated as part of manuals) on the GNU web server should
+ be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this
+ without talking with the webmasters or licensing team first.
+ Please make sure the copyright date is consistent with the
+ document. For web pages, it is ok to list just the latest year the
+ document was modified, or published.
+
+ If you wish to list earlier years, that is ok too.
+ Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying
+ years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable
+ year, i.e., a year in which the document was published (including
+ being publicly visible on the web or in a revision control system).
+
+ There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers
+ Information document, www.gnu.org/prep/maintain. -->
+<p>Copyright &copy; 2001, 2007, 2008, 2012, 2014, 2018 Free Software
+Foundation, Inc.</p>
+
+<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license"
+href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/">Creative Commons
+Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p>
+
+<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" -->
+<div class="translators-credits">
+
+<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.-->
+ </div>
+
+<p class="unprintable"><!-- timestamp start -->
+Aktualizováno:
+
+$Date: 2019/10/26 16:59:57 $
+
+<!-- timestamp end -->
+</p>
+</div>
+</div>
+<!-- for class="inner", starts in the banner include -->
+</body>
+</html>