diff options
Diffstat (limited to 'talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html')
-rw-r--r-- | talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html | 1173 |
1 files changed, 1173 insertions, 0 deletions
diff --git a/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html new file mode 100644 index 0000000..cab71ef --- /dev/null +++ b/talermerchantdemos/blog/articles/cs/copyright-and-globalization.html @@ -0,0 +1,1173 @@ +<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/copyright-and-globalization.en.html" --> + +<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> +<!-- Parent-Version: 1.86 --> + +<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> +<title>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí – Projekt GNU – +Nadace pro svobodný software</title> + +<!--#include virtual="/philosophy/po/copyright-and-globalization.translist" --> +<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> +<h2>Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí</h2> + +<p> +<i>Následující text je upravený přepis projevu, předneseného v Komunikačním +Fóru na <abbr title="Massachusetts Institute of Technology">MIT</abbr> ve +čtvrtek, 19. dubna 2001, v 17:00 až 19:00 hod.</i></p> + +<p> +<b>DAVID THORBURN, moderátor</b>: Náš dnešní řečník, Richard Stallman, je +legendární postavou ve světě počítačů a má zkušenost s hledáním odpůrce, +který by s ním sdílel pódium, byla poučná. Jeden význačný profesor z MIT mi +řekl, že Stallmana je třeba chápat jako charismatickou postavu v biblickém +podobenství – něco na způsob poučného příběhu ze Starého zákona. „Představte +si,“ řekl mi, „Mojžíše nebo Jeremiáše – lépe Jeremiáše.“ A já povídám, +„Dobrá, to je opravdu velkolepé.“</p> +<p> +To zní úžasně. Potvrzuje to můj dojem z příspěvku, který učinil pro +svět. Proč se tedy zdráháte sdílet s ním pódium? Jeho odpověď: „Jako +Jeremiáš nebo Mojžíš, jednoduše by mě rozdrtil. Neobjevím se s ním ve stejné +debatě, ale pokud byste mě požádal, abych jmenoval pět žijících lidí z +celého světa, kteří nám skutečně všem pomohli, Richard Stallman by byl +jedním z nich.“</p> +<p> +<b>RICHARD STALLMAN</b>: Měl bych začít vysvětlením, proč jsem odmítl +dovolit, aby se toto fórum vysílalo přes web, v případě že by nebylo zcela +jasné, v čem je onen spor: Program, který používají pro vysílání po webu, +vyžaduje, aby si uživatel stáhl určitý program, chce-li vysílání +přijímat. Tento program není svobodný software. Je dostupný za nulovou cenu, +ale pouze jako spustitelný soubor, což je tajemná hromádka čísel.</p> +<p> +Co dělá, je tajné. Nemůžete to studovat; nemůžete to změnit; a zcela určitě +to nemůžete publikovat ve své vlastní pozměněné verzi. A tato práva patří +mezi ta, která jsou základem definice „software s otevřeným zrdojovým +kódem.“ </p> +<p> +Tedy pokud chci být upřímným obhájcem svobodného software, stěží mohu chodit +okolo a pronášet projevy, a potom nutit lidi, aby používali nesvobodný +software. Tím bych podkopával své vlastní úsilí. A pokud já neukáži, že beru +své principy vážně, nemohu od nikoho jiného čekat, že je bude také brát +vážně.</p> +<p> +Nicméně, tato řeč není o svobodném software. Poté, co jsem pracoval ve Free +Software Movement po několik let a lidé začali používat některé části +operačního systému GNU, byl jsem zván, abych přednášel projevy [na kterých] +… lidé se mě začali ptát: „Dobrá, jak se tyto myšlenky ohledně svobod +pro uživatele software zobecní na ostatní druhy věcí?“ </p> +<p> +A, samozřejmě, kladli hloupé otázky jako například „měl by být hardware +svobodný?“ „Měl by tento mikrofon být svobodný?“</p> +<p> +Dobře, co to znamená? Měli byste být svobodní ho kopírovat a měnit? Dobře, +co se měnění týká, koupíte-li si mikrofon, nikdo vám nemůže zabránit ho +změnit. A k tomu kopírování, nikdo nemá kopírku na mikrofony. Mimo „Star +Trek“ takové věci neexistují. Možná jednou budou nanotechnologické +analyzátory a montéři, a bude doopravdy možné zkopírovat fyzický objekt, a +potom tyto otázky, zda jste svobodní to udělat začnou být opravdu +důležité. Uvidíme zemědělské společnosti, jak se snaží zastavit lidi +kopírovat jídlo, a to se stane důležitým politickým problémem, pokud taková +technologická možnost bude někdy existovat. Nevím zda ano; nyní je to pouze +spekulace. </p> +<p> +Pro ostatní druhy informací ale můžete nadhodit tento problém, protože +jakýkoli druh informací, který lze uložit do počítače, může být případně +kopírován a upravován. Tedy etické problémy kolem svobodného software, +otázky práv uživatele kopírovat a upravovat software, jsou stejné jako tyto +otázky pro ostatní druhy publikovaných informací. Teď nemluvím o soukromých +informacích, řekněme osobních informacích, u kterých se nezamýšlí, aby byly +vůbec veřejně dostupné. Mluvím o právech, která byste měli mít, pokud +získáte kopie publikovaných věcí, kde není žádná snaha udržet je tajné.</p> +<p> +Abych vysvětlil své myšlenky k tomuto tématu, rád bych shrnul dějiny +rozšiřování informací a autorských práv. Ve starověku byly knihy psány +perem, a kdo uměl číst a psát, mohl zkopírovat knihu zhruba stejně +efektivně, jako kdokoli jiný. Někdo, kdo to dělal celé dny, se nejspíš +naučil být v tom trochu lepší, ale nebyl zde strašlivý rozdíl. A protože se +kopie dělaly po jedné, nebyly zde žádné ekonomické úspory z rozsahu. Udělat +deset kopií zabralo desetkrát více času než udělat jednu kopii. Nebylo zde +ani nic vnucující nějakou centralizaci; kniha se dala zkopírovat kdekoli.</p> +<p> +Teď kvůli této technologii, protože nevynucovala, aby kopie byly shodné, +nebylo ve starověku ostré dělítko mezi kopírováním knihy a napsáním +knihy. Jsou věci mezi tím, které dávají smysl. Oni chápali myšlenku +autora. Oni věděli, řekněme, že tuto hru napsal Sofokles, ale mezi napsáním +knihy a zkopírováním knihy byly další užitečné věci, které mohli +dělat. Například, mohli jste zkopírovat část knihy, dopsat nějaká nová +slova, zkopírovat něco víc a dopsat nějaká nová slova a tak dál a dál. Tomu +se říkalo „napsat komentář“ – to byla častá věc, kterou dělali – a tyto +komentáře byly ceněny.</p> +<p> +Mohli jste také zkopírovat pasáž z jedné knihy, pak dopsat nějaká další +slova, zkopírovat pasáž z jiné knihy a dopsat něco dalšího a tak dál, a tomu +se říkalo vytvořit přehled. Přehledy byly také velice užitečné. Jsou +ztracená díla, jejichž části přežily, když byly citovány v jiných knihách, +které se staly populárnějšími než původní díla. Možná zkopírovali +nejzajímavější místa, a tak lidé vytvořili mnoho kopií těchto děl, ale +nezatěžovali se kopírováním originál, protože nebyl dostatečně zajímavý. </p> +<p> +Nyní, jak dalece mohu říci, ve starověkém světě nebylo nic jako autorská +práva. Kdokoli chtěl kopii knihy si mohl tu knihu zkopírovat. Později byl +vynalezen knihtisk a knihy začaly být kopírovány v tiskárnách. Tiskárny +nebyly pouze kvantitativní pokrok ve snadnosti kopírování. Ovlivnily různé +druhy kopírování nerovnoměrně, neboť přinesly neoddělitelnou úsporu z +rozsahu. Dalo hodně práce něco vysázet a mnohem méně práce udělat mnoho +stejných kopií stránky. Takže výsledek byl, že kopírování knih začala být +centralizovaná, hromadná výroba.</p> +<p> +Také to znamenalo, že obyčejní čtenáři nemohli kopírovat knihy +efektivně. Pouze měl-li jste tiskárnu, mohl jste to dělat. Byla to tedy +průmyslová činnost. </p> +<p> +Po prvních několik století tisku tištěné knihy zcela nenahradily ruční +kopírování. Ručně psané knihy se stále dělaly, někdy bohatými a někdy i +chudými lidmi. Bohatí je dělali, aby získali obzvláště krásnou kopii knihy, +která by ukazovala, jak jsou bohatí, a chudí je dělali, protože třeba neměli +dost peněz na tištěnou kopii, ale měli čas zkopírovat knihu ručně. Jak říká +písnička, „Čas nejsou peníze, pokud všechno co máš je čas.“</p> +<p> +Takže ruční kopírování se stále ještě do určité míry dělalo. Myslím, že to +bylo v letech 1800, kdy se tisk stal natolik levným, že si dokonce i chudí +lidé mohli pořídit tištěné knihy, pokud byli gramotní.</p> +<p> +Autorská práva se rozvíjela spolu s používáním knihtisku a v závislosti na +technologii knihtisku působila jako průmyslová regulace. Nevymezovala, co +mohou dělat čtenáři; vymezovala, co mohou dělat vydavatelé a +autoři. Autorská práva v Anglii byla původně formou cenzury. Museli jste +získat vládní povolení k publikaci knihy. Tato myšlenka se ale změnila. V +době vzniku ústavy Spojených států přišli lidé s odlišnou myšlenkou účelu +autorských práv a myslím, že tato myšlenka byla přijata i v Anglii. </p> +<p> +Pro americkou ústavu bylo navrženo, že by autorům měla být udělena autorská +práva, monopol na kopírování jejich knih. Tento návrh byl zamítnut. Místo +toho byl přijat zásadně odlišný návrh a to ten, že v zájmu podpory pokroku, +Kongres může případně zavést systém autorských práv, který vytvoří tyto +monopoly. Tedy tyto monopoly, podle ústavy Spojených států, neexistují v +zájmu těch, kdo je vlastní; existují v zájmu podpory pokroku vědy. Tyto +monopoly se přenechávají autorům jako způsob, jak změnit jejich chování tak, +aby dělali něco, co slouží veřejnosti. </p> +<p> +Tedy cílem je více napsaných a vydaných knih, které si pak mohou ostatní +lidé přečíst. Věří se, že to přispívá ke zvýšené literární činnosti, +zvýšenému psaní o vědě a dalších oborech, a společnost se z toho nakonec +učí. To je účel, kterému to má sloužit. Vytvoření soukromých monopolů byl +pouze prostředek k cíli, a ten cíl je veřejný cíl.</p> +<p> +Autorská práva v době knihtisku byla celkem bezbolestná, protože to byla +průmyslová regulace. Omezovala pouze činnost vydavatelů a autorů. Jistě, v +určitém přísném smyslu, chudí lidé ručně kopírující knihy mohli také +porušovat autorská práva. Nikdo ale ani nezkoušel je na nich vynucovat, +protože se to chápalo jako průmyslová regulace.</p> +<p> +Autorská práva ve věku knihtisku byla také snadno vynutitelná, protože +stačilo vynucovat je pouze na vydavatelích, a vydavatelé, svou povahou, o +sobě dávají vědět. Pokud se pokoušíte prodávat knihy, musíte lidem říct, kam +mají přijít si je koupit. Nemusíte chodit do každého domu, abyste si +vynutili autorská práva. </p> +<p> +A nakonec, autorská práva mohou být výhodný systém v tomto +kontextu. Autorská práva ve Spojených státech jsou právníky považována za +obchod, dohodu mezi veřejností a autory. Veřejnost se vzdá některých svých +přirozených práv vytvářet kopie a výměnou dostane zisk ve více napsaných a +vydaných knihách. </p> +<p> +Je tento obchod výhodný? Dobře, pokud široká veřejnost nemůže vytvářet +kopie, protože účinně je možné je vytvářet pouze v tiskárnách – a většina +lidí nevlastní tiskárny – výsledek je, že široká veřejnost se vzdává +svobody, kterou nemůže využívat, svobody, která nemá praktickou +hodnotu. Tedy pokud máte něco, co je vedlejším produktem vašeho života a je +to zbytečné a máte příležitost to vyměnit za něco jiného, co má nějakou +hodnotu, získáváte. To je důvod, proč autorská práva mohla být v té době pro +veřejnost výhodným obchodem.</p> +<p> +Kontext se ale mění, a to musí změnit naše etické hodnocení autorských +práv. Základní etické principy se nemění pokrokem v technologii; jsou příliš +zásadní, aby se jich dotkly takové eventuality. Naše rozhodnutí o libovolné +konkrétní otázce je ale záležitost důsledků dostupných alternativ, a +následky dané volby se mohou změnit, pokud se změní kontext. To je to, co se +děje v oblasti autorského zákona, protože věk knihtisku se blíží ke konci, a +postupně ustupuje věku počítačových sítí. </p> +<p> +Počítačové sítě a digitální informační technologie nás přivádějí zpátky do +světa spíše podobného starověku, kde kdokoli kdo umí číst a využívat +informace je může také kopírovat a může dělat kopie zhruba stejně snadno, +jako je může dělat kdokoli jiný. Jsou to perfektní kopie a jsou stejně dobré +jako kopie, které může udělat kdokoli jiný. Tedy centralizace a úspory z +rozsahu, které představuje knihtisk a podobné technologie, mizí. </p> +<p> +A tento měnící se kontext mění způsob, jakým fungují autorská práva. Jak +vidíte, autorská práva už nepůsobí jako průmyslová regulace; nyní je to +drakonické omezení široké veřejnosti. Bývalo to omezení vydavatelů v zájmu +autorů. Nyní, z praktických důvodů, je to omezení veřejnosti v zájmu +vydavatelů. Autorská práva bývala celkem bezbolestná a +nekontroverzní. Neomezovala širokou veřejnost. Nyní to není pravda. Máte-li +počítač, vydavatelé považují za svou nejvyšší prioritu omezit vás. Autorská +práva byla snadno vynutitelná, protože to bylo omezení pouze na vydavatele, +kteří se dali snadno najít a bylo vidět, co publikují. Nyní jsou autorská +práva omezení na každého z vás. K vynutitelnosti to vyžaduje dohled – +neoprávněné vniknutí – a tvrdé tresty, a vidíme, že tyto začínají být ve +Spojených státech a dalších zemích příjímány do zákonů.</p> +<p> +Autorská práva bývala, pravděpodobně, výhodným obchodem pro veřejnost, +protože veřejnost prodala svobody, které nemohla vykonávat. Dobře, ale nyní +může tyto svobody vykonávat. Co uděláte, pokud vytváříte vedlejší produkt, +který pro vás neměl žádné využití a měli jste ve zvyku ho odprodat, a pak, +zničeho nic, pro něj naleznete využití? Ve skutečnosti ho můžete +zkonzumovat, použít. Co uděláte? Všechen ho neprodáte; něco si necháte. A to +je to, co by většina veřejnosti přirozeně chtěla. +To je to, co veřejnost dělá, kdykoli má šanci vyjádřit, čemu dává přednost; +ponechává si některé svobody a vykonává je. Napster je toho velkým +příkladem, veřejnosti, která se rozhodla vykonávat svobodu kopírování místo +toho, aby se jí vzdala. Tedy přirozená věc, kterou bychom měli udělat, +abychom přizpůsobili autorská práva dnešním podmínkám. Snížit množství moci, +kterou získávají vlastníci autorských práv, abychom snížili množství +omezení, které kladou na veřejnost a zvýšili svobodu, kterou si veřejnost +zachová.</p> +<p> +To není ale tím, co vydavatelé chtějí udělat. To, co chtějí udělat, je pravý +opak. Chtějí posílit autorská práva až k bodu, kde jim může veškeré +využívání informací zůstat pod pevnou kontrolou. To vedlo k zákonům, které +nebývale zvýšily moc autorských práv. Svobody, které veřejnost mívala v době +knihtisku, jsou odebírány.</p> +<p> +Například, podívejte se na e-knihy (elektronické knihy, pozn. překl.). Je +zde obrovské nadšení kolem e-knih; stěží se mu můžete vyhnout. Letěl jsem do +Brazílie a v časopise v letadle byl článek, který tvrdil, že to bude +nějakých 10 nebo 20 let, než všichni přejdeme na e-knihy. Zjevně, taková +kampaň pochází od někoho, kdo za to platí. A teď: proč to dělají? Myslím, že +to vím. Důvod je, že e-knihy jsou příležitost, jak sebrat některé zbytkové +svobody, které čtenáři tištěných knih vždy měli a stále mají – svobodu, +například, půjčit knihu příteli nebo si ji půjčit ve veřejné knihovně nebo +prodat výtisk do antikvariátu nebo koupit si výtisk anonymně, aniž by se +uložil do nějaké databáze záznam o tom, kdo si koupil tu kterou knihu. A +možná dokonce svobodu přečíst si ji dvakrát.</p> +<p> +Toto jsou svobody, které by vydavatelé rádi odebrali, ale nemohou to udělat +pro tištěné knihy, protože by to bylo příliš nápadné sáhnutí po moci a +zvedlo by odpor. Tak našli nepřímou strategii: Nejdřív získají zákony, které +odeberou tyto svobody pro e-knihy, dokud zde žádné e-knihy nejsou; takže zde +není žádný spor. Nejsou zde žádní již existující uživatelé e-knih, kteří +jsou zvyklí na své svobody a budou je bránit. Toto získali s přijetím +Digital Millennium Copyright Act v roce 1998. Potom uvedou e-knihy a +postupně všechny donutí přejít z tištěných knih na e-knihy, a konečný +výsledek bude, že čtenáři ztratili tyto svobody aniž by existoval okamžik, +kdy jim byly odebrány a kdy mohli bojovat, aby si je udrželi.</p> +<p> +Ve stejnou dobu vidíme úsilí odebrat lidské svobody v užívání ostatních +druhů publikovaných děl. Například, filmy na DVD jsou publikovány v +zašifrovaném formátu, který býval tajný – byl zamýšlen jako tajný – a jediný +způsob, aby vám filmové společnosti sdělily ten formát, abyste mohli vyrábět +DVD přehrávač, bylo podepsat smlouvu, že do přehrávače zabudujete nějaká +omezení. Jejich výsledkem bude, že veřejnosti bude zamezeno dokonce plně +využívat svých legálních práv. Pak pár chytrých programátorů v Evropě +porozumělo formátu DVD a napsali svobodný softwarový balíček, který přečte +DVD. To umožnilo používat svobodný software v operačním systému GNU/Linux ke +sledování DVD, které jste si koupili, a to je naprosto legitimní věc. Měli +byste toho být schopni se svobodným softwarem. </p> +<p> +Ovšem filmové společnosti se ohradily a šly k soudu. Pochopte, filmové +společnosti vyráběly mnoho filmů, kde byl šílený vědec a někdo říkal, „Ale, +doktore, jsou určité věci, které by lidstvo nemělo znát.“ Museli se příliš +mnoho dívat na svoje filmy, protože došli k přesvědčení, že formát DVD je +něco, co by lidstvo nemělo znát. A tak získali rozhodnutí o úplné cenzuře +software na přehrávání DVD. Dokonce i udělat odkaz na místo mimo Spojené +státy, kde je tato informace legální, bylo zakázáno. Proti tomuto rozhodnutí +bylo podáno odvolání. Musím hrdě říci, podepsal jsem přímluvný dopis v tomto +odvolání, ačkoliv hraji jen docela malou roli v této konkrétní bitvě.</p> +<p> +Vláda Spojených států zasáhla přímo na opačné straně. Toto není překvapivé, +pokud uvážíte, proč byl Digital Millennium Copyright Act přijat na první +pokus. Důvod je v systému financování předvolební kampaně, který máme ve +Spojených státech, a který je v zásadě legalizovaná korupce, kde jsou +kandidáti koupeni firmami dokonce ještě dříve, než jsou zvoleni. A, +samozřejmě, vědí, kdo je jejich pánem – vědí pro koho pracují – a přijímají +zákony, které dávají firmám větší moc. </p> +<p> +Jak dopadne tato konkrétní bitva, nevíme. Ale mezitím Austrálie přijala +podobný zákon a Evropa je téměř připravena ho také přijmout; takže plán je +nezanechat na Zemi jediné místo, kde by tato informace byla lidem +dostupná. Spojené státy ale zůstávají ve světě na vedoucí pozici ve snaze +zamezit veřejnosti šířit publikované informace.</p> +<p> +Ačkoliv Spojené státy nejsou první zemí, která toto činí prvořadým. Sovětský +svaz to považoval také za velice důležité. Tam bylo toto neautorizované +kopírování a šíření známo jako samizdat a k jeho potlačení vyvinuli řadu +metod: Za prvé, stráž hlídající každý kus kopírovacího zařízení ke kontrole +toho, co lidé kopírují, aby se zabránilo zakázanému kopírování. Za druhé, +kruté tresty pro každého chyceného při zakázaném kopírování. Mohli jste být +posláni na Sibiř. Za třetí, získáváním informátorů, vyžadováním na každém, +aby udával své sousedy a spolupracovníky informační policii. Za čtvrté, +kolektivní odpovědnost – Ty! Ty budeš sledovat tu skupinu! A jestli chytím +někoho z nich při zakázaném kopírování, půjdeš do vězení. Takže je koukej +sledovat pořádně. A za páté, propaganda, začínající v dětství, aby +přesvědčila každého, že pouze strašlivý nepřítel lidu by někdy dělal toto +zakázané kopírování.</p> +<p> +Spojené státy nyní využívají všech těchto opatření. Za prvé, stráže +sledující kopírovací zařízení. Tedy, v kopírovacích obchodech jsou lidé, +kteří kontrolují, co kopírujete. Lidská stráž ke sledování toho, co +kopírujete ve svém počítači, by ale byla příliš drahá; lidská práce je +příliš drahá. Proto mají robotické stráže. To je účel Digital Millennium +Copyright Act. Tento software přijde do vašeho počítače; je to jediný +způsob, jak můžete přistupovat k určitým datům a to vám zabrání v +kopírování.</p> +<p> +Nyní existuje plán vložit tento software do každého pevného disku, takže pak +mohou být soubory na vašem disku, ke kterým nemůžete ani přistoupit, pokud +nedostanete od nějakého síťového serveru povolení k přístupu k souboru. A +obejít tento software nebo dokonce říct jiným lidem, jak ho obejít, je +zločin.</p> +<p> +Za druhé, tvrdé tresty. Před pár lety, pokud jste dělali kopie něčeho a +rozdávali je svým přátelům jen jako pomoc, nebyl to zločin; to nikdy nebyl +zločin ve Spojených státech. Potom z toho udělali hrdelní zločin, takže vás +mohou dát na roky do vězení za sdílení s vaším sousedem.</p> +<p> +Za třetí, informátoři. Tedy, možná jste viděli reklamy v televizi, reklamy v +bostonském metru žádající lidi, aby donášeli na své spolupracovníky +informační policii, která se oficiálně nazývá Software Publishers +Association.</p> +<p> +A za čtvrté, kolektivní odpovědnost. Ve Spojených státech bylo toto +provedeno povoláním poskytovatelů internetových služeb, učiněním je legálně +odpovědnými za to, co jejich zákazníci posílají. Jediný způsob, jak se mohou +vyhnout tomu, být pokaždé odpovědnými, je, mají-li neměnný postup na +odpojení nebo vymazání informace do dvou týdnů po stížnosti. Zrovna před pár +dny jsem slyšel, že nějaký chytrý protestní server kritizující City Bank pro +její odporné metody byl tímto způsobem odpojen. V dnešní době ani +nedostanete svou příležitost u soudu; vaše stránky jsou prostě odpojeny. </p> +<p> +A, nakonec, propaganda, začínající v dětství. To je k čemu se používá slovo +„pirát.“ Pokud si vzpomenete pár let zpátky, termínem „pirátská“ byla dříve +označována vydavatelství, která neplatila autorovi. Ale teď se to úplně +obrátilo. Nyní se tak označují členové veřejnosti, kteří uniknou kontrole +vydavatele. Používá se to k přesvědčování lidí, že pouze skutečně odporný +nepřítel lidu by někdy prováděl zakázané kopírování. Říká, že „sdílet něco s +vaším sousedem je morálně ekvivalentní útoku na loď.“ Doufám, že s tím +nesouhlasíte a pokud ne, doufám, že odmítnete to slovo používat tímto +způsobem. </p> +<p> +Vydavatelé si tedy kupují zákony, aby získali větší moc. Navíc prodlužují +dobu, po kterou autorská práva platí. Ústava Spojených států říká, že +autorská práva mohou trvat jen omezenou dobu, ale vydavatelé chtějí, aby +trvala navždy. Ačkoliv získat dodatek k ústavě by bylo celkem obtížné, +vynašli jiný způsob, jak dosáhnout téhož výsledku. Každých 20 let zpětně +prodlouží platnost autorských práv o 20 let. Výsledek je, že v libovolném +čase autorská práva formálně trvají po určitou dobu a daná autorská práva +formálně zaniknou v určitou dobu. Zániku ale nebude nikdy dosaženo, protože +všechna autorská práva budou každých 20 let prodloužena o 20 let; žádné dílo +se tedy už nedostane zpět do veřejné sféry. Toto bylo nazváno „věčná +autorská práva na splátky.“</p> +<p> +Zákon z roku 1998 prodlužující autorská práva o 20 let je známý jako „zákon +o prodloužení autorských práv na Mickey Mouse“, protože jedním z hlavních +sponzorů tohoto zákona byl Disney. V Disney si uvědomili, že autorská práva +na Mickey Mouse brzy zaniknou, a nechtěli, aby se to někdy stalo, protože na +těchto autorských právech vydělávají spoustu peněz.</p> +<p> +Původní název tohoto proslovu měl být „Autorská práva a globalizace.“ +Podíváte-li se na globalizaci, to, co vidíte, je způsobeno mnoha politikami, +prováděnými ve jménu ekonomické efektivity nebo takzvaných dohod o svobodném +obchodu, které jsou ve skutečnosti navrženy, aby daly moc firmám místo +zákonům a policiím. Ve skutečnosti nejsou o svobodném obchodu. Jsou o +přenosu moci: odebrání moci rozhodovat o zákonech od občanů kterékoli země, +kteří by případně mohli prosazovat své zájmy, a předání této moci firmám, +které se nebudou řídit zájmy těchto občanů.</p> +<p> +Z jejich pohledu je demokracie problém, a tyto dohody jsou navrženy k +ukončení tohoto problému. Například já mám za to, že <abbr title="North +American Free Trade Agreement">NAFTA</abbr> (Severoamerická dohoda o volném +obchodu, pozn. překl.) ve skutečnosti obsahuje ustanovení umožňující +společnostem žalovat vládu v cizí zemi, aby se zbavily zákona, o kterém si +myslí, že narušuje jejich zisky v té zemi. Takže cizí společnosti mají větší +moc než občané té země.</p> +<p> +Existují pokusy toto rozšířit i mimo NAFTA. Například, toto je jeden z cílů +takzvané zóny volného obchodu Ameriky, rozšíření tohoto principu na všechny +státy Jižní Ameriky a Karibiku, a mnohostranná dohoda o investování měla +toto rozšířit na celý svět.</p> +<p> +Jednou věcí, kterou jsme viděli v 90. letech, je, že tyto smlouvy začínají +vynucovat autorská práva po celém světě, a to tvrdším a více omezujícím +způsobem. Tyto dohody nejsou dohody o volném obchodu. Ve skutečnosti jsou to +obchodní dohody řízené korporacemi, které předávají korporacím kontrolu nad +světovým obchodem, aby se tak eliminoval volný obchod.</p> +<p> +Na začátku 19. století, kdy Spojené státy byly rozvojovou zemí, neuznávaly +zahraniční autorská práva. To bylo uvážlivé rozhodnutí a inteligentní +rozhodnutí. Bylo všeobecně přijímáno, že by uznávání zahraničních autorských +práv bylo prostě nevýhodné, že by vysávalo peníze a nenadělalo mnoho +dobrého.</p> +<p> +Stejná logika by se dnes vztahovala na rozvojové země, avšak Spojené státy +mají dostatečnou sílu donutit je jít proti jejich zájmům. Je to vlastně +chyba mluvit o zájmu zemí v tomto kontextu. Po pravdě jsem si jist, že +většina z vás již slyšela o omylu pokoušet se posoudit veřejný zájem +sečtením majetku všech. Kdyby pracující Američané ztratili miliardu dolarů a +Bill Gates získal dvě miliardy dolarů, byli by na tom Američané obecně lépe? +Bylo by to dobré pro Ameriku? Neboli pokud se podíváte pouze na ten součet, +vypadá to, že je to dobré. Nicméně, tento příklad ukazuje, že součet je +špatný způsob, jak to posuzovat, neboť Bill Gates opravdu nepotřebuje další +dvě miliardy, ale ztráta jedné miliardy může být bolestná pro ostatní lidi, +kteří nemají tolik. +V diskusi o kterékoli z těchto obchodních smluv, pokud uslyšíte, jak lidé +mluví o zájmech té země a oné země, tak to, co vlastně dělají, je sčítání +příjmů všech. Bohatí a chudí lidé se sčítají. Používání tohoto omylu je +záminka, abyste ignorovali vliv rozdělení bohatství v rámci země a fakt, zda +ho ta smlouva učiní více nestejnoměrným, jako tomu bylo ve Spojených +Státech.</p> +<p> +Opravdu to tedy není zájem Spojených států, čemu slouží vynucování +autorských práv na celém světě. Je to zájem jistých firemních vlastníků, z +nichž mnozí jsou ve Spojených státech a někteří v dalších zemích. Neslouží, +v žádném smyslu, veřejnému zájmu.</p> +<p> +Co by ale mělo smysl udělat? Věříme-li účelu autorských práv, jak byl +uveden, například v Ústavě Spojených států, účelu podporovat pokrok, jaké +rozumné zásady použít ve věku počítačových sítí? Zjevně místo posílení moci +autorských práv, je musíme stáhnout zpět tak, abychom široké veřejnosti +nechali určitou oblast svobody, kde mohou využívat výhod digitální +technologie, využívat své počítačové sítě. Jak daleko by to ale mělo jít? To +je zajímavá otázka, protože já si nemyslím, že bychom nutně měli úplně +skoncovat s autorskými právy. +Myšlenka vyměnit některé svobody za více pokroku může být stále výhodný +obchod na jisté úrovni, i kdyby nám tradiční autorská práva dávala příliš +mnoho svobody. Abychom ale mohli o tom inteligentně uvažovat, první věcí, +kterou si musíme uvědomit, je, že není žádný důvod udělat to naprosto +rovnocenně. Není žádný důvod trvat na tom, aby se stejná dohoda vztahovala +na všechny druhy děl.</p> +<p> +Ve skutečnosti toto již není náš případ, protože již existuje mnoho výjimek +pro hudbu. Autorský zákon zachází s hudbou velmi rozdílně. Možný důraz na +rovnocennost ale využívají vydavatelé jistým chytrým způsobem. Vyberou si +nějaký podivný speciální případ a vytvoří argument, že, v tomto speciálním +případě, by bylo výhodné mít tak a tak silná autorská práva. A pak řeknou, +že v zájmu rovnocennosti musí být tak a tak silná u všeho. Samozřejmě si +vyberou speciální případ, kde mohou vytvořit nejsilnější argument, i když je +to spíše speciální případ a ve skutečnosti není celkově příliš důležitý.</p> +<p> +Možná bychom ale měli mít tak silná autorská práva pro ten příslušný +speciální případ. Nemusíme platit stejnou cenu za všechno, co si +kupujeme. Tisíc dolarů za nové auto může být velmi dobrý obchod. Tisíc +dolarů za láhev mléka je hrozný obchod. Neplatili byste stejnou cenu za +všechno, co si kupujete v jiných oblastech života. Proč to dělat zde?</p> +<p> +Potřebujeme se tedy podívat na různé druhy děl, a chtěli bychom navrhnout +způsob, jak to udělat.</p> +<p> +První zahrnuje recepty, počítačové programy, manuály a učebnice, referenční +díla jako slovníky a encyklopedie. U všech těchto funkčních děl, jak já +věřím, jsou v podstatě stejné problémy jako u programů a vztahují se na ně +stejné závěry. Lidé by měli mít dokonce svobodu zveřejnit upravenou verzi, +protože je velice užitečné upravovat funkční díla. Potřeby lidí nejsou +stejné. Napsal-li jsem toto dílo kvůli práci, kterou bylo třeba udělat, vaše +představa o práci, kterou chcete dělat, může být poněkud rozdílná. Chcete +tedy změnit toto dílo tak, abyste mohli dělat, co je pro vás dobré. +Mohou tady být další lidé, kteří mají stejné potřeby jako Vy, a vaše +pozměněná verze pro ně může být dobrá. Každý, kdo vaří, tohle ví a věděl to +po stovky let. Je normální dělat si kopie receptů a rozdávat je ostatním +lidem, je také normální změnit recept. Pokud změníte recept a uvaříte to pro +své přátele a jim to chutná, mohou se vás zeptat, „Můžeš mi dát ten recept?“ +Pak možná napíšete svojí verzi a dáte jim kopie. Toto je přesně to, co jsme +mnohem později začali dělat v komunitě kolem svobodného software.</p> +<p><a name="opinions"></a> To je jedna třída děl. Druhá třída děl jsou díla, +jejichž smyslem je sdělit, co si určití lidé myslí. Jejich účelem je výpověď +o těchto lidech. Toto zahrnuje paměti, názory, eseje, vědecké články, +nabídky ke koupi a prodeji, katalogy zboží. Smysl těchto děl je, že vám +sdělují, co si někdo myslí, nebo co někdo viděl eventuálně čemu někdo +věří. Změnit je by znamenalo překroutit autory; takže úprava těchto děl není +sociálně užitečná činnost. Doslovné kopírování je doopravdy jediná věc, +která lidem musí být umožněna. </p> +<p> +Další otázka je: Měli by lidé mít právo dělat komerční doslovné kopírování? +Nebo stačí nekomerční? Jistě chápete, jsou zde dvě rozdílné aktivity, které +můžeme rozlišit, takže je můžeme považovat za oddělené otázky – právo na +nekomerční doslovné kopírování a právo na doslovné komerční +kopírování. Třeba, dobrý kompromisní způsob může být mít autorská práva +pokrývající komerční doslovné kopírování, ale ponechat všem právo na +nekomerční doslovné kopírování. Tento způsob, autorská práva na komerční +doslovné kopírování, stejně jako na upravené verze – pouze autor by mohl +schválit upravenou verzi – by stále poskytoval stejný příjem zisků jako +poskytuje nyní na podporu napsání těchto děl, ať už je její rozsah jakýkoli.</p> +<p> +Povolení nekomerčního doslovného kopírování by znamenalo, že autorská práva +by se už dále nemusela vtírat do všech domovů. Opět by se z nich stala +průmyslová regulace, snadno vynutitelná a bezbolestná, již déle nevyžadující +drakonické tresty a informátory v zájmu vynutitelnosti. Tak získáme nejvíc +zisku – a vyhneme se nejvíce hrůzám – ze současného systému.</p> +<p> +Třetí kategorie děl jsou estetická nebo zábavná díla, kde nejdůležitější +věcí je právě ten pocit z pohledu na dílo. Pro tato díla je problém změny +velmi obtížný, protože na jednu stranu je zde názor, že tato díla odrážejí +pohled autora a změnit je by znamenalo zkazit tento pohled. Na druhou stranu +máte fakt, že je zde lidová tvorba, kdy posloupnost lidí měnících dílo může +někdy vyprodukovat velice pestrý výsledek. Dokonce i když máte umělce +produkující díla, vypůjčování si z předchozích děl je často velmi +užitečné. Některé ze Shakespearových her mají příběh, který byl převzat z +nějaké jiné hry. Kdyby tehdy platily dnešní autorské zákony, tyto hry by +byly ilegální. +Je to obtížná otázka, co bychom měli dělat s publikováním upravených verzí +estetických nebo výtvarných děl, a nejspíš se musíme podívat na další +rozdělení této kategorie, abychom vyřešili tento problém. Například se +scénáři počítačových her by se mělo zacházet jedním způsobem; třeba by měl +mít každý svobodu zveřejnit jejich modifikovanou verzi. Dejme tomu s romány +by se mělo zacházet jinak; u nich by třeba komerční vydání mělo vyžadovat +dohodu s původním autorem.</p> +<p> +Budou-li autorská práva zahrnovat komerční vydávání estetických děl, stále +se většina dnešních zisků dostane na podporu autorů a hudebníků, do té +omezené míry do jaké je podporuje současný systém, protože to dělá velmi +špatně. Může to být rozumný kompromis, stejně jako v případě děl, která +reprezentují určité lidi.</p> +<p> +Podíváme-li se kupředu do doby, kdy naplno vypukne věk počítačových sítí, až +budeme za tímto přechodným stavem, můžeme nastínit další způsoby, jak mohou +autoři získat peníze za svou práci. Představte si, že máme digitální peněžní +systém, který vám umožňuje dostat peníze za vaši práci. +Představte si, že máme digitální peněžní systém, který umožňuje poslat +někomu jinému peníze přes Internet; to se dá udělat různými způsoby, +například pomocí šifrování. A představte si, že doslovné kopírování všech +těchto uměleckých děl je povoleno. Jsou ale napsána tak, že kdykoli je +přehráváte nebo čtete nebo sledujete, objeví se vedle nápis, který říká, +„Klikněte zde a pošlete tak dolar autorovi,“ nebo hudebníkovi nebo komu. A +prostě tam zůstane. Nijak vás neruší, ale je tam, a připomíná vám, že je to +dobrá věc podporovat spisovatele a hudebníky.</p> +<p> +Takže pokud se vám líbí dílo, které čtete nebo posloucháte, možná si +řeknete, „Proč bych neměl dát těmto lidem dolar? Je to jen dolar. Kolik to +je? To mi ani nebude chybět.“ A lidé začnou posílat dolar. Dobrá věc je, že +tohle dělá autorská práva spojenci autorů a hudebníků. Když někdo pošle +emailem kopii příteli, ten může také poslat dolar. Pokud se vám to opravdu +líbí, můžete poslat dolar víc než jednou, a ten dolar je víc, než oni +dostanou dnes, koupíte-li si knihu nebo koupíte-li si CD, protože oni +dostanou jen nepatrný zlomek z ceny. Ti stejní vydavatelé, kteří žádají +úplnou kontrolu nad veřejností ve jménu autorů a hudebníků, berou přitom +tyto autory a hudebníky po celou dobu pěkně na hůl.</p> +<p> +Doporučuji vám k přečtení článek Courtney Loveové v časopise Salon, článek o +pirátech, kteří plánují využít dílo hudebníka bez placení. Těmito piráty +jsou hudební společnosti, které v průměru platí hudebníkům 4% z +prodeje. Samozřejmě, velmi úspěšní hudebníci mají větší vliv. Získávají více +než 4% ze svých obrovských prodejů a to znamená, že velká řada hudebníků, +kteří mají nahrávací smlouvu, dostane méně než 4% ze svých prodejů.</p> +<p> +Tady je, jakým způsobem to funguje: Nahrávací společnost utratí peníze za +reklamu a považují tento výdaj za výhodný pro hudebníky, ačkoliv hudebníci +to nikdy tak nevidí. Takže nominálně, koupíte-li si CD, jistý zlomek z těch +peněz jde hudebníkům, ovšem takřka nic. Ve skutečnosti se tím zaplatí výdaje +za reklamu, a pouze velmi úspěšní hudebníci někdy uvidí něco z těch peněz.</p> +<p> +Hudebníci, samozřejmě, podepisují své nahrávací smlouvy, protože doufají, že +se dostanou mezi těch pár, co zbohatli. V zásadě se hudebníkům nabízí +loterie, která je má přivábit. Ačkoliv jsou v hudbě dobří, nemusejí být tak +dobří v pečlivém a logickém uvažování, aby prohlédli tuto past. Podepíší +smlouvu a nejspíš všechno, co dostanou, je publicita. Dobře, tak proč jim +nedat publicitu jiným způsobem, ne skrze systém průmyslového komplexu, který +nám hází na krk mizernou hudbu, co se dobře prodává. Proč místo toho +neudělat přirozené nutkání posluchače sdílet hudbu s těmi, které miluje, +spojencem hudebníků? Když už máme ten nápis, co se objeví na přehrávači, +jako způsob jak poslat dolar hudebníkům, potom počítačové sítě mohou být +mechanismus, jak udělat hudebníkům reklamu, úplně stejnou, jakou dnes +získají jako jedinou věc z nahrávacích smluv.</p> +<p> +Je třeba vidět, že současný systém autorských práv odvádí mizernou práci při +podpoře hudebníků, stejně mizernou, jako světový obchod odvádí při zvyšování +životních standardů na Filipínách a v Číně. Máte zde podnikatelské zóny, kde +každý pracuje v manufaktuře a všechny produkty se vyrábějí v +manufakturách. Věděl jsem, že globalizace je velmi neefektivní způsob, jak +zvýšit životní standard lidem v zámoří. Řekněme, Američan dostává 20 dolarů +na hodinu, aby něco udělal, a vy dáte jeho práci Mexičanovi, který dostane +možná 6 dolarů za den, a co se stalo je, že jste vzali velké množství peněz +americkému dělníkovi a dali nepatrný zlomek, něco jako pár procent, +mexickému dělníkovi a zbytek získala společnost. Takže je-li vaším cílem +zvýšit životní standard mexických dělníků, tohle je všivácký způsob, jak na +to.</p> +<p> +Je zajímavé vidět, že stejný jev probíhá i v průmyslu kolem autorských práv, +stejná je hlavní myšlenka. Ve jménu těchto dělníků, kteří si jistě něco +zasluhují, navrhujete opatření, která jim dají nepatrný kousek a ve +skutečnosti pouze pohánějí moc korporací ovládajících naše životy.</p> +<p> +Snažíte-li se nahradit velmi dobrý systém, musíte pracovat velice tvrdě, +abyste přišli s lepší alternativou. Pokud víte, že dnešní systém je mizerný, +není tak těžké najít lepší alternativu; srovnávací standard je dnes velmi +nízký. Musíme na to stále myslet, pokud se zabýváme otázkami autorských +práv. </p> +<p> +Myslím, že jsem řekl většinu toho, co jsem chtěl říci. Chtěl bych zmínit, že +zítra je Phone-In Sick Day v Kanadě (den, kdy lidé hromadně volají do práce, +že jsou nemocní – pozn. překl.). Zítra je také začátek sumitu k dokončení +jednání o zóně svobodného obchodu mezi Amerikami, aby se rozšířila moc +korporací na další státy, a velký protest se plánuje v Quebecu. Viděli jsme +extrémní metody použité k rozbití tohoto protestu. Mnoho Američanům je +znemožněno přejít hranice s Kanadou, kam mohou jinak vstoupit kdykoli. S nejchatrnějšími výmluvami byla postavena zeď kolem centra Quebecu jako +pevnost, která udrží protestující vně. Viděli jsme velké množství špinavých +triků použitých proti veřejným protestům proti těmto dohodám. Takže to, co +nám z demokracie zbyde poté, co vládní moc bude odebrána demokraticky +zvoleným vůdcům a dána firmám a nevoleným mezinárodním skupinám, nemusí +přežít potlačení veřejných protestů proti tomu.</p> +<p> +Věnoval jsem 17 let života práci na svobodném software a příbuzných +otázkách. Nedělal jsem to z toho důvodu, že si myslím, že to je +nejdůležitější politický problém na světě. Dělal jsem to, protože to bylo v +oblasti, kde jsem viděl, že mé dovednosti mohou udělat mnoho dobrého. Stalo +se ale, že se obecné politické otázky vyvinuly a největší politický problém +dnešního světa je odolat tendenci dát firmám moc nad veřejností a +vládami. Vidím svobodný software a příbuzné otázky pro ostatní druhy +informací, které jsem dnes rozebíral, jako jednu část tohoto velkého +problému. Nepřímo jsem tak zjistil, že sám pracuji na tomto +problému. Doufám, že něčím přispěji k tomuto úsilí.</p> +<p> +<b>ODEZVA</b>:</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Za okamžik necháme publikum klást otázky a +komentáře. Dovolte mi však, abych nabídl stručnou obecnou odezvu. Mám pocit, +že největší a nejdůležitější praktické rady, která nám Stallman nabízí, mají +dva klíčové prvky. Jedním je poznání, že dosavadní předpoklady o autorských +právech, dosavadní použití autorských práv jsou nevhodná; jsou zpochybněny a +podkopány nástupem počítačů a počítačových sítí. Může to být zřejmé, ale je +to důležitý bod.</p> +<p> +Druhým je poznání, že digitální éra nás nutí znovu zvážit, jak rozdělujeme a +vážíme si forem duševní a tvořivé práce. Stallman má jistě pravdu, že +některé druhy duševních počinů si zasluhují více ochrany autorskými právy +než ostatní. Snaha systematicky identifikovat různé druhy a úrovně ochrany +autorskými právy mi připadá jako cenný způsob, jak se vypořádat s problémy +duševních děl, před které nás staví příchod počítačů.</p> +<p> +Nicméně myslím, že cítím jiné téma, které leží pod tím, co Stallman říkal, a +že vlastně vůbec není přímo o počítačích, ale spíše o otázkách kolem +demokratické autority a moci, kterou vláda a korporace stále více ovlivňují +naše životy. Tato populistická a protikorporativní stránka Stallmanova +proslovu je podnětná, ale také redukující a potenciálně zjednodušující. A je +také možná příliš idealistická. Například, jak by romanopisec nebo básník +nebo textař nebo hudebník nebo autor vysokoškolské učebnice přežili v tomto +odvážném novém světě, kde jsou lidé platit výzýváni, nikoli nuceni. Jinak +řečeno, připadá mi, že propast mezi současnou praxí a vizionářskými +možnostmi, o kterých Stallman spekuluje, je ještě nesmírně široká.</p> +<p> +Uzavřu to žádostí, zda by Stallman nechtěl trochu rozvést jisté aspekty své +řeči a, specificky, zda má další myšlenky ohledně způsobu, jakým by ti, +které nazývejme „tradičními tvůrci“, byli chráněni v jeho systému autorských +práv. </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Především, chtěl bych poukázat na to, že bychom neměli +používat výraz „ochrana“ k popisu toho, co dělají autorská práva. Autorská +práva omezují lidi. Výraz „ochrana“ je propagandistický termín firem +vlastnících autorská práva. Výraz „ochrana“ znamená zničení zabránit +něčeho. Tedy, já si nemyslím, že píseň se zničí, pokud se více hraje více +jejích kopií. Zrovna tak si nemyslím, že se román zničí, pokud více lidí čte +jeho kopie. Takže nepoužívejte tohle slovo. Myslím, že vede lidi k +identifikaci se se špatnou stranou.</p> +<p> +Je to také velmi špatný nápad uvažovat o duševním vlastnictví ze dvou +důvodů: za prvé, předem odsuzuje nejzákladnější otázku v oblasti, která je: +Jak by se s těmito věcmi mělo nakládat a měly by být brány jako druh +vlastnictví? Používat výraz „duševní vlastnictví“ k popisu této oblasti +znamená předpokládat, že odpověd je „ano“, že toto je způsob jak s těmi +věcmi nakládat a nijak jinak.</p> +<p> +Za druhé, podporuje to přílišné zobecňování. Duševní vlastnictví je +všeobecný termín pro několik různých právních systémů nezávislého původu, +jako třeba autorská práva, patenty, ochranné známky, obchodní tajemství a +některé další věci. Jsou téměř úplně odlišné; nemají nic společného. Lidé, +když slyší výraz „duševní vlastnictví“, jsou vedeni k falešnému obrazu, kde +si představují, že obecný princip duševního vlastnictví byl aplikován na +konkrétní oblasti, takže předpokládají, že tyto různé oblasti zákona jsou +podobné. To vede nejen ke zmatenému uvažování nad tím, co je správné dělat, +ale také k tomu, že lidé nedovedou pochopit, co zákon ve skutečnosti říká, +protože předpokládají, že autorský zákon a patentový zákon a zákon o +ochranných známkách jsou podobné. Ve skutečnosti jsou přitom zcela +rozdílné. </p> +<p> +Chcete-li tedy podporovat pečlivé uvažování a jasné pochopení toho, co zákon +říká, vyhýbejte se výrazu „duševní vlastnictví.“ Mluvte o autorských právech +nebo o patentech, o ochranných známkách nebo o jakémkoli tématu to chcete +mluvit. Nemluvte ale o duševním vlastnictví. Názor na duševní vlastnictví +bude skoro vždy pošetilý. Nemám názor na duševní vlastnictví. Mám názory na +autorská práva a patenty a ochranné známky, a jsou rozdílné. Přišel jsem k +nim rozdílnými myšlenkovými pochody, protože tyto systémy zákonů jsou zcela +rozdílné. </p> +<p> +Dobře, udělal jsem odbočku, ale je to strašlivě důležité. </p> +<p> +Dovolte tedy, abych šel k věci. Samozřejmě, nemůžeme nyní vidět, jak dobře +by to fungovalo, zda by fungovalo žádat lidi, aby zaplatili dobrovolně +autorům a hudebníkům, které milují. Jedna věc, která je zřejmá, je, že to, +jak dobře by systém fungoval je úměrné počtu lidí, kteří jsou součástí sítě, +a to číslo, jak víme, za pár let řádově vzroste. Kdybychom to zkusili dnes, +mohlo by to selhat, ale nic by to nedokazovalo, protože s desetkrát tolika +lidmi by to mohlo fungovat.</p> +<p> +Jiná věc je, že nemáme onen digitální platební systém; takže to vlastně dnes +vyzkoušet nemůžeme. Mohli byste zkusit něco tak trochu podobného. Jsou zde +služby, kde se můžete zaregistrovat a kde můžete někomu zaplatit peníze – +služby jako Pay Pal. Než ale můžete někomu zaplatit přes Pay Pal, musíte +projít spoustou cirátů a dát jim osobní informace, a oni sbírají záznamy +komu platíte. Můžete jim věřit, že je nezneužijí?</p> +<p> +Takže vás nemusí odradit dolar, ale mohou vás odradit problémy spojené s +placením. Celá myšlenka je, že by placení mělo být jednoduché jako hračka, +pokud chcete, takže by zde nebylo nic, co by vás odradilo, kromě toho +příslušného obnosu peněz. Kdyby to bylo dost málo, proč by vás to mělo +odrazovat. My však víme, že fanoušci opravdu milují hudebníky, a víme, že +některé skupiny, které byly a jsou celkem úspěšné, jako „Grateful Dead“, +povzbuzovaly své fanoušky, aby kopírovali a redistribuovali jejich +hudbu. Dokonce ani nepřišli o své rekordní tržby.</p> +<p> +Postupně se pohybujeme z věku knihtisku do věku počítačových sítí, ale +nestane se tak za den. Lidé si stále kupují mnoho nahrávek a bude to tak +pokračovat po mnoho let, možná navždy. Dokud to bude pokračovat, jednoduše +mít autorská práva, která se stále vztahují na komerční prodej nahrávek, by +mělo odvést stejně dobrou práci v podpoře hudebníků, jako tomu je +dnes. Samozřejmě, není to příliš dobré, avšak alespoň se to nezhorší. </p> +<p> +<b>DISKUSE</b>: </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: [Komentář a otázka o volném stahování a pokusu Stephena Kinga +prodat jeden ze svých románů na díly přes web.]</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ano, to je zajímavé vědět, co udělal a co se stalo. Když +jsem o tom slyšel poprvé, byl jsem vzrušený. Myslel jsem si, možná dělá krok +vstříc světu, který není založen na snaze udržet veřejnost železným +stiskem. Pak jsem viděl, že ve skutečnosti psal, aby od lidí vyžadoval +zaplacení. Abych vysvětlil, co dělal, on vydával román jako seriál, na +splátky, a řekl, „Pokud dostanu dost peněz, vydám víc.“ Ale žádost, co +napsal, byla stěží žádost. Zastrašoval čtenáře. Říkala: „Nezaplatíte-li, +jste zlí. A je-li vás příliš mnoho zlých, potom prostě tohle přestanu psát.“ </p> +<p> +Tedy, zřejmě, toto není způsob, jak donutit veřejnost, aby vám chtěla poslat +peníze. Musíte je donutit, aby vás milovali, nikoli nenáviděli.</p> +<p> +<b>ŘEČNÍK</b>: Detaily byly, že on vyžadoval jisté procento – nevím to +procento přesně, ale 90% zní dobře – lidí, kteří pošlou určitý obnos, který +byl, tuším, dolar nebo dva, nebo nějak v tomto řádu. Musel jste napsat své +jméno a adresu a nějaké další informace, abyste si to mohl stáhnout, a pokud +se toho množství lidí nedosáhlo po první kapitole, řekl, že už další +nevydá. Šlo to velmi proti veřejnosti, která si to stahovala.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Není schéma, kdy nejsou žádná autorská práva, ale lidé jsou +žádáni, aby činili dobrovolné příspěvky, otevřené vůči zneužití plagiátory?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ne. To není to, co jsem navrhoval. Vzpomeňte si, já +navrhuji povolení pouze doslovného nekomerčního kopírování. Takže ten, kdo +by to změnil a dal tam odkaz na svou stránku, místo odkazu na stránku +skutečného autora, by stále porušil autorská práva a mohl by být souzen +přesně stejně, jako by byl souzen dnes.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Chápu. Stále si tedy představujete svět, v kterém budou +autorská práva?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ano. Jak jsem řekl, na tyto druhy děl. Neříkám, že všechno +by mělo být povoleno. Navrhuji omezit moc autorských práv, nikoli s nimi +skoncovat.</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Jedna otázka, která mě napadla, když jste mluvil, Richarde, +a teď znovu, když jste odpovídal na tuto otázku, je: proč neuvažujete nad +způsoby, jakými počítač, sám o sobě, eliminuje prostředníky – stejným +způsobem jako se to rozhodl udělat Stephen King – a může navázat osobní +kontakt.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Dobře, mohou, a ve skutečnosti, ten dobrovolný příspěvek je +jeden</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Vy o tom uvažujete tak, že to vůbec nezahrnuje jít přes +vydavatele?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Vůbec ne. Doufám že ne, chápete, protože vydavatelé z +autorů strašně těží. Pokud se na to zeptáte vydavatelů, řeknou, „Dobře, ano, +pokud autor nebo skupina nechce jít přes nás, neměli by být tak právně +vázáni.“ Ve skutečnosti ale dělají vše, co je v jejich silách, aby to bylo +nastaveno tak, že to nebude proveditelné. Například navrhují formáty médií s +omezenou možností kopírování, aby, pokud chcete vydávat v těchto formátech, +jste museli projít přes velké vydavatele, protože nikomu jinému neřeknou, +jak na to. Takže doufají ve svět, kde přehrávače budou přehrávat tyto +formáty, a abyste mohli mít něco, co se dá přehrát na těchto přehrávačích, +bude to muset jít přes vydavatele. +Takže, fakticky, zatímco není žádný zákon proti autorům nebo hudebníkům +vydávajícím přímo, nebude to proveditelné. Také je zde ta návnada, že možná +budete bohatí. Řeknou, „Uděláme vám reklamu a možná budete bohatí jako +Beatles.“ Vyberte si nějakou velmi úspěšnou skupinu a, samozřejmě, pouze +nepatrnému zlomku hudebníků se něco takového stane. Mohou ale být vtaženi do +podepisování smluv, které je zablokují navždy.</p> +<p> +Vydavatelé mají tendenci velmi špatně respektovat své smlouvy s +autory. Například, smlouvy na knihy typicky říkaly, že pokud se všechny +výtisky knihy vyprodají, práva se vrací autorovi, a vydavatelé obecně nebyli +příliš poctiví ohledně dodržování této klauzule. Často museli být +donuceni. To, co začínají dělat teď je, že používají elektronické publikace +jako výmluvu, aby řekli, že se všechny výtisky nikdy nevyprodají; takže +nikdy nemusí vrátit práva. Jejich myšlenka je, pokud autor nemá žádný vliv, +donutit ho podepsat a od té chvíle nemá žádnou moc; je to jen vydavatel, kdo +má moc.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Bylo by dobré mít svobodné licence na různé druhy děl, které +chrání svobodu každého uživatele kopírovat je způsobem, jaký je vhodný pro +ten druh díla?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Lidé na tom pracují, ale u nefunkčních děl jedna věc +nezastoupí druhou. Podívejme se na funkční dílo, řekněme, textový +editor. Pokud někdo udělá svobodný textový editor, můžete ho používat; +nepotřebujete textový editor, který není svobodný. Neřekl bych, že jedna +svobodná píseň nahradí všechny nesvobodné písně nebo jeden svobodný román +nahradí všechny nesvobodné romány. Pro tyto druhy děl je to odlišné. Co si +tedy myslím je, že my prostě musíme rozpoznat, že tyto zákony si nezasluhují +být respektovány. Není špatné sdílet s vaším sousedem, a pokud se někdo +pokouší říct vám, že to špatné je, neměli byste ho poslouchat.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Ohledně funkčních děl, jak vy, ve vašem uvažování, vyvažujete +potřebu skoncovat s autorskými právy a potřebu ekonomických podnětů, aby +tato funkční díla vznikla?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Nejdřív ze všeho, co vidíme je, že tento ekonomický podnět +je mnohem méně potřebný, než si lidé mysleli. Podívejte se na hnutí +svobodného software, kde máme přes 100 000 dobrovolníků vyvíjejících +svobodný software. Také vidíme, že jsou zde jiné způsoby, jak pro toto +získat peníze, které nejsou založeny na zastavení kopírování a pozměňování +těchto dél veřejností. +To je zajímavá lekce hnutí svobodného software. Kromě faktu, že vám to dává +způsob, jak využívat počítač a ponechat si vaší svobodu sdílet a +spolupracovat s ostatními lidmi, nám to také ukazuje, že negativní +předpoklad, že lidé nebudou nikdy tyto věci dělat – pokud jim nebude dána +zvláštní moc donutit lidi zaplatit jim, je jednoduše nesprávný. Hodně lidí +tyto věci bude dělat. Pak, podíváte-li se na, řekněme, psaní monografií, +které slouží jako učebnice v mnoha vědeckých oborech, kromě těch naprosto +základních, jejich autoři na tom nevydělávají. +My teď máme projekt svobodné encyklopedie, který je vlastně nekomerčním +encyklopedickým projektem, a děláme pokroky. Měli jsme projekt na GNU +encyklopedii, ale sloučili jsme jej s komerčním projektem, když přijali naši +licenci. V lednu přešli na GNU-svobodnou dokumentační licenci na všechny +články v jejich encyklopedii. Tak jsme řekli, „Dobře, spojme s nimi síly a +vybídněme lidi, aby jim přispěli.“ Jmenuje se „NUPEDIA,“ a můžete na ni +najít odkaz, pokud se podíváte na http://www.gnu.org/encyclopedia. Tady jsme +rozšířili komunitní vývoj svobodné báze užitečného vědění ze software na +encyklopedii. Jsem teď přesvědčený, že v žádné z těchto oblastí funkčních +děl nepotřebujeme ten ekonomický podnět natolik, abychom si tím pokazili +použití těchto děl.</p> +<p> +<b>THORBURN</b>: Dobře, a co ty druhé dvě kategorie. </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Pro ty další dvě třídy děl, nevím. Nevím, jestli budou +někdy lidé psát romány, aniž by se trápili tím, zda na tom vydělají +peníze. Hádám, že ve společnosti, která nemá problémy s nedostatkem, +budou. Možná, že to, co potřebujeme udělat, abychom dosáhli takové +společnosti, je zbavit se korporativní kontroly nad ekonomikou a +zákony. Takže výsledně je to problém slepice a vejce. Co uděláme dříve? Jak +získáme svět, kde lidé nemusejí zoufale získávat peníze, jinak, než +odstraněním kontroly podniky? A jak můžeme odstranit kontrolu podniky kromě +– tak jako tak nevím, a proto se snažím nejdřív navrhnout kompromisní systém +autorských práv, a za druhé, systém dobrovolných plateb podporovaný +kompromisním systémem autorských práv, jako způsob, jak poskytnout příjmy +lidem, kteří napsali tato díla.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Jak můžete vážně očekávat, že implementujete tento +kompromisní systém autorských práv v situaci, kdy korporativní zájmy drží +pod krkem americké politiky díky jejich systému financování kampaně?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: To mě trápí. Kéž bych to věděl. Je to strašně obtížný +problém. Kdybych věděl jak vyřešit tento problém, vyřešil bych ho a na nic +na světě bych nebyl pyšnější. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Jak bojujete s korporativní kontrolou? Pokud se podíváte na +sumy peněz, které jdou do korporativního lobování u soudů, jsou +ohromné. Myslím, že případ kolem DECSS, o kterém mluvíte, stál něco kolem +miliónu a půl dolarů na straně obhajoby. Čert ví, kolik to stojí na straně +korporací. Máte nějaký nápad, jak se vypořádat s těmito obrovskými sumami +peněz?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Mám návrh. Kdybych navrhoval úplně bojkotovat filmy, lidé +by takový návrh ignorovali. Mohli by ho považovat za příliš radikální. Takže +bych rád udělal lehce odlišný návrh, který vede nakonec k téměř stejnému +důsledku, a to je, nejděte na film, pokud nemáte nějaký zásadní důvod myslet +si, že je dobrý. Tedy to prakticky povede ke stejnému důsledku jako úplný +bojkot hollywoodských filmů. V důsledku je to téměř stejné, ale úmysl je +velmi rozdílný. Všiml jsem si, že dnes mnoho lidí chodí do kina z důvodů, +které nemají nic společného s tím, zda si myslí, že je film dobrý nebo +špatný. Pokud to tedy změníte, pokud půjdete na film pouze tehdy, máte-li +nějaký podstatný důvod myslet si, že je dobrý, vezmete jim hodně peněz.</p> +<p> +THORBURN: Jeden způsob jak pochopit celý ten dnešní projev, je poznat, +myslím, že kdykoli se ve společnosti objeví radikální, potenciálně +transformující technologie, nastane boj o to, kdo je ovládá. Dnes opakujeme +to, co se stalo v minulosti. Takže z tohoto úhlu, nemusí zde být důvod k +beznaději, nebo dokonce pesimismu, o tom, co se stane v delším období, ale v +kratším období, boj o kontrolu nad textem a obrazem, nad všemi druhy +informací bude zřejmě bolestný a rozsáhlý. +Například, jako učiteli médií, můj přístup k obrázkům byl v nedávných letech +omezen způsobem jako nikdy předtím. Napíšu-li esej, ve které chci použít +obrázky, dokonce i z filmů, je mnohem těžší získat povolení k použití, a +ceny za použití těchto obrázků jsou mnohem vyšší – přestože argumentuji +intelektuální zvídavostí a právní kategorií „použití pro osobní potřebu.“ +(fair use – pozn. překl.) Myslím si tedy, že v tomto okamžiku prodloužené +transformace, dlouhodobé předpovědi nemusí být ve společnosti tak +znepokojivé jako to, co se děje krátkodobě. V každém případě ale musíme +chápat všechny naše současné zkušenosti jako novodobou verzi boje za +kontrolu nad technologickými zdroji, která je opakujícím se principem +západní společnosti.</p> +<p> +Je také důležité chápat, že historie starších technologií samotných je sama +o sobě komplikovaná záležitost. Dopad knihtisku na Španělsko je, například, +zcela odlišný od jeho dopadu na Anglii nebo Francii.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Jedna z věcí, které mě rozčilují, když slyším diskuse o +autorských právech, je, že často začínají, „Chceme obrat o 180 +stupňů. Chceme se zbavit všech druhů kontroly.“ Připadá mi, že v části o +tom, co dát do těch tří navrhovaných kategorií, se uznává, že je rozumné mít +autorská práva. Někteří kritici způsobu uplatňování autorských práv ve +skutečnosti věří, že by měla být podpořena a fungovat mnohem více jako +patenty a ochranné známky, co se týče jejich trvání. Byl bych rád, kdyby náš +řečník okomentoval tuto strategii.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Souhlasím, že zkrácení doby platnosti autorských práv je +dobrý nápad. Není vůbec potřeba, co se týká podpory publikování, aby +autorská práva mohla trvat až celých 150 let (podle současného zákona v +některých případech mohou). Dnes společnosti říkají, že 75 let pronájmu +autorských práv na dílo není dost dlouhá doba, aby byla možná produkce +jejich děl. Rád bych vyzval tyto společnosti, aby mi předvedly plánovaný +rozpočet na 75 let do budoucnosti na podporu tohoto tvrzení. Co opravdu +chtěly, bylo prodloužit autorská práva na stará díla, aby mohly dále +omezovat jejich používání. Jak ale můžete povzbudit vyšší produkci děl v +roce 1920 dnešním prodloužením autorských práv mi uniká, pokud tedy nemají +někde stroj času. Samozřejmě, v jednom z jejich filmů měli stroj času. Takže +to možná ovlivnilo jejich myšlení.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Uvažoval jste někdy o rozšíření koncepce „použití pro osobní +potřebu“ a jsou zde nějaké nuance, na které byste nás chtěl upozornit?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Myšlenku dát každému povolení pro nekomerční doslovné +kopírování dvou druhů děl lze jistě chápat jako rozšíření používání pro +osobní potřebu. Je to víc než dnes. Máte-li představu, že veřejnost se vzdá +jisté svobody výměnou za více pokroku, pak můžete nakreslit dělící čáru na +různých, rozdílných místech. Jakých svobod se veřejnost vzdá a jaké si +ponechá?</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Abych na chvíli rozšířil náš rozhovor, v jistých oblastech +zábavy máme koncepci veřejného vystoupení. Například autorská práva nám +nezabraňují každoročně zpívat vánoční koledy, ale zabraňují nám ve veřejném +provozování. Zajímalo by mě, zda by nebylo užitečné, místo úvah o rozšíření +použití pro osobní potřebu na neomezené, nekomerční, doslovné kopírování, +uvažovat o něčem slabším, ale stále silnějším než je současná koncepce +použití pro osobní potřebu. </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Kdysi jsem si myslel, že by to mohlo stačit, ale pak mě +Napster přesvědčil o opaku, protože Napster používají jeho uživatelé k +nekomerčnímu, doslovnému kopírování. Samotný Napster server je komerční +aktivita, ale lidé, kteří tam ve skutečnosti vkládají soubory, tak činí +nekomerčně, a mohli by to stejně snadno dělat i na svých webových +stránkách. Obrovské vzrušení kolem a zájem o využívání Napsteru ukazuje, že +je velmi užitečný. Nyní jsem tedy přesvědčen o tom, že lidé by měli mít +právo na veřejně dostupné, nekomerčně kopírovatelné, doslovné kopie všeho.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Analogie s otázkou kolem Napsteru, která mě nedávno napadla, +je analogie s veřejnou knihovnou. Předpokládám, že ti, kdo slyšeli argumenty +Napsteru, slyšeli tuto analogii. Zajímalo by mě, zda byste to mohl +okomentovat. Zastánci lidí, kteří říkají, že Napster by měl pokračovat a +neměla by na něj být žádná omezení, občas říkají něco jako: „Když jde člověk +do veřejné knihovny a půjčí si knihu, neplatí za ni, a může si jí půjčit +tucetkrát, stokrát, aniž by musel platit něco navíc. Proč je Napster +rozdílný?“</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Dobrá, není to přesně totéž. Mělo by se ale poukázat na to, +že vydavatelé chtějí transformovat veřejné knihovny na maloobchody, kde by +se platilo za každé použití. Takže jsou proti veřejným knihovnám. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Mohou tyto nápady ohledně autorských práv inspirovat nějaké +nápady ohledně jistých problému s patentovým zákonem, jako třeba s výrobou +levných, všeobecně známých léků pro použití v Africe? </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ne, není zde vůbec žádná podobnost. Problémy patentů jsou +zcela odlišné od problémů autorských práv. Myšlenka, že jedno s druhým má +něco společného, je jedním z nešťastných důsledků používání výrazu „duševní +vlastnictví“ a podporováním lidí, aby tyto problémy házeli na jednu hromadu, +protože, jak jste slyšeli, mluvil jsem o otázkách, kdy cena kopírování není +zásadní věc. Jaká je ale zásadní věc v problému výroby léků na AIDS pro +Afriku? Je to cena, nic než cena.</p> +<p> +Teď problém, o kterém jsem mluvil, nastane, protože digitální informační +technologie dává každému uživateli možnost dělat kopie. Není tu nic, co by +nám dávalo schopnost dělat snadno kopie léků. Nemám schopnost zkopírovat +nějaký lék, který jsem dostal. Vlastně, nikdo nemá; takto je +nevyrábíme. Tyto léky mohou být vyrobeny pouze v drahých centralizovaných +továrnách, ať už jsou to všeobecně známé léky nebo dovážené ze Spojených +států. Ať už je to jakkoli, budou se vyrábět v malém počtu továren a problém +jednoduše je, kolik stojí a zda je jejich cena taková, že si to lidé v +Africe mohou dovolit.</p> +<p> +Je to tedy nesmírně důležitý problém, ale je to úplně odlišný problém. Je +však jedna oblast, kde je problém s patenty, který je skutečně podobný těmto +problémům o svobodě kopírovat, a to je oblast zemědělství. Jsou zde jisté +patentované věci, které mohou být víceméně kopiemi – konkrétně, živé +věci. Kopírují se tím, že se rozmnožují. Není to nutně přesné kopírování; +mísí si geny. Je ale pravda, že farmáři po tisíciletí využívali tuto +schopnost kopírovat se u živých věcí, které pěstují. Zemědělství je v zásadě +kopírování věcí, které rostou, a vy je necháte kopírovat se každý +rok. Bude-li patentována odrůda rostliny nebo zvířete, budou-li patentovány +geny a tyto odrůdy používány, výsledek je, že farmářům je zakázáno toto +dělat. </p> +<p> +Je jeden farmář v Kanadě, kterému rostla patentovaná odrůda na poli, a +říkal, „Neudělal jsem to úmyslně. Pyl se vysypal a vítr přivál tyto geny do +mé zásoby rostlin.“ A bylo mu řečeno, že na tom nezáleží; musí je i tak +zničit. To byl extrémní příklad, jak moc může vláda stranit monopolistovi. </p> +<p> +Věřím, že podle stejných principů, jaké se vztahují na kopírování věcí ve +vašem počítači, farmáři by měli mít nezadatelné právo ponechat si svá semena +a šlechtit si svá zvířata. Možná by měly existovat patenty pokrývající +semenářské společnosti, ale neměly by pokrývat farmáře. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Udělat úspěšný model znamená víc než jen licencování. Můžete +to rozvést? </p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Rozhodně. Tedy, jak víte, neznám odpověď, ale část toho, o +čem věřím, že je zásadní pro vývoj svobodných, funkčních informací, je +idealismus. Lidé musí vědět, že je důležité, aby tyto informace byly +svobodné, že pokud jsou informace svobodné, můžete je plně využívat. Jsou-li +omezené, nemůžete. Musíte vědět, že nesvobodné informace jsou pokusem +rozdělit je, ponechat si je a udržet vás bezmocnými. Pak můžou pochopit tu +myšlenku, „Pracujme společně a vytvořme informace, které chceme používat, +aby nebyli pod kontrolou nějaké mocné osoby, která by nám diktovala, co +můžeme dělat.“</p> +<p> +To tomu ohromně pomáhá. Nevím, jak moc to bude fungovat v různých odlišných +oblastech, ale myslím, že v oblasti výuky, podíváte-li se na učebnice, +myslím, že vidím způsob, jak se to dá dokázat. Na světě je spousta učitelů, +učitelů, kteří nejsou na prestižních univerzitách – jsou třeba na středních +školách nebo třeba na vyšších odborných školách – kde nepíší a nepublikují +tolik věcí a není o to taková poptávka. Mnoho jich je ale chytrých. Mnoho z +nich zná svůj předmět dobře a mohli by psát učebnice o spoustě předmětů a +sdílet je se světem, a získat obrovské ocenění od lidí, kteří se z nich +budou učit.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: To je to, co jsem navrhoval. Ale směšná věc je, já znám +historii vyučování. To je co dělám – výukové, elektronické mediální +projekty. Nemohu najít žádný příklad. Znáte nějaký?</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ne, neznám. Začal jsem navrhovat tuto svobodnou +encyklopedii jako výukový zdroj před pár lety, a myslel jsem, že to zabere +možná dekádu, než se to rozjede. A teď už máme encyklopedii, která se +rozjela. Takže věci jdou rychleji, než jsem doufal. Myslím, že je potřeba +několik lidí, aby začali psát nějaké svobodné učebnice. Napište nějakou o +kterémkoli vašem oblíbeném tématu, nebo napište část. Napište pár kapitol a +vyzvěte ostatní lidi, aby napsali zbytek.</p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Vlastně to, co jsem hledal, bylo ještě trochu víc než +tohle. Ve vaší struktuře je důležitý někdo, kdo dělá infrastrukturu, do +které mohou ostatní přispět. My ale nemáme žádnou infrastrukturu od školky +až po střední školy, kam by mohl někdo přispět.</p> +<p> +Mohu získat informaci z mnoha míst, ale není uvolněna pod svobodnými +licencemi, takže ji nemohu použít na tvorbu vlastní učebnice.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Ve skutečnosti autorská práva nezahrnují fakta. Zahrnují +pouze způsob, jakým je to napsáno. Takže se můžete odkudkoli naučit obor a +pak napsat učebnici a můžete tu učebnici udělat svobodnou, chcete-li. </p> +<p> +<b>OTÁZKA</b>: Nemohu ale sám napsat všechny učebnice, které potřebuje +student během své školní docházky.</p> +<p> +<b>STALLMAN</b>: Dobrá, to je pravda. A já jsem také nenapsal celý svobodný +operační systém. Napsal jsem nějaké části a pozval ostatní lidi, aby se +připojili a napsali ostatní části. Tak jsem udělal příklad. Řekl jsem, „Jdu +tímto směrem. Připojte se ke mně a dostaneme se tam.“ Dost lidí se +připojilo,a tak jsme se tam dostali. Takže si myslím, že z pohledu, kde +jsme, to může odrazovat. Podstata je, nedívejte se na to tímto +způsobem. Uvažujte o tom, že uděláte krok a uvědomíte si, že poté, co jste +ho udělali, další lidé udělají víc kroků, a nakonec, společně, tu práci +uděláte. </p> +<p> +Za předpokladu, že lidstvo samo sebe nevyhladí, práce, kterou dnes děláme, +abychom vytvořili svobodnou výukovou infrastrukturu, svobodný učební zdroj +pro svět, bude užitečná po dobu, po kterou bude lidstvo existovat. Zabere-li +to 20 let, abychom to udělali, tak co? Takže neuvažujte nad tím ve smyslu +rozsahu celé práce. Uvažujte nad kouskem, který uděláte. To ukáže lidem, že +se to dá udělat, a ostatní udělají další kousky. </p> + + +<hr /> +<blockquote id="fsfs"><p class="big">Tato esej vyšla v knize <a +href="http://shop.fsf.org/product/free-software-free-society/"><cite>Svobodný +software, Svobodná společnost: Vybrané eseje Richarda +M. Stallmana</cite></a> (anglicky).</p></blockquote> + +<div class="translators-notes"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> + </div> +</div> + +<!-- for id="content", starts in the include above --> +<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> +<div id="footer"> +<div class="unprintable"> + +<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a +href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a +href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně +nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a +href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> + +<p> +<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, + replace it with the translation of these two: + + We work hard and do our best to provide accurate, good quality + translations. However, we are not exempt from imperfection. + Please send your comments and general suggestions in this regard + to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> + + <web-translators@gnu.org></a>.</p> + + <p>For information on coordinating and submitting translations of + our web pages, see <a + href="/server/standards/README.translations.html">Translations + README</a>. --> +Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní +překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na +vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> +<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a +href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, +kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto +článku.</p> +</div> + +<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to + files generated as part of manuals) on the GNU web server should + be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this + without talking with the webmasters or licensing team first. + Please make sure the copyright date is consistent with the + document. For web pages, it is ok to list just the latest year the + document was modified, or published. + + If you wish to list earlier years, that is ok too. + Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying + years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable + year, i.e., a year in which the document was published (including + being publicly visible on the web or in a revision control system). + + There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers + Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> +<p>Copyright © 2001, 2007, 2008, 2012, 2014, 2018 Free Software +Foundation, Inc.</p> + +<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" +href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/">Creative Commons +Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> + +<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> +<div class="translators-credits"> + +<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> + </div> + +<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> +Aktualizováno: + +$Date: 2019/10/26 16:59:57 $ + +<!-- timestamp end --> +</p> +</div> +</div> +<!-- for class="inner", starts in the banner include --> +</body> +</html> |